JITKA KRÁLÍKOVÁ VI. ro ník kombinované studium

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JITKA KRÁLÍKOVÁ VI. ro ník kombinované studium"

Transkript

1 UNIVERZIT PLCKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra psychologie a patopsychologie JITK KRÁLÍKOVÁ VI. ro ník kombinované studium Obor: Pedagogika správní innost CHRKTERISTIK VÝVOJOVÉHO ODOÍ PUESCENCE Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Kamila Holásková, Ph.D. OLOMOUC 211

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn a uvedla jsem veškerou použitou literaturu. Ve Šternberku dne Jitka Králíková 2

3 Pod kování: kuji PhDr. Kamile Holáskové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce. kuji svému manželovi PhDr. Tomášovi Králíkovi za nezm rnou trp livost a pomoc i statistickém zpracování výzkumné práce, také d kuji své dce i Veronice Králíkové za pomoc p i vyhodnocování dotazník. 3

4 OSH ÚVOD... I TEORETICKÁ ÁST Charakteristika období pubescence Obecná charakteristika Emoce v období pubescence Poznávací procesy v období pubescence Sociální vývoj v období pubescence Sebepojetí v období pubescence Socializace v období pubescence Osobnost pubescenta Specifické vývojové problémy v období pubescence Poruchy v období pubescence Postoje v období pubescence Sexualita v období pubescence Diference mezi chlapci a dívkami v pubescenci Postoje charakteristika, poznávání a zm ny u pubescent Obecné vymezení Funkce postoje P edm t postoj Utvá ení postoj Zm ny postoj M ení postoj...42 II PRKTICKÁ ÁST Cíl výzkumu Stanovení hypotéz Metody sb ru dat Charakteristika souboru Postup p i sb ru dat Statistické zpracování dat Výsledky k ov eným hypotézám Vyhodnocování výsledk DISKUSE...72 III ZÁV R...76 SEZNM POUŽITÉ LITERTURY...77 SEZNM P ÍLOH...8 4

5 ÚVOD Pro posuzování dít te v období pubescence je d ležité vzít v úvahu jak jeho vrozené vlastnosti, tak prost edí, ve kterém vyr stá. V této práci bych cht la p iblížit obtíže v chování dospívajících, které jsou podmín ny jak vn jšími, tak i vnit ními vlivy. K posuzování jsem si zvolila d ti ze speciálních a základních škol ve v ku od 11ti do 1ti let, které práv prochází obdobím puberty. Práci jsem rozd lila na dv ásti teoretickou a praktickou. V první, teoretické ásti budu popisovat charakteristické období pubescence, emoce, poznávací proces, sociální vývoj, sebepojetí, socializaci, osobnost pubescenta, sexualitu a postoje dospívajícího jedince. V praktické ásti využiji popsaných teoretických východisek k provedení šet ení mezi dospívající mládeží. M j výzkum je zam en k problematice volno asových aktivit, rodinného a školního prost edí, vztah mezi vrstevníky, sexuální problematiky a na vztahy k negativním sankcím. V sou asné dob se problematikou mládeže zabývají nejen pedagogové a psychologové, ale i sociologové, léka i, filozofové, politici aj. Období dospívání se proto ozna uje za nejkriti jší a nejobtížn jší stádium ve vývoji jedince.

6 I TEORETICKÁ ÁST 1 Charakteristika období pubescence Mám-li v pr hu práce hovo it o charakteristice vývojového období pubescenta, bylo by nejd íve vhodné si vysv tlit n které pojmy. Pubescent - jedná se o odborné ozna ení mladého jedince, která se nachází ve stádiu dospívání tzv. slangov pubert neboli pubescence. V tomto období jedinec dosahuje pohlavní a psychické zralosti. Pubescence - období pro vytvá ení vlastní identity Období pubescence je charakterizováno mnoha dramatickými zm nami, a to jak po stránce psychické, tak po stránce t lesné. Nejd ležit jší sou ástí t lesné prom ny je pohlavní dozrávání, které již samo o sob sta í pro vychýlení psychické rovnováhy. Slovo pubes pochází z latiny a znamená chmý í, vousy, p enesen ohanbí, vn jší pohlavní orgány. Období dospívání znamená také výraznou r stovou akceleraci. Na konci této vývojové fáze dochází k celkovému dokon ení t lesného r stu, dosažení pohlavní zralosti a reproduk ní schopnosti. Do jaké míry však lov k dosp je i psychicky a kdy m že být jedinec uznáván jako dosp lý, je otázka zcela jiná. 1.1 Obecná charakteristika Období dospívání je vymezováno jako životní úsek, který je ohrani ený z jedné strany prvními známkami pohlavního zrání a více i mén vyzna ovanou akcelerací r stu a ze strany druhé dovršením plné pohlavní zralosti a dokon ením t lesného r stu. (Langmeier, 1991) Dospívání je považováno za p echodnou dobu mezi d tstvím a dosp lostí, kdy je jeho první polovina pojmenována termínem pubescence. asov je lokalizována mezi 11. až 1. rokem života jedince. (Vágnerová, 1999) 6

7 Za átek tohoto období je u dívek vymezen mezi 11. až 14 rokem a u chlapc mezi 13. a 14. rokem. (Me, 1989) Pokusy jasn za adit období dopívání komplikuje zna ná intraindividuální variabilita a rovn ž variabilita interindividuální. Nejednotnost se objevuje v literatu e i v názorech na jev tzv. sekulární akcelerace. Urychlení celkové r stu a posun po átku puberty, který hledá iny ve spole enských a civiliza ních zm nách, potvrzují antropologické studie v období ed a po druhé sv tové válce. (Taxová, 1987, Langmeier, 1983) Literatura nov jší, však p edpokládá ur itou stabilizaci v urychlení doby biologického dospívání. (Vágnerová, 1999) Sekulární akcelerace p inesla rychlejší za átek t lesného a duševního dospívání, ale prodloužila dosažení psychické a sociální zralosti. Dospívání se tak rozlišuje ob ma sm ry. Zkracuje dobu d tství a oddaluje nástup dosp losti. (Langmeier, 1991) Nej ast jší zastoupení v literatu e je d lení období dospívání na fázi pubescence (11 až 1 let). U dívek tato fáze probíhá asi o 1 až 2 roky d íve než u chlapc. (Langmeier, 1991) Období dospívání je rozd lováno na období pubescence, které zahrnuje dv fáze, a to prepubescenci a pubescenci, a na období adolescence. Puberta je považována za nejdynami jší prom nu v život jedince, která zasahuje všechny složky osobnosti jedince. Významnou roli v tomto období hrají biologické a psychosociální faktory, které jsou ve vzájemné interakci. (Vágnerová, 1999) Puberta je p ednostn považována za biologický mezník. T lesné dospívání se svými sledky (zm na postavy, sekundární pohlavní znaky, funkce pohlavních orgán apod.) podmi uje zm ny, které pro pubescenta p inášejí zna nou zát ž. Tyto zm ny zvyšují pocity nejistoty, které zasahují oblast emocí a tím spojenou oblast kognitivní. Zm ny, které zp sobily ztrátu p vodních jistot, nutí pubescenta dosáhnout nové stabilizace. Nástup innosti pohlavních hormon zp sobuje nejbou liv jší p em nu dít te v dosp lého jedince. D ata mají 2 3 roky náskok p ed chlapci. Výrazný negativní vliv na motoriku mají disproporce v r stu (samá ruka, samá noha), projevuje se diskoordinací 7

