II. Stavové chování látkových soustav

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "II. Stavové chování látkových soustav"

Transkript

1 II. Stavové chování látkových soustav 1

2 II. Stavové chování látkových soustav Stavové chování látkové soustavy vztah mez telotou, tlakem, objemem a množstvím látky v soustavě Proč tyto velčny? Defnce: soustava část rostoru vylněná materálovou nální ohrančená. Rozdělení látek odle vntřního usořádání hmoty Tuhé (s) Kaalné (l) Plynné (g) Plazma Cíle: studum chování a vlastností látek v jednotlvých skuenstvích stavové chování řechodu z jednoho skuenství do druhého v katole 4. 2

3 II. Stavové chování látkových soustav 2.1 Skuenství 2.2 Skuenské řeměny 2.3 Skuenství lynné Ideální lyn Reálné lyny 2.4 Skuenství kaalné 2.5 Skuenství tuhé 3

4 Proč v trubce lyny roudí rychlej než kaalny? Proč je jednodušší vyrobt ventlátor než čeradlo? Proč vodoměrka může chodt o hladně a neutoí se? Proč se šína bojí mýdla? Proč med teče omalej než voda? Proč rozltý ron zmzne rychlej než rozltá voda????????? 4

5 2.1 Skuenství Skuenství označení formy exstence látky z hledska vntřního usořádání hmoty Skuenství tuhé (s) vzdálenost mez částcem malá částce vytvářejí struktury, ve kterých jsou evně fxovány ohyblvost částc je malá ohyb je omezen na osclace kolem rovnovážných oloh vlastnost tuhá tělesa zachovávají stály tvar a objem teelná roztažnost ( V/ T) zanedbatelná objemová stlačtelnost ( V/ ) T zanedbatelná hustota - vysoká 5

6 Skuenství kaalné (l) vzdálenost mez částcem malá částce jž nejsou evně fxovány řtažlvé síly částce udržují ve stálém styku vzájemná ohyb je umožněn molekuly jsou navzájem ošnutelné vlastnost kaalné látky zachovávají raktcky stálý objem řzůsobují se tvaru nádoby, tvoří hladnu teelná roztažnost ( V/ T) malá objemová stlačtelnost ( V/ ) T malá hustota - relatvně vysoká 6

7 Skuenství lynné (g) vzdálenost mez částcem je velká ohyblvost částc je velká ohyb částc je chaotcký, neusořádaný vlastnost lyny zaujímají zcela tvar nádoby, ve které se nacházejí, tzn., že částce vylňují celý rostor, který mají k dsozc teelná roztažnost ( V/ T) velká objemová stlačtelnost ( V/ ) T velká hustota - nízká 7

8 Plazma lně dsocovaná atomární lyn tvořený ouze onty a elektrony řechod lynu na lazmu je ostuný C 1 % C 100 % Plazmová řezací zařízení Kjellberg Sluneční korona 8

9 2.2 Skuenské řeměny Příklad: Mějme látku, naříklad vodu, ve formě kostky ledu a sledujme její chování a fyzkální vlastnost v závslost na tele dodaném této látkové soustavě Kostka ledu Telota Telota tání Telota tuhnutí Tání Tuhnutí Krystalcká struktura teelný ohyb neatrný s rostoucím dodaným telem roste telota zvyšuje se teelný ohyb částc teelný ohyb se rojevuje vbracem částc kolem oloh v mřížce ledu jsou l vbrace tak velké, že částce řekonají vazebné síly v mřížce, dochází k ostunému uvolňování ze struktury kostka ledu taje a mění se v kaalnu Skuenské telo tání Skuenské telo tuhnutí Dodané telo Př tání se dodávané telo sotřebovává na ostuné uvolňování dalších molekul z mřížky do kaalny roto telota zůstává konstantní tak dlouho, dokud se veškerá tuhá látka neřemění v kaalnu 9

10 Kaalna řtažlvé síly stačí udržet molekuly kaalny ohromadě, takže V kaalna V tuhá látka ρ 20 C (H 2 O-l) 998 kg/m 3 ρ (H2O-s) 918 kg/m 3 Telota Telota varu Telota kondenzace Var Kondenzace dodávání tela růst teloty zvyšuje se teelný ohyb až do určté teloty (varu) ř této telotě energe teelného ohybu tak velká, že dojde k řekonání řtažlvých nterakčních sl mez molekulam molekuly vystuují z kaalny do okolního rostoru a vytvářejí lyn říkáme, že látka vře Telota tání Telota tuhnutí Tání Tuhnutí Skuenské telo tání Skuenské telo tuhnutí Skuenské telo vyařování Skuenské telo kondenzace Dodané telo ř varu se dodávané telo sotřebovává na řechod molekul z kaalny do lynu roto telota zůstává konstantní tak dlouho, dokud se veškerá kaalna neřemění v lyn dalším dodáním tela se telota lynu začne zvyšovat 10

