MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství. Vyuţití nemocničního informačního systému v práci všeobecných sester

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství. Vyuţití nemocničního informačního systému v práci všeobecných sester"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra šetřvatelství Slmn Tesfaye Vyuţití nemcničníh infrmačníh systému v práci všebecných sester Bakalářská práce Veducí práce: PhDr. Olga Janíkvá Brn 2014

2 ANOTACE, ANNOTATION Příjmení a jmén autra: Slmn Tesfaye Instituce: Katedra šetřvatelství, Lékařská fakulta Masarykvy univerzity Název práce: Vyuţití nemcničníh infrmačníh systému v práci sestry Veducí práce: PhDr. Olga Janíkvá Pčet stran: 93 Pčet přílh: 5 Rk bhajby: 2014 Klíčvá slva: Nemcniční infrmační systém, všebecné sestry, elektrnická dkumentace šetřvatelské péče, dtazník, Sesterská překladvá zpráva, NIS mduly Práce se zaměřuje na ppis infrmačních systémů puţívaných ve zdravtnictví, se zaměřením na Nemcniční infrmační systém puţívaný ve FN u sv. Anny v Brně. V práci je ppsán pstupný histrický vývj NISů, jsu zmíněny jedntlivé mduly, funkcinality, mţnsti vyuţití a také směřvání NIS. Práce je psána jak z phledu becnéh, tak z phledu zdravtních sester. Velká pzrnst je věnvána právě kaţddenní práci s NIS a tmu, jak tent systém sluţí k pdpře práce sester, jeh přínsy. Jsu zmíněny také mţná vylepšení, nevýhdy a také chybějící funkcinality. V nepslední řadě je zmíněna bezpečnst dat pacientů v NIS, důleţitst zachvání důvěrnsti dat a chrana sukrmí pacientů. Cílem práce je ppsat, jaké výhdy a nevýhdy v práci sester přináší kaţddenní vyuţití NIS a ICT (Infrmační a kmunikační technlgie) becně. Bude prveden výzkum a z něj vzejdu návrhy na knkrétní vylepšení, která by dle názrů uţivatelů sester byla přínsem pr kaţddenní práci.

3 Keywrds: NIS Hspital infrmatin system,general Nurses,Electrnic dcumentatin f nursing care,questinnaire,nurses translatin message,mdules, The wrk fcuses n the descriptin f the infrmatin systems used in health care, fcusing n hspital infrmatin system used in the University Hspital St. Anna, Brn. The wrk describes the gradual histrical develpment HIS mentined mdules, functinality, utilizatin and directin f HIS. The wrk is written frm the perspective f the general, and frm the perspective f nurses. Much attentin is devted t daily wrk with HIS and hw this system is used t supprt the wrk f nurses its benefits. They als discussed pssible imprvements, disadvantages and lack f functinality. Finally, mentin is made f the security f patient data in the HIS, the imprtance f preserving data cnfidentiality and privacy f patients. The aim is t describe the advantages and disadvantages in nursing brings everyday use HIS and ICT (infrmatin and cmmunicatin technlgy) in general. Research will be dne and it will emerge suggestins fr specific imprvements which, in the pinin f users - nurses was beneficial fr everyday wrk.

4 Prhlašuji, ţe jsem tut bakalářsku práci zpracval samstatně pd dbrným dhledem PhDr. Olgy Janíkvé, a puţil jsem jen uvedené infrmační zdrje. Brn Slmn Tesfaye

5 Děkuji PhDr. Olze Janíkvé za dbrné vedení, cenné rady a připmínky při zpracvání bakalářské práce. Rád bych také pděkval své manţelce Zuzaně Tesfaye za trpělivst a pmc během zpracvání tét práce a krekci českéh jazyka. Pděkvaní patři také pracvníkům úseku infrmatiky. Zvláště pak panu Martinu Kejíkvy, náměstku úseku infrmatiky za svůj čas a dbrné rady při psaní práce.

6 OBSAH ÚVOD CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY Cíle práce Očekávané výsledky CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU Histrie elektrnické zdravtnické dkumentace Histrie vývje ve zdravtnickém zařízení becně Histrie vývje infrmační a kmunikační technlgie ve FNUSA Nasazvání sbních pčítačů Zavádění pčítačvé sítě a prpjvání zdravtnických databází Připjení k internetu Intranet Zavádění Nemcničníh infrmačníh systému Zdravtnická dkumentace Elektrnická dkumentace ve FNUSA a její stručný vývj Histrie vývje nemcničníh infrmačníh systému Hlavní mduly Nemcničníh infrmačníh systému Prpjení s jinými infrmačními systémy PACS Labratrní infrmační systém Buducnst Nemcničníh infrmačníh systému Kncepce přensných zařízení Legislativa, týkající se vedení zdravtnické dkumentace Nemcniční systémy v dnešní pdbě elektrnická dkumentace Přehled nabídek na trhu Nejpuţívanější Nemcniční infrmační systémy Pvrchní srvnání Nemcničníh infrmačníh systému Srvnání vlastníh a kupenéh NIS

7 2.9.5 Pznatky ze zahraničí Výhdy a nevýhdy elektrnické dkumentace Shrnutí METODIKA PRÁCE Charakteristika zvlené metdy a statistické zpracvání VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA DISKUZE NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ZÁVĚR SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

8 ÚVOD V tét bakalářské práci jsem se zaměřil na prblematiku vedení elektrnické zdravtnické dkumentace a suvisející nemcniční infrmační systémy. Tat prblematika je mi velmi blízká, nebť pracuji jak všebecná sestra ve Fakultní nemcnici u sv. Anny v Brně. Pracuji zde jiţ d rku 1990, a se zdravtnicku dkumentaci přicházím samzřejmě kaţdý den d styku. Vţdy jsem měl blízk k mderním technlgiím a tak, kdyţ se začaly na naší klinice nasazvat sbní pčítače a zavádět vedení elektrnické zdravtnické dkumentace, ţivě jsem se tt zajímal a zaváděné systémy z phledu zdravtní sestry prgramátrům připmínkval. Z phledu zdravtní sestry můţe být vedení elektrnické zdravtnické dkumentace velkým přínsem i kmplikací. Tt je dvislé zejména d uţivatelských znalstí v puţívání mderní výpčetní techniky a také d kvality puţívanéh sftware, který k vedení zdravtnické dkumentace sluţí. Názry na přínsy či negativa se samzřejmě mezi mými klegy velmi různí. Tut bakalářsku prací chci prvést průzkum názrů mých klegů, jejich zkušenstí a tyt názry a zkušensti určitým způsbem zmapvat a vyhdntit. Na tut prblematiku jsem se zaměřil přirzeně v prstředí, ve kterém se nejlépe rientuji a kde jsem schpen zdpvědně psudit či vyhdntit veškeré aspekty tét prblematiky, tedy v nemcnici, ve které pracuji. Většinu pdkladů a infrmací histrii i sučasnsti NIS, jsem získal d pracvníků Úseku infrmatiky tét nemcnice, se kterými jsem strávil desítky hdin během diskusí nad tut prblematiku. Jejich paměť pr mne byla necenitelným zdrjem infrmací, nebť písemné dklady z db zahájení vývje a nasazvání NIS jiţ nejsu k dispzici, uţ třeba jen prt, ţe mnhé písemné materiály z té dby jiţ byly skartvány. 8

9 1. CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY 1.1. Cíle práce Cíl č. 1 Ppsat vyuţití Nemcničníh infrmačníh systému (NIS) v kaţddenní práci všebecných sester. Cíl č. 2 Ppsat největší výhdy a nevýhdy NIS při kaţddenním vyuţití v práci všebecných sester. Cíl č. 3 Najít největší nedstatky puţívané elektrnické dkumentace (Sesterská překladvá zpráva). Cíl č. 4 Vytvřit návrh na řešení zjištěných nedstatků ve splupráci s úsekem infrmatiky. 9

10 1.2. Očekávané výsledky Očekávaný výsledek č. 1 Předpkládáme ţe, více neţ 25 % všebecných sester uvede mţnst sdílení PC s lékaři. Očekávaný výsledek č. 2 Předpkládáme, ţe více neţ 50 % všebecných sester by ke své práci vyuţil mţnst uţití přensných zařízení (tabletů). Očekávaný výsledek č. 3 Předpkládáme, ţe více neţ 50 % všebecných sester puţívá ke své práci prgram NIS-Hsp denně. Očekávaný výsledek č. 4 Předpkládáme ţe, více neţ 50 % všebecných sester bude hdntit práci s dkumentací šetřvatelské péče (Sestersku překladvu zprávu) dbře, chvalitebně neb výbrně. Očekávaný výsledek č. 5 Předpkládáme, ţe více neţ 75 % všebecných sester bude mít zájem elektrnicku pdbu i statní dkumentaci šetřvatelské péče. Očekávaný výsledek č. 6 Předpkládáme ţe, více neţ 75 % všebecných sester bude vědět, jak pstupvat v případě havárie NIS. Očekávaný výsledek č. 7 Předpkládáme ţe, více neţ 50 % všebecných sester bude mít zájem další vzdělávání v blasti infrmačních technlgií. 10

11 2. CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 2.1. Histrie elektrnické zdravtnické dkumentace Histrie elektrnické zdravtnické a šetřvatelské dkumentace je nedmyslitelně spjena s pstupným zaváděním výpčetní techniky d zdravtnických zařízení. Tt zavádění byl vlivněn samzřejmě i plitickým vývjem, v dbách předlistpadvých byly na trhu dstupné víceméně jen sálvé pčítače, většinu půvdem ze zemí tehdejší Rady vzájemné hspdářské pmci RVHP, s uvlněním trhu se začaly dváţet i běţné sbní pčítače (Persnal Cmputer PC), a v té dbě se výpčetní technika začala stávat dstupná běţným uţivatelům Histrie vývje ve zdravtnickém zařízení becně V dřívějších dbách byla zdravtnická i šetřvatelská dkumentace vedena jen v ručně psané frmě a zpčátku nebyla ptřeba strjvéh zpracvání dat. Hlavním důvdem pr prvtní zavádění výpčetní techniky d zdravtnických zařízení byla ptřeba zpracvání statistických dat pr ptřeby centrálníh plánvání. Prt byly v sedmdesátých a smdesátých letech d zdravtnickéh zařízení ZZ přizvány první sálvé pčítače. S nástupem liberalizace trhu zdravtníh pjištění vznikla ptřeba zpracvání vykazvání dat pr různé zdravtní pjišťvny, tyt ptřeby dále sílí se zaváděním mderních technlgií, mderních lékařských přístrjů a v nepslední řadě téţ pţadavky persnálu i pacientů na zvýšení kmfrtu a zkvalitnění péče. 11

12 Histrie vývje infrmační a kmunikační technlgie ve FNUSA Přízení prvníh pčítače d Fakultní nemcnice u sv. Anny v Brně FNUSA prběhl díky Krajský ústav nárdníh zdraví KÚNZ, jehţ byla tehdy FNUSA sučástí. V smdesátých letech byl přízen sálvý pčítač, který sluţil ke zpracvání dat pr statistické ptřeby KÚNZu i FNUSA. V tehdejších dbách nebyl běţné, aby zdravtnický persnál pracval s pčítači a technicky t ani nebyl mţné. V nemcnici vznikl ddělení přizvaček dat, tyt pracvnice pisvaly d pčítače data z ručně psaných pdkladů. Tým perátrů následně data d pčítače nahrával a zpracvával, výstupy se tiskly pět na papír a předávaly dále. Na tehdejší dbu t byl velmi kmfrtní a pkrkvé, dnes si takvý systém práce nelze představit. V plvině let smdesátých se na trhu bjevily první smibitvé pčítače, které jiţ tršku připmínaly dnešní PC, jednal se zejména pčítač řady PMD 85 (Piešťanský Mikrpčítač Displejvý z rku 1985) 1 vyráběný v Tesle Piešťany. Tyt pčítače byly d nemcnice zakupeny jen v pčtu něklika mál kusů, jednak byly na tehdejší dbu pměrně drahé, jednak pak jejich vyuţití a příns pr ZZ byly přinejmenším sprné, sluţily zejména pr perátry sálvéh pčítače jak výukvá pmůcka základů prgramvání v jazyce Basic Nasazvání sbních pčítačů Kncem let smdesátých se na našem trhu bjevily první pčítače typu PC, jednal se pčítače řady Ten náš systém TNS vyráběné v tehdejším JZD Agrkmbinát Slušvice. Byly sice téţ jen smibitvé, ale přest se uţ jednal pčítač kmpatibilní se standardem IBM PC. Tyt pčítače TNS sluţily také pr výuku prgramvání. P listpadu 1989 se trh tevřel a nemcnice začala nakupvat běţná PC z dvzu. Tyt 1 Srv. WIKIPEDIE tevřená encyklpedie, PMD 85, [nline], Dstupné na WWW: < 2 Srv. WIKIPEDIE tevřená encyklpedie, BASIC, [nline], Dstupné na WWW: < 12

13 sluţily jak jednduché evidence pacientů, tehdy vznikaly v rámci výpčetníh střediska FNUSA první jednduché prgramy pr práci se zdravtnicku dkumentací buducí základy Nemcničníh infrmačníh systému NIS. V plvině let devadesátých byl jiţ v nemcnici asi padesát pčítačů, sluţily zejména v karttékách ambulancí pr evidenci pacientů a na sekretariátech klinik a na vedení nemcnice míst psacích strjů Zavádění pčítačvé sítě a prpjvání zdravtnických databází Přibliţně v té dbě byl d nemcnice ddán první infrmační systém pr práci s pacientsku dkumentací knkrétně se jednal data z přístrjů na tehdejší Radidiagnstické klinice RDK, zde byla ddavatelsku firmu vybudvána i malá pčítačvá síť, ve které byl připjen celkem sm zařízení, z th šest PC. V dalších letech pstupně vznikaly další samcené strůvky pčítačvých sítí, vţdy se jednal sítě slţené z jedntek pčítačů. Zdravtnická dkumentace pkud jiţ byla vedena elektrnicky zůstávala i nadále v ručně psané pdbě, rentgenvé snímky se vyvlávaly klasicku mkru cestu a jedntlivé malé databáze nebyly nijak prpjeny. Největším tehdejším systémem elektrnické zdravtnické dkumentace byl systém Labratrní infrmační systém LIS, ve kterém byl připjen téměř dvacet zařízení, analyzátrů a terminálů. 3 Jednal se pměrně zajímavý systém, vyvíjený půvdně splečnsti Hewlett Packard, pzději pak sukrmu rakusku firmu, která vznikla dštěpením d Hewlett Packard. Tent systém se mimchdem v různých verzích puţíval aţ d rku Srv. WIKIPEDIE tevřená encyklpedie, TERMINÁL (INFORMATIKA), [nline], Dstupné na WWW: < 4 Srv. FAKULTNÍ NEMOCNICE U SVATÉ ANNY V BRNĚ, Výrční zpráva, [nline], Dstupné na WWW: < s.68>. 13

14 Připjení k internetu V rce 1997 se začal i v České republice hvřit internetu a mţnsti prpjvání dat. Připjení k Internetu pticku linku byl realizván v zimě 1997 a v té dbě začali uţivatelé sami hvřit prpjení lkálních pčítačvých sítí. Pţadavek na připjení k internetu byl hlavním důvdem, prč se začaly budvat kabeláţe pčítačvé sítě v celém areálu a prpjvat jedntlivé budvy. Klem rku 1999 se začal hvřit nutnsti prpjení elektrnických evidencí pacientů a vzniku centrálníh registru pacientů. V zahraničí se začínaly nasazvat systémy pr práci s brazvými daty pacientů, systémy Picture Archiving and Cmmunicatin System PACS a vedení FNUSA rzhdl realizaci systému PACS i u nás. První PACS server byl zakupen v rce 2001 a pstupně k němu byly připjvány jedntlivé lékařské přístrje mdality. Zárveň byl rzhdnut nasazení jedntnéh NIS Intranet Sučasně se zaváděním přístupu na Internet vznikla ptřeba na infrmační nástrj pr předávání infrmací všem zaměstnancům napříč nemcnicí. Vznikl tak Intranet, jakýsi vnitrpdnikvý pstupně rzvíjený infrmační prtál, kde jsu k dnešnímu datu dstupné infrmace d telefnníh seznamu aţ p databáze léků Zavádění Nemcničníh infrmačníh systému Kdyţ byl rzhdnut nasazení jedntnéh NIS ve FNUSA, vedení pečlivě zvaţval jaký systém zvlit, a zdali se nevydat cestu vlastníh vývje. Pr vývj vlastníh systému hvřil t, ţe tehdejší karttéky a některé ambulance jiţ vyuţívaly menší lkální databáze, které vyvíjeli místní infrmatici. P pečlivém zváţení byl rzhdnut vydat se běma cestami jednak zahájit vlastí vývj, jednak přídit infrmační systém d některé z ddavatelských firem a následně v praxi prvnat bě řešení. 14