8 pohyb, zhoršením obratnosti a silové schopnosti, p esnosti a plynulosti pohybu, motorickým neklidem. Vrchol negace je u d at ve 13 letech u chlapc ve 14 až 1 letech. Pravidelná lesná výchova v pubert tlumí negativní projevy v motorice. (Langmeier, Krej ová, 1999) 1.2 Emoce v období pubescence Projevy emocí jsou v tomto období charakterizovány labilitou, zm nami nálad, impulsivitou, nep edvídatelností postoj a reakcí. City i emoce se výrazn podílejí na utvá ení osobnosti pubescenta, a to v pozitivním i negativním sm ru a hrají významnou roli na utvá ení osobnosti jedince. V období prudkého citového rozvoje se emoce prohlubují, rozši ují a diferencují. Tento vývoj je nejednozna ný a není plynulý. Také se výrazn m ní intenzita a pr h reakcí. Pubescenti sami velmi obtížn identifikují své emoce. (Taxová, 1987) Emo ní nevyrovnanost p ináší další ztrátu bývalé jistoty a stability. S nejistotou a emo ní nevyrovnaností souvisí zm na v sebehodnocení pubescence. Nejistota a pochybnosti nad vlastní sebeúctou m ní interpretaci chování ostatních lidí. Ve fázi prom ny vlastní identity se stává pubescent vztahova ný a s tím souvisejí neadekvátní i nep átelské reakce. Nesrozumitelnost vlastních pocit spojených s úzkostí a nejistotou obt žují pubescenty a reagují na n podrážd i sociáln rušiv. Pubescent se m že stát i mén akceptovatelným. Negativní hodnocení a pocit odmítání zvyšují nejistotu pubescenta a zhoršují jeho prožívání. astým obranným mechanismem v období puberty je fantazie. Umož uje jedinci odpoutání od reality nebo prožití nedosažitelných rolí. (Vágnerová, 1999) Projevy citových konflikt, které jsou velmi nápadné, ozna ují toto období jako období bou í a krizí. Pubescenti mívají pocity opušt nosti a osam losti. Stávají se introvertn jšími a neradi své city projevují navenek. Usilují o svobodu a uvoln ní, což p ináší snahu po volném život. Protože osamostat ování vyvolá st ety s dosp lými, m že se u pubescenta objevit popudlivost, hrubost, výsm ch, zvýšená kriti nost apod. V tomto období dít usiluje p edevším o dobré postavení ve vrstevnické skupin, mén již o lepší prosp ch. Typický bývá i rozpor mezi konformitou a nonkonformitou. Pubescent je konformní k vrstevnické skupin, nap. zp sobem úpravy zevn jšku (ú es, oble ení, ch ze, hulákání 8

9 apod.) a siln nonkonformní v i spole nosti (kritika dosp lých za jejich úpravu zevn jšku, názory, chování, rozpory v myšlení apod.) tato negativní emocionalita typická pro období pubescence se n kdy nazývá fáze druhého vzdoru. Pubescenti astokrát sami nerozumí vlastním projev m, m že je ovliv ovat navíc únava, ztráta koncentrace, ochablost až apati nost s krátkými stavy p emršt né aktivity. (Langmeier, 1991) Emoce se objevují i v jednotlivých projevech. Pubescenti používají specifické verbální i nonverbální komunika ní styly, mají vlastní mimiku a pantomimu. Okázalost i hlu nost i další klackovité projevy mohou vyvolávat nespokojenost u n kterých dosp lých. Nevhodná výchovná opat ení u pubescent ovšem zvyšují jejich neklid a nap tí. (Taxová, 1987) Obecný názor o emo ní krizi pubescent nepotvrzují již tolik sou asné výzkumy. Jako konfliktní jsou považovány vztahy s rodi i, ale jsou za azovány do období první poloviny pubescence. (Macek, 1998) I když negativní emoce se u pubescent vyskytují asto, jejich emo ní instabilitu ovliv uje p edevším reakce okolí, a to hlavn výchovné styly. Pubescent získává z chování ostatních lidí zp tnou vazbu. Negativní informace o sob zvyšují nejistotu, pop. snižují ješt více pubescentovo sebehodnocení. Pozitivní informace pomáhají získat orientaci v sociálních vztazích a stanoví ur ité sociální normy ve smyslu akceptovatelnosti vhodného pozitivního chování. (Vágnerová, 1999) V období pubescence se m že objevit návrat k infantilnímu ešení situace. Vývojov nižší fáze umož uje pubescentovi, i když je krátkodobá, prožít chvilkový pocit jistoty a relaxovat. V p ípad, že je pubescent vystaven velké zát ži, používá jako obranu regresi na nižší vývojové stadium. (Vágnerová, 1999) Také emocionální vzrušivost, která je typická pro po átky období pubescence, je podmín na neuropsychickým typem osobnosti jedince. 9

10 1.3 Poznávací procesy v období pubescence Poznávací procesy v tomto období jsou charakteristická zkvalitn ním smyslového vnímání, v domé regulace vnímání, rozvojem sebepozorování, kolísavostí koncentrace, zlepšením kapacity pam ti a hlavn rozvojem myšlenkových proces a operací. J. Piaget nazval toto období stadiem formálních logických operací. (Pet íková, 1991) Stadium formálních operací se za íná u dít te vytvá et na po átku pubescence a svého vrcholu dosahuje zpravidla okolo 1 let. Nevzniká najednou a bez p ípravy a nevzniká pravideln. V n kterých p ípadech m že dosáhnout pubescent ve svém myšlení této kvality a v jiných ne. Existují rovn ž významné rozdíly mezi jednotlivými d tmi, které jsou dány vrozenými dispozicemi a p íležitostí k ešení r zných problém. (Langmeier, 1998) Kognitivní vývoj je tedy v této fázi výsledkem zrání a u ení. Teprve, když je dít zralé a má dostatek zkušeností, mohou se rozvíjet formální logické operace. (Vágnerová, 1999) Pubescenti si osvojují zp sob logického uvažování tak, že mohou uvažovat o r zných variantách situací, které mají reálnou i nereálnou podobu. Pubescentovi tato schopnost umož uje chápat r zné problémy a aplikovat rozlišné teorie. Myšlení pubescenta: 1. Klade d raz na uvažování a jiné možnosti než na poznání. Dít není již tolik vázáno na existující skute nost. Toto umož uje použít více úvah i imaginárních alternativ. 2. Pubescent uvažuje systematicky. Vytvá í hypotézu a systematickými kroky ji potvrzuje i vylou í. Dovede zvážit p iny i d sledky situace a uvažuje i o neexistujících variantách 3. Myšlenky dovede pubescent kombinovat a integrovat. P emýšlí na hypotetické a abstraktní úrovni. Nové dovednosti zm ní i vnímání okolí u pubescent i na sebe. Rovn ž zm na myšlení, které je flexibiln jší a komplexn jší, umož uje rozvoj fantazie. (Vágnerová, 1999) V období pubescence dochází také k rozvoji tvo ivosti. Vnímavost pubescent jim umož uje postihovat neobvyklé prvky a vztahy. Jsou inorodí, iniciativní, vynalézaví 1

