Benchmarking SO ORP Hořice

Transkript

1 Benchmarking SO ORP Hořice pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Ing. Kateřina Burianová, Ing. Kateřina Karešová, Bc. Klára Stannerová, Mgr. Kristýna Švůgerová duben

2 Obsah 1 Úvod SO ORP Hořice charakteristika území Hodnocení území Ekonomická výkonnost Sociální služby Odpadové hospodářství Předškolní výchova a základní vzdělávání Závěr Příloha

3 1 Úvod Benchmarking je metoda nepřetržitého a systematického procesu porovnávání a měření sebe sama s jinými, za účelem definovat cíle zlepšování vlastních aktivit, nalezení standardů a výsledně i dobré praxe. Benchmarking slouží k porovnání výkonnosti SO ORP s jinými správními oblastmi a jeho výsledky představují jedno z klíčových východisek pro tvorbu strategie, a to na základě určení rozdílu mezi vlastní výkonností a výkonností ostatních SO ORP. Základem je porovnávat porovnatelná data, tedy srovnatelná ORP podle počtu obyvatel v území, podle počtu obcí v území a podle počtu obyvatel jádrové obce a dále lze porovnávat s průměrnými hodnotami ukazatelů v kraji. Benchmarking vznikl v rámci Projektu meziobecní spolupráce Svazu měst a obcí České republiky (PMOS) a je přístupný online na internetových stránkách ( - Dle kraje, Dle počtu obyvatel, Dle počtu obcí, Dle velikosti jádrové obce). 2 SO ORP Hořice charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Hořice se rozkládá ve střední části Královéhradeckého kraje, v turisticky významném území Podkrkonoší. Čtvrtým nejmenším obvodem v KHK, rozlohou ha, i počtem obyvatel patří k nejmenším v kraji. Jeho ústředním městem je město Hořice. Území zahrnuje celkem 29 obcí, z nich pouze dvě jsou městy (Hořice a Miletín), zbytek tvoří 27 obcí, z nich je 35 % do 200 obyvatel, 38 % do 500 obyvatel, 21 % do 1000 obyvatel. Hustota osídlení je 95,8 osob/km 2 (rok 2012) a je o 17,4 osob/km 2 nižší než průměr Královéhradeckého kraje. V něm má ORP Hořice 4. nejnižší hustotu osídlení po Dobrušce, Jičínu a Rychnovu nad Kněžnou (pouze Dobruška je srovnatelná s ORP Hořice počtem obyvatel). V porovnání s celorepublikovým průměrem je hustota osídlení ORP Hořice nižší o cca 40 osob/km 2. V porovnání se srovnatelnými 1 ORP v celé ČR má SO ORP Hořice nejvyšší počet obcí ve svém správním obvodu na spíše nižší rozloze i hustotě osídlení. Se srovnatelnými 2 ORP v celé ČR má SO ORP Hořice zcela nejnižší rozlohu ze všech 22 srovnatelných obcí. Konkrétnější charakteristiky jsou zobrazeny v následující tabulce. Tabulka 1: Základní statistická data SO ORP Hořice, Zdroj: ČSÚ Za srovnatelné SO ORP z hlediska počtu obyvatel byly vybrány ORP v rozmezí až tis. obyvatel. Z tohoto hlediska můžeme SO ORP porovnat s SO ORP Milevsko, Trhové Sviny, Vimperk, Aš, Nový Bydžov, Frenštát pod Radhoštěm, Mohelnice, Česká Třebová, Humpolec, Luhačovice. (Dále podle počtu obyvatel nebo populačně srovnatelné ORP) 2 Za srovnatelné SO ORP z hlediska počtu obcí v území ORP byly vybrány ORP v rozmezí obcí. Z tohoto hlediska můžeme SO ORP porovnat s SO ORP Hustopeče, Sokolov, Dvůr Králové nad Labem, Liberec, Zábřeh, Svitavy, Přeštice, Sušice, Nové Město na Moravě, Uherský Brod, Zlín. (Dále jen podle počtu obcí) 3

