R o z h o d n u t í. t a k t o : I. Podle 19 odst. 1 zákona č. 7/2000 Sb. se kárně stíhaný soudce JUDr. XY. u z n á v á vinným, že

Transkript

1 VRCHNÍ SOUD V PRAZE jako soud kárný R o z h o d n u t í Vrchní soud v Praze jako soud kárný projednal v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Milady Lukáčové, Mgr. Viktora Macha a JUDr. Michala Kubína v ústním jednání dne 5.října 2007 návrh předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15.května 2007 sp.zn. 100 Spr. 653/2007 na zahájení kárného řízení podle zákona č. 7/2002 Sb. proti JUDr. XY, soudci Okresního soudu v Mladé Boleslavi, a rozhodl t a k t o : I. Podle 19 odst. 1 zákona č. 7/2000 Sb. se kárně stíhaný soudce JUDr. XY u z n á v á vinným, že - ve věci 25 Nc 2514/2007 nezletilé S.H. způsobil průtah v řízení od do , když na místo nařízení výkonu rozhodnutí, v němž výzvu podle 272 o.s.ř. vydal k návrhu otce dne Okresní soud Nymburk, pracoval tak, že po měsíci od napadení věci Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi ustanovil dne nezletilé opatrovníka a matce nezletilé nechal doručit vzor 111 o.s.ř. o dotazu zaměstnavateli na výdělek, spolu s výzvou, aby k návrhu otce na pokračování ve výkonu rozhodnutí se vyjádřila, když matka dítěte výzvu soudu nerespektovala, učinil dne do spisu úřední záznam o telefonickém sdělení matky dítěte, že bude na výzvu reagovat do , dne soudce znovu zaslal matce dítěte vzor 111 o.s.ř., přičemž Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi byla dne v této věci doručena stížnost otce na průtahy v řízení, - ve věci 12 C 29/2005 nebyl na pracovišti, lhal, falšoval protokol z jednání, zmeškal ústní jednání nařízené na den v hod. v jednací místnosti č.206, přičemž nebyl v budově soudu nalezen. Když se v hod. dostavil do civilní kanceláře, lhal, že se protáhlo opatrovnické jednání, nereagoval na žádost předsedkyně soudu o vysvětlení, následně telefonoval do advokátní kanceláře R. a P. a advokátní koncipientce sdělil stejnou lež jako pracovnicím civilní kanceláře, po té do vz. 035 o.s.ř. zaprotokoloval vymyšlenou

2 závěrečnou řeč Mgr. E., ve věci vynesl rozsudek, jako by ve věci bylo jednáno, tedy zaviněně porušil povinnosti soudce, čímž ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu, tím se dopustil kárného provinění podle 87 zákona č. 6/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů a u k l á d á se mu za to podle 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb. kárné opatření odvolání z funkce soudce. II. Podle 19 odst. 2 zákona č. 7/2000 Sb. se kárně stíhaný soudce JUDr. XY z p r o š ť u j e návrhu předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15.května 2007 č.j. 100 Spr. 653/2007 na zahájení kárného řízení, jímž mu bylo kladeno za vinu že: - ve věci 15 C 176/2006 způsobil průtahy v řízení v trvání 3 měsíců tím, že nejprve nesprávně vyslovil místní nepříslušnost Okresního soudu v Mladé Boleslavi a po vrácení spisu ve věci neučinil v době od do žádný úkon, - ve věci 21 P 274/94 (v návrhu nesprávně označené 21 P 125/2006) se nesoustředil na práci a zmateně dne ustanovil nezletilému K. kolizního opatrovníka a kanceláři referoval zaslání spisu dožádanému soudu za účelem slyšení otce dítěte, současně referoval založení spisu na jednoměsíční lhůtu a téhož dne přikázal kanceláři, aby referát nevypravovala do doby rozhodnutí o přidělení věci soudci, - ve věci 21 P 27/2007 je nesoustředěný na práci, nezná procesní předpis, když nepostupoval v souladu s 177 odst.2 o.s.ř., když nepostoupil věc nadřízenému soudu s námitkou nesouhlasu Okresního soudu v Mladé Boleslavi s postoupením věci a ve věci vyslovil usnesením sp.zn. 21 P 27/2007, že přenáší příslušnost na Okresní soud v Českých Budějovicích, - ve věci 21 P 17/2007 znění výroku, jak byl dne vyhlášen, neodpovídá písemnému vyhotovení rozhodnutí, když soudce upravil text protokolu o jednání, - ve věci 21 P 425/2005 způsobil od března 2006 do února 2007

