JITKA KRÁLÍKOVÁ VI. ro ník kombinované studium

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JITKA KRÁLÍKOVÁ VI. ro ník kombinované studium"

Transkript

1 UNIVERZIT PLCKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra psychologie a patopsychologie JITK KRÁLÍKOVÁ VI. ro ník kombinované studium Obor: Pedagogika správní innost CHRKTERISTIK VÝVOJOVÉHO ODOÍ PUESCENCE Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Kamila Holásková, Ph.D. OLOMOUC 211

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn a uvedla jsem veškerou použitou literaturu. Ve Šternberku dne Jitka Králíková 2

3 Pod kování: kuji PhDr. Kamile Holáskové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce. kuji svému manželovi PhDr. Tomášovi Králíkovi za nezm rnou trp livost a pomoc i statistickém zpracování výzkumné práce, také d kuji své dce i Veronice Králíkové za pomoc p i vyhodnocování dotazník. 3

4 OSH ÚVOD... I TEORETICKÁ ÁST Charakteristika období pubescence Obecná charakteristika Emoce v období pubescence Poznávací procesy v období pubescence Sociální vývoj v období pubescence Sebepojetí v období pubescence Socializace v období pubescence Osobnost pubescenta Specifické vývojové problémy v období pubescence Poruchy v období pubescence Postoje v období pubescence Sexualita v období pubescence Diference mezi chlapci a dívkami v pubescenci Postoje charakteristika, poznávání a zm ny u pubescent Obecné vymezení Funkce postoje P edm t postoj Utvá ení postoj Zm ny postoj M ení postoj...42 II PRKTICKÁ ÁST Cíl výzkumu Stanovení hypotéz Metody sb ru dat Charakteristika souboru Postup p i sb ru dat Statistické zpracování dat Výsledky k ov eným hypotézám Vyhodnocování výsledk DISKUSE...72 III ZÁV R...76 SEZNM POUŽITÉ LITERTURY...77 SEZNM P ÍLOH...8 4

5 ÚVOD Pro posuzování dít te v období pubescence je d ležité vzít v úvahu jak jeho vrozené vlastnosti, tak prost edí, ve kterém vyr stá. V této práci bych cht la p iblížit obtíže v chování dospívajících, které jsou podmín ny jak vn jšími, tak i vnit ními vlivy. K posuzování jsem si zvolila d ti ze speciálních a základních škol ve v ku od 11ti do 1ti let, které práv prochází obdobím puberty. Práci jsem rozd lila na dv ásti teoretickou a praktickou. V první, teoretické ásti budu popisovat charakteristické období pubescence, emoce, poznávací proces, sociální vývoj, sebepojetí, socializaci, osobnost pubescenta, sexualitu a postoje dospívajícího jedince. V praktické ásti využiji popsaných teoretických východisek k provedení šet ení mezi dospívající mládeží. M j výzkum je zam en k problematice volno asových aktivit, rodinného a školního prost edí, vztah mezi vrstevníky, sexuální problematiky a na vztahy k negativním sankcím. V sou asné dob se problematikou mládeže zabývají nejen pedagogové a psychologové, ale i sociologové, léka i, filozofové, politici aj. Období dospívání se proto ozna uje za nejkriti jší a nejobtížn jší stádium ve vývoji jedince.

6 I TEORETICKÁ ÁST 1 Charakteristika období pubescence Mám-li v pr hu práce hovo it o charakteristice vývojového období pubescenta, bylo by nejd íve vhodné si vysv tlit n které pojmy. Pubescent - jedná se o odborné ozna ení mladého jedince, která se nachází ve stádiu dospívání tzv. slangov pubert neboli pubescence. V tomto období jedinec dosahuje pohlavní a psychické zralosti. Pubescence - období pro vytvá ení vlastní identity Období pubescence je charakterizováno mnoha dramatickými zm nami, a to jak po stránce psychické, tak po stránce t lesné. Nejd ležit jší sou ástí t lesné prom ny je pohlavní dozrávání, které již samo o sob sta í pro vychýlení psychické rovnováhy. Slovo pubes pochází z latiny a znamená chmý í, vousy, p enesen ohanbí, vn jší pohlavní orgány. Období dospívání znamená také výraznou r stovou akceleraci. Na konci této vývojové fáze dochází k celkovému dokon ení t lesného r stu, dosažení pohlavní zralosti a reproduk ní schopnosti. Do jaké míry však lov k dosp je i psychicky a kdy m že být jedinec uznáván jako dosp lý, je otázka zcela jiná. 1.1 Obecná charakteristika Období dospívání je vymezováno jako životní úsek, který je ohrani ený z jedné strany prvními známkami pohlavního zrání a více i mén vyzna ovanou akcelerací r stu a ze strany druhé dovršením plné pohlavní zralosti a dokon ením t lesného r stu. (Langmeier, 1991) Dospívání je považováno za p echodnou dobu mezi d tstvím a dosp lostí, kdy je jeho první polovina pojmenována termínem pubescence. asov je lokalizována mezi 11. až 1. rokem života jedince. (Vágnerová, 1999) 6

7 Za átek tohoto období je u dívek vymezen mezi 11. až 14 rokem a u chlapc mezi 13. a 14. rokem. (Me, 1989) Pokusy jasn za adit období dopívání komplikuje zna ná intraindividuální variabilita a rovn ž variabilita interindividuální. Nejednotnost se objevuje v literatu e i v názorech na jev tzv. sekulární akcelerace. Urychlení celkové r stu a posun po átku puberty, který hledá iny ve spole enských a civiliza ních zm nách, potvrzují antropologické studie v období ed a po druhé sv tové válce. (Taxová, 1987, Langmeier, 1983) Literatura nov jší, však p edpokládá ur itou stabilizaci v urychlení doby biologického dospívání. (Vágnerová, 1999) Sekulární akcelerace p inesla rychlejší za átek t lesného a duševního dospívání, ale prodloužila dosažení psychické a sociální zralosti. Dospívání se tak rozlišuje ob ma sm ry. Zkracuje dobu d tství a oddaluje nástup dosp losti. (Langmeier, 1991) Nej ast jší zastoupení v literatu e je d lení období dospívání na fázi pubescence (11 až 1 let). U dívek tato fáze probíhá asi o 1 až 2 roky d íve než u chlapc. (Langmeier, 1991) Období dospívání je rozd lováno na období pubescence, které zahrnuje dv fáze, a to prepubescenci a pubescenci, a na období adolescence. Puberta je považována za nejdynami jší prom nu v život jedince, která zasahuje všechny složky osobnosti jedince. Významnou roli v tomto období hrají biologické a psychosociální faktory, které jsou ve vzájemné interakci. (Vágnerová, 1999) Puberta je p ednostn považována za biologický mezník. T lesné dospívání se svými sledky (zm na postavy, sekundární pohlavní znaky, funkce pohlavních orgán apod.) podmi uje zm ny, které pro pubescenta p inášejí zna nou zát ž. Tyto zm ny zvyšují pocity nejistoty, které zasahují oblast emocí a tím spojenou oblast kognitivní. Zm ny, které zp sobily ztrátu p vodních jistot, nutí pubescenta dosáhnout nové stabilizace. Nástup innosti pohlavních hormon zp sobuje nejbou liv jší p em nu dít te v dosp lého jedince. D ata mají 2 3 roky náskok p ed chlapci. Výrazný negativní vliv na motoriku mají disproporce v r stu (samá ruka, samá noha), projevuje se diskoordinací 7

