ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

Transkript

1 ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST MAKROEKONOMICKÉ A MIKROEKONOMICKÉ SOUVISLOSTI BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/ ) Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova Brno telefon: alena.bumbova@unob.cz

2 OBSAH Úvod Ekonomická činnost a EB Makroekonomická úroveň EB a hospodářský růst EB a zaměstnanost EB a cenová politika EB a platební bilance Mikroekonomická úroveň

3 Úvod Do jaké míry mají opatření politiky EB vliv na organizaci a její základní ekonomické indikátory? Bezpečnost organizace je spojena s jejími hospodářskými výsledky. Organizace s dostatečným množstvím zdrojů je schopna lépe reagovat na požadavky a úkoly plynoucí ze zajištění EB.

4 Ekonomická činnost a EB Ekonomická činnost = účelné využívání lidských a přírodních zdrojů k produkci výrobků a služeb, které slouží k co nejplnějšímu uspokojování potřeb lidí. Ekonomická činnost ovlivňuje environmentální bezpečnost, narušuje životní prostředí. Snaha o kontrolu a ovlivňování vztahů mezi ekonomickým rozvojem a úrovní EB.

5 Schéma vztahů mezi ekonomickou činností a EB Moldan B. a kol. Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN

6 Makroekonomická úroveň Makroekonomie zkoumá dominantní tendence ve vývoji národního hospodářství jako celku. Na základě makroekonomické politiky stát ovlivňuje svoji ekonomickou výkonnost. Základní makroekonomické cíle: rozvíjet produkci výrobků a služeb, tj. zabezpečovat hospodářský růst; zajistit vysokou zaměstnanost obyvatelstva, resp. dosáhnout nízké míry nezaměstnanosti; stabilizovat cenovou úroveň, dosahovat předchozí cíle s co nejnižší inflací; dosahovat vyrovnanou platební bilanci.

7 Ukazatelé: hrubý domácí produkt (HDP); míra nezaměstnanosti práceschopného obyvatelstva; míra inflace; saldo platební bilance. Nástroje: příjmová a výdajová politika; monetární politika; měnový kurz; důchodová politika atd. Zdroj:

8 EB a hospodářský růst hospodářský růst - klíčový cíl makroekonomické politiky; vysoká úroveň HDP nemusí zahrnovat imateriální hodnoty komplexně chápané životní úrovně, tj. i úroveň a kvalitu zajištění EB; některé země upřednostňují hospodářský růst před úrovní EB. Je vazba mezi dosažením růstu HDP a úrovní EB?

9 Hranice produkčních možností osa x úroveň produkce materiálních statků osa y kvalita EB

10 Udržení určitého stupně hospodářského rozvoje je nutné pro: a) zvyšování materiálních komponent životní úrovně, b) udržení zaměstnanosti, c) lepší možnosti sociálně spravedlivého rozdělování důchodů, d) plnění hlavních funkcí státu (zabezpečení obrany, vzdělání, zdravotní péče, sociální politiky aj.). Jednostranná orientace na zvyšování produkce materiálních statků nemůže být z dlouhodobého časového horizontu úspěšná, což potvrdila již i praxe.

11 Úroveň a kvalita EB se nemusí projevit v hospodářském růstu: mnohé činnosti, resp. jevy nenacházejí svůj výraz v ukazateli HDP (jako záporná položka); některé důsledky znečištění či jiného narušení životního prostředí se paradoxně odrážejí v růstu HDP, a působí tedy zcela mylně jako zvyšování životní úrovně; HDP zvyšuje třeba těžba neobnovitelných přírodních zdrojů.

12 Opatření na zajištění EB nemusí nutně limitovat hospodářský růst, neboť: a) investice, které jsou pro jednu firmu neproduktivní mohou být pro jiné podniky vysoce lukrativní; b) marginální společenské náklady mohou být ve svém souhrnu dokonce nižší (ekonomické škody, negativní externí efekty); c) požadavky zajištění EB nevyvolávají jen neproduktivní investice, nýbrž mohou stimulovat i technologické změny, jež mohou pozitivně ovlivnit celkovou nákladovou bilanci; d) EB indikuje mnohdy nejen environmentálně příznivější řešení, nýbrž i řešení s vyšší užitnou hodnotou, která je sumárně efektivnější.

