II. Stavové chování látkových soustav
|
|
- Tadeáš Němec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 II. Stavové chování látkových soustav 1
2 II. Stavové chování látkových soustav Stavové chování látkové soustavy vztah mez telotou, tlakem, objemem a množstvím látky v soustavě Proč tyto velčny? Defnce: soustava část rostoru vylněná materálovou nální ohrančená. Rozdělení látek odle vntřního usořádání hmoty Tuhé (s) Kaalné (l) Plynné (g) Plazma Cíle: studum chování a vlastností látek v jednotlvých skuenstvích stavové chování řechodu z jednoho skuenství do druhého v katole 4. 2
3 II. Stavové chování látkových soustav 2.1 Skuenství 2.2 Skuenské řeměny 2.3 Skuenství lynné Ideální lyn Reálné lyny 2.4 Skuenství kaalné 2.5 Skuenství tuhé 3
4 Proč v trubce lyny roudí rychlej než kaalny? Proč je jednodušší vyrobt ventlátor než čeradlo? Proč vodoměrka může chodt o hladně a neutoí se? Proč se šína bojí mýdla? Proč med teče omalej než voda? Proč rozltý ron zmzne rychlej než rozltá voda????????? 4
5 2.1 Skuenství Skuenství označení formy exstence látky z hledska vntřního usořádání hmoty Skuenství tuhé (s) vzdálenost mez částcem malá částce vytvářejí struktury, ve kterých jsou evně fxovány ohyblvost částc je malá ohyb je omezen na osclace kolem rovnovážných oloh vlastnost tuhá tělesa zachovávají stály tvar a objem teelná roztažnost ( V/ T) zanedbatelná objemová stlačtelnost ( V/ ) T zanedbatelná hustota - vysoká 5
6 Skuenství kaalné (l) vzdálenost mez částcem malá částce jž nejsou evně fxovány řtažlvé síly částce udržují ve stálém styku vzájemná ohyb je umožněn molekuly jsou navzájem ošnutelné vlastnost kaalné látky zachovávají raktcky stálý objem řzůsobují se tvaru nádoby, tvoří hladnu teelná roztažnost ( V/ T) malá objemová stlačtelnost ( V/ ) T malá hustota - relatvně vysoká 6
7 Skuenství lynné (g) vzdálenost mez částcem je velká ohyblvost částc je velká ohyb částc je chaotcký, neusořádaný vlastnost lyny zaujímají zcela tvar nádoby, ve které se nacházejí, tzn., že částce vylňují celý rostor, který mají k dsozc teelná roztažnost ( V/ T) velká objemová stlačtelnost ( V/ ) T velká hustota - nízká 7
8 Plazma lně dsocovaná atomární lyn tvořený ouze onty a elektrony řechod lynu na lazmu je ostuný C 1 % C 100 % Plazmová řezací zařízení Kjellberg Sluneční korona 8
9 2.2 Skuenské řeměny Příklad: Mějme látku, naříklad vodu, ve formě kostky ledu a sledujme její chování a fyzkální vlastnost v závslost na tele dodaném této látkové soustavě Kostka ledu Telota Telota tání Telota tuhnutí Tání Tuhnutí Krystalcká struktura teelný ohyb neatrný s rostoucím dodaným telem roste telota zvyšuje se teelný ohyb částc teelný ohyb se rojevuje vbracem částc kolem oloh v mřížce ledu jsou l vbrace tak velké, že částce řekonají vazebné síly v mřížce, dochází k ostunému uvolňování ze struktury kostka ledu taje a mění se v kaalnu Skuenské telo tání Skuenské telo tuhnutí Dodané telo Př tání se dodávané telo sotřebovává na ostuné uvolňování dalších molekul z mřížky do kaalny roto telota zůstává konstantní tak dlouho, dokud se veškerá tuhá látka neřemění v kaalnu 9
