VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Kamila Bubelíni Produktové balíčky pro handicapované návštěvníky destinace Diplomová práce 2014

2 Produktové balíčky pro handicapované návštěvníky destinace Diplomová práce Kamila Bubelíni Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby diplomové práce: kamilabubelini@centrum.cz Praha 2014

3 Product packages for handicapped visitors of destination Master s Dissertation Kamila Bubelíni The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel Management Thesis Advisor: doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D Date of Submission: Date of Thesis Defense: kamilabubelini@centrum.cz Prague 2014

4 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Produktové balíčky pro handicapované návštěvníky destinace zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne jméno a příjmení autora

5 Touto cestou bych ráda poděkovala své vedoucí diplomové práce doc. Ing. Dagmar Jakubíkové, Ph.D za ochotu, vstřícnost, cenné a velmi užitečné odborné rady, které mi byly poskytnuty během zpracování této práce.

6 ABSTRAKT BUBELÍNI Kamila: Produktové balíčky pro handicapované návštěvníky destinace [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: s. Jedním z hlavních cílů diplomové práce je zjistit a porovnat jaké jsou v současnosti možnosti cestování osob s hendikepem. Zjistit jaké jsou největší bariéry v cestování, zejména po turistických atraktivitách dané destinace a prozkoumat, jaké jsou služby z hlediska ubytování a stravování pro tento segment. Druhým cílem je navrhnout řešení pro zlepšení bezbariérových přístupů, aby se stalo cestování pro postižené osoby jednodušším a mohli cestovat sami, bez odkázání na druhé, jejich rodiny a blízké. V teoretické části se práce zabývá problematikou hendikepovaných, kde jsou uvedeny důležité pojmy k tomuto tématu. Existuje mnoho druhů a rozdělení. V primárním případě práce informuje čtenáře o typech a druzích postižení. Dále o pojmech jako jsou bariéra, bezbariérový přístup, legislativa bezbariérové přístupnosti atd. Práce se dále zabývá kategorií cestovního ruchu, cestovního ruchu pro hendikepované o projekty a organizace, které se tímto segmentem lidí zabývají. Cílem analytické části je prozkoumat a zhodnotit díky terénnímu výzkumu, dotazníkovému šetření a v neposlední řadě řízeným rozhovorům, zda je Karlovarsko vhodnou destinací pro cestování osob s tělesným postižením. V průběhu této kapitoly diplomantka popisuje vlastní terénní analýzu, kde je práce zaměřena na mapování terénu a bezbariérové přístupnosti v Karlových Varech. Dále se práce zabývá zkoumáním bezbariérovou přístupnosti nejvýznamnějších památek, zejména kolonád, pramenu a museí. V návrhové části práce je práce věnována návrhům a doporučením vztahujícím se k výsledkům analýzy. Řízení se těmito doporučeními by mělo vést ke zlepšení aktuálního stavu bezbariérových tras, bezbariérové dopravy a turistiky hendikepovaných v Karlových Varech. Klíčová slova: bariéra, bezbariérový, destinace, hendikep, Karlovy Vary, vozíčkáři

7 ABSTRACT Bubelini Kamila: Product packets for handicapped visitors of destination (Thesis) Vysoká škola hotelová, Praha s. One of the main aims of the thesis is to find and compare current possibilities of handicapped individuals. It focuses on the biggest barriers in travelling, mainly at tourist attractions of particular destinations and surveys the services from the point of view of accommodation and catering for this segment. Another aim is to offer a solution for barrier-free zones improvement to simplify travelling for the disabled so that they can travel on their own, without depending on others, their families and relatives. In the theoretical part, the thesis looks into the issues of the handicapped, where important concepts of this topic are mentioned. There are many categories and divisions. In the primal case the thesis informs the readers about types and classes of disability. It also describes the terms such as barrier, barrier-free zones/access, barrier-free accessibility legislative etc. The thesis inquires into the category of tourism, the tourism for the handicapped and the projects and organisations which deal with this segment of people. Through field research, quiestionnaire survey and controlled interviews, the analytic part aims at examination and evaluation of Karlovy Vary region as a suitable destination of handicapped tourists In this chapter the diplomat describes her own field research analysis which concentrates on mapping the area and its barrier-free zones and access in Karlovy Vary. It also studies the barrier-free zones and accessibility at the most significant historic sights, especially colonnades, springs and museums. In the proposal part the thesis is dedicated to suggestions and recommendations related to the analysis results. Following the recommendations should lead to improvement of the present conditions of barrier-free routes, barrier-free transport and tourism of the handicapped in Karlovy Vary. The key words: barrier, barrier-free, destination, handicap, Karlovy Vary, wheelchair users