11 Plyn (g) lyn (v našem říadě vodní áry H 2 O (g)) vylňuje celý rostor, který má k dsozc jednotlvé částce se jž raktcky neovlvňují (ρ 20 C (H 2 O-l) 998 kg/m 3 ρ (H 2 O-g) 0,5 kg/m 3 ; změna zhruba x) Telota Telota varu Telota kondenzace Telota tání Telota tuhnutí Tání Var Kondenzace Dodávání tela růst teloty další dodávání tela štěení (dsocace) molekul na atomy molekulární lyn řechází na lyn atomární další zvyšování teloty dsocace atomů na onty a volné elektrony vznk lazmy Tuhnutí Skuenské telo tání Skuenské telo tuhnutí Skuenské telo vyařování Skuenské telo kondenzace Dodané telo 11

12 Vdíme, že: Míra usořádanost částc říčna rozdílného chování látky Telota snžování teloty odoruje ulatnění řtažlvých sl mez, které se tak mohou shlukovat až vytváří ravdelné usořádání zvyšování teloty naoak usořádanost ruší Tlak zvyšování tlaku odoruje ulatnění řtažlvých sl možnost výskytu látky v daném skuenství je dána tlakem a telotou 12

13 Voda 101 kpa (s) (l) (g) hustota ρ (kg/m3) 917 (0 C) 998 (20 C) 0,590 (100 C) objem v (m3/kg) 0, , , dynamcká vskosta µ (mpa.s) - 1 0, teelná vodvost λ (W/m.K) 2,21 (-8 C) 0,604 (20 C) 0,0248 (100 C) měrná teelná kaacta c (kj/kg.k) 2,06 ( C) 4,18 (20 C) 2,02 (100 C) telota fáz. řeměny t fázř ( C) -5 (401 Pa) 0 (101 kpa) 100 (101 kpa) telo fáz. řeměny h fázř (s-g) 244 (s-l) (l-g)!!! Telota a tlak ř kterých dochází k řechodu látky z jednoho skuenství do druhého jsou vzájemně vázány. Závslost je ndvduální ro každou látku. [Pa] Standardní atmosfércký tlak 101,325 kpa Krtcký bod TK 647,3 K K 22,06 MPa Led Voda Vodní ára Tlak trojného bodu vody 610,6 Pa Trojný bod 0,00 o C 273,15 K 0,01 o C 273,16 K 100,00 o C 373,15 K t [ o C] T [K] 13

14 Techncké důsledky rozdílného chování látek 1. Tlaková ztráta ř roudění Darcy Wessbachova rovnce e z λ l d 2 u 2 kde λ f (Re) tlaková ztráta ρ z e z Turbulentní roudění Hydraulcky zcela drsné otrubí λ konst. Ocelové trubky mírně korodované d 0,1 m, l 1 m, k* 0,002 λ 0,025 Tlaková ztráta na 1 m délky (Pa) Rychlost roudění Vzduch Voda u 15 m/s Rychlost roudění (m/s) Tlaková ztráta na 1 m délky Vzduch Voda 150 Pa 31,6 1,1 14

15 2. Oběžná kola ventlátor vs. čeradlo 15

16 3. Skladování a dorava zkaalněného lynu zkaalněný zemní lyn: 600 x menší objem než ve formě lynu 16

17 2.3 Skuenství lynné Objem lynu závsí: druh lynu, množství lynu, vnější odmínky: T, Ze zkušenost známo: objem lynu větší n Př. nafukování balónku T Př. neumatka v létě Př. hustlka stavové velčny n,, T, V Stavové velčny možno určt: exermentálně výočtem ze stavových rovnc Stavová rovnce (SR) Vyjadřuje vazbu mez jednotlvým stavovým velčnam, T, V, n Exstuje celá řada stavových rovnc (SRIP, van der Waalsova, Redlch Kwongova, ) Konkrétní SR ro daný lyn č lynnou ěs je třeba vhodně volt dle dooručení nebo zkušeností 17