8 pohyb, zhoršením obratnosti a silové schopnosti, p esnosti a plynulosti pohybu, motorickým neklidem. Vrchol negace je u d at ve 13 letech u chlapc ve 14 až 1 letech. Pravidelná lesná výchova v pubert tlumí negativní projevy v motorice. (Langmeier, Krej ová, 1999) 1.2 Emoce v období pubescence Projevy emocí jsou v tomto období charakterizovány labilitou, zm nami nálad, impulsivitou, nep edvídatelností postoj a reakcí. City i emoce se výrazn podílejí na utvá ení osobnosti pubescenta, a to v pozitivním i negativním sm ru a hrají významnou roli na utvá ení osobnosti jedince. V období prudkého citového rozvoje se emoce prohlubují, rozši ují a diferencují. Tento vývoj je nejednozna ný a není plynulý. Také se výrazn m ní intenzita a pr h reakcí. Pubescenti sami velmi obtížn identifikují své emoce. (Taxová, 1987) Emo ní nevyrovnanost p ináší další ztrátu bývalé jistoty a stability. S nejistotou a emo ní nevyrovnaností souvisí zm na v sebehodnocení pubescence. Nejistota a pochybnosti nad vlastní sebeúctou m ní interpretaci chování ostatních lidí. Ve fázi prom ny vlastní identity se stává pubescent vztahova ný a s tím souvisejí neadekvátní i nep átelské reakce. Nesrozumitelnost vlastních pocit spojených s úzkostí a nejistotou obt žují pubescenty a reagují na n podrážd i sociáln rušiv. Pubescent se m že stát i mén akceptovatelným. Negativní hodnocení a pocit odmítání zvyšují nejistotu pubescenta a zhoršují jeho prožívání. astým obranným mechanismem v období puberty je fantazie. Umož uje jedinci odpoutání od reality nebo prožití nedosažitelných rolí. (Vágnerová, 1999) Projevy citových konflikt, které jsou velmi nápadné, ozna ují toto období jako období bou í a krizí. Pubescenti mívají pocity opušt nosti a osam losti. Stávají se introvertn jšími a neradi své city projevují navenek. Usilují o svobodu a uvoln ní, což p ináší snahu po volném život. Protože osamostat ování vyvolá st ety s dosp lými, m že se u pubescenta objevit popudlivost, hrubost, výsm ch, zvýšená kriti nost apod. V tomto období dít usiluje p edevším o dobré postavení ve vrstevnické skupin, mén již o lepší prosp ch. Typický bývá i rozpor mezi konformitou a nonkonformitou. Pubescent je konformní k vrstevnické skupin, nap. zp sobem úpravy zevn jšku (ú es, oble ení, ch ze, hulákání 8

9 apod.) a siln nonkonformní v i spole nosti (kritika dosp lých za jejich úpravu zevn jšku, názory, chování, rozpory v myšlení apod.) tato negativní emocionalita typická pro období pubescence se n kdy nazývá fáze druhého vzdoru. Pubescenti astokrát sami nerozumí vlastním projev m, m že je ovliv ovat navíc únava, ztráta koncentrace, ochablost až apati nost s krátkými stavy p emršt né aktivity. (Langmeier, 1991) Emoce se objevují i v jednotlivých projevech. Pubescenti používají specifické verbální i nonverbální komunika ní styly, mají vlastní mimiku a pantomimu. Okázalost i hlu nost i další klackovité projevy mohou vyvolávat nespokojenost u n kterých dosp lých. Nevhodná výchovná opat ení u pubescent ovšem zvyšují jejich neklid a nap tí. (Taxová, 1987) Obecný názor o emo ní krizi pubescent nepotvrzují již tolik sou asné výzkumy. Jako konfliktní jsou považovány vztahy s rodi i, ale jsou za azovány do období první poloviny pubescence. (Macek, 1998) I když negativní emoce se u pubescent vyskytují asto, jejich emo ní instabilitu ovliv uje p edevším reakce okolí, a to hlavn výchovné styly. Pubescent získává z chování ostatních lidí zp tnou vazbu. Negativní informace o sob zvyšují nejistotu, pop. snižují ješt více pubescentovo sebehodnocení. Pozitivní informace pomáhají získat orientaci v sociálních vztazích a stanoví ur ité sociální normy ve smyslu akceptovatelnosti vhodného pozitivního chování. (Vágnerová, 1999) V období pubescence se m že objevit návrat k infantilnímu ešení situace. Vývojov nižší fáze umož uje pubescentovi, i když je krátkodobá, prožít chvilkový pocit jistoty a relaxovat. V p ípad, že je pubescent vystaven velké zát ži, používá jako obranu regresi na nižší vývojové stadium. (Vágnerová, 1999) Také emocionální vzrušivost, která je typická pro po átky období pubescence, je podmín na neuropsychickým typem osobnosti jedince. 9

10 1.3 Poznávací procesy v období pubescence Poznávací procesy v tomto období jsou charakteristická zkvalitn ním smyslového vnímání, v domé regulace vnímání, rozvojem sebepozorování, kolísavostí koncentrace, zlepšením kapacity pam ti a hlavn rozvojem myšlenkových proces a operací. J. Piaget nazval toto období stadiem formálních logických operací. (Pet íková, 1991) Stadium formálních operací se za íná u dít te vytvá et na po átku pubescence a svého vrcholu dosahuje zpravidla okolo 1 let. Nevzniká najednou a bez p ípravy a nevzniká pravideln. V n kterých p ípadech m že dosáhnout pubescent ve svém myšlení této kvality a v jiných ne. Existují rovn ž významné rozdíly mezi jednotlivými d tmi, které jsou dány vrozenými dispozicemi a p íležitostí k ešení r zných problém. (Langmeier, 1998) Kognitivní vývoj je tedy v této fázi výsledkem zrání a u ení. Teprve, když je dít zralé a má dostatek zkušeností, mohou se rozvíjet formální logické operace. (Vágnerová, 1999) Pubescenti si osvojují zp sob logického uvažování tak, že mohou uvažovat o r zných variantách situací, které mají reálnou i nereálnou podobu. Pubescentovi tato schopnost umož uje chápat r zné problémy a aplikovat rozlišné teorie. Myšlení pubescenta: 1. Klade d raz na uvažování a jiné možnosti než na poznání. Dít není již tolik vázáno na existující skute nost. Toto umož uje použít více úvah i imaginárních alternativ. 2. Pubescent uvažuje systematicky. Vytvá í hypotézu a systematickými kroky ji potvrzuje i vylou í. Dovede zvážit p iny i d sledky situace a uvažuje i o neexistujících variantách 3. Myšlenky dovede pubescent kombinovat a integrovat. P emýšlí na hypotetické a abstraktní úrovni. Nové dovednosti zm ní i vnímání okolí u pubescent i na sebe. Rovn ž zm na myšlení, které je flexibiln jší a komplexn jší, umož uje rozvoj fantazie. (Vágnerová, 1999) V období pubescence dochází také k rozvoji tvo ivosti. Vnímavost pubescent jim umož uje postihovat neobvyklé prvky a vztahy. Jsou inorodí, iniciativní, vynalézaví 1

