LÉČEBNÁ REHABILITACE U RUPTUR ROTÁTOROVÉ MANŽETY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "LÉČEBNÁ REHABILITACE U RUPTUR ROTÁTOROVÉ MANŽETY"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury LÉČEBNÁ REHABILITACE U RUPTUR ROTÁTOROVÉ MANŽETY Diplomová práce (bakalářská) Autor: Klára Malotová Vedoucí práce: Doc. MUDr. Pavel Maňák, CSc. Olomouc 2015

2 Jméno a příjmení autora: Klára Malotová Název bakalářské práce: Léčebná rehabilitace u ruptur rotátorové manžety Pracoviště: Katedra fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Doc. MUDr. Pavel Maňák, CSc. Rok obhajoby bakalářské práce: 2015 Abstrakt: Rotátorová manžeta má velký význam v zajištění dynamické stability ramenního kloubu. K jejím rupturám dochází často na základě dlouhodobého degenerativního procesu. Tato bakalářská práce podává ucelený přehled o problematice ruptur rotátorové manžety. Pojednává o příčinách vzniku ruptur a o současných algoritmech diagnostiky a možnostech léčby. Podrobněji popisuje především rehabilitační léčbu. Součástí této práce je kazuistika pacienta po operaci ruptury manžety rotátorů. Klíčová slova: ruptury rotátorové manžety, impingement, rehabilitace Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

3 Author s first name and surname: Klára Malotová Title of Bachelor Thesis: Rehabilitation following rotator cuff tears Department: Department of Physiotherapy Thesis supervisor: Doc. MUDr. Pavel Maňák, CSc. Year of presentation: 2015 Abstract: The rotator cuff is very important in dynamic stabilization of a shoulder joint. The tears usually result from a long-term degenerative process. This bachelor thesis summarizes the issue of rotator cuff tears. It deals with the causes, current diagnostic algorithms and appropriate treatment methods. The physiotherapeutic treatment is described in detail. The case study focused on the treatment of the patient with surgically treated rotator cuff tear is presented in the final part of this thesis. Key words: rotator cuff tears, impingement, rehabilitation The author agrees with the use of this bachelor thesis within the framework of interlibrary loans.

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Doc. MUDr. Pavla Maňáka, CSc. a uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky. V Olomouci dne

5 Poděkování Především děkuji Doc. MUDr. Pavlu Maňákovi, CSc. za cenné rady, které mi poskytl při psaní této bakalářské práce. Můj dík patří též pacientovi, který se dobrovolně zúčastnil vyšetření za účelem zpracování kazuistiky.

6 OBSAH 1 ÚVOD CÍLE PŘEHLED POZNATKŮ Kloubní spojení pletence ramenního Anatomie ramenního kloubu Kostěné struktury Vazivový aparát Kolemkloubní svaly Kineziologie ramenního kloubu Abdukce paže Flexe paže Funkční rozsahy ramenního pletence Pohyby lopatky RUPTURY ROTÁTOROVÉ MANŽETY Příčiny ruptur rotátorové manžety Výskyt Klasifikace ruptur rotátorové manžety Diagnostika ruptur rotátorové manžety Klinické vyšetření Zobrazovací metody Operační léčba Otevřený přístup Mini-open přístup Artroskopické ošetření ruptur rotátorové manžety Další chirurgické zákroky spojené s problematikou ruptur rotátorové manžety.. 36

7 5 FYZIOTERAPIE Konzervativní léčba Rehabilitace po operačním řešení Fáze I. časná pooperační fáze Fáze II. zahájení aktivně asistovaného a aktivního pohybu Fáze III. zahájení posilování svalů rotátorové manžety Fáze IV KAZUISTIKA Krátkodobý rehabilitační plán Dlouhodobý rehabilitační plán DISKUSE ZÁVĚR SOUHRN SUMMARY REFERENČNÍ SEZNAM... 68

8 1 ÚVOD Manžeta rotátorů má nezastupitelný význam pro funkci ramenního kloubu. Svaly rotátorové manžety svou depresorickou aktivitou centralizují hlavici humeru do jamky a tím zajišťují jeho stabilitu. Na rozdíl od ostatních svalů, které přispívají k glenohumerální kompresi (m. deltoideus, dlouhá hlava m. biceps brachii, m. pectoralis major, m. latissimus dorsi a m. teres major), plní tuto funkci téměř v každé pozici glenohumerálního kloubu (Kukkonen, 2014). Ruptury manžety rotátorů jsou častou příčinou potíží v oblasti ramenního pletence. Herrmann, Izadpanah, Südkamp a Strohm (2014) uvádějí, že jde o nejčastější degenerativní postižení šlach. Většinou jde o chronické léze ve spojení s impingement syndromem. V terénu degenerativních změn pak většinou stačí i malý úrazový mechanismus ke vzniku akutní ruptury. Bolest je nejčastějším subjektivním symptomem pacientů, ale vyskytuje se pouze u 1/3 pacientů s rupturou (Itoi, 2013). Nicméně, i když je ruptura asymptomatická, může se stát symptomatickou se zvětšením velkosti trhliny. Rozhodnutí, zda léčit ruptury konzervativně či operačně, je stále předmětem diskuse (Herrmann et al., 2014). Léčba není jednoduchá. Seitz, McClure, Finucane, Boardman a Michener (2011) podotýkají, že více než 1/3 pacientů nedosáhne uspokojivého výsledku a přetrvává u nich bolest a disabilita. Úspěšnost léčby je závislá na několika faktorech, mezi něž patří věk pacienta, velikost trhliny, kuřácký status, typ fixace a ochota ke spolupráci ze strany pacienta (Vo, Zhou, Dumont, Fogerty, Rosso & Li, 2013). Konzervativní léčba spočívá nejčastěji v orální aplikaci nesteroidních antirevmatik, nebo injekčním podávání kortikosteroidů, dále v provádění pasivních a aktivních cvičení, aplikaci pozitivní nebo negativní termoterapie a ultrazvuku (Seida et al., 2010). Trendem v chirurgickém řešení je artroskopická rekonstrukce, avšak možností je také otevřený a mini-open přístup. V případě nerekonstruovatelné ruptury je zpravidla zvolena léčba konzervativní, nebo lze provést transfer svalů a různé paliativní výkony. Následná rehabilitační léčba by měla být cílená a upravená individuálním potřebám pacienta. V načasování týkajícím se zahájení pohybů při rehabilitační léčbě se autoři neshodují, proto je třeba respektovat limity konkrétního operatéra a plán rehabilitace upravit zejména s ohledem na velikost ruptury a na typ operace. 8

9 2 CÍLE Cílem této práce je přehledně shrnout dostupné poznatky týkající se problematiky ruptur rotátorové manžety. Dílčí cíle: - Stručný přehled anatomie ramenního kloubu, funkční anatomie a kineziologie ramenního pletence - Popis etiologie poranění, diagnostiky, klasifikace a současných možností chirurgické léčby - Přehled možností fyzioterapie při řešení dané problematiky - Kazuistika pacienta s diagnózou ruptury rotátorové manžety 9

10 3 PŘEHLED POZNATKŮ 3.1 Kloubní spojení pletence ramenního Podle tradičního dělení se ramenní pletenec skládá ze tří kostí (humerus, scapula, clavicula) a ze tří kloubních spojení glenohumerálního, akromioklavikulárního a sternoklavikulárního (Janura, Míková, Krobot & Janurová, 2004). Ditmar (2004) a Dylevský (2009a) doplňují ještě funkčně významná spojení (torakoskapulární a subakromiální). Kapandji (1982) uvádí pět kloubů tvořících rameno. Kromě tří kloubů anatomických (skapulohumerální, sternoklavikulární a akromioklavikulární) popisuje dva kluby fyziologické (skapulotorakální a subdeltoidální). Sternoklavikulární kloub (SC) zajišťuje spojení horní končetiny (prostřednictvím proximálního konce klavikuly) s trupem (sternum). Jeho tvar je spíše sedlový. Hlavice tvořená klíční kostí přečnívá, jelikož jamka sterna je spíše mělká. Kloubní pouzdro je krátké a tuhé (Janura et al., 2004). Čihák (2011) popisuje vazy zesilující kloub ligamentum (lig.) sternoclaviculare anterius et posterius, lig. interclaviculare, lig. costoclaviculare. V tomto kloubu jsou možné tyto pohyby: protrakce, retrakce, elevace, deprese a rotace kolem podélné osy (Janura et al., 2004). Bartoníček (1991) popisuje klavikulární rytmus tak, že při abdukci do 90 připadá na 10 abdukce paže 4 elevace klíčku. Při větším upažení již klíček nerotuje. Akromioklavikulární kloub (AC) spojuje akromion se zevní částí klíční kosti. Kloubní pouzdro zesiluje lig. acromioclaviculare a lig. coracoclaviculare, které se skládá z dvou částí (lig. trapezoideum, lig. conoideum). Jedná se o tuhý kloub s pohyby o malém rozsahu (Čihák, 2011). Torakoskapulární spojení je funkční spoj lopatky a hrudníku. Vmezeřené řídké vazivo mezi svaly na přední ploše lopatky a hrudní stěnou umožňuje klouzavý pohyb, jenž je předpokladem pro posun lopatky po hrudníku (Dylevský, 2009a). Subakromiální kloub je místo mezi spodní plochou akromia, kloubním pouzdrem, svalovými úpony rotátorové manžety (RM) a dolní plochou musculus deltoideus. Tento prostor obsahuje dva tíhové váčky bursa subacromialis et subdeltoidea. Prostor nazýváme kloubem, protože obě burzy, spolu s řídkým vazivem umožňují pohyb mezi deltovým svalem, úpony RM a kloubním pouzdrem (Dylevský, 2009a). Glenohumerální kloub popisuji podrobněji, viz následující kapitola. 10

