III. Zpráva o transformaci Pozemkového fondu České republiky, a to včetně organizačních a legislativních kroků

Transkript

1 III. Zpráva o transformaci Pozemkového fondu České republiky, a to včetně organizačních a legislativních kroků, v rámci modernizace a restrukturalizace řízení institucí v rámci rezortu Ministerstva zemědělství Usnesení vlády České republiky ze dne 22. června 2011 č. 488 ukládá ministru zemědělství předložit vládě do 31. října 2011 zprávu o transformaci Pozemkového fondu České republiky, a to včetně organizačních a legislativních kroků. Dále pak usnesením vlády České republiky ze dne 17. března 2008 č. 257 bylo uloženo ministru zemědělství informovat vládu vždy do 31. prosince každého kalendářního roku o průběhu přípravy legislativních a organizačních kroků k realizaci Zásad transformace Pozemkového fondu České republiky (dále jen Zásady ). Prvním legislativním krokem k uskutečnění transformace bylo přijetí zákona č. 299/2009 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména v části upravující strukturu řídících a kontrolních orgánů a jejich kompetenci. Kolektivní řídící orgány (presidium a výkonný výbor) dnem 31. prosince 2009 zanikly a dne 1. března 2010 byl vládou jmenován ředitel Pozemkového fondu České republiky (dále jen PF ČR). Dozorčí rada byla rozšířena z pěti členů na sedm a její kontrolní funkce i nástroje k řešení event. závažných zjištění byly významným způsobem posíleny. Ředitel vydal nový Statut PF ČR, který Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila dne 14. dubna 2010, a na něj navazující organizační řád, kterým byly vytvořeny podmínky pro postupné a rychlé zjednodušení vnitřní organizační struktury PF ČR v závislosti na objemu spravovaného majetku, klesajícím rozsahu jednotlivých agend s ním souvisejících, snižovaném počtu zaměstnanců atd. V současné době vykonává agendy PF ČR kromě ústředí již jen 14 krajských a 18 odloučených pracovišť, jejichž počet se bude dále snižovat tak, aby k 31. prosinci 2012 činnosti zbytkových agend vykonávala jen krajská pracoviště PF ČR. Pracovní skupina složená ze zástupců odboru legislativního a právního Ministerstva zemědělství (dále jen MZe), sekce Ústředního pozemkového úřadu MZe (dále jen ÚPÚ) a PF ČR připravila v souladu s usnesením vlády č. 257 a programovým prohlášením vlády v průběhu října a listopadu 2010 návrh tezí k nově vzniklému Pozemkového úřadu ČR (dále jen PÚ ČR). Tato koncepce navrhovala změnu usnesení ze dne 17. března 2008 č. 257 v tom smyslu, že by PF ČR byl ke stanovenému datu 31. prosince 2012 zrušen a jeho právním nástupcem (samostatnou právnickou osobou) by byla nově koncipovaný PÚ ČR, na který by přešla dosavadní agenda PF ČR. Koncepce byla opakovaným návrhem PF prosadit změnu vládního usnesení z roku 2008 ve smyslu vzniku samostatné právnické osoby mimo státní rozpočet. Současně koncepce navrhovala, aby na tento nový úřad přešla též agenda pozemkových úřadů, jež dosud tvoří soustava organizačních útvarů MZe, s tím, že některé pravomoci pozemkových úřadů ve druhém stupni správního řízení by byly ponechány MZe. Toto řešení navrhovalo oddělené financování pozemkových úřadů a PF ČR od státního rozpočtu a financování činnosti by bylo děleno příspěvkově z Veřejné pokladní správy, operačních programů a prostředků z prodeje státní půdy a privatizace. V první polovině prosince 2010 proběhlo k návrhu koncepce mezirezortní připomínkové řízení, ve kterém závažné připomínky uplatnilo zejména Ministerstvo financí a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. 1