11 a nápadití. Ne vždy jsou však chápáni, nebo jejich nápady bývají neuvážlivé i p ekotné. Snaha o originalitu se projevuje i v oblasti myšlení pubescent. I v jejich úvahách se objevují ne ekaná p irovnání, nové nápady, svérázná argumentace a originální myšlenky. (Taxová, 1987) Pubescenti jsou schopni volit neobvyklé a jedine né postupy, jejich fantazie je nápaditá a originální. P edstavivost, která je v tomto období bohatá, ovliv uje i denní sn ní, které obsahuje ideální p edstavy o sob samém. ( ížková, 1999) Sou asn p ináší zm na v myšlenkové oblasti další zdroje nejistoty. N kdy se u pubescent objevuje tendence p ece ování svého myšlení. Subjektivní pocit, že mají dostatek informací, vede u pubescent k vytvo ení iluze, že zvládnou v tšinu problém. Odtud pramení i kriti nost pubescent, kte í mohou být p esv ení, že je vše snazší, než se jeví. P iny kriti nosti lze najít ve vztahu pubescenta k celému sv tu a ostatním lidem. Pubescent si snadno vytvá í ideální sv t, jemuž se ten realistický velmi vzdaluje. Nástup formálních operací umož uje pubescentovi nový zp sob morálního hodnocení a asté používání mravních soud. D ležitým znakem pubescence je zam ení na sebe a na nové vnímání okolního sv ta. (Langmeier, 1991) Nový zp sob myšlení m ní vztah k asové dimenzi. Pubescenti, kte í dokáží uvažovat hypoteticky, mohou uvažovat i o budoucnosti. Vzhledem k sou asným zkušenostem pubescence dovoluje jedinci p edvídat i plánovat události. Zm na v hodnocení asové dimenze ovlivní celkový p ístup pubescent ke sv tu i k sob samým, nebo m ní základní psychické pot eby: 1. Pot eba jistoty a bezpe í je zm na anticipací budoucnosti, která m že být vnímána jako bezpe ná i jako nejistá. Pubescent je nucen usilovat o rozvíjení nové identity, která mu umožní v tší i menší pocit jistoty vlastní pozice. 2. Pot eba seberealizace získává v pubescenci nový obsah, nebo dít uvažuje o možnostech a perspektivách v budoucnosti. Seberealizace se tak posunuje z p ítomnosti na budoucnost. Pubescent m že odsunout aktuáln nerealizovanou pot ebu do budoucnosti a sou asn prožívá stavy nespokojenosti nad dobrými výkony, které m že vnímat jako do asné. 3. Pot eba otev ené budoucnosti, která pro menší dít nebyla možná, u pubescent dává otev enou perspektivu. 11

12 Pubescenti plni nov nabytých zkušeností a nového zp sobu uvažování, nejsou ješt dostate zralí na to, aby se vyrovnali egocentrickým tendencím v posuzování ehokoliv. (Vágnerová, 1999) Pubescent je hyperkritický, nebo jeho hledání ideálního ešení ulpívá na nedostate ných zkušenostech. Dosp lí se mu jeví jako pokryte tí a neschopní. P iny zvýšené kriti nosti jsou sou asn výrazem vlastní nejistoty. Pot eba procvi it si a potvrdit své intelektové kvality vede k oblib v polemikách. Pubescenti jsou p esv eni o jasnosti a p esv ivosti svých argument. Dosp lí n kdy považují omílání argument za obt žující a pubescenty za provokující. Pocity nejistoty a stimulace n kterých obranných mechanism vyvolává ur itá sociální dezorientace pubescenta, kdy není schopen správn reagovat na své okolí. Egocentrismus se objevuje v chování pubescent i pozd ji adolescent a pomáhá jim sou asn zvládat životní zm ny, nebo ve své sob st edné orientaci si neuv domuje, že není výjime ný, a že imunita i b žným ohrožením se na nikoho nevztahuje. Nezralé a nevyrovnané sebev domí pubescent vyvolává formou vztahova nosti, která vymizí v období adolescence. Pubescent je v rámci vlastní vztahova nosti schopen uvažovat o tom, co si myslí ostatní, a tím rozvíjí empatii a citlivost v i ostatním lidem. V období pubescence jedinec za íná chápat a sou asn akceptovat ur itý spole enský ád, ovšem akceptace je spojená s absolutním pln ním pravidel za všech okolností. Jeho rigorózní trvání na p evzatých pravidlech souvisí se zdrojem vlastní jistoty. Kompromisy a zm ny pubescenti odmítají, nebo je mohou vnímat jako ohrožující. Zvyšuje se tak kriti nost pubescent, bez ohledu na p iny a okolnosti nedodržení základních princip daného ádu. Obranou proti nejistot se stává pro pubescenta radikalismus. Pro pubescenta je snazší užít si pocit uspokojení z nov nabytých zkušeností, než riskovat nejistotu rozmanitých variant, které se nabízejí. Nezkušenost a zbrklost provázejí pubescentovy generalizace. Pubescenti, t ebaže jejich myšlení jim umož uje nové zp soby uvažování, nedokáží diferencovat jemné rozdíly reálných jev. Významnou roli v jejich zp sobu myšlení hraje i emotivní složka. Radikalismus v ešení a p ijímání záv je tak zna posilován. (Vágnerová, 1999) Kognitivní zm ny u pubescent kladou zna né nároky na chování dosp lých, kte í kdy zbyte p isuzují zp sob m myšlení pubescent nadm rnou závažnost. Ne však vždy berou dosp lí v úvahu, že pubescenti o ekávají v rohodné a jasné odpov di, a že mají 12

13 tendenci k zevšeobec ování vlastních postoj. Úsp šná komunikace s pubescentem m že prob hnout za p edpokladu, že dosp lý není p ekvapen radikalismem, racionalismem, vysokou kriti ností i naivitou. Kritika a nepochopení ze strany dosp lých vyvolává u pubescent pocity ned ry, odporu i ostražitosti. Velmi astou chybou dosp lých v komunikaci s pubescenty je zd raz ování sociální, institucionální i sociální nad azenosti nad d tmi. To ovšem platí pro všechny v kové kategorie. Produktivn jší metoda je vytvo ení partnerského vztahu a využití diskusních metod k p esv ování a formování žádoucích názor a postoj. Význam t chto metod, které vyhovuje myšlení pubescent, není ješt dostate docen n. 1.4 Sociální vývoj v období pubescence Období pubescence je charakteristické kvalitativními zm nami v oblasti sociálních vztah a aktivit. Tyto zm ny souvisejí s rozvojem a zm nami v oblasti kognitivní i emocionální (rozvoj abstraktního myšlení, diferenciace schopností, hodnocení a osvojování spole enských norem, samostatnost v rozhodování, vznik hodnotových orientací, dlouhodob jší perspektivy, atd.). U pubescent, tak jako i v jiných stupních vývoje lidského jedince, pozorujeme zna né individuální variace. Proces vývoje pubescenta se odvíjí rovn ž za aktivní ú asti každého jedince, proto výchovné formování je v tomto období velmi náro né a vyžaduje dostatek tolerance, kreativity a zkušenosti. Pubescentní zm ny mají vliv na sebehodnocení. Pubescenti v nují v tší pozornost svému zevn jšku. Viditelná prom na p ipoutává jejich pozornost a asto se objevuje odmítání subjektivn neakceptovatelného detailu. Sociální reakce na nový zevn jšek ovliv uje jeho identitu. I zde platí, že se sebehodnocení pubescenta zhoršuje p i setkání s negativním hodnocením okolí. P esto v úprav zevn jšku usilují pubescenti o odlišnost a up ednost ují nedbalé vzez ení. Protože puberta p ináší zvýšení pot eby v navazování vztah mezi vrstevníky, i v úprav zevn jšku zachovávají pubescenti zna nou konformitu. Uniformita ve vrstevnické skupin se neprojevuje pouze v oblékání a volb ú esu, ale také ve zp sobu verbálních i nonverbálních projev a v názorové jednosti. ( ížková, 1999) Vliv vrstevnické skupiny se projevuje u pubescent posilováním sebepojetí i sebev domí. Silný vztah k sociální skupin m že znamenat nebezpe í pro další vývoj 13