10 Kaalna řtažlvé síly stačí udržet molekuly kaalny ohromadě, takže V kaalna V tuhá látka ρ 20 C (H 2 O-l) 998 kg/m 3 ρ (H2O-s) 918 kg/m 3 Telota Telota varu Telota kondenzace Var Kondenzace dodávání tela růst teloty zvyšuje se teelný ohyb až do určté teloty (varu) ř této telotě energe teelného ohybu tak velká, že dojde k řekonání řtažlvých nterakčních sl mez molekulam molekuly vystuují z kaalny do okolního rostoru a vytvářejí lyn říkáme, že látka vře Telota tání Telota tuhnutí Tání Tuhnutí Skuenské telo tání Skuenské telo tuhnutí Skuenské telo vyařování Skuenské telo kondenzace Dodané telo ř varu se dodávané telo sotřebovává na řechod molekul z kaalny do lynu roto telota zůstává konstantní tak dlouho, dokud se veškerá kaalna neřemění v lyn dalším dodáním tela se telota lynu začne zvyšovat 10
11 Plyn (g) lyn (v našem říadě vodní áry H 2 O (g)) vylňuje celý rostor, který má k dsozc jednotlvé částce se jž raktcky neovlvňují (ρ 20 C (H 2 O-l) 998 kg/m 3 ρ (H 2 O-g) 0,5 kg/m 3 ; změna zhruba x) Telota Telota varu Telota kondenzace Telota tání Telota tuhnutí Tání Var Kondenzace Dodávání tela růst teloty další dodávání tela štěení (dsocace) molekul na atomy molekulární lyn řechází na lyn atomární další zvyšování teloty dsocace atomů na onty a volné elektrony vznk lazmy Tuhnutí Skuenské telo tání Skuenské telo tuhnutí Skuenské telo vyařování Skuenské telo kondenzace Dodané telo 11
12 Vdíme, že: Míra usořádanost částc říčna rozdílného chování látky Telota snžování teloty odoruje ulatnění řtažlvých sl mez, které se tak mohou shlukovat až vytváří ravdelné usořádání zvyšování teloty naoak usořádanost ruší Tlak zvyšování tlaku odoruje ulatnění řtažlvých sl možnost výskytu látky v daném skuenství je dána tlakem a telotou 12
13 Voda 101 kpa (s) (l) (g) hustota ρ (kg/m3) 917 (0 C) 998 (20 C) 0,590 (100 C) objem v (m3/kg) 0, , , dynamcká vskosta µ (mpa.s) - 1 0, teelná vodvost λ (W/m.K) 2,21 (-8 C) 0,604 (20 C) 0,0248 (100 C) měrná teelná kaacta c (kj/kg.k) 2,06 ( C) 4,18 (20 C) 2,02 (100 C) telota fáz. řeměny t fázř ( C) -5 (401 Pa) 0 (101 kpa) 100 (101 kpa) telo fáz. řeměny h fázř (s-g) 244 (s-l) (l-g)!!! Telota a tlak ř kterých dochází k řechodu látky z jednoho skuenství do druhého jsou vzájemně vázány. Závslost je ndvduální ro každou látku. [Pa] Standardní atmosfércký tlak 101,325 kpa Krtcký bod TK 647,3 K K 22,06 MPa Led Voda Vodní ára Tlak trojného bodu vody 610,6 Pa Trojný bod 0,00 o C 273,15 K 0,01 o C 273,16 K 100,00 o C 373,15 K t [ o C] T [K] 13
14 Techncké důsledky rozdílného chování látek 1. Tlaková ztráta ř roudění Darcy Wessbachova rovnce e z λ l d 2 u 2 kde λ f (Re) tlaková ztráta ρ z e z Turbulentní roudění Hydraulcky zcela drsné otrubí λ konst. Ocelové trubky mírně korodované d 0,1 m, l 1 m, k* 0,002 λ 0,025 Tlaková ztráta na 1 m délky (Pa) Rychlost roudění Vzduch Voda u 15 m/s Rychlost roudění (m/s) Tlaková ztráta na 1 m délky Vzduch Voda 150 Pa 31,6 1,1 14
15 2. Oběžná kola ventlátor vs. čeradlo 15
16 3. Skladování a dorava zkaalněného lynu zkaalněný zemní lyn: 600 x menší objem než ve formě lynu 16
17 2.3 Skuenství lynné Objem lynu závsí: druh lynu, množství lynu, vnější odmínky: T, Ze zkušenost známo: objem lynu větší n Př. nafukování balónku T Př. neumatka v létě Př. hustlka stavové velčny n,, T, V Stavové velčny možno určt: exermentálně výočtem ze stavových rovnc Stavová rovnce (SR) Vyjadřuje vazbu mez jednotlvým stavovým velčnam, T, V, n Exstuje celá řada stavových rovnc (SRIP, van der Waalsova, Redlch Kwongova, ) Konkrétní SR ro daný lyn č lynnou ěs je třeba vhodně volt dle dooručení nebo zkušeností 17