15 P rzhdnutí zvlit bě řešení, tedy vlastní vývj i utsurcing, zahájili nejprve prgramátři práce na vytvření ambulantníh mdulu zdravtnické dkumentace NIS-Amb. Ve stejné dbě ddavatelská firma STAPRO zahájila nasazvání svéh infrmačníh systému, jednal se systém Medea. Jak piltní pracviště pr prjekt byla vybrána Klinika plastické a estetické chirurgie KPECH na Berkvě ulici. V praxi byl systém NIS-Amb shledán uţivateli jak lepší, hlavními důvdy byl jednak prpjení s labratřemi, ale také rychlst prvádění pţadvaných úprav uţivateli. Prt začal zdravtnický persnál na KPECH vlastní vůli puţívat NIS- Amb a d systému Medea byl pstupně zcela upuštěn. Vlastní NIS byl dále vyvíjen a rzšiřván, pdrbněji tt ppisuji v pdkap. 2.4 s Zdravtnická dkumentace Zdravtnická dkumentace je nedílnu sučástí kaţddenní praxe ve zdravtnictví. Je t suhrn všech záznamů pacientech vedených jedním zdravtnickým zařízením bsahujícím sbní údaje pacienta v rzsahu nezbytném pr identifikaci pacienta. Dále zjištěním jeh anamnézy, stejně jak infrmace nemcnění, průběhu a výsledku vyšetření, léčbě a dalších významných klnstech suvisejících se zdravtním stavem a s pstupem při pskytvání zdravtní peče. Zdravtnická dkumentace je vedena ve frmě textvé, grafické neb audivizuální. Údaje bsaţené v ní mhu být vedeny v ručně psané neb elektrnické frmě 5. Zdravtnicku dkumentaci můţeme rzdělit na lékařsku a šetřvatelsku. Sluţí jak pdklad při vykazvání zdravtnické péče pr pjišťvny. Je důkazním materiálem pr sudní znalce v průběhu sudníh řízení mezi pacientem a pskytvatelem zdravtnické péče. Pacient není vlastníkem zdravtnické dkumentace, i kdyţ bsahuje jeh sbní údaje. Není také majetkem th, kd dkument zaznamenal. Vlastníkem veškeré zdravtnické dkumentace je zřizvatel, cţ je v tmt případě zdravtnické zařízeni 6 5 Srv. POLICAR, R., Zdravtnická dkumentace v praxi, s. 16, Srv. VONDRÁČEK, L., LUDVÍK, M., NOVÁKOVÁ, J., Ošetřvatelská dkumentace v praxi, s

16 2.4. Elektrnická dkumentace ve FNUSA a její stručný vývj Histrie vývje nemcničníh infrmačníh systému KPECH jak piltní pracviště pr systém Medea byla vybrána prt, ţe její plha je vzdálená d statních pracvišť nemcnice, a také prt, ţe se jedná pměrně dlišný typ zdravtnickéh prvzu, který nebyl příliš prvázán se zbytkem nemcnice. Systém Medea byl nasazen, persnál pršklen a systém se začal na klinice plšně puţívat. Ve stejné dbě vznikal vlastním vývjem první mdul buducíh velkéh NIS, knkrétně ambulantní mdul NIS-Amb. Tent sluţil nejprve primárně pr pdpru práce více ambulancí s jednu splečnu karttéku. V systému byl také realizván centrální registr pacientů a pstupně se realizval prpjení na labratrní infrmační systém. Tak dšl k tmu, ţe NIS-Amb začal být puţíván i na lůţkvých dděleních, zejména k náhledům d karty pacienta a na jeh labratrní výsledky. Následně byl systém NIS-Amb prpjen se systémem PACS, byl tedy mţné přes kartu pacienta nahlédnut i d brazvé dkumentace, například na RTG snímky. Přibliţně klem rku 2009 byla d systému NIS-Amb přidána pdpra pr vyvlávací panely, které umţňují přidělvání čísel čekajícím pacientům a vyvlávání tímt číslem namíst jména, bdbně jak v bankách či na pštách, dšl tak k zvýšení zajištění sukrmí pacientů. Během rku 2004 byl zahájen vývj mdulu NIS-Hsp, mdulu určenéh pr pdpru hspitalizační péče, i ten byl prpjen s centrálním registrem pacientů a dalšími systémy (LIS, PACS). Byl rzšířen i mdul bjednávání stravy pr pacienty na lůţkvých dděleních. V sučasné dbě je těsně před dknčením elektrnická šetřvatelská dkumentace. Sučástí systému NIS byla samzřejmě d saméh začátku pdpra vykazvání péče zdravtním pjišťvnám, byla realizvána pdpra vykazvání systémem Diagnsis Related Grup DRG a další suvisející úpravy, vzniklé dle ptřeb neustále se měnící legislativy. 16

17 Hlavní mduly Nemcničníh infrmačníh systému NIS-Amb Jedná se první a zárveň nejpuţívanější mdul infrmačníh systému. Sluţí primárně pr pdpru vedení elektrnické zdravtnické dkumentace na ambulancích, je však vyuţíván i na lůţkvých dděleních a zdravtnickým persnálem. Mezi jeh hlavní funkcinality patří: Karttéka, ambulantní nálezy, anamnéza, alergie, recepty, pukazy na léčebnu a rtpedicku pmůcku, labratrní výsledky, ţádanky, dispenzární skupiny, trvalé diagnózy, přízení pjišťvny, čekárna + vyvlávací systém, bjednávací kalendář, pitevní prtkly, histlgie/cytlgie, lékárna, labratře, PACS, fakturace, dietlgický systém, krevní banka atd. Obrázek 1: Mdul NIS-Amb NIS-Hsp Jedná se druhý nejdůleţitější mdul NIS. Sluţí primárně pr pdpru vedení elektrnické zdravtnické dkumentace na lůţkvých dděleních. Mezi jeh hlavní funkcinality patří: Anamnéza, alergie, diagnózy, nynější nemcnění, dekurz, TISS prtkl, rdinace, perační prtkly, labratrní výsledky, knzilia, ţádanky, 17

18 přízení pjišťvny, kódvání DRG, prpuštěcí zpráva, nzkminální nákazy, Ústav zdravtnických infrmací a statistiky ÚZIS, archiv pacientů. Obrázek 2: Mdul NIS-Hsp NIS-Study Mdul sluţící k evidenci pacientů zařazených d klinických studií, zajišťuje správu pacientů a správné vykazvání péče pskytnuté těmt pacientům. NIS-SP Mdul sluţí pr bjednávání stravy pacientů, je přím prpjen s dietlgickým systémem na stravvacím prvzu. 18

19 Obrázek 3: Mdul NIS-SP Další mduly NIS-AmbMgr - generuje eknmické sestavy ze systému NIS NIS-ExprtPj zajišťuje exprt dat pr zdravtní pjišťvny NIS-NN - mdul sluţí pr sledvání nzkminálních nákaz NIS-PK - sluţí pr práci na příjímací kanceláři NIS-UZIS - exprtní prgram dat pr ÚZIS NIS-ExprtFaktur - exprtuje data regulačních pplatcích d eknmickéh infrmačníh systému IS NIS-POJ sluţí jak centrální mdul pjišťvny 2.5. Prpjení s jinými infrmačními systémy NIS ve FNUSA je prpjen s mnţstvím dalších infrmačních systémů, jedná se zejména PACS a LIS, které jsu ppsány níţe. 19

20 PACS Systém PACS sluţí pr práci s brazvými daty pacientů, jedná se zejména RTG snímky, snímky z MRI a CT, vide snímky z angigrafie. Systém PACS byl ve FNUSA pstupně integrván s NIS, byl umţněn prpjení wrklistů, tedy seznamu pacientů čekajících na knkrétní vyšetření tímt přístrjem, aby nebyl nutn pisvat jejich údaje a předešl se tak chybám bsluhy. V sučasnsti je jiţ systém PACS nasazen plšně a klasické snímky se jiţ mnh let nedělají. Tu nejzásadnější výhdu nasazení systému bezfilmvé nemcnice je výrazné zrychlení při šetřvání pacientů. Dříve byl nutn čekat na vyvlání snímků, pak je musel někd ppsat a teprve pak se mhl pacient vrátit k vysílajícímu lékaři s ppisem a někdy i se snímky. Nyní systém funguje tak, ţe p snímkvání pacienta se tent vrací rvnu k vysílajícímu lékaři a v mezičase jiný lékař snímky ppíše a tent ppis včetně samtných snímků drazí k vysílajícímu lékaři většinu dříve, neţ pacient. Navíc kterýkli z lékařů naší nemcnice můţe víceméně kdykli d snímků nahlédnut, můţe si najít i snímky starší, není nutn nic zdluhavě hledat v archivu. Obrázek 4: Mdul NIS-PACS 20

21 Labratrní infrmační systém Systém sluţí pr pdpru labratří ve FNUSA, je řešen frmu utsurcingu a přím řídí vybrané analyzátry na klinických pracvištích. Veškerá data z labratří i krevní banky se zpracvávají v tmt systému a výsledky jsu n-line předávány d NIS. V sučasnsti jiţ funguje i tzv. Elektrnická ţádanka, tedy samtnu ţádanku na labratrní vyšetření vyplní a dešle lékař neb sestra prstřednictvím NIS, kde pzději najde i samtné výsledky. Nemusí tedy jiţ čekat, aţ jsu výsledky přineseny v papírvé pdbě, neb vlat telefnicky d labratří a zjišťvat, zdali jiţ byly knkrétní vzrky zpracvány. Jednduše dhledatelné jsu také výsledky neaktuální, tedy z dřívější dby, ať uţ z předešléh dběru, dne neb hspitalizace Buducnst Nemcničníh infrmačníh systému NIS vyvíjený ve FNUSA je mezi uţivateli velmi blíben a jeh puţití prjevila zájem jiţ i jiná zdravtnická pracviště. V buducnu se plánuje krmě dalšíh vývje NIS jeh pstupné rzšiřvání. Pstupně jsu vyvíjeny další mduly, zapracvávány změny legislativy a také pţadavky uţivatelů. V rce 2013 byl například d NIS realizván institut druhéh čtení pr Kliniku zbrazvacích metd KZM, kdy jeden lékař prvede ppis snímku pacienta a další, zpravidla zkušenější lékař, prvede kntrlu ppisu a aţ pté je tent ppis v NIS značen jak knečný a platný. V suvislsti se vznikem Mezinárdníh centra klinickéh výzkumu pd názvem Internatinal Clinical Research Center ICRC ve FNUSA jsu d NIS pstupně zapracvávány další funkcinality týkající se výzkumů, které zde prbíhají a budu prbíhat. Jedná se zařazvání pacientů d klinických studií, zpracvání dat z pkusných vyšetření a další. Neustále se rzvíjející částí našeh NIS je samzřejmě také mdul pr účtvání pjišťvny, zpracvání eknmických výkazů a přehledů. 21

22 2.7. Kncepce přensných zařízení V suvislsti s mderními trendy puţívání přensných zařízení, jak jsu tablety či mbilní telefny se začíná hvřit mţnsti přístupu d zdravtnické dkumentace z těcht zařízení. Jak příklad lze uvést dlné tablety či ntebky, které mhu puţívat sestry přím na dděleních u lůţek pacientů a zapisvat d nich pdanu medikaci neb naměřené fyzilgické funkce. V případě puţití takvýcht zařízení však narazíme na něklik prblémů. Především rizik přensu nzkminálních nákaz. Tat zařízení by prt měla být myvatelná desinfekčními prstředky, aby se jejich prstřednictvím nemhla šířit infekce. Prblémem je také vyská cena, jak příklad lze uvést i běţnu klávesnici, kdy byčejná stjí klem 300,- Kč, avšak myvatelná s příslušnu certifikací minimálně 6.000,- Kč. Prblematika přensu dat. V případě, kdy zařízení nebude neustále připjen k NIS, tedy nebude n-line, nemusí vţdy bsahvat aktuální data. Synchrnizace bčasná, řešená připjením přes kabel d pčítačvé sítě je jednak nepraktická, jednak pak na ni sestra musí neustále myslet a zbytečně ji t zdrţuje. Naskýtá se tedy mţnst n-line připjení přes bezdrátvé sítě, například Wi-Fi. Zde je však prblém s puţitým zabezpečením bezdrátvé kmunikace. Puţívaná šifrvání jsu prlmitelná a hrzí tedy úniky dat. Navíc vybudvání samtné infrastruktury a pkrytí větších ddělení, klinik či celých pavilnů signálem Wi-Fi je také značné nákladné. Velké je také rizik ztráty/krádeţe zařízení, prtţe řada ddělení nejsu uzavřená, prblém je jednak ve ztrátě finanční, ale také ve ztrátě pacientských dat, v tabletu ulţených. V pslední dbě se také čast hvří knceptu Bring Yur Own Device BYOD. Jedná se situaci, kdy si zaměstnanec d práce přinese své vlastní zařízení a tt puţívá pr pracvní účely. Na tat zařízení se však vztahují všechna výše zmíněná rizika a navíc ještě legislativní prblém, kdy hrzí, ţe se budu pacientská data nacházet v sukrmých zařízeních. 7 7 Srv. WIKIPEDIE Otevřená encyklpedie, BYOD, [nline], < 22

23 2.8. Legislativa, týkající se vedení zdravtnické dkumentace Základním dkumentem, který legislativně šetřuje vedení zdravtnické dkumentace je Předpis č. 98/2012 Sb., Vyhláška zdravtnické dkumentaci, která stanvuje bsah nutných údajů v tét dkumentaci. Jsu t především údaje pskytvatele, identifikační údaje pacienta, dále phlaví pacienta, identifikace sby, která prvedla záznam d zdravtnické dkumentace. Také je nutný datum a čas prvedenéh záznamu včetně razítka pskytvatele. Nutným bsahem jsu také údaje příjmu, překladu, uknčení hspitalizace a úmrtí pacienta. Dále infrmace zdravtním stavu. Údaje pacientech zbavených způsbilsti k právním úknům jsu také nutným bsahem zdravtnické dkumentace. V nepslední řadě je nutný záznam i u sb vyknávajících činnsti epidemilgicky závaţné a klasifikace pacienta s určitým stupněm mezení neb znemţnění fyzických, psychických či sciálních funkcí. Pkud je zdravtnická dkumentace vedena puze v elektrnické pdbě, musí být patřena elektrnickým pdpisem Nemcniční systémy v dnešní pdbě elektrnická dkumentace Přehled nabídek na trhu V sučasné dbě jiţ není na trhu s Nemcničními infrmačními systémy velký výběr. A díky knslidaci trhu, jsu dnes k dispzici asi tři nejrzšířenější. 8 Srv. VYHLÁŠKA č. 98/2012, Sb., O zdravtnické dkumentaci, [nline], Dstupné na WWW: Cnt. 23

24 Nejpuţívanější Nemcniční infrmační systémy Za nejrzšířenější Nemcniční infrmační systémy lze v dnešní dbě pvaţvat následující: FONS Akrd d pardubické splečnsti STAPRO s.r.. Tent systém je v sučasné dbě zřejmě nejrzšířenější, přestţe je pměrně nákladný. Je vyuţíván například v Krajské nemcnici Tmáše Bati ve Zlíně. 9 AMIS*HD d firmy ICZ a.s. Splečnst ICZ pstupně skupila mnh malých splečnstí a akvizice jedné z nich jí přinesla i infrmační systém AMIS, který je pstupně invván, rzšiřván a nvě se jmenuje AMIS*HD. Tent je vyuţíván například ve FN Brn. 10 UNIS d firmy STEINER tent systém je dluhdbě vyvíjen a prvzván zejména v některých praţských nemcnicích, zejména ve FN Mtl a FN Králvské Vinhrady Pvrchní srvnání Nemcničníh infrmačníh systému Srvnání jedntlivých kmerčně nabízených NIS je pměrně kmplikvané, nebť tyt systémy jsu většinu mdulární, jedntlivé mduly se z phledu funkcinalit částečně překrývají a v různých zdravtnických zařízeních jsu puţívány různé verze těcht systémů. Také pr jedntlivé mduly je puţíván různé názvslví a různá terminlgie. V následujícím textu jsu uvedeny příklady dvu systémů a jejich mdulů: FONS Akrd přehled jedntlivých mdulů Centrální evidence pacientů, lůţka a ambulance, gyneklgie a prdnice, intenzivní péče, rehabilitace, evidence nklgických nemcnění, efektivní transfuzní terapie, 9 Srv. STAPRO. FONS Akrd, Nemcniční infrmační systém, [nline], Dstupné na WWW: < 10 Srv. FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO, Centrum infrmatiky (CI), [nline]. Dstupné na WWW: < 11 Srv. STEINER. Prdukty, Nemcniční infrmační systém-reference, [nline], Dstupné na WWW: < 24