14 pubescenta, a to zejména v p ípad, že se rodi e, u itelé a vychovatelé soust ují na vytýkání nedostatk dít te a soustavn dít hodnotí negativn. V takovém p ípad m že nezkušený pubescent p imknout k part, dochází u n j k idealizaci partou uznávaných hodnot a norem. Velmi nebezpe né je i odmítání kontakt s dalšími sociálními skupinami, které by umožnily optimáln jší socializaci. Pro období pubescence je charakteristická snaha dít te o uvoln ní ze závislosti na rodi ích a navazování významn jších vztah k vrstevník m. Tento jev nazýváme emancipace od rodiny. Nar stá význam vztah s vrstevníky, ale d ležitost vztah s rodi i neklesá. M ní se tedy význam obou dvou vztah, které jsou rozdílné. Ve vztahu k vrstevník m pubescent usiluje p evážn o získání prestiže a sociální hodnoty a ve vtahu k rodi m usiluje více o uznání vlastní hodnoty. Celý proces emancipace je nezbytný pro osobní vývoj pubescence. Pro rodi e není uvol ování dít te snadné. Podmínky, které zajiš ují optimální osamostat ování dít te, jsou tvo eny p edevším z úrovn a kvality dosavadních vztah mezi rodi i a dít tem. Tam, kde vztahy mezi rodi i a dít tem byly dosud málo konfliktní a jist jší, je v tší pravd podobnost úsp šného zvládnutí tohoto období. Nov jší empirické výzkumy (Macek, 1998) nepotvrzují konfliktní vztahy mezi rodi i a pubescenty. Mezi eskou a zahrani ní populací nebyly zjišt ny ani pohlavní rozdíly a ani kové specifika. Konflikty a problémy s rodi i nejsou tedy typickou charakteristikou života pubescent. však existuje domn nka, že d ív jší mezigenera ní vztahy byly vyhrocené z d vodu obtížn jšího p ekonání závislosti na autoritách. V tšina sou asných dospívajících tí prochází pubescentním obdobím klidn. Tam, kde se objevují konflikty s rodi i, v tšinou navazují na p edcházející rodinné problémy a nevhodné výchovné styly. Pro pubescenta je velmi d ležité v t, co si o n m myslí dosp lí rodi e a usiluje o akceptaci, nikoliv o názor, jaký by m l být a jaký by se m l stát. V této souvislosti úsp šnost pubescenta souvisí s jeho komunika ními dovednostmi. Jestliže dokáže vyjád it sv j názor a naslouchat i názor m druhého lov ka, nemá problémy v sociálních vtazích a nedostává se do spor s autoritami. 1. Sebepojetí v období pubescence Puberta je považována za kvalitativní p ed l sebepojetí. Nejprve se pubescent zam uje na vzhled a tvary vlastního t la. P edevším je ovlivn n standardem atraktivity a velmi asto se objevuje nespokojenost a obtíže vyrovnání se s m nícími se t lesnými 14

15 proporcemi u chlapc a dívek. Tyto subjektivní potíže provázejí d ív jší i pozd jší nástup pubescence. Pubescent, který se nepovažuje za dostate atraktivního, usiluje intenzivn ji o osobnostní rozvoj, nebo pot ebuje vlastní nedostate nost n jakým zp sobem kompenzovat. raz na zevn jšek je v období pubescence d ležitou sou ástí vlastní identity. Paradoxn dosahují optimáln jšího osobnostního vývoje pubescenti mén konven atraktivní. (Vágnerová, 1999) Pubescent se postupn stává objektem sebeuv dom ní. Jeho obraz se m ní. Nejprve zahrnuje vlastní exteriér, ale postupn i schopnosti, názory, mravní a volní kvality. Pubescenti intenzivn prožívají, co se s nimi d je. V tomto období si za ínají uv domovat vlastní odlišnost od ostatních, tedy svou jedine nost. Mezi 14. a 1. rokem d ti vstupují do fáze zkoušení a experimentování (Macek, 1998/). Pubescenti mají pocit, že oni nejlépe sami v dí, co je pro n nejlepší. Sou asn se zvyšuje i jejich odpov dnost a závazky v i vrstevník m, se kterými se ve svých postojích podporují. S dosp lými, ale rádi soupe í a vyhledávají jakoukoli p íležitost, jak nad nimi mohou zvít zit. Všechny zm ny, které p ináší pubescence, mají sv j subjektivní význam, nebo prom na pubescenta ovlivní jeho identitu. Erickson ozna il období pubescence a adolescence jako fázi hledání a vytvá ení vlastní identity (viz ížková,1999; Vágnerová, 1999; Taxová, 1987; Langmeier, 1991). V pr hu procesu utvá ení identity jedinec rozvíjí svou p edstavu o tom, jaký by cht l být. Pubescent své sebepojetí boduje aktivn a samostatn, a na rozdíl od edcházejícího vývoje není již jen závislý na názorech jiných osob. Zm ny v prožívání a myšlení p edstavují sou asn pro pubescenta zp tnou vazbu, která ho nutí ke zm edstavy o sob. Prom na v období pubescence probíhá delší dobu, v níž se jedinec vyrovnává s nejistotou a nespokojeností s vlastní identitou. U n kterých pubescent se mohou objevit i problémy s akceptací vlastní identity. Výsledkem vývoje m že být zvýšená sebekriti nost a zam enost na sebepoznávání. Sou ástí sebepoznávání není jen pozorování lesné stránky, ale i introspekce, tj. zam ení na vlastní psychické procesy. Objevování vnit ního sv ta je ale pro pubescenta velmi obtížné. Je ovládáno emo ními výkyvy, nezkušeností a nejistotou. Pubescenti jsou znepokojeni vlastním prožíváním, považují ho za ojedin lé a domnívají se, že jim nikdo není chopen rozum t. V období pubescence usiluje jedinec o uspo ádání svých zkušeností a o jejich kategorizaci. Nejlépe se orientuje v pr hu 1

16 vlastních pocit ve vrstevnické skupin. Protože pubescent bývá málokdy se sebou spokojen a výsledky svého sebepoznávání akceptuje jen z ídka, používá r zné obranné mechanismy, nap. pop ení, únik do fantazie apod. (viz p edcházející kapitola). Objektivním kritériem pro sebehodnocení pubescentního jedince jsou výkony. T lesná i duševní výkonnost se rozvíjí, ale i diferencuje. Do sebehodnocení zasahují úsp chy, ale i neúsp chy. Jsou zvažovány vlastní schopnosti i nedostatky. Pubescent usiluje o potvrzení svých kompetencí v nejr zn jších oblastech. Také v tomto období se m ní hodnota školního prosp chu a stává se spíš p edpokladem pro další školní budoucnost. Ve školních t ídách se tvo í r zné podskupiny, které projevují odlišnou motivací ke škole, p ijímají odlišné hodnoty a mají jiné sebehodnocení, tudíž i jinou sociální identitu. (Vágnerová, 1999) Významnou sou ástí identity pubescenta je sebeúcta, avšak ta je v tomto období labilní a zranitelná. Sebeúctu pubescenta p edevším ovliv ují jeho dosavadní zkušenosti a pochybnosti o sob samém. Nejistý jedinec obtížn odlišuje reakce okolí, které mohou být i náhodné nebo vázány na osobnost druhého komunikátora, a je ovlivn n podez ívavostí a p ecitliv lostí. Sociální okolí dává informace pubescentovi, jak je p ijímá, což ovliv uje ijetí sebe sama, tj. sebeakceptaci. V tomto období je jedinec nejlépe p ijímán vrstevnickou skupinou, což podporuje významn jeho sebev domí. Pubescent se skupinou identifikuje, a to vede ke zvýšení konformity k normám i hodnotám skupiny. Vrstevnická skupina tedy m že být pozitivním, ale i negativním modelem pro imitaci a identifikaci. Vztah k rodin a identifikace s ní závisí na tom, zda jsou rodi e pro pubescenta akceptovatelní. Rodinné postoje zasahují významným zp sobem p edevším do profesní orientace pubescenta. N kdy se v prost edí rodiny objevují tendence, které jsou manipulativní, ale které jsou považovány dosp lými za dobro pro jejich dít. 1.6 Socializace v období pubescence Socializace dospívajících se kvalitativn liší od socializace ve školním d tství. Projevuje se tendence pubescenta odpoutávat se od rodiny, vznikají intimn spole enské 16

