Programovatelné automaty

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Programovatelné automaty"

Transkript

1 FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Programovatelné automaty Autoři textu: Doc. Ing. František Zezulka, CSc. Ing. Zdeněk Bradáč Ing. Petr Fiedler Ing. Pavel Kučera Ing. Radek Štohl Brno.. 23

2 2 FEKT Vysokého učení technického v Brně Obsah ÚVOD PROGRAMOVATELNÉ AUTOMATY CHA RAKTERISTIKY PLC Technické řešení (HW) programovatelných automatů (PLC) Vstupní/výstupní podsystém PLC Speciální moduly Silová část PLC Modul CPU PRO GRAMOVÁNÍ PLC Úvod do programového vybavení PLC Operační systém PLC Programovací jazyky OTÁZKY KE KAPITOLE ÚVOD DO GRAFCETU HISTOR IE GRAFCETU Požadavky na řízení GRAFCET: POPISNÝ NÁ STROJ Základní elementy Kroky Základní elementy Přechody Základní elementy Orientované hrany Základní elementy obecné poznámky VÝVO J STAVU Zapalitelný (Firable) přechod Pálení (Firing) přechodu Pravidla pálení přechodů AKCE A RECEPTIVITA Bereme v úvahu čas Detaily týkající se časové notace t / i / AKCE A VÝS TUPY Úrovňové akce Úrovňové akce rozšířené možnosti podmíněných akcí Úrovňová akce v nestabilní situaci Impulsní akce REC EPTIVITA Podmínky Události Událost s podmínkou Receptivity PŘÍKLADY POPISU GRAFCETEM SOUČASNÝ STAV A BUDOUCNOST PROGRAMOVATELNÝCH AUTOMATŮ33 4. KATEGORIE PLC KONK URENTI PROGRAMOVATELNÝCH AUTOMATŮ SLOT PLC A SOFT PLC PŘÍKLAD POUŽITÍ IPC OTÁZKY KE KAPITOLE KOMUNIKAČNÍ PODSYSTÉM PLC...4

3 Programovatelné automaty 3 5. SÉRIOVÉ KO MUNIKAČNÍ SBĚRNICE PLC Úvod do sériových komunikací ISO/OSI model Fyzický přenos Výměna dat mezi jednotlivými účastníky Synchronní a asynchronní přenos dat Přístupové metody v lokálních sítích PŘEHLED PRŮMYSLOVÝCH KOMUNIKAČNÍCH SBĚRNIC PROFI BUS FIP PROTOKOL CAN (CONTROLER AREA NET WORK) [ 7 ] Základní vlastnosti Fyzické médium a fyzická vrstva PROTOKOL DEVICENET Fyzická vrstva v síti DeviceNet Aplikační vrstva protokolu DeviceNet ETHER NET Průmyslové sítě a Ethernet Komunikační protokoly průmyslového Ethernetu Technologie známé z Internetu Ethernet z hardwarového hlediska Zhodnocení perspektiv MODBUS TCP VYSOCE BEZPEČNÉ A VYSOCE FUNKČNÍ PLC ŘÍZENÍ ÚVOD ZÁKLAD NÍ POJMY METODIKA FT NÁVRHU BOJ P ROTI CHYBÁM Předcházení chybám Maskování chyb Eliminování vlivu chyb Rekonfigurace UKAZATELE SPOLEHLIVOSTI Střední doba mezi poruchami Pravděpodobnost bezporuchového provozu R(t) Sériový spolehlivostní model Paralelní spolehlivostní model S YSTÉM TMR PŘÍKLAD FT PŘI PLC ŘÍZENÍ VYSOCE BEZPEČNÉ A VYSOCE FUNKČNÍ PLC ŘÍZENÍ STANDARDY DIN V IEC Vztah mezi DIN 925 a IEC DCS VYBUDOVANÉ NA BÁZI PLC Příklad PLC orientovaného DCS OTÁZKY KE KAPITOLE