8 Obsah 1 TEORETICKÁ ČÁST Problematika hendikepovaných Cestovní ruch pro hendikepované Vymezení pojmu cestovní ruch Hendikepovaní účastníci CR Legislativa Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích umožňující Bezbariérové prostředí v cestovním ruchu Základní podmínky přístupnosti vnitřního i vnějšího prostředí pro osoby s omezenou schopností samostatného pohybu a orientace Specifika pro hendikepované klienty služeb cestovního ruchu Projekty CR zaměřené na hendikepované ANALYTICKÁ ČÁST Destinace Karlovarsko - Charakteristika Turistické atraktivity Dopravní dostupnost Řízené rozhovory První rozhovor Druhý rozhovor Dotazníkové šetření Analýza bezbariérové přístupnosti na turisticky nejvýznamnějších místech Kulturně sportovní využití pro hendikepované v Karlových Varech Návrhová část Návrhy na zlepšení aktuálního stavu v Karlových Varech Návrh zájezdu Závěr Literatura... 73

9 ÚVOD V současnosti se cestovní ruch stal velmi žádaným a mnoho lidí tráví svůj volný čas právě cestováním. Hranice do celého světa jsou otevřené a možnost podívat se do jiných zemí je poněkud jednodušší než v minulosti. Jelikož se fond volného času u lidí čím dál tím více zvětšuje, zvyšuje se i cestovní ruch. Lidé cestují za poznáváním jiných kultur, nových míst, vzděláváním a v neposlední řadě za odpočinkem. Cestování a dovolené v zahraničí se staly životním stylem a trendem u mnoha lidí. V některých zemích představuje cestovní ruch velkou část příjmů do národního hospodářství. Avšak dle ČSÚ od roku příjem v ČR z cestovního ruchu klesá. V dnešní moderní a vyspělé době existuje skupina lidí, pro které cestování není tak jednoduché. Jde o skupinu lidí, kteří trpí nějakým hendikepem. Tito lidé nemohou bezstarostně cestovat jako zdraví lidé a během cestování na ně čeká mnoho překážek, které musí překonávat. Lidé trpící nějakým hendikepem se chtějí začlenit do společnosti stejným způsobem jako zdraví lidé. Chtějí pracovat, cestovat a žít naplno. Existuje řada organizací, které podporují cestování lidí s hendikepem. Cestování postižených lidí patří do odvětví sociálního ruchu, který připravuje větší či menší projekty pro snadnější cestování těchto osob. Snaží se odstranit překážky v destinacích, které jsou pro hendikepované osoby dosud velkým problémem. Diplomantka si toto téma vybrala z několika důvodů. Tím prvním důvodem byla zvědavost, jak je v současnosti cestovní ruch nakloněn lidem, kteří trpí nějakým druhem postižení, a druhým důvodem bylo prozkoumání Karlovarska, zdali je vhodná destinace pro hendikepované turisty. Práce je zaměřena se pouze na jednu skupinu postižených a to na vozíčkáře. V dnešní, moderní době se toto téma dostává do popředí a mluví se o něm stále více, protože se tento segment lidí stále více začleňuje do společnosti. Ovšem jsou lidé, kteří ve své blízkosti hendikepované osoby nemají a jejich povědomí o jejich životě a o začlenění do společnosti je často velmi zkreslené. Je názoru, že o této problematice, by každý jedinec měl mít nějaké povědomí. Cílem diplomové práce je na základě dotazníkového šetření, rozhovorů s hendikepovanými osobami a v neposlední řadě pomocí analýzy zmapovat a porovnat současné možnosti cestování osob s hendikepem. Zjistit jaké jsou největší bariéry v cestování, zejména po turistických atraktivitách dané destinace a zjistit, jaké jsou služby z hlediska ubytování a 9