11 3.2 Anatomie ramenního kloubu Ramenní, neboli glenohumerální kloub má ze všech kloubů našeho těla největší rozsah pohybu. Tento fakt je dán anatomickými predispozicemi, ale i funkční participací ostatních kloubů ramenního pletence. Ramenní kloub je jednoduchý kulovitý volný kloub. Stýkají se v něm dvě kloubní plochy, caput humeri a cavitas glenoidalis scapulae (Bartoníček & Heřt, 2004). Janura et al. (2004) popisují nepoměr mezi velikostí plochy jamky a hlavice. Poměr jejich ploch je 1:3 (1:4). Podle Nordina (in Janura et al., 2004) má zásadní vliv na stabilitu ramenního kloubu (RAK) správná velikost kloubní jamky, naklopení této jamky dorsálně, retroverze hlavice humeru a funkčnost rotátorové manžety. Pro funkci celé horní končetiny je zásadní fyziologická funkce ramenního kloubu. Podle konkrétní situace musí být jednou stabilní, jindy volně pohyblivý. Struktury, které tyto funkce zajišťují, jsou popsány níže Kostěné struktury Scapula - lopatka Lopatka je plochá kost, tvarem připomínající trojúhelník. Její zadní plocha je lehce konvexní, přední plocha je mírně konkávní (Čihák, 2011). Cavitas glenoidalis (glenoid) je od těla lopatky oddělena pomocí collum scapulae. Kloubní jamka je mělká, její hloubka činí asi 1 až 2 mm. V úzké blízkosti horního pólu glenoidu se nachází tuberculum supraglenoidale, na němž začíná šlacha dlouhé hlavy musculus (m.) bicipitis brachii. Pod dolním okrajem jamky na tuberculum infraglenoidale začíná šlacha dlouhé hlavy m. tricipitis brachii (Bartoníček & Heřt, 2004). Spina scapulae rozděluje dorsální plochu lopatky na dvě jámy: fossa supraspinata a fossa infraspinata. Spina scapulae vybíhá v nadpažek, acromion. Bigliani rozlišuje 3 typy akromia (viz obr. 1) od hladkého, až po hákovitě zahnutý, který je predispozicí subakomiálního impingementu manžety a její následné trhliny (Seitz, et al., 2011). Z horního okraje lopatky ventrálně vyčnívá processus coracoideus (Dylevský, 2009b). 11

12 Obrázek 1. Typy akromia podle Biglianiho: hladký (I), zahnutý (II), hákovitě zahnutý (III) (Ellenbecker, Bailie & Kibler, 2006, 630) Humerus kost pažní Epifýza humeru má kyjovitý tvar. Tvoří ji caput humeri a na ní se nacházející velký a malý hrbolek. Mezi hrbolky je sulcus intertubercularis, jímž prochází dlouhá hlava bicepsu. Malý hrbolek vybíhá na diafýzu v hranu, crista tuberculi minoris. Velký hrbolek vybíhá distálně na diafýzu v crista tuberculi majoris. Epifýza předchází do diafýzy prostřednictvím collum chirurgicum. Kloubní chrupavka tvoří 1/3 až 2/5 povrchu koule. Těsně pod okrajem chrupavky se nachází collum anatomicum (Bartoníček & Heřt, 2004) Vazivový aparát Labrum glenoidale Labrum je vazivový prstenec obkružující okraj kloubní jamky. Bartoníček & Heřt (2004) uvádějí, že tento vazivový val zvětšuje velikost kontaktní plochy asi o 50 %, Janura et al. (2004) udávají zvětšení konkavity až o 75 %. Kloubní pouzdro Úponové místo na humeru představuje collum anatomicum. Na lopatce se upíná při vnějším obvodu báze labrum glenoidale. Pouzdro samo o sobě je slabé a volné, ale zesilují ho vazy a úpony svalů. Fibrózní vrstva pouzdra je dorsálně úplně hladká, zatímco ventrálně ji člení glenohumerální vazy a šlacha m. subscapularis. Synoviální vrstva kopíruje úzce předchozí vrstvu (Bartoníček & Heřt, 2004). Glenohumerální vazy Tyto vazy zesilují ventrální, fibrózní část pouzdra (Bartoníček & Heřt, 2004). Rozlišujeme lig. glenohumerale superius, lig. glenohumerale medium a lig. glenohumerale inferius. 12

13 Povrchové a extrakapsulární vazy Ligamentum coracohumerale je zesílený pruh pouzdra jdoucí od báze processus coracoideus do oblasti sulcus intertubercularis. Vaz zesiluje pouzdro v oblasti intervalu rotátorové manžety, což je oblast mezi úponem m. subscapularis a m. supraspinatus. O'Brien, Leggin a Williams (2011) popisují rotátorový interval jako oblast ve tvaru trojúhelníku, která obsahuje lig. coracohumerale, lig. glenohumerale superius a šlachu dlouhé hlavy bicepsu. Ligamentum coracoglenoidale odstupuje v blízkosti předchozího vazu z báze processus coracoideus a míří k tuberculum supraglenoidale, kde se upíná do labra. Ligamentum intertuberculare fixuje dlouhou šlachu bicepsu tím, že přemosťuje stejnojmenný žlábek. Ligamentum coracoacromiale je plochý vaz ve tvaru trojúhelníku spojující processus coracoideus s akromiem. Směrem k processus coracoideus se rozděluje do dvou až tří pruhů. Vaz vytváří vazivovou klenbu nad ramenním kloubem, proto bývá též nazýván fornix humeri. Toto ligamentum omezuje upažení v ramenním kloubu tím, že na jeho přední okraj naráží tuberculum majus. V prostoru mezi vazem a hlavicí probíhá šlacha m. supraspinatus, m. infraspinatus, dlouhá hlava m. biceps brachii, horní okraj šlachy m. subscapularis a zasahuje zde i část subakromiální burzy (Bartoníček & Heřt, 2004). Tento prostor bývá také označován jako supraspinatus outlet (Chang, 2004). Mayer a Smékal (2005) udávají vzdálenost mezi tuberositas major a dolní plochou akromia asi 6 až 7 mm. Seitz et al. (2011) uvádějí, že akromiohumerální vzdálenost zobrazovaná pomocí ultrazvuku, magnetické rezonance a rengenografie se u zdravých ramen pohybuje mezi 7 a 14 mm Kolemkloubní svaly Rotátorová manžeta Manžetou rotátorů označujeme společný úpon šlach svalů m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. subscapularis a m. teres minor. Tyto svaly jsou svými šlachami součástí kloubního pouzdra (Bartoníček & Heřt, 2004). Podle Mayera a Smékala má manžeta tloušťku přibližně 6 mm. Svaly rotátorové manžety M. supraspinatus vyplňuje nadhřebenovou jámu lopatky. Odtud pokračuje laterálně a prochází pod korakoakromiálním obloukem. Je inervován z n. suprascapularis. Sval má dvě části: anterolaterální, která vytváří šlachu asi 5 cm před místem inzerce a dorzální část svalu, která přechází v šlachu až 2 3 cm od úponu. Asi 2 cm široká společná šlacha, která se upíná 13

14 na tuberculum majus a srůstá s kloubním pouzdrem, zesiluje horní část pouzdra (Bartoníček & Heřt, 2004). Sval se podílí na zevní rotaci a abdukci paže (Čihák, 2011). M. infraspinatus začíná ve stejnojmenné jámě lopatky. Sval má přibližně tvar pravoúhlého trojúhelníka. V laterální třetině podbíhá pod okrajem akromia a přechází v šlachu, která se těsně před úponem na tuberculum majus spojuje se šlachou m. supraspinatus. Stejně jako předchozí sval je inervován z n. suprascapularis (Bartoníček & Heřt, 2004). Dle Čiháka (2011) je sval zevní rotátor ramenního kloubu. M. teres minor začíná na laterálním okraji lopatky. Je inervován z n. axillaris. Probíhá po dorsální straně ramene stejným směrem jako m. infraspinatus, s jehož dolní částí si vyměňuje četné snopce. Upíná se na collum chirurgicum humeri (Bartoníček & Heřt, 2004). Stejně jako předchozí sval se účastní zevní rotace (Čihák, 2011), navíc vykonává addukci (Přikryl, 2013). M. subscapularis je velký sval začínající ve fossa subscapularis na přední ploše lopatky. Laterálně se zužuje a v oblasti processus coracoideus přechází v šlachu, která srůstá s přední částí pouzdra a inzeruje na tuberculum minus. Mezi přední plochou pouzdra a úponovou šlachou je větší bursa m. subscapularis spojená s kloubní dutinou. Sval inervuje n. subscapularis (Bartoníček & Heřt, 2004). M. subscapularis zajišťuje vnitřní rotaci humeru (Čihák, 2011) a jeho addukci (Přikryl, 2013). Funkce Mayer a Smékal (2005) považují za hlavní mechanismy dynamické stabilizace a centrace ramenního kloubu depresorickou aktivitu svalů RM (obr. 2) a dynamickou poziční funkci lopatky. Klíčovou roli mezi svaly zajišťující centraci mají m. subscapularis a m. serratus anterior. V počátečních stupních abdukce provádí m. supraspinatus kompresi hlavice do jamky a zabraňuje jejímu hornímu posunu. M. infraspinatus a m. teres minor zajišťují glenohumerální kompresi a brání superiorní and anteriorní translaci humeru. Navíc provádí zevní rotaci, která funkčně napomáhá hladkému průběhu tuberculum majus pod korakoakromiálním obloukem během overhead aktivit, a tím zabraňují impingementu. M. subscapularis provádí kompresi hlavice a zajišťuje přední stabilitu kloubu (Reinold, Escamilla & Wilk, 2009). Magarey a Jones (2003) udávají, že svaly RM, jakožto hluboké stabilizátory, vykonávají podobnou funkci jako m. transversus abdominis. 14

15 Obrázek 2. Dynamická stabilizace ramenního kloubu: m. supraspinatus (1); m. subscapularis (2); m. infraspinatus (3); m. teres minor (4); šlacha dlouhé hlavy bicepsu (5) (Kapandji, 1982, 35) Pro správnou centraci je nezbytná rovnováha mezi aktivitou m. deltoideus, jehož silový vektor směřuje nahoru, a svaly RM, jenž mají depresorický efekt (Boileau, McClelland & Rumian, 2014; viz také O'Brien et al., 2011). Tato dvojice síly zajišťuje stabilitu ve vertikální rovině (obr. 3 vlevo). Pokud začne převažovat aktivita m. deltoideus, jenž způsobuje elevaci hlavice humeru, dojde ke snížení subakromiálního prostoru a k impingement syndromu, jenž může vést k ruptuře RM. Za horizontální stabilitu jsou zodpovědné rotátory ramenního kloubu (obr. 3 vpravo). Za normální situace vykonávají vnitřní rotaci čtyři svaly (m. subscapularis, m. pectoralis major, m. latissimus dorsi a m. teres major), naopak zevní rotace je zajištěna pouze aktivitou dvou svalů (m. infraspinatus a m. teres minor). Pokud však dojde k poškození svalů RM včetně m. infraspinatus, vzniká nerovnováha. Jeden zevní rotátor musí oponovat čtyřem vnitřním rotátorům. Situace se může ještě zhoršit tím, že výpadek depresorické funkce svalů RM způsobí proximální migraci hlavice humeru, jenž může trakčně poškodit větev axilárního nervu, jenž zásobuje m. teres minor. Vzniká situace, kdy čtyři vnitřní rotátory již nemají žádného zevně rotačního antagonistu (Boileau et al., 2014). 15