25 lékvé interakce, knektr pr rzpznávání řeči, šetřvatelská dkumentace, neţáducí událsti, dekubity, pády, nemcniční infekce, vyvlávací systém pr čekárnu, evidence pdávání léčiv, infrmvaný suhlas, evidence uţití přístrjů, jednznačná identifikace pacientů, výkaznictví plátcům, systém DRG, radilgie, patlgie, lgistika léků a zdravtnickéh materiálu, řešení pr e-recept vystavení lékařskéh předpisu v elektrnické pdbě, ZEP - pdpra pr elektrnické pdepisvání. UNIS d firmy STEINER přehled jedntlivých mdulů: Jádr systému pkrývá registr pacientů, přijímací kancelář nemcnice, včetně výkazů Nárdníh zdravtnickéh infrmačníh systému NZIS, pjišťvnu a systém DRG. Chrbpis pacienta pkrývá práci lékaře na ambulantní a lůţkvé části nemcnice. Speciální mduly umţňují nad rámec chrbpisu plánvání a bjednávání pacientů k hspitalizaci, prhlíţení výsledků z kmplementu, napjení systému na datvé rzhraní Ministerstva zdravtnictví české republiky MZČR. Mdul peračních sálů umţňuje vedení perační dkumentace a zadávání sptřeby materiálů na jedntlivé perace. Mdul účtvání cizinců je speciální mdul pr účtvání cizinců evidence plateb, napjení na účtvací sftware. Radidiagnstický mdul řeší prvz zbrazvacích pracvišť. Systém pr řízení prvzu transfuzních ddělení Amadeus je kmplexní prgram pr transfúzní ddělení. Mdul skladvéh hspdaření eviduje uskladnění materiálu na dděleních, Mdul pr bjednávání sluţeb a materiálu řeší bjednávky těcht kmdit na úrveň ddělení a sleduje jejich případnu bjednávku mim zdravtnické zařízení a jejich ddávku bjednávajícímu. Další mduly, které tent systém bsahuje, jsu např. mdul prtetika, mdul pr bjednávání stavy, mdul manager, labratrní infrmační systém, mdul labratře mikrbilgie, mdul patlgie, mdul ční. 25

26 Srvnání vlastníh a kupenéh NIS V případě, kdy se rganizace rzhdne vyvíjet vlastní NIS, musí tmut závaţnému rzhdnutí předcházet pečlivá analýza výhd a nevýhd bu řešení. Prtţe se jedná dluhdbý strategický úkl, musí vedení rganizace prvést i Strengths, Weaknesses Opprtunities Threats SWOT analýzu. Prvedení SWOT analýzy sice není pr nemcnici pvinné, avšak: Hlavním nástrjem, stanveným pr identifikaci rizik je analýza SWOT 12, která je předepsána pr ministerstva a některé další rgány státní správy jak pvinná sučást bsahu střednědbých kncepcí (viz usnesení vlády ČR č. 10/2001). Analýza SWOT je také sučástí metdiky rgánů EU pr zpracvání strategických dkumentů. 13 I nemcnice FNUSA si tut analýzu prvedla a v následujícím textu jsu uvedeny některé výstupy, dplněné zkušensti z reálnéh vývje: vlastní vývj je nárčný na mzdvé náklady, je nutn zaplatit kvalitní vývjáře a vytvřit pr ně kvalitní pracvní pdmínky, v kaţdém vývjářském týmu se pstupem času vyprfilují dva aţ tři klíčví lidé, tit jsu tahuny vývje a je velku výhdu je ve firmě udrţet, tedy mtivvat nejen finančně, vývj musí mít plnu pdpru vedení a pr ptřeby analýzy je nutn na straně zdravtnickéh persnálu vyčlenit něklik pracvníků s dstatečnými zkušenstmi z prvzu, kteří budu schpni analytikům-vývjářům pskytnut relevantní pdklady, vlastní systém se zpravidla vyvíjí rychleji neţ systémy utsurcvané, cţ je dán tím, ţe ddavatelské firmy musejí prvádět úpravy v infrmačním systému univerzálně, aby byly puţitelné ve všech zdravtnických zařízeních, kde je systém nasazen, náklady na vývj vlastníh systému se v střednědbém hrizntu vrátí ve frmě vyššíh uţivatelskéh kmfrtu, nebť vlastní systém není univerzální, avšak je šitý na míru, z tht vyššíh kmfrtu je pravděpdbná vyšší prduktivita práce 12 Srv. BUSINESS VIZE, Kde se vzala a k čemu všemu je vlastně SWOZ analýza, [nline], Dstupné na WWW: < 13 Srv. VELIČKO, Jiří, Metdika zpracvání analýzy SWOT pr rgány veřejné správy, [nline], Dstupné na WWW: < 26

27 řešení frmu nákupu htvéh systému je draţší z phledu vstupní vyské investice, ale také následný servis není levnu záleţitstí, v případě vlby utsurcingu hrzí vendr lck-in 14 jakákli následná změna za systém jinéh ddavatele s sebu nese velmi vyské náklady a v extrémních případech (známých z praxe v ČR) se nemcnice stává vazalem ddavatelské firmy Pznatky ze zahraničí Záměrně uvádím pznatky z Nrska, knkrétně z St. Olavs Hspital univerzitní nemcnice v nrském městě Trndheim. V tét nemcnici byli v rce 2008 na stáţi pracvníci infrmačníh úseku z FNUSA. Měl jsem mţnst d nich tyt infrmace získat. V Nrsku jsu státní zdravtnická zařízení spjena d tří sdruţení, zdravtních úřadů, tyt jsu pak rzděleny na menší jedntky, takzvané trusty, nemcnice v Trndheimu spadá pd Střednrský zdravtní úřad a dále pak d Zdravtnickéh trustu svatéh Olafa. 15 V rámci tht trustu jsu centrálně řešeny nejen nákupy léků a ptřebnéh materiálu, ale i infrmatika. Všichni členvé tht trustu mají stejný infrmační systém, který si infrmační technlgie IT ddělení tht trustu sam vyvíjí. Stejně tak je centrálně řešena i správa pčítačvé sítě a další ICT prblematika. V jedntlivých nemcnicích jsu jen malá ddělení techniků, kteří na místě řeší lkální prblémy sftware a hardware. Zkušensti s tímt řešením jsu dle sdělení pracvníků nemcnice v Trndheimu výtečné, jedná se vlastně sice stále vlastní vývj NIS, avšak s nasazením NIS ve více neţ jedné nemcnici. 14 Srv. WIKIPEDIA the free encyclpedia, Vendr lck-in, [nline], Dstupné na WWW: < 15 Srv. WIKIPEDIA the free encyclpedia, Central Nrway reginal health authrity, [nline], Dstupné na WWW: < 27

28 Výhdy a nevýhdy elektrnické dkumentace Jak hlavní výhdu je jednznačně zejména zrychlení a zefektivnění práce a mţnst rychléh a přesnéh vyhledávání infrmací pacientech. Z th plynu další přednsti jak např. zkrácení čekacích db pacientů, zjedndušení práce (tisk identifikačních údajů v pdbě samlepicích štítků), rychlý (autrizvaný) přístup všech zdravtnických pracvníků d systému, prevence pakvání stejných či pdbných vyšetření jinu kliniku a tedy celkvé zefektivnění péče. V případě elektrnické dkumentace je také mţné realizvat funkcinality, které by jinak nebyly mţné, kupříkladu autmatické dpčítávání trendů u určitých druhů výsledků, prvázání s brazvu PACS dkumentací či dknce se záznamy z jiných zdravtnických zařízení. V sučasnsti se kupříkladu připravuje prpjení s nemcniční lékárnu, kdy pacient na ddělení nedstane tištěný recept, ale puze s kartičku pjišťvny navštíví některé z výdejních míst naší lékárny a zde předepsané léky dstane. Další zásadní výhdu je mţnst práce ze vzdálenéh místa. Je mţné, aby lékař, který nemá sluţbu, pskytval knzultace z dmu přes vzdálený přístup. U tht typu přístupu je však nutné zvýšeně dbát na bezpečnst přístupu, cţ je řešen pmcí technlgie OpenVPN. 16 Hlavní nevýhdy zmíním následující: vyské náklady na vedení elektrnické dkumentace jsu dány jednak přizvacími cenami hardware a sftware a dále pak nutnstí zaměstnávat tým pracvníků, kteří zabezpečují správu a aktualizace výše uvedenéh a dstupnst prstředků ne vţdy jsu všechna pracviště dstatečně vybavena ptřebnu výpčetní techniku (v případě nedstatku přístrjů se musí sestry, a/neb i lékaři střídat a dchází ke zdrţvání a zhršvání efektivity práce) výpadky systémů v případě havárie NIS či hardware, na kterém je NIS prvzván, hrzí velké prblémy chdu ddělení, kliniky či dknce celé nemcnice, např. havárie NIS, ke které dšl ve FNUSA v první plvině tht rku, vinu chyby 16 Srv. WIKIPEDIE Otevřená encyklpedie, Open VPN, [nline], Dstupné na WWW: < 28

29 datvéh úlţiště dšl k pškzení knzistence dat v hlavní databázi a kntrla dat trvala 4 hdiny. Během tét dby nefungvala většina systémů, mnh pacientů musel být přebjednán a na některých klinikách a dděleních prbíhaly jen akutní zákrky. V dbě výpadku byly zdravtnické záznamy vedeny v papírvé pdbě a p bnvení chdu systému byly pisvány d NIS. bezpečnst dat k ručně psané dkumentaci se případný útčník musí fyzicky dstat, kupříkladu na karttéce kliniky. Dstane se však jen ke kartě pacienta s výsledky z dané kliniky. V případě elektrnické dkumentace nemusí být útčník fyzicky přítmen, útk lze prvést ze vzdálenéh místa. Pkud útčník d NIS prnikne, dstane se také bhuţel k prakticky všem záznamům pacienta, ze všech klinik a i k archivním záznamům Shrnutí Nemcniční infrmační systémy se neustále vyvíjejí a zdknalují. Jejich puţití přináší jednznačná pzitiva, která si uţ ani neuvědmujeme (tisk štítků), přest, ţe jsu eknmicky velku zátěţí pr celé zdravtnické zařízení. Lze jen btíţně dluhdbě predikvat další směřvání NIS, je však zřejmé, ţe ve zdravtnických zařízeních bude dcházet k pstupnému rzšiřvání prvázání jedntlivých mdulů a infrmačních systémů, k zvyšvání jejich efektivity a v nepslední řadě téţ k rzšiřvání výtěţnsti dat z těcht systémů. Na tut blast se jiţ některé firmy začaly zaměřvat, nabízejí různá řešení, jak z dat, která jiţ nyní mají nemcnice k dispzici, získat zajímavé údaje a trendy pr TOP management těcht nemcnic s cílem usnadnit a zefektivnit eknmické řízení pskytvání zdravtní péče. Příkladem takvéh systému je Krdinační středisk pr resrtní zdravtnické infrmační systémy. Tat rganizace vznikla v r a je v přímé řídící linii Ministerstva zdravtnictví. Má za úkl zavádět, rzvíjet a zajišťvat prvze infrmačních systémů. Jeh základem jsu tři registry. Jedním z nich jsu Specializvané zdravtnické infrmační systémy Srv. WIKI KNIHOVNA, Elektrnická zdravtnická dkumentace, [nline], Dstupné na WWW: < 18 Srv. KOORDINAČNÍ STŘEDISKO PRO RESORTNÍ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY, [nline], Dstupné na WWW: < 29

30 Příkladem je Registr intenzivní péče. Tent registr se zabývá sledváním léčebné péče na jedntkách intenzivní péče. Cílem tht registru je ptimalizvat metdu sběru dat, měření a vyhdncvání kvality intenzivní péče a t v suladu s evrpskými standardy. 19 Bude pravděpdbně také dcházet k další knslidaci, menší hráči na trhu budu pstupně phlcvání velkými firmami. V brzké buducnsti na tent trh v rámci české republiky vstupí i nadnárdní kncerny, jak například IBM. Tat splečnst se ve zdravtnictví značně angaţuje a jiţ nyní nabízí určitá ne však kmplexní řešení pr zdravtnická zařízení. Je však zřejmé, ţe kapitál těcht firem se bude na zdravtnictví dále zaměřvat, uţ prt, ţe d zdravtnictví je vlţena nemalá část státníh rzpčtu České republiky. 19 Srv. KOORDINAČNÍ STŘEDISKO PRO RESORTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY, Registr intenzivní péče, [nline], Dstupné na WWW: < 30

31 3. METODIKA PRÁCE K mé bakalářské práci jsme pr účely průzkumnéh šetření zvlili metdu dtazníkvéh šetření. Dtazník je němý prstředek, který zkumá názry slvených respndentů na určitý jev. Výhdu dtazníkvé šetření jsu niţší náklady. Taktéţ nedchází k vlivnění respndentů při vyplňvání. Respndenti si sami určují dbu ptřebnu pr zdpvězení jedntlivých plţek. Nevýhda tkví čast v niţší návratnsti. Nelze vţdy zachytit spntánní dpvěď respndenta. Není mţná kntrla sby vyplňující plţky a také pdmínek, za kterých byly data vyplňvána. 20 Dtazník byl sestaven v elektrnické pdbě a zpřístupněn na prtálu intranetu Fakultní nemcnice u svaté Anny v Brně, kde také šetření prbíhal v dbě d 1. října 2013 d 30. listpadu K vyplnění dtazníku byli respndenti vyzváni hrmadným em prstřednictvím vnitřní pšty nemcnice. Výběr respndentů byl zaměřen na všebecné sestry všech pracvišť nemcnice, které kaţddenně pracují s prgramy NIS-Amb, NIS-Hsp a NIS-SP. K věření srzumitelnsti plţek v dtazníku byl prveden piltáţní šetření 11 všebecnými sestrami mim průzkumný vzrek, které pracují s infrmačními systémy nemcnice. Dle všech těcht dtázaných byl dtazník srzumitelný. Nebyl nutné prvádět změny v ţádné plţce. V tét pdbě byl dtazník rzeslán hrmadně em na cílvá pracviště. Při desílání dtazníku byl v infrmačním systému mţné nastavit, kmu je dtazník určen. V případě tht průzkumu tedy všebecným sestrám. Knkrétní zařazení všebecných sester dle brů a klinik byl zjišťván aţ plţkami v dtazníku. Distribuci předcházela písemná ţádst a následné schválení náměstkyní šetřvatelské péče FN u sv. Anny v Brně (viz příl. 4, s. 87). 20 Srv. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v šetřvatelství, s

32 3.1. Charakteristika zvlené metdy a statistické zpracvání výsledků Plţky v dtazníku byly sestaveny dle cíle a frmy pţadvané dpvědi. Obsahem byly plţky tevřené (frma vlných dpvědí), uzavřené dichtmické (dvě vzájemně vylučující se dpvědi např. an ne), dále plţky výběrvé plytmické (výběr z něklika dpvědí, respndent značí jednu dpvěď), plzavřené (plţky s variantu jiná mţnst ) a plytmické stupnicvé (řazení nabízených variant dle kritéria). 21 Ke stupnicvému hdncení byl puţit známek 1 výbrně, 2 chvalitebně, 3 dbře, 4 dstatečně, 5 nedstatečně (plţka č. 8, 12, 18). Sestavený dtazník (viz příl. 5 s. 88) zjišťval v plţkách č. 1 7 demgrafické údaje, dále vzdělání, délku praxe v bru, včetně identifikačních údajů pracviště respndentů. Plţkami č byl věřván, zda respndenti mají na pracvišti přístup a mţnst pracvat s PC. V plţce č. 11 se respndenti vyjadřvali, zda by uvítali mţnst pracvat s přensnými zařízeními (tablety). Jak hdntí své znalsti a vládají PC, věřvaly plţky č. 12 a 13. Další kategrie plţek zkumala frekvenci uţívání infrmačních systémů (NIS-Amb, NIS-Hsp, NIS-SP) respndenty (plţky č ). Plţky č byly zaměřeny na elektrnicku frmu vedení Sesterské překladvé zprávy. Pslední kategrií plţek jsme věřvali zájem respndentů elektrnicku frmu i jiné dkumentace šetřvatelské péče mim Sestersku překladvu zprávu. Zda mají zájem vzdělávání v blasti infrmačních technlgií, jak pstupvat v případě havárie systému NIS (plţky č ). V plţce č. 29 mhli respndenti uvést své návrhy na zlepšení elektrnicky vedené dkumentace šetřvatelské péče. Výsledky průzkumnéh šetření jsme věřvali samstatně pmcí deskriptivní statistiky. Zbrazeny byly v tabulkách a grafech v abslutní (nᵢ) a relativní (pᵢ) četnsti. Relativní četnst pdíl pčtu výskytů určité kategrie z celkvéh rzsahu subru. Plţky s mţnstí vlných dpvědí byly zpracvány kvalitativně Srv. WILHELMOVÁ, R., Jak napsat bakalářsku práci [nline], Dstupné na WWW: < 22 Srv. ŘEZANKOVÁ, H., LÖSTER, T., Základy statistiky, s