13 EB a zaměstnanost cíl hospodářské politiky zajištění vysoké míry zaměstnanosti; aplikace strategie udržitelného rozvoje sociální pilíř; heterogenní problematika; Lisabonská strategie; expandující odvětví výroba energie z obnovitelných zdrojů, odpadové hospodářství, environmentální poradenství, ekologicky šetrná výstavba, ekoturismus, klimatické změny; Mezinárodní organizace práce Green Jobs Initiative OECD Environment and Employment

14 Jak zkoumat dopad politiky EB na zaměstnanost? kroky: vymezení environmentálních aktivit; klasifikace dopadů aktivit na zaměstnanost; metodika pro sběr dat analýzy.

15 Klasifikace dopadů aktivit na zaměstnanost stanovení dopadů, které budou předmětem analýzy; základní rozlišení pozitivní a negativní dopady; nepřímé (druhotné) dopady na zaměstnanost; indukované dopady (zachycují multiplikační efekt); Problémy: časový horizont (krátkodobé a dlouhodobé dopady); měření dopadu (pracovní místa na částečný nebo plný úvazek); vytvoření pracovních míst za podpory programů; zachycení dopadů do všech oborů ekonomiky.

16 Vztah mezi EB a zaměstnaností je ovlivněn faktory fází ekonomického cyklu, v němž se environmentální opatření realizují (konjunktura, deprese); charakterem nezaměstnanosti; typem prosazované politiky EB; strukturou mixu používaných nástrojů; možnostmi domácí výroby; mezinárodními incidencemi.

17 Vazba mezi politikou trhu práce a politikou EB 1. podpora zaměstnanosti pomocí zvýšení výdajů z veřejných rozpočtů tvorba pracovních míst; multiplikační efekt; veřejné výdaje na zajištění EB jsou náročnější na pracovní sílu než alternativní výdaje do jiných sfér. 2. stimulace poptávky po práci prostřednictvím konkrétně zaměřených intervencí do pracovního trhu programy vytváření pracovních míst, které jsou vázány na definovaná kritéria.

18 3. komplexnější opatření zkvalitnění nabídkové strany trhu práce; zaměstnanecké poradny a rekvalifikační programy.

19 EB a cenová politika přiměřený a předvídatelný růst všeobecné cenové hladiny nepředstavuje pro ekonomiku velkou hrozbu, může vyčistit nedokonalé trhy; neočekávaný a nerovnoměrný růst cen vyvolává významné náklady a negativní ekonomické dopady; inflační tlaky zavádění nových opatření a nástrojů politiky EB; cenové indexy (Laspeyresův, Paascheho a Fisherův index cen) slouží k hodnocení změn cenové hladiny; index spotřebitelských cen; míra inflace je vyjadřována pomocí relativního přírůstku indexu spotřebitelských cen, kritika.

20 index průmyslových výrobců (proinflační, protiinflační impulzy); index cen zemědělských výrobců; index cen v zahraničními obchodě; index cen stavebních prací a stavebních objektů. Znaky: vypočteny na základě výběrových šetření určitých položek v souboru vybraných zpravodajských jednotek; agregace se provádí s použitím váženého průměru jednotlivých indexů na bázi stálých váhových schémat referenčního období;

21 Vliv opatření v oblasti zajištění EB na vývoj cen zahrnuje následující aspekty a) nároky na udržení kvality EB zvláště v počátečním období zvyšují náklady, jež se dříve či později přenesou do cen finálních produktů; b) preventivní ochrana v podobě čistých technologií je dlouhodobě efektivnější než cesta zavádění dodatečných zařízení; c) efekt ve formě zvyšování cen je parciálně retardován střednědobými a dlouhodobými substitučními procesy, které spočívají v hledání náhradních, ekologicky příznivějších vstupů a produktů; d) požadavky na EB se prosazují v rámci technického pokroku ve výrobním procesu i ve výrobcích, což vede ke snížení měrných nákladů na zamezení znehodnocování prostředí.