10 stravování pro tento segment. Druhým cílem bude navrhnout řešení pro zlepšení bezbariérových přístupů, aby se stalo cestování pro postižené osoby jednodušším a mohli cestovat sami, bez odkázání na druhé, jejich rodiny a blízké. Jako metodologii budou zvoleny řízené rozhovory, dotazníkové šetření a dále terénní í analýzu kdy mapovala výběr nejznámějších turistických atraktivit v Karlových Varech v doprovodu vozíčkáře. Hypotéza č. 1 : Karlovy Vary jsou vhodná destinace pro cestování vozíčkářů. Hypotéza č. 2 : V Karlových Varech existuje velké množství bezbariérových přístupů. V zájmu naplnění cílů diplomové práce je práce rozdělena celkem do tří částí. Jedná se o část teoretickou, analytickou a v poslední řadě návrhovou. Teoretická část je věnována především základním charakteristikám pojmů týkajících se oblasti cestovního ruchu, produktu, produktovým balíčkům, problematiku hendikepovaných, kde jsou uvedeny důležité pojmy k tomuto tématu. Dále o pojmech jako jsou bariéra, bezbariérový přístup, legislativa bezbariérové přístupnosti a projektům a organizacím podporující tento typ cestovního ruchu. V analytické části diplomové práce je práce zaměřena na představení Karlových Var jako turisticky atraktivní destinaci, dále informace o rozloze, dostupnosti, kulturních a společenských akcí. V průběhu této kapitoly se dostaneme k samému jádru a to k vlastní analýze, kde jsme se zaměřily na mapování terénu a bezbariérové přístupnosti v Karlových Varech. Dále diplomantka zkoumá bezbariérovou přístupnost nejvýznamnějších památek, zejména kolonád, pramenu a museí. V práci jsou zaznamenávány řízené rozhovory a výsledky dotazníkového šetření, kterými je výzkum prováděn. Během výzkumu se také potvrdí nebo vyvrátí hypotézy, které stanovila již na začátku v úvodu. Návrhová část diplomové práce je věnována návrhům a doporučením vtahujícím se k jednotlivým prvkům analýzy bezbariérové přístupnosti. Doporučení se týkají především zlepšení bezbariérové přístupnosti v Karlových Varech, možných dotacích a sponzorování. Řízení se těmito doporučeními by mělo vést ke zlepšení aktuálního stavu v Karlových Varech. 10

11 Mezi nejdůležitější informační zdroje, které jsou v diplomové práci použity, patří především elektronické zdroje a tištěné publikace. Teoretická část se opírá především o tištěné publikace z oblasti cestovního ruchu, sociálního cestovního ruchu, psychologie, zdravotnictví, marketingu, a organizacích pro tělesně postižené. Mezi tyto publikace patří, například kniha Marketing v cestovním ruchu autorky Doc. Ing. Dagmar Jakubíkové, CSc. Dále sem můžeme zařadit publikaci autora doc. PhDr. Borise Titzla a jeho dílo Postižený člověk ve společnosti. Publikace autorky Daniely Filipové, mezi které patří Život bez bariér, Tvorba bezbariérového prostředí a Projektujeme bez bariér. Analytická část vychází z vlastní analýzy bezbariérové přístupnosti v Kalových Varech, dotazníkového šetření formou otevřených i uzavřených odpovědí a dále z analýzy dvou řízených rozhovorů s hendikepovanými osobami. 11

12 1 TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části se práce zabývá problematikou hendikepovaných, kde jsou uvedeny důležité pojmy k tomuto tématu. Existuje mnoho druhů a rozdělení. V primárním případě práce informuje čtenáře o typech a druzích postižení. Dále o pojmech jako jsou bariéra, bezbariérový přístup, legislativa bezbariérové přístupnosti atd. Také nesmíme opomenout kategorii cestovního ruchu, cestovního ruchu pro hendikepované a projekty a organizace, které se tímto segmentem lidí zabývají. 1.1 Problematika hendikepovaných Již od samého počátku lidstva se společnost stýká s postiženými lidmi. Již období starověkého Řecka a Říma se zmiňuje o existenci postiženého člověka. Společnost té doby nebyla postiženým lidem příliš nakloněna. Postupem času a vývojem člověka se jejich přístup měnil. Dříve byly osoby s tělesným postižením označovány jako mrzáci a dnes je někdy velmi nepřesně označujeme jako invalidy. V současnosti je společnost postiženým lidem nakloněna a snaží se integrovat tuto skupinu mezi sebe, ale stále existují předsudky proti této skupině, které by se měli odstranit. Stále nabýváme toho názoru, že lidé na invalidním vozíku, obvykle nemají vysoké společenské postavení, vzdělání a prestiž a tento stereotypní přístup může poškodit jejich psychický stav a jejich sebevědomí. Naplnění práva na svobodu pohybu je jedna ze základních podmínek pro plnohodnotný život člověka. Tato práva jsou lidem se zdravotním znevýhodněním často odpírána díky architektonickým, orientačním i komunikačním bariérám. Odstranění těchto překážek vede ke zlepšení životních podmínek pro celou lidskou společnost. Pro úvod je nutné rozlišit skupiny hendikepovaných osob z hlediska postižení, protože nelze tyto osoby vnímat jako jednotnou skupinu. U zdravotně postižených osob dochází ke ztrátě nebo poškození určitého orgánu či nervového systému. Tato ztráta zapříčiňuje narušení a omezení v jejich běžném životě a v častých případech chybí některé standardní funkce a člověk je odkázán na pomoc druhého. U postiženého jedince platí, že jakékoliv postižení ovlivňuje rozvoj celé osobnosti a podílí se na vytvoření sociální situace, která určuje jeho společenské postavení. 12