4 Přehled obcí populačně srovnatelných s SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ 2014 Přehled obcí srovnatelných podle počtu obcí s SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ Hodnocení území 3.1 Ekonomická výkonnost Míra nezaměstnanosti SO ORP Hořice má čtvrtou nejvyšší míru nezaměstnanosti v kraji po Broumovu, Novém Bydžovu a Dvoru Králové (vyjádřeno průměrem za období ), což dokládá spíše nižší ekonomickou výkonnost. V porovnání s populačně srovnatelnými správními obvody ORP v ČR vykazují Hořice výrazně vyšší míru nezaměstnanosti (vyšší má pouze Nový Bydžov a Mohelnice). Ovšem z hlediska vývoje v posledních letech se po nárůstu do roku 2010 nadále snižuje pouze s malým výkyvem v roce

5 Obrázek 1: Porovnání míry nezaměstnanosti v SO ORP Hořice s krajským průměrem průměr Obrázek 2: Porovnání míry nezaměstnanosti v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP průměr 5

6 Obrázek 3: Porovnání míry nezaměstnanosti v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí průměr Počet ekonomických subjektů Při porovnání struktury ekonomických subjektů na daném území je patrná převaha podniků bez zaměstnanců (malí živnostníci), která jako jediná dlouhodobě převyšuje (i když drobně) krajský průměr (viz Obrázek 4). V populačně srovnatelných ORP vykazují Hořice také spíše vyšší hodnoty. Naopak v ostatních kategoriích podnikatelských subjektů (tzn. malé, střední a velké podniky) hodnocené území SO ORP dosahuje podprůměrných hodnot v krajském srovnání. Při hodnocení vývoje počtu subjektů v ORP bez ohledu na počet zaměstnanců ve sledovaných letech lehce převyšují hodnoty průměrného vývoje v kraji i u populačně srovnatelných ORP (Obrázek 11 a 12). Počet ekonomických subjektů bez zaměstnanců na 1000 obyvatel Obrázek 4: Porovnání počtu ekonomických subjektů bez zaměstnanců na 1000 obyvatel průměr 6

7 Obrázek 5: Porovnání počtu ekonomických subjektů bez zaměstnanců na 1000 obyvatel v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP Obrázek 6: Porovnání počtu ekonomických subjektů bez zaměstnanců na 1000 obyvatel v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí 7

8 Počet ekonomických subjektů s 1-9 zaměstnanci na 1000 obyvatel Obrázek 7: Porovnání počtu ekonomických subjektů s 1-9 zaměstnanci na 1000 obyvatel Počet ekonomických subjektů s zaměstnanci na 1000 obyvatel Obrázek 8: Porovnání počtu ekonomických subjektů s zaměstnanci na 1000 obyvatel průměr Počet ekonomických subjektů s zaměstnanci na 1000 obyvatel Obrázek 9: Porovnání počtu ekonomických subjektů s zaměstnanci na 1000 obyvatel 8

9 Počet ekonomických subjektů s 250 a více zaměstnanci na 1000 obyvatel Obrázek 10: Porovnání počtu ekonomických subjektů s 250 a více zaměstnanci na 1000 obyvatel Počet ekonomických subjektů bez specifikace počtu zaměstnanců na 1000 obyvatel Obrázek 11: Porovnání počtu ekonomických subjektů bez specifikace počtu zaměstnanců na 1000 obyvatel Obrázek 12: Porovnání počtu ekonomických subjektů bez specifikace počtu zaměstnanců na 1000 obyvatel v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP 9

10 Obrázek 13: Porovnání počtu ekonomických subjektů bez specifikace počtu zaměstnanců na 1000 obyvatel v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí Vzdálenost dojezdu k dálnici nebo rychlostní komunikaci Dobré dopravní napojení je klíčové pro ekonomický rozvoj území (lokalizace sídla firem, více možností pro rozvoj území). Z tohoto hlediska je SO ORP Hořice ve výhodě oproti ostatním ORP kraje, tj. má čtvrtou nejkratší vzdálenost k dálnici (resp. rychlostní silnici). Situaci lze doložit na porovnání průměrné vzdálenosti kraje, která činí 41 km, a hodnoty za SO ORP Hořice, která činí 28 km. Obrázek 14: Porovnání vzdálenosti dojezdu k dálnici nebo rychlostní komunikaci v rámci Královéhradeckého kraje 10