11 a nápadití. Ne vždy jsou však chápáni, nebo jejich nápady bývají neuvážlivé i p ekotné. Snaha o originalitu se projevuje i v oblasti myšlení pubescent. I v jejich úvahách se objevují ne ekaná p irovnání, nové nápady, svérázná argumentace a originální myšlenky. (Taxová, 1987) Pubescenti jsou schopni volit neobvyklé a jedine né postupy, jejich fantazie je nápaditá a originální. P edstavivost, která je v tomto období bohatá, ovliv uje i denní sn ní, které obsahuje ideální p edstavy o sob samém. ( ížková, 1999) Sou asn p ináší zm na v myšlenkové oblasti další zdroje nejistoty. N kdy se u pubescent objevuje tendence p ece ování svého myšlení. Subjektivní pocit, že mají dostatek informací, vede u pubescent k vytvo ení iluze, že zvládnou v tšinu problém. Odtud pramení i kriti nost pubescent, kte í mohou být p esv ení, že je vše snazší, než se jeví. P iny kriti nosti lze najít ve vztahu pubescenta k celému sv tu a ostatním lidem. Pubescent si snadno vytvá í ideální sv t, jemuž se ten realistický velmi vzdaluje. Nástup formálních operací umož uje pubescentovi nový zp sob morálního hodnocení a asté používání mravních soud. D ležitým znakem pubescence je zam ení na sebe a na nové vnímání okolního sv ta. (Langmeier, 1991) Nový zp sob myšlení m ní vztah k asové dimenzi. Pubescenti, kte í dokáží uvažovat hypoteticky, mohou uvažovat i o budoucnosti. Vzhledem k sou asným zkušenostem pubescence dovoluje jedinci p edvídat i plánovat události. Zm na v hodnocení asové dimenze ovlivní celkový p ístup pubescent ke sv tu i k sob samým, nebo m ní základní psychické pot eby: 1. Pot eba jistoty a bezpe í je zm na anticipací budoucnosti, která m že být vnímána jako bezpe ná i jako nejistá. Pubescent je nucen usilovat o rozvíjení nové identity, která mu umožní v tší i menší pocit jistoty vlastní pozice. 2. Pot eba seberealizace získává v pubescenci nový obsah, nebo dít uvažuje o možnostech a perspektivách v budoucnosti. Seberealizace se tak posunuje z p ítomnosti na budoucnost. Pubescent m že odsunout aktuáln nerealizovanou pot ebu do budoucnosti a sou asn prožívá stavy nespokojenosti nad dobrými výkony, které m že vnímat jako do asné. 3. Pot eba otev ené budoucnosti, která pro menší dít nebyla možná, u pubescent dává otev enou perspektivu. 11

12 Pubescenti plni nov nabytých zkušeností a nového zp sobu uvažování, nejsou ješt dostate zralí na to, aby se vyrovnali egocentrickým tendencím v posuzování ehokoliv. (Vágnerová, 1999) Pubescent je hyperkritický, nebo jeho hledání ideálního ešení ulpívá na nedostate ných zkušenostech. Dosp lí se mu jeví jako pokryte tí a neschopní. P iny zvýšené kriti nosti jsou sou asn výrazem vlastní nejistoty. Pot eba procvi it si a potvrdit své intelektové kvality vede k oblib v polemikách. Pubescenti jsou p esv eni o jasnosti a p esv ivosti svých argument. Dosp lí n kdy považují omílání argument za obt žující a pubescenty za provokující. Pocity nejistoty a stimulace n kterých obranných mechanism vyvolává ur itá sociální dezorientace pubescenta, kdy není schopen správn reagovat na své okolí. Egocentrismus se objevuje v chování pubescent i pozd ji adolescent a pomáhá jim sou asn zvládat životní zm ny, nebo ve své sob st edné orientaci si neuv domuje, že není výjime ný, a že imunita i b žným ohrožením se na nikoho nevztahuje. Nezralé a nevyrovnané sebev domí pubescent vyvolává formou vztahova nosti, která vymizí v období adolescence. Pubescent je v rámci vlastní vztahova nosti schopen uvažovat o tom, co si myslí ostatní, a tím rozvíjí empatii a citlivost v i ostatním lidem. V období pubescence jedinec za íná chápat a sou asn akceptovat ur itý spole enský ád, ovšem akceptace je spojená s absolutním pln ním pravidel za všech okolností. Jeho rigorózní trvání na p evzatých pravidlech souvisí se zdrojem vlastní jistoty. Kompromisy a zm ny pubescenti odmítají, nebo je mohou vnímat jako ohrožující. Zvyšuje se tak kriti nost pubescent, bez ohledu na p iny a okolnosti nedodržení základních princip daného ádu. Obranou proti nejistot se stává pro pubescenta radikalismus. Pro pubescenta je snazší užít si pocit uspokojení z nov nabytých zkušeností, než riskovat nejistotu rozmanitých variant, které se nabízejí. Nezkušenost a zbrklost provázejí pubescentovy generalizace. Pubescenti, t ebaže jejich myšlení jim umož uje nové zp soby uvažování, nedokáží diferencovat jemné rozdíly reálných jev. Významnou roli v jejich zp sobu myšlení hraje i emotivní složka. Radikalismus v ešení a p ijímání záv je tak zna posilován. (Vágnerová, 1999) Kognitivní zm ny u pubescent kladou zna né nároky na chování dosp lých, kte í kdy zbyte p isuzují zp sob m myšlení pubescent nadm rnou závažnost. Ne však vždy berou dosp lí v úvahu, že pubescenti o ekávají v rohodné a jasné odpov di, a že mají 12

13 tendenci k zevšeobec ování vlastních postoj. Úsp šná komunikace s pubescentem m že prob hnout za p edpokladu, že dosp lý není p ekvapen radikalismem, racionalismem, vysokou kriti ností i naivitou. Kritika a nepochopení ze strany dosp lých vyvolává u pubescent pocity ned ry, odporu i ostražitosti. Velmi astou chybou dosp lých v komunikaci s pubescenty je zd raz ování sociální, institucionální i sociální nad azenosti nad d tmi. To ovšem platí pro všechny v kové kategorie. Produktivn jší metoda je vytvo ení partnerského vztahu a využití diskusních metod k p esv ování a formování žádoucích názor a postoj. Význam t chto metod, které vyhovuje myšlení pubescent, není ješt dostate docen n. 1.4 Sociální vývoj v období pubescence Období pubescence je charakteristické kvalitativními zm nami v oblasti sociálních vztah a aktivit. Tyto zm ny souvisejí s rozvojem a zm nami v oblasti kognitivní i emocionální (rozvoj abstraktního myšlení, diferenciace schopností, hodnocení a osvojování spole enských norem, samostatnost v rozhodování, vznik hodnotových orientací, dlouhodob jší perspektivy, atd.). U pubescent, tak jako i v jiných stupních vývoje lidského jedince, pozorujeme zna né individuální variace. Proces vývoje pubescenta se odvíjí rovn ž za aktivní ú asti každého jedince, proto výchovné formování je v tomto období velmi náro né a vyžaduje dostatek tolerance, kreativity a zkušenosti. Pubescentní zm ny mají vliv na sebehodnocení. Pubescenti v nují v tší pozornost svému zevn jšku. Viditelná prom na p ipoutává jejich pozornost a asto se objevuje odmítání subjektivn neakceptovatelného detailu. Sociální reakce na nový zevn jšek ovliv uje jeho identitu. I zde platí, že se sebehodnocení pubescenta zhoršuje p i setkání s negativním hodnocením okolí. P esto v úprav zevn jšku usilují pubescenti o odlišnost a up ednost ují nedbalé vzez ení. Protože puberta p ináší zvýšení pot eby v navazování vztah mezi vrstevníky, i v úprav zevn jšku zachovávají pubescenti zna nou konformitu. Uniformita ve vrstevnické skupin se neprojevuje pouze v oblékání a volb ú esu, ale také ve zp sobu verbálních i nonverbálních projev a v názorové jednosti. ( ížková, 1999) Vliv vrstevnické skupiny se projevuje u pubescent posilováním sebepojetí i sebev domí. Silný vztah k sociální skupin m že znamenat nebezpe í pro další vývoj 13