18 2.3.1 Ideální lyn Ideální lyn není substance fyzkální model, ro který jsou ostulovány vlastnost Vlastnost 1. PLYN soustava hmotných bodů Částce lynu mají určtou hmotnost, avšak jejch vlastní objem je zanedbatelný rot celk. objemu soustavy. 2. ZANEDBATELNÉ SÍLY Kohez + Elstat Vzhledem k velkým vzdálenostem mez částcem lynu lze zanedbat řtažlvé mezmolekulové (kohezní) síly a elektrostatcké síly. 3. CHAOTICKÝ POHYB ČÁSTIC Částce se ohybují chaotcky (žádný ěr není referován) a rovnoměrně vylňují rostor. Pozn. Pokud by byl nějaký ěr referován, znamenalo by to, že v daném ěru by byl větší tlak než ve ěru jném nc takového nebylo zjštěno (Pascalův zákon) IP velké množství dokonale ružných bodových částc 18
19 Ideální lyn - shrnutí A. Jednosložková soustava 1. Stavová rovnce V n R T B. Vícesložková soustava ěs 1. Stavová rovnce V n R T 2. Daltonův zákon ρ M m V M R T n c M 3. Amagatův zákon V V kde kde 4. Vztah mez koncentracem n v c c V R T n V a též n c R T n a též V c V n 19
20 Stavová rovnce deálního lynu (SRIP) lze odvodt na základě knetcké teore deálního lynu V n R T tlak Pa kpa objem V m 3 m 3 telota T K K látkové množství n mol kmol unverzální lynová konstanta R J/mol.K 8,314 kj/kmol.k 8,314 R 8,314 J/mol.K 8,314 kj/kmol.k 20
21 Stavová rovnce deálního lynu (SRIP) jné tvary SRIP ro n kmol V n R T V objem (m 3 ) SRIP ro 1 kmol n 1 kmol v R T v molový objem (m 3 /kmol) Jné tvary SRIP V n R + M m n T ρ m V M R T Defnce deálního lynu Každý takový lyn, který se řídí stavovou rovncí deálního lynu. 21
22 Příklad Jaký objem má 1 kg metanu ř telotě 20 C a tlaku 103 kpa? Dále určete molový objem a hustotu metanu CH 4 ř stejných odmínkách. Př výočtu ředokládejte deální chování metanu. Molová hmotnost metanu M CH4 16 kg/kmol 22
23 Stavová rovnce deálního lynu (SRIP) dílčí zákontost SRIP ro n kmol V n R T Dílčí zákontost: uzavřená soustava n konst. V objem (m 3 ) Boyle Marrotův zákon (zotermcký děj T konst.).v konst. Gay Lussacův zákon (zobarcký děj konst.) V / T konst. Charlesův zákon (zochorcký děj V konst.) / T konst. Avogadrův zákon IP za stejných odmínek (,V,T): vždy stejný očet částc. T 273,15 K, 101,325 kpa 1 kmol IP má V 22,4 m 3 Daltonův zákon n.r.t / V Σ Amagatův zákon V n.r.t / V Σ V Některé zákontost byly získány jž dříve, exermentálně. 23
24 1. Boyle Marrotův zákon zotermcký děj T konst. V V n R T konst. konst. V [kpa] T [K] (n 1 kmol) V [m 3 ] Př konstantní telotě je součn tlaku a objemu daného množství lynu konstantní. Reálné lyny zákon vyhovuje ro běžné tlaky a teloty ř vysokém tlaku reálné lyny méně stlačtelné. 24
25 2. Gay Lussacův zákon zobarcký děj konst. V n R T konst. V V konst. T T Př konstantním tlaku je oměr V/T konst. res. objem daného množství lynu je římo úměrný absolutní telotě. Jná forma zákona V V 0 (1 + γ t) V objem lynu ř telotě t V 0 objem lynu ř telotě t 0 C γ t součntel zobarcké objemové roztažnost (1/K) telota ( C) Ideální lyn 1 1 γ K stejný u všech lynů vykazujících deální chování 273,15 25