17 vztahy. Ty se p edevším vztahují k vrstevník m pubescenta. V tomto období ukon uje povinnou školní docházku a volí další vzd lávací varianty. (Kuric, 21) Socializace je p edevším ovlivn na prom nami osobnosti u pubescenta, a to ve více oblastech: 1. Sociální poznávání a s ním spojené hodnocení je ovlivn no rozumovými schopnostmi. Pubescent se zajímá p edevším o to, jací jsou a nikoliv jak se projevují. Toto posuzování vyžaduje zna né zkušenosti, které ovšem pubescent nemá. 2. Pubescent získává novou roli, která je ovlivn na jednak t lesnými zm nami a také osamostat ováním a emancipací od rodiny. Rodina poskytuje dít ti základní citovou jistotu, bezpe í ve všech událostech, úto išt, k n muž se m že upírat v situacích ohrožení a bolesti. ím hlubší, jist jší a mén konfliktní jsou vztahy, které dít k rodi m navázalo, tím snáze probíhá i celý proces emancipace nutný pro osobní zrání, jak popisuje P íhoda (1991). Pubescent neodmítá autoritu proto, aby autoritu odstranil, ale proto, aby se autoritou sám stal. Pokud se mu poda í úsp šn oponovat a logicky argumentovat, dosahuje pubescent pocitem jistoty. Pubescent trvá na dodržování pravidel pro všechny stejn. V p ípad, že dosp lí trvají na akceptaci n jakého ádu pouze pro d ti, pubescent jej odmítá, nebo by se dostal rovn ž do pod ízené role. Vztah k dosp lému a hlavn k rodi m je ovlivn n vrstevnickou skupinou. Zprvu p evažuje u d tí v období puberty sklon vytvá et skupiny složené z jedinc stejného pohlaví, ozna ován jako skupinová izosexuální fáze. Jedinci opa ného pohlaví jsou odmítání, chlapci zavrhují ata, protože jsou podle jejich mín ní uf ukaná, užalovaná a nesdílejí jejich chlapecké zájmy. Naopak dívky odmítají chlapce, protože jsou hrubí. Pot eba intimního párového p átelství, kterou styk ve skupin neuspokojuje. Nazývá se individuální izosexuální fáze. Rovn ž v období puberty se za íná ohlašovat zájem o druhé pohlaví, zprvu tápavý, bázlivý a nejistý, tzv. echodná etapa. Role, kterou hraje pubescent ve vrstevnické skupin, má velký význam pro dosažení identity. Zlepšení pozice dosahuje zvýšením konformity. Pubescent pomocí identifikace se skupinou vrstevník usiluje hlavn o uvoln ní vlastní závislosti k rodin. ím lépe se jedinec v období pubescence vyrovná s novými zm nami a získá novou jistotu, tím rychleji se upraví vztahy s dosp lými. 17

18 3. Komunikace mezi dosp lými a dospívajícími je v období pubescence poznamenána nižší kvalitou a menší srozumitelností. Jestliže pubescent nemá dost kaz, že je akceptován, ztrácí o vzájemnou komunikaci zájem, nebo se projevuje omíláním vlastních argument, kverulantstvím a neochotou k vyslyšení druhého. Pubescenti se astokrát chovají vztahova a p ecitliv le, a dosp lí reagují netrp liv i zvyšují autoritativnost. Vzájemná komunikace pak vede ke zhoršení negativismu u pubescenta. Dosp lí n kdy ztrácejí zbyte spoustu energie úsilím o zm nu vn jších znak dít te (nap. oble ení i volba ú esu), ztrácejí postupn vliv na zm nu postoj dít te k významn jším jev m. V komunikaci pubescent se objevují slangové výrazy, hrubost, huhlání i hulákání. Je také poznamenána specifickými vzorci nap íklad teatrálností, upoutáváním pozornosti, preferencí typických slov, užívání stejných obrat úsilím o originalitu v obsahu apod. Sou asným a b žným zp sobem velmi oblíbené komunikace mezi pubescenty je telefonování a chatování. Pubescenti se potvrzují vztah s komunikantem, aniž by pot ebovali sd lit n co konkrétního. le i komunikace s po íta em m že být zdrojem nebezpe í tam, kde pubescent není úsp šný v sociální komunikaci a nahrazuje si komunikaci s p ístrojem komunikaci mezilidskou. 4. Normy a pravidla chování v období pubescence jsou zvažovány a zpochyb ovány. inou t chto úvah u pubescent je jednak zm na v kognitivní oblasti a sou asné úsilí o emancipaci od rodiny, ili odpoutávání se od hodnotového systému rodiny a snaha o vytvo ení vlastního. Pubescenti chápou svou rodinu jako p ít ž a asto proklamují její ned ležitost. Pubescenti, i když nev dom, nadále z stávají siln emo k rodin poutáni a vazba mezi rodinou a pubescentním jedincem musí stat zachována, nebo je stále zdrojem jistoty bezpe í. I když emancipace od rodiny vede k odpoutávání se od hodnotového systému rodiny a k uznání norem vrstevnické skupiny, nachází pubescent v rámci rodiny uspokojení svých pot eb biologických i emo ních. Rodina je nezastupitelná pro dít všech v kových kategorií, i v období dospívání. Velké nebezpe í pro období pubescence m že znamenat neschopnost rodi dosáhnout pozitivní komunikaci, která vede i k rizikovému chování pubescenta. 18

19 1.7 Osobnost pubescenta Na pr hu dospívání závisí do velké míry další vývoj a utvá ení osobnosti jedince. Je to období p ed lu od d tství k dosp losti, od nesamostatnosti k samostatnosti, od závislosti na dosp lých k nezávislosti, od neodpov dnosti k morální odpov dnosti. Dospívající se pomalu odst ihuje od d tství, ale ve spole nosti ješt není p ijat jako rovnocenný partner. Období od dvanáctého do patnáctého roku je po období batolecím druhým nejkriti jším obdobím. Pro dospívající je také zpravidla obtížná adaptace na druhý stupe základní školy, kdy v jejím záv ru se objevují také obavy z ukon ení školní docházky a volby budoucí profese. Období dospívání je rozhodujícím p ípravným stadiem pro další uplatn ní v život. Na utvá ení osobnosti dospívajícího mají velký vliv ekonomické a sociokulturní faktory. Také spolup sobení výchovných osob, které dospívající považuje za významné hraje podstatnou roli. Výraznou psychosomatickou prom nu osobnosti pubescenta chápe E. Erikson jako období rozvoje jeho vlastní identity, což je vlastn vzr stající p esv ení o vlastním významu pro druhé. Pubescenta zajímá p edevším to, jak se jeví druhým ve srovnání s tím, co cítí a co si o sob sám myslí. (Kuric, 21) Sebehodnocení pubescenta je ovlivn no vrstevnickou skupinou, která tak ur uje jeho postavení. Velmi nep íjemn prožívá pubescent negativní hodnocení. Období pubescence je charakteristické touhou po pozitivním hodnocení. Postupn pak dochází k formování celkového postoje k vlastní osob, který je poznamenán prvky kognitivními, emociálními i vlastní seberegulací. Pubescent rozlišuje mezi reálným a ideálním já a tato rozporuplnost mu dodává neklid a nap tí. Pokud sebepojetí pubescenta obsahuje mnoho negativních hodnocení, kompenzuje své nedostatky denním sn ním a setkáním s realitou vnímá jako rušivé. Jedinec postupn za azuje do sebehodnocení konkrétní úsp chy i neúsp chy a vlastní schopnosti. Protože pro pubescenty je velmi významné hodnocení okolí, rádi upoutávají pozornost. Majíli pocit, že jsou p ehlíženi, usilují o sebeprosazení jakýmikoliv prost edky (nap. lhaním, provokacemi aj.). Seberealizace a sebeuplatn ní souvisí s rozvojem v le a volních vlastností. Vývoj v le souvisí s celkovým rozvojem osobnosti a s celkovou motiva ní sférou. Tak jako v tšina psychických vlastností navazuje i vývoj volních vlastností na p edchozí období. Pubescenti objevují nové formy seberealizace, nové zdroje zkušeností apod. V kombinaci s touhou po 19