2 Na začátku roku 2011 byla koncepce z meziresortního připomínkového řízení stažena z důvodu změny věcného záměru transformace a na pokyn MZe dotčené úřady začaly připravovat návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu ve smyslu transformace PF ČR a soustavy pozemkových úřadů na organizační složku státu Státní pozemkový úřad (dále jen SPÚ). Návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů prošel vnitřním připomínkovým řízením MZe s rozporem Ekonomického úseku MZe - zákonem je založen nesoulad při výkonu činností ve vztahu k postavení správního úřadu s rozhodovací pravomocí a stejného úřadu jakožto správci státního majetku. Proto bylo koncepčně rozhodnuto, že připravovaný zákon o SPÚ nahradí zákon č. 95/1999 Sb.,o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, bude převzata základní podstata a specifika zákona a to i včetně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky. Návrh tohoto zákona bude předmětem dalšího vnitřního i mezirezortního připomínkového řízení. V roce 2012 plánuje PF ČR snížit průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průměru o 75 zaměstnanců oproti roku K datu 1. lednu 2013 plánuje tedy PF ČR dosažení počtu systemizovaných pracovních míst ve výši 725. Tento záměr PF ČR neodpovídá usnesení vlády č. 257 ze dne 17. března 2008, a to i přestože PF ČR v rámci vnitřní transformace organizační a procesní struktury získal předpoklady pro vyšší operativnost, efektivnost řízení a maximální hospodárnost vynaložených prostředků, přesto nedošlo k výraznému snížení množství agendy. Působnost a agenda PF ČR má být postupně utlumována k dosažení zbytkové agendy, tomu však neodpovídá dosavadní tempo snižování počtu zaměstnanců ani velký objem agend, majetku, pomalé tempo dokončování restitucí. Přestože působnost a úkoly pozemkových úřadů narůstají, zejména se jedná o akceleraci pozemkových úprav (s důrazem na požadavky protipovodňových a protierozních opatření) a zajištění plánovaného procesu církevních restitucí, bude nutné i v těchto úřadech provést zásadní restrukturalizaci s cílem zvýšit náročnost na činnosti vykonávané Územními odbory ÚPÚ a posílení jejich kompetencí. Návrh výdajů Rozpočtu roku 2012 je vyšší než rozpočet roku 2011 a to o částku 100 mil Kč, které nejsou přitom rozpočtově stanoveny na krytí výdajů určených do oblasti zabezpečení transformace PF ČR. Dozorčí rada schválila návrh rozpočtu pozemkového fondu na rok 2012, ale tento návrh vůbec neobsahuje případné rozpočtové výdaje vznikající při převodu majetku ze ZVHS na PF ČR. Z ekonomického hlediska transformace je jednoznačně nepřípustné, aby tato skutečnost převodu ZVHS jakkoliv byla dále nákladově promítnuta do již projednaného návrhu rozpočtu, který se jeví značně nadhodnocený. Značně nekoncepční a problematickou záležitostí je nové zapojení PF ČR do operačního programu Životního prostředí pro oblast podpory 6.4 (optimalizace vodního režimu krajiny) a 6.5 (podpora regenerace urbanizované krajiny) a to formou 30% spolufinancování. Otvírat tyto záležitosti před ukončením činnosti fondu se jeví jako nehospodárné vynakládání finančních prostředků organizací, která není primárně k těmto účelům využívání operačních programů založena. Z hlediska navrhovaného rozpočtu je zarážející, že v oblasti provozních nákladů a dlouhodobému majetku mimo oblast osobních a sociálních nákladů není dosahováno významnějších úspor. Je otázkou proč v oblasti nákupu a služeb je rok před koncem PF ČR rozpočtováno 8, 4 mil Kč na školení a semináře, v oblasti ostatních nákladů výdaje zejména na 2