18 2.3.1 Ideální lyn Ideální lyn není substance fyzkální model, ro který jsou ostulovány vlastnost Vlastnost 1. PLYN soustava hmotných bodů Částce lynu mají určtou hmotnost, avšak jejch vlastní objem je zanedbatelný rot celk. objemu soustavy. 2. ZANEDBATELNÉ SÍLY Kohez + Elstat Vzhledem k velkým vzdálenostem mez částcem lynu lze zanedbat řtažlvé mezmolekulové (kohezní) síly a elektrostatcké síly. 3. CHAOTICKÝ POHYB ČÁSTIC Částce se ohybují chaotcky (žádný ěr není referován) a rovnoměrně vylňují rostor. Pozn. Pokud by byl nějaký ěr referován, znamenalo by to, že v daném ěru by byl větší tlak než ve ěru jném nc takového nebylo zjštěno (Pascalův zákon) IP velké množství dokonale ružných bodových částc 18

19 Ideální lyn - shrnutí A. Jednosložková soustava 1. Stavová rovnce V n R T B. Vícesložková soustava ěs 1. Stavová rovnce V n R T 2. Daltonův zákon ρ M m V M R T n c M 3. Amagatův zákon V V kde kde 4. Vztah mez koncentracem n v c c V R T n V a též n c R T n a též V c V n 19

20 Stavová rovnce deálního lynu (SRIP) lze odvodt na základě knetcké teore deálního lynu V n R T tlak Pa kpa objem V m 3 m 3 telota T K K látkové množství n mol kmol unverzální lynová konstanta R J/mol.K 8,314 kj/kmol.k 8,314 R 8,314 J/mol.K 8,314 kj/kmol.k 20

21 Stavová rovnce deálního lynu (SRIP) jné tvary SRIP ro n kmol V n R T V objem (m 3 ) SRIP ro 1 kmol n 1 kmol v R T v molový objem (m 3 /kmol) Jné tvary SRIP V n R + M m n T ρ m V M R T Defnce deálního lynu Každý takový lyn, který se řídí stavovou rovncí deálního lynu. 21

22 Příklad Jaký objem má 1 kg metanu ř telotě 20 C a tlaku 103 kpa? Dále určete molový objem a hustotu metanu CH 4 ř stejných odmínkách. Př výočtu ředokládejte deální chování metanu. Molová hmotnost metanu M CH4 16 kg/kmol 22

23 Stavová rovnce deálního lynu (SRIP) dílčí zákontost SRIP ro n kmol V n R T Dílčí zákontost: uzavřená soustava n konst. V objem (m 3 ) Boyle Marrotův zákon (zotermcký děj T konst.).v konst. Gay Lussacův zákon (zobarcký děj konst.) V / T konst. Charlesův zákon (zochorcký děj V konst.) / T konst. Avogadrův zákon IP za stejných odmínek (,V,T): vždy stejný očet částc. T 273,15 K, 101,325 kpa 1 kmol IP má V 22,4 m 3 Daltonův zákon n.r.t / V Σ Amagatův zákon V n.r.t / V Σ V Některé zákontost byly získány jž dříve, exermentálně. 23

24 1. Boyle Marrotův zákon zotermcký děj T konst. V V n R T konst. konst. V [kpa] T [K] (n 1 kmol) V [m 3 ] Př konstantní telotě je součn tlaku a objemu daného množství lynu konstantní. Reálné lyny zákon vyhovuje ro běžné tlaky a teloty ř vysokém tlaku reálné lyny méně stlačtelné. 24

25 2. Gay Lussacův zákon zobarcký děj konst. V n R T konst. V V konst. T T Př konstantním tlaku je oměr V/T konst. res. objem daného množství lynu je římo úměrný absolutní telotě. Jná forma zákona V V 0 (1 + γ t) V objem lynu ř telotě t V 0 objem lynu ř telotě t 0 C γ t součntel zobarcké objemové roztažnost (1/K) telota ( C) Ideální lyn 1 1 γ K stejný u všech lynů vykazujících deální chování 273,15 25

26 Přrozený zůsob zavedení absolutní teloty T (K) 1. V V 0 (1 + γ t) Průsečík zotermy s telotní osou 3. Izobary různých objemů γ K 1 273,15 + t 273,15 V V0 ( 1+ t) V0 273,15 273,15 Izobary různých objemů rotínají telotní osu vždy ve stejném bodě Vzhledem k tomu, že objem lynu nemůže být záorný, lze tento telotní růsečík ovažovat za absolutní telotní nulu a defnovat absolutní telotu T: T V V 0 T T 273, 15 + t 0 1 γ V 0 t 273, 15 C V [m 3 ] ,15 n 1 kmol [kpa] , T [K] !!!!!!!!!!!! Zůsob odvození čstě matematcký, fyzkálně nedokazatelný!!!!!!!!!!! Proč? objem částc lynu není nenulový skutečné lyny řed dosažením 0 K zkaalní. Absolutní telota se defnuje na základě účnnost vratného Carnotova cyklu t [ o C] 26