16 Obrázek 3. Vlevo rovnováha ve vertikální rovině: střed otáčení (O); m. deltoideus (D), rotator cuff, rotátorová manžeta (RC); vpravo rovnováha v horizontální rovině: střed otáčení (O), external rotation, zevní rotace (ER); internal rotation, vnitřní rotace (IR) (Boileau et al., 2014, 72) Cévní zásobení rotátorové manžety Šlachy m. teres minor a m. infraspinatus dostávají cévy z arteria (a.) circumflexa posterior a a. suprascapularis. A. circumflexa humeri anterior vyživuje šlachu m. subscapularis a m. supraspinatus. Největší část živin dostává šlacha m. supraspinatus z a. suprascapularis a dále sem mohou přispívat větvičky z a. thoracoacromialis. Šlachy rotátorové manžety mají rozdílnou architektoniku cévní sítě. Cévní síť šlachy m. subscapularis, m. teres minor a dorsální části m. infraspinatus plynule přechází v cévní zásobení sousední hlavice. Zatímco u šlachy m. supraspinatus a části šlachy m. infraspinatus se nachází asi 1 1,5 cm před úponem hypovaskularizovaná oblast, tzv. kritická zóna (Bartoníček & Heřt, 2004). Existenci kritické zóny potvrzují také další autoři (Seitz, et al., 2011; viz také Via, De Cupis, Spoliti & Oliva, 2013). M. deltoideus M. deltoideus inervuje nervus (n.) axillaris. Podle míst začátku rozlišujeme 3 části svalu: akromiální, klavikulární a spinální. Všechny porce svalu se upínají na tuberositas deltoidea. Pod tímto svalem se nachází bursa subdeltoidea. Protože tato velká bursa vybíhá proximálně až pod spodní plochu akromia a fornix humeri, bývá tato její část nazývána jako bursa subacromialis (Bartoníček & Heřt, 2004). Deltový sval svým klidovým napětím fixuje hlavici v jamce. Jeho klavikulární část zajišťuje flexi, akromiální část se účastní abdukce a spinální část působí při extenzi (Čihák, 2011). 16

17 Caput longum m. bicipitis brachii Caput longum začíná v oblasti tuberculum supraglenoidale. Šlacha této hlavy jde nitrem kloubu a vstupuje do sulcus intertubercularis. Ve svém průběhu kloubem je obalena synoviální membránou, která po výstupu z kloubní dutiny tvoří synoviální pochvu. Funkčně je šlacha významná, neboť při flexi v ramenním kloubu stabilizuje hlavici humeru a zabraňuje jejímu proximálnímu posunu. Díky lokalizaci blízko šlachy m. supraspinatus může být při abdukci stejným způsobem poškozena i šlacha caput longum. Dvojhlavý sval pažní inervuje n. musculocutaneus (Bartoníček & Heřt, 2004). Celý sval zajišťuje flexi a supinaci v loketním kloubu. Dlouhá hlava pomáhá při abdukci a krátká hlava při addukci a flexi v ramenním kloubu (Čihák, 2011). Přikryl (2013) uvádí, že šlacha působí jako depresor hlavice při plné zevní rotaci. Naopak v plné vnitřní rotaci hlavici vůbec nepřebíhá. Caput longum m. tricipitis brachii Dlouhá hlava tricepsu má origo v oblasti tuberculum supraglenoidale. Krátká, silná šlacha srůstá s kaudální částí pouzdra, kterou tímto zesiluje. Sval inervuje n. radialis (Bartoníček & Heřt, 2004). Celý m. triceps brachii pracuje jako extensor lokte. Jeho dlouhá hlava se navíc účastní extense a addukce v rameni (Čihák, 2011). Mayer a Smékal (2005) uvádějí další svaly participující při depresi a centraci hlavice. Patří sem vzájemná souhra m. bicipitis brachii a m. tricipitis brachii (viz také Van der Meijden et al., 2012), dále aktivita povrchových svalů (m. teres major, m. latissimus dorsi a část m. pectoralis major). 17

18 3.3 Kineziologie ramenního kloubu Podle Véleho (1997) patří mezi základní pohyby v ramenním kloubu flexe (resp. ventrální flexe), extenze (resp. dorzální flexe), abdukce, addukce, zevní a vnitřní rotace. Pro pohyb abdukované paže (do 90 ) v horizontální rovině máme několik označení (směrem dozadu hovoříme o horizontální abdukci, nebo horizontální extenzi a směrem dopředu o horizontální flexi, nebo horizontální addukci). Tabulka 1. Rozsahy pohybů ramenního pletence (Janura et al., 2004) Abdukce paže Véle (1997) tvrdí, že abdukce paže probíhá ve čtyřech fázích. První fáze je zajištěna činností m. supraspinatus a m. deltoideus vtlačuje hlavici kloubu do jamky. Naopak Janura et al. (2004) podotýká, že funkce m supraspinatus jako abduktoru bývá zpochybňována a tento sval, spolu s ostatními svaly RM, v prvních fázích spíše fixuje humerus v jamce, neboť normálová složka tahové síly m. deltoideus má destabilizační charakter. V druhé fázi upažení (asi do 90 ) se dle Véleho (1997) uplatňuje hlavně m. deltoideus. Třetí fáze probíhá za přispění především m. serratus anterior a m. trapezius. V poslední fázi se účastní pohybu trupové svaly, jež způsobují zvýšení bederní lordózy. Termín skapulohumerální rytmus vyjadřuje souhru pohybů lopatky s pohybem humeru. Žandová (2014) udává, že prvních 30 pohybu paže probíhá v ramenním kloubu. Poté do 170 připadá na každých 15 pohybu v ramenním kloubu 5 rotace lopatky. Plná abdukce je ze 120 zajištěna pohybem ramenního kloubu, zbylých 60 probíhá v torakoskapulárním spojení. Pažní kost a lopatka se pohybují v poměru 2:1. Ke změně skapulohumerálního rytmu dochází při poruchách RAK. Bývá pravidlem, že pozorujeme rychlejší rotaci lopatky v poměru s rozsahem 18

19 pohybu paže (Valouchová & Kolář, 2009). Janura et al. (2004) a Žandová (2014) vyzdvihují zevně rotační komponentu, která zabraňuje střetu tuberculum majus s ligamentum coracoacromiale při 90 abdukci Flexe paže Flexe paže probíhá dle Véleho (1997) rovněž čtyřfázově ( ). První fázi do 60 zajišťuje m.coracobrachialis, přední část m.deltoideus a klavikulární část m. pectoralis major. Druhá fáze do 90 je přechodná. Ve třetí fázi (do 120 ) se přidávají m. trapezius a m. serratus anterior. Ve čtvrté fázi (do 180 ) opět participují trupové svaly, zvětšuje se bederní lordóza a dochází k úklonu Funkční rozsahy ramenního pletence Kapandji (1982) nabízí pohyby vhodné k funkčnímu zhodnocení ramene. Zevní rotace 90 a abdukce 120 při volném rozsahu v loketním kloubu dovoluje běžné denní činnosti jako je např. česání, nebo dosažení horní končetinou za krk (obr. 4 vlevo). Další pohyb, který by měl být zhodnocen, je oblékání kabátu. Pro oblékání prvního rukávu je nutná flexe a abdukce. Pro oblékání druhého rukávu je nezbytná vnitřní rotace a extenze. (obr. 4 vpravo). Obrázek 4. Funkční rozsahy ramenního pletence (Kapandji, 1982, 19) 19

20 3.3.4 Pohyby lopatky Pohyby lopatky jsou zajištěny prostřednictvím akromioklavikulárního a skapulotorakálního kloubu. Podle Janury et al. (2004) a Valouchové a Koláře (2009) probíhají pohyby lopatky ve třech směrech. Lopatka rotuje kolem vertikální osy (abdukce, addukce), ve frontální rovině rotuje kolem horizontální osy (elevace a deprese) a v sagitální rovině rotuje kolem horizontální osy (obr. 5). Obrázek 5. Pohyby lopatky. Abdukce, addukce (vlevo), elevace, deprese (uprostřed), vpravo rotace kolem horizontální osy v sagitální rovině (Janura et al., 2004, 35) 20

21 4 RUPTURY ROTÁTOROVÉ MANŽETY Du Plessis et al. (2011) definuje rupturu RM jako defekt v kloubním pouzdru uvnitř nebo v okolí úponu šlachy m. supraspinatus. Jako první je pravidelně poškozován m. supraspinatus a trhlina se poté rozšiřuje na okolní svaly (Přikryl, Rafi & Selucký, 2010). Ve většině případů jsou ruptury spojeny s bolestí a ztrátou nebo omezením funkcí, ale mohou být také klinicky němé. Nicméně u poloviny těchto asymptomatických pacientů se příznaky manifestují během tří let (Hermann, Izadpanah & Südkamp et al., 2014). Itoi (2013) uvádí, že pouze 1/3 ruptur způsobuje bolest, a z této 1/3 lidí, které bolest obtěžuje, pouze 20 % vyhledají lékaře. Ostatní navštíví chiropraktika, koupí si analgetika, nebo nedělají nic. Z toho plyne, že pouze 1/15 těch, kdo mají rupturu RM, vyhledají zdravotnickou pomoc. Ruptury mohou postihovat celou tloušťku manžety (full-thickness tear), nebo mohou být částečné, netransmurální (partial-thickness tear). V tomto případě se léze objeví buď na horní (bursální) straně manžety, nebo na dolní (artikulární) straně manžety. 4.1 Příčiny ruptur rotátorové manžety Příčina vzniku ruptury je multifaktoriální. Přesný mechanismus poškození RM není dosud zcela definován, ale zdá se, že se na něm podílejí vnější i vnitřní faktory (Seitz et al., 2011; viz také Via et al., 2013). Vnější faktory Vnější faktory jsou ty, jež způsobují kompresi šlach RM, zmenšují subakromiální prostor a přispívají tak k iritaci bursální (spodní) stany RM. Patří sem impingement, trauma a anatomické a biomechanické okolnosti (Seitz et al, 2011). Neer (1982) přišel s vnějším mechanismem způsobujícím poškození RM. Nazval jej pojmem subakromiální impingement. Tento druh impingementu bývá také označován jako primární (Ellenbecker & Cools, 2011), nebo také outlet impingement (Hermann, et al., 2014). Neer (1982) popisuje tři stádia impingementu. První stádium je charakteristické edémem a krvácením, které vzniká při přetížení během overhead aktivity při sportu nebo práci. Typicky jej nacházíme u pacientů mladších 25 let. Druhé stádium je provázeno zánětem (dochází k fibrositis a tendinitis, k fibrotizaci a ztluštění bursy). Toto stádium postihuje nejčastěji sportovce mezi 25 až 40 lety provozující overhead aktivity. Při třetím stádiu jsou přítomny ruptury RM, šlachy dlouhé hlavy bicepsu a kostní artrotické změny na akromionu a hlavici humeru. Vyskytuje se nejčastěji u jedinců starších 40 let. Taktéž Herrmann et al. (2014) vyzdvihují etiologický význam dlouhodobého 21