3 analýzy a poradenství jsou navýšeny na částku 24,8 mil Kč, přitom tyto výdaje nemají souvislost s ukončením činností PF ČR. V oblasti dlouhodobého majetku je rozpočtována obnova vozového parku u zanikající organizace v rozsahu 8,5 mil Kč. Vzhledem k ukončení činnosti Pozemkového fondu v roce 2012 lze jednoznačně negativně hodnotit vypisování níže uvedených veřejných zakázek v roce 2011, která překračují konec roku 2012 a tedy datum ukončení činnosti Pozemkového fondu : 1) Uzavření rámcové mandátní smlouvy na právní smlouvy v hodnotě 140 mil Kč a na dobu 4 let od uzavření smlouvy. 2) Stavební práce prováděné Pozemkovým fondem v hodnotě 500 mil Kč na dobu 2 let od uzavření smlouvy. Výše uvedené smlouvy nejsou k 15. říjnu 2011 uzavřeny. Problematickou je také zakázka na rozšíření Centrálního ekonomického systému řízení (dále CESŘ) v hodnotě 51 mil Kč. Součástí předmětu plnění je poskytnutí rozšiřujících licencí, implementace dále popsaných rozšiřujících funkčních agend CESŘ, centralizace databází a migrace dat. Tato zakázka nebyla konzultovaná na MZe a v podmínkách IT nereaguje na potřebu sjednocení agendy IT obou institucí. Dále lze konstatovat, že celkový rozvoj IT tak jak je prováděn na Pozemkovém fondu po celou dobu roku 2011 v žádném případě nesměřuje k vytvoření podmínek pro zdárné sloučení a přenos dat do nově vytvořeného SPÚ. Základní údaje o PF ČR a pozemkových úřadech a) PF ČR byl zřízen k 1. lednu 1992 zákonem České národní rady č. 569/1991 Sb. a je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku. Jeho působnost je dána zejména zákonem č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. PF ČR má ve své správě státní zemědělské nemovitosti (budovy, jiné stavby a pozemky), které sloužily ke dni účinnosti zákona o půdě (k 24. červnu 1991) zemědělské, popř. lesní výrobě, vyjma nemovitostí zákonem výslovně ze správy vyloučených. V rámci svých kompetencí zejména: realizuje privatizační projekty, k nimž bylo vydáno příslušným orgánem rozhodnutí o privatizaci; prodává pozemky a další nemovitosti do vlastnictví fyzických a právnických osob; vypořádává restituční nároky oprávněných osob podle zákona o půdě a dalších souvisejících právních předpisů; zajišťuje formou pronájmu využití spravovaných nemovitostí, do doby jejich odstátnění; ze svých příjmů spolufinancuje na základě rozhodnutí vlády a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky řadu oborů zemědělství a péče o krajinu (např. zmírnění 3

4 následků povodní, Program obnovy venkova, chov krav bez tržní produkce mléka, vývoz výrobků z kravského mléka, vodní hospodářství, pozemkové úpravy, národní doplňkové platby k přímým podporám, značku kvality KLASA ). Od 1. ledna 2010 došlo k přeměně systému řízení PF ČR z modelu kolektivního (výkonný výbor, presidium) na model manažerský (ředitel, náměstci). Pozice dozorčí rady jako jediného orgánu, který zůstal zachován, byla v některých oblastech (např. kontrola převodů pozemků) posílena. Od 1. května 2010 bylo zřízeno 14 krajských pracovišť, která převzala vymezené části agendy dosavadních územních pracovišť a v současné době zastřešují 18 odloučených (bývalých územních) pracovišť v příslušném kraji. PF ČR je právnickou osobou a veškeré převody pozemků (popř. staveb) realizuje smluvně. Není organizační složkou státu, na rozdíl od správních úřadů, takže na převody nemovitostí se nevztahují ustanovení pro nakládání s majetkem obsažená v zákoně č. 219/2000 Sb. Tento zákon pak dopadá na správu majetku státu, kterou v rámci stanoveného předmětu činnosti vykonává PF ČR jen omezeně. PF ČR bude v rámci transformace Zemědělské a vodohospodářské správy spravovat rovněž hlavní odvodňovací zařízení (HOZ) a související majetek. Po ukončení působnosti a transformaci PF ČR (předpokládaný termín 31. prosince 2012) bude i za situace, že objem zbytkového majetku bude nižší než nyní, nutno zajistit