3 průtahy v řízení, když jednání ve věci nařídil na den , aniž by měl připraveny podklady pro rozhodnutí ve věci. Po té, co dne zjistil, že navrhovatel-otec nezletilého se zdržuje mimo území ČR, jednání ve věci odročil na neurčito, aniž by využil 128 o.s.ř. a ve věci činil formální dotazy na rodiče navrhovatele. Když v únoru 2007 navrhovatel soudci sdělil, že žije v Austrálii, soudce dne referoval zaslání dotazů navrhovateli: 1) zda bere návrh zpět, 2) kdy se vrátí a bude se zdržovat na území republiky s poučením o možnosti zvolit si zástupce, - ve věci 25 Nc 2536/2005 nesoustředěnou prací se spisem způsobil další průtahy v řízení nejméně od května 2006 do února 2007, přestože mu již průtahy v minulosti byly dne vytýkány. Průtahy po způsobil tím, že poté, co si obecný zmocněnec otce nezletilé opakovaně nevyzvedl předvolání k ústnímu jednání soudu, nevyužil institut předvedení, jednání ve věci nařídil na den , toto jednání, k němuž se účastníci řízení dostavili, muselo být odročeno, neboť v důsledku nedostatečné přípravy na jednání soudce neměl zjištěny majetkové poměry, výdělkové schopnosti a možnosti rodičů, - dne se bez omluvy nedostavil do zaměstnání, na pracovišti nebyl od 7.30 hod. do hod. a předsedkyni soudu sdělil, že měl problémy s autem, což doložil fakturou o opravě vozidla, - nekvalitně pracoval od ledna 2007 do dne podání návrhu v důsledku nesoustředěnosti ve věci 25 Nc 2858/2007, která napadla soudu , nařídil bez přípravy jednání na den , k žádosti otce nezletilých dětí jednání odročil na , pro nepřipravenost jednání pak věc na odročeném ústním jednání nemohl skončit a jednání musel znovu za účelem zjišťování výdělkových poměrů otce odročit na den , poté co mu byly předloženy listiny prokazující výdělky otce, odročil jednání bez uvedení jakéhokoliv důvodu na den Účastníky k jednání volal nesprávnými vzory a poté, co mu byl spis předložen kanceláří se zprávou na č.l. 26 opakovaně nařídil jednání na , - ve věci 21 P 108/2003 způsobil svoji nesoustředěnou a nekvalitní prací průtahy v řízení od nápadu věci do dne podání návrhu, když matka nezletilých dětí B. podala dne návrh na snížení výživného s odůvodněním, že její současná situace ji nedovoluje platit výživné v dosavadní výši. Dne vydal usnesení s výzvou navrhovatelce k odstranění vad podání, jež bylo navrhovatelce doručeno , přičemž toto usnesení neobsahuje doložku o nabytí právní moci. Dne vydal druhé usnesení s výzvou k odstranění vad podání, které bylo "přetaženo" z usnesení ze