4 4 FEKT Vysokého učení technického v Brně Seznam obrázků OBR. : BLOKOVÉ SCHÉM A VELMI MALÉHO PLC...9 OBR. 2: BLOKOVÉ SCHÉMA STAN DARDNÍHO MODULÁRNÍHO PLC... 9 OBR. 3: ČASOVÝ DIA GRAM ZÁKLADNÍ FUNKCE PLC... OBR. 4: DIGITÁLNÍ VSTUP... OBR. 5: UNIVERS ÁLNÍ DIGITÁLNÍ VSTUP... OBR. 6: ZAPOJENÍ DIGITÁLNÍHO VÝSTUPU... OBR. 7: ZAPOJENÍ SKUPINY VÝST UPŮ... OBR. 8: IDEA PR OVÁDĚNÍ ŘÍDICÍHO PROGRAMU PLC... 3 OBR. 9: CYKLICK Ý REŽIM PLC... 3 OBR. : TIME -DRIVING-MULTITASKING U PLC... 4 OBR. : CHOVÁNÍ CH ODCE NA ŘÍZENÉM PŘECHODU... 7 OBR. 2: ZÁKLADNÍ ELEM ENTY GRAFCETU KROKY... 8 OBR. 3: ZÁKLADNÍ ELEM ENTY GRAFCETU PŘECHODY... 8 OBR. 4: ZÁKLADNÍ ELEM ENTY GRAFCETU ORIENTOVANÉ HRANY... 9 OBR. 5: VÝVOJ STAV U... 2 OBR. 6: PÁLENÍ PŘECHODU... 2 OBR. 7: PŘÍKLADY PÁLENÍ PŘECHODU OBR. 8: ŘEŠENÍ KONFLIKTU OBR. 9: ILUSTRACE ČASOVÉ NOTACE T / I / OBR. 2: PŘÍKLADY ČASOVÝCH ZÁVISLOSTÍ OBR. 2: NEPOD MÍNĚNÁ A PODMÍNĚNÁ ÚROVŇOVÁ AKCE OBR. 22: DALŠÍ MOŽN OSTI PODMÍNĚNÝCH ÚROVŇOVÝCH AKCÍ OBR. 23: ÚROVŇOVÁ AKCE V NESTABILNÍ SITUACI OBR. 24: IMPUL SNÍ AKCE OBR. 25: PŘÍKLAD 3.3: NAKLÁDÁ NÍ VOZÍKU OBR. 26: PŘÍKLAD 3.5: DĚLIČKA DVĚMI... 3 OBR. 27: PŘÍKLAD 3.7: POHYBU JÍCÍ SE VŮZ... 3 OBR. 28: PŘÍKLAD 3.9: PLNĚNÍ NÁ DRŽÍ OBR. 29: PŘÍKLAD IPC PRO ŘÍZENÍ VÝROBNÍ BUŇKY OBR. 3: KONFIG URACE IPC PRO PLC A CNC ŘÍZENÍ VÝROBNÍ BUŇKY OBR. 3: SW VYBAVE NÍ IPC PRO ÚČELY ŘÍZENÍ VÝROBNÍ BUŇKY OBR. 32: PROUDOVÁ SMYČKA -2MA S GALVANICKÝ ODDĚLENÍM A NAPÁJENÍM ZE STRANY VYSÍLAČE... 4 OBR. 33: JINÉ ZAPOJENÍ PROUDOVÉ SMYČKY -2M A... 4 OBR. 34: ROZHRANÍ RS OBR. 35: ZAPOJENÍ RS OBR. 36: ZAPOJENÍ RS OBR. 37: SROVNÁ NÍ KOMUNIKAČNÍCH STANDARDŮ OBR. 38: ISO/OSI MODEL OBR. 39: PŘENOS ZPRÁVY MEZI VRSTVAMI OSI MODELU OBR. 4: FYZICKÁ TV ORBA PAKETU OBR. 4: PŘENOS V ZÁKLADNÍM PÁSMU OBR. 42: KÓDOVÁNÍ S IGNÁLU OBR. 43: SYNCHRONN Í A ASYNCHRONNÍ PŘENOS ZPRÁV OBR. 44: TDM A FDM OBR. 45: ZNAKOVĚ ORIENTOVAN Ý PŘENOS OBR. 46: R ÁMEC HDLC OBR. 47: BLOKOVĚ O RIENTOVANÝ PŘENOS OBR. 48: PŘEHLED SÉRIOVÝCH KOMUNIKACÍ... 49