jeho správu (ochranu, pronájem, údržbu, privatizaci, vymáhání pohledávek, účast v soudních i správních řízeních). Pro plynulé převedení správy majetku státu je nezbytné vypracovat PF ČR podrobný přehled druhové struktury majetku a zbytkové agendy. Pro komplexní a plynulé předání zbytkové agendy je třeba vypsat veřejnou zakázku jiného druhu než auditních dle směrnic pro auditory, kdy poskytovatel by popsal zbytkové agendy, majetek, procesy a činnosti, uzavření účetnictví pro předání, přechod na novou organizační složku státu. b) Existenci pozemkových úřadů předpokládá zákon o půdě, když v řadě svých ustanovení tyto úřady uvádí, a to v souvislosti s výkonem zásadních aktivit v řízení restitučním a v řízení o pozemkových úpravách. V roce 1991 byla soustava pozemkových úřadů založena zákonem č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Pozemkové úřady se staly součástmi Okresních úřadů, přičemž v čele stál Ústřední pozemkový úřad jako součást Ministerstva zemědělství. Ani po zrušení okresních úřadů se pozemkové úřady netransformovaly v organizační složku státu, resp. jako samostatná účetní jednotka. Současná soustava pozemkových úřadů je založena v rámci Ministerstva zemědělství zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soustavu tvoří pozemkové úřady a Ústřední pozemkový úřad, zřízené jako správní úřady pro výkon činností v tomto zákoně uvedeném. Pokud jde o kompetence těchto úřadů, zejména je to rozhodovací činnost na úseku restitucí, rozhodování v řízení o pozemkových úpravách, organizace pozemkových úprav a jejich realizace, zajišťování vytyčování pozemků, koordinace pozemkových úprav ve vztahu k územnímu plánování a ve 4

5 vztahu ke katastru nemovitostí, zajišťování aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek, zajišťování lustrace nemovitostí ve vlastnictví státu. Pozemkové úřady přímo nenakládají s majetkem státu ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, k této činnosti je kompetentní přímo Ministerstvo zemědělství. V České republice je dle výše citovaného zákona celkem 77 pozemkových úřadů, založených s okresní územní působností (včetně 4 měst Prahy, Brna, Plzně a Ostravy); takto byly pozemkové úřady založeny již původním zákonem o pozemkových úpravách a úřadech v roce V čele soustavy je ÚPÚ, který má rozhodovací pravomoc v otázkách, zda se na majetek vztahuje zákon o půdě a kromě řízení pozemkových úřadů, zajišťování výzkumu, vzdělávání a osvěty v oboru pozemkových úprav zabezpečuje činnost na úseku aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek a uděluje úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav. Současně je odvolacím orgánem proti rozhodnutí pozemkových úřadů. Vlastní organizační uspořádání není upraveno zákonem, ale je záležitostí pouze Organizačního řádu Ministerstva zemědělství. Před 2 lety bylo pro lepší operativnost řízení založeno 13 územních odborů ÚPÚ s působností dle krajů; ředitel územního odboru je většinou současně i ředitelem místně příslušného pozemkového úřadu. Územní odbory vykonávají kompetence v oblasti personalistiky, financování a rozpočtu, kontroly a v oblasti zadávání veřejných zakázek. Celá soustava je v nynější organizační struktuře zařazena jako sekce v úseku ekonomickém. V minulosti byla zařazena různě v úseku ekonomicko správním, v dřívějším úseku lesního a vodního hospodářství a rovněž v úseku komoditním. c) Realizace legislativních a organizačních kroků pro transformaci PF ČR k 31. prosinci 2012 Základní teze Zákonem bude zřízen SPÚ, jako organizační složka státu v gesci MZe, a současně jím bude stanovena jeho působnost a úkoly. SPÚ bude správním úřadem s celostátní působností. Současně budou zřízeny krajské pozemkové úřady jako správní úřady. SPÚ bude zřizovat i kontaktní pracoviště dle aktuálního rozsahu své agendy (zejména rozsahu prováděných pozemkových úprav), a to v souladu se svým organizačním řádem. SPÚ bude účetní jednotkou. SPÚ bude podřízen MZe. Sídlem SPÚ bude Praha. Dnem nabytí účinnosti takového zákona bude zrušen PF ČR a jeho působnost přejde na SPÚ. Dosavadní působnost ÚPÚ a pozemkových úřadů přejde rovněž na SPÚ. 5