22 Environmentální výdaje z rozpočtů ekonomických subjektů a jejich vliv na cenovou stabilitu v prvním stádiu zvýšení úrovně zajištění EB vyvolá krátkodobé dodatečné náklady výdaje podniku rostou náklady se přenáší do cen finálních výrobků a služeb; v zátěžových oborech může vyvolat vysoké cenové efekty snížení konkurenceschopnosti, neúměrný útlum produkce cenový růst, cenová destabilizace se může přenést i do jiných odvětví; v delším časovém hledisku se náklady integrují do celkových nákladů a nevedou vůbec nebo málo k dodatečnému zvýšení cen, dlouhodobě dokonce i klesat aplikací technologického pokroku a inovacemi; ovlivněno charakterem tržního prostředí.

23 Ve stabilizovaných ekonomikách se pozitivní a negativní přímé i nepřímé cenové efekty vyvolané opatřeními ke zvýšené environmentální bezpečnosti dlouhodobě vyrovnávají. Příklad: zvýšení výroby kapalných biopaliv

24 EB a platební bilance stimuly pro rozvoj mezinárodního obchodu; strategická priorita ČR; argumenty pro otevřenost hospodářství: efektivnost zaměření na prioritní oblasti svého hospodářství včetně výzkumu, vývoje a inovací; adaptace vzdělávání; zajištění politické podpory; proporcionalita zajišťuje odbytové trhy pro výrobky a služby; zabezpečuje přítok surovin, meziproduktů a produktů pro finální spotřebu, které nemá země k dispozici; demonstrativní efekt aktivní implementace mezinárodních trendů; získávání dobrého jména, značky, důvěry.

25 zájem o EB a strategii udržitelného rozvoje vyvolává zvýšený zájem o obchod se zbožím a službami, které přispívají k naplnění těchto konceptů; liberalizace mezinárodního obchodu významný nástroj rozvoje, který generuje ekonomický růst, zaměstnanost a podporuje transfer technologií, dovedností a know-how; podporována přijetím závazků na mezinárodních fórech a mezinárodními organizacemi; mezinárodní obchod s environmentálním zbožím win-win efekty, odstranění nebo snížení cel a tarifních překážek; PROTI: země třetího světa, negativní dopady na průmysl, malé a střední podniky a obyvatele s nižší kupní silou.

26 Mikroekonomická úroveň Legenda: ED SUB křivka ekonomické škody, kterou působí subjekt znehodnocováním EB sám sobě; ED EXT ekonomická škoda, kterou působí subjekt jiným subjektům; ED SOC křivka ekonomické škody, kterou působí subjekt sobě i jiným subjektům (dohromady); CC SUB křivka nákladů na zamezení daného subjektu; EBE SUB křivka ekologické zátěže subjektu při zohlednění pouze škod, které působí sám sobě; EBE SOC křivka ekologické zátěže subjektu při zohlednění všech škod, které znehodnocováním EB působí; EBE SUB min minimální ekologická zátěž subjektu; EBE SOC min minimální ekologická zátěž subjektu při zohlednění všech škod působených tímto subjektem; E OPT SUB ekonomicky optimální negativní vliv subjektu na EB z jeho hlediska; E OPT SOC ekonomicky optimální negativní vliv subjektu na EB ze společenského hlediska;

27 Administrativní zátěž ekonomických subjektů regulace v oblasti EB způsobuje (přímé a nepřímé) náklady ekonomických subjektů; nástroje snižování administrativní zátěže: úprava legislativy; optimalizace procesů sběru dat a výběru daní; orientace administrativy směrem k potřebám občanů a podniků; aplikace moderních komunikačních technologií. modely hodnocení administrativní zátěže standardní nákladový model (jednorázové, opakující se náklady).

28 DĚKUJI ZA POZORNOST Dotazy?