26 Přrozený zůsob zavedení absolutní teloty T (K) 1. V V 0 (1 + γ t) Průsečík zotermy s telotní osou 3. Izobary různých objemů γ K 1 273,15 + t 273,15 V V0 ( 1+ t) V0 273,15 273,15 Izobary různých objemů rotínají telotní osu vždy ve stejném bodě Vzhledem k tomu, že objem lynu nemůže být záorný, lze tento telotní růsečík ovažovat za absolutní telotní nulu a defnovat absolutní telotu T: T V V 0 T T 273, 15 + t 0 1 γ V 0 t 273, 15 C V [m 3 ] ,15 n 1 kmol [kpa] , T [K] !!!!!!!!!!!! Zůsob odvození čstě matematcký, fyzkálně nedokazatelný!!!!!!!!!!! Proč? objem částc lynu není nenulový skutečné lyny řed dosažením 0 K zkaalní. Absolutní telota se defnuje na základě účnnost vratného Carnotova cyklu t [ o C] 26
27 3. Charlesův zákon zochorcký děj V konst. V n R T T konst. konst. T Př konstantním objemu je oměr /T konst. res. tlak daného množství lynu je římo úměrný absolutní telotě. Jná forma zákona 0 (1 + β t) tlak lynu ř telotě t [kpa] n 1 kmol V [m 3 ] 10 0 tlak lynu ř telotě t 0 C β součntel zochorcké telotní rozínavost (1/K) t telota ( C) T [K] Ideální lyn 1 1 β K stejný u všech lynů vykazujících deální chování 273,15 27
28 4. Avogadrův zákon Ideální lyn za stejných odmínek (tlak, objem, telota) obsahuje vždy stejný očet částc. Normální odmínky T 273,15 K, 101,325 kpa má 1 kmol IP objem 22,41 m 3 res. 1 mol IP objem 22,41 l Jak se na to řjde? V n R T R T 8, ,15 V n 1 22,41 m 101,325 3 Nm 3 normální metr krychlový objem lynu za normálních odmínek, tj. objem lynu ř telotě 0 C a tlaku 101,325 kpa. Sfc standardní kubcká stoa objem lynu ř tlaku 101,325 kpa a telotě 70 F (21,11 C) 28
29 5. Daltonův zákon adtvty arcálních tlaků Úvaha: John Dalton Předoklad: tlak lynu výsledek nárazů ohybujících se částc okud ěs lynů výsledek nárazů částc všech řítomných lynů Ve ěs deálních lynů mez částcem lynu neůsobí žádné mezmolekulové síly, takže molekuly jsou ř svém chaotckém ohybu na sobě navzájem zcela nezávslé A + B + C Celkový tlak ěs lynů A, B a C Parcální tlak Parcální tlak + + složky A složky B Parcální tlak složky C Směs lynů A, B a C Samotný lyn A Samotný lyn B Samotný lyn C arcální tlak lze cháat jako tlakový řísěvek složky k celkovému tlaku ěs celkový tlak ěs dán součtem arcálních tlaků jednotlvých složek 29
30 Parcální tlak tlak, který by dané látkové množství n mělo ř telotě jako má ěs T, v objemu jako má ěs V, kdyby v soustavě byla složka sama Úravam: R T R T n n V V n n n c n R T V arcální tlak složky je úměrný jejímu molárnímu zlomku v lynné ěs c n A + B + C Celkový tlak ěs lynů A, B a C Parcální tlak Parcální tlak složky A + složky B + Parcální tlak složky C celkový tlak ěs dán součtem arcálních tlaků jednotlvých složek Směs lynů A, B a C Samotný lyn A Samotný lyn B Samotný lyn C 30
31 Význam arcálního tlaku 1. Rozustnost lynů v kaalnách 2. Rychlost reakcí v lynech H.x Henryho zákon r k. α β A. B 3. Fázové rovnováhy 4. Rosný bod x. y. Raoult-Daltonův zákon H2O H2O t [ o C] t VA Oblast lynné fáze křvka g závslost teloty ar na složení lynné fáze Oblast kaalné a lynné fáze t I II volená křvka l závslost g teloty kaalny na složení kaalné fáze Čstá složka A x AI x BI Oblast kaalné fáze y AII y BII x A, y A [1] x B, y B [1] l t VB Čstá složka B t VA, t VB -teloty varu čstých složek A, B 31
32 Význam arcálního tlaku 1. Rozustnost lynů v kaalnách H.x Henryho zákon absorční kolona aktvační nádrže v ČOV aerační elementy 32
33 Význam arcálního tlaku 2. Rychlost reakcí v lynech r k. A α. B β lynový kotel arní reformng 33