11 Obrázek 15: Porovnání vzdálenosti dojezdu k dálnici nebo rychlostní komunikaci SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP Obrázek 16: Porovnání vzdálenosti dojezdu k dálnici nebo rychlostní komunikaci SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí Běžné výdaje všech obcí na 1 obyvatele Běžné (náročnost provozu obce) i kapitálové (investice, které mohou v budoucnu přinést užitek) výdaje obecních rozpočtů v SO ORP Hořice vztažené na jednoho obyvatele se v čase snižují 3 stejně jako v průměru kraje. V porovnání s krajskými hodnotami jsou běžné i kapitálové výdaje ORP Hořice lehce nadprůměrné. Výše běžných a kapitálových výdajů je průměrná oproti úrovni populačně srovnatelných SO ORP. Obrázek 17: Porovnání běžných výdajů všech obcí na 1 obyvatele 3 Průměrná hodnota běžných činí 28,4 tis. Kč, kapitálových 6,77 tis. Kč na obyvatele za rok v Královéhradeckém kraji za období

12 Obrázek 18: Porovnání běžných výdajů všech obcí na 1 obyvatele SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP Kapitálové výdaje všech obcí na 1 obyvatele Obrázek 19: Porovnání kapitálových výdajů všech obcí na 1 obyvatele 12

13 Obrázek 20: Porovnání kapitálových výdajů všech obcí na 1 obyvatele SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP 3.2 Sociální služby SO ORP Hořice vykazuje nadprůměrné hodnoty v poskytovaných sociálních službách - domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením - zatímco domy se zvláštním režimem, azylové domy a chráněné bydlení se v tomto ORP vůbec nevyskytují. Běžné a kapitálové výdaje V oblasti sociálních služeb se SO ORP Hořice řadí k územím s vyššími vynaloženými náklady na tyto služby, což dokládají hodnoty následujících ukazatelů: průměrná hodnota běžných výdajů na sociální služby na obyvatele za toto území za období činí 340 Kč a kapitálových výdajů 40 Kč v porovnání s populačně srovnatelnými ORP i ORP podle počtu obcí. Běžné výdaje obcí ve správním obvodu ORP na sociální služby v na obyvatele Obrázek 21: Porovnání běžných výdajů obcí ve správním obvodu ORP na sociální služby v tis. na obyvatele 13

14 Obrázek 22: Porovnání běžných výdajů obcí ve správním obvodu ORP na sociální služby v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP Obrázek 23: Porovnání běžných výdajů obcí ve správním obvodu ORP na sociální služby v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí 14

15 Kapitálové výdaje obcí ve správním obvodu ORP na sociální služby na obyvatele Obrázek 24: Porovnání kapitálových výdajů obcí ve správním obvodu ORP na sociální služby v tis. na obyvatele Obrázek 25: Porovnání KV obcí ve správním obvodu ORP na sociální služby v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP 15

16 Obrázek 26: Porovnání kapitálových výdajů obcí ve správním obvodu ORP na sociální služby v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí Kapacita v domovech na 1000 obyvatel Kapacita domovů poskytujících sociální služby v přepočtu na 1000 obyvatel přesahuje v současné době úroveň ostatních ORP v kraji. To ovšem nic nevypovídá o kvalitativní stránce těchto zařízení. Jednotlivá SO ORP mají jinou demografickou strukturu obyvatel, např. zastoupení seniorů a tedy i rozdílnou potřebnou kapacitu těchto domovů. Nadprůměrnou kapacitu v domovech pro seniory (8,56) v přepočtu na 1000 obyvatel vykazuje analyzovaná obec s rozšířenou působností - v porovnání s ostatními ORP kraje i ORP se srovnatelným počtem obyvatel. Kapacita v domovech pro osoby se zdravotním postižením (4,28) v přepočtu na 1000 obyvatel je srovnatelná s průměrem krajem a nadprůměrná mezi srovnatelnými ORP. Domy se zvláštním režimem, azylové domy a chráněné bydlení se v tomto ORP vůbec nevyskytují (viz níže uvedený obrázek). Obrázek 27: Porovnání kapacity v domovech na 1000 obyvatel Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy se zvláštním režimem Azylové domy Chráněné bydlení 16