33 4. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Průzkumné šetření prbíhal d 1. října 2013 d 30. listpadu K respndentům byl elektrnicky distribuván celkem 724 dtazníků. Navrátil se 109 dtazníků (tj. 15,06 %). Pr neúplné vyplnění byl nutné 5 dtazníků vyřadit. Zbylých 104 (tj. 14,36 %) dtazníků byl puţit k průzkumnému šetření. Výsledky průzkumu předkládáme v tabulkách a grafech. Plţka č. 1: Jste Tabulka 1: Phlaví respndentů Zájem vzdělávání v blasti IT An Ne Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 77 74, ,96 100,00 Graf 1: Phlaví respndentů Phlaví respndentů, jak ukazuje tabulka a graf 1 byl zastupen převahu ţen celkem 88 (tj. 84,62 %). Muţů se v průzkumu zúčastnil 16 (tj. 15,38 %). 33

34 Plţka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dsaţené vzdělání? Tabulka 2: Nejvyšší dsaţené vzdělání Vzdělání respndentů Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) SZŠ* VZŠ* VŠ - Bc.* VŠ - Mgr.* Specializace ,35 31,73 23,08 4,81 24,04 Jiné 0 0,00 Celkem ,00 Graf 2: Nejvyšší dsaţené vzdělání SZŠ* Střední zdravtnická škla VZŠ* Vyšší zdravtnická škla VŠ - Bc.* Vyská škla bakalářské studium VŠ - Mgr.* Vyská škla magisterské studium Z celkvéh pčtu 104 respndentů dpvěděl na plţku nejvyšší dsaţené vzdělání takt: SZŠ abslvval 17 (tj. 16,35 %) respndentů, VZŠ 33 (tj. 31,73 %) respndentů, VŠ Bc. 24 (tj. 23,08 %) respndentů a VŠ Mgr. uvedl 5 (tj. 4,81 %). Mţnst specializačníh vzdělání zvlil 25 (tj. 24,04 %) respndentů (viz plţka 3 str. 35) + jiné nikd. 34

35 Plţka č. 3: Pkud jste dpvěděli specializační studium, prsím, uveďte br Tabulka 3: Specializační studium Specializační studium Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) Intenzivní péče Ošetřvatelství v chirurgických brech Ošetřvatelství v interních brech Celkem ,00 16,00 8,00 100,00 Graf 3: Specializační studium Na mţnst uvést specializační studium dpvěděl celkem 25 (tj. 100 %) respndentů ze 104. Z tht pčtu uvedl 19 (tj. 76,00 %) dpvěď zaměření na intenzivní péči, 4 (tj. 16,00 %) respndenti, jak specializaci uvedli šetřvatelství v chirurgických brech a šetřvatelství v interních brech uvedli 2 (tj. 8,00 %) respndenti. Plţka č. 4: Pkud jste uvedli jak vzdělání jiné, prsím upřesněte Na tut plţku jak mţnst vzdělání jiné nedpvěděl ţádný respndent. 35

36 Plţka č. 5: Jaká je délka Vaší praxe (v letech) Tabulka 4: Délka praxe respndentů Délka praxe Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 1-5 let 6-10 let ,77 35, let 16 15, let let let Celkem ,69 9,62 0,96 100,00 Graf 4: Délka praxe respndentů Tat plţka byla tevřená. Z dpvědí jsme pr grafické znázrnění vytvřili tyt skupiny věkvých kategrií: V kategrii 1 5 let dpvídal celkem 32 (tj. 30,77 %) respndentů, ve skupině 6 10 let 37 (tj. 35,58 %) respndentů, v kategrii let celkem 16 (tj. 15,38 %) respndentů, s delší praxí v bru byl v kategrii let 8 (tj. 7,69 %) respndentů, ve skupině let 10 (tj. 9,62 %) a 1 (tj. 0,96 %) respndent značil kategrii let. 36

37 Plţka č. 6: Na které klinice pracujete? (stačí zkratka) Tabulka 5: Pracviště respndentů Pracviště respndentů Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) ARK* 41 39,42 I.CHK* 10 9,62 II.CHK* 7 6,73 I.IKAK* 9 8,65 II.IK* 12 11,54 URO* 4 3,85 I.ORTK* I.NK* NCHK* ,85 8,65 4,81 DRO* 3 2,88 Celkem ,00 Graf 5: Pracviště respndentů ARK* Anestezilgick-resuscitační klinika URO* Urlgické ddělení I.CHK* I. Chirurgická klinika I.ORTK* I. Ortpedická klinika II.CHK* II. Chirurgická klinika I.NK* I. Neurlgická klinika I.IKAK* I. Interní kardiangilgická klinika NCHK* Neurchirurgická klinika II.IK* II. Interní klinika DRO* Dléčvací a rehabilitační ddělení Jak pracviště respndentů byly uváděny mţnsti takt: Pracviště ARK uvedl z celkvéh pčtu 104 respndentů 41 (tj. 39,42 %) respndentů, I. CHK 10 (tj. 9,62 37

38 %), II. CHK 7 (tj. 6,73 %), v případě I. IKAK t byl 9 (tj. 8,65 %) respndentů, II. IK 12 (tj. 11,54 %). URO uvedli 4 (tj. 3,85 %) respndenti, taktéţ 4 (tj. 3,85 %) respndenti zaznačili pracviště I. ORTK. V případě I. NK t byl 9 (tj. 8,65 %) respndentů, NCHK 5 (tj. 4,81 %) respndentů a 3 (tj. 2,88 %) uvedli jak své pracviště DRO. Plţka č. 7: Na jakém ddělení Vaší kliniky pracujete Tabulka 6: Typ pracviště respndentů Typ pracviště respndentů Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) Ambulance 12 11,54 Standardní ddělení 21 20,19 Jedntka intenzivní péče 71 68,27 Celkem ,00 Graf 6: Typ pracviště respndentů Respndenti pracují na těcht následujících pracvištích: Ambulance značil 12 (tj. 11,54 %) respndentů, standardní ddělení t byl 21 (tj. 20,19) a jedntku intenzivní péče značil 71 (tj. 68,27 %) respndentů. 38

39 Plţka č. 8: Jak hdntíte vybavení Vašeh pracviště výpčetní techniku Tabulka 7: Hdncení vybavení výpčetní techniku (VT) Obsazenst pracviště VT Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) Výbrně 20 19,23 Chvalitebně 24 23,08 Dbře Dstatečně Nedstatečně ,19 24,04 13,46 Celkem ,00 Graf 7: Hdncení vybavení výpčetní techniku (VT) Plţku č. 8 jsme zjišťvali názr respndentů na vybavenst výpčetní techniku. Mhli se vyjádřit a hdntit známku výbrně aţ nedstatečně. Známku výbrně hdntil 20 (tj. 19,23 %) respndentů. 24 (tj. 23,08 %) slvených hdntil známku chvalitebně. Průměrnu známku, v našem případě známku dbře, značil 21 (tj. 20,19 %) dtázaných. Známku dstatečně značil 25 (tj. 24,04 %) respndentů. Nejmenší pčet ze 104 slvených hdntil známku nedstatečně celkem 14 (13,46 %). 39

40 Plţka č. 9: Je na Vašem pracvišti k dispzici dstatek sbních pčítačů (PC) Tabulka 8: Vybavení sbními pčítači (PC) Obsazenst pracviště PC An Ne Nevím Celkem Absutní četnst (n) Relativní četnst (%) 62 59, ,42 1 0, ,00 Graf 8: Vybavení sbními pčítači (PC) Zda je na pracvišti dstatek sbních pčítačů, hdntila plţka č. 9. Takt respndenti dpvídali: Odpvěď an vlil nejvíce respndentů ze 104 celkem 62 (tj. 59,62 %). Ne značil 41 (tj. 39,42) slvených a 1 (tj. 0,96 %) respndent značil dpvěď nevím. 40

41 Plţka č. 10: Máte na Vašem pracvišti přístup k pčítači? Tabulka 9: Přístup k PC Přístup k PC An, mám svůj PC An, sestry mají své PC An, PC sdílíme s lékaři Nemáme přístup k PC, ale nevadí t Nemáme přístup k PC a vadí t Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 26,92 48,08 25,00 0,00 0,00 100,00 Graf 9: Přístup k PC V plţce č. 10 se respndenti vyjadřvali k dstupnsti sbních pčítačů na pracvišti. Odpvídali takt: An, mám svůj PC dpvěděl 28 (tj. 26,92 %) respndentů, 50 (tj. 48,08 %) dpvěděl an, sestry mají své. An, PC sdílíme s lékaři k tét dpvědi se vyjádřil 26 (tj. 25,00 %) slvených. Nemáme přístup k PC, ale nevadí t tut dpvěď nevlil ţádný respndent. Stejný případ byla i dpvěď nemáme přístup k PC, a vadí t. Taktéţ neznačil ţádný respndent. 41

42 Plţka č. 11: Uvítal (a) byste mţnst vyuţití NIS (Nemcniční infrmační systém) na přensných zařízeních (tabletech)? Tabulka 10: Vyuţití NIS pmcí přensných zařízení (tabletů) Vyuţití NIS pmcí tabletů Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) An Ne Není důvd Celkem ,65 9,62 31,73 100,00 Graf 10: Vyuţití NIS pmcí přensných zařízení (tabletů) Zájem respndentů mţnst uţívat při práci přensná zařízení (tablety) hdntila plţka č. 11. Z celkvéh pčtu 104 dpvěděl nejvíce respndentů an v pčtu 61 (tj. 58,65 %). O tablety nemá zájem 10 (tj. 9,62 %) respndentů dpvěděli ne a 33 (tj. 31,73 %) se vyjádřil, ţe není důvd puţívat tablety. 42

43 Plţka č. 12: Jak hdntíte svu znalst PC jak uţivatel? Tabulka 11: Hdncení znalsti PC Znalst PC Výbrně Chvalitebně Dbře Dstatečně Nedstatečně Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 3 2, , , ,46 1 0, ,00 Graf 11: Hdncení znalsti PC Plţku č. 12 byla zjišťvána becná znalst PC. Opět se respndenti mhli subjektivně hdntit známku. Známku výbrně se hdntili 3 (tj. 2,88 %) respndenti. Hdncení chvalitebně vlil 44 (tj. 42,31 %) respndentů. O něc méně celkem 42 (tj. 40,38 %) dtázaných se vyjádřil ke známce dbře. Odpvěď dstatečně značil 14 (tj. 13,46 %) respndentů a puze 1(tj. 0,96 %) respndent dpvěděl nedstatečně. 43

44 Plţka č. 13: Jak převáţně vládáte PC při práci Tabulka 12: Technika vládání PC Technika vládání PC Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) Klávesnicí (vyuţívám klávesvé zkratky) Myší (nevyuţívám klávesvé zkratky) Objí ,96 17,31 81,73 Neumím zhdntit Celkem ,00 100,00 Graf 12: Technika vládání PC Manuální zručnst byla zjišťvána v plţce č. 13. Respndenti dpvídali takt: Odpvěď klávesnicí (vyuţívám klávesvé zkratky) vlil 1 (tj. 0,96 %) respndent. 18 (tj. 17,31 %) slvených značil dpvěď myší (nevyuţívám klávesvé zkratky). Nejvíce respndentů zvládá vládání PC kmbinací vládání myší i klávesvých zkratek. Mţnst bjí vlil tak celkem 85 (tj. 81,73 %) respndentů. Ţádný respndent nezvlil dpvěď neumím zhdntit. 44

45 Plţka č. 14: Který z mdulů NIS puţíváte nejčastěji? Tabulka 13: Frekvence uţívání mdulů NIS Frekvence uţívání mdulů NIS Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) NIS-Amb - ambulantní mdul NIS NIS-Hsp - hspitalizační mdul NIS NIS-SP - mdul strava pacientů Celkem ,54 88,46 0,00 100,00 Graf 13: Frekvence uţívání mdelů NIS Z celkem tří mdulů, které se v nemcnici vyuţívají, byla zjišťvána frekvence uţití jednh z nich. Odpvědi respndentů byly následující: Ze 104 slvených vlil dpvěď NIS-Amb (ambulantní mdul NIS) 12 (tj. 11,85 %) dtázaných. Nejvíce dpvědí byl zaznačen u mţnsti NIS-Hsp (hspitalizační mdul NIS) celkem 92 (tj. 88,46 %) respndentů. A ţádný respndent neuvedl, ţe by nejčastěji uţíval NIS-SP (mdul strava pacientů). 45

46 Plţka č. 15: Jak čast puţíváte prgram NIS-Amb Tabulka 14: Frekvence uţívání prgramu NIS-Amb Frekvence NIS-Amb Denně Týdně Měsíčně Nepuţívám Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 20,19 57,69 15,38 6,73 100,00 Graf 14: Frekvence uţívání prgramu NIS-Amb Dále jsme zjišťvali v následujících třech plţkách frekvenci uţívání jedntlivých mdulů. V případě plţky č. 15 dpvídali respndenti takt: Denně vyuţívá celkem 21 (tj. 20,19 %) respndentů. Týdně celkem 60 (tj. 57,69 %), měsíčně 16 (tj. 15,38 %) a nepuţívá tent prgram 7 (tj. 6,73 %) respndentů. 46

47 Plţka č. 16: Jak čast puţíváte prgram NIS-Hsp Tabulka 15: Frekvence uţívání prgramu NIS-Hsp Frekvence NIS-Hsp Denně Týdně Měsíčně Nepuţívám Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 75 72, ,38 1 0, ,54 100,00 Graf 15: Frekvence uţívání prgramu NIS-Hsp Na plţku č. 16 prgram NIS-Hsp dpvídali respndenti následující: Nejvíce celkem 75 (tj. 72,11 %) slvených dpvěděl, ţe vyuţívají prgram NIS-Hsp denně. Týdně vyuţívá prgram 16 (tj. 15,38 %) dtázaných, měsíčně puze 1 (tj. 0,96 %) respndent a nepuţívá prgram 12 (tj. 11,54 %) slvených. 47

48 Plţka č. 17: Jak čast puţíváte prgram NIS-SP Tabulka 16: Frekvence uţívání prgramu NIS-SP Frekvence NIS-SP Denně Týdně Měsíčně Nepuţívám Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) ,88 52,88 5,57 13,46 100,00 Graf 16: Frekvence uţívání prgramu NIS-SP K frekvenci uţívání prgramu NIS-SP se respndenti vyjadřvali takt: Z celkvéh pčtu 104 respndentů vyuţívá prgram NIS-SP denně 29 (tj. 27,88 %), týdně 55 (tj. 52,88 %), měsíčně 6 (tj. 5,57 %) a nepuţívá h 14 (tj. 13,46 %) respndentů. 48

49 Plţka č. 18: Jak hdntíte vedení Sesterské dkumentace v NIS (Sesterská překladvá zpráva) Tabulka 17: Hdncení Sesterské překladvé zprávy Sesterská překladvá zpráva Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) Výbrně Chvalitebně Dbře Dstatečně Nedstatečně Celkem ,88 23,08 55,77 18,27 0,00 100,00 Graf 17: Hdncení Sesterské překladvé zprávy Plţku č. 18 byl zjišťván názr respndentů na Sestersku překladvu zprávu. Oslvení mhli hdntit známku. 3 (tj. 2,88 %) respndenti hdntili výbrně. Známku chvalitebně značil 24 (tj. 23,08) slvených, dbře 58 (tj. 55,77 %), dstatečně 19 (tj. 18,27 %) a známku nedstatečně neznačil ţádný respndent. 49