20 nových a nevyzkoušených požitcích m že u pubescent docházet ke snížené korekci kognitivních schopností a volních vlastností. Impulsivita a zvýšená sugestibilita m že vést u pubescentních d tí k p ekotnému a neuváženému rozhodování. Vytrvalost a stálost u pubescent, které bývají podporovány dosp lými, astokrát st ídá vytrvalost, úspornost v lp ní na p áních a zám rech. Rozvíjení volních vlastností se vyskytuje u r zných jedinc odlišn. Vývojové disproporce a disharmonie, které jsou pro období puberty typické, oslabují volní vlastnosti u pubescentních dívek i chlapc. V tšinou narážejí na odmítání dosp lých a to vyvolává zvýšení negativismu pubescent. Komunikace se m že komplikovat afektivní reakcí nezralého dít te. Za normálních okolností p edstavuje negativismus pouze vývojovou fázi procesu osamostat ování. (Taxová, 1987) Pubescenti provád jí p ísnou selekci p i výb ru autoritativních jedinc. Každodenn a intenzivn provád jí tzv. sociální srovnávání, a to zejména ve vrstevnických skupinách. V nich hledají své vzory a ideály, které napodobují a s nimiž se identifikují. Funkci referen ních skupin mají ty vrstevnické skupiny, jejichž hodnoty pubescent uznává a které ijímá. Ve vrstevnické skupin se utvá í sociální zkušenost jedince a jeho sebehodnocení je obohacováno. Zapojování do spole enských vztah pomáhá pubescentovi vytvá et relativn stabilní sebev domí, které úzce souvisí s v domím vlastní psychofyzické i sociální totožnosti. Sebev domí pomáhá pubescentovi utvá et rovnováhu mezi vn jšími vlivy a jeho vnit ním stavem. (Taxová, 1987) V období dospívání se rozvíjí a strukturuje motiva ní sféra osobnosti. V této vývojové fázi se aktualizují pot eby, které motivují sebevýchovné a sebevzd lávací aktivity, pot ebu seberealizace a i sebeuplatn ní. (Pet íková, 1991) Protože pubescenti kolísají mezi nároky na vlastní osobnost a netrp livostí p i ekonávání vlastních nedostatk, je možné p stovat volní vlastnosti a trénovat v li. Se zam ením na cíl velmi úzce souvisí motiva ní procesy. Takovéto procesy pomáhají podn covat a zam ovat innost k dosahování dlouhodob jších cíl. Významnou motiva ní oblast tvo í mezilidské styky a interakce. Pubescenti sami aktivn do mezilidských vztah vstupují a hodn od nich o ekávají. P edevším pro vztahy rovnoprávnosti je d ležitá vrstevnická skupina, sou asn pot ebují mít pubescenti jistotu rodinného zázemí. Podobnou motivaci jako vztahy k vrstevnické skupin mají diferencovan jší vztahy k dosp lým mimo rámec rodiny. Vysoké požadavky pubescent na dosp lé, které jsou charakteristické 2

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. 8. a 9. ročník

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. 8. a 9. ročník Charakteristika předmětu VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 8. a 9. ročník Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět výchova ke zdraví se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku 1 hodinu týdně. Svým obsahem

Více

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu

Více

CÍRKEVNÍ DOMOV MLÁDEŽE SVATÉ RODINY A ŠKOLNÍ JÍDELNA s.r.o. Grohova 107/10 60200 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE

CÍRKEVNÍ DOMOV MLÁDEŽE SVATÉ RODINY A ŠKOLNÍ JÍDELNA s.r.o. Grohova 107/10 60200 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE CÍRKEVNÍ DOMOV MLÁDEŽE SVATÉ RODINY A ŠKOLNÍ JÍDELNA s.r.o. Grohova 107/10 60200 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE 1. Identifikační údaje. 1.1.Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro mimoškolní

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ve škole přece nejde o to, abychom věděli, co žáci vědí, ale aby žáci věděli. 6.1 Cíle hodnocení cílem hodnocení je poskytnout žákovi okamžitou zpětnou vazbu (co

Více

Poruchy osobnosti. Autor: Veronika Škrabánková

Poruchy osobnosti. Autor: Veronika Škrabánková Poruchy osobnosti Autor: Veronika Škrabánková Jako poruchy osobnosti se označují trvalé povahové odchylky od normy v případě, že výrazně snižují kvalitu života dotyčného, jeho okolí, nebo jsou přítomny

Více

- vztah ke své škole, městu,státu. - vycházky, výlety, poznatky z cest. Místo, kde žijeme

- vztah ke své škole, městu,státu. - vycházky, výlety, poznatky z cest. Místo, kde žijeme Školní družina Školní družina důležitý výchovný partner rodiny a školy - plní vzdělávací cíle, rozvíjí specifické nadání dětí - pomáhá dětem překonávat jejich handicapy - má důležitou roli v prevenci negativních

Více

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Statutární město Most Radniční 1 Most Úsvit Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Dílčí projekt Projekt rozšířené estetické výchovy Projekt rozšířené estetické výchovy

Více

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o.

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. Číslo projektu Název školy Název Materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_207_VES_07 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná

Více

Sociá lní psychologie Blok 13 Mužské a ženské archetypální principy

Sociá lní psychologie Blok 13 Mužské a ženské archetypální principy Sociá lní psychologie Blok 13 Mužské a ženské archetypální principy 1. Mužské a ženské archetypální principy Každé já muže a každé já ženy lze rozdělit do čtyř základních archetypálních principů, kterými

Více

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu V předmětu Výchova ke zdraví je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, v oboru Výchova ke

Více

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1013/08-01. Předmět inspekční činnosti. Popis školy

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1013/08-01. Předmět inspekční činnosti. Popis školy Česká školní inspekce Pražský inspektorát Název školy/školského zařízení: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1013/08-01 Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené, Praha 1, Maltézské nám. 14 Adresa:

Více

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE PRO OBDOBÍ ZÁŘÍ 2 0 1 5 SRPEN 2 0 1 8

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE PRO OBDOBÍ ZÁŘÍ 2 0 1 5 SRPEN 2 0 1 8 Střední škola umělecká a řemeslná Nový Zlíchov 1, 150 00 Praha 5 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE PRO OBDOBÍ ZÁŘÍ 2 0 1 5 SRPEN 2 0 1 8 1. Současný stav problematiky Škola vytváří tento program jako základní

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ RODINNÁ VÝCHOVA Mgr. Dalibor Matouš

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ RODINNÁ VÝCHOVA Mgr. Dalibor Matouš CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ RODINNÁ VÝCHOVA Mgr. Dalibor Matouš Vyučovací předmět Rodinná výchova je zařazen samostatně v 7. a 9. ročníku v časové dotaci

Více

Chaldejská Numerologie 3. lekce

Chaldejská Numerologie 3. lekce Chaldejská Numerologie 3. lekce Čísla: 2 11 20 29 38 47 Přiřazení k Abecedě Planetám TAROTU Cyklům (Měsíce Roky Mentální Etapy Přiřazené Cykly) Schopnosti Zdraví Vztahy Práce Číslo 2 => Číslo PRVNÍ úrovně

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a společnost Výchova k občanství Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výchova k občanství vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými

Více

Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí:

Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí: Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí: 1. Dítě a jeho tělo - stimulace a podpora růstu a neurosvalového vývoje dítěte - podpora jeho fyzické pohody, zlepšení tělesné zdatnosti, pohybové

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27

Více

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Návrh individuálního národního projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém 1. Název projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Anotace projektu Předkládaný projekt navazuje na výsledky systémového

Více

NADANÝ ŽÁK A JEHO MOŽNOSTI ROZVOJE VE VOLNÉM ČASE

NADANÝ ŽÁK A JEHO MOŽNOSTI ROZVOJE VE VOLNÉM ČASE 1 PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ NADANÝCH ŽÁKŮ NADANÝ ŽÁK A JEHO MOŽNOSTI ROZVOJE VE VOLNÉM ČASE Ing. Jaroslav Broulík Projekt OPVK reg.č. CZ.1.07/.1.2.00/08.0126 2 Základní údaje o projektu Prioritní osa 1 Počáteční

Více

Marketing. Modul 3 Zásady marketingu

Marketing. Modul 3 Zásady marketingu Marketing Modul 3 Zásady marketingu Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského

Více

Motivace sv. enc. Martina Clausová. Brno, 3.-4.