17 Obrázek 28: Porovnání kapacity v domovech na 1000 obyvatel služby v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Azylové domy Chráněné bydlení Domovy se zvláštním režimem Obrázek 29: Porovnání kapacity v domovech na 1000 obyvatel služby v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Azylové domy Chráněné bydlení Domovy se zvláštním režimem 17

18 3.3 Odpadové hospodářství Měrná produkce KO, SKO, tříděného papíru, tříděného skla, tříděného plastu + nápojových kartónů V oblasti odpadového hospodářství mají Hořice jako obec s rozšířenou působností stále velký potenciál ke zlepšení. To lze doložit na měrné produkci komunální odpadu, směsného komunálního odpadu a jednotlivých položek tříděného odpadu (viz obrázek 30). Negativně lze hodnotit výsledky produkce komunálního odpadu jako takového a směsného komunálního odpadu, srovnatelná je produkce tříděného skla. Naopak lehce nižší produkce byla zaznamenána u tříděného papíru a plastu. Na úrovni populačně stejně velkých jednotek dosahuje SO ORP Hořice průměrných hodnot všech indikátorů odpadového hospodářství (viz obrázek 31). Obrázek 30: Hodnoty produkce odpadu v SO ORP Hořice v porovnání s průměrnými hodnotami v kraji v roce 2012 Měrná produkce komunálního odpadu Měrná produkce směsného komunálního odpadu Měrná produkce tříděného papíru Měrná produkce tříděného skla Měrná produkce plastu a nápojových kartonů Obrázek 31: Porovnání hodnot produkce odpadu v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP Měrná produkce komunálního odpadu Měrná produkce směsného komunálního odpadu Měrná produkce tříděného skla Měrná produkce plastu a nápojových kartonů Měrná produkce tříděného papíru 18

19 Obrázek 32: Porovnání hodnot produkce odpadu v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí Měrná produkce komunálního odpadu Měrná produkce směsného komunálního odpadu Měrná produkce tříděného skla Měrná produkce plastu a nápojových kartonů Měrná produkce tříděného papíru Podíl směsného komunálního odpadu na komunálním odpadu Obrázek 33: Podíl SKO na KO Obrázek 34: Porovnání podílu SKO na KO v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP 19

20 Obrázek 35: Porovnání podílu SKO na KO v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí Celkové neinvestiční výdaje obcí na odpady (poddíl 372) a neinvestiční výdaje na sběr a svoz KO (paragraf 3722) Pro zhodnocení situace v odpadovém hospodářství je nutné také věnovat pozornost výdajům obecních rozpočtů na oblast odpadů. Na obrázku 36 si lze povšimnout, že výdaje na sběr a svoz komunálního odpadu převyšují průměrnou úroveň v kraji ve všech letech. Tato situace není pro zkoumaný SO ORP příznivá (nižší objem vyprodukovaného odpadu doprovází vyšší výdaje na jeho sběr a svoz). Obrázek 36: Celkové neinvestiční výdaje obcí na opady (poddíl 372) 20

21 Obrázek 37: Porovnání celkových neinvestičních výdajů obcí na opady v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP Obrázek 38: Porovnání celkových neinvestičních výdajů obcí na opady v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí 21

22 Obrázek 39: Neinvestiční výdaje na sběr a svoz komunálního opadu (paragraf 3722) Obrázek 40: Porovnání neinvestičních výdajů na sběr a svoz komunálního opadu (paragraf 3722) v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP Obrázek 41: Porovnání neinvestičních výdajů na sběr a svoz komunálního opadu (paragraf 3722) v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí 22