14 pubescenta, a to zejména v p ípad, že se rodi e, u itelé a vychovatelé soust ují na vytýkání nedostatk dít te a soustavn dít hodnotí negativn. V takovém p ípad m že nezkušený pubescent p imknout k part, dochází u n j k idealizaci partou uznávaných hodnot a norem. Velmi nebezpe né je i odmítání kontakt s dalšími sociálními skupinami, které by umožnily optimáln jší socializaci. Pro období pubescence je charakteristická snaha dít te o uvoln ní ze závislosti na rodi ích a navazování významn jších vztah k vrstevník m. Tento jev nazýváme emancipace od rodiny. Nar stá význam vztah s vrstevníky, ale d ležitost vztah s rodi i neklesá. M ní se tedy význam obou dvou vztah, které jsou rozdílné. Ve vztahu k vrstevník m pubescent usiluje p evážn o získání prestiže a sociální hodnoty a ve vtahu k rodi m usiluje více o uznání vlastní hodnoty. Celý proces emancipace je nezbytný pro osobní vývoj pubescence. Pro rodi e není uvol ování dít te snadné. Podmínky, které zajiš ují optimální osamostat ování dít te, jsou tvo eny p edevším z úrovn a kvality dosavadních vztah mezi rodi i a dít tem. Tam, kde vztahy mezi rodi i a dít tem byly dosud málo konfliktní a jist jší, je v tší pravd podobnost úsp šného zvládnutí tohoto období. Nov jší empirické výzkumy (Macek, 1998) nepotvrzují konfliktní vztahy mezi rodi i a pubescenty. Mezi eskou a zahrani ní populací nebyly zjišt ny ani pohlavní rozdíly a ani kové specifika. Konflikty a problémy s rodi i nejsou tedy typickou charakteristikou života pubescent. však existuje domn nka, že d ív jší mezigenera ní vztahy byly vyhrocené z d vodu obtížn jšího p ekonání závislosti na autoritách. V tšina sou asných dospívajících tí prochází pubescentním obdobím klidn. Tam, kde se objevují konflikty s rodi i, v tšinou navazují na p edcházející rodinné problémy a nevhodné výchovné styly. Pro pubescenta je velmi d ležité v t, co si o n m myslí dosp lí rodi e a usiluje o akceptaci, nikoliv o názor, jaký by m l být a jaký by se m l stát. V této souvislosti úsp šnost pubescenta souvisí s jeho komunika ními dovednostmi. Jestliže dokáže vyjád it sv j názor a naslouchat i názor m druhého lov ka, nemá problémy v sociálních vtazích a nedostává se do spor s autoritami. 1. Sebepojetí v období pubescence Puberta je považována za kvalitativní p ed l sebepojetí. Nejprve se pubescent zam uje na vzhled a tvary vlastního t la. P edevším je ovlivn n standardem atraktivity a velmi asto se objevuje nespokojenost a obtíže vyrovnání se s m nícími se t lesnými 14

15 proporcemi u chlapc a dívek. Tyto subjektivní potíže provázejí d ív jší i pozd jší nástup pubescence. Pubescent, který se nepovažuje za dostate atraktivního, usiluje intenzivn ji o osobnostní rozvoj, nebo pot ebuje vlastní nedostate nost n jakým zp sobem kompenzovat. raz na zevn jšek je v období pubescence d ležitou sou ástí vlastní identity. Paradoxn dosahují optimáln jšího osobnostního vývoje pubescenti mén konven atraktivní. (Vágnerová, 1999) Pubescent se postupn stává objektem sebeuv dom ní. Jeho obraz se m ní. Nejprve zahrnuje vlastní exteriér, ale postupn i schopnosti, názory, mravní a volní kvality. Pubescenti intenzivn prožívají, co se s nimi d je. V tomto období si za ínají uv domovat vlastní odlišnost od ostatních, tedy svou jedine nost. Mezi 14. a 1. rokem d ti vstupují do fáze zkoušení a experimentování (Macek, 1998/). Pubescenti mají pocit, že oni nejlépe sami v dí, co je pro n nejlepší. Sou asn se zvyšuje i jejich odpov dnost a závazky v i vrstevník m, se kterými se ve svých postojích podporují. S dosp lými, ale rádi soupe í a vyhledávají jakoukoli p íležitost, jak nad nimi mohou zvít zit. Všechny zm ny, které p ináší pubescence, mají sv j subjektivní význam, nebo prom na pubescenta ovlivní jeho identitu. Erickson ozna il období pubescence a adolescence jako fázi hledání a vytvá ení vlastní identity (viz ížková,1999; Vágnerová, 1999; Taxová, 1987; Langmeier, 1991). V pr hu procesu utvá ení identity jedinec rozvíjí svou p edstavu o tom, jaký by cht l být. Pubescent své sebepojetí boduje aktivn a samostatn, a na rozdíl od edcházejícího vývoje není již jen závislý na názorech jiných osob. Zm ny v prožívání a myšlení p edstavují sou asn pro pubescenta zp tnou vazbu, která ho nutí ke zm edstavy o sob. Prom na v období pubescence probíhá delší dobu, v níž se jedinec vyrovnává s nejistotou a nespokojeností s vlastní identitou. U n kterých pubescent se mohou objevit i problémy s akceptací vlastní identity. Výsledkem vývoje m že být zvýšená sebekriti nost a zam enost na sebepoznávání. Sou ástí sebepoznávání není jen pozorování lesné stránky, ale i introspekce, tj. zam ení na vlastní psychické procesy. Objevování vnit ního sv ta je ale pro pubescenta velmi obtížné. Je ovládáno emo ními výkyvy, nezkušeností a nejistotou. Pubescenti jsou znepokojeni vlastním prožíváním, považují ho za ojedin lé a domnívají se, že jim nikdo není chopen rozum t. V období pubescence usiluje jedinec o uspo ádání svých zkušeností a o jejich kategorizaci. Nejlépe se orientuje v pr hu 1

16 vlastních pocit ve vrstevnické skupin. Protože pubescent bývá málokdy se sebou spokojen a výsledky svého sebepoznávání akceptuje jen z ídka, používá r zné obranné mechanismy, nap. pop ení, únik do fantazie apod. (viz p edcházející kapitola). Objektivním kritériem pro sebehodnocení pubescentního jedince jsou výkony. T lesná i duševní výkonnost se rozvíjí, ale i diferencuje. Do sebehodnocení zasahují úsp chy, ale i neúsp chy. Jsou zvažovány vlastní schopnosti i nedostatky. Pubescent usiluje o potvrzení svých kompetencí v nejr zn jších oblastech. Také v tomto období se m ní hodnota školního prosp chu a stává se spíš p edpokladem pro další školní budoucnost. Ve školních t ídách se tvo í r zné podskupiny, které projevují odlišnou motivací ke škole, p ijímají odlišné hodnoty a mají jiné sebehodnocení, tudíž i jinou sociální identitu. (Vágnerová, 1999) Významnou sou ástí identity pubescenta je sebeúcta, avšak ta je v tomto období labilní a zranitelná. Sebeúctu pubescenta p edevším ovliv ují jeho dosavadní zkušenosti a pochybnosti o sob samém. Nejistý jedinec obtížn odlišuje reakce okolí, které mohou být i náhodné nebo vázány na osobnost druhého komunikátora, a je ovlivn n podez ívavostí a p ecitliv lostí. Sociální okolí dává informace pubescentovi, jak je p ijímá, což ovliv uje ijetí sebe sama, tj. sebeakceptaci. V tomto období je jedinec nejlépe p ijímán vrstevnickou skupinou, což podporuje významn jeho sebev domí. Pubescent se skupinou identifikuje, a to vede ke zvýšení konformity k normám i hodnotám skupiny. Vrstevnická skupina tedy m že být pozitivním, ale i negativním modelem pro imitaci a identifikaci. Vztah k rodin a identifikace s ní závisí na tom, zda jsou rodi e pro pubescenta akceptovatelní. Rodinné postoje zasahují významným zp sobem p edevším do profesní orientace pubescenta. N kdy se v prost edí rodiny objevují tendence, které jsou manipulativní, ale které jsou považovány dosp lými za dobro pro jejich dít. 1.6 Socializace v období pubescence Socializace dospívajících se kvalitativn liší od socializace ve školním d tství. Projevuje se tendence pubescenta odpoutávat se od rodiny, vznikají intimn spole enské 16