5 Programovatelné automaty 5 OBR. 49: ROZDĚLENÍ PR ŮMYSLOVÝCH SÍTÍ...5 OBR. 5: ARCHITEKTURA PROTOKOLŮ PROFI BUS...5 OBR. 5: PRINCIP PŘÍSTUPU K SÍTI U SÍTĚ PROFIBUS...5 OBR. 52: METODA PŘÍSTUPU KE SBĚRNICI...52 OBR. 53: FYZICKÉ USP OŘÁDÁNÍ SÍTĚ CAN...53 OBR. 54: MODEL DEVICENET...54 OBR. 55: V ÝZNAM IDENTIFIKÁTORU ZPRÁVY...55 OBR. 56: PRINCIP VLOŽENÍ MODBUSOVÉ ZPRÁVY DO TCP PAKETU...59 OBR. 57: FT ŘETĚZEC...6 OBR. 58: METODIKA FT...63 OBR. 59: HRANICE PŮ SOBNOSTI JEDNOTLIVÝCH FT TECHNIK...64 OBR. 6: VANOVÁ K ŘIVKA...64 OBR. 6: SÉRIOVÝ SPOLEHLIVOSTNÍ M ODEL...66 OBR. 62: PARALELNÍ SPOLEHLIVOSTNÍ MODEL...67 OBR. 63: S YSTÉM TMR...67 OBR. 64: MODEL KOLEJ IŠTĚ...68 OBR. 65: ŘÍDICÍ STRUKTURA SE DVĚMI PLC...69 OBR. 66: ŘÍDICÍ STRUKTURA SE DVĚMI PLC A KOMUNIKAČNÍ SBĚRNICÍ...69 OBR. 67: PRINCIP V YHODNOCENÍ I/O CHYBY...7 OBR. 68: PRINCIP REKONFIGURACE...7 O BR. 69: RIZIKOVÝ MODEL DLE DIN OBR. 7: METODIKA URČENÍ ÚRO VNĚ SIL...73 OBR. 7: VZTAH MEZI DIN 925 A IEC OBR. 72: VZTAH M EZI IEC 95-, DIN 925 A IEC OBR. 73: PLC ORIENTOVAN Ý DCS...76 OBR. 74: BLOKOVÉ SCHÉMA SIMAT IC PCS

6 6 FEKT Vysokého učení technického v Brně Seznam tabulek T AB. : PŘEHLED PARAMETRŮ SLO T PLC A SOFT PLC T AB. 2: VARIANTY FYZICKÉHO MÉDIA T AB. 3: PŘEHLED REKONFIGUACE A DETEKCE CHYB... 7 T AB. 4: VZTAH M EZI PRAVDĚPODOBNOSTÍ PORUCHY A SIL ÚROVNÍ T AB. 5: STANOVENÍ POSTUPŮ PŘI VYTVÁŘENÍ BEZPEČNÉHO SYSTÉMU DLE SIL... 76

7 Programovatelné automaty 7 Úvod Programovatelné automaty (Programmable Logic Controlers PLC) se staly nejvýznamnějším řídicím prostředkem pro řízení technologických procesů, výrobních linek a strojů již během první poloviny 8. let. Byly odezvou na vývoj mikroelektronické technologie, který umožnil vytlačit centralizovaného řízení, reprezentované řídicími počítači a minipočítači distribuovanou řídicí technikou. Tato technika (PLC) sice zůstala na dlouhou dobu pozadu v programátorském komfortu za řídicími počítači a minipočítači, na druhé straně vykazovala nesporné výhody. Mezi ty patří spolehlivost, snazší rozdělení řídicí struktury na samostatné celky s jasně definovatelnými rozhraními, vysoká spolehlivost, nižší náklady na kabeláž. Z toho plyne rychlejší uvedení do chodu, snazší údržba, jednodušší ladění programů, modulární výstavba a tím optimalizace ceny HW, vysoká stabilita jednoduchého operačního systému, nižší nároky na kvalifikaci projekčních a inženýrských pracovníků, celkově nižší náklady na realizaci projektu, uvedení do chodu a závěrečné fáze projektu. 2 Programovatelné automaty Vzhledem k tomu, že PLC nenahradily jen řídicí počítače a minipočítače, ale i malou automatizaci, reprezentovanou průmyslovými regulátory, bezkontaktní logikou a reléovou logikou, bylo pochopitelné, že jedním z kategorických požadavků průmyslu (projektantů, elektroinženýrů a středních odborných pracovníků) byl především jednoduchý programovací jazyk, který by byl velmi podobný jazyku logických schémat, booleovským rovnicím, reléovým schématům, assembleru. Díky těmto jednoduchým programovacím "jazykům" bylo poměrně jednoduché klasickou techniku logického řízení nahradit programově orientovanými a tedy nesrovnatelně flexibilnějšími řídicími systémy - programovatelnými automaty. Programovatelný automat umožňuje logické rovnice naprogramovat, zatímco předcházející bezkontaktní nebo reléová logika (nebo v dnešní době programovatelná logická pole) řeší logické rovnice fyzickým propojením logických členů. Jakákoli změna logické struktury se snadno provede změnou programu programovatelného automatu, což je podstatně jednodušší, než přepojení reléového nebo logického schéma. Odhlédneme-li od počáteční nespolehlivosti prvních programovatelných automatů (způsobené především nespolehlivostí elektronických součástek), náhrada relé a bezkontaktní logiky programovatelnými automaty byla jednoduchá a úspěšná. V případě náhrady řídicího počítače programovatelným automatem nebyla situace pro novou technologii zdaleka tak příznivá. Pokročilejší programovatelné automaty sice vykazovaly již dostatečnou spolehlivost a rovněž organizace projekčních prací a jejich realizace byly výrazným zjednodušení oproti centralizovanému návrhu, sériovém ladění jednotlivých úloh a uvádění složitého systému do chodu, na druhé straně programátorský komfort minipočítačů se programovým prostředím PLC nahradil v plné míře až s příchodem SCADA systémů. Výhody a nevýhody programovatelných automatů: A. Výhody : rychlé přeprogramování úlohy malá varieta náhradních dílů