27 3. Charlesův zákon zochorcký děj V konst. V n R T T konst. konst. T Př konstantním objemu je oměr /T konst. res. tlak daného množství lynu je římo úměrný absolutní telotě. Jná forma zákona 0 (1 + β t) tlak lynu ř telotě t [kpa] n 1 kmol V [m 3 ] 10 0 tlak lynu ř telotě t 0 C β součntel zochorcké telotní rozínavost (1/K) t telota ( C) T [K] Ideální lyn 1 1 β K stejný u všech lynů vykazujících deální chování 273,15 27

28 4. Avogadrův zákon Ideální lyn za stejných odmínek (tlak, objem, telota) obsahuje vždy stejný očet částc. Normální odmínky T 273,15 K, 101,325 kpa má 1 kmol IP objem 22,41 m 3 res. 1 mol IP objem 22,41 l Jak se na to řjde? V n R T R T 8, ,15 V n 1 22,41 m 101,325 3 Nm 3 normální metr krychlový objem lynu za normálních odmínek, tj. objem lynu ř telotě 0 C a tlaku 101,325 kpa. Sfc standardní kubcká stoa objem lynu ř tlaku 101,325 kpa a telotě 70 F (21,11 C) 28

29 5. Daltonův zákon adtvty arcálních tlaků Úvaha: John Dalton Předoklad: tlak lynu výsledek nárazů ohybujících se částc okud ěs lynů výsledek nárazů částc všech řítomných lynů Ve ěs deálních lynů mez částcem lynu neůsobí žádné mezmolekulové síly, takže molekuly jsou ř svém chaotckém ohybu na sobě navzájem zcela nezávslé A + B + C Celkový tlak ěs lynů A, B a C Parcální tlak Parcální tlak + + složky A složky B Parcální tlak složky C Směs lynů A, B a C Samotný lyn A Samotný lyn B Samotný lyn C arcální tlak lze cháat jako tlakový řísěvek složky k celkovému tlaku ěs celkový tlak ěs dán součtem arcálních tlaků jednotlvých složek 29

30 Parcální tlak tlak, který by dané látkové množství n mělo ř telotě jako má ěs T, v objemu jako má ěs V, kdyby v soustavě byla složka sama Úravam: R T R T n n V V n n n c n R T V arcální tlak složky je úměrný jejímu molárnímu zlomku v lynné ěs c n A + B + C Celkový tlak ěs lynů A, B a C Parcální tlak Parcální tlak složky A + složky B + Parcální tlak složky C celkový tlak ěs dán součtem arcálních tlaků jednotlvých složek Směs lynů A, B a C Samotný lyn A Samotný lyn B Samotný lyn C 30

31 Význam arcálního tlaku 1. Rozustnost lynů v kaalnách 2. Rychlost reakcí v lynech H.x Henryho zákon r k. α β A. B 3. Fázové rovnováhy 4. Rosný bod x. y. Raoult-Daltonův zákon H2O H2O t [ o C] t VA Oblast lynné fáze křvka g závslost teloty ar na složení lynné fáze Oblast kaalné a lynné fáze t I II volená křvka l závslost g teloty kaalny na složení kaalné fáze Čstá složka A x AI x BI Oblast kaalné fáze y AII y BII x A, y A [1] x B, y B [1] l t VB Čstá složka B t VA, t VB -teloty varu čstých složek A, B 31

32 Význam arcálního tlaku 1. Rozustnost lynů v kaalnách H.x Henryho zákon absorční kolona aktvační nádrže v ČOV aerační elementy 32

33 Význam arcálního tlaku 2. Rychlost reakcí v lynech r k. A α. B β lynový kotel arní reformng 33

34 Význam arcálního tlaku 3. Fázové rovnováhy x. y. Raoult-Daltonův zákon t [ o C] t VA Oblast lynné fáze křvka g závslost teloty ar na složení lynné fáze Oblast kaalné a lynné fáze t I II volená křvka l závslost g teloty kaalny na složení kaalné fáze Čstá složka A x AI x BI Oblast kaalné fáze y AII y BII x A, y A [1] x B, y B [1] l t VB Čstá složka B t VA, t VB -teloty varu čstých složek A, B fázový dagram destlace roy destlace lhovn 34

35 5. Amagatův zákon adtvty arcálních objemů A. Amagato: Mějme ěs deálních lynů o telotě T, tlaku a objemu V : V V A + V B + V C Celkový objem ěs lynů A, B a C Parcální objem Parcální objem + + složky A složky B Parcální objem složky C V C V C V B V B V A V A Směs lynů A, B a C Samotný lyn A (V A 13/35 V) Samotný lyn B (V B 12/35 V) Samotný lyn C (V C 10/35 V) arcální objem lze cháat jako objemový řísěvek složky do celkového objemu ěs celkový objem ěs dán součtem arcálních objemů jednotlvých složek 35