17 vztahy. Ty se p edevším vztahují k vrstevník m pubescenta. V tomto období ukon uje povinnou školní docházku a volí další vzd lávací varianty. (Kuric, 21) Socializace je p edevším ovlivn na prom nami osobnosti u pubescenta, a to ve více oblastech: 1. Sociální poznávání a s ním spojené hodnocení je ovlivn no rozumovými schopnostmi. Pubescent se zajímá p edevším o to, jací jsou a nikoliv jak se projevují. Toto posuzování vyžaduje zna né zkušenosti, které ovšem pubescent nemá. 2. Pubescent získává novou roli, která je ovlivn na jednak t lesnými zm nami a také osamostat ováním a emancipací od rodiny. Rodina poskytuje dít ti základní citovou jistotu, bezpe í ve všech událostech, úto išt, k n muž se m že upírat v situacích ohrožení a bolesti. ím hlubší, jist jší a mén konfliktní jsou vztahy, které dít k rodi m navázalo, tím snáze probíhá i celý proces emancipace nutný pro osobní zrání, jak popisuje P íhoda (1991). Pubescent neodmítá autoritu proto, aby autoritu odstranil, ale proto, aby se autoritou sám stal. Pokud se mu poda í úsp šn oponovat a logicky argumentovat, dosahuje pubescent pocitem jistoty. Pubescent trvá na dodržování pravidel pro všechny stejn. V p ípad, že dosp lí trvají na akceptaci n jakého ádu pouze pro d ti, pubescent jej odmítá, nebo by se dostal rovn ž do pod ízené role. Vztah k dosp lému a hlavn k rodi m je ovlivn n vrstevnickou skupinou. Zprvu p evažuje u d tí v období puberty sklon vytvá et skupiny složené z jedinc stejného pohlaví, ozna ován jako skupinová izosexuální fáze. Jedinci opa ného pohlaví jsou odmítání, chlapci zavrhují ata, protože jsou podle jejich mín ní uf ukaná, užalovaná a nesdílejí jejich chlapecké zájmy. Naopak dívky odmítají chlapce, protože jsou hrubí. Pot eba intimního párového p átelství, kterou styk ve skupin neuspokojuje. Nazývá se individuální izosexuální fáze. Rovn ž v období puberty se za íná ohlašovat zájem o druhé pohlaví, zprvu tápavý, bázlivý a nejistý, tzv. echodná etapa. Role, kterou hraje pubescent ve vrstevnické skupin, má velký význam pro dosažení identity. Zlepšení pozice dosahuje zvýšením konformity. Pubescent pomocí identifikace se skupinou vrstevník usiluje hlavn o uvoln ní vlastní závislosti k rodin. ím lépe se jedinec v období pubescence vyrovná s novými zm nami a získá novou jistotu, tím rychleji se upraví vztahy s dosp lými. 17

18 3. Komunikace mezi dosp lými a dospívajícími je v období pubescence poznamenána nižší kvalitou a menší srozumitelností. Jestliže pubescent nemá dost kaz, že je akceptován, ztrácí o vzájemnou komunikaci zájem, nebo se projevuje omíláním vlastních argument, kverulantstvím a neochotou k vyslyšení druhého. Pubescenti se astokrát chovají vztahova a p ecitliv le, a dosp lí reagují netrp liv i zvyšují autoritativnost. Vzájemná komunikace pak vede ke zhoršení negativismu u pubescenta. Dosp lí n kdy ztrácejí zbyte spoustu energie úsilím o zm nu vn jších znak dít te (nap. oble ení i volba ú esu), ztrácejí postupn vliv na zm nu postoj dít te k významn jším jev m. V komunikaci pubescent se objevují slangové výrazy, hrubost, huhlání i hulákání. Je také poznamenána specifickými vzorci nap íklad teatrálností, upoutáváním pozornosti, preferencí typických slov, užívání stejných obrat úsilím o originalitu v obsahu apod. Sou asným a b žným zp sobem velmi oblíbené komunikace mezi pubescenty je telefonování a chatování. Pubescenti se potvrzují vztah s komunikantem, aniž by pot ebovali sd lit n co konkrétního. le i komunikace s po íta em m že být zdrojem nebezpe í tam, kde pubescent není úsp šný v sociální komunikaci a nahrazuje si komunikaci s p ístrojem komunikaci mezilidskou. 4. Normy a pravidla chování v období pubescence jsou zvažovány a zpochyb ovány. inou t chto úvah u pubescent je jednak zm na v kognitivní oblasti a sou asné úsilí o emancipaci od rodiny, ili odpoutávání se od hodnotového systému rodiny a snaha o vytvo ení vlastního. Pubescenti chápou svou rodinu jako p ít ž a asto proklamují její ned ležitost. Pubescenti, i když nev dom, nadále z stávají siln emo k rodin poutáni a vazba mezi rodinou a pubescentním jedincem musí stat zachována, nebo je stále zdrojem jistoty bezpe í. I když emancipace od rodiny vede k odpoutávání se od hodnotového systému rodiny a k uznání norem vrstevnické skupiny, nachází pubescent v rámci rodiny uspokojení svých pot eb biologických i emo ních. Rodina je nezastupitelná pro dít všech v kových kategorií, i v období dospívání. Velké nebezpe í pro období pubescence m že znamenat neschopnost rodi dosáhnout pozitivní komunikaci, která vede i k rizikovému chování pubescenta. 18

19 1.7 Osobnost pubescenta Na pr hu dospívání závisí do velké míry další vývoj a utvá ení osobnosti jedince. Je to období p ed lu od d tství k dosp losti, od nesamostatnosti k samostatnosti, od závislosti na dosp lých k nezávislosti, od neodpov dnosti k morální odpov dnosti. Dospívající se pomalu odst ihuje od d tství, ale ve spole nosti ješt není p ijat jako rovnocenný partner. Období od dvanáctého do patnáctého roku je po období batolecím druhým nejkriti jším obdobím. Pro dospívající je také zpravidla obtížná adaptace na druhý stupe základní školy, kdy v jejím záv ru se objevují také obavy z ukon ení školní docházky a volby budoucí profese. Období dospívání je rozhodujícím p ípravným stadiem pro další uplatn ní v život. Na utvá ení osobnosti dospívajícího mají velký vliv ekonomické a sociokulturní faktory. Také spolup sobení výchovných osob, které dospívající považuje za významné hraje podstatnou roli. Výraznou psychosomatickou prom nu osobnosti pubescenta chápe E. Erikson jako období rozvoje jeho vlastní identity, což je vlastn vzr stající p esv ení o vlastním významu pro druhé. Pubescenta zajímá p edevším to, jak se jeví druhým ve srovnání s tím, co cítí a co si o sob sám myslí. (Kuric, 21) Sebehodnocení pubescenta je ovlivn no vrstevnickou skupinou, která tak ur uje jeho postavení. Velmi nep íjemn prožívá pubescent negativní hodnocení. Období pubescence je charakteristické touhou po pozitivním hodnocení. Postupn pak dochází k formování celkového postoje k vlastní osob, který je poznamenán prvky kognitivními, emociálními i vlastní seberegulací. Pubescent rozlišuje mezi reálným a ideálním já a tato rozporuplnost mu dodává neklid a nap tí. Pokud sebepojetí pubescenta obsahuje mnoho negativních hodnocení, kompenzuje své nedostatky denním sn ním a setkáním s realitou vnímá jako rušivé. Jedinec postupn za azuje do sebehodnocení konkrétní úsp chy i neúsp chy a vlastní schopnosti. Protože pro pubescenty je velmi významné hodnocení okolí, rádi upoutávají pozornost. Majíli pocit, že jsou p ehlíženi, usilují o sebeprosazení jakýmikoliv prost edky (nap. lhaním, provokacemi aj.). Seberealizace a sebeuplatn ní souvisí s rozvojem v le a volních vlastností. Vývoj v le souvisí s celkovým rozvojem osobnosti a s celkovou motiva ní sférou. Tak jako v tšina psychických vlastností navazuje i vývoj volních vlastností na p edchozí období. Pubescenti objevují nové formy seberealizace, nové zdroje zkušeností apod. V kombinaci s touhou po 19