8 8 FEKT Vysokého učení technického v Brně možnost vystavění velké hierarchické struktury dle potřeby flexibila (naprojektování na míru) modularita (možnost rozšíření) hospodárnost (levné velmi malé a malé kompaktní automaty) vestavěná diagnostika vlastního PLC možnost tvorby diagnostiky vnější jednoduché programování možnost použití vyšších programovacích jazyků u nových automatů jednoduchý a tím spolehlivý OS reálného času velká nabídka kvalitních přístrojů různých výrobců B. Nevýhody: nižší programátorský komfort než u minipočítačů vyšší cena než IPC ekvivalentního výkonu při nižším programátorském komfortu PLC menší flexibilita ve srovnání s IPC užití nedostatečně standardizovaných sériových komunikačních sběrnic pro propojení automatů do sítí nezbytnost hierarchické architektury při propojování do větších celků 2. Charakteristiky PLC 2.. Technické řešení (HW) programovatelných automatů (PLC) V době svého vzniku (konec 6. let) si programovatelné automaty kladly za úkol nahradit efektivnějším způsobem reléovou a později i bezkontaktní logiku. Proto jejich architektura vycházela z toho, že budou zpracovávat binární informaci. Jako HW jádro používaly bitové procesory. To mělo za následek, že v době velmi pomalých procesorů s 8 nebo 6 bitovým slovem (v průběhu 7. let), se jevily bitové procesory jako velmi rychlé, kvaziparalelní řešení ve srovnání s 8 a 6bitovými procesory. Proto se na architekturu PLC kladly následující nároky: bitově orientovaná CPU bitově orientovaná paměť dat slovně orientovaná paměť programu rozhraní na programovací přístroj jednoduchý instrukční soubor na zpracování logických rovnic systém speciálních funkcí (časovače, čítače a další) Takto zkonstruovaný PLC se do dnešní doby nezachoval. Rychlost a příznivá cena výkonných mikroprocesorů umožňuje použití slovně orientovaných mikroprocesorů i u velmi

9 Programovatelné automaty 9 malých PLC. Přesto se blokové schéma velmi malých, kompaktních PLC liší od architektury středních a velkých automatů, jak je patrné z Obr. a Obr. 2. Obr. : Blokové schéma velmi malého PLC Řízení logické úrovně je nemyslitelné bez toho, aby byly k disposici v základním vybavení každého PLC časové funkce (časovače) a funkce čítání impulsů (čítače). Proto každý PLC má tyto dvě funkce v základním programovém vybavení. Obr. 2: Blokové schéma standardního modulárního PLC Je patrné, že blokové schéma standardního modulárního PLC je velmi podobné na architekturu mikropočítače. Základ tvoří vnitřní 6 nebo 32 bitová sběrnice, kolem které je modulárně vytvořen celý PLC. Zatímco u prvních PLC s bitově orientovanou CPU byla paměť programu oddělena od paměti dat nebo naopak a pro data se používala i jiná (bitová) organizace paměti, dnešní PLC mají jednu operační paměť, ve které jsou vyhrazeny prostory pro vstupní data, výstupní data, vnitřní proměnné a paměťový prostor na vlastní program. Kromě toho jsou v paměti uloženy i funkční bloky a funkce jak systémové, tak vytvořené uživatelem. Způsob práce, který od počátku charakterizuje PLC a odlišuje je od řídicích mikropočítačů, t.j. cyklický způsob vykonávání programu zůstal základním režimem prakticky všech PLC. Tento základní režim práce PLC je ukázán na Obr. 3.