22 přetěžování těžkou prací, nebo sportovní aktivitou o vysoké intenzitě. Michalíček a Vacek (2014) řadí mezi takto rizikové sporty např. tenis, volejbal, baseball, rychlostní kanoistiku a další. Teorii o etiologickém působení přetěžující aktivity také potvrzuje fakt, že bývá častěji postiženo dominantní rameno (Seitz et al., 2011). Díky edému, zánětu a fibrotickým změnám burzy dochází k zúžení již dost těsného subakromiálního prostoru, a tím k mechanické kompresi RM, především šlachy m. supraspinatus mezi hlavici humeru a přední třetinu akromionu (Ellenbecker & Cools, 2011). Zánět vede k bolesti způsobené uvolněním zánětlivých mediátorů a dysfunkci RM, jenž způsobí horní migraci hlavice humeru, která ještě více zúží subakromiální prostor (Boykin et al., 2010). Další mechanismus poškozující struktury RM je sekundární impingement, který vzniká na podkladě přední instability glenohumerálního kloubu. Ta může být způsobena nadměrnou přetěžující overhead aktivitou. Díky zeslabení statických stabilizátorů ramenního kloubu dochází k zvýšené translaci hlavice humeru, ta způsobí sekundární impingement RM a dlouhé hlavy bicepsu (Ellenbecker & Cools, 2011). Boykin et al. (2010) nazývá tento druh impingementu jako non-outlet impingement, a podotýká, že kromě instability může být způsoben i adhezivní kapsulitidou. Jiným důvodem patologie manžety u overhead atletů je tzv. vnitřní impingement. Pacienti často popisují bolest v horní a zadní části ramene, v typické pozici, a to v abdukci a zevní rotaci. V této poloze, která je typická pro nápřah před hodem, dochází k přiblížení šlach m. supraspinatus a m. infraspinatus k okraji glenoidu. Zde, mezi hlavicí humeru a okrajem glenoidu, může docházet ke kompresi šlach, která může vyústit až v trhlinu (Ellenbecker & Cools, 2011; viz také Seitz et al., 2011). U mladých pacientů bývá akutní ruptura často spojena s kloubní dislokací způsobenou nejčastěji sportovní, nebo dopravní nehodou. Čistě akutní ruptura způsobená úrazem je vzácná a výjimečně se vyskytuje u mladých pacientů (Herrmann et al., 2014). Přikryl et al. (2010) uvádějí, že taková ruptura bez předchozích poškození impingementem se nevyskytuje vůbec. Nejčastěji dochází k traumatické ruptuře u šlachy, která je již změněna déle trvajícím degenerativním procesem (Herrmann et al., 2014). Michalíček a Vacek (2014) konstatují, že v 90 % vznikají ruptury traumaticky na podkladě chronických degenerativních změn při dlouhotrvajícím přetěžováním šlach. Mezi anatomické faktory, které napomáhají zužovaní subakromiálního prostoru, a tak zvyšují pravděpodobnost postižení RM, patří morfologické variace akromionu. Hákovitý typ akromionu 22

23 (III. typ podle Biglianiho) byl přítomen u % případů ruptur rotátorové manžety (Paraskevas, et al., 2008). Plošší sklon či více horizontální pozice akromionu je taktéž spojen s impingementem a degenerativními změnami RM. Také os acromiale, které vzniká tím, že nedojde k srůstu jednoho, nebo více osifikačních jader akromia, bývá příčinou iritace v subakromiálním prostoru a často vede až k rupturám RM (Kofránek, 2014; viz také O'Brien et al., 2011). Dále mají na patologii RM vliv velké subakromiální ostruhy, ztluštění či osifikace místa připojení ligamentum coracoacromiale, nebo osteofyty na spodní části akromioklavikulárního skloubení a klíční kosti (Seitz et al., 2011, viz také Umer, Qadir & Azam, 2012). Seitz et al. (2011) a Umer et al. (2012) uvádějí biomechanické faktory napomáhající vnější mechanické kompresi šlach RM. Patří sem zkrácení m. pectoralis minor a tkání na zadní části ramenního kloubu ( posterior shoulder tightness ). O'Brien et al. (2011) a Umer et al. (2012) uvádějí, že zkrácení zadní části kloubního pouzdra způsobuje při flexi posun hlavice nahoru a dopředu, a tím vyvinutí zvýšeného tlaku na RM. Dále mohou ke vzniku patologie RM přispívat abnormality v pohybu lopatky. U nemocných bývá patrná nedostatečná retrakce lopatky a rotace dolním úhlem zevně. Také hyperkyfóza hrudní páteře může přispět k patologii RM, neboť je spojována se snížením subakromiálního prostoru (Seitz et al., 2011, viz také Umer et al., 2012). Vnitřní faktory Mezi vnitřní faktory ovlivňující vznik patologie RM patří degenerativní změny spojené se stárnutím člověka. S věkem dochází k poklesu glykosaminoglykanů a proteogylaknů obsažených ve šlaše m. supraspinatus, dále se mění poměry kolagenových vláken ve prospěch slabšího a méně uspořádaného kolagenu III (Seiz et al., 2011). Herrmann, et al. (2014) poznamenává, že s přibývajícím věkem dochází ke kalcifikaci a tukové degeneraci RM. Nedostatečnost cévního zásobení v tzv. kritické zóně může mít také vliv na vznik patologie RM. Lohr a Uhthoff (in Seiz et al., 2011) zjistili bohaté cévní zásobení na bursální straně RM, ale slabou distribuci krve k artikulárnímu povrchu manžety. Tím může být vysvětlena četnost parciálních ruptur na artikulární straně manžety. 23

24 4.2 Výskyt Prevalence postižení RM stoupá s věkem. Na základě výsledků magnetické rezonance bylo zjištěno, že 4 % asymptomatických pacientů mladších 40 let a 54 % pacientů starších 60 let má parciální nebo kompletní rupturu (Clement, Nie & McBirnie, 2012). Itoi (2013) uvádí výsledky další studie, která odhalila rupturu u 20 % lidí starších 20 let a u 25 % starších 50 let. Van der Meijden et al. (2012) uvádějí, že symptomatická ruptura postihuje 4 % až 32 % populace. Ogata a Uhthoff (in Hermann et al, 2014) zjistili prevalenci více než 70 % v populaci lidí starších 70 let. Michalíček a Vacek (2014) uvádějí, že ruptura nejvíce postihuje muže starší 60 let. 4.3 Klasifikace ruptur rotátorové manžety Klasifikace dle Gschwenda vyjadřuje míru a velikost postižení RM. - I. typ částečný, netransmurální defekt jedné šlachy - II. typ postižení šlachy m. supraspinatus nebo m. subscapularis - III. A typ ruptura m. supraspinatus + defekt v dalších šlachách RM o velikosti 2 4 cm - III. B typ totální ruptura šlachy m. supraspinatus s její retrakcí, dále postižení šlach m. subscapularis a m. infraspinatus, je přítomna decentrace hlavice, defekt nepřesahuje 5 cm - III. C typ kompletní retrahovaná ruptura zmíněných šlach, decentrovaná hlavice humeru je z manžety vysvlečena - IV. typ masivní ruptura s retrahovanými, nemobilizovatelnými svaly a decentrovaná hlavice, na níž jsou přítomny artrotické změny (Přikryl, 2013; viz také Michalíček & Vacek, 2014; Valouchová, Dyrhonová, Kříž & Kolář, 2009) Snyderova klasifikace vychází přímo z artroskopického nálezu. Lokalita léze: - A ruptura pouze na artikulární straně manžety, netransmurální - B trhlina porušuje pouze burzální stranu a taktéž nezasahuje celou šíři manžety - C kompletní, transmurální postižení manžety prostupující celou šíří manžety Stupeň postižení: - 0 normální nález - 1 pouze povrchová bursitis či synoviální iritace, fibrilace do 1 cm - 2 rozvláknění a rozestup či defekt vláken RM do 2 cm - 3 defekt na RM do 3 cm 24

25 - 4 postižení manžety nad 3 cm, zasahuje víc než jednu šlachu RM (Přikryl, 2013; viz také Belangero, Ejnisman & Arce, 2013; Herrmann et al., 2014) Morfologická klasifikace ruptur RM - trhlina ve tvaru půlměsíce (crescent-shaped) - ruptura ve tvaru U (U-shaped) - ruptura ve tvaru L (L-shaped) - masivní trhlina (obr. 6) Obrázek 6. Morfologická klasifikace ruptur RM ruptura ve tvaru půlměsíce (A); defekt ve tvaru U (B); trhlina ve tvaru L (C); masivní ruptura (D); šlacha m. infraspinatus (IS); šlacha m. supraspinatus (SS); rotátorový interval (RI), šlacha m. subscapularis (Sub), ligamentum coracohumerale (CHL) (Via et al., 2013, 75) 25

26 4.4 Diagnostika ruptur rotátorové manžety Klinické vyšetření Hlavními klinickými příznaky pacientů s rupturou RM jsou především bolesti postiženého ramene, neschopnost zvednout nebo aktivně udržet paži nad horizontálou. Někdy je hmatný, v některých případech i slyšitelný krepitus (Přikryl et al., 2010). V anamnéze se často dozvídáme o dlouhotrvajících bolestech ramene s pozdějším jednorázovým pocitem rupnutí (Přikryl et al., 2010). Pacienta žádáme, aby udal místo, kde cítí bolest. Ta bývá často lokalizována na přední straně ramene, nebo laterálně od akromionu, ale může vyzařovat dolů po laterální straně podél m. deltoideus (O'Brien et al., 2011). Zajímá nás, zda ji cítí v klidu, či při pohybu, nebo zátěžové situaci, a také zda se některým pohybem nezvětšuje. Boykin et al. (2010) uvádějí, že pacienti s lézí RM často pociťují bolest při overhead aktivitách a také v noci. Chceme, aby pacient udal charakter bolesti, například tupá, ostrá, a pokud bolest vyzařuje, tak kam (Žandová, 2014). V případě úrazu nás zajímají okolnosti a mechanismus poranění. Dále se ptáme na profesní, zájmové a sportovní činnosti. Zjišťujeme úlevové pozice a omezení v běžných denních činnostech (Michalíček & Vacek, 2014). Aspekcí v klidu pozorujeme držení končetin vůči trupu, postavení ramen a lopatek, krční páteře a klíčních kostí. Všímáme si případné změny kůže, nebo přítomnost otoku. Odstávání dolních úhlů lopatek svědčí o oslabení m. serratus anterior a protrakce ramen bývá způsobena hypertonem prsních svalů. Srovnáváme obě strany (Žandová, 2014). Měli bychom si všímat případné svalové atrofie. Zvláště patrná bývá atrofie m. infraspinatus, který na rozdíl od m. supraspinatus leží přímo pod kůží (Itoi, 2013). Manske (2011) uvádí, že atrofie závisí na velikosti léze a její chronicitě. Proto bývá akutní ruptura jen vzácně spojena s atrofií svalstva. Při palpaci pátráme po bolestivých místech ve svalech, podkoží a periostu (Žandová, 2014). Dále nás zajímá teplota tkání, posunlivost jizev, svalový tonus a případné krepitace (Michalíček & Vacek, 2014). Itoi (2013) popisuje palpaci defektu v RM. Uvádí, že defekt lze napalpovat špičkou palce přímo před předním okrajem akromia při extenzi ramene. Při pohybu do flexe defekt mizí pod akromiem. Michalíček a Vacek (2014) uvádějí, že pokud je citlivá oblast na přední straně hlavice v oblasti tuberculum minus, je pravděpodobné postižení m. subscapularis. Bolestivá palpace v okolí tuberculum majus poukazuje spíše na postižení zadní části RM. Boykin et al. (2010) doporučuje vždy začínat s vyšetřením nebolestivého ramene, abychom získali výchozí bod pro hodnocení síly a rozsahu pohybu. 26