23 3.4 Předškolní výchova a základní vzdělávání Počet žáků MŠ/ZŠ na 1000 obyvatel- rok 2012 Počet žáků ZŠ v přepočtu na 1000 obyvatel v SO ORP Hořice ve srovnání s průměrem Královéhradeckého kraje je o cca jednoho žáka ZŠ vyšší, kdy SO ORP Hořice má 82,44 žáků ZŠ / 1000 obyv. oproti krajskému 80,99 žáků / 1000 obyv. Nepatrně rozdílné je to i u počtu dětí MŠ, kdy v SO ORP Hořice ve srovnání s krajským průměrem má cca o jedno dítě méně, tedy 34,77 dětí/ 1000 obyv. a krajský průměr činní 35,49 dětí/ 1000 obyv. Obrázek 42: Porovnání počtu žáků MŠ/ZŠ na 1000 obyvatel ZŠ MŠ Obrázek 43: Porovnání počtu žáků MŠ/ZŠ na 1000 obyvatel v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP ZŠ MŠ 23

24 Obrázek 44: Porovnání počtu žáků MŠ/ZŠ na 1000 obyvatel v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí ZŠ MŠ Průměrný počet žáků ve třídě I. a II. stupně ZŠ a dětí ve třídách MŠ Podobně koliduje i průměrný počet žáků ve třídě I. stupně a II. stupně ZŠ a dětí ve třídách MŠ, kdy ORP Hořice má cca 18 žáků na I. stupni, 20 žáků na II. stupni a 25 dětí v MŠ. Královéhradecký průměr je 19 žáků na I. stupni, 20 žáků na II. stupni a 24 dětí v MŠ. Obrázek 45: Porovnání průměrného počtu žáků ve třídě I. a II. stupně ZŠ a dětí ve třídách MŠ I. stupeň II. stupeň MŠ 24

25 Obrázek 46: Porovnání průměrného počtu žáků ve třídě I. a II. stupně ZŠ a dětí ve třídách MŠ v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP I. stupeň II. stupeň MŠ Obrázek 47: Porovnání průměrného počtu žáků ve třídě I. a II. stupně ZŠ a dětí ve třídách MŠ v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí I. stupeň II. stupeň Běžné/Kapitálové výdaje obcí na 1 žáka MŠ a ZŠ MŠ Výdaje na žáka ZŠ a dítě MŠ jsou významnou položkou rozpočtu obcí. V průměru Královéhradeckého kraje jsou běžné výdaje na žáka ZŠ (15 290,- Kč) podstatně vyšší než výdaje na děti MŠ (8 790,- Kč). V SO ORP Hořice je situace stejná, ale o trochu nižší než krajský průměr. Běžné výdaje na žáka ZŠ činní ,- Kč a na dítě MŠ 8 100,- Kč. Rozdíl spatřujeme u kapitálových výdajů, kdy výdaje v Královéhradeckém kraji na jednoho žáka ZŠ (3 330,- Kč) jsou nižší než výdaje na jedno dítě v MŠ (3 420,- Kč). Zde je také jediný rozpor, kdy se SO ORP Hořice vymyká průměru. Je zde patrný pokles kapitálových výdajů ve srovnání 25

26 s krajským průměrem a také nesymetrie v tom, že výdaje na ZŠ (1 450,- Kč) jsou vyšší než výdaje na MŠ (720,- Kč). Kromě běžných a kapitálových výdajů nejsou v porovnání s Královéhradeckým krajem v rámci ORP spatřovány nijak zvlášť velké výkyvy. Obrázek 48: Porovnání běžný/kapitálových výdajů obcí na 1 žáka MŠ a ZŠ Běžné MŠ Běžné ZŠ Kapitálové MŠ Kapitálové ZŠ Obrázek 49: Porovnání běžný/kapitálových výdajů obcí na 1 žáka MŠ a ZŠ v SO ORP Hořice s populačně srovnatelnými ORP Běžné MŠ Běžné ZŠ Kapitálové MŠ Kapitálové ZŠ 26