13 Osoba, která je postižená určitým hendikepem, trpí nejen určitým omezením nebo postižením, ale i mírou jeho subjektivního chápání a pozicí jedince ve společnosti. Postižený člověk vnímá svět jinak než zdravý. Jeho představa o životě je chudší a okolní svět se mu může zdát i hůře srozumitelný. Velmi složitý je i jeho omezený sociální kontakt a to, že ho okolí nepřijímá stejně jako zdravého. V dnešní době se vyskytuje značné množství různě postižených lidí. Postižení dělíme na vrozené, to které získal jedinec již ve fázi vývoje, nebo na jiná, která se projeví až v průběhu dalšího vývoje či vznikem jako důsledek nehody, úrazu či onemocnění v kterémkoli období života. Příčiny vzniku smyslových, komunikačních či pohybových postižení se liší. Za vznik mohou genetických poruchy, následky onemocnění nebo úrazu. Z hlediska jejich důsledků můžeme rozlišovat kategorii vrozených a později získaných postižení. 1. Vrozené postižení ovlivňuje vývoj dítěte, které v důsledku toho nemůže získat určité zkušenosti. Na druhé straně není tak traumatizující, protože jedinec s vrozeným postižením neví, jaké je to být zdravý a svůj hendikep již akceptoval. Postupem času by si přál dělat věci jako zdravý člověk, ale mnohdy si nedokáže představit, jaké by mu to přineslo subjektivní uspokojení. 2. Později získané postižení představuje větší psychické trauma, člověk může srovnávat, uvědomuje si, co ztratil, a svůj nynější stav považuje za jednoznačně horší, ne-li nepřijatelný. Z objektivního hlediska má výhodu zachování dřívějších. Nějakou dobu žil jako zdravý člověk a získal zkušenosti, které pak může využít. Např.: lidé se zrakovým postižením mají lepší orientaci v prostoru, mají lepší koordinaci atd. Hendikepovaná osoba, nejčastěji je tímto termínem označována osoba s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením. Postižení může být dočasné nebo trvalé a viditelné nebo skryté. Světová zdravotnická organizace schválila dokument Mezinárodní klasifikace poruch, postižení a handicapů, ve kterém vymezila tři základní pojmy: - vada- je definována jako abnormálnost psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury nebo funkce, - postižení- přestavuje ztrátu schopnosti člověka jednat a provádět činnosti způsobem nebo v mezích, které se pro lidskou bytost považují za normální, 13