27 Pasivní pohyb postiženého ramene bývá většinou zachován, ale může být spojen s krepitací (Manske, 2011), dle Boykina et al. (2010) také s bolestí. Vyšetřujeme také joint play (kloubní hru). Při postižení RAK jsou časté blokády SC a AC kloubů (Žandová, 2014). Při vyšetření bychom neměli opomenout pohyby lopatky po hrudníku při pohybu paže (Itoi, 2013). Specifické testy na vyšetření rotátorové manžety Odporované testy dle Lewita pomocí izometrické kontrakce proti malému odporu vyšetřujeme postižení šlach a svalů. Lze vyšetřovat vsedě nebo ve stoji. Hodnotíme svalovou sílu a bolestivost. Pokud vyšetřujeme jednostranně, fixujeme lopatku (Valouchová & Kolář, 2009). Abdukce proti odporu (obr. 7, a) pacient sedí, lokty má flektovány do 90 a provádí abdukci proti našemu odporu. Test je pozitivní při lézi m. supraspinatus. Zevní rotace proti odporu (obr. 7, b) - pozice vyšetřujícího a pacienta je shodná s vystřením abdukce. Odpor dlaněmi klademe na zevní stranu zápěstí a distální konec předloktí. Vyzveme pacienta, aby rozevíral předloktí od sebe. Test je pozitivní při lézi m. teres minor a m. infraspinatus. Vnitřní rotace proti odporu (obr. 7 vpravo) provedení je podobné jako u vyšetření vnější rotace, pouze odpor klademe vůči vnitřní straně zápěstí a dolní čísti předloktí. Pozitivita testu značí postižení m. subscapularis (Valouchová a Kolář, 2009). Obrázek 7. Vyšetření svalů RM proti odporu, zleva: proti abdukci, proti zevní rotaci, proti vnitřní rotaci (Lewit, 1996, 113) Cyriaxův bolestivý oblouk (painful arc) nám pomáhá přibližně lokalizovat místo léze. Pacient provádí pohyb směrem do upažení v RAK. Pokud se objeví bolest do 30, můžeme uvažovat o postižení m. supraspinatus. Bolest od 30 do 60 bývá projevem postižení subakromiální 27

28 burzy. Bolest v rozmezí 60 až 120 bývá přítomna u postižení RM při subakromiálním impingementu. A bolest na konci rozsahu pohybu značí postižení AC kloubu (Michalíček & Vacek, 2014). Test padající paže (Drop Arm test) provádíme tak, že pasivně uvedeme pacientovu horní končetinu (HK) extendovanou v lokti do 90 abdukce v rameni a vyzveme nemocného, aby pomalu připažoval paži k tělu. (Boykin et al., 2010). Při úplné ruptuře RM paže rychle padá dolů. V případě parciální ruptury pacienti většinou paži v nastavené pozici udrží, ale při připažování končetina rychle klesá, nebo je přítomna bolest (Michalíček & Vacek, 2014). Empty-can test (Jobe's test) - provedení je znázorněno na obr. 8 vlevo. Paži uvedeme do 90 abdukce, mírné ventrální flexe a úplné vnitřní rotace (palec směřuje dolů). Pozice je přirovnána k vylévání vody z plechovky. Pacienta instruujeme, aby tuto pozici udržel, zatímco my vykonáváme tlak směrem dolů. Svalová slabost a bolest je známkou postižení m. supraspinatus (O'Brien et al., 2011; viz také Itoi, 2013). Full-can test (obr. 8 vpravo) taktéž hodnotí přítomnost ruptury šlachy m. supraspinatus. Provedení je shodné, akorát paže je rotována zevně. Obrázek 8. Vlevo - Empty-can test (Jobe's test), vpravo Full-can test (Itoi, 2013, 200) External rotation lag sign (obr. 9) používáme ke zjištění chronické ruptury RM. Pasivně provedeme zevní rotaci v ramenním kloubu, v pozici s loktem u těla a vyzveme pacienta, aby tuto polohu udržel. Pokud to nesvede a předloktí se vrací do neutrální pozice, pravděpodobně je přítomna chronická ruptura m. infraspinatus (Itoi, 2013; viz také O'Brien et al., 2011; Boykin et al., 2010). 28

29 Obrázek 9. External rotation lag sign (Itoi, 2013, 201) Hornblower's Sign uvidíme u pacienta, který má omezenou zevní rotaci v ramenním kloubu díky chronické ruptuře m. teres minor. Proto při pohybu ruky k ústům využívá jako kompenzaci velkou abdukci a flexi loktu. Loket se dostává nad úroveň ruky. Pozice připomíná foukání na trubku. Na obr. 10 je postiženo pravé rameno (O'Brien et al., 2011; viz také Itoi, 2013; Boykin et al., 2010). Obrázek 10. Hornblower's Sign (Itoi, 2013, 201) Belly press test (obr. 11) je vhodný k hodnocení postižení m. subscapularis. Pacient si položí ruku dlaní na břicho (v rameni je vnitřní rotace a addukce, v lokti 90 flexe). Potom jej vyzveme, 29

30 aby v této pozici zatlačil na břicho, aniž by při tom ohýbal zápěstí (aktivní vnitřní rotace proti odporu). Při pozitivitě pacient neudrží dlaň, zápěstí a loket v jedné ose, protože uhýbá bolesti. Obrázek 11. Belly press test (Itoi, 2013, 202) Lift off test (obr. 12) taktéž hodnotí integritu m. subscapularis. Nemocný položí hřbet ruky do oblasti bederní páteře. Poté je vyzván, aby oddálil ruku od zad. Bolest a svalová slabost znemožňující provedení je známkou pozitivity testu. Boykin et al. (2010) doporučuje dosaženou vzdálenost změřit a srovnat se zdravou stranou. Obrázek 12. Lift off test (Itoi, 2013, 202) 30

31 Specifické testy na subakromiální impingement Neerův test zafixujeme jednou rukou lopatku a druhou rukou pasivně provedeme vnitřní rotaci a elevaci ramenního kloubu (obr. 13 vlevo). Modifikovaná verze spočívá v tom, že elevujeme zevně rotovanou HK (obr. 13 vpravo). V případě subakromiálního impingementu pacient pociťuje bolest (Itoi, 2013). Dle Valouchové a Koláře (2009) pokud lze, tak provádíme flexi v RAK až nad hlavu. Obrázek 13. Neerův test (vlevo), modifikovaný Neerův test (vpravo) (Itoi, 2013, 199) Test na impingement dle Hawkinse provedeme flexi v RAK s loktem v 90 flexi, poté paži stočíme do vnitřní rotace (obr. 14 vlevo). Pokud se objeví bolest, test je pozitivní. Manske (2011) uvádí, že pozitivita testu může být přítomna i u stavů jako je tendinitida RM, bursitida, nebo parciální ruptura RM. Modifikace testu se provádí uvedením paže do abdukce a stočením do vnitřní rotace (obr. 14 vpravo). Obrázek 14. Hawkinsův test (vlevo), modifikace Hawkinsova testu (vpravo) (Itoi, 2013, 199) 31

32 4.4.2 Zobrazovací metody Rentgenové vyšetření je základní zobrazovací technika, využitelná v případě podezření na rupturu RM. Předozadní projekce může odhalit přítomnost artrózy, kalcifikující tendinitidy, nebo kraniální posun hlavice humeru při možné masivní ruptuře manžety. Tento posun způsobí zúžení akromiohumerální distance (Boykin et al., 2010; viz také O'Brien et al., 2011; Přikryl, 2013). Skapulolaterální Y projekce umožňuje zhodnocení tvaru akromia dle Biglianiho (Herrmann et al., 2014; viz také O'Brien et al., 2011) a odhalení případné kostěné nerovnosti na jeho povrchu (Boykin et al., 2010). Dále se v některých případech využívá axilolaterální projekce ke zjištění případné glenohumerální subluxace nebo luxace (Manske, 2011; viz také O'Brien et al., 2011). Přikryl (2013) však uvádí, že tato projekce není pro operativu RM přínosná. Diagnostická artroskopie je výhodná díky možnosti přesně určit velikost a typ ruptury, počet zasažených šlach a zhodnocení kvality tkání (Ellenbecker et al., 2006, viz také Herrmann et al., 2014). Umožňuje chirurgovi zhodnotit intraartikulární patologie a stanovit plán operace. Diagnostická artroskopie se provádí buď v beach chair position, nebo v tzv. lateral decubitus position. Literatura popisuje celou řadu artroskopických vstupů. Podstatný je zadní vstup pro kameru, ze kterého se provádí revize glenohumerálního kloubu. Hodnotí se šlacha dlouhé hlavy bicepsu, artikulární strana m. supraspinatus a m. subscapularis. Vyloučí-li se intraartikulární patologie pokračuje se subakromiálně (Kofránek, 2014). Vyšetření ultrazvukem umožňuje dynamické vyšetření. Při něm pacient aktivně, nebo vyšetřující pasivně může pohybovat ramenním kloubem. Ultrasonografie hodnotí eventuální defekty svalů, případně retrakci šlachy. Literatura uvádí 80% až 100% senzitivitu (Herrmann et al., 2014; viz také Boykin et al., 2010). Navíc je vyšetřování levné a dostupné. Nevýhodou je, že výsledky jsou značně subjektivní a závislé na zkušenosti vyšetřujícího (Boykin et al., 2010). Dále nelze pomocí ultrazvuku hodnotit další zdroje bolesti, například defekty v labru, patologie dlouhé hlavy bicepsu a další intraartikulární patologie (Boykin et al., 2010). Magnetická rezonance umožňuje zobrazení měkkých tkání ve velkém rozlišení. Poskytuje informace o případné přítomnosti trhliny, o její velikosti, stupni retrakce šlachy, výskytu atrofie a tukové degenerace svalového bříška. Dále odhalí bursitidu, trhliny labra a další patologie (Herrmann et al., 2014; viz také O'Brien et al., 2011; Talbot, Watts, Grimberg & Funk, 2012). Rychlý odhad stupně degenerace svalového bříška m. supraspinatus nám poskytne tzv. tangenciální znamení hodnocené na magnetické rezonanci v sagitálním řezu ramenním kloubem (Herrmann et al., 2014; viz také Šmíd, Hart & Puskeiler, 2014). 32