36 Parcální objem složky V objem, který by dané látkové množství n mělo v rostoru ř telotě jako má ěs T a ř tlaku jako má ěs, kdyby v soustavě byla složka sama V n R T Úravam: R T R T V V V n n n n c V n arcální objem složky je úměrný jejímu molárnímu zlomku v lynné ěs V c n V V V A + V B + V C Celkový objem ěs lynů A, B a C Parcální objem Parcální objem složky A + složky B + Parcální objem složky C celkový objem ěs dán součtem arcálních objemů jednotlvých složek V C V B V C V B V V1 + V V V A V A Směs lynů A, B a C Samotný lyn A (V A 13/35 V) Samotný lyn B (V B 12/35 V) Samotný lyn C (V C 10/35 V) 36

37 6. Vztah mez koncentracem Amagatův zákon Koncentrace V V n n c n V V c v Ideální lyny v c c n!!!!!! c n nezávsí na telotě c v také nezávsí na telotě, když objem na telotě závsí!!!!!!!!!!!! latí ouze ro deální lyny!!!!!! 37

38 Molová hmotnost ěs M zadáno molové složení M m m M n M n n c M n n n n M n c M zadáno hmotnostní složení M m n m n m m M 1 m m 1 M 1 m 1 c M 1 M m 1 c M 38

39 Příklad Salny jsou odváděny salnovodem do komína. a) Určete růměr salnovodu ro dooručenou rychlost saln v salny 15 m/s (ředokládejte kruhové otrubí). Hmotnostní růtok saln 0,25 kg/s, telota saln 300 C, tlak saln 105 kpa. b) Určete statcký tah komína o výšce 10 m. Telota saln 300 C. Telota okolního vzduchu 20 C. Barometrcký tlak 100 kpa. Salny: složení: 9,5 % obj. CO 2, 19 % obj. H 2 O, 71,5 % obj. N 2 Vzduch: složení 21 % obj. O 2, 79 % N 2. Molové hmotnost: M CO2 44,01 kg/kmol, M H2O 18,02 kg/kmol, M N2 28,02 kg/kmol, M O2 32 kg/kmol Radek

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem DVOUSLOŽKOVÉ SYSTÉMY lkace Gbbsova zákona fází v f s 2 3 1 4 2 2 4 mamálně 3 roměnné, ro fázový dagram bchom otřeboval trojrozměrný 1 3 4 graf, oužíváme lošné graf, kd volíme buď konstantní telotu (zotermcký

Více

Termodynamika pro +EE1

Termodynamika pro +EE1 ermodynamka ro +EE Možné zůsoby výroby elektrcké energe v současnost: termodynamcká řeměna energe jaderného alva a salování foslních alv v mechanckou energ a následně elektrckou - jaderné a klascké teelné

Více

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout? 2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a

Více

7. Fázové přeměny Separace

7. Fázové přeměny Separace 7. Fázové řeměny Searace Fáze Fázové rovnováhy Searace látek Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 7. Fázové řeměny Searace fáze - odlišitelný stav látky v systému; v určité

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

13. Skupenské změny látek

13. Skupenské změny látek 13. Skuenské změny látek Skuenství je konkrétní forma látky, charakterizovaná ředevším usořádáním částic v látce a rojevující se tyickými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Pro označení skuenství se

Více

6. Stavy hmoty - Plyny

6. Stavy hmoty - Plyny skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu

Více

Termodynamika ideálního plynu

Termodynamika ideálního plynu Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu

Více

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček: Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie

Více

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014 Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně

Více

IV. Fázové rovnováhy dokončení

IV. Fázové rovnováhy dokončení IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený

Více

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

IV. Fázové rovnováhy. 4. Fázové rovnováhy Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze

IV. Fázové rovnováhy. 4. Fázové rovnováhy Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze IV. Fázové rovnováhy 1 4. Fázové rovnováhy 4.1 Základní pojmy 4.2 Fázové rovnováhy jednosložkové soustavy 4.3 Fázové rovnováhy dvousložkových soustav 4.3.1 Soustava tuhá složka tuhá složka 4.3.2 Soustava

Více

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO. OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi

Více

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d Korelační energe Referenční stavy Energ molekul a atomů lze vyjádřt vzhledem k různým referenčním stavům. V kvantové mechance za referenční stav s nulovou energí bereme stav odpovídající nenteragujícím