20 nových a nevyzkoušených požitcích m že u pubescent docházet ke snížené korekci kognitivních schopností a volních vlastností. Impulsivita a zvýšená sugestibilita m že vést u pubescentních d tí k p ekotnému a neuváženému rozhodování. Vytrvalost a stálost u pubescent, které bývají podporovány dosp lými, astokrát st ídá vytrvalost, úspornost v lp ní na p áních a zám rech. Rozvíjení volních vlastností se vyskytuje u r zných jedinc odlišn. Vývojové disproporce a disharmonie, které jsou pro období puberty typické, oslabují volní vlastnosti u pubescentních dívek i chlapc. V tšinou narážejí na odmítání dosp lých a to vyvolává zvýšení negativismu pubescent. Komunikace se m že komplikovat afektivní reakcí nezralého dít te. Za normálních okolností p edstavuje negativismus pouze vývojovou fázi procesu osamostat ování. (Taxová, 1987) Pubescenti provád jí p ísnou selekci p i výb ru autoritativních jedinc. Každodenn a intenzivn provád jí tzv. sociální srovnávání, a to zejména ve vrstevnických skupinách. V nich hledají své vzory a ideály, které napodobují a s nimiž se identifikují. Funkci referen ních skupin mají ty vrstevnické skupiny, jejichž hodnoty pubescent uznává a které ijímá. Ve vrstevnické skupin se utvá í sociální zkušenost jedince a jeho sebehodnocení je obohacováno. Zapojování do spole enských vztah pomáhá pubescentovi vytvá et relativn stabilní sebev domí, které úzce souvisí s v domím vlastní psychofyzické i sociální totožnosti. Sebev domí pomáhá pubescentovi utvá et rovnováhu mezi vn jšími vlivy a jeho vnit ním stavem. (Taxová, 1987) V období dospívání se rozvíjí a strukturuje motiva ní sféra osobnosti. V této vývojové fázi se aktualizují pot eby, které motivují sebevýchovné a sebevzd lávací aktivity, pot ebu seberealizace a i sebeuplatn ní. (Pet íková, 1991) Protože pubescenti kolísají mezi nároky na vlastní osobnost a netrp livostí p i ekonávání vlastních nedostatk, je možné p stovat volní vlastnosti a trénovat v li. Se zam ením na cíl velmi úzce souvisí motiva ní procesy. Takovéto procesy pomáhají podn covat a zam ovat innost k dosahování dlouhodob jších cíl. Významnou motiva ní oblast tvo í mezilidské styky a interakce. Pubescenti sami aktivn do mezilidských vztah vstupují a hodn od nich o ekávají. P edevším pro vztahy rovnoprávnosti je d ležitá vrstevnická skupina, sou asn pot ebují mít pubescenti jistotu rodinného zázemí. Podobnou motivaci jako vztahy k vrstevnické skupin mají diferencovan jší vztahy k dosp lým mimo rámec rodiny. Vysoké požadavky pubescent na dosp lé, které jsou charakteristické 2

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

Motivace sv. enc. Martina Clausová. Brno, 3.-4.

Motivace sv. enc. Martina Clausová. Brno, 3.-4. Motivace sv enc Martina Clausová Obsah 1. Úvod 2. Motivace 3. Psychologie 4. as 5. Desatero vychovatele 6. Hra 7. Zajímav mavá literatura 8. Shrnutí a diskuse 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Motivace Motivace

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k a sv t práce je

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Poslání: Podpora pe ující rodiny tak, aby dít nebo osoba s postižením i nadále žila v rodin a zárove byl umožn n d stojný život pe ující osob i celé rodin. Obsahem innosti

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení.

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení. 7.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Aplikovaná ekonomie Obecné cíle výuky Aplikovaná ekonomie Cílem p edm tu je prohloubení základních ekonomických dovedností propojením znalostí a dovedností získaných studiem

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Zb ch Preambule Každý zam stnanec organizace je povinen dodržovat a ctít zákonnost všech postup a rovný ístup ke všem fyzickým i

Více

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby,

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby, 164 Pr b h a a ízení investi ního procesu v eské rafinérské, a.s. a.s. Ing. Ing. Josef Josef Sváta, eská rafinérská a.s., O. Wichterleho 809, 278 52 52 Kralupy nad nad Vltavou, tel.:+420 315 718 605, e-mail:

Více

Číslo materiálu v sad :8

Číslo materiálu v sad :8 St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání (sou ást VP kola pro ivot, dodatek k 1. 9. 2012) A/ Pravidla pro hodnocení a klasifikaci ák Z Hodnocení

Více

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 11. 4. 2013.j.: 25008/ENV/13 ZÁV R ZJIŠ OVACÍHO ÍZENÍ podle 10d zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní

Více

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 2 celkem 40 zákon. 83/1990 Sb. o sdružování ob an ve zn ní pozd jších p edpis - zvláštní zákon (má p ednost p ed OZ) zákon. 40/1964 Sb. ob

Více

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE Obecný cíl: Zlepšit kompetence využívání marketingu k podpo

Více

Výb r slajd z prezentace Podpora dlouhodobého kojení

Výb r slajd z prezentace Podpora dlouhodobého kojení Výb r slajd z prezentace Podpora dlouhodobého kojení S laskavým svolením Andrey Polokové a slovenského sdružení na podporu kojení o.z.mamila www.mamila mamila.sk Mlá ata jsou rozd lena na cache, carry

Více

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Vyso ina Tourism, ísp vková organizace Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Tomáš ihák, Vyso ina Tourism Konference Budování cyklotras v NSK Nitra, 22. 8. 2012 6.9.2012

Více

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos Studie ob anského sdružení Než zazvoní 30. b ezna 2015 Pr zkum st edních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor student na st ední školy

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu 7.18 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekonomika Obecný cíl vyu ovacího p edm tu Cílem p edm tu ekonomika je umožnit žák m osvojit si základy ekonomického myšlení a obchodn -podnikatelských aktivit, orientovat

Více

Zp soby sledování pohybu zraku

Zp soby sledování pohybu zraku Mechanické metody Zp soby sledování pohybu zraku Mgr. Jeroným Klimeš DIMAR s.r.o. 200 P esné monitorování zraku se objevilo po válce, kdy se pokusné osob na rohovku oka nalepilo malé zrcátko, na které

Více

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 Dolní B ežany email: geopraha@geopraha.cz, web: www.geopraha.cz Projekt m ení posun

Více

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky lánek 1 Úvod (1) Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky (dále jen Pravidla ) se vztahují na horolezeckou innost provozovanou na lezeckých

Více

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Ingrid NAGYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Úvod Informa ní výchova je proces p ípravy a vzd lání lov ka v oblasti informa ní a po íta

Více

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Úvod RNDr. Josef Glos, RNDr. Ji í Kocián AGERIS. s.r.o. Je ábkova 5, 602 00 Brno Tel., fax.: +420 545241842-3, e-mail: josef.glos@ageris.cz,jiri.kocian@ageris.cz

Více

Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty. Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz

Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty. Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz Komunikace je základním atributem a pot ebou každého živého tvora. Jako spole

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7.

1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7. 1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7. 2010) edkladatel: Základní škola a Mate ská škola, Tachov, Petra Jilemnického

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov

Více

VIZE 2020 DLOUHOV KOST

VIZE 2020 DLOUHOV KOST Tento programový dokument vzniká v otev ené diskusi odborník a politik jako podklad pro práci Ob anské demokratické strany. Zabývá se celým komplexem spole enských zm n spojených s prodlužováním života,

Více

1) CHCEME, ABY RADNICE - M

1) CHCEME, ABY RADNICE - M petice-za-zmenu-pravidel_050509.doc PETICE A POŽADAVKY ob an M stské ásti Praha 3 za zm nu pravidel prodeje byt ve IV. etap privatizace byt a na podporu prohlášení Ob anského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOB

Více

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct 6.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekologie a životní prost edí Obecné cíle výuky p edm tu Ekologie a životní prost edí P edm t Ekologie a životní prost edí a jeho výuka je koncipována tak, aby žáka vedla

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE Ladislav Karda Abstrakt: Ochrana obyvatelstva, v d ív jší terminologii civilní ochrana/obrana a k ní p istupující krizové a havarijní

Více

Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících

Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících Brozura A5.indd 1 8.9.2010 7:20:19 Slovo pro rodi e! N kolik nabídnutých otázek Také jste už slyšeli v ty o zodpov dném p ístupu k rozhodování p i volb povolání u žák kon ících povinnou školní docházku?