33 4.5 Operační léčba Aktivní pacienti ve věku od 20 do 50 let s akutní rupturou a závažným funkčním deficitem a sportovci na profesionální úrovni by měli být léčeni včasnou chirurgickou intervencí. Dále je operační léčba indikována v případě, že konzervativní léčba nepřináší uspokojivé zlepšení (Pegreffi, Paladini, Campi, & Porcellini, 2011), pokud se jedná o postižení dominantní končetiny, nebo v případě, že progreduje atrofie deltového svalu a jsou přítomny noční bolesti (Kofránek, 2014). Herrmann et al. (2014) a Conti et al. (2009) indikují operaci po třech až čtyřech měsících neúspěšné konzervativní léčby. Mezi špatná prognostická kritéria pooperačního výsledku patří tuková degenerace a atrofie svalového bříška, retrakce šlachy a snížení akromiohumerálního intervalu (Herrmann et al., 2014). Také Kofránek (2014), Šmíd et al. (2014) a Clement et al. (2012) upozorňují na důsledné stanovení hranice smysluplné reparability, neboť pooperační vyšetření ukazuje velké procento selhání ruptur nezávisle na operační technice. Avšak Clement et al. (2012) uvádějí, že i u pacientů s prokázanou opětovnou rupturou bylo patrné výrazné zlepšení funkcí a snížení bolestivosti ramene. Podle Kofránka (2014) je rozhodnutí, zda budeme léčit operativně, či konzervativně důležitější, než to zda je operace provedena artroskopicky či otevřeně. Komise odborníků z AAOS (American Academy of Orthopaedics Surgeons) na základě dostupných studií nevyzdvihuje žádnou techniku, ať už artroskopickou, otevřenou, či mini-open (Pedowitz et al., 2012). Nicméně v dnešní době je trendem chirurgického ošetření RM artroskopická rekonstrukce. Ruptura rotátorové manžety bývá řešena buď přišitím roztržených okrajů šlachy, tzv. side to side metoda, kdy se šlacha připevní ke šlaše, nebo se šlacha upevňuje do kosti. V některých případech se provádí kombinace obou. V případě side to side metody musí být terapeut při rehabilitaci zvláště obezřetný, aby nedošlo k opětovné ruptuře (Pabian, Rotschild, Schwartzberg, 2011). Kofránek (2014) uvádí, že u prvního stupně dle Gschwenda stačí provést jednoduchou suturu. U dalších stupňů je nezbytná mobilizace RM a transoseální fixace. K připevnění do kosti se používají různé implantáty (kotvičky, skobičky atd.). Chirurgové nejčastěji provádějí reinzerci v jedné řadě (tzv. single row technika, obr. 15), nebo kotevní prvky umisťují ve dvou řadách (tzv. double row technika, obr. 16). 33

34 Obrázek 15. Single row technika (Leo, Fogliata, Querenghi, Pivetta, Marelli, 2014, 38) Obrázek 16. Double row technika (Leo, et al., 2014, 39) Otevřený přístup Původně byly trhliny RM operovány otevřeným způsobem. Tento přístup vyžaduje oddělení začátku m. deltoideus od přední části akromia, resekci anteriorní porce akromia, rekonstrukci RM a připevnění přední porce deltoideu k akromiu. V pooperační rehabilitaci je nutné brát ohled na hojící se m. deltoideus (Pabian et al., 2011). Ghodadra, Provencher, Verma, Wilk a Romeo (2009) upozorňují, že by pacienti neměli aktivovat m. deltoideus po dobu 6 až 8 týdnů, z důvodu prevence jeho avulze. Podle Manskeho (2011) tato doba trvá 8 až 12 týdnů a jemné posilování svalu může začít až po dvanáctém týdnu. Proto většina pacientů není schopna bez problémů zvednout paži nad úroveň ramene dříve než po půl roce od operace. Walton a Murrell (2012) srovnávali artroskopickou a otevřenou operaci. Zjistili, že pacienti, kteří podstoupili artroskopickou operaci, trpěli menší noční bolestí, udávali nižší extrémní bolest, vykazovali rychlejší obnovení svalové síly a rozsahu pohybu a byli více spokojeni s celkovým stavem než ti, kterým byla operace provedena otevřenou cestou. U artroskopických operací bylo při následném vyšetření odhaleno 29 % reruptur a u otevřených operací selhalo 52 % sutur. 34

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE USPOŘÁDÁNÍ RAMENNÍHO PLETENCE Kosti: lopatka, kost klíční, kost pažní, kost hrudní Klouby: akromioklavikulární (AC), sternoklavikulární (SC), glenohumerální-ramenní

Více

Andrea Šprláková-Puková Alena Štouračová Miloš Keřkovský Radiologická klinika FN Brno a LF MU, prof.mudr.v.válek CsC,MBA

Andrea Šprláková-Puková Alena Štouračová Miloš Keřkovský Radiologická klinika FN Brno a LF MU, prof.mudr.v.válek CsC,MBA Andrea Šprláková-Puková Alena Štouračová Miloš Keřkovský Radiologická klinika FN Brno a LF MU, prof.mudr.v.válek CsC,MBA TEST 1. Které svaly tvoří manžeta rotátorů 2. Kudy prochází šlacha dlouhé hlavy

Více

X. Ultrazvukový kurz 2017

X. Ultrazvukový kurz 2017 X. Ultrazvukový kurz 2017 Andrea Šprláková-Puková Alena Štouračová Miloš Keřkovský Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF MU, prof.mudr.v.válek CsC,MBA Anatomie Caput humeri-cavitas glenoidalis

Více

Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta. Klinika rehabilitačního lékařství. Bakalářská práce. Obor: Fyzioterapie

Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta. Klinika rehabilitačního lékařství. Bakalářská práce. Obor: Fyzioterapie Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Klinika rehabilitačního lékařství Bakalářská práce Obor: Fyzioterapie Téma: Syndrom bolestivého ramene a fyzioterapie Vedoucí práce: PhDr. Alena Herbenová

Více

Artroskopie ramenního kloubu

Artroskopie ramenního kloubu Artroskopie ramenního kloubu Co je artroskopie : miniinvazivní vyšetřovací a operační metoda, která se provádí z několika (zpravidla dvou až tří) vpichů do ramenního kloubu. Jedním vpichem se do kloubu

Více

MR ramenního kloubu: zobrazení manžety rotátorů

MR ramenního kloubu: zobrazení manžety rotátorů MR ramenního kloubu: zobrazení manžety rotátorů M. Keřkovský, M. Mechl, A. Šprláková-Puková, A. Štouračová Klinika radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN Brno Nativní neinvazivní MR zobrazení zobrazení

Více

Šlacha dlouhé hlavy bicepsu

Šlacha dlouhé hlavy bicepsu Šlacha dlouhé hlavy bicepsu Monika Poláčková, Andrea Šprláková Radiologická klinika FN Brno a LF MU v Brně Přednosta: prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. MBA Anatomie Krátké kazuistiky zdvojená šlacha ruptura

Více

RAMENNÍ PLETENEC FUNKČNÍ TESTY. Mgr. David LISICKÝ Nemocnice Prostějov

RAMENNÍ PLETENEC FUNKČNÍ TESTY. Mgr. David LISICKÝ Nemocnice Prostějov RAMENNÍ PLETENEC FUNKČNÍ TESTY Mgr. David LISICKÝ Nemocnice Prostějov VYŠETŘENÍ RAMENE ANAMNÉZA ASPEKCE PALPACE VYŠETŘENÍ PASIVNÍCH A AKTIVNÍCH POHYBŮ VYŠETŘENÍ REZISTOVANÝCH POHYBŮ VYŠETŘENÍ KOMBINOVANÝCH

Více

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který HRUDNÍK 2 KAPITOLA Velký prsní sval je vějířovitý sval, který má dvě anatomické části neboli hlavy. Horní klavikulární hlava vychází z klíční kosti a dolní sternální hlava z kosti hrudní. Tyto dvě hlavy

Více

Svaly horní končetiny

Svaly horní končetiny Svaly horní končetiny Musculi humeri Musculus subscapularis ZAČÁTEK: facies costalis scapulae (fossa subscapularis) ÚPON: tuberculum minus humeri INERVACE: n. subscapularis FUNKCE: humerální pronace, addukce

Více

T. Kopřivová Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF Masarykovy univerzity

T. Kopřivová Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF Masarykovy univerzity T. Kopřivová Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF Masarykovy univerzity Anatomie Anatomický krček Chirurgický krček AP projekce RTG projekce na rameno Transtorakální projekce AH AC CC Molonyho

Více

UZ ramena metodika a nálezy

UZ ramena metodika a nálezy UZ ramena metodika a nálezy J. Brtková RDG klinika LF a FN Hradec Králové Anatomie vrstvy cibule Metodika roviny vyšetření respektují anatomii transverzální rovina transverzální rovina transverzální rovina

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy

Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy Bakalářská práce

Více

Svaly ramenní = mm.humeri

Svaly ramenní = mm.humeri Svaly HK. Svaly ramenní = mm.humeri M.supraspinatus M.infraspinatus M.teres minor M.teres major M.subscapularis M.deltoideus Úponové části většiny svalů, které odstupují přímo od lopatky jsou klinicky

Více

Příloha č. 1- Kazuistika č. 1

Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Průběh terapie Pacientka celkem absolvovala 10 fyzioterapií, kdy při první návštěvě bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření na jehož základě byla stanovena terapie.