Motivace sv. enc. Martina Clausová. Brno, 3.-4. Motivace sv enc Martina Clausová Obsah 1. Úvod 2. Motivace 3. Psychologie 4. as 5. Desatero vychovatele 6. Hra 7. Zajímav mavá literatura 8. Shrnutí a diskuse 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Motivace Motivace

Více

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna

Více

ZA POHÁDKOU POHÁDKA. MOTTO: A svět dětem vždycky znova do té pohádky se schová.

ZA POHÁDKOU POHÁDKA. MOTTO: A svět dětem vždycky znova do té pohádky se schová. ZA POHÁDKOU POHÁDKA MOTTO: A svět dětem vždycky znova do té pohádky se schová. Integrované bloky 1. Kamarádi, ti se mají 2. Za lesními skřítky 3. Než zazvoní zvoneček 4. Zima čaruje 5. Voňavé království

Více

Kroužek Atletika plán činnosti na školní rok Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanské - Kompetence pracovní

Kroužek Atletika plán činnosti na školní rok Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanské - Kompetence pracovní Kroužek Atletika plán činnosti na školní rok Cílem kroužku je, aby děti na lekci pomocí motivačních cvičení a her proniknou do tajů královny sportu atletiky, zpevní a protáhnou celé své tělo, ale především

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Studijní opora Název předmětu: Organizační chování Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Motto: Nemůţete neuspět... pokud se nevzdáte Abraham Lincoln

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Číslo jednací: 113/2007 Předkladatel : Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové

Více

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Účelové komunikace jsou důležitou a rozsáhlou částí sítě pozemních komunikací v České republice. Na rozdíl od ostatních kategorií

Více

Využití EduBase ve výuce 10

Využití EduBase ve výuce 10 B.I.B.S., a. s. Využití EduBase ve výuce 10 Projekt Vzdělávání pedagogů v prostředí cloudu reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0011 Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D. a kol. 2015 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Autorský

Více

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním 1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním Ad hoc modul 2007 vymezuje Nařízení Komise (ES) č. 431/2006 z 24. února 2006. Účelem ad hoc modulu 2007

Více

VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA

VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA Jana Nejezchlebová, Moravská zemská knihovna Zpráva Mezinárodní komise UNESCO Vzdělávání pro 21. století zpracovaná v roce 1993 reflektovala změny globální společnosti

Více

RNÉ MATERIÁLY. PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z 15.07.2013, 11:45 hodin

RNÉ MATERIÁLY. PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z 15.07.2013, 11:45 hodin Strana 1 z 15 RNÉ MATERIÁLY PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z 15.07.2013, 11:45 hodin Kód probanda íjmení Jméno k Objednavatel el testování D910001041 Pokus Pokus 30;3 let Sériové íslo: Verze íslo: Vyhodnoceno:

Více

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš Poslání Posláním Keramické dílny Eliáš je umožňovat lidem s postižením začlenění do společnosti s ohledem na jejich zvláštní situaci. Posláním je pomoci

Více

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. 5. IMPLEMENTACE A VYUŽÍVÁNÍ

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

ŠKOLNÍ ŘÁD KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Č.j.: Vypracoval: Schválil: Základní škola T. G. Masaryka, Rodkovského 2, Blansko ŠKOLNÍ ŘÁD KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Pedagogická rada projednala dne: 1.4.2014 Nabývá účinnosti ode dne: 1.9.2014 ZSTGM/218/2014

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Jitka Hůsková, Mgr. Petra Kašná OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY Pracovní sešit II/2. díl Recenze: Mgr. Taťána

Více

Šikana osob s poruchou autistického spektra Mgr. Alena Říhová

Šikana osob s poruchou autistického spektra Mgr. Alena Říhová Šikana osob s poruchou autistického spektra Mgr. Alena Říhová Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou šikany u osob s poruchou autistického spektra. Kromě obecných informací týkajících se pervazivní

Více

Vyučovací předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA

Vyučovací předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA Vyučovací předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět tělesná výchova je zařazen jako samostatný předmět v 1.-9. ročníku ZŠ v

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh práce s technickými materiály

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh práce s technickými materiály Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh práce s technickými materiály Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k

Více

Principy soužití menšiny s většinovou společností

Principy soužití menšiny s většinovou společností Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-02 Principy soužití menšiny s většinovou společností Autor: Mgr. Petra Lušňáková Šluknov 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek

Více

Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání ve školním klubu

Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání ve školním klubu Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání ve školním klubu Název školy: Základní škola Postřelmov, okres Šumperk, příspěvková organizace Adresa: Postřelmov, Školní 290, PSČ 789 69 IČO: 70984441

Více

MINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

MINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Vydalo Ministerstvo hospodářství České republiky dne 20. března 1996 č.j. 4 266/96-74 s platností od 1. září 1996 počínaje prvním ročníkem Kmenový obor: 2651H

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 7 As 92/2011-93 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr.

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

Školní vzdělávací program Školní družiny při ZŠ a MŠ pod Budčí, Zákolany

Školní vzdělávací program Školní družiny při ZŠ a MŠ pod Budčí, Zákolany Školní vzdělávací program Školní družiny při ZŠ a MŠ pod Budčí, Zákolany Č.j.: 256/12 Platnost dokumentu: od 4. 9. 2012 Kontakty Adresa: Základní škola a Mateřská škola Pod Budčí, Zákolany 273 28 Zákolany

Více

Školní řád Provozovatelem školy Provoz školy je od 6.15 do 16.00 hodin Děti se do MŠ přijímají zejména od 6.15 do 8.

Školní řád Provozovatelem školy Provoz školy je od 6.15 do 16.00 hodin Děti se do MŠ přijímají zejména od 6.15 do 8. Školní řád 1. Provozovatelem školy je Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav (příspěvková org.), zřizovatelem je Obec Kněžmost. Mateřská škola má tři třídy. 2. Provoz školy je

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec Předmět standardu...

Více

5. 18 Konverzace v anglickém jazyce

5. 18 Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu 5. 18 Konverzace v anglickém jazyce Cílem výuky Konverzace v anglickém jazyce je rozvíjet u žáků předpoklady pro mezikulturní komunikaci v rámci Evropy i světa a k užívání jazyka

Více

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně

Více

4.4 Vzdělávací oblast Člověk a společnost 4.4.3 Zeměpis

4.4 Vzdělávací oblast Člověk a společnost 4.4.3 Zeměpis 4.4 Vzdělávací oblast Člověk a společnost 4.4.3 Zeměpis 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Zeměpis 2 2 1 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Zeměpis RVP ZV. Integruje oblasti Člověk a společnost a Člověk a příroda

Více

Meze použití dílčího hodnotícího kritéria kvalita plnění a problematika stanovování vah kritérií

Meze použití dílčího hodnotícího kritéria kvalita plnění a problematika stanovování vah kritérií kritéria kvalita plnění a problematika Příloha č. B6 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU 1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň

Více

5. 15 Hudební výchova

5. 15 Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 5. 15 Hudební výchova Hudební výchova vede žáka k porozumění hudebnímu umění. Umožňuje mu hudebně se projevovat jak při individuálních, tak při skupinových aktivitách,