Více

Nejmladší. Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI

Nejmladší. Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI Program: Mlá átka a Zví átka PS: PS Dravci Ov ovatel: Mgr. Irena Beránková Klí ová slova: ochrana p írody, záchrana Zem, pomoc p írod, zne išt ní, ochrana životního

Více

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální

Více

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Stroj na peníze I. díl Námitky a jak na n IVO TOMAN Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s.

Více

Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin

Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Pionýr Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Pionýr, Je objevitel nových

Více

Dotazník - realitní innost - pro realitní zprost edkovatele

Dotazník - realitní innost - pro realitní zprost edkovatele Základní údaje Název výzkumu Dotazník - realitní innost - pro realitní zprost edkovatele Celkový po et zodpov zených dotazník 1232 Jazyk dotazníku eština Ve ejná adresa dotazníku http://www.survio.com/survey/d/mmr-rk

Více

Jak se devá áci rozhodují. Studie Než zazvoní

Jak se devá áci rozhodují. Studie Než zazvoní Jak se devá áci rozhodují Studie Než zazvoní 16. zá í 2015 Studie o výb ru st ední školy Tento dokument je ve ejnou sou ástí širší dlouhodobé studie Než zazvoní, která mapuje proces rozhodování o výb ru

Více

edm t a p sobnost vyhlášky

edm t a p sobnost vyhlášky O b e c S v i t á v k a Obecn závazná vyhláška. 2/2004 kterou se stanoví provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad a místní poplatek za provoz tohoto

Více

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O

Více

Pr zkum v oblasti využívání multimédií v hodinách literární výchovy na 2. stupni ZŠ

Pr zkum v oblasti využívání multimédií v hodinách literární výchovy na 2. stupni ZŠ Pavla DOBEŠOVÁ, René SZOTKOWSK Univerzita Palackého v Olomouci, eská Republika Pr zkum v oblasti využívání multimédií v hodinách literární výchovy na 2. stupni ZŠ Úvod V letech 2011 2013 jsme zrealizovali

Více

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti 10ZadPrispSUPM_SVC2.pdf Registra ní íslo ÚP: SÚPM SV Ú ad práce: OSÚ S 10 Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Václav Šneberger Co je mentoring a jeho zavád³ní na škkole Pâíru«ka

Václav Šneberger Co je mentoring a jeho zavád³ní na škkole Pâíru«ka Václav Šneberger Co je mentoring a jeho zavád ní na škole P íru ka Ostrava 2012 Autor: Mgr. Václav Šnebergerr Vytvo eno v rámci projektu OPVK Podpora pedagog kou ováním jako nástroj efektivního ízení proces

Více

1 Souhrn... 3 2 Oblast použití... 3 3 Metodický a koncep ní p ístup... 3. 4 Výsledky... 5. 5 Literatura... 16 6 Pod kování... 16 7 P ílohy...

1 Souhrn... 3 2 Oblast použití... 3 3 Metodický a koncep ní p ístup... 3. 4 Výsledky... 5. 5 Literatura... 16 6 Pod kování... 16 7 P ílohy... Vypracoval: Ji í Novák únor 2 Asociace Blower Door CZ Souhrn... 3 2 Oblast použití... 3 3 Metodický a koncep ní p ístup... 3 3. Cíl srovnávacího m ení...3 3.2 Metodika a postup srovnávacího m ení...4

Více

Opera ní program Praha pól r stu R

Opera ní program Praha pól r stu R Opera ní program Praha pól r stu R Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelá výzkumu, vývoje a inovací Seminá Aktuální informace o financování výzkumu, vývoje a inovací v novém

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3.

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. Koncepce HS Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. 2010 Obsah KONCEPCE HS... 1 OBSAH... 1 1. ÚVOD... 2 1.1. Informace

Více

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat Kde nalezneme barevn rozlišené druhy dokument ke zpracování, ovšem k dispozici máme pouze b dokumenty p ílohy.1. Myslíte si, že bych Vás mohl poprosit o barevnou p ílohu.1.? edm tem pln ní je pouze ernobílé

Více

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO (Ing. Milan Míka, Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o.) Úvod Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o. (dále VST) za ala projekt Náprava stavu kanaliza ní soustavy

Více

CHYTRÉ M STO? Kvalita Informace Doprava - Finance. První ve ejná nabíjecí stanice pro elektromobily a elektrické invalidní vozíky v R.

CHYTRÉ M STO? Kvalita Informace Doprava - Finance. První ve ejná nabíjecí stanice pro elektromobily a elektrické invalidní vozíky v R. CHYTRÉ M STO? Kvalita Informace Doprava - Finance VYUŽÍVÁNÍ ALTERNATIVNÍCH ZDROJ ENERGIE V DOPRAV První ve ejná nabíjecí stanice pro elektromobily a elektrické invalidní vozíky v R Desná Nabíjecí stanice:

Více

Základy marketingu. Jan Koudelka ZÁKLADY MARKETINGU

Základy marketingu. Jan Koudelka ZÁKLADY MARKETINGU Základy marketingu Jan Koudelka ZÁKLADY MARKETINGU 2009 ZÁKLADY MARKETINGU Smysl a obsah marketingového konceptu Marketingové prost edí Marketingové informace Marketingový výzkum SMYSL A OBSAH MARKETINGOVÉHO

Více

Nová forma výuky adaptivní e-learning

Nová forma výuky adaptivní e-learning Kate ina KOSTOLÁNYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Nová forma výuky adaptivní e-learning Dnešní spole nost lze popsat p ívlastky informa ní, digitální, spole nost celoživotního vzd lávání,

Více

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt?

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt? STATUTÁRNÍ M STO OPAVA Horní nám. 69, 746 26 Opava Odd lení ve ejných zakázek Magistrátu m sta Opavy Odd lení ve ejných zakázek MMOPX014Q2QX Váš dopis zn: Ze dne: Naše zna ka: MMOP 38094/2015 / 9420/2015/VERZ

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

jméno/firma: tel.: bydlišt /sídlo: e-mail.: koresp. adresa:. b. ú tu: zastoupená:. OP(pasu): vystaven kým: platný do:

jméno/firma: tel.: bydlišt /sídlo: e-mail.: koresp. adresa:. b. ú tu: zastoupená:. OP(pasu): vystaven kým: platný do: Investi ní dotazník spole nost: adresa: EFEKTA CONSULTING, a.s. K enová 478/72, 602 00 Brno I : 60717068 tel.: +420 511 205 705; e-mail:efekta@efekta.cz Vedená Krajským soudem v Brn oddíl B., vložka 1388.

Více

O B E C D R Á C H O V

O B E C D R Á C H O V O B E C D R Á C H O V Zápis. 05/2008 ze sch ze obecního zastupitelstva ze dne 24.04.2008 ítomni: izváni: Ur ení ov ovatelé zápisu : p.paták, p.fousek, ing. Kopá ek, pí,podhrádská, p.peroutka, p.kolá, p.ivanšík

Více

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným.