14 - znevýhodnění- je pak omezení sociálního charakteru, vyplývající z vady nebo postižení, která člověka omezuje nebo mu znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něho normální. 1 Z hlediska postiženého orgánu, systému či místa postižení rozlišujeme postižení pohybového aparátu, smyslového ústrojí, o mentální postižení Nejčastější příčiny postižení a jejich rozdělení: - děti a dorost - osoby produktivního věku - seniory V dětském věku: Nejčastějším typem onemocnění v ranném věku dítěte je tzv. dětská mozková obrna (DMO). Dítě postižené touto nemocí je nejen pohybově postižené, ale v horších případech i mentálně postižené. K tomuto postižení se často vyskytují i přidružená postižení jako jsou epilepsie či smyslové poruchy. Dále v této skupině vidíme řadu vrozených vad a syndromů. Mezi velmi vážná onemocnění patří i smyslové poruchy (slepota, hluchota, němota a jejich kombinace. V dospělosti, v produktivním věku: V dospělosti se jedná v největších případech o onemocnění, které přetrvává z dětství. V dalších případech vzniká postižení při úrazu nebo psychiatrické. K úrazu dochází zejména při autonehodách, vykonávání nebezpečné práce nebo při sportu. Mezi psychiatrické postižení řadíme např.: schizofrenii, psychózu, depresi, mentální anorexii. U seniorů a lidí v postproduktivním věku U starších lidí a zejména ve stáří dochází k cévnímu onemocnění. V dnešní době se bohužel stále více vyskytuje i u nižších věkových kategorií. Nejčastější postižení vzniká při cévní mozkové příhodě a s níž spojenými následky. Dále dnes stále častěji vidíme už v relativně mladším věku onemocnění, způsobující demenci jako jsou např.: Alzheimer či ateroskleróza. Je velmi těžké zařadit postižené osoby do jedné skupiny, jelikož jde o velmi různorodou skupinu a proto je dělíme na tyto následující podskupiny: 1 Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví: MKF. 1. české vyd. Překlad Jan Pfeiffer, Olga Švestková. Praha: Grada, 2008, 280 s. ;. ISBN

15 Osoba s postižením pohybového ústrojí Pojem tělesného postižení chápeme jako vadu pohybového aparátu tj. kostí, kloubů, svalů a poruchy či poškození nervového ústrojí. Jsou to osoby, které jsou nuceny používat invalidní vozík, berle či další jiné pomůcky, ale v nejvyšší míře jsou odkázáni na pomoc druhých osob buď z řady rodinných příslušníků či přidělených sociálních pracovníků. Osoba s postižením sluchu Především osoby, které trpí lehkým postižením sluchu. Jsou schopny se zařadit do společnosti a nejsou velkou mírou indisponovány orientací v prostoru. Často používají sluchadla, která zesilují okolní zvuky na sílu registrovatelnou postiženým. Sluchové vady dle Pipenkové dělíme na tyto kategorie. Nedoslýchavost lehká člověk nevnímá zvuky do 40 db, neslyší tedy šepot nebo tichý hovor, střední postižený není schopen zaregistrovat ani zvuk v rozsahu db, nevnímá tedy běžný hovor či pouliční ruch, těžká osoba je schopna vnímat zvuky až od síly 90 db, slyší tedy například klakson. Hluchota je vadou vrozenou, může být buď totální, tedy s naprostou ztrátou sluchu nebo praktická, kdy se vyskytují pouze tzv. zbytky sluchu. Jedná se o nejtěžší sluchovou vadu, kdy je vnímání prostoru výrazně pozměněno a zpomaleno. Ohluchlost je stav, kdy ke ztrátě sluchu dochází až v průběhu života. Pokud ke ztrátě sluchu dojde až po ukončení 7. roku života, nedochází již ke ztrátě řeči a komunikace s okolím není tedy tak výrazně omezena. Osoba se zrakovým postižením Tímto termínem označujeme osoby s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Podle výsledků vyšetření je možné zrakově postiženého člověka zařadit do některé z pěti kategorií zrakového postižení: 2 - kategorie 1: střední slabozrakost, - kategorie 2: silná slabozrakost, - kategorie 3: těžce slabý zrak, - kategorie 4: praktická nevidomost, 2 Praha: SONS ČR - Kdo je zrakově postižený? 2012 [cit ]. Dostupné na internetu: 15

16 - kategorie 5: úplná nevidomost. Osoby s mentálním postižením Jsou osoby s poruchou intelektu - retardací (vrozené změny, narušení mentálního vývoje) Lidé postižení tímto hendikepem trpí vážným opožděním a poruchou vývoje duševních funkcí, většinou i vývojem řeči. Další podskupina mentálně postižených trpí projevy demence- postižení vzniká během vývoje života, nemocný ztrácí již získané dovednosti. Osoby s duševním onemocněním Velká část duševních onemocnění vzniká na podkladě nějakých předpokladů. Některé nemoci mají genetický základ, protože se vyskytují v některých rodinách a postižené osoba ji zdědí po rodinném příslušníkovi. Velkou roli zde hraje způsob výchovy, události, které se vyskytují v průběhu života, potíže v mezilidských vztazích, pracovní a existenční starosti. Během života se jedinec potýká s psychicky náročnými a obtížnými situacemi a některé tyto momenty mohou fungovat jak spouštěč tohoto onemocnění. Jedná se zejména o úzkostnou neurózu, různé druhy fobií a poruchy příjmu potravy. Vrozené faktory neuróz mají své kořeny v dětství, často plynou z nejistoty. Dle Českého statistického úřadu k roku 2007 v České Republice žije přibližně osob se zdravotním postižením. Vyšší podíl mají ženy nad 75 let, což je logické vzhledem ke kratší délce života mužů. Viz tabulka uvedené níže. Tabulka č. 1 Zdroj: ČSÚ, Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok

17 1.2 Cestovní ruch pro hendikepované Vymezení pojmu cestovní ruch Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Je označován jako pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálená od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce. 3 V cestovním ruchu je velká konkurence a každý subjekt se snaží o co největší uspokojení potřeb zákazníků, kteří mají zájem o cestování. Potřeby lidí jsou odlišné, a proto je nutné sledovat všechny aspekty a nabídnout tu nejlepší kombinaci produktu a služeb. Cestovní ruch se stal v průběhu vývoje společnosti neodmyslitelnou součástí života lidí a významným faktorem rozvoje ekonomik většiny států. Dopady cestovního ruchu dělíme na ekonomické: positivní příjmy podnikatelských subjektů, příjmy do státní pokladny, vytváření nových pracovních příležitostí, zlepšení infrastruktury, : negativní růst ceny a zboží zisky z cestovního ruchu jsou často exportovány do jiných regionů sezónní charakter cestovního ruchu podporuje zvýšenou míru nezaměstnanosti v mimosezóně socio-kulturní: positivní podporují přátelství mezi lidmi různých států a jejich lepší vzájemné porozumění, zvyšují toleranci různých sociálních a kulturních skupin, ochraňují kulturní identity cílové destinace a místí populace, vytváří podnikatelské příležitosti a zvyšuje zaměstnanost v dané oblasti, ovlivňuje růst životní úrovně obyvatelstva a zlepšuje využívání volného času, : negativní drogy, kriminalita, prostituce 3 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 19 s. ;. ISBN

18 stěhování obyvatel snižování autenticity místa environmentální: positivní ochrana přírodních lokalit podpora krajinotvorby ochrana environmentálních zdrojů v destinacích : negativní znečištění vody, vzduchu ztráta přírodních zdrojů a zemědělské půdy kvůli rozvoji cestovního ruchu narušení biodiverzity zvýšení produkce odpadu Služby cestovního ruchu Vzácnost statků a služeb vede k tomu, že jsme nuceni se rozhodovat, jakými výroby a službami uspokojíme své potřeby. Služby v cestovním ruchu jsou službami komplexními (např.: balíček služeb). V cestovním ruchu mají služby své specifické rysy, jako jsou: nehmotnost, pomíjivost, proměnlivost, neskladovatelnost, mnohočetnost poskytovatelů. Produkt Produkt je cokoli hmotného či nehmotného, co prostřednictvím procesu směny uspokojí potřeby spotřebitele nebo firemního zákazníka. Produkt je všechno, jak výhodné tak nevýhodné, co získáváme nějakou výměnou. Je to složitá kombinace hmotných a nehmotných prvků, včetně funkčních, sociálních a psychologických užitných hodnot. Produktem může být myšlenka, služba, nebo zboží nebo jakákoliv kombinace těchto tří kategorií. 4 Produktové balíčky Balíček obsahuje dvě nebo více služeb podle přání zákazníka zakoupených za jednu cenu, při uplatnění principu výhodné transakce pro kupujícího, tzv. package deal. Jádrem balíčků v destinaci cestovního ruchu bývá ubytování, ke kterému se mohou přidružovat další 4 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 188 s. ;. ISBN