4 dne , včetně data vydání, přičemž přikázal toto usnesení vypravit a doručit navrhovatelce, - ve věci 21 P 39/95 prováděl úkony nesoustředěně, zmateně a nekvalitně pracoval, když dne na č.l. 122 správně referoval doručit návrh na zahájení řízení, usnesení o ustanovení kolizního opatrovníka č.l. 115 a usnesení o zastavení řízení č. l.121 otci nezletilých dětí na adresu, kde byly uvedené listiny otci řádně doručeny, přičemž po předložení spisu soudci ten v důsledku nesoustředěnosti dne nesprávně referoval zaslání stejných listin otci nezletilých dětí na adresu do Slovenské republiky, pomocí dožádaného soudu, - ve věcech 12 C 46/2004, 12 C 23/2005 a 25 Nc 2747/2004 je spatřováno kárné provinění v tom, že soudce nepracuje soustředěně se spisy, přestože se jedná v případě spisu 12C 46/2004 o nedodělek. Po 3 roky v tomto spise soudce uvádí v úředních záznamech, že skutkový stav, jenž má být podkladem pro jeho rozhodnutí ve věci je zjišťován v řízení 25 Nc 2747/2004, přičemž když na den bylo nařízeno ústní jednání v opatrovnické věci, nenařídil ústní jednání ve věci 12C 46/2004 a v opatrovnickém řízení jednání odročil za účelem vyhlášení rozsudku, z čehož vyplývá, že i věc 12C 46/2004 mohla být projednána a rozhodnuta dne a nemusela být nadále vykazována jako nedodělek, - ve věci 25 Nc 3526/2006 se nesoustředil na práci, neboť v této věci nařídil jednání na den , na něhož soudce zapomněl obeslat opatrovníka posuzované osoby advokáta JUDr.B., znalecký posudek o zdravotním stavu posuzované osoby doručil na místo JUDr. B., nesprávně Mgr. K., - ve spise 25 Nc 2927/2006 se nesoustředil na práci, když zapomněl k jednání obeslat rodiče nezletilých dětí, po provedeném dokazování znaleckým posudkem referoval předvolání advokátů k jednání vzorem 017 o.s.ř., jenž však slouží k předvolání účastníků řízení k prvnímu jednání ve věci samé, - ve věci 10 C 18/2006 nesprávně formuloval výrok o nákladech řízení, ve znění opravného usnesení a v důsledku toho musel být zamítnut návrh na nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši ,- Kč a lze očekávat řízení o náhradu škody způsobené nesprávným rozhodnutím, neboť tyto skutky nejsou kárným proviněním. III. Podle 19 odst. 2 zákona č. 7/2000 Sb. se kárně stíhaný soudce JUDr. XY z p r o š ť u j e

5 návrhu předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15.května 2007 č.j. 100 Spr. 653/2007 na zahájení kárného řízení, jímž mu bylo kladeno za vinu že: - ve věci 21 P 17/2007 se nesoustředil na práci, a nesprávně vyznačil doložku právní moci na č.l. 32, ačkoliv rozsudek nebyl doručen jednomu z účastníků řízení, neboť nebylo prokázáno, že se tento skutek stal. O d ů v o d n ě n í : Předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi podala podle 8 odst.1, odst.2 zákona č.7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců a státních zástupců (dále jen ZŘSSZ) ve lhůtách podle 9 odst.1 téhož zákona u Vrchního soudu v Praze jako soudu kárného dne 15.května 2007 pod sp.zn. 100 Spr. 653/2007 návrh na zahájení kárného řízení proti soudci Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, JUDr. XY (dále též kárně stíhaný). V návrhu mu kladla za vinu skutky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí, v nichž spatřovala kárné provinění podle 87 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích (dále jen ZSS) a navrhla mu proto uložit kárné opatření podle 88 odst. 1 ZSS. Kárně stíhaný soudce ve svém písemném vyjádření z , jakož i při ústním jednání dne uznal pochybení, jež jsou mu kladena za vinu. Na svoji obranu uvedl, že k těmto jednáním došlo v důsledku jeho špatného zdravotního stavu, spočívajícího ve spánkovém deficitu, zapříčiněném poruchami dýchání způsobenými těžkým syndromem spánkové apnoe. Poukázal na skutečnost, že příčinou jeho zdravotního stavu byl i neustálý stres, jemuž měl být vystavován ze strany navrhovatelky. K navrhovatelkou uváděnému jednání ve věci sp.zn. 12 C 29/2005, kdy měl falšovat protokol z jednání uvedl, že se toto jednání nestalo dne 26.března Podle kárně stíhaného se tak stalo podstatně dříve, a to dne 14.února K jednání dále uvedl, že je mu tohoto jednání velmi líto, avšak navrhovatelkou popsaným způsobem ve věci sp.zn. 12 C 29/2005 postupoval z důvodu, aby byla věc skončena, když žalovaní uznali nárok žalobce. Zdůraznil, že neměl žádný vztah k účastníkům řízení a nikdo v důsledku jeho jednání nebyl poškozen. Podle kárně stíhaného si na tento jeho postup nikdo nestěžoval; podnět k zahájení jeho kárného řízení vzešel toliko ze soudní kanceláře. Kárný senát Vrchního soudu v Praze (dále jen kárný senát), v průběhu dokazování vyslechl kárně stíhaného. Rovněž provedl dokazování čtením nebo sdělením obsahu spisů Okresního