Více

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury SYNDROM BOLESTIVÉHO RAMENE VE SPORTU - RIZIKA, PREVENCE A LÉČBA PROSTŘEDNICTVÍM FYZIOTERAPIE

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury SYNDROM BOLESTIVÉHO RAMENE VE SPORTU - RIZIKA, PREVENCE A LÉČBA PROSTŘEDNICTVÍM FYZIOTERAPIE Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury SYNDROM BOLESTIVÉHO RAMENE VE SPORTU - RIZIKA, PREVENCE A LÉČBA PROSTŘEDNICTVÍM FYZIOTERAPIE Diplomová práce (bakalářská) Autor: Aleš Kácel, fyzioterapie

Více

Krční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy

Krční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy Krční páteř Pohyby v kloubu 1. Flexe mm. scaleni, m. sternocleidomastoideus, mm. praevertebrales 2. Extenze (dorzální flexe) m. trapezius (pars superior), m. splenius capitis et cervicis, m. erector spinae,

Více

Přednáška Klinická kineziologie II Kinetika kloubů ruky

Přednáška Klinická kineziologie II Kinetika kloubů ruky Přednáška Klinická kineziologie II 25. 3. 2013 Kinetika kloubů ruky - pohyblivost ruky patří z největší části do oblasti jemné motoriky = větší roli zde hraje pohybová koordinace, než svalová síla - pro

Více

Formy fyzioterapie u patologie rotátorové manžety s důrazem na kliniku CLBB

Formy fyzioterapie u patologie rotátorové manžety s důrazem na kliniku CLBB UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav fyzioterapie Formy fyzioterapie u patologie rotátorové manžety s důrazem na kliniku CLBB Bakalářská práce Autorka: Blanka Formánková Studijní

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ BIOMECHANIKA KLOUBY TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní chrupavka

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2008 Eva Kyněrová

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2008 Eva Kyněrová Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Eva Kyněrová Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury FYZIOTERAPEUTICKÉ MOŽNOSTI PREVENCE PLAVECKÉHO RAMENE

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Plzeň 2013 Lucie Vaníčková FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Lucie Vaníčková

Více

Renata Pöschlová. Poúrazové stavy ramenního kloubu objektivizované PEMG The posttraumatic states of the shoulder joint objectivized by PEMG

Renata Pöschlová. Poúrazové stavy ramenního kloubu objektivizované PEMG The posttraumatic states of the shoulder joint objectivized by PEMG UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA FNKV / Klinika rehabilitačního lékařství 3.LF Renata Pöschlová Poúrazové stavy ramenního kloubu objektivizované PEMG The posttraumatic states of the shoulder

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Fyzioterapie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Fyzioterapie UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Fyzioterapie FYZIOTERAPEUTICKÉ MOŽNOSTI LÉČBY SYNDROMU BOLESTIVÉHO RAMENE SE ZAMĚŘENÍM NA POŠKOZENÍ

Více

pod lo pat ko vý pod hře be no vý ne hře be no vý ma lý oblý sval trapézový sval zdvihač lopatky rombické svaly přední pilovitý malý prsní sval

pod lo pat ko vý pod hře be no vý ne hře be no vý ma lý oblý sval trapézový sval zdvihač lopatky rombické svaly přední pilovitý malý prsní sval 6 Svalstvo ramene a paže Horní končetina nám slouží k manipulaci a obratnosti, zatímco dolní končetina umožňuje pohyb. Funkce horní končetiny obětovala stabilitu za cenu pohyblivosti. Pohyblivost horní

Více

VYUŽITÍ MOBILIZAČNÍCH A RELAXAČNÍCH TECHNIK U PACIENTŮ S PERIARTHRITIS HUMEROSCAPULARIS

VYUŽITÍ MOBILIZAČNÍCH A RELAXAČNÍCH TECHNIK U PACIENTŮ S PERIARTHRITIS HUMEROSCAPULARIS UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA VYUŽITÍ MOBILIZAČNÍCH A RELAXAČNÍCH TECHNIK U PACIENTŮ S PERIARTHRITIS HUMEROSCAPULARIS Bakalářská práce Autor práce:

Více

LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU. Bakalářská práce v oboru fyzioterapie

LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU. Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lukáš Katzer

Více

LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO LUXACI RAMENNÍHO KLOUBU

LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO LUXACI RAMENNÍHO KLOUBU Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO LUXACI RAMENNÍHO KLOUBU Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Olga Vallová Autor: Romana Pavlacká

Více

FLEXE - PŘEDPAŽENÍ. m. deltoideus (pars clavicularis) m. biceps brachii. m. coracobrachialis

FLEXE - PŘEDPAŽENÍ. m. deltoideus (pars clavicularis) m. biceps brachii. m. coracobrachialis Martina Novotná 2008 POHYBY RAMENNÍHO KLOUBU FLEXE - PŘEDPAŽENÍ EXTENZE - ZAPAŽENÍ ABDUKCE - UPAŽENÍ ADDUKCE - PŘIPAŽENÍ VNITŘNÍ ROTACE VNĚJŠÍ ROTACE FLEXE - PŘEDPAŽENÍ m. deltoideus (pars clavicularis)

Více

SVALY. SVALY PAŽE- PŘEDNÍ SKUPINA Latinsky Česky Začátek svalu Úpon svalu Funkce svalu m. biceps brachii Dvouhlavý sv. pažní Caput longum caput breve

SVALY. SVALY PAŽE- PŘEDNÍ SKUPINA Latinsky Česky Začátek svalu Úpon svalu Funkce svalu m. biceps brachii Dvouhlavý sv. pažní Caput longum caput breve SVALY SVALY HORNÍ KONČETINY m. deltoideus sv. deltový Hřeben lopatky- spinas capule nadpažek- acromium kost klíční- Clavicula Drs. trojúh.- tuberositas deltoidea Abdukce hor. kon., extense, rotace (vnější

Více

Fyzioterapie jako řešení dysfunkce rotátorové manžety pomocí: SEMG objektivizace

Fyzioterapie jako řešení dysfunkce rotátorové manžety pomocí: SEMG objektivizace Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav fyzioterapie Fyzioterapie jako řešení dysfunkce rotátorové manžety pomocí: SEMG objektivizace Diplomová práce Bc. Michaela Drexlerová Studijní

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Katedra fyzioterapie Bakalářská práce Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou syndrom zmrzlého ramene Vedoucí práce Doc. PaedDr.

Více

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Obsah OSLABENÍ POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 SVALOVÉ DYSBALANCE... 2 Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu... 3 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého

Více

Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie

Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Patokineziologie a principy terapie podle Bobath konceptu Mgr. Petra Valouchová, Ph.D. Klinika rehabilitace, 2.LF, FN Motol Funkce horní končetiny Manipulace

Více

Rehabilitační péče jako prevence poruch hybnosti u impingement syndromu

Rehabilitační péče jako prevence poruch hybnosti u impingement syndromu UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitačního lékařství FNKV Jiří Mašek Rehabilitační péče jako prevence poruch hybnosti u impingement syndromu Physiotherapy and It s Role in Impingement

Více

Možnosti fyzioterapie u chronického přetížení ramenních pletenců historických šermířů

Možnosti fyzioterapie u chronického přetížení ramenních pletenců historických šermířů Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra klinických a preklinických oborů Bakalářská práce Možnosti fyzioterapie u chronického přetížení ramenních pletenců historických

Více

3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Klinika rehabilitačního lékařství. Jana Setínková

3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Klinika rehabilitačního lékařství. Jana Setínková UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitačního lékařství Jana Setínková Dysfunkce ramenního kloubu ve volejbalu prevence a rehabilitace Dysfunction of the shoulder joint in volleyball

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Přehled pacientů léčených pro zlomeninu v oblasti proximálního humeru v roce 2005

Přehled pacientů léčených pro zlomeninu v oblasti proximálního humeru v roce 2005 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Ortopedicko - traumatologická klinika FNKV Jiří Urban Přehled pacientů léčených pro zlomeninu v oblasti proximálního humeru v roce 2005 Survey of patients

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy (záklon hlavy), napomáhá vzpažení horní vlákna elevace lopatek (zvednutí lopatek) střední vlákna

Více

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad.

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad. Anatomie I přednáška 7 Svaly zad. Svaly zad I. 4 vrstvy (od povrchu k hlouběji uloženým) 1. vrstva (povrchová) sval trapézový široký sval zádový 2. vrstva zdvihač lopatky svaly rhombické Svaly spinohumerální

Více

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou syndrom rotátorové manžety

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou syndrom rotátorové manžety Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou syndrom rotátorové manžety Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Agnieszka

Více

Univerzita Karlova v Praze. 2. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze. 2. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze 2. lékařská fakulta VLIV SPORTOVNÍHO ZATÍŽENÍ NA RAMENNÍ KLOUB U DISKAŘŮ, OŠTĚPAŘŮ A KOULAŘŮ (Bakalářská práce) Autor: Pavla Pavelková, obor fyzioterapie Vedoucí práce: Mgr.

Více

Labrum glenoidale. M. Keřkovský 1, A. Šprláková-Puková 1, P. Vojtaník 2, A. Štouračová 1, M. Mechl 1

Labrum glenoidale. M. Keřkovský 1, A. Šprláková-Puková 1, P. Vojtaník 2, A. Štouračová 1, M. Mechl 1 Labrum glenoidale M. Keřkovský 1, A. Šprláková-Puková 1, P. Vojtaník 2, A. Štouračová 1, M. Mechl 1 1 Klinika radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN Brno 2 Klinika úrazové chirurgie LF MU a FN Brno

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Lucie Tupá FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Lucie Tupá Studijní obor:

Více

Fyzioterapie u pacientů s posttraumatickou adhesivní capsulitidou

Fyzioterapie u pacientů s posttraumatickou adhesivní capsulitidou Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra klinických a preklinických oborů bakalářská práce Fyzioterapie u pacientů s posttraumatickou adhesivní capsulitidou Vypracoval:

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU. Katedra fyzioterapie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU. Katedra fyzioterapie UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Katedra fyzioterapie Bakalářská práce KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU A SUTUŘE SLAP Vedoucí

Více

Plexus brachialis (C4-Th1)

Plexus brachialis (C4-Th1) PLEXUS BRACHIALIS Nervus spinalis Plexus brachialis (C4-Th1) ve fissura scalenorum senzoricky kůži na horní končetině motoricky svaly horní končetiny a také heterochtonní svaly zad a hrudníku Plexus brachialis

Více

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Svaly hrudníku MM.THORACIS 1./ Svaly pletence HK Deltový sval M. DELTOIDEUS - upažení, předpažení, rozpažení - udržuje

Více

Bolest a pohybový systém

Bolest a pohybový systém Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným

Více

VLIV IMPINGEMENT SYNDROMU NA TIMING VYBRANÝCH SVALŮ RAMENNÍHO PLETENCE PŘI POHYBU V UZAVŘENÉM KINEMATICKÉM ŘETĚZCI U VOLEJBALISTŮ

VLIV IMPINGEMENT SYNDROMU NA TIMING VYBRANÝCH SVALŮ RAMENNÍHO PLETENCE PŘI POHYBU V UZAVŘENÉM KINEMATICKÉM ŘETĚZCI U VOLEJBALISTŮ Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury VLIV IMPINGEMENT SYNDROMU NA TIMING VYBRANÝCH SVALŮ RAMENNÍHO PLETENCE PŘI POHYBU V UZAVŘENÉM KINEMATICKÉM ŘETĚZCI U VOLEJBALISTŮ Diplomová práce

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bc. Daniel Tomášek. Korelace mezi morfologickou patologií a funkčním klinickým nálezem u lézí rotátorové manžety

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bc. Daniel Tomášek. Korelace mezi morfologickou patologií a funkčním klinickým nálezem u lézí rotátorové manžety UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav fyzioterapie Bc. Daniel Tomášek Korelace mezi morfologickou patologií a funkčním klinickým nálezem u lézí rotátorové manžety Diplomová práce

Více

6 Přílohy. 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS

6 Přílohy. 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS 6 Přílohy 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS 6.2 Návrh informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2018 Hana Reitspiesová

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2018 Hana Reitspiesová ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2018 Hana Reitspiesová FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B5345 Hana Reitspiesová

Více

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU Bakalářská práce v oboru Fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lukáš Katzer Autor:

Více

ZLOMENINY KLÍČNÍ KOSTI

ZLOMENINY KLÍČNÍ KOSTI ZLOMENINY KLÍČNÍ KOSTI Operační řešení na chirurgii nemocnice Boskovice prim. MUDr. Radek Bousek info@nembce.cz www.nembce.cz Zlomeniny klíční kosti - časté zlomeniny vznikající obvykle nepřímým mechanismem