34 Význam arcálního tlaku 3. Fázové rovnováhy x. y. Raoult-Daltonův zákon t [ o C] t VA Oblast lynné fáze křvka g závslost teloty ar na složení lynné fáze Oblast kaalné a lynné fáze t I II volená křvka l závslost g teloty kaalny na složení kaalné fáze Čstá složka A x AI x BI Oblast kaalné fáze y AII y BII x A, y A [1] x B, y B [1] l t VB Čstá složka B t VA, t VB -teloty varu čstých složek A, B fázový dagram destlace roy destlace lhovn 34
35 5. Amagatův zákon adtvty arcálních objemů A. Amagato: Mějme ěs deálních lynů o telotě T, tlaku a objemu V : V V A + V B + V C Celkový objem ěs lynů A, B a C Parcální objem Parcální objem + + složky A složky B Parcální objem složky C V C V C V B V B V A V A Směs lynů A, B a C Samotný lyn A (V A 13/35 V) Samotný lyn B (V B 12/35 V) Samotný lyn C (V C 10/35 V) arcální objem lze cháat jako objemový řísěvek složky do celkového objemu ěs celkový objem ěs dán součtem arcálních objemů jednotlvých složek 35
36 Parcální objem složky V objem, který by dané látkové množství n mělo v rostoru ř telotě jako má ěs T a ř tlaku jako má ěs, kdyby v soustavě byla složka sama V n R T Úravam: R T R T V V V n n n n c V n arcální objem složky je úměrný jejímu molárnímu zlomku v lynné ěs V c n V V V A + V B + V C Celkový objem ěs lynů A, B a C Parcální objem Parcální objem složky A + složky B + Parcální objem složky C celkový objem ěs dán součtem arcálních objemů jednotlvých složek V C V B V C V B V V1 + V V V A V A Směs lynů A, B a C Samotný lyn A (V A 13/35 V) Samotný lyn B (V B 12/35 V) Samotný lyn C (V C 10/35 V) 36
37 6. Vztah mez koncentracem Amagatův zákon Koncentrace V V n n c n V V c v Ideální lyny v c c n!!!!!! c n nezávsí na telotě c v také nezávsí na telotě, když objem na telotě závsí!!!!!!!!!!!! latí ouze ro deální lyny!!!!!! 37
38 Molová hmotnost ěs M zadáno molové složení M m m M n M n n c M n n n n M n c M zadáno hmotnostní složení M m n m n m m M 1 m m 1 M 1 m 1 c M 1 M m 1 c M 38
39 Příklad Salny jsou odváděny salnovodem do komína. a) Určete růměr salnovodu ro dooručenou rychlost saln v salny 15 m/s (ředokládejte kruhové otrubí). Hmotnostní růtok saln 0,25 kg/s, telota saln 300 C, tlak saln 105 kpa. b) Určete statcký tah komína o výšce 10 m. Telota saln 300 C. Telota okolního vzduchu 20 C. Barometrcký tlak 100 kpa. Salny: složení: 9,5 % obj. CO 2, 19 % obj. H 2 O, 71,5 % obj. N 2 Vzduch: složení 21 % obj. O 2, 79 % N 2. Molové hmotnost: M CO2 44,01 kg/kmol, M H2O 18,02 kg/kmol, M N2 28,02 kg/kmol, M O2 32 kg/kmol Radek
Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem
DVOUSLOŽKOVÉ SYSTÉMY lkace Gbbsova zákona fází v f s 2 3 1 4 2 2 4 mamálně 3 roměnné, ro fázový dagram bchom otřeboval trojrozměrný 1 3 4 graf, oužíváme lošné graf, kd volíme buď konstantní telotu (zotermcký
VíceTermodynamika pro +EE1
ermodynamka ro +EE Možné zůsoby výroby elektrcké energe v současnost: termodynamcká řeměna energe jaderného alva a salování foslních alv v mechanckou energ a následně elektrckou - jaderné a klascké teelné
VíceJednosložkové soustavy
Jednosložkové soustavy Fázové rovnováhy Prezentace je určena pro výuku. roč. studjního oboru Nanotechnologí a není dovoleno její šíření bez vědomí garanta předmětu. K jejímu vytvoření bylo použto materálů
VíceKinetika spalovacích reakcí
Knetka spalovacích reakcí Základy knetky spalování - nauka o průběhu spalovacích reakcí a závslost rychlost reakcí na různých faktorech Hlavní faktory: - koncentrace reagujících látek - teplota - tlak
Více2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?