19 služby, jakými jsou např. výlety, vstupy do kulturních zařízení, cesty do destinace a zpět, přeprava v rámci destinace a speciální události. 5 Programování a tvorbu balíčků lze charakterizovat jako specifický způsob tvorby produktu, která stimuluje poptávku po destinaci zejména v mimosezónních obdobích. Jedná se o marketingovou příležitost k podpoře prodeje, která klientovi poskytuje nové zážitky a rozšiřuje služby o nové nápady a animace a zároveň slouží k dosažení dokonalejšího souladu mezi potřebami zákazníků a nabízenými službami. Jedná se o významný způsob ovlivnění nabídky v destinaci. 6 Destinace cestovního ruchu Destinaci cestovního ruchu lze pokládat za jeden komplexní produkt, který je složen z mnoha produktů nebo za kolektivního výrobce. Destinace jako výrobce musí být řízena stejně jako jakýkoliv podnik či organizace. Řízení spočívá v koordinaci a kooperaci činností jednotlivých podnikatelských a nepodnikatelských subjektů Hendikepovaní účastníci CR Strategie profesionálního přístupu k hendikepovaným účastníkům s tělesným postižením je založena na identifikaci jejich potřeb. Jejich potřeby se budou velmi lišit od skupiny zdravých účastníku, jelikož tato skupina je velmi různorodá. Na počátku úvah o potřebách tělesně postižených klientů je třeba mít na paměti, že tito klienti budou vyžadovat velmi specifické služby. Největší problémy představují pro zdravotně postižené osoby kromě financí také fyzické bariéry v ubytovacích a stravovacích zařízeních, kulturních a historických objektech, a v neposlední řadě také v dopravě. 1.3 Legislativa 5 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 267 s. ;. ISBN PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice : význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích : evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 134 s. ISBN JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 37 s. ;. ISBN

20 V legislativě jsou problémy bezbariérových přístupů upraveny následujícími právními normami a předpisy. Tyto právní předpisy upravují především podmínky pro výstavbu objektů, infrastruktury a jejich bezbariérové užívání Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 183/2006 Sb. upravuje cíle a úkoly územního plánování, orgány a nástroje územního plánování, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury. Dále zákon upravuje povolování staveb a jejich změn, terénních úprav, užívaní a odstraňování staveb, dohled a pravomoci stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, vstupy na pozemky a do staveb a ochranu veřejných zájmů. 8 Nejdůležitější částí tohoto zákona pro oblast bezbariérové přístupnosti je 2 odst. 2 písm. e), kde jsou definovány požadavky na bezbariérové užívání staveb jako: obecné požadavky na výstavbu, obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem. Důležitý je také 169 tohoto zákona, který umožňuje v odůvodněných případech povolit výjimku z technických požadavků na bezbariérové užívání stavby Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích umožňující bezbariérové používání staveb Vyhláška č. 398/2009 upravuje technické požadavky pro bezbariérové používání staveb a odkazuje na ní 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. Týká se staveb občanské vybavenosti, bytových domů, staveb pro výkon práce, pozemních komunikací a veřejného prostranství. Zásadní je její přílohová část, která je složena z následujících čtyř příloh. 9 Příloha č. 1: Obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb 8 Praha: TzBinfo, 2006, Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu [cit ] Dostupné na internetu: 9 Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 129, s ) 20

21 Příloha č. 2: Technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání pozemních komunikací a veřejného prostranství Příloha č. 3: Technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení a staveb pro výkon práce Příloha č. 4: Symboly Rozhodnutí komise č. 2008/164/ES, o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se osob se sníženou schopností pohybu a orientace v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému. Cílem TSI je harmonizovat ustanovení, která se mají přijmout pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace v konvenčním a vysokorychlostním železničním systému. Vlaky, stanice a součásti infrastruktury, které jsou v souladu s opatřeními popsanými v TSI, umožní poskytnout podobnou úroveň dostupnosti osobám s omezenou schopností pohybu a orientace po celé transevropské síti. TSI nebrání členským státům v zavádění doplňujících opatření pro zlepšení dostupnosti, pokud to neztěžuje interoperabilitu a neuvaluje nepřiměřené náklady na železniční podniky. 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006, o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě stanovuje pravidla pro ochranu a poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením v letecké dopravě s cílem zabránit jejich diskriminaci v přístupu k letecké dopravě a zajistit na letištích a na palubách letadel pomoc, která odpovídá jejich zvláštním potřebám. Pomoc je poskytována bez dodatečných poplatků ze strany osob se zdravotním postižením. Článek 4 stanovuje podmínky, kdy lze ze strany leteckého dopravce odmítnout přepravu dané osoby. 1.4 Bezbariérové prostředí v cestovním ruchu Postižení lidé se sníženou mobilitou jsou při svém pohybu limitovány velkým množstvím bariér, které jsou pro ně často velkou překážkou. V oblasti cestovního ruchu mnohdy tyto bariéry snižují kvalitu služeb poskytovaných tělesně postiženým klientům. Mohou to být 10 Úřední věstník Evropské unie, 2008, s