Více

5.6.6.3. Metody hodnocení rizik

5.6.6.3. Metody hodnocení rizik 5.6.6.3. Metody hodnocení rizik http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/identifikace-nebezpeci-ahodnoceni-rizik/metody-hodnoceni-rizik Pro hodnocení a analýzu rizik se používají různé metody. Výběr metody

Více

Nabídka vzdělávacích seminářů

Nabídka vzdělávacích seminářů Nabídka vzdělávacích seminářů Vzdělávací semináře na nabízená témata je možné si objednat přímo pro vaší organizaci. Poptávku lze zasílat na emailovou adresu vzdelavani@amalthea.cz. Seznam vzdělávacích

Více

Zdravotní nauka 2. díl

Zdravotní nauka 2. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost stavba lidského těla Zdravotní nauka 1. díl Učebnice pro obor sociální činnost Iva Nováková ISBN 978-80-247-3708-9 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22,

Více

Vzorový test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů

Vzorový test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů 1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců b) personální

Více

Vláda nařizuje podle 133b odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:

Vláda nařizuje podle 133b odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.: 11/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. listopadu 2001, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů Změna: 405/2004 Sb. Vláda nařizuje podle 133b odst. 2 zákona č. 65/1965

Více

Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace. Dopravní výchova

Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace. Dopravní výchova Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace Dopravní výchova Dopravní výchova má v základních školách své nezastupitelné postavení a významné opodstatnění. Především

Více

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-244/13-E

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-244/13-E Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIE-244/13-E Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Mateřská škola Pardubice, Benešovo náměstí 2115 Sídlo: Benešovo náměstí

Více

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-947/15-E. Mateřská škola Běstvina, okres Chrudim

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-947/15-E. Mateřská škola Běstvina, okres Chrudim INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIE-947/15-E Název právnické osoby vykonávající činnost školy a školského zařízení Sídlo E-mail právnické osoby IČ 70 998 761 Mateřská škola Běstvina, okres Chrudim Běstvina 111,

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 1207 Návrh poslanců Waltera Bartoše, Vlastimila Tlustého, Petra Nečase a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 077 20/99-001301 Oblastní pracoviště č. 7 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 077 20/99-001301 Oblastní pracoviště č. 7 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 077 20/99-001301 Oblastní pracoviště č. 7 Signatura: bg7as106 Okresní pracoviště Tábor INSPEKČNÍ ZPRÁVA Předškolní zařízení: Mateřská škola, Veselí nad Lužnicí,

Více

AKUSTIKA. Zvuk je mechanické vlnění pružného prostředí, které vnímáme sluchem.

AKUSTIKA. Zvuk je mechanické vlnění pružného prostředí, které vnímáme sluchem. AKUSTIKA Zvuk je mechanické vlnění pružného prostředí, které vnímáme sluchem. Příčné a podélné vlnění Rozsah slyšitelných kmitočtů a intenzit zvuku Zvuk je přirozeným průvodním jevem přírodních dějů i

Více

Provozní řád ELMÍK Dětské centrum

Provozní řád ELMÍK Dětské centrum Provozní řád ELMÍK Dětské centrum ELMET, spol. s r. o. Vypracoval: ing. Lenka Koterová Schválil: Lumír Kysela Platnost od: Revize: Kopie: Podpis: Podpis: 05-01-2015 B 2 z 12 Obsah: ODDÍL I.- Úvodní ustanovení

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Soukromé speciální školy pro žáky s více vadami, s. r. o.

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Soukromé speciální školy pro žáky s více vadami, s. r. o. Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Soukromé speciální školy pro žáky s více vadami, s. r. o. Sokolovská 1/133, 739 32 Vratimov Identifikátor školy: 600 026 213 Termín konání

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Identifikátor:

Více

ŠKOLNÍ DRUŽINA. (školní vzdělávací program) Společně tvoříme, poznáváme, hrajeme si a sportujeme. Vladimíra Kovaříková vedoucí vychovatelka

ŠKOLNÍ DRUŽINA. (školní vzdělávací program) Společně tvoříme, poznáváme, hrajeme si a sportujeme. Vladimíra Kovaříková vedoucí vychovatelka ŠKOLNÍ DRUŽINA (školní vzdělávací program) Společně tvoříme, poznáváme, hrajeme si a sportujeme Vladimíra Kovaříková vedoucí vychovatelka Mgr. Helena Lišková ředitelka školy 1 Obsah 1.Identifikační údaje...

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně ekonomická Obor: Provoz a ekonomika Statistické aspekty terénních průzkumů Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavla Hošková Vypracoval: Martin Šimek 2003

Více

dne 18. ledna 2013 v době od 15,00 hod. do 17,00 hod.

dne 18. ledna 2013 v době od 15,00 hod. do 17,00 hod. ZÁPIS DO 1. TŘÍDY pro školní rok 2013/2014: Zápis do první třídy pro školní rok 2013/2014 se bude konat na naší škole dne 18. ledna 2013 v době od 15,00 hod. do 17,00 hod. S sebou: občanský průkaz, rodný

Více

Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.

Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady. Zdraví a životní styl WHO program Zdraví 21 zdraví pro všechny do 21. století Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady. Determinanty zdraví

Více

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb.

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. Zadavatel Dobrovolný svazek obcí Prostřední Bečva a Horní Bečva Sídlo

Více

Teorie a přístupy v SP 4 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D

Teorie a přístupy v SP 4 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Teorie a přístupy v SP 4 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Definujte sociobiologii Jaké jsou hlavní teze Darwinových teorií? Jak bylo Darwinových teorií zneužito? Kam posunul Dawkins

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk )

7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk ) 7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk ) Obecné cíle výuky ruského jazyka Předmět ruský jazyk a jeho výuka je koncipována tak, aby žáky vedla k osvojení cizího jazyka. Jeho hlavním

Více

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit Číslo klíčové aktivity VI/2 Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Obecná psychologie. Teorie motivace, exekutivní a volní procesy. Motivace. Teorie motivace: A) Teorie instinktů

Obecná psychologie. Teorie motivace, exekutivní a volní procesy. Motivace. Teorie motivace: A) Teorie instinktů Obecná psychologie Teorie motivace, exekutivní a volní procesy Přednáška 7 Motivace Pojem pochází z lat. movere (hýbat se) co hýbe chováním? Def.: příčina chování, zahajuje a zaměřuje chování k určitému

Více

průřez.téma + ročník obsah předmětu školní výstupy poznámky MP vazby EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl

průřez.téma + ročník obsah předmětu školní výstupy poznámky MP vazby EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl MÍSTO, KDE ŽIJEME + MP vazby Domov EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl - orientuje se v místě domova - orientuje se ve svém pokoji, ví, kde má své hračky, školní kout,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU Základní škola a Mateřská škola Skuhrov nad Bělou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU školní rok 2015/2016 Zpracovali : Mgr. Oldřich Málek, ředitel školy Mgr. Anna Bartíková, vedoucí školního klubu

Více

Program proti šikanování ve škole

Program proti šikanování ve škole Program proti šikanování ve škole Tento program slouží k vytvoření bezpečného, respektujícího a spolupracujícího prostředí ve škole, zaměřuje se především na prevenci šikanování a ukazuje postupy řešení

Více

Příloha č. 2 k zadávací dokumentaci - Tisk publikací a neperiodických tiskovin vydaných Ústavem pro studium totalitních režimů

Příloha č. 2 k zadávací dokumentaci - Tisk publikací a neperiodických tiskovin vydaných Ústavem pro studium totalitních režimů Příloha č. 2 k zadávací dokumentaci - Tisk publikací a neperiodických tiskovin vydaných Ústavem pro studium totalitních režimů Rámcová smlouva na poskytování služeb uzavřená podle ustanovení 11 zákona

Více