50 Plţka č. 19: Prsím, uveďte Vaše návrhy, jak zefektivnit elektrnicku dkumentaci šetřvatelské péče v NIS, případně uveďte nedstatky V tét plţce se respndenti mhli vyjádřit k elektrnické dkumentaci šetřvatelské péče (knkrétně Sesterské překladvé zprávě) a uvést případně návrhy či její nedstatky. K návrhům se vyjádřil celkem 23 (tj. 100 %) respndentů ze 104. Z th 7 (tj. 30,43 %) uvedl návrh větší prstr pr bjektivizaci chrnických ran, 2 (tj. 8,70 %) zmínili mţnst dplňujících infrmací, 3 (tj. 13,04 %) by prefervali výběr z přednastavených plíček, méně vypisvání by chtěli 2 (tj. 8,70 %) respndenti. Jak sučást Sesterské překladvé zprávy pdrbný supis věci by preferval 1 (tj. 4,35 %) respndent, více klnek pr invazivní vstupy 6 (tj. 26,09 %), zvlášť příjem a výdej tekutin 1 (tj. 4,35 %) a 1 (tj. 4,35 %) respndent by preferval, aby sučástí byl i suhlas s hspitalizací (pacient pdepisuje při příjmu d nemcnice (viz tab. 18, téţe strany). Tabulka 18: Návrhy k Sesterské překladvé zprávě Návrhy - sesterská překladvá zpráva Větší prstr pr bjektivizaci chrnických ran Mţnst dplňujících infrmací Lépe výběr z přednastavených plíček Méně vypisvání Sučást pdrbný supis věcí Více klnek pr invazivní vstupy Zvlášť příjem a výdej tekutin Kpie suhlasu s hspitalizací Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 30,43 8,70 13,04 8,70 4,35 26,09 4,35 4,35 100,00 50

51 K nedstatkům v Sesterské překladvé zprávě se vyjádřil celkem 31 (tj. 100 %) respndentů ze 104. Nejčastěji zmiňvanými nedstatky byly: 10 (tj. 32,26 %) uvedl, ţe chybějící text pr chrnické rány, 5 (tj. 16,13 %) uvedl, ţe chybí datum zavedení invazivních vstupů, chybění značení veliksti OTK neb TSK uvedl 1 (tj. 3,23 %) respndent, chybění hdncení invazivních vstupů ppis, klí uvedl 8 (tj. 25,81 %) respndentů, další 2 (tj. 6,45 %) uvedli, ţe chybí hdncení perační rány ppis, klí, dpady z drénů v Sesterské překladvé zprávě chybí 1 (tj. 3,23 %) respndentvi a 4 (tj. 12,90 %) respndenti uvedli jak vadu, ţe zápis kntaktu na rdinu se nevytiskne. (viz tab. 19, téţe strany) Tabulka 19: Nedstatky Sesterské překladvé zprávy Nedstatky - sesterská překladvá zpráva Chybějící text pr chrnické rány Chybí datum zavedení invazivních vstupů Chybí velikst OTK* neb TSK* Chybí hdncení invazivních vstupů-ppis,klí Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 32,26 16,13 3,23 25,81 Chybí hdncení perační rány-ppis,klí Odpady z drénů Zápis kntaktu na rdinu-nevytiskne se 4 6,45 3,23 12,90 Celkem ,00 OTK* Ortracheální kanyla TSK* Trachestmická kanyla Jak vypadá elektrnická Sesterská překladvá zpráva, uvádí příl. 2, s

52 Plţka č. 20: Jak čast ji vyplňujete Tabulka 20: Frekvence vyplňvání Sesterské překladvé zprávy Frekvence vyplňvání Denně Týdně Měsíčně Jinak čast Nepuţívám Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 7 6, , ,58 9 8, , ,00 Graf 18: Frekvence vyplňvání Sesterské překladvé zprávy Na plţku č. 20, jak čast slvení vyplňují Sestersku překladvu zprávu, dpvídali takt: Denně vyplňuje 7 (tj. 6,73 %) respndentů, týdně 39 (tj. 37,50 %), měsíčně celkem 37 (tj. 35,58 %), dpvěď jinak čast vlil 9 (tj. 8,65 %) dtázaných a Sestersku překladvu zprávu nepuţívá zbylých 12 (tj. 11,54 %) respndentů. 52

53 Plţka č. 21: Pkud jste dpvěděli Jinak čast, prsím upřesněte Tabulka 21: Jiná frekvence práce se Sestersku překladvu zprávu Odpvěď "Jinak čast" Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 1 x za 2 měsíce Při překladu pacienta (jak kdy) Nárazvě dle směn Pdle mnţství překladů ,11 66,67 11,11 11,11 Celkem 9 100,00 Graf 19: Odpvěď Jinak čast vyplňuju Sestersku překladvu zprávu V případě plţky č. 21 na mţnst dpvědět Jinak čast dpvěděl celkem 9 (tj. 100 %) respndentů ze 104. Z tht pčtu 1 (tj. 11,11 %) dpvěděl, ţe 1x za 2 měsíce, 6 (tj. 66,67 %) uvedl při překladu pacienta (jak kdy). Další 1 (tj. 11,11 %) respndent se vyjádřil, ţe nárazvě dle směn a pslední pět 1 (tj. 11,11 %) respndent uvedl pdle mnţství překladů. 53

54 Plţka č. 22: Pvaţujete elektrnicku frmu vedení dkumentace šetřvatelské péče za přijatelnější neţli psaný rukpis? Tabulka 22: Přijatelnst elektrnické dkumentace Přijatelnst elektrnické dkumentace An, pvaţuji za přijatelnější An, ale vyplnění trvá déle Ne, nepvaţuji za přijatelnější Nevím Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 78,84 11,54 4,81 4,81 100,00 Graf 20: Přijatelnst elektrnické dkumentace Z celkvéh pčtu 104 respndentů dpvídají na plţku č. 22 respndenti následující: An, pvaţuji za přijatelnější frmu elektrnické dkumentace 82 (tj. 78,84 %) respndentů. 12 (tj. 11,54 %) vlil dpvěď an, ale vyplnění trvá déle, 5 (tj. 4,81 %) dpvěděl ne, nepvaţuji za přijatelnější a nevím dpvěděl také 5 (tj. 4,81 %) dtázaných. 54

55 Plţka č. 23: Pkud jste dpvěděli Ne, nepvaţuji za přijatelnější, prsím, specifikujte prč Tabulka 23: Důvdy pr ručně psanu dkumentaci Odpvěď "Ne, nepvaţuji za přijatelnější" Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) Není čas Nedstatek prstru pr text ,00 20,00 Rychlejší je psaný rukpis Upřednstňuji psaný rukpis ,00 20,00 Celkem 5 100,00 Graf 21: Odpvěď Ne, nepvaţuji za přijatelnější Na mţnst Ne, nepvaţuji za přijatelnější elektrnicku dkumentaci, vyjádřil názr z pčtu 104 celkem 5 (tj. 100 %) respndentů. Z th 1 (tj. 20,00 %) uvedl není čas, další pět 1 (tj. 20,00 %) respndent nedstatek prstru pr text. 2 (tj. 40,00 %) dpvěděli rychlejší je psaný rukpis a 1 (tj. 20,00 %) respndent upřednstňuji psaný rukpis. 55

56 Plţka č. 24: Uvítal (a) byste za elektrnicku frmu i statní dkumentaci šetřvatelské péče Tabulka 24: Názr na elektrnicku frmu statní šetřvatelské dkumentace Názr na elektrnicku dkumentaci Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) An Ne Celkem ,73 18,27 100,00 Graf 22: Názr na elektrnicku frmu statní šetřvatelské dkumentace Zda by respndenti uvítali v elektrnické frmě i statní dkumentaci šetřvatelské péče se vyjadřvali takt: 85 (tj. 81,73 %) dpvěděl, ţe an, 19 (tj. 18,27 %) dpvěděl, ţe ne. 56

57 Plţka č. 25: Pvaţujete data ulţená v NIS za dstatečně zabezpečená? Tabulka 25: Názr na bezpečnst dat v NIS Bezpečnst dat v NIS Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) An Ne Nevím Celkem ,42 6,73 53,85 100,00 Graf 23: Názr na bezpečnst dat v NIS V plţce č. 25 byl zjišťván, zda respndenti pvaţují data v systému NIS za dstatečně zabezpečená. Vyjádřili se následvně: 41 (tj. 39,42 %) z celkvéh pčtu 104 dpvěděl, ţe an, 7 (tj. 6,73 %) dpvěděl, ţe ne a k dpvědi nevím se vyjádřil nejvíce respndentů celkem 56 (tj. 53,85 %). 57

58 Plţka č. 26: Víte, jak pstupvat v případě havárie systému NIS? Tabulka 26: Názr na pstup v případě havárie NIS Názr na havárii v NIS Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) An Ne Celkem ,23 55,77 100,00 Graf 24: Názr na pstup v případě havárie NIS Plţku č. 26 byl zjišťván, zda respndenti mají znalst pstupu v případě havárie systému NIS. Méně neţ plvina dpvěděla, ţe an celkem 46 (tj. 44,23 %) a dpvěď ne vlil 58 (tj. 55,77 %) respndentů. 58

59 Plţka č. 27: Pkud jste dpvěděli An, prsím stručně uveďte, jak pstupvat v případě havárie NIS Tabulka 27: Pstup v případě havárie systému NIS Pstup při havárii NIS Psaný rukpis Rukpis+infrmvat IT Oznámit IT Rukpis ve Wrd+kpie Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 15 32, , ,09 1 2, ,00 Graf 25: Pstup v případě havárie systému NIS Na plţku č. 27 jaký pstup je vlen v případě havárie systému NIS dpvěděl celkem 46 (tj. 100 %) respndentů ze 104. Z th 15 (tj. 32,61 %) uvedl psaný rukpis, 18 (tj. 39,13 %) psaný rukpis + infrmvat úsek IT (Infrmační technlgie). Dalších 12 (tj. 26,09 %) respndentů známit úsek IT celkem a 1 (tj. 2,17 %) respndent uvedl psaný rukpis ve Wrd, následná kpie. 59

60 Plţka č. 28: Měl (a) byste zájem další vzdělávání v blasti infrmačních technlgií (IT) Tabulka 28: Zájem vzdělávání v blasti IT Zájem vzdělávání v blasti IT An Ne Celkem Abslutní četnst (n) Relativní četnst (%) 77 74, ,96 100,00 Graf 26: Zájem vzdělávání v blasti IT Zda mají respndenti zájem další vzdělávání v blasti IT, zdpvídala plţka č. 28. Z celkvéh pčtu 104 respndentů dpvídali takt: Převáţná většina, cţ je 77 (tj. 74,04 %) dtázaných dpvěděla an. Odpvěď ne značil 27 (tj. 25,96 %) respndentů. Plţka č. 29: Uvítám Vaše návrhy na zlepšení elektrnicky vedené dkumentace šetřvatelské péče V tét plţce mhli respndenti vyjádřit své návrhy na zlepšení elektrnicky vedenu dkumentaci šetřvatelské péče. Přínsem by dle respndentů byl, zavedení elektrnické frmy veškeré dkumentace šetřvatelské péče. Zmíněn byl především šetřvatelský plán a příjmvá šetřvatelská dkumentace. 60

61 5. DISKUZE Tat bakalářská práce se zabývá prblematiku Nemcničníh infrmačníh systému (NIS). Pukazuje na t, jak je tent systém prpjen v případě jedné nemcnice, jaké jsu jeh funkce, a také ţe také suvisí s kaţddenní prací zdravtnickéh persnálu. Elektrnická zdravtnická dkumentace je také sučástí NIS. Téma elektrnické zdravtnické dkumentace je stále aktuálnější a je předmětem úvah více autrů. Např. autr Plicar 23 se zmiňuje jiţ v r ve své knize elektrnické zdravtnické dkumentaci a uvádí, ţe je cílem vícer nemcnic mít tzv. paperless hspital tedy nemcnici bez papírů. Vzhledem k tmu, ţe je prblematika širká, průzkumné šetření se zaměřil na jednu část elektrnické zdravtnické dkumentace, a t elektrnicku dkumentaci šetřvatelské péče. Termín dkumentace šetřvatelské péče je ficiální název uvedený v Předpisu č. 98/2012 Sb., Vyhláška zdravtnické dkumentaci, je sučástí zdravtnické dkumentace a je zde zmíněn, c musí tat dkumentace bsahvat, např. ppis šetřvatelskéh prblému pacienta, stanvení šetřvatelských činnstí a výknů včetně záznamu nich, také hdncení šetřvatelské péče. 24 Vzhledem tmu, ţe ve FN u sv. Anny je zatím v elektrnické pdbě puze Sesterská překladvá zpráva, zaměřili jsme se v praktické části právě na ni. Průzkumné šetření prbíhal ve FN u sv. Anny v Brně frmu dtazníkvéh šetření. Elektrnicky vnitřním systém nemcnice byl distribuván 724 dtazníků. Vrátil se puze 109 dtazníků. Z vrácených dtazníků jsme museli pr neúplnst vyplněných dat vylučit 5 frmulářů. K analýze průzkumu byl puţit celkem 104 (tj. 14,36 %) dtazníků. Nízká návratnst dtazníků byla zřejmě vlivněna výběrem metdy pr sběr dat. Respndenti nebyli slveni sbním kntaktem, byl puţit rzeslání dtazníků em. Tent pstup dručení jsme pakvali celkem dvakrát. Dalším důvdem maléh pčtu sesbíraných dat můţe být fakt, ţe respndenti 23 Srv. Plicar, R. Zdravtnická dkumentace v praxi, r. 2010, s Srv. Předpis č. 98/2012 Sb., Vyhláška zdravtnické dkumentaci, [nline], Dstupné na WWW: < arcnt>. 61

62 dručenu pštu přehlédli neb nebyla chta k vyplňvání. Je škda, ţe neprjevil zájem více sester, jednak se nejednal šetření zjišťující znalsti sester, ale jednak prt, ţe sestry měly mţnst tímt způsbem participvat na úpravách tét dkumentace. Průzkumný vzrek 104 respndentů se zaměřval na všebecné sestry z úseku JIP, standardních dděleních a ambulancí. Dtazník bsahval 29 plţek. Získaná data byla zpracvána a zbrazena v 28 tabulkách a 26 grafech. Phlaví byl ze 104 respndentů v 84,62 % ţenské a 15,38 % muţské. Stále zcela převládá v tét prfesi ţenské phlaví, i přest v našem průzkumu byl zastupení muţů větší, neţ jsme čekávali. Lze se dmnívat, ţe muţi prjevují nyní větší zájem tut prfesi neb, ţe v případě našeh šetření jsme se zaměřili na téma, které je muţům bliţší. Pkud sledujeme puze pměr muţů a ţen ve FN u sv. Anny v Brně, uvádíme pr srvnání dvě bakalářské práce. První je práce Sklvé 25 z rku 2012, která prváděla průzkumné šetření i ve FN u sv. Anny krmě jiných nemcnic se zaměřením na všebecné sestry, i kdyţ s jinu prblematiku. Uvádí, ţe z celkvéh pčtu 31 respndentů, d kterých data získala, byl ţenské zastupení v 77,42 % a muţské v 22,58 %. Druhá práce Tesfaye 26 z rku 2013, která se pět zabývá jinu prblematiku, ale sběr dtazníků prváděla také u všebecných sester ve FN u sv. Anny rzdělila všebecné sestry na JIP celkem 119 respndentů, z th byl ţenské phlaví zastupen v 93,28 % a muţské v 6,72 % a standardní ddělení, kde byla zjišťvána data d 123 respndentů. V zastupení 99,19 % ţenskéh phlaví a 0,81 % muţskéh. Na některých JIP ve FN u sv. Anny v Brně pracují krmě všebecných sester také záchranáři. Na plţku nejvyšší dsaţené vzdělání uvedl 104 respndentů, ţe 16,35 % abslvval SZŠ, 31,73 % VZŠ, VŠ Bc. uvedl 23,08 % a 4,81 % abslvval VŠ Mgr. Ke specializaci se vyjádřil celkem 25 respndentů. Jiné vzdělání neuvedl ţádný respndent. Zajímal nás, jaku specializaci má těch 25 respndentů, cţ jsme zjišťvali další plţku. Z 25 respndentů uvedl 19 (76,00 %) specializaci zaměřenu na šetřvatelství v intenzivní péči, 4 (16,00 %) abslvvali šetřvatelství v chirurgických brech a 2 (8 %) z nich uvedli jak specializaci šetřvatelství v interních brech. 25 Srv. SOKOLOVÁ, B., Vyuţití manuální a přístrjvé resuscitace v praxi, s Srv. TESFAYE, Z., Znalst aktualizvaných guidelines pr kardipulmnální resuscitaci u všebecných sester, s