Více

P. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické)

P. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické) Příloha I: Plexus brachialis, rozdělení p. supraclavicularis a infraclavicularis P. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické)

Více

Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Pánev - PELVIS Je složena: 2 kosti pánevní OSSA COXAE Kost křížová OS SACRUM

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Simona Vontorová

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Simona Vontorová UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Simona Vontorová Univerzita Karlova Fakulta tělesné výchovy a sportu Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou

Více

FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PO ZLOMENINĚ PROXIMÁLNÍHO HUMERU ŘEŠENÉ KONZERVATIVNĚ

FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PO ZLOMENINĚ PROXIMÁLNÍHO HUMERU ŘEŠENÉ KONZERVATIVNĚ UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PO ZLOMENINĚ PROXIMÁLNÍHO HUMERU ŘEŠENÉ KONZERVATIVNĚ Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Autor práce: Helena Melounová

Více

Minimalistický přístup k anestézii horní končetiny. D. Mach

Minimalistický přístup k anestézii horní končetiny. D. Mach Minimalistický přístup k anestézii horní končetiny D. Mach Přístup k existenci a jejímu zachování jen nezbytně nutnými úkony, bez nichž by se patrně rozplynula Pokud by měl minimalismus emoji, byl by

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Nejčastější poranění ramenního pletence u rychlostních kanoistů z hlediska rehabilitace a fyzioterapie Diplomová práce (Bakalářská práce) Autor:

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ S-E-T KONCEPT A JEHO VYUŽITÍ U PACIENTŮ PO FRAKTUŘE PROXIMÁLNÍHO HUMERU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ S-E-T KONCEPT A JEHO VYUŽITÍ U PACIENTŮ PO FRAKTUŘE PROXIMÁLNÍHO HUMERU UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA S-E-T KONCEPT A JEHO VYUŽITÍ U PACIENTŮ PO FRAKTUŘE PROXIMÁLNÍHO HUMERU Bakalářská práce Autor práce: Martina Pátková

Více

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (http://www.lf2.cuni.cz)

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (http://www.lf2.cuni.cz) Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (http://www.lf2.cuni.cz) Kosti končetin Průběh zkoušení Student dostane od vyučujícího několik kostí z horní a z dolní končetiny. Student kosti správně

Více

Poranění horní krční páteře u dětí školního věku

Poranění horní krční páteře u dětí školního věku Poranění horní krční páteře u dětí školního věku Mrůzek M.,Krejčí O. Neurochirurgická klinika LF OU a Fakultní nemocnice Ostrava poranění horní krční páteře v dětském věku je vzácné cca 1% ze všech úrazů

Více

kód ZP 04/0011647 - plně hrazeno Anatomicky tvarovaný krční límec vyrobený z dostatečně tuhé pěnové hmoty, potažený bavlněným úpletem.

kód ZP 04/0011647 - plně hrazeno Anatomicky tvarovaný krční límec vyrobený z dostatečně tuhé pěnové hmoty, potažený bavlněným úpletem. PAN 1.01 - límec krční kód ZP 04/0011647 - plně hrazeno Anatomicky tvarovaný krční límec vyrobený z dostatečně tuhé pěnové hmoty, potažený bavlněným úpletem. Výška límce 8 a 10 cm lehké případy tortikolis

Více

Poranění brachiálního plexu a léze nervů u traumat v oblasti ramene Zdeněk Ambler. Neurologická klinika LF UK a FN v Plzni

Poranění brachiálního plexu a léze nervů u traumat v oblasti ramene Zdeněk Ambler. Neurologická klinika LF UK a FN v Plzni Poranění brachiálního plexu a léze nervů u traumat v oblasti ramene Zdeněk Ambler Neurologická klinika LF UK a FN v Plzni Plexus brachialis - 5 hlavních komponent 1) 5 kořenů 2) 3 prim. svazky - trunci

Více

PROBLEMATIKA BOLESTIVÉHO RAMENE U VOLEJBALISTEK

PROBLEMATIKA BOLESTIVÉHO RAMENE U VOLEJBALISTEK Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury PROBLEMATIKA BOLESTIVÉHO RAMENE U VOLEJBALISTEK Bakalářská práce Autor: Monika Šařecová, studium fyzioterapie Vedoucí práce: PhDr. David Smékal,

Více

Stabilizace ramenního kloubu

Stabilizace ramenního kloubu Stabilizace ramenního kloubu komplikace - náš pohled Vojtaník Pavol, Uher Tomáš Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno Stabilizace ramenního kloubu komplikace Komplikace - průběhu STABILIZACE Komplikace

Více

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Jméno a příjmení: Studijní kombinace : datum: Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Úvod: Jedním z prvních hlavních znaků správného držení těla je správné fyziologické zakřivení

Více

Spoje horní končetiny

Spoje horní končetiny Spoje horní končetiny SPOJE HORNÍ KONČETINY spoje kostí pletence: lopatka + klíční kost art. acromioclavicularis klíční kost + kost hrudní art. sternoclavicularis spoje kostí volné končetiny: kost pažní

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Obr. č. 1 Kontuze ramenního kloubu Zdroj: Cole, 2011 ( odkaz viz konec zkratek) - Bakalářská práce - Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta

Více

KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA S DIAGNÓZOU OMARTHROSIS POSTTRAUMATICA

KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA S DIAGNÓZOU OMARTHROSIS POSTTRAUMATICA UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Katedra Fyzioterapie KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA S DIAGNÓZOU OMARTHROSIS POSTTRAUMATICA Bakalářská práce Vedoucí bakalářské

Více

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková KINEZIOLOGIE seminář Martina Bernaciková KH po domluvě mailem: bernacikova@fsps.muni.cz Podmínky ukončení možné 3 absence aktivní práce v hodině seminární práce závěrečný písemný test (ZK) OBSAH SEMINÁŘŮ

Více

PAŽNÍ PLETEŇ (plexus brachialis)

PAŽNÍ PLETEŇ (plexus brachialis) PLEXUS BRACHIALIS PAŽNÍ PLETEŇ (plexus brachialis) pažní nervová pleteň je tvořena spojkami z předních větví pátého až osmého krčního nervu (C4 Th1) prochází společně s arteria subclavia skrze fissura

Více

Příloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta

Příloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta 6. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Informovaný souhlas pacienta V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001, Vás žádám o souhlas

Více

KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO ARTROSKOPII RAMENNÍHO KLOUBU

KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO ARTROSKOPII RAMENNÍHO KLOUBU UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra fyzioterapie KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO ARTROSKOPII RAMENNÍHO KLOUBU Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce:

Více

INFORMOVANÝ SOUHLAS. Příloha č. 2 Vzor informovaného souhlasu

INFORMOVANÝ SOUHLAS. Příloha č. 2 Vzor informovaného souhlasu Příloha č.1 Příloha č. 2 Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001,

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz)

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) Kosti končetin Průběh zkoušení Student dostane od zkoušejícího jednu z kostí horní nebo dolní končetiny. Student kost správně

Více

Části kostry, končetiny

Části kostry, končetiny AM110-0104 AM110-0084 AM110-0086 AM110-0102 AM110-0088 AM110-0065 AM110-0063 AM110-0059 AM110-0082 AM110-0090 AM110-0057 AM110-0061 AM110-0088 Kostra ruky, spojeno drátem, volba L/P AM110-0078 AM110-0080

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Katedra fyzioterapie Bakalářská práce Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po operaci: sutura rotátorové manžety Case Study of Physiotherapy

Více

Možnosti fyzioterapie v rekonvalescenci zlomenin proximálního humeru

Možnosti fyzioterapie v rekonvalescenci zlomenin proximálního humeru Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Možnosti fyzioterapie v rekonvalescenci zlomenin proximálního humeru Bakalářská práce Autor: Michaela Zimáčková, Fyzioterapie a léčebná rehabilitace

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK Mgr. Ivana Sahánková Kompenzační cvičení HLUBOKÝ STABILIZAČNÍ SYSTÉM často nazývaný jako,,core svalová souhra zajišťující stabilizaci páteře při statickém zatížení a doprovází

Více

Interdisciplinární charakter ergonomie. Dynamické tělesné rozměry. Konstrukce oděvů. Interdisciplinární charakter ergonomie Dynamické tělesné rozměry

Interdisciplinární charakter ergonomie. Dynamické tělesné rozměry. Konstrukce oděvů. Interdisciplinární charakter ergonomie Dynamické tělesné rozměry Na Interdisciplinární charakter ergonomie. Dynamické tělesné rozměry. Konstrukce oděvů Interdisciplinární charakter ergonomie Dynamické tělesné rozměry Interdisciplinární charakter ergonomie Ergonomie

Více

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KLOUBŮ

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KLOUBŮ BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KLOUBŮ TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní

Více

MOŽNOSTI FYZIOTERAPIE U SYNDROMU BOLESTIVÉHO RAMENE

MOŽNOSTI FYZIOTERAPIE U SYNDROMU BOLESTIVÉHO RAMENE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA MOŽNOSTI FYZIOTERAPIE U SYNDROMU BOLESTIVÉHO RAMENE Bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Petra Svečulová, DiS.

Více

Fyzioterapeutické postupy u pacientů po operacích ramenního kloubu. Physiotherapy for Patients after Surgery on the Shoulder Joint

Fyzioterapeutické postupy u pacientů po operacích ramenního kloubu. Physiotherapy for Patients after Surgery on the Shoulder Joint ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fyzioterapeutické postupy u pacientů po operacích ramenního kloubu Physiotherapy

Více

Univerzita Karlova v Praze 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitačního lékařství. Kateřina Kočová

Univerzita Karlova v Praze 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitačního lékařství. Kateřina Kočová Univerzita Karlova v Praze 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitačního lékařství Kateřina Kočová Vyuţití proprioceptivní neuromuskulární facilitace v terapii syndromu bolestivého ramene Usage of the Proprioceptive

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2015 RICHARD HRON FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Richard Hron Studijní

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Vyjádření etické komise Znění informovaného souhlasu pacienta Vstupní vyšetření z 14. 1. 2013 - tabulky

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2017 IRENA NOVÁKOVÁ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2017 IRENA NOVÁKOVÁ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2017 IRENA NOVÁKOVÁ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra zdravotnických

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Zdeněk Koutecký FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Zdeněk Koutecký

Více

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po sutuře rotátorové manžety

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po sutuře rotátorové manžety UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po sutuře rotátorové manžety Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Svatava Neuwirthová

Více

Algoritmus léčby bolestí ramene

Algoritmus léčby bolestí ramene Algoritmus léčby bolestí ramene Tomáš Gabrhelík Klinika anesteziologie a resuscitace, FN A LF UP v Olomouci Syndrom bolestivého ramene Onemocnění měkkých částí - impingement syndrom - ruptury rotátorové

Více