6 soudu v Mladé Boleslavi, sp.zn. 21 P 125/2006, 21 P 17/2007, 12 C 29/2005, dále čtením nebo sdělením obsahu vyjádření kárně stíhaného z k návrhu, stížnosti JUDr. Z. na postup OS Mladá Boleslav v trestní věci sp.zn. 2 T 133/2004, přípisu JUDr. Z. Ministerstvu spravedlnosti ČR z k tvrzené podnikatelské činnosti navrhovatelky, přípisu navrhovatelky p. K. k jeho stížnosti na postup kárně stíhaného ve věci sp.zn. 25 Nc 2514/2007, záznam o kontrole spisu sp.zn. 25 Nc 2514/2007, odpovědi navrhovatelky na stížnost p.d. na postup kárně stíhaného, přípisu KS v Praze ohledně vyřizování věcí kárně stíhaným, vyjádření z kárně stíhaného k uvedenému přípisu KS v Praze, zápisu ze dne o prověrce spisů kárně stíhaného, výtky ze dne a ze dne , přehledu nepřítomnosti kárně stíhaného, pracovního posudku kárně stíhaného, přípisu zapisovatelky p. B. ve věci sp.zn. 12 C 29/2005 a přípisu advokátní koncipientky Mgr. E. v téže věci. Kárný senát rozhodl, že nebude provádět dokazování výslechy Mgr.R. a JUDr.Š. k prokázání skutečností ohledně tvrzeného šikanování a zesměšňování kárně stíhaného navrhovatelkou, což se podle kárně stíhaného mělo negativně podílet na zhoršení jeho shora uvedeného psychického stavu. V této souvislosti kárný senát nevyhověl návrhu kárně stíhaného na ustanovení znalce ke zkoumání jeho zdravotního stavu v době, kdy se měl dopustit jednání kladeného mu za vinu. Důvodem tohoto postupu byla skutečnost, že tvrzené šikanování zaměstnavatelem, a z toho důvodu tvrzená nesoustředěnost a zhoršení zdravotního stavu kárně stíhaného, nebylo zapotřebí zjišťovat ve vztahu k jednání, kde kárně stíhanému nesoustředěnost byla kladena za vinu, když ohledně těchto jednání byl v bodu II. výroku tohoto rozhodnutí zproštěn návrhu. Je nutno podotknout, že kárně stíhaný byl uznán vinným pouze z jednání, kdy se v jednom případě snažil za cenu uvádění nepravd a vypracování smyšleného protokolu z jednání skončit řízení a v druhém případě, že jeho rozhodování vykazovalo průtahy, avšak nikoliv z důvodu, že by mu nezbývalo času na vyřizování přidělených věcí pro zdravotní problémy, ale v důsledku toho, že v řízení prováděl méně významné úkony a nesnažil se svým postupem zajistit rychlou vymožitelnost pravomocného soudního rozhodnutí. Po provedeném dokazování kárný senát dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. Pokud jde o skutek ve věci sp.zn. 25 Nc 2514/2007, jímž byl kárně stíhaný uznán vinným, má kárný senát za prokázané, že JUDr. XY zaviněnou nečinností ve věci 25 Nc 2514/2007 nezletilé S.H. způsobil průtah v řízení od do , když na místo nařízení výkonu rozhodnutí, prováděl úkony uvedené shora v popisu tohoto skutku. Důsledkem tohoto jeho