6 Dnem nabytí účinnosti zákona stát vstoupí do všech práv a povinností PF ČR, včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů, jejichž účastníkem byl PF ČR. Výkon těchto práv a povinností bude náležet nově zřízenému SPÚ. Veškerý majetek PF ČR přejde dnem nabytí účinnosti zákona na stát. K tomuto majetku bude SPÚ náležet příslušnost hospodaření. Příslušnost hospodaření bude SPÚ náležet též k majetku, který ke dni předcházejícímu nabytí účinnosti tohoto zákona PF ČR spravoval. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, se na tyto nemovitosti (dosud ve správě PF ČR) bude vztahovat jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy 1) nestanoví jinak. Zákon o SPÚ bude tudíž speciálním právním předpisem ve vztahu k zák. č. 219/2000 Sb. SPÚ bude vykonávat jako správní úřad působnost, kterou dosud vykonávala soustava pozemkových úřadů dle zák. č. 139/2002 Sb. V čele SPÚ bude jeho ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství. Bližší podmínky organizačního uspořádání SPÚ stanoví organizační řád, který vydá ředitel SPÚ s předchozím písemným souhlasem ministerstva. U zákona o SPÚ se předpokládají standardní přechodná ustanovení. Zejména v oblasti pracovněprávních vztahů výkon práv a povinností k zaměstnancům zařazených v útvarech MZe tvořících pozemkové úřady přejde dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na SPÚ. Stejným způsobem přejde výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům PF ČR. Řízení zahájená pozemkovými úřady přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená nebo přerušená dokončí SPÚ. Předpokládá se: o zrušení zákona č. 95/1999 Sb. o prodeji zemědělské půdy (v současnosti probíhá analýza tohoto zákona o převzetí některých ustanovení do nové právní úpravy; probíhá diskuse k 15 citovaného zákona, týkajícího se lesních pozemků); postupy, které nebudou vedeny podle zákona č. 219/2000 Sb. formulovat v novém zákoně, o zrušení zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, beze zbytku, o vypracovat PF ČR podrobný přehled druhové struktury majetku a zbytkové agendy pro předání SPÚ, příp. jiným organizačním složkám státu, o zvážení případné legislativní úpravy zajišťující dořešení sporných otázek vážících se k oprávněnosti Pozemkového fondu ČR s některými druhy majetku nakládat, o jasná vize dokončení restitucí pozitivní odezva restituentů. 1) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6

7 Bezúplatné převody pozemků, dosud uskutečňované podle zákona č. 569/1991 Sb. a zákona č. 95/1999 Sb., jsou zařazeny do návrhu zákona o SPÚ. d) Ekonomické hledisko v rámci snížení stavu zaměstnanců obou institucí dojde k efektivnějšímu využití a úsporám při využití budov, IT, vozového parku atd. a úspoře prostředků ve výši cca 80 mil. Kč, optimalizace ústředí: při 919 zaměstnancích pozemkových úřadů v republice pracuje na ÚPÚ pouze 27 zaměstnanců; na ústředí PF ČR je 193 zaměstnanců na 679 zaměstnanců v regionálních pracovištích, o u předpokládaného počtu zaměstnanců jsou dvě varianty (v odhadu není zohledněno snížení platů zaměstnanců PF ČR v rámci přechodu na tabulkový systém dle vyhlášky č. 564/2006 Sb.) při snížení počtu pracovníků na společných 1300 zaměstnanců dojde