63 Délku praxe uváděli respndenti dle skupin, které jsme si v průzkumném šetření stanvili. Ze 104 z nich uvedl kategrii praxe 1 5 let celkem 30,77 % respndentů, 6 10 let t byl 35,58 % respndentů, kategrii let značil 15,38 % z nich, delší praxe v bru byla kategrie let, kteru uvedl 7,69 % respndentů a skupinu let. Kategrii let uvedl 0,96 % respndent. Vzhledem k tmu, ţe našim průzkumným vzrkem byly i všebecné sestry z ambulancí, čekávali jsme i bsazení i vyšších věkvých kategrií. Zastupení klinik dle pracviště respndentů uvedl z pčtu 104 nejvíce kliniku ARK celkem 39,42 %. Je t dán zřejmě tím, ţe tat klinika je mé kmenvé pracviště a zde jsem respndenty slvil sbně. Dále jiţ s menším prcentuálním zastupením t byla klinika I. CHK 9,62 %, v 6,73 % II. CHK, kliniku I. IKAK uvedl 8,65 % respndentů, II. IK 11,54 %, v případě URO t byl 3,85 %, taktéţ 3,85 % uvedl jak své pracviště kliniku I. ORTK. Kmenvé pracviště I. NK značil 8,65 % respndentů, NCHK 4,81 % a 2,88 % uvedli své pracviště DRO. Pr náš průzkum jsme uvítali širké zastupení pracvišť, prtţe kaţddenní práce všebecných sester s nemcničním infrmačním systémem je trchu dlišná. T platí i u následující plţky vzhledem ke kmbinaci zastupení sester lůţkvých ddělení a ambulancí. V tét plţce jsme zjišťvali typ ddělení pracviště respndentů. Ze 104 respndentů značil mţnst ambulance 11,54 %, standardní ddělení uvedl 20,19 % z nich a největší zastupení měly jedntky intenzivní péče celkem 68,27 %. Následující plţky jiţ zjišťvaly názr respndentů na NIS a elektrnicku dkumentaci šetřvatelské péče a NIS. V literatuře jsme bhuţel nenašli práce, které by prváděly průzkumné šetření pdbné naší prblematice. K vybavení pracviště respndentů výpčetní techniku se vyjádřil 104 respndentů známku výbrně 19,23 % slvených, známku chvalitebně celkem 23,08 %, průměrnu známku dbře hdntil 20,19 % dtázaných. Za dstatečné vybavení pracviště výpčetní techniku (VT) pvaţuje 24,04 % respndentů a nedstatečně hdntí 13,46 % z nich. Pr ilustraci, v příl. 1, s. 84 uvádíme tabulku, jaku průměrnu známku hdntili respndenti z ambulancí, standardních ddělení, JIP a jaká byla průměrná známka hdncení všech 104 respndentů. Zdá se, ţe nedstatek VT pciťují nejvíce sestry z ambulancí. Srvnávat tyt tři skupiny však nemůţeme, prtţe průzkumný vzrek respndentů těcht skupin je výrazně dlišný, 63

64 cţ můţe být dán tím, ţe sestry z ambulancí nejspíš nepracují se Sestersku překladvu zprávu. Názr na bsazení pracviště dstatkem sbních pčítačů PC ze 104 respndentů dpvěděl, ţe an 59,62 %, dpvěď ne značil 39,42 % a bhuţel neví 0,96 % respndent. Nicméně je t pr nás pzitivní výsledek vzhledem k tmu, ţe jsme čekávali větší nespkjenst. Jaký mají respndenti přístup k PC, jsme zjišťvali v plţce č. 10. Ze 104 z nich uvedl dpvěď an, mám svůj PC, 26,92 % respndentů, 48,08 % dpvěděl an, sestry mají své. An, ale PC sdílí s lékaři celkem 25,00 % dtázaných. Ţe nemají přístup k PC a nevadí jim t, nedpvěděl ţádný respndent, taktéţ ţádný respndent neznačil dpvěď nemáme přístup k PC, a vadí t. Tat plţka se také vztahuje k prvnímu čekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 1 předpkládáme, že více, než 25 % všebecných sester uvede mžnst sdílení PC s lékaři. Takt dpvěděl přesně 25 % dtázaných, výsledek tedy nebyl ptvrzen. Lze se dmnívat, ţe nedstatek sbních pčítačů na pracvištích není tak velký, jak jsme předpkládali. Zda by respndenti uvítali práci s přensnými zařízeními (tablety) se vyjádřil 104 z nich dpvědí an celkem 58,65 %, dpvěď ne vlil 9,62 % a 31,73 % nevidí důvd puţívat tat zařízení. Další čekávaný výsledek se vztahuje k tét plţce. Očekávaný výsledek č. 2 předpkládáme, že více než 50 % všebecných sester by ke své práci využil mžnst užití tabletů. Tent výsledek byl ptvrzen dpvědí an celkem 58,65 %. Subjektivní názr 104 respndentů na jejich znalst PC byl hdncen známkami. Odpvídali takt: Známku výbrně značil 2,88 %, chvalitebně 42,31 %, 40,38 % uvedl známku dbře, dstatečně by se hdntil 13,46 % z nich a nedstatečně by se hdntil 0,96 % respndent. Nejvíce respndentů hdntil známku dbře, t je důkazem, ţe v dnešní dbě pčítačvé techniky není prblém mít alespň základní znalst v vládání PC. Nejspíš také stupá celkvá IT gramtnst ppulace díky mnţství uţívání sbních telefnů a dalších mbilních zařízení. Minimální znalst je nyní také čast vyţadvána na pli pracvníh trhu a za základní se pvaţuje schpnst práce např. s MS Wrd, Excel, internet. Na předešlu plţku navazuje plţka č. 13, která se týká manuální zručnsti uţivatelů PC. Ze 104 respndentů vlil mţnst dpvědi, ţe vládá PC klávesnicí 64

65 0,96 % respndent, 17,31 % vyuţívá při práci na PC myš, nejlépe zvládá vládání 81,73 % respndentů vlil dpvěď bjí (myš i klávesvé zkratky) a ţádný respndent neuvedl dpvěď, ţe t nedkáţe zhdntit. Který z mdulů NIS puţíváte nejčastěji, se dtazvala plţka č. 13. Z celkem tří mdulů dpvídal 104 respndentů na mdul NIS-Amb 11,85 % z nich, nejvíce vyuţívají respndenti mdul NIS-Hsp celkem 88,46 % a ţádný respndent neuvedl, ţe by nejčastěji puţíval mdul NIS-SP. Frekvence uţití jedntlivých mdulů byly zjišťvány následujícími třemi plţkami. První se zaměřila na prgram NIS-Amb. Denně h vyuţívá ze 104 respndentů celkem 20,19 %, týdně 57,69 %, měsíčně 15,38 % a nepuţívá h vůbec 6,73 % respndentů. Prgram NIS-Hsp ze 104 respndentů vyuţívá denně 72,11 % slvených., týdně 15,38 %, měsíčně puze 0,96 % respndent a 11,54 % dtázaných tent prgram nevyuţívá vůbec. Tat plţka se vztahvala k třetímu čekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 3 předpkládáme, že více než 50 % všebecných sester pužívá ke své práci prgram NIS-Hsp denně. Tent výsledek byl ptvrzen, na mţnst denně dpvěděl 72,11 %. Dmníváme se, ţe vzhledem ke skladbě průzkumnéh vzrku tzn. větší zastupení všebecných sester z JIP a standardních ddělení, neţ sester z ambulantníh prvzu, byl také náš výsledek vlivněn. Tent prgram puţívají zcela jistě nejčastěji sestry z lůţkvých ddělení. Prgram NIS-SP vyuţívá ze 104 dtázaných denně 27,88 %, týdně 52,88 %, měsíčně 5,57 % a 13,46 respndentů h nevyuţívá vůbec. Tent prgram se také vztahuje spíše na lůţkvu část, prt se dmníváme, ţe právě sestry z ambulantních prvzů uvedli mţnst, ţe h nevyuţívají vůbec. Předchzí tři plţky se vztahují k prvnímu cíli. Cíl č. 1 Ppsat využití NIS v každdenní práci všebecných sester. Cíl byl splněn. K hdncení Sesterské překladvé zprávy se respndenti vyjadřvali takt: Ze 104 z nich uvedl, ţe hdntí tut zprávu známku výbrně, celkem jich byl 2,88 %. Chvalitebně hdntil 23,08 % dtázaných, dbře 55,77 %, dstatečně hdntil 18,27 % a známku nedstatečnu nehdntil ţádný respndent. Tat plţka se vztahuje ke čtvrtému čekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 4 předpkládáme, že více než 50 % všebecných sester bude hdntit práci s dkumentací šetřvatelské péče (Sestersku překladvu zprávu) dbře, 65

66 chvalitebně neb výbrně. Tent výsledek byl ptvrzen. Nejčastěji respndenti hdntili známku dbře. V plţce č. 19 mhli respndenti vyjádřit své návrhy a nedstatky, které mají u Sesterské překladvé zprávy. K návrhům se vyjádřil celkem 23 respndentů a k nedstatkům 31 z celkvéh pčtu 104. Návrhy, které respndenti uváděli, v pdstatě suvisí i se zmíněnými nedstatky. Zmínit nedstatky tét dkumentace byl také třetím cílem. Cíl č. 3 Najít největší nedstatky pužívané elektrnické dkumentace (Sesterská překladvá zpráva). Tent cíl byl splněn (viz tab 18, s.50 ) Vznik elektrnické pdby dkumentace šetřvatelské péče prchází vţdy zdluhavým prcesem. Nelze vţdy uspkjit všechny, kteří s dkumentací pracují. Na vzniku se pdílí samzřejmě vrchlvý management nemcnice. Dle th, kmu je dkumentace určena prbíhá knzultace vrchních i staničních sester a teprve pté je slven úsek infrmačních technlgií, který htvu pdbu dkumentace šetřvatelské péče zadá d NIS. Cílem je uspkjit všechna ddělení nemcnice tak, aby tat dkumentace byla c nejjedndušší pr vyplňující a zárveň splňvala všechna kritéria, která jsu ptřebná u překladu pacienta dle standardních peračních pstupů nemcnice. 27 Nedstatky, které nejčastěji respndenti uváděli, budu předlţeny vedení nemcnice a dle předchzí dmluvy s náměstkyní šetřvatelské péče a s úsekem infrmatiky, bude mţné tut Sestersku překladvu zprávu upravit. Frekvence, kteru se Sesterská překladvá zpráva vyplňuje, byla zjišťvána další plţku. Ze 104 slvených ji denně vyplňuje 6,73 %, týdně 37,50 %, měsíčně 35,58 % a jinak čast celkem 8,65 % respndentů. Vůbec překladvu zprávu nepuţívá 11,54 % dtázaných, cţ jsu respndenti z ambulantníh prvzu. Z 9 respndentů, kteří uvedli mţnst jinak čast, dále uvedl 1 (11,11 %) respndent, ţe Sestersku překladvu zprávu vyplňuje 1 x za 2 měsíce, 6 (66,67 %) respndentů z 9 napsal, ţe při překladu pacienta (jak kdy), další 1 (11,11 %) slvený uvedl, ţe nárazvě dle směn a pět 1 (11,11 %) respndent uvedl vyplňvání dle mnţství překladů. Dále nás zajímal, zda respndenti pvaţují elektrnicky vedenu Sestersku překladvu zprávu za přijatelnější neţli psaný rukpis. Z pčtu 104 uvedl nejvíce respndentů, ţe an, pvaţují za přijatelnější frmu a t v 78,84 %, cţ jsme 27 Srv. FAKULTNÍ NEMOCNICE U SVATÉ ANNY V BRNĚ, Standardní perační pstupy, [nline], Dstupné na WWW: < 66

67 čekávali, dalších 11,54 % uvedl dpvěď, ţe an, ale vyplnění trvá déle. Puze 4,81 % dpvěděl, ţe ne, nepvaţuji za přijatelnější a stejné prcent respndentů 4,81 % značil mţnst nevím. Dmnívali jsme se, ţe spkjenst s tut dkumentací bude ještě vyšší. Respndenti však uvedli něklik nedstatků v plţce č. 19, kteru dkumentace má. T jsme také věřvali další plţku a ţádali jsme respndenty uvedení důvdu, prč frmu vedení sesterské dkumentace nepvaţují za přijatelnější. Na tut plţku dpvěděl celkem 5 respndentů. Z th 1 (20,00 %) respndent uvedl jak důvd nedstatek času, nedstatek prstru pr text uvedl další 1 (20,00 %) dtázaný, 2 (40,00 %) se vyjadřují, ţe je rychlejší psaný rukpis a 1 (20,00 %) z pčtu 5 preferuje také psaný rukpis. Dmnívám se, ţe prstru pr text je tam pravdu mál, také chybí míst neb přednastavení pr pdrbný ppis chrnických ran a dekubitů, nelze najít hdncení a ppis invazivních vstupů. Vše se musí dpisvat ručně, takţe je dkumentace neucelená a navíc je třeba dalšíh času pr vytištění dkumentu. Další plţka zkumala, zda by slvení uvítali elektrnicku frmu i statní dkumentaci šetřvatelské péče. Takt se vyjádřili: Z pčtu 104 dpvěděl v 81,73 %, ţe an, 18,27 % dpvěděl, ţe ne. Tat plţka se vztahvala k pátému čekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 5 předpkládáme, že více než 75 % všebecných sester bude mít zájem elektrnicku pdbu i statní dkumentace šetřvatelské péče. Tent výsledek byl ptvrzen. Je zřejmé, ţe respndenti by uvítali více elektrnicky psané dkumentace, která jim urychlí práci a zárveň bude čitelná a srzumitelná. Vzhledem k tmu, ţe elektrnická dkumentace je trendem mderní dby, zajímal nás také názr na bezpečnst dat. Knkrétně, zda si respndenti myslí, ţe data v NIS jsu dstatečně zabezpečená. Ze 104 respndentů jich 39,42 % uvedl, ţe an pvaţují data za bezpečná, napak nepvaţuje data za bezpečná 6,73 % slvených a nejvíce respndentů v 53,85 % neví, zda jsu neb nejsu bezpečná. Lze se dmnívat, ţe respndenti nejsu škleni zabezpečení NIS neb nemají ptřebu znát pdrbné infrmace bezpečnsti dat. Bhuţel s narůstajícím pčtem útků hackerů, bude nutné seznámit kaţdéh jedntlivce celé nemcnice, c dělat v případě pdezření na ztrátu jakýchkliv dat v suvislsti s pacienty. Příkladem bezpečnstníh patření je intranet nemcnice (vnitřní síťvý systém), který je dstupný puze pr zaměstnance FN u sv. Anny v Brně. Prgramy, které uvádíme v bakalářské práci, jsu zabezpečeny 67

68 hesly, pd kterými se jejich uţivatelé přihlašují. Neprávněný uţivatel prgramů, můţe být vysledván pracvníky úseku infrmatiky. V suvislsti s dkumentací je ve FN u sv. Anny puţívána elektrnická frma dkumentace, která se tiskne a následně pdepisuje. Pkud by byla dkumentace vedena puze elektrnicky, musela by být dle zákna č. 227/2000 Sb., elektrnickém pdpisu patřena tzv. elektrnickým pdpisem, který je ekvivalentem vlastnručníh pdpisu v tištěné pdbě. 28 Zda, mají respndenti pvědmst pstupu v případě havárie NIS, se vyjádřil ze 104 z nich, ţe an, mají znalst pstupu v případě havárie NIS a t 44,23 % ve větší míře jsme zjistili, ţe nemají tut znalst a neví, jak pstupvat celkem dpvěděl 55,77 % dtázaných. Tat plţka se vztahuje k šestému čekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 6 předpkládáme, že více než 75 % všebecných sester bude vědět, jak pstupvat v případě havárie NIS. Tent výsledek nebyl ptvrzen. Odpvěď an, uvedl puze 44,23 % respndentů. Tt jsme chtěli věřit, prt v další plţce klademe dtaz na dpvěď an, jaký je správný pstup. Z celkvéh pčtu 46 respndentů uvedl 15 (32,61 %) z nich, ţe puţijí psaný rukpis, 18 (39,13 %) by puţil psaný rukpis a následně infrmval úsek IT (infrmační technlgie). Jenm známení úseku IT by vlil celkem 12 (26,09 %) slvených a 1 (2,17 %) respndent by vlil psaný rukpis ve Wrd s následnu kpií. Více neţ plvina respndentů by bhuţel nevěděla, jak pstupvat. Lze pět jen zknstatvat, ţe v nemcnici neprbíhá peridické šklení bezpečnsti systému NIS a pstupu zdravtnickéh persnálu v případě havárie. Tt také pstupíme vedení nemcnice. Také jsme nenašli ficiální dkument neb návd, který by tut prblematiku šetřval. Na druhu stranu, 46 respndentů by se minimálně dkázal zrientvat ve vzniklé situaci a dkumentaci vést p dbu havárie v ručně psané frmě. Předpslední plţku jsme se respndentů dtazvali, zda by měli zájem další vzdělávání v blasti IT. Ze 104 z nich by zájem prjevil 74,04 % a neměl by zájem 25,96 % z nich. Tat plţka se vztahuje k sedmému čekávanému výsledku. Očekávaný výsledek č. 7 předpkládáme, že více než 50 % všebecných sester bude mít zájem další vzdělávání v blasti IT. Výsledek byl ptvrzen. O další vzdělání má zájem celkem 74,04 % dtázaných. 28 Srv. Zákn č. 227/2000 Sb., elektrnickém pdpisu [nline], Dstupné na WWW: < 68