Více

MODELOVÁNÍ POPTÁVKY, NABÍDKY A TRŽNÍ ROVNOVÁHY

MODELOVÁNÍ POPTÁVKY, NABÍDKY A TRŽNÍ ROVNOVÁHY MODELOVÁÍ POPTÁVKY, ABÍDKY A TRŽÍ ROVOVÁHY Schéma tržní rovnováhy Modely otávky na trhu výrobků a služeb Formulace otávkové funkce Komlexní model Konstrukce modelu otávky Tržní otávka Dynamcké modely otávky

Více

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně

Více

Chemie - cvičení 2 - příklady

Chemie - cvičení 2 - příklady Cheie - cvičení 2 - příklady Stavové chování 2/1 Zásobník o objeu 50 obsahuje plynný propan C H 8 při teplotě 20 o C a přetlaku 0,5 MPa. Baroetrický tlak je 770 torr. Kolik kg propanu je v zásobníku? Jaká

Více

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený

Více

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Semestrální práce z předmětu MM Stanovení deformace soustav ocelových prutů Václav Plánčka 6..006 OBSAH ZADÁNÍ... 3 TEORETICKÁ ČÁST... 4 PRAKTICKÁ ČÁST...

Více

Chemická termodynamika 14

Chemická termodynamika 14 3. CHEMICKÁ ERMODYNAMIKA Jak název naznačuje, vznkla termodynamka ůvodně jako výsledek úvah o vztahu mez telem a rací, o možnostech využtí a kvanttatvního určení řeměny tela v rác. Dnes je defnována obecněj;

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AKULTA APLIKOVANÉ INORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení, část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 03 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

Látkové množství n poznámky 6.A GVN

Látkové množství n poznámky 6.A GVN Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

stechiometrický vzorec, platné číslice 1 / 10

stechiometrický vzorec, platné číslice  1 / 10 Základní chemické zákony Chemické zákony, látkové množství, atomová a molekulová hmotnost, stechiometrický vzorec, platné číslice http://z-moravec.net 1 / 10 Zákony zachování Zákon zachování hmoty Lavoisier,

Více

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie Zkouškový test z fyzkální a kolodní cheme VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 9 mnut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. Uotázeksvýběrema,b,c...odpověd b kroužkujte.platí:

Více

VLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA

VLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA HYDROMECHANIKA LASTNOSTI KAPALIN Část 2 Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA lastnosti kapalin: Molekulární stavba hmoty Příklad

Více

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.

Více

VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ (varianta "soulodí")

VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ (varianta soulodí) VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ (varanta "soulodí") Měřl (Jméno, Příjmení, skuna):... Datum:... Vyhodnocení hydrometrckého měření na Berounce (soulodí) Z vyočtených rychlostí ve všech bodech svslce určíme střední svslcovou

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D09_Z_OPAK_T_Plyny_T Člověk a příroda Fyzika Struktura a vlastnosti plynů Opakování

Více

i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2

i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2 i I i II... i F i..k Binární mě, ideální kaalina, ideální lyn x y y 2 Křivka bodů varu: Křivka roných bodů: Pákové ravidlo: x y y 2 n I n x I z II II z x Henryho zákon: 28-2 U měi hexan() + hetan(2) ři

Více

Příklady z přednášek Statistické srovnávání

Příklady z přednášek Statistické srovnávání říklad z řednášek Statstcké srovnávání Jednoduché ndvduální ndex říklad V následující tabulce jsou uveden údaje o očtu závažných závad v areálu určté frm zjštěných a oravených v letech 9-998. Závažná závada

Více

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny TERMIKA VIII Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Joule uv a Thomson uv okus ro reálné lyny 1 Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Maxwellova rychlostní rozdělovací funkce se

Více

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2 Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním

Více

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305 .3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram

Více

ÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

ÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D08_Z_OPAK_T_Uvodni_pojmy_vnitrni_energie _prace_teplo_t Člověk a příroda Fyzika

Více

ZÁKLADNÍ POZNATKY Hydrostatika Kapaliny málo stlačitelné, za rovnovážného stavu nemohou vznikat tečná napětí, jsou dokonale pružné.