2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a
Více7. Fázové přeměny Separace
7. Fázové řeměny Searace Fáze Fázové rovnováhy Searace látek Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 7. Fázové řeměny Searace fáze - odlišitelný stav látky v systému; v určité
VíceFyzikální chemie 1: Termodynamika Sylabus přednášky
Fyzkální heme : ermodynamka Sylabus řednášky ohuslav aš Dooručená lteratura: P.W. tkns: Physal Chemstry, Oford Unversty Press W.J. Moore: Fyzkální heme, SNL, Praha Dvořák, rdčka: Základy fyzkální heme,
VíceVýpočty za použití zákonů pro ideální plyn
ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn
Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
Více03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení
03 Návrh ojistného a zabezečovacího zařízení Roman Vavřička ČVUT v raze, Fakulta strojní Ústav techniky rostředí 1/14 htt://ut.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz ojistné zařízení chrání zdroj tela roti
Více1. Látkové soustavy, složení soustav
, složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových
VíceTermodynamika pro +EE1 a PEE
ermodynamika ro +EE a PEE Literatura: htt://home.zcu.cz/~nohac/vyuka.htm#ee [0] Zakladni omocny text rednasek Doc. Schejbala [] Pomocne texty ke cviceni [] Prednaska cislo 7 - Zaklady termodynamiky [3]
Více6. Stavy hmoty - Plyny
skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu
Více13. Skupenské změny látek
13. Skuenské změny látek Skuenství je konkrétní forma látky, charakterizovaná ředevším usořádáním částic v látce a rojevující se tyickými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Pro označení skuenství se
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
VíceV xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln
Souhrn 6. přednášky: 1) Terodynaka sěsí a) Ideální sěs: adtvta objeů a entalpí, Aagatův zákon b) Reálná sěs: pops poocí dodatkových velčn E Def. Y Y Y, d Aplkace: - př. obje reálné dvousložkové sěs V xv
VíceIV. Fázové rovnováhy dokončení
IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený
Více2. Cvi ení A. Výpo et množství vzduchu Zadání p íkladu: Množství p ivád ného vzduchu Vp :
2. Cvčení Požadavky na větrání rostor - Výočet množství větracího vzduchu - Zůsob ohřevu a chlazení větracího vzduchu A. Výočet množství vzduchu výočet množství čerstvého větracího vzduchu ro obsluhovaný
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly
VíceIDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceVLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY
VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceFyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
VíceChemická kinetika. Reakce 1. řádu rychlost přímo úměrná koncentraci složky
Chemická kinetika Chemická kinetika Reakce 0. řádu reakční rychlost nezávisí na čase a probíhá konstantní rychlostí v = k (rychlost se rovná rychlostní konstantě) velmi pomalé reakce (prakticky se nemění
Více9. Struktura a vlastnosti plynů
9. Struktura a vlastnosti plynů Osnova: 1. Základní pojmy 2. Střední kvadratická rychlost 3. Střední kinetická energie molekuly plynu 4. Stavová rovnice ideálního plynu 5. Jednoduché děje v plynech a)
VíceIV. Fázové rovnováhy. 4. Fázové rovnováhy Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze
IV. Fázové rovnováhy 1 4. Fázové rovnováhy 4.1 Základní pojmy 4.2 Fázové rovnováhy jednosložkové soustavy 4.3 Fázové rovnováhy dvousložkových soustav 4.3.1 Soustava tuhá složka tuhá složka 4.3.2 Soustava
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K 11 plynných prvků Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 20 He 4.4 Ne 27 Ar 87 Kr 120 Xe 165 Rn 211 N 2 77 O 2 90 F 2 85 Cl 2 238 1 Plyn
VíceTermodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické
Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
VíceOBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.
OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi
VíceMODELOVÁNÍ POPTÁVKY, NABÍDKY A TRŽNÍ ROVNOVÁHY
MODELOVÁÍ POPTÁVKY, ABÍDKY A TRŽÍ ROVOVÁHY Schéma tržní rovnováhy Modely otávky na trhu výrobků a služeb Formulace otávkové funkce Komlexní model Konstrukce modelu otávky Tržní otávka Dynamcké modely otávky
VíceChemie - cvičení 2 - příklady
Cheie - cvičení 2 - příklady Stavové chování 2/1 Zásobník o objeu 50 obsahuje plynný propan C H 8 při teplotě 20 o C a přetlaku 0,5 MPa. Baroetrický tlak je 770 torr. Kolik kg propanu je v zásobníku? Jaká
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
VíceSdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.
7.4.0 Úvod - Přehled Sdílení tepla Sdílení tepla mez termodynamckou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T s a okolí T o. Teplo mez soustavou a okolím se sdílí třem základním způsoby:
VíceIII. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
VíceKorelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d
Korelační energe Referenční stavy Energ molekul a atomů lze vyjádřt vzhledem k různým referenčním stavům. V kvantové mechance za referenční stav s nulovou energí bereme stav odpovídající nenteragujícím
VíceE = E red,pravý E red,levý + E D = E red,pravý + E ox,levý + E D
11. GALVANICKÉ ČLÁNKY 01 Výočet E článku, γ ± 1... 0 Střední aktvtní koefcent z E článku... 03 Výočet E článku, γ ± 1... 04 Tlak lnu na elektrodě z E článku; aktvtní koefcent... 05 E článku a dsocační
Více1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu
1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,
VíceSkupenské stavy látek. Mezimolekulární síly
Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KIEICKÁ EOIE PLYŮ Knetcká teore plynů studuje plyn z mkroskopckého hledska Používá statstcké metody, které se uplatňují v systémech s velkým počtem částc Zavádíme pojem deálního plynu, má tyto základní
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
Více3. CHEMICKÁ TERMODYNAMIKA
3. CHEMICKÁ ERMODYNAMIKA Jak název naznačuje, vznkla termodynamka ůvodně jako výsledek úvah o vztahu mez telem a rací, o možnostech využtí a kvanttatvního určení řeměny tela v rác. Dnes je defnována obecněj;
Více3. CHEMICKÁ TERMODYNAMIKA
3. CHEMICKÁ ERMODYNAMIKA Jak název naznačuje, vznkla termodynamka ůvodně jako výsledek úvah o vztahu mez telem a rací, o možnostech využtí a kvanttatvního určení řeměny tela v rác. Dnes je defnována obecněj;
VíceAproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Semestrální práce z předmětu MM Stanovení deformace soustav ocelových prutů Václav Plánčka 6..006 OBSAH ZADÁNÍ... 3 TEORETICKÁ ČÁST... 4 PRAKTICKÁ ČÁST...
VíceVÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ
VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený
VíceNáhodným (stochastickým) procesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou veličinu X ( t)
MARKOVOVY PROCESY JAKO APARÁT PRO ŘEŠENÍ SPOLEHLIVOSTI VÍCESTAVOVÝCH SYSTÉMŮ Náhodné rocesy Náhodným (stochastckým) rocesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou velčnu X ( t). Proměnná t má
VíceBH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav ozemního stavitelství BH059 Teelná technika budov Konzultace č. 2 Zadání P6 zadáno na 2 konzultaci, P7 bude zadáno Průběh telot v konstrukci Kondenzace
VíceTermodynamické základy ocelářských pochodů
29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických
VíceTransportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2
VíceChemická termodynamika 14
3. CHEMICKÁ ERMODYNAMIKA Jak název naznačuje, vznkla termodynamka ůvodně jako výsledek úvah o vztahu mez telem a rací, o možnostech využtí a kvanttatvního určení řeměny tela v rác. Dnes je defnována obecněj;
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AKULTA APLIKOVANÉ INORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení, část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 03 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního
VíceZkouškový test z fyzikální a koloidní chemie
Zkouškový test z fyzkální a kolodní cheme VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 9 mnut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. Uotázeksvýběrema,b,c...odpověd b kroužkujte.platí:
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VíceVLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA
HYDROMECHANIKA LASTNOSTI KAPALIN Část 2 Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA lastnosti kapalin: Molekulární stavba hmoty Příklad
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
Vícestechiometrický vzorec, platné číslice 1 / 10
Základní chemické zákony Chemické zákony, látkové množství, atomová a molekulová hmotnost, stechiometrický vzorec, platné číslice http://z-moravec.net 1 / 10 Zákony zachování Zákon zachování hmoty Lavoisier,
Více2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi
1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak
VíceHYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR
HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.
VíceFázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem
Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -
Vícei=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2
i I i II... i F i..k Binární mě, ideální kaalina, ideální lyn x y y 2 Křivka bodů varu: Křivka roných bodů: Pákové ravidlo: x y y 2 n I n x I z II II z x Henryho zákon: 28-2 U měi hexan() + hetan(2) ři
Více2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305
.3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram
VícePřednáška č. 11 Analýza rozptylu při dvojném třídění
Přednáška č. Analýza roztlu ř dvojném třídění Ve většně říadů v rax výsledk exermentu, rozboru závsí na více faktorech. Př této analýze se osuzují výsledk náhodných okusů (exerment nebo soubor získané
VíceU218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací
VII. cená konvekce Fourier Kirchhoffova rovnice T!! ρ c p + ρ c p u T λ T + µ d t :! (g d + Q" ) (VII 1) Stacionární děj bez vnitřního zdroje se zanedbatelnou viskózní disipací! (VII ) ρ c p u T λ T 1.