7 postupu bylo, že v přiměřené lhůtě nedošlo k vymožení pravomocného soudního rozhodnutí. Tříměsíční průtah v řízení o vykonatelnosti rozhodnutí ve věci péče o nezletilého je podle kárného senátu jednoznačným zaviněným porušením povinností soudce, majícím za následek ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu, což je zvláště citlivé ve věcech péče o nezletilé. Pokud jde o skutek ve věci sp.zn. 12 C 29/2005, jímž byl kárně stíhaný uznán vinným, má kárný senát za prokázané, že JUDr. XY shora uvedeným jednáním zaviněně porušil povinnosti soudce, čímž ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu. Nelze tak ničím omluvit skutečnost, že v době, kdy mělo proběhnout ústní jednání v uvedené věci, nebyl na pracovišti, přičemž svému nadřízenému, jakož i zástupci účastníka ohledně své neúčasti neuváděl pravdivé údaje, ve věci vyhotovil protokol o jednání, které se nekonalo, jehož obsah si vymyslel a následně účastníkům nechal doručit rozsudek, jenž v této věci nebyl vyhlášen. Změnu proti návrhu učinil kárný senát pouze ve vymezení skutku uvedeného pod sp.zn. 12 C 29/2005, když v průběhu dokazování vyšlo najevo, že tento skutek se udál nikoli dne 26.března 2007, ale dne 14.února V obou případech (sp.zn. 25 Nc 2514/2007 a sp.zn. 12 C 29/2005) kárně stíhaný porušil základní povinnosti soudce, uložené mu 79 odst. 1 ZSS, rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. Zvlášť ve věci sp.zn. 12 C 29/2005 je podle kárného senátu závažné to, že se jednalo o jednání úmyslné. Uvedené jednání je nutno posuzovat jako jednání úmyslné a neomluvitelné, v rozporu s vysokými požadavky kladenými na osobu soudce. V obou případech kárně stíhaný naplnil všechny znaky kárného provinění podle 87 ZSS, neboť zaviněným porušením povinností ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Při úvaze o druhu ukládaného kárného opatření dospěl kárný senát k závěru, že s ohledem na předchozí výtku ohledně průtahů ve věci péče o nezletilé (sp.zn.265/ výtka z ), jakož i s ohledem na úmyslné (přímý úmysl) a závažné jednání ve věci sp.zn. 12 C 29/2005, nebylo možno působit mírnějším opatřením např. finanční povahy, ale kárný senát musel přistoupit k uložení kárného opatření podle 88 odst. 1 písm. d) ZSS, a to k odvolání kárně stíhaného z funkce soudce. Kárný senát přitom vycházel z názoru, že soudce jako osoba garantující nestrannost a zákonnost úkonů soudu musí být vůči veřejnosti zárukou spravedlivého, čestného a férového jednání před soudem a současně musí být schopen ve vztahu k účastníkům řízení zabezpečit jim v přiměřených lhůtách průchod

8 práva v jím projednávaných věcech. Podle kárného senátu závažnost úmyslného kárného provinění kárně stíhaného soudce by nemohla snížit ani jeho obrana poukazující na skutečnost, že ve věci sp.zn 12 C 29/2005 šlo o bagatelní spor, když žalobcův nárok žalovaní uznali. Podle kárného senátu nelze v nárocích na soudce rozlišovat mezi řízeními o sporné vyšší částce a řízeními o bagatelní uznané nároky. Rovněž tak před kárným senátem nemůže obstát poukaz kárně stíhaného na tvrzené nedostatky u Okresního soudu v Mladé Boleslavi, zejména na úseku trestního soudnictví, přičemž se kárné odpovědnosti nemůže kárně stíhaný zprostit ani poukazem na údajnou podnikatelkou činnost kárné žalobkyně, jež je podle jeho názoru v rozporu se zákonem o soudech a soudcích. Vše uvedené by mohlo být pouze podnětem pro orgány státní správy soudnictví, což ostatně kárně stíhaný prostřednictvím svého obhájce učinil. Pokud jde o jednání ve věci 21 P 17/2007 (výrok III. tohoto rozhodnutí), kdy se měl kárně stíhaný podle názoru kárné navrhovatelky nesoustředit na práci, a nesprávně vyznačit doložku právní moci na č.l. 32, ačkoliv rozsudek nebyl doručen jednomu z účastníků řízení, kárný senát zjistil, že spisový materiál obsahuje potřebné doklady umožňující učinit závěr o právní moci rozhodnutí, přičemž doložka právní moci byla na namítaném rozhodnutí vyznačena v souladu s občanským soudním řádem, jakož i s kancelářským řádem. Proto uzavřel, že nebylo prokázáno, že se tento skutek stal a podle 19 odst. 2 ZŘSSZ kárně stíhaného soudce v tomto bodu zprostil návrhu. Ohledně jednání uvedených pod bodem II. výroku tohoto rozhodnutí, i zde kárný senát zprostil kárně stíhaného soudce návrhu na zahájení kárného řízení, neboť skutky zde uvedené nejsou kárným proviněním. Podle kárného senátu část z těchto jednání nelze pokládat za kárné provinění z toho důvodu, že nelze soudci vytýkat to, jak rozhodl poté, co zvolil některý z možných postupů v řízení, umožňujících bez průtahů rozhodnout. Ostatně ani kontrola Krajského soudu v Praze ze dne neshledala zásadní pochybení v postupu kárně stíhaného soudce, pokud ten ze tří sporů ve věci A. vyčkával ve věci sp.zn. 12 C 46/2004 a sp.zn. 12 C 23/2005 na rozhodnutí v řízení sp.zn 25 Nc 2747/2004. Kárně stíhanému soudci tak nelze vytýkat ani to, pokud např. ve věci sp.zn. 15 C 176/2006 a sp.zn. 21 P 27/2007 rozhodl nesprávně např. v otázce příslušnosti, neboť nesprávné rozhodnutí nezakládá podle platné právní úpravy kárné provinění soudce, přičemž k nápravě nesprávného rozhodnutí v tomto směru zákon stanoví postup pro nápravu nesprávného rozhodnutí cestou opravných prostředků. Ohledně zbylých jednání sice lze v některých případech procesní postup kárně stíhaného soudce považovat za nesoustředěný a ne zcela účelný, avšak navrhovatelkou uváděná zmatenost a pochybení soudce