k úspoře prostředků na mzdy státního rozpočtu minimálně ve výši 164 mil. Kč snížení na společných 900 zaměstnanců dojde k úspoře minimálně ve výši 265 mil. Kč., v rámci energií, DHM, služeb atd. dojde k úspoře více než 150 mil. Kč, Předpokládaná úspora je celkem 500 mil. Kč. e) Závěr - doporučení V procesu realizace legislativních a organizačních kroků pro zrušení a transformaci PF ČR k 31. prosinci 2012 může nastat několik klíčových situací, které výrazně ovlivní plánovaný proces transformace, ale jednoznačně lze předpokládat, že tento proces nemohou narušit a cíl vzniku SPÚ je zajištěn. Termín ukončení činnosti PF ČR k 31. prosinci 2012 byl zvolen v březnu roku 2008 jako předpoklad možného data vypořádání převážné části restitučních nároků a prodané státní půdy, přestože doposud tento proces není ukončen, stanovené datum je reálné v případě přijetí novely zákona č. 95/1999 Sb., která počítá s rozšířením účasti oprávněných osob na přednostním prodeji a tím urychlení procesu uspokojení restitučních nároků. Při provedené analýze bylo zjištěno, že při ukončení činnosti k 31. prosinci 2012 bude zbývat vypořádat nároky dle 11a a 18a zákona č. 229/1991 Sb. ještě ve výši cca 750 mil. Kč. V souvislosti s předpokládaným sloučením agend pozemkových úřadů a PF ČR do jedné organizační složky státu, je nutné uložit řediteli PF ČR nový jmenovitý úkol k prioritnímu vypořádáním restitučních nároků v závěru roku 2011 a v roce 2012 se významně přiblížit k dokončení majetkového vypořádání restitucí, což jistě vyvolá pozitivní odezvu restituentů. V současné době eviduje PF ČR cca 225 tis. ha státní půdy, z čehož je cca 48 tis. ha půdy zablokováno dle 29 zákona č. 229/1991 Sb. (majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace a nelze jej převádět do vlastnictví jiným osobám do doby přijetí 7

8 zákona o tomto majetku). V roce 2011 se předpokládá prodej státní půdy ve výši 25 tis. ha a v roce 2012 cca 22 tis. ha a cca 47 tis. ha je počítáno pro rezervu na realizaci rozvojových programů státu a na společná zařízení při komplexních pozemkových úpravách, což zahrnuje i zůstatek neprodejné státní půdy. V legislativním procesu v roce 1998 a následujícím byl v odůvodnění nutnosti přijetí zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby byl akcentován závazek státu.z celkové výměry cca 900 tis. ha zemědělské půdy ve správě Pozemkového fondu ČR tak bude umožněn prodej cca 500 tis. ha.. Tento předpoklad a příslib je již naplněn. A proto je možné sjednotit přístup k prodeji státní půdy a zemědělského majetku jako ostatního majetku státu. V neposlední řadě je třeba upozornit na skutečnost, že připravovaný návrh majetkoprávního vypořádání státu s církvemi za historicky odňatý církevní majetek počítá v rámci tzv. naturálních restitucí mimo jiné s vydáváním zemědělských pozemků ze správy PF ČR od 1. ledna 2013, tedy v době uvažované transformace PF ČR. Předložený návrh způsobu vydávání pozemků předpokládá koncepci, která počítá s aktivním rozdělením činnosti PF ČR jako povinné osoby a pozemkových úřadů jako orgánu státního dohledu schvalujícího smlouvy o vydání pozemku uzavírané mezi PF ČR a příslušnou církví, případně rozhodující ve správním řízení o vydání pozemků, které PF ČR odmítne vydat. V případě ukončení činnosti PF ČR k přejde role povinné osoby z PF ČR na MZe (vzhledem ke kolizi, osoba, která měla pozemky vydávat, nemůže současně vykonávat dohled nad jejich vydáváním) a nemusí tak dojít k odložení procesu transformace PF ČR ani vypořádání církevních restitucí. Po seznámení se s návrhem zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen návrh zákona) MZe předložilo postup, který by vedl