27 Obrázek 50: Porovnání běžný/kapitálových výdajů obcí na 1 žáka MŠ a ZŠ v SO ORP Hořice se srovnatelnými ORP podle počtu obcí Běžné MŠ Běžné ZŠ Kapitálové MŠ Kapitálové ZŠ 4 Závěr Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Hořice lze definovat jako ekonomicky méně výkonné, kde dominují podniky bez zaměstnanců (živnostníci) a kde se míra nezaměstnanosti dlouhodobě drží nad průměrem Královéhradeckého kraje. Běžné i kapitálové výdaje obcí na jednoho obyvatele se v porovnání s populačně srovnatelnými SO ORP příliš neliší, krajské hodnoty ale lehce převyšují. V porovnání s celorepublikovým průměrem je hustota osídlení ORP Hořice nižší o cca 40 osob/km 2. V porovnání se populačně srovnatelnými ORP v celé ČR má ORP Hořice nejvyšší počet obcí ve svém správním obvodu na spíše nižší rozloze i hustotě osídlení. Vzdálenost dojezdu k dálnici je z SO ORP Hořice dobrá v porovnání s ostatními ORP v kraji. SO ORP Hořice vynakládá vyšší prostředky na sociální služby než ostatní SO ORP kraje. Tomu odpovídá i kapacita domovů poskytujících sociální služby domovy pro seniory a domovy pro osoby se zdravotním postižením, která je nadprůměrná oproti ostatním SO ORP kraje či stejně populačně velkým SO ORP. Naproti tomu domy se zvláštním režimem, azylové domy a chráněné bydlení se v tomto ORP vůbec nevyskytují. V tomto nedostatku lze spatřovat příležitost pro vývoj sociálních služeb v SO ORP Hořice. V oblasti odpadového hospodářství vykazuje SO ORP Hořice vyšší produkci komunálního odpadu a výdaje obcí v daném ORP převyšují průměrnou výši výdajů obcí v Královéhradeckém kraji. V porovnání s populačně stejně velkými jednotkami v celé ČR dosahuje SO ORP Hořice průměrných hodnot. V případě ukazatelů ve školství v SO ORP Hořice zjišťujeme, že průměrný počet žáků ve třídách I. a II. stupně i dětí ve třídách MŠ se nijak výrazně neliší od průměru Královéhradeckého kraje, ani ostatních srovnatelných SO ORP. 27

28 Běžné výdaje obcí na žáka ZŠ jsou podstatně vyšší než běžné výdaje na dítě v MŠ, a to jak v KHK, tak i v našem SO ORP. Lehká odlišnost nastává při srovnání kapitálových výdajů, kdy v našem ORP jsou tyto výdaje na žáka ZŠ vyšší než kapitálové výdaje na dítě v MŠ, kdežto průměr Královéhradeckého kraje udává vyšší kapitálové výdaje na děti v MŠ. Při porovnání bylo zjištěno, že jsou kapitálové výdaje v SO ORP Hořice silně pod průměrem Královéhradeckého kraje. Lze konstatovat, že úroveň SO ORP Hořice je v uvedených službách i ekonomické výkonnosti na dobré úrovni. Rezervy pro zlepšení jsou především v oblasti sociálních služeb a odpadového hospodářství. 28

29 5 Příloha Příloha č. 1 Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu ORP Hořice Zpracovatel: Odborný tým Projektu Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 29