69 V pslední plţce mhli respndenti uvést návrhy na zlepšení elektrnicky vedené dkumentaci šetřvatelské péče. Přínsem by dle respndentů byl zavedení veškeré elektrnicky vedené dkumentace šetřvatelské péče, zmíněn byl knkrétně šetřvatelský plán a příjmvá šetřvatelská dkumentace. Mţnst vlných dpvědí dále byl také uvést výhdy a nevýhdy NIS. Jak největší výhdu uvedli respndenti např. úspra času při vyplňvání dkumentace elektrnicky, dále srzumitelnst a čitelnst textu a rychlst dstupnsti labratrních výsledků. Jak největší nevýhdy respndenti uvedli výpadek pčítačvé sítě a zastaralé pčítačvé vybavení. Tt byl i druhým cílem. Cíl č. 2 Ppsat největší výhdy a nevýhdy NIS při každdenním využití v práci všebecných sester. Cíl byl splněn. 69

70 6. NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Z našeh průzkumu vyplynul, jaké jsu nedstatky především v elektrnicky vedené Sesterské překladvé zprávě. Dále, ţe respndenti ve větší míře nemají pvědmst zabezpečení dat v NIS, případně jak pstupvat při havárii NIS. Zárveň by uvítali další vzdělání v blasti IT. Stručné návrhy na řešení dané situace: pskytnutí zjištěných nedstatků v Sesterské překladvé zprávě vedení nemcnice s mţnstí úpravy tét dkumentace, mţnst vyjádření názru na jiţ zavedené neb nvé dkumentace samtných uţivatelů, vyjádřit by se mhli uţivatelé celé nemcnice, kteří s dkumentací pracují např. hrmadným em, který by se dstal vedení úseku šetřvatelské péče ve splupráci s úsekem infrmatiky, mţnst peridickéh šklení v blasti zabezpečení dat v NIS, knzultace s úsekem infrmatiky a vedení mţném vytvření návdu v případě havárie NIS, který by byl dstupný na stránkách intranetu nemcnice, ale také v tištěné pdbě na knkrétním místě na pracvišti (právě pr případ havárie systému), knzultace s vedením nemcnice mţnsti vytvření další elektrnicky vedené dkumentace šetřvatelské péče především šetřvatelský plán s frmulací diagnóz dle taxnmie Nrth American Nursing Diagnsis Assciatin Internatinal NANDA, cţ je rganizace sester, která standardizuje sestersku terminlgii a jejím úklem je uspřádat šetřvatelské diagnózy dle určitéh principu (cílem jedntný název diagnóz), 29 dle zjištěnéh zájmu respndentů další vzdělávání v blasti IT, by byla vhdná dstupnst kurzů či krátkých šklení v rámci nemcnice. Tyt návrhy byly i čtvrtým cílem Cíl č. 4 Vytvřit návrh na řešení zjištěných nedstatků ve splupráci s úsekem infrmatiky. Cíl byl splněn. 29 Srv. SESTRA, Nanda taxnmie II, [nline], Dstupné na WWW: < taxnmie-ii >. 70

71 7. ZÁVĚR Tat bakalářská práce se zabývala prblematiku Nemcničníh infrmačníh systému, především některých jeh částí a také dkumentací šetřvatelské péče, která je jiţ zavedená v elektrnické pdbě. Také sledvala názry respndentů na tut dkumentaci. V první kapitle bakalářské práce je ppsána histrie elektrnické zdravtnické dkumentace, návaznst na zdravtnické zařízení. Dále je ppsán vývj infrmačních a kmunikačních technlgií ve FN u sv. Anny v Brně, zavádění pčítačvé sítě. Vznik prvních prgramů NIS a databází, které byly prpjvány s pčítačvu sítí. Připjení internetu je spjván se vznikem nasazení brazvých dat pacientů, dále tvrba vnitřní sítě nemcnice tzv. intranet. V kapitle Nemcničních infrmačních systémů jsu pdrbněji ppsány mduly NIS-Amb, NIS-Hsp, NIS-SP, NIS-Study, které vytvřili pracvníci úseky infrmatiky, také jsu zmiňvány mduly kupené například mdul LIS labratrní infrmační systém a jiné. Jak fungují přensná zařízení typy těcht zařízení, závadění d zdravtnickéh zařízení diskutvány jak blízká buducnst i přes větší finanční náklady. Něklik pznatků ze zahraničí je zmíněn v další části bakalářské práce. Stejně tak jaké jsu výhdy a nevýhdy elektrnické dkumentace s tím, ţe její pzitiva jsu jednznačná. V kapitle cíle a čekávané výsledky jsu stanveny celkem čtyři cíle a sedm čekávaných výsledků, které jsu věřvány v praktické části bakalářské práce. V empirické části je ppisván průběh sběru dat a jejich analýza. Metdu sběru dat byl zvlen dtazník. Průzkum prbíhal ve FN u sv. Anny v Brně u všebecných sester. Prvním cílem byl ppsat vyuţití NIS v kaţddenní práci všebecných sester. Tent cíl byl pstupně věřván plţkami v dtazníku a čekávanými výsledky a také splněn. První čekávaný výsledek vztahující se k tmut cíli byl předpklad, ţe více neţ 25 % všebecných sester uvede mţnst sdílení PC s lékaři. Tent výsledek se nám neptvrdil, prtţe takt se vyjádřil přesně 25 % respndentů. Druhým čekávaným výsledkem byl předpklad, ţe více neţ 50 % všebecných sester by ke 71

72 své práci vyuţil uţití přensných zařízení. Tent výsledek byl ptvrzen názrem respndentů v 58,65 %. Třetím čekávaným výsledkem byl předpklad, více neţ 50 % všebecných sester puţívá ke své práci prgram NIS-Hsp denně. Ten výsledek se nám ptvrdil v 72,11 %. Čtvrtým čekávaným výsledkem jsme věřvali, zda ve více 50 % všebecné sestry budu hdntit práci s dkumentací šetřvatelské péče (Sestersku překladvu zprávu) dbře, chvalitebně neb výbrně. Tent výsledek se nám pět ptvrdil prcentuálním hdncením respndentů známku dbře. Pátým cílem byl předpklad, ţe více neţ 75 % bude mít zájem elektrnicku pdbu i statní dkumentace šetřvatelské péče. Tt se nám pět ptvrdil v 81,73 %. S těmit výsledky suvisí také třetí cíl, tedy najít největší nedstatky puţívané elektrnické dkumentace (viz tab. 19, s. 51). Cíl byl splněn. Šestým čekávaným výsledkem jsme věřvali, zda více neţ 75 % všebecných sester bude vědět, jak pstupvat v případě havárie NIS. Tent výsledek se nám neptvrdil, prtţe znalst prkázal puze 44,23 % respndentů. Sedmý čekávaný výsledek testval, zda více neţ 50 % všebecných sester bude mít zájem další vzdělávání blasti infrmačních technlgií. Tady byl výsledek ptvrzen, jak jsme čekávali v 74,04 %. K tmu se také vztahuje čtvrtý cíl, vytvřit návrh řešených nedstatků ve splupráci s úsekem infrmatiky, kde byly také uvedeny návrhy na peridické šklení s tut prblematiku. Cíl byl splněn (viz návrh s. 70). Druhý cíl, který se vztahval k největším výhdám a nevýhdám NIS je ppisván v teretické části a zárveň zjišťván plţku č. 29 v dtazníku. Cíl byl splněn. V části diskuze jsu pdrbněji výsledky dtazníkvéh šetření analyzvány. Nedstatky a návrhy, které z průzkumnéh šetření plynu, jsu ppsány v kapitle návrhy na řešení zjištěných nedstatku. Snahu v bakalářské práci byl přiblíţit všebecných sestrám Nemcniční infrmační systém, s kterým kaţddenně pracují, zdůraznit, jak je důleţité mít data pacientů zabezpečená a pkud systém selţe, mít znalst pstupu v tmt případě. C se týče zdravtnické dkumentace, je důleţitý také názr samtných respndentů. Tím by se mhl předejít zbytečných chybám. Buducnst infrmačních technlgií se stále vyvíjí a je tázku, c lze čekávat v následujících letech. Tématem dalších bakalářských prací bude mţná diskutvání nad plně fungující elektrnicky vedenu dkumentací šetřvatelské péče, neb zda jsu lepší přensná zařízení (tablety). Pr šetřvatelský persnál t bude zcela jistě 72

73 úspra času. Na druhu stranu vzniká tázka, zda právě se vznikem nvějších a nvějším technlgií se nebjíme buducnsti v pdbě Čapkvých Rssumvých Univerzálních Rbtů??? 73

74 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v šetřvatelství, Praha: GRADA PUBLISHING, a. s s. ISBN POLICAR, Radek. Zdravtnická dkumentace v praxi. PUBLISHING, a. s., s. ISBN vyd. Praha: GRADA ŘEZANKOVÁ, Hana. LÖSTER, Tmáš. Základy statistiky. 1. vyd. Praha: Vyská škla eknmická v Praze Oecnmica, s. ISBN SOKOLOVÁ, Barbra. Využití manuální a přístrjvé resuscitace v praxi: bakalářská práce. Brn: Masarykva univerzita, Lékařská fakulta, s. Šklitel: Andrea Pkrná. TESFAYE, Zuzana. Znalst aktualizvaných guidelines pr kardipulmnální resuscitaci u všebecných sester. Brn: Masarykva univerzita, Lékařská fakulta, s. Šklitel: Mgr. Olga Janíkvá. VONDRÁČEK. Lubmír, LUDVIK, Milslav, NOVÁKOVÁ, Jana. Ošetřvatelská dkumentace v praxi. 1 vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, a. s., s. ISBN ELEKTRONICKÉ ZDROJE BUSINESS VIZE. Kde se vzala a k čemu všemu je vlastně SWOZ analýza. [nline] [cit ]. Dstupná na WWW: FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. Centrum infrmatiky (CI).[ nline ]. 2011[ cit ]. Dstupné na WWW: 74

75 FAKULTNÍ NEMOCNICE U SVATÉ ANNY V BRNĚ. Standardní perační pstupy. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: < FAKULTNÍ NEMOCNICE U SVATÉ ANNY V BRNĚ. Výrční zpráva [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: HŘIB. Zdeněk. Business intelligence pr nemcnice. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: KOORDINAČNÍ STŘEDISKO PRO RESORTNÍ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: < SESTRA. NANDA taxnmie II. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: < STAPRO. FONS Akrd. Nemcniční infrmační systém.[nline]. 2011[cit ]. Dstupné na WWW: STEINER. Prdukty. Nemcniční infrmační systém-reference. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: ŠIBEROVÁ. Jitka. Elektrnická zdravtnická dkumentace. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: _dkumentace. 75

76 VELIČKO. Jiří. Metdika zpracvání analýzy SWOT pr rgány veřejné správy. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: VYHLÁŠKA č. 98/2012, Sb., O zdravtnické dkumentaci. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: &nr=98~2f2012&rpp=15#parcnt. WIKI KNIHOVNA. Elektrnická zdravtnická dkumentace. [nline] [cit ], Dstupné na WWW: < _dkumentace>. WIKIPEDIE tevřená encyklpedie. PMD 85. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: WIKIPEDIE tevřená encyklpedie. BASIC. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: WIKIPEDIE tevřená encyklpedie. TERMINÁL (INFORMATIKA). [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: WIKIPEDIE Otevřená encyklpedie. BYOD. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: WIKIPEDIA the free encyclpedia. Vendr lck-in. [nline] [Cit ]. Dstupné na WWW: 76

77 WIKIPEDIA the free encyclpedia. Central Nrway reginal health authrity. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: WIKIPEDIE Otevřená encyklpedie. Open VPN. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: WILHELMOVÁ. R. Jak napsat bakalářsku práci. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: ZÁKON č. 227/2000 Sb., elektrnickém pdpisu. [nline] [cit ]. Dstupné na WWW: < 77

78 SEZNAM ZKRATEK BYOD CT ČR DRG EU FN FNUSA HD HIS ICRC ICT IT IS KPECH KÚNZ KZM LIS MRI MZČR NANDA NIS PACS PC PMD RDK RTG RVHP SW SWOT TISS Bring Yur Own Device Cmputer Tmgraphy Česká Republika Diagnsis Related Grup Evrpská Unie Fakultní Nemcnice Fakultní nemcnice u sv. Anny v Brně Hardware Hspital infrmatin system Internatinal Clinical Research Center Infrmatin and Cmmunicatin Technlgies Infrmační technlgie Infrmační systém Klinika plastické a estetické chirurgie Krajský ústav nárdníh zdraví Klinika zbrazvacích metd Labratrní infrmační systém Magnetic Resnance Imaging Ministerstva zdravtnictví České republiky Nrth American Nursing Diagnsis Assciatin Nemcniční infrmační systém Picture Archiving and Cmmunicatin System Persnal Cmputer Piešťanský Mikrpčítač Displejvý Radidiagnstické klinika Rentgen Rada vzájemné hspdářské pmci Sftware Strengths, Weaknesses Opprtunities Threats Therapeutic Interventin Scring Systém 78

79 TNS ÚZIS VPN VT Wi-FI ZZ Ten náš systém Ústav zdravtnických infrmací a statistiky Virtual private netwrk Výpčetní technika Wireless Fidelity Zdravtnické zařízení 79

80 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3 Obrázek 4 Mdul NIS-Amb Mdul NIS-HOSP Mdul NIS-SP Mdul PACK 80

81 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 Tabulka 12 Tabulka 13 Tabulka 14 Tabulka 15 Tabulka 16 Tabulka 17 Tabulka 18 Tabulka 19 Tabulka 20 Tabulka 21 Tabulka 22 Tabulka 23 Tabulka 24 Tabulka 25 Tabulka 26 Tabulka 27 Tabulka 28 Phlaví respndentů Nejvyšší dsaţené vzdělání Specializační studium Délka praxe respndentů Pracviště respndentů Typ pracviště respndentů Hdncení vybavení výpčetní techniku (VT) Vybavení sbními pčítači (PC) Přístup k PC Vyuţití NIS pmcí přensných zařízení (tabletů) Hdncení znalsti PC Technika vládání PC Frekvence uţívání mdulů NIS Frekvence uţívání prgramu NIS-Amb Frekvence uţívání prgramu NIS-Hsp Frekvence uţívání prgramu NIS-SP Hdncení Sesterské překladvé zprávy Návrhy k Sesterské překladvé zprávě Nedstatky Sesterské překladvé zprávy Frekvence vyplňvání Sesterské překladvé zprávy Jiná frekvence práce se Sestersku překladvu zprávu Přijatelnst elektrnické dkumentace Důvdy pr ručně psanu dkumentaci Názr na elektrnicku frmu statní šetřvatelské dkumentace Názr na bezpečnst dat v NIS Názr na pstup v případě havárie NIS Pstup v případě havárie systému NIS Zájem vzdělávání v blasti IT 81

82 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 10 Graf 11 Graf 12 Graf 13 Graf 14 Graf 15 Graf 16 Graf 17 Graf 18 Graf 19 Graf 20 Graf 21 Graf 22 Graf 23 Graf 24 Graf 25 Graf 26 Phlaví respndentů Nejvyšší dsaţené vzdělání Specializační studium Délka praxe respndentů Pracviště respndentů Typ pracviště respndentů Hdncení vybavení výpčetní techniku (VT) Vybavení sbními pčítači (PC) Přístup k PC Vyuţití NIS pmcí přensných zařízení (tabletů) Hdncení znalsti PC Technika vládání PC Frekvence uţívání mdelů NIS Frekvence uţívání prgramu NIS-Amb Frekvence uţívání prgramu NIS-Hsp Frekvence uţívání prgramu NIS-SP Hdncení Sesterské překladvé zprávy Frekvence vyplňvání Sesterské překladvé zprávy Odpvěď Jinak čast vyplňuju Sestersku překladvu zprávu Přijatelnst elektrnické dkumentace Odpvěď Ne, nepvaţuji za přijatelnější Názr na elektrnicku frmu statní šetřvatelské dkumentace Názr na bezpečnst dat v NIS Názr na pstup v případě havárie NIS Pstup v případě havárie systému NIS Zájem vzdělávání v blasti IT 82

83 SEZNAM PŘÍLOH Přílha 1 Hdncení vybavení pracviště známku Přílha 2 Sesterská překladvá zpráva 1/2 Přílha 3 Sesterská překladvá zpráva 2/2 Přílha 4 Ţádst umţnění sběru infrmací Přílha 5 Dtazník 83

84 PŘÍLOHY Přílha 1: Hdncení vybavení pracviště známku 84

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

I. RESORTNÍ BEZPEČNOSTNÍ CÍLE

I. RESORTNÍ BEZPEČNOSTNÍ CÍLE I. RESORTNÍ BEZPEČNOSTNÍ CÍLE Ministerstv zdravtnictví ČR vyhlásil Resrtní bezpečnstní cíle (dále RBC) v blasti kvality pskytvaných služeb a bezpečí pacientů. Ty mají za cíl minimalizvat rizika v nejrizikvějších

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE

INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE Vladimír Pávek, Jihčeská vědecká knihvna v Českých Budějvicích Úvd Jihčeská vědecká knihvna (JVK) v Českých Budějvicích prvzuje své webvé stránky d začátku rku 1996 (tehdy

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Dohoda o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče Dhda výknu pěstunské péče Název rganizace: Centrum pr dítě a rdinu LATUS Právní frma: bčanské sdružení se sídlem Nýřanská 34, 323 26 Plzeň IČ: 22767452 reg. MVČR 4.11.2011.pd č.j. VS/1-1/86 311/11-R zast.