Více2. Najděte funkce, které vedou s těmto soustavám normálních rovnic
Zadání. Sestavte soustavu normálních rovnc ro funkce b b a) b + + b) b b +. Najděte funkce, které vedou s těmto soustavám normálních rovnc nb a) nb. Z dat v tabulce 99 4 4 b) určete a) rovnc regresní funkce
VíceTERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny
TERMIKA VIII Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Joule uv a Thomson uv okus ro reálné lyny 1 Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Maxwellova rychlostní rozdělovací funkce se
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D09_Z_OPAK_T_Plyny_T Člověk a příroda Fyzika Struktura a vlastnosti plynů Opakování
VíceMolekulová fyzika a termodynamika
Molekulová fyzika a termodynamika Molekulová fyzika a termodynamika Úvod, vnitřní energie soustavy, teplo, teplota, stavová rovnice ideálního plynu Termodynamické zákony, termodynamické děje Teplotní a
VíceTepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má
Tepelná kapacta C x = C V = ( ) dq ( ) du Dulong-Pettovo pravdlo: U = 3kT N C V = 3kN x V = T ( ) ds x Tepelná kapacta mřížky Osclátor s kvantovanou energí E n = ( n + 2) hν má střední hodnotu energe (po
Více2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604
.6.6 Sytá ára Předolady: 604 Oaování: aaliny se vyařují za aždé teloty. Nejrychlejší částice uniají z aaliny a stává se z nich ára. Do isy nalijee vodu voda se ostuně vyařuje naonec zůstane isa rázdná,
VíceVybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006
Vybrané technologie povrchových úprav Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova
VícePříklady z přednášek Statistické srovnávání
říklad z řednášek Statstcké srovnávání Jednoduché ndvduální ndex říklad V následující tabulce jsou uveden údaje o očtu závažných závad v areálu určté frm zjštěných a oravených v letech 9-998. Závažná závada
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SUPENSTÍ LÁTE evné láky ání uhnuí kaalné láky desublimace sublimace vyařování kaalnění (kondenzace) lynné láky 1. Tání a uhnuí amorfní láky nemají bod ání ají osuně X krysalické láky ají ři určiém
VíceK141 HY3V (VM) Neustálené proudění v potrubích
Neustálené roudění v tlakových otrubích K4 HY3 (M) Neustálené roudění v otrubích 0 ÚOD Ustálené roudění ouze rostorové změny Neustálené roudění nejen rostorové, ale i časové změny vznik ři jakýchkoliv
VíceÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D08_Z_OPAK_T_Uvodni_pojmy_vnitrni_energie _prace_teplo_t Člověk a příroda Fyzika
VíceDo známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.
Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3
VíceZákony ideálního plynu
5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8
VícePřírodní vědy - Chemie vymezení zájmu
Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z
VíceZÁKLADNÍ POZNATKY Hydrostatika Kapaliny málo stlačitelné, za rovnovážného stavu nemohou vznikat tečná napětí, jsou dokonale pružné.
ZÁKLDNÍ POZNTKY Hydrostatika Kaaliny málo stlačitelné, za rovnovážného stavu nemohou vznikat tečná naětí, jsou dokonale ružné. Tlak v kaalině F, F. S S tlaková síla Pascalův zákon : Tlak je na všech místech
VíceOddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE
ÚSTV NORGNIKÉ THNOLOGI Oddělení technické elektrochemie, 037 LBORTORNÍ PRÁ č.9 YKLIKÁ VOLTMTRI yklická voltametrie yklická voltametrie atří do skuiny otenciodynamických exerimentálních metod. Ty doznaly
Více11. Tepelné děje v plynech
11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové
Víceh nadmořská výška [m]
Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Cvičení pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Cvičení č. 1 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly za
Více4 Ztráty tlaku v trubce s výplní
4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu
VíceVYHODNOCENÍ MĚŘENÍ (varianta "soulodí")
VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ (varanta "soulodí") Měřl (Jméno, Příjmení, skuna):... Datum:... Vyhodnocení hydrometrckého měření na Berounce (soulodí) Z vyočtených rychlostí ve všech bodech svslce určíme střední svslcovou
VíceKRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2
Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním
VíceZadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10
Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.
Více3 Základní modely reaktorů
3 Základní modely reaktorů Rovnce popsující chování reakční směs v reaktoru (v čase a prostoru) vycházejí z blančních rovnc pro hmotu, energ a hybnost. Blanc lze formulovat pro extenzvní velčnu B v obecném
VíceCvičení z termodynamiky a statistické fyziky
Cvičení termodynamiky a statistické fyiky 1Nechť F(x, y=xe y Spočtěte F/ x, F/, 2 F/ x 2, 2 F/ x, 2 F/ x, 2 F/ x 2 2 Bud dω = A(x, ydx+b(x, ydy libovolná diferenciální forma(pfaffián Ukažte, ževpřípadě,žedωjeúplnýdiferenciál(existujefunkce
VíceFyzika - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceTEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teorie ocelářských pochodů studijní opora
Vysoká škola báňská Techncká unverzta Ostrava Fakulta metalurge a materálového nženýrství TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teore ocelářských pochodů studjní opora Zdeněk Adolf Ostrava 2013
VíceStavové chování plynů a kapalin
Stavové chování plynů a kapalin Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 Stav a velikost systému stav systému je definován intenzivními veličinami:
Více