30 Úvod Benchmarking představuje jednu z klíčových aktivit projektu Podpory meziobecní spolupráce. Výsledky benchmarkingu přinášejí důležitá východiska pro tvorbu strategií území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) a měly by být zohledněny v debatách o dalším rozvoji území ve vztahu k vybraným veřejným službám v oblastech školství, odpadového hospodářství a sociálních služeb. Využití benchmarkingu je spojené s analýzou dat reprezentujících posuzované SO ORP. Shromážděná data pro vybrané indikátory nenesou bez provedení analýzy žádnou informační hodnotu. Základem analýzy je uspořádání dat do logických celků a do souvislostí s tou oblastí, kterou chceme za pomoci benchmarkingu řešit. Dalším předpokladem analýzy je porovnávat porovnatelná data (např. srovnatelné SO ORP). Cílem vyhodnocování dat je pak určení rozdílů (mezer) mezi vlastní výkonností a výkonností ostatních SO ORP. Způsob vyhodnocení těchto rozdílů je již v rukou posuzovatele (analytika) - hodnoty dat za naše a další srovnatelná SO ORP lze např. uspořádat do tabulky, znázornit prostřednictvím grafu, nebo v neposlední řadě využít statistického zpracování dat). Tedy podstatou je určení: jaké hodnoty dosáhla v daném indikátoru nejlepší organizace, jaké hodnoty dosáhla v daném indikátoru naše organizace, jaký je rozdíl mezi těmito hodnotami ukazatelů. Vedle toho lze data porovnávat s průměrnou hodnotou daného ukazatele v kraji nebo několika srovnatelných SO ORP. Průměrná hodnota bývá nejčastěji vyjádřena aritmetickým průměrem nebo tzv. mediánem (prostřední hodnota uspořádané číselné řady). 1. Základní charakteristika správního obvodu a metodika analýzy SO ORP Hořice leží v Královéhradeckém kraji a tvoří 1 z 15ti správních obvodů (dále jen SO) tohoto kraje, jehož stručná charakteristika je dána následujícími údaji: do SO spadá celkem 29 obcí (což je velikost přibližně odpovídající průměru kraje); počtem obyvatel , z čehož žije v jádrovém městě, se řadí mezi pětici nejmenších obvodů; rozlohou přes 190 km 2 se řadí mezi 4 nejmenší obvody. 30

31 Tabulka 2: Komparace vybraných SO ORP v Královéhradeckém kraji Území SO ORP Počet obcí Počet obyvatel SO ORP Počet obyvatel jádrové obce Rozloha ORP v km 2 Hořice Dvůr Králové n. Labem Jaroměř Jičín Nová Paka Nový Bydžov Průměr za kraj Pro benchmarkingové srovnání a formulování podstatných závěrů jsou důležité zejména hodnoty ukazatelů, které se výrazně odlišují od ostatních porovnávaných subjektů, tj. SO ORP. Proto bylo pro vzájemné srovnání použito více kritérií, aby byly zjištěny a vyzdviženy významné diferenciace v relevantních oblastech. Benchmarkingové srovnání bylo tedy provedeno jednak v porovnání s ostatními SO ORP Královéhradeckého kraje a dále pak ve srovnání s podobně velkými SO (měřeno počtem obyvatel SO, počtem obcí SO a počtem obyvatel jádrového města): SO ORP s počtem obyvatel v intervalu až obyvatel (celkem 5 srovnatelných SO ORP: Luhačovice, Milevsko, Mohelnice, Trhové Sviny, Česká Třebová); SO ORP s počtem obcí ve správním obvodu 28 až 29 obcí (celkem 5 srovnatelných SO ORP: Dvůr Králové n. Labem, Hustopeče, Liberec, Svitavy, Zábřeh); SO ORP s počtem obyvatel jádrové obce až (celkem 7 srovnatelných SO ORP: Dobříš, Lovosice, Milevsko, Rýmařov, Semily, Tišnov, Třeboň). 2. Předškolní a školní vzdělávání V oblasti předškolního a školního vzdělávání zaujme v případě SO ORP Hořice zejména porovnání kapitálových výdajů na žáky základních a mateřských škol. U obou z daných parametrů znázorněných grafem patří hodnoty za hořický obvod mezi SO ORP v obdobným počtem obcí k těm nižším (kapitálové výdaje na žáka ZŠ 1,45 tis. Kč) či dokonce nejnižším (v případě kapitálových výdajů na žáka MŠ 0,72 tis. Kč). Viz obr. č