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. I. Rejst íkový soud 1 Adresa rejst íkového soudu, jemuž

Více

Kvalitní povrchová úprava a údržba zateplení

Kvalitní povrchová úprava a údržba zateplení BASF Stavební hmoty eská republika s.r.o. Kvalitní povrchová úprava a údržba zateplení ednášející: Mgr. Ji í P lpytel Tel.: 724 521 171 Email: jiri.pulpytel@basf.com 23.9.2013 1 BASF SE BASF je celosv

Více

EQUICom. Prezentace agentury a p ipravovaných aktivit pro TOP STUDENT. Praha, 15.2. 2012 INVESTICE PRO ROZVOJE VZD LÁVÁNÍ

EQUICom. Prezentace agentury a p ipravovaných aktivit pro TOP STUDENT. Praha, 15.2. 2012 INVESTICE PRO ROZVOJE VZD LÁVÁNÍ EQUICom Prezentace agentury a p ipravovaných aktivit pro TOP STUDENT Praha, 15.2. 2012 1 Prezentace agentury Kdo a co je EQUICom? 2 EQUICom je hrá na komunika ním h išti eského trhu Lidé, kte í stáli u

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Soubor vnit ních p edpis pro PS Bzenec: Provozní ád Pe ovatelské služby Bzenec

Soubor vnit ních p edpis pro PS Bzenec: Provozní ád Pe ovatelské služby Bzenec STO BZENEC Pe ovatelská služba Bzenec Horní nám. 54, 696 81 BZENEC, eská republika, I :284 807 Vnit ní pravidla pro poskytování Pe ovatelské služby m sta Bzenec 1) Základní informace Pe ovatelská služba

Více

Archivní fond eského horolezeckého svazu

Archivní fond eského horolezeckého svazu Archivní fond eského horolezeckého svazu I. ízení fondu, správa a umíst ní Archivní fond HS je založen rozhodnutím Výkonného výboru eského horolezeckého svazu, o.s., v souladu s ustanovením 3 odst. 2 písmeno

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. Putování krajinou dospívání

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. Putování krajinou dospívání Putování krajinou dospívání Pubescence (dospívání) je slovo odvozené od latinského slova pubes. Najdi v dostupných zdrojích význam tohoto slova. Vývoj každého z nás je plný překvapení, zvratů a změn. Jako

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008 PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 Sborník referát mezinárodní konference v nované problematice pomoci sluchov postiženým student m v p íprav a vlastním studiu na vysoké škole FOR THE FULL LIFE 2008 Proceedings of international

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKA SKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKA SKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ 37 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKA SKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Adresa: Šimkova 870, poštovní p ihrádka 38, 500 38 Hradec Králové 1 Telefon: +420 495 816 111 Fax: +420 495 513 597 Internet: http://www.lfhk.cuni.cz

Více

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v oblasti sebeúcty a sebekoncepce 1. Charakteristika sebekoncepce a sebeúcty 2. Problematika sebekoncepce

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy. - Záv re ná zpráva -

Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy. - Záv re ná zpráva - Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy - Záv re ná zpráva - Tento projekt je realizován firmou MKW GmbH, Mnichov na zakázku odborové organizace DGB Region Oberpfalz-Nord a EURES Bavorsko-

Více

EPC energetické služby se zaru eným výsledkem

EPC energetické služby se zaru eným výsledkem EPC energetické služby se zaru eným výsledkem Postup využití energetických služeb se zaru eným výsledkem (se zaru enou úsporou) v Pardubické krajské nemocnici, a.s. Ing. Vladimíra Henelová, Ing. Helena

Více

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací Stránka. 1 z 9 Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + Aktualizace 3.Q.2007 obsah 1 P EHLEDY starších aktualizací Nejd ležit jší zm ny obecn závazných p edpis Co možná nevíte..zajímavosti..problémy a

Více

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH P EVODU ZEM D LSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZN NÍ POZD JŠÍCH P EDPIS (DÁLE JEN ZÁKON

Více

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV Obecn závazná vyhlá ka obce Bludov íslo 3 /2003 Obec Bludov na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.9.2003, podle 29 odst. 1 písm. O) bod 1. zákona. 133/1985 Sb. o po ární ochran, ve zn ní pozd

Více

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM ve vlastnictví eské republiky - p íslušnosti hospoda ení Ministerstva obrany eské republiky a p ísp vkové organizace Správa vojenského bytového fondu Praha (dále jen Pravidla

Více

Podniková kultura. Zuzana Džbánková PODNIKOVÁ KULTURA

Podniková kultura. Zuzana Džbánková PODNIKOVÁ KULTURA Podniková kultura Zuzana Džbánková PODNIKOVÁ KULTURA 2009 5 Zm na podnikové kultury - pokra ování Z hlediska metodického postupu, formulace a implementace nové i modifikované podnikové kultury, jsou možné

Více

Odpov di kraj eské republiky na otázky Evropské komise k budoucnosti kohezní politiky EU

Odpov di kraj eské republiky na otázky Evropské komise k budoucnosti kohezní politiky EU Odpov di kraj eské republiky na otázky Evropské komise k budoucnosti kohezní politiky EU Východiska pro zpracování návrhu odpov di: Návrh odpov dí vychází z doposud projednaných názor kraj. Je d ležité

Více

Kongresové centrum U Hájk 17.9.2013 Bezpe né a úsporné bydlení v bytových domech

Kongresové centrum U Hájk 17.9.2013 Bezpe né a úsporné bydlení v bytových domech Kongresové centrum U Hájk 17.9.2013 Bezpe né a úsporné bydlení v bytových domech Program Úvod: Již nemusíte zavírat, dve e to ud lají za vás JIS, spol. s r.o. osv ený výrobce oken a dve í Bezpe nostní

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

FINANČNÍ MODELY. Koncepty, metody, aplikace. Zdeněk Zmeškal, Dana Dluhošová, Tomáš Tichý

FINANČNÍ MODELY. Koncepty, metody, aplikace. Zdeněk Zmeškal, Dana Dluhošová, Tomáš Tichý FINANČNÍ MODELY Koncepty, metody, aplikace Zdeněk Zmeškal, Dana Dluhošová, Tomáš Tichý Recenzenti: Jan Frait, ČNB Jaroslav Ramík, SU v Opavě Autorský kolektiv: Zdeněk Zmeškal vedoucí autorského kolektivu,

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

MOODLE ODER MAHARA E-PORTFOLIO, DAS IST HIER DIE FRAGE!

MOODLE ODER MAHARA E-PORTFOLIO, DAS IST HIER DIE FRAGE! MOODLE ODER MAHARA E-PORTFOLIO, DAS IST HIER DIE FRAGE! Ilona Bourová, Šárka Zikešová Univerzita Pardubice, Jazykové centrum Pardubice ilona.bourova@upce.cz, sarka.zikesova@upce.cz Abstrakt P ísp vek se

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 6. zasedání zastupitelstva města dne: 28. 6. 2012 Bod pořadu jednání: Aktualizace indikativního seznamu projektů IPRM Liberec - zóna "Lidové sady" Zpracoval:

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

6.RO NÍK dotace: 2, POVINNÝ

6.RO NÍK dotace: 2, POVINNÝ Dodatek k ŠVP Výtvarná výchova 6.RO NÍK dotace: 2, POVINNÝ KOMPETENCE K U ENÍ hodnotí sv j pokrok v u ení, plánuje další práci a realizuje ji identifikuje vlastní chybu a zjistí její p í inu, hledá a nalézá

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ Sociální pojišt ní migrujících ob an EU Milan Novotný metodik SSZ HK Hradec Králové, 28.2.2012 Lidé na prvním míst ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ

Více

Motivace dobrovolník v programu P t P

Motivace dobrovolník v programu P t P Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Motivace dobrovolník v programu P t P Dagmar Šamajová 1998 3 Obsah 1. OBSAH...3 2. ÚVOD...5 3. P T P - BIG BROTHERS / BIG SISTER...5 3.1. CO JE TO PROGRAM

Více

UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta ekonomicko - správní

UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta ekonomicko - správní UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta ekonomicko - správní Determinanty pracovní spokojenosti Pavlína Horáková Bakalá ská práce 2009 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatn. Veškeré literární

Více

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Význam kapitálového trhu, vazby na ekonomický r st Alternativní zp sob získaní kapitálu

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob dz_dppo0_.pdf Než za te vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu v, ve, pro 0 Da ové identi ka ní íslo 0 Identi ka ní íslo 0 Da ové p iznání ádné dodate né D vody pro podání dodate

Více