k naplnění bodu 4 Parametrů majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi pro zajištění předpokladu rychlého a bezproblémového vydání církevního majetku. MZe vychází z rozsáhlých zkušeností pozemkových úřadů, které vyřídily přes 220 tisíc restitučních případů. Pro urychlení a zjednodušení procesu církevních restitucí MZe navrhuje zcela vypustit postup upravený v 8 návrhu zákona, který ukládá oprávněné osobě povinnost vyzvat povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Při vypuštění této povinnosti by zároveň nebyla uzavírána dohoda o vydání zemědělského majetku, která byla významná při restitučním procesu dle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, avšak u církevních restitucí, kde se předpokládá minimální počet povinných osob, se jeví jako nadbytečná. Nárok na vydání by oprávněná osoba uplatnila přímo u pozemkového úřadu (po u Státního pozemkového úřadu, který bude k tomuto datu zřízen). Podstatným důvodem pro navrhovanou změnu je skutečnost, že současné povinné osoby, zejména PF ČR nemají k dispozici jednoznačně identifikovaný zemědělský majetek, podléhající režimu tohoto zákona. Dá se předpokládat, že za tohoto stavu by potřebné podklady musel stejně pozemkový úřad obstarávat. Dle názoru MZe by navrhovaná změna vedla zcela jistě k podstatnému zrychlení celého procesu církevních restitucí. Postup zároveň zajistí jednotnou evidenci všech uplatněných nároků u jednoho státního úřadu. Návrh je úpravou koncepce legislativního návrhu na majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, které v současné době 8

9 připravuje Ministerstvo kultury, a to vzhledem k tomu, že tento zákon bude předložen do vlády dříve, než zákon o SPÚ a jelikož vychází ze současné existence PF ČR. Ukončení činnosti PF ČR jako samostatné právnické osoby s vlastní právní odpovědností a vytvořením nástupnické organizační složky státu dojde dle připravovaného zákona o SPÚ k přechodu všech závazků a rizik ze soudních sporů a arbitráží přímo na Českou republiku. PF ČR vede v současnosti téměř 4 tis. soudních sporů, v nichž je žalován na celkovou náhradu škody ve výši cca 400 mil. Kč. Podle ust. 6 až 8 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se příslušná organizační složka státu může dohodnout s ÚZSVM, že tento Úřad bude jednat za stát v řízení před soudem, rozhodčím orgánem, správním úřadem nebo jiným orgánem ve věci týkající se majetku státu namísto této příslušné organizační složky i v případech, které nesplňují zákonem stanovená kritéria pro výlučné jednání ÚZSVM. Jedním ze základních pilířů transformace je snaha o využití principů zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích v co největším rozsahu, což v případě hájení práv státu umožňuje např. ust. 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb. a v návaznosti rovněž výše citovaná ustanovení zákona č. 201/2002 Sb. I přes značný objem agendy, kterou se nepodařilo PF ČR výrazně zmenšovat v mezidobí po přijetí usnesení vlády č. 257 ze 17. března 2008, je stanovený termín ukončení činnosti PF ČR k 31. prosinci 2012 reálně splnitelný. A to za předpokladu, že tomuto cíli budou odpovídat manažerská opatřením PF ČR a hlavní pracovní úkoly, které budou revidovány podle nově definovaných jmenovitých úkolů řediteli PF ČR pro rok Pro plynulé převedení správy majetku státu je nezbytné vypracovat PF ČR podrobný přehled druhové struktury majetku a zbytkové agendy. K tomu bude vybrán externí dodavatel služeb jiného druhu než auditních dle směrnic pro auditory, kdy poskytovatel popíše zbytkové agendy, majetek, procesy a činnosti, uzavření účetnictví pro předání, přechod na novou organizační složku státu. 9