32 Obrázek 1: Kapitálové výdaje vybraných SO ORP (kritérium: počet obcí v SO ORP 28 29) na žáka MŠ a ZŠ (v tis. Kč) Kapitálové výdaje na 1 žáka MŠ, 2012 Kapitálové výdaje na 1 žáka ZŠ, Odpadové hospodářství V problematice odpadového hospodářství je z hlediska benchmarkingu významné srovnání neinvestičních výdajů na sběr a svoz KO. Tato položka rozpočtu vyjadřuje celkové výdaje na sběr a svoz komunálního odpadu, které jsou neinvestičního charakteru. Hodnoty dosažené hořickým obvodem byly po celé období ve sledované skupině vybraných SO ORP (dle kritéria počtu obcí) nejvyšší a přitom relativně stabilní. Jejich průměrná úroveň dosahuje výše ca 705 Kč/obyv./rok. Viz obrázky č. 2 a 3. 32

33 Obrázek 2: Neinvestiční výdaje vybraných SO ORP (kritérium: počet obcí v SO ORP 28 29) na sběr a svoz komunálního odpadu v období (v Kč/obyv./rok) Obrázek 3: Průměrné neinvestiční výdaje vybraných SO ORP (kritérium: počet obcí v SO ORP 28 29) na sběr a svoz komunálního odpadu v období (v Kč/obyv./rok) 33

34 4. Sociální služby Z hlediska sociálních služeb je vhodné vyzdvihnout srovnání běžných výdajů na obyvatele. Hodnoty dosažené za SO ORP Hořice byly v letech mezi skupinou vybraných SO ORP (dle kritéria počtu obcí) nejvyšší (v r společně s SO ORP Svitavy). Od r si také drží zhruba stabilní úroveň a nepodléhají velký výkyvům. Průměrná hodnota za celé období činí 0,34 tis. Kč/obyv./rok. Viz obrázek č. 4 a 5. Obrázek 4: Běžné výdaje obcí ve vybraných SO ORP (kritérium: počet obcí v SO ORP 28 29) na sociální služby v období (v tis. Kč/obyv./rok) Obrázek 5: Průměrné běžné výdaje obcí ve vybraných SO ORP (kritérium: počet obcí v SO ORP 28 29) na sociální služby v období (v tis. Kč/obyv./rok) 34

35 Další poznámka se týká kapacity sociálních zařízením. Ve srovnání s ostatními SO ORP nedisponuje sice hořický obvod všemi typy zařízení, nachází se v něm pouze domov pro seniory a domov pro osoby se zdravotním zařízením, ale oba tyto domovy vykazují relativně vysokou kapacitu v přepočtu na obyvatel: kapacita domovů pro seniory 8,6 na 1.000/ obyv.; kapacita domovů pro osoby se zdravotním postižením 4,3 na 1.000/ obyv.; Obrázek 6: Kapacita v jednotlivých zařízeních sociálních služeb ve vybraných SO ORP (kritérium: počet obcí v SO ORP 28 29) na obyvatel kapacita domovů pro seniory kapacita domovů se zvláštním režimem kapacita chráněného bydlení kapacita domovů pro osoby se zdrav. postižením kapacita azylových domů 35

36 5. Závěrečné shrnutí SO ORP Hořice základní charakteristika předškolní a školní vzdělávání odpadové hospodářství sociální služby V Královéhradeckém kraji je správní obvod ORP Hořice: rozlohou 4. nejmenší z hlediska počtu obyvatel 5. nejmenší z hlediska počtu obcí průměrný v rámci benchmarkingu SO ORP nízké kapitálové výdaje na žáky ZŠ a MŠ v rámci benchmarkingu SO ORP vysoké neinvestiční výdaje na sběr a svoz KO v rámci benchmarkingu SO ORP vysoké běžné výdaje na sociální služby na obyvatele vysoká kapacita domovu pro seniory a domovu pro osoby se zdravotním postižením Použité zdroje: Ministerstvo financí ČR Český statistický úřad 36