9 nebyla natolik rozsáhlá a závažná, aby dosahovala intenzity kárného provinění a mohla narušit důvěru veřejnosti v nestranné a spravedlivé rozhodování soudu. Podle kárného senátu nelze považovat za kárné provinění zejména situaci, kdy kárně stíhaný opakovaně vyzýval navrhovatelku ve věci sp.zn. 21 P 108/2003 k opravě návrhu na zahájení řízení, neboť bylo nepochybně v zájmu ochrany jejích práv, když před rozhodnutím o odmítnutí jejího návrhu byla ze strany soudu opakovaně učiněna výzva k odstranění vad návrhu na zahájení řízení. Stejně tak např. ve věci sp.zn.21 P 39/95 nelze považovat za kárné provinění, pokud kárně stíhaný soudce, vedle doručování usnesení o zastavení řízení na adresu v České republice, učinil také pokus o doručení uvedeného usnesení účastníkovi řízení na adresu ve Slovenské republice. Rovněž nelze kvalifikovat jako kárné provinění postup soudu ve věci sp.zn. 21 P 425/ 2005, kdy v řízení o návrhu otce na snížení výživného otec odcestoval do Austrálie a zůstal ohledně svého návrhu pasivní, přičemž kárně stíhaný soudce nejprve komunikoval s jeho rodičem před tím, než s otcem dítěte cestou mezinárodní pomoci začal komunikovat přímo. Při pasivitě otce dítěte nebyla narušena práva dítěte případným rozhodnutím o snížení výživného, jež by bylo nedostatečně podloženo potřebnými důkazy. Podle právního názoru kárného senátu nelze spatřovat kárné provinění ani v případě věci sp.zn.10 C 18/2006, když pochybení spočívající v neuvedení konkrétního účastníka ve výrokové části zastavovacího usnesení, jenž by měl hradit náklady řízení, ač v odůvodnění rozhodnutí tento účastník již uveden je, představuje zjevnou nesprávnost napravitelnou postupem podle 167 odst.2, 164 o.s.ř. K tomuto postupu také žalobce učinil v dané věci podnět, aniž by utrpěl újmu např. zamítnutím návrhu na nařízení exekuce. Ze všech uvedených důvodů bylo rozhodnuto způsobem, stanoveným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, jež má odkladný účinek, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení ke kárnému senátu Nejvyššího soudu ČR, prostřednictvím kárného senátu Vrchního soudu v Praze, přičemž odvolání musí být v této lhůtě odůvodněno tak, aby bylo patrno, v jakých výrocích je rozhodnutí napadáno a jaké vady jsou rozhodnutí a jemu předcházejícímu řízení vytýkány. Odvolatel je povinen v odvolání rovněž uvést, zda je odvolání podáno, byť i z části, ve prospěch, nebo v neprospěch kárně stíhaného.

10 V Praze dne 5.října 2007 JUDr.František Švantner předseda kárného senátu