ZÁKLADNÍ POZNATKY Hydrostatika Kapaliny málo stlačitelné, za rovnovážného stavu nemohou vznikat tečná napětí, jsou dokonale pružné. ZÁKLDNÍ POZNTKY Hydrostatika Kaaliny málo stlačitelné, za rovnovážného stavu nemohou vznikat tečná naětí, jsou dokonale ružné. Tlak v kaalině F, F. S S tlaková síla Pascalův zákon : Tlak je na všech místech

Více

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604 .6.6 Sytá ára Předolady: 604 Oaování: aaliny se vyařují za aždé teloty. Nejrychlejší částice uniají z aaliny a stává se z nich ára. Do isy nalijee vodu voda se ostuně vyařuje naonec zůstane isa rázdná,

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

K141 HY3V (VM) Neustálené proudění v potrubích

K141 HY3V (VM) Neustálené proudění v potrubích Neustálené roudění v tlakových otrubích K4 HY3 (M) Neustálené roudění v otrubích 0 ÚOD Ustálené roudění ouze rostorové změny Neustálené roudění nejen rostorové, ale i časové změny vznik ři jakýchkoliv

Více

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní 4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu

Více

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu. Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3

Více

Fyzika - Sexta, 2. ročník

Fyzika - Sexta, 2. ročník - Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

11. Tepelné děje v plynech

11. Tepelné děje v plynech 11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové

Více

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z

Více

Příloha-výpočet motoru

Příloha-výpočet motoru Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ

Více

Termodynamické zákony

Termodynamické zákony Termodynamické zákony Makroskopická práce termodynamické soustavy Již jsme uvedli, že změna vnitřní energie soustavy je obecně vyvolána dvěma ději: tepelnou výměnou mezi soustavou a okolím a konáním práce

Více

1.3. Transport iontů v elektrickém poli

1.3. Transport iontů v elektrickém poli .3. Transport ontů v elektrckém pol Ionty se v roztoku vystaveném působení elektrckého pole pohybují katonty směrem ke katodě, anonty k anodě. Tento pohyb ontů se označuje jako mgrace. VODIVOST Vodvost

Více

TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teorie ocelářských pochodů studijní opora

TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teorie ocelářských pochodů studijní opora Vysoká škola báňská Techncká unverzta Ostrava Fakulta metalurge a materálového nženýrství TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teore ocelářských pochodů studjní opora Zdeněk Adolf Ostrava 2013

Více

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10 Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

Stavové chování plynů a kapalin

Stavové chování plynů a kapalin Stavové chování plynů a kapalin Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 Stav a velikost systému stav systému je definován intenzivními veličinami:

Více

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1 Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci

Více

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par 1/2 1. Určovací veličiny pracovní látky 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 3. Směsi plynů, měrné tepelné kapacity plynů 4. První termodynamický zákon 5. Základní vratné

Více

Přehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština

Přehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština Identifikátor materiálu: ICT 2 41 Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0796 Název projektu Vzděláváme pro život Název příjemce podpory SOU plynárenské Pardubice název materiálu (DUM) Mechanika

Více

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita

Více

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

HYDROMECHANIKA 3. HYDRODYNAMIKA

HYDROMECHANIKA 3. HYDRODYNAMIKA . HYDRODYNAMIKA Hydrodynamika - část hydromechaniky zabývající se říčinami a důsledky ohybu kaalin. ZÁKLADY PROUDĚNÍ Stavové veličiny roudění Hustota tekutin [kgm - ] Tlak [Pa] Telota T [K] Rychlost [ms

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

4EK211 Základy ekonometrie

4EK211 Základy ekonometrie 4EK211 Základy ekonometre Specální případy použtí MNČ Cvčení 8 Zuzana Dlouhá Specální případy použtí MNČ cvčení 1 7 = ekonometrcký model, který byl lneární v proměnných v parametrech MNČ můžeme použít,

Více

Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010

Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 1 * Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 2 1. seminář LC Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 3 Mol : jednotka látkového množství (látkové množství je veličina úměrná počtu látkových částic) 4 Mol : jednotka

Více

12. Struktura a vlastnosti pevných látek

12. Struktura a vlastnosti pevných látek 12. Struktura a vlastnosti pevných látek Osnova: 1. Látky krystalické a amorfní 2. Krystalová mřížka, příklady krystalových mřížek 3. Poruchy krystalových mřížek 4. Druhy vazeb mezi atomy 5. Deformace

Více

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená

Více

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Zkouška a doporučená literatura Ústní kolokvium Doporučená literatura

Více

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN V dokumentu 7a_korelacn_a_regresn_analyza jsme řešl rozdíl mez korelační a regresní analýzou. Budeme se teď věnovat pouze lneárnímu vztahu dvou velčn, protože je nejjednodušší

Více

Stanislav Labík. Ústav fyzikální chemie V CHT Praha budova A, 3. patro u zadního vchodu, místnost

Stanislav Labík. Ústav fyzikální chemie V CHT Praha budova A, 3. patro u zadního vchodu, místnost Stanislav Labík Ústav fyzikální chemie V CHT Praha budova A, 3. patro u zadního vchodu, místnost 325 labik@vscht.cz 220 444 257 http://www.vscht.cz/fch/ Výuka Letní semestr N403032 Základy fyzikální chemie