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Plán e-bezpečnosti na škole

Plán e-bezpečnosti na škole Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/01.0014. Plán e-bezpečnsti na škle Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Střední škla technická Žďár nad Sázavu 2014

Více

Jak zavést systém managementu kvality

Jak zavést systém managementu kvality Jak zavést systém managementu kvality Systém managementu kvality může být zaveden d Vaší rganizace něklika způsby, například: 1. knzultační frma Pravidelné návštěvy v rganizaci dbrným pradcem a knzultace

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net Pravidla n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net (dále jen pravidla) I. Účel pravidel: Účelem těcht pravidel je pdrbně stanvit průběh realizace n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net v elektrnické aukční

Více

22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace ABSOLVENTSKÉ PRÁCE INFORMACE PRO ŽÁKY

22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace ABSOLVENTSKÉ PRÁCE INFORMACE PRO ŽÁKY 22. základní škla Plzeň, Na Dluhých 49, příspěvkvá rganizace ABSOLVENTSKÉ PRÁCE INFORMACE PRO ŽÁKY ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 22. základní škla Plzeň www.22zsplzen.cz OBSAH 1. CÍLE ZPRACOVÁNÍ ABSOLVENTSKÉ PRÁCE...

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

Š K O L N Í R O K / ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT. Plán práce 2012/2013

Š K O L N Í R O K / ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT. Plán práce 2012/2013 Š K O L N Í R O K 2 0 1 2 / 2 0 1 3 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT Plán práce 2012/2013 Náplň činnsti Náplň práce ICT metdika vychází z vyhlášky 317/2005 upravené

Více

Pravidla pro poskytování fakultativních služeb klientům

Pravidla pro poskytování fakultativních služeb klientům Centrum sciálních služeb Jindřichův Hradec Dmv Pístina Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárku Vnitřní předpis směrnice č. 109/2014 Pravidla pr pskytvání fakultativních služeb klientům I. Obecná ustanvení

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Bezkontaktní platby v českém obchodě

Bezkontaktní platby v českém obchodě Bezkntaktní platby v českém bchdě Piltní prjekt NFC plateb Ing. Dr. M. Exner, CIO Glbus Retail Summit, Praha 01.02.2012 Elektrnické platby v Glbusu Akceptace platebních karet (ČS) 10/1998 Akceptace platebních

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

1. Dotazník pro pedagogické pracovníky a management školy. 1) Pro validitu zjišťovaných dat, uveďte vaši pozici ve škole (váhu má vyšší funkce )

1. Dotazník pro pedagogické pracovníky a management školy. 1) Pro validitu zjišťovaných dat, uveďte vaši pozici ve škole (váhu má vyšší funkce ) Přílha 1: 1. Dtazník pr pedaggické pracvníky a management škly 1) Pr validitu zjišťvaných dat, uveďte vaši pzici ve škle (váhu má vyšší funkce ) Ředitel Zástupce ředitele Veducí předmětvé kmise Krdinátr

Více

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013 Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG

Více

Document imaging, Digitalizace - Sure we can

Document imaging, Digitalizace - Sure we can Dcument imaging, Digitalizace - Sure we can Splečnsti TNT Expres Česká republika a HANDICAP vdi se spjily s cílem pskytvat maximální a plně prfesinální služby v blasti lgistiky, dpravy, expresních zásilek,

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Configuration Management

Configuration Management Evrpský sciální fnd Praha & EU: Investujeme d vaší buducnsti Cnfiguratin Management Tmáš Krátký tmas.kratky@prfinit.eu http://www.prfinit.eu/cz/pdpra-univerzit/univerzitni-vyuka Sftwarvý prces??? Sftwarvý

Více

Instalace a technické informace

Instalace a technické informace Dkumentace k mdulu MdleKREM Samstatný mdul MdleKREM umžňuje zbrazit (vyučujícím i studentů) mdel průchdu studenta vyučvaným kurzem a t jak v grafické pdbě (využívající znalstní mdel GLIKREM - GuideLine

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv INFORMAČNÍ MEMORANDUM č. 4/3/2009/11 k elektrnickému výběrvému řízení na úplatné pstupení phledávek z titulu předčasně uknčených leasingvých smluv Praha, 30.11.2010 Infrmační memrandum č. 4/3/2009/11 1/9

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Název zadavatele Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Sídl Na Slvance 1999/2, 182 21 Praha 8 IČ 68378271 Právní frma Zástupce zadavatele Název zakázky Druh zadávacíh

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

Příjem a hodnocení žádostí o podporu

Příjem a hodnocení žádostí o podporu Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá

Více

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad pr bdbí 2007-13 Schválen MV ROP JZ dne 30. 5. 2011 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Úplná pravidla soutěže Windows W8.1 Zóna komfortního nákupu

Úplná pravidla soutěže Windows W8.1 Zóna komfortního nákupu Úplná pravidla sutěže Windws W8.1 Zóna kmfrtníh nákupu Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel sutěže Windws W8.1 Zóna kmfrtníh nákupu (dále jen sutěž ). Tat pravidla jsu jediným dkumentem,

Více

- Aplikace je napsána v C#.NET, je instalována na webovém serveru - Data jsou ukládána v databázi MS-SQL 2005 a vyšší

- Aplikace je napsána v C#.NET, je instalována na webovém serveru - Data jsou ukládána v databázi MS-SQL 2005 a vyšší Prdukt: je aplikace pr správu ICT prjektvých záměrů a ICT prjektů. Je zpracvána na základě analýzy a specifikace pžadavků cílvých uživatelů. PMS - Aplikace pr řízení prjektvých záměrů a prjektů je nástrj

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

Registr Tarceva návrh CRF Nemalobuněčný karcinom plic

Registr Tarceva návrh CRF Nemalobuněčný karcinom plic Registr Tarceva návrh CRF Nemalbuněčný karcinm plic Frmulář: Vstupní parametry Rk narzení (z rdnéh čísla) Věk (z rdnéh čísla) Phlaví (z rdnéh čísla) Kuření Kuřák Bývalý kuřák Nekuřák Hmtnst pacienta v

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014 DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014 ZADAVATEL: Česká republika Ministerstv práce a sciálních věcí Sídlem: Na Příčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 Zastupena: Rbinem Pvšíkem,

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Smlouva o závazku veřejné služby zabezpečení lékařské pohotovostní služby OŠKSS: SML /LPS/2015

Smlouva o závazku veřejné služby zabezpečení lékařské pohotovostní služby OŠKSS: SML /LPS/2015 Smluva závazku veřejné služby zabezpečení lékařské phtvstní služby OŠKSS: SML /LPS/2015 uzavřená pdle ust. 1746 dst. 2 zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů S m l u v n í s

Více

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 OBSAH 1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 4 ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21 4.3.1 SMLUVNÍ POLITIKA

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod Výzva k pdání nabídky na veřejnu zakázku: Právní služby a pradenství pr Reginální radu reginu sudržnsti Jihvýchd zadávanu pdle 6 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, jak zakázku

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY KDO JSME A KOMU SLOUŽÍME platná d 1. 4. 2015 Charakteristika dlehčvací služby Odlehčvací služba je terénní služba pskytvaná sbám, které mají sníženu sběstačnst z důvdu

Více

IT Security a Cloud. Zbyněk Juřena Managing Director ALTRON Business Solutions, a.s. září 2014

IT Security a Cloud. Zbyněk Juřena Managing Director ALTRON Business Solutions, a.s. září 2014 IT Security a Clud Zbyněk Juřena Managing Directr ALTRON Business Slutins, a.s. září 2014 AGENDA C je t Clud? Mdely nasazení a pskytvání služeb Nejčastější případy pužití Cludu Bezpečnstní rizika a bezpečnst

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

bezpečnostní politiku na interní LAN síti, NAC) a řešení komplexní bezpečnostní politiky.

bezpečnostní politiku na interní LAN síti, NAC) a řešení komplexní bezpečnostní politiky. Výzva k předkládání prjektů č. 1 vyhlášená v suladu se Zásadami zastupitelstva kraje Vysčina č. 13/10 Pdprvané blasti (tituly): A. BEZPEČNOST ICT A ZÁLOHOVÁNÍ DAT B. VIRTUALIZACE Tématické členění na pdtituly:

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

PŘÍLOHA 1 ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ ZÁVAZNÁ OSNOVA ZPRÁVY K FA/FEA. Manuál k Energetickému modelu Projekt: Aktualizace modelů a manuálů FEA

PŘÍLOHA 1 ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ ZÁVAZNÁ OSNOVA ZPRÁVY K FA/FEA. Manuál k Energetickému modelu Projekt: Aktualizace modelů a manuálů FEA ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ ZÁVAZNÁ OSNOVA ZPRÁVY K FA/FEA PŘÍLOHA 1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.pzp.cz, dtazy@sfzp.cz Zelená linka pr zájemce dtace: 800 260

Více

MMR SLUŽBY MOBILNÍHO OPERÁTORA. nadlimitní veřejná zakázky otevřeného řízení. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj

MMR SLUŽBY MOBILNÍHO OPERÁTORA. nadlimitní veřejná zakázky otevřeného řízení. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj Základní údaje zadávací dkumentace k veřejné zakázce zadané v zadávacím řízení dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) Název veřejné zakázky: MMR SLUŽBY

Více

REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY. Případová studie. Implementace věrnostního programu s.

REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY. Případová studie. Implementace věrnostního programu s. REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY Případvá studie Implementace věrnstníh prgramu s.oliver www.risrsa.cz inf@risrsa.cz 11.11.2014 Úvd Splečnst s.oliver CZ s.r.. a s.oliver

Více

Tvorba elektronického herbáře

Tvorba elektronického herbáře Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků - Gymnázium Cheb Tvrba elektrnickéh herbáře Autr kurzu: Mgr. Mirslava Vaicvá Vyučvací předmět: Bilgie a infrmatika Rčník: Kvarta smiletéh studia gymnázia, ppř.

Více

Plán nezbytné modernizace zdravotních registrů jako datové základny ehealth. Ladislav Dušek

Plán nezbytné modernizace zdravotních registrů jako datové základny ehealth. Ladislav Dušek Plán nezbytné mdernizace zdravtních registrů jak datvé základny ehealth Ladislav Dušek I. Stav a využitelnst su asných datvých agend ÚZIS Nárdní zdravtnický infrmační systém Sučasné datvé agendy ÚZIS ČR

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX003WQC1* UOHSX003WQC1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S523/2011/VZ-19003/2011/520/ABr V Brně dne: 30. března 2012 Rzhdnutí nabyl právní mci dne 28.4.2012 Úřad pr chranu

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

SYLABUS KURZU HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VAV

SYLABUS KURZU HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VAV SYLABUS KURZU HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VAV Klíčvá aktivita: 10 Rzvj kmpetencí při hdncení výsledků VaV Kurz: Hdncení výsledků VAV Cílem kurzu je získání přehledu sučasných i buducích přístupech, psaných i nepsaných,

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

1. Předmět díla a technické požadavky

1. Předmět díla a technické požadavky Přílha č. 1 Smluvy Specifikace předmětu plnění 1. Předmět díla a technické pžadavky Zhtvitel prvede analýzu stávajícíh stavu a návrh řešení v tmt rzsahu: detailní analýza sučasnéh stavu archivu, klasifikace

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

Organizační řád Občanského sdružení NHfree.net

Organizační řád Občanského sdružení NHfree.net Organizační řád Občanskéh sdružení NHfree.net revize 1.3 ze dne 22.2.2009 Občanské sdružení NHfree.net, Stříbrné Hry 121, 341 01 Nalžvské Hry, IČO 27038114, nhnet@seznam.cz, www.nhfree.net Zaregistrván

Více

JAK SE LÉPE ORIENTOVAT VE VÝSLEDCÍCH KLINICKÝCH STUDIÍ

JAK SE LÉPE ORIENTOVAT VE VÝSLEDCÍCH KLINICKÝCH STUDIÍ Kurz vhdný pr ty, kteří chtějí rzumět výsledkům klinických studií a umět je interpretvat JAK SE LÉPE ORIENTOVAT VE VÝSLEDCÍCH KLINICKÝCH STUDIÍ Dpručen pr lékaře, dbrné garanty a další sby aktivně prezentující

Více

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010 Sylabus mdulu G: Řízení kvality, kntrling, rizika Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Branislav Lack Martina Plčákvá Kateřina Hrazdilvá Bčkvá - knzultantka 6. 12. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

Informace k aplikaci KISSoS. Revize metodik pro výkaznictví Nové moduly aplikace Možnosti rozvoje aplikace

Informace k aplikaci KISSoS. Revize metodik pro výkaznictví Nové moduly aplikace Možnosti rozvoje aplikace Infrmace k aplikaci KISSS Revize metdik pr výkaznictví Nvé mduly aplikace Mžnsti rzvje aplikace Revize metdik pr výkaznictví aplikace KISSS Nminace zástupců jedntlivých služeb: duben až květen 2017 Jednání:

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Autpjištění Allianz pjišťvna nabízí zaměstnancům Vyské škly báňské Technické univerzity Ostrava cenvě

Více

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2014 DOMOV PRO SENIORY SVĚTLO, POBOČKA PÍSEK KARLA ČAPKA 2549, 397 01 PÍSEK IČO: 708 698 12 ZŘIZOVATEL: JIHOČESKÝ KRAJ U ZIMNÍHO STADIONU 1952/2 370 76 ČESKÉ BUDĚJOVICE

Více

Mobilní zpravodajská aplikace idnes. A7B39PDA - Principy tvorby mobilních aplikací

Mobilní zpravodajská aplikace idnes. A7B39PDA - Principy tvorby mobilních aplikací Mbilní zpravdajská aplikace idnes A7B39PDA - Principy tvrby mbilních aplikací Autr: Marek Krátký kratkma2@fel.cvut.cz Ppis D1 Zpravdajská aplikace idnes je určena pr chytré telefny neb pr tablety. Aplikace

Více

Sdělení ředitele školy o průběhu maturitní zkoušky v roce 2019

Sdělení ředitele školy o průběhu maturitní zkoušky v roce 2019 Střední průmyslvá škla, Obchdní akademie a Jazykvá škla s právem státní jazykvé zkušky Frýdek- Místek, příspěvkvá rganizace 28. října 1598, 738 01 Frýdek-Místek 558 406 111 ředitel: 558 406 211 skla@spsafm.cz

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

Charakteristika hlavních skupin druhů dokumentů šedé literatury

Charakteristika hlavních skupin druhů dokumentů šedé literatury Manuál Charakteristika hlavních skupin druhů dkumentů šedé literatury S s = 62 370 mm 2 210 mm A4 Charakteristika hlavních skupin druhů dkumentů šedé literatury

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma 2012_SOP_ kuchař, číšník samostatná odborná práce 65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.

Více

Policejní prezidium ČR

Policejní prezidium ČR Plicejní prezidium ČR Správa lgistickéh zabezpečení VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK (dále jen výzva) veřejná zakázka maléh rzsahu Čísl zakázky Č.j.: PPR-22504-5/ČJ-2014-990656 Název zakázky: Transprty CRZ- mnitring

Více

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39 O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP V ROCE 2014 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21

Více