Více

ρ = 1000 kg.m -3 p? Potrubí považujte za tuhé, V =? m 3 δ =? MPa -1 a =? m.s ZADÁNÍ Č.1

ρ = 1000 kg.m -3 p? Potrubí považujte za tuhé, V =? m 3 δ =? MPa -1 a =? m.s ZADÁNÍ Č.1 ZADÁNÍ Č. Potrubí růměru a élky l je nalněno voou ři atmosférickém tlaku. Jak velký objem V je nutno vtlačit o otrubí ři tlakové zkoušce, aby se tlak zvýšil o? Potrubí ovažujte za tué, měrná motnost voy

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

Základy vakuové techniky

Základy vakuové techniky Základy vakuové techniky Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní

Více

III. Základy termodynamiky

III. Základy termodynamiky III. Základy termodynamiky 3. ermodynamika FS ČU v Praze 3. Základy termodynamiky 3. Úvod 3. Základní ojmy 3.3 Základní ostuláty 3.4 Další termodynamické funkce volná energie a volná entalie 3.5 Kritérium

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ČÁST 01

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ČÁST 01 ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ČÁST 01 A) Výklad: Změny skupenství látky Látka se může vyskytovat ve třech různých skupenstvích PEVNÉM, KAPALNÉM nebo PLYNNÉM. Např. voda (H 2 O)- může se vyskytovat jako krystalický

Více

d T FP = fázový přechod (tání, tuhnutí, vypařování, kapalnění, sublimace)

d T FP = fázový přechod (tání, tuhnutí, vypařování, kapalnění, sublimace) Fázové rovnováhy jednoložkový ytém Gibbův fázový zákon k f C Popi záviloti tlaku naycených par na teploě Clapeyronova rovnice: d p F P m n e b o F P d l np F P m F P z FP fázový přechod (tání, tuhnutí,

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

PŘEVODY JEDNOTEK. jednotky " 1. základní

PŘEVODY JEDNOTEK. jednotky  1. základní PŘEVODY JEDNOTEK jednotky 1. základní Fyzikální veličina Jednotka Značka Délka l metr m Hmotnost m kilogram kg Čas t sekunda s Termodynamická teplota T kelvin K Látkové množství n mol mol Elektrický proud

Více

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme. Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem

Více

1. Ukazatele primární: - jsou přímo zjišťované, neodvozené - např. stav zásob, počet pracovníků k 31. 12., atd.

1. Ukazatele primární: - jsou přímo zjišťované, neodvozené - např. stav zásob, počet pracovníků k 31. 12., atd. SROVNÁVÁNÍ HODNOT STATSTCÝCH UKAZATELŮ - oisem a analýzou ekonomikýh jevů a roesů omoí statistikýh ukazatelů se zabývá hosodářská statistika - ílem je nalézt zůsoby měření ekonomiké skutečnosti (ve formě

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

4EK211 Základy ekonometrie

4EK211 Základy ekonometrie 4EK211 Základy ekonometre Specální případy použtí MNČ Cvčení 9 Zuzana Dlouhá Specální případy použtí MNČ cvčení 1 8 = ekonometrcký model, který byl lneární v proměnných v parametrech MNČ můžeme použít,

Více

NUMERICKÝ VÝPOČET DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ KOMBINOVANÉHO SMĚŠOVACÍHO VENTILU

NUMERICKÝ VÝPOČET DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ KOMBINOVANÉHO SMĚŠOVACÍHO VENTILU NUMERICKÝ VÝPOČET DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ KOMBINOVANÉHO SMĚŠOVACÍHO VENTILU Václav DVOŘÁK 1 Abstract: The research object s a combned mxng valve develoed for mxng of natural gas and hydrogen as a gas fuel

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4 UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více

POTENCIÁL ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ

POTENCIÁL ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ POTENCIÁL ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ ELEKTRICKÝ POTENCIÁL Elektrcká potencální energe Newtonův zákon pro gravtační sílu mm F = G r 1 2 2 Coulombův zákon pro elektrostatckou sílu QQ F = k r 1 2

Více

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj 3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc

Více

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy 1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,

Více

Úvod. K141 HYAR Úvod 0

Úvod. K141 HYAR Úvod 0 Úvod K141 HYAR Úvod 0 FYZIKA MECHANIKA MECH. TEKUTIN HYDRAULIKA HYDROSTATIKA HYDRODYNAMIKA Mechanika tekutin zabývá se mechanickými vlastnostmi tekutin (tj. silami v tekutinách a prouděním tekutin) poskytuje

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více