10 FEKT Vysokého učení technického v Brně Obr. 3: Časový diagram základní funkce PLC 2..2 Vstupní/výstupní podsystém PLC Programovatelný automat má perfektně propracovaný podsystém vstupů a výstupů. Tato vlastnost (platí i pro velmi malé PLC), která charakterizuje tyto řídicí systémy, je jednou z příčin jejich trvalé popularity. Zatímco s nákupem programovatelného automatu uživatel přirozeně nakupuje perfektně vyřešený podsystém vstupů a výstupů v pevné konfiguraci (kompaktní PLC) nebo v jednotlivých V/V modulech. V případě, že se rozhodne pro některou jinou alternativu řídicího systému (jako mikropočítač, programovatelné hradlové pole apod.), musí podsystém vstupů a výstupů řešit. Na Obr. 4 je principiálně znázorněno řešení karet digitálních vstupů PLC. Obr. 4: Digitální vstup Digitální vstupy bývají i v universálním provedení (střídavé i stejnosměrné napětí viz Obr. 5). Kromě galvanického oddělení jsou vybaveny filtrem pro odfiltrování poruchových signálů (3 ms RC filtr na vstupu) a diodami pro ochranu proti přepólování a proti napěťovým špičkám (Obr. 4). Digitální výstupy jsou buď v nevýkonovém provedení do max. stovek ma (s tranzistorem Obr. 6) nebo výkonové (s tyristorem) nebo reléové pro spínání větších výkonů stejnosměrných i střídavých. Obr. 5: Universální digitální vstup

11 Programovatelné automaty Obr. 6: Zapojení digitálního výstupu Kromě digitálních (též binárních) vstupů a výstupů DI/DO poskytují uživateli jak mnohé kompaktní, tak především modulární PLC i analogové vstupy a výstupy. Analogové vstupy jsou napěťové pro stejnosměrné napětí s různou přesností A/D převodníků (typicky 2bitové), nebo proudové (4 2 ma), nebo proudové pro připojení Pt. Analogové výstupy jsou v různém provedení dle požadovaného výkonu. Často se analogový výstup realizuje formou šířkově modulovaných výstupních impulsů konstantní amplitudy. Obr. 7: Zapojení skupiny výstupů 2..3 Speciální moduly U modulárních PLC najdeme velkou nabídku speciálních modulů, které rozšiřují působnost programovatelného automatu daleko za původní hranice jeho určení. Jde např. o moduly realizující až 8 regulačních smyček s volitelnými parametry PID regulátorů. Dále o moduly pro řízení hydraulických servoventilů a proporcionálních ventilů, moduly diagnostiky, vizualizační moduly pro sledování procesu na připojených provozních obrazovkách (tyto velmi drahé moduly již ztratily na významu s příchodem prostředí Windows), moduly pro měření teploty, pro regulaci teploty, a další. Zvláštní místo mezi speciálními moduly zaujímají moduly komunikační. Pomocí těchto modulů jsou automaty propojovány navzájem mezi sebou a s vyššími i nižšími úrovněmi řízení po průmyslových sériových sběrnicích Silová část PLC Do této části zahrneme jak rám programovatelného automatu, tak napájecí zdroj. Kompaktní a velmi malé PLC jsou v jiném mechanickém provedení, než modulární PLC. Napájecí zdroj, CPU, podsystém I/O, speciální moduly (komunikační rozhraní) jsou provedeny v jednom kompaktním celku bez možnosti rozšíření (jedině připojením dalšího - rozšiřujícího kompaktního modulu, viz kupř. Telemecanique TSX). Naproti tomu mechanické provedení modulárních PLC umožňuje modulární výstavbu systému, volbu její minimální až maximální varianty, připojování rozšiřujících rámů, propojování automatů navzájem mezi

12 2 FEKT Vysokého učení technického v Brně sebou a se sousedními úrovněmi řízení pomocí sériových sběrnic. Rám se již zcela výjimečně konstruuje robustně, s vývojem mikroelektroniky se systémy zmenšily z velikosti odpovídající dvojitému evropskému formátu na jednoduchý. Jen nejvýkonnější automaty jsou pak stále ještě v provedení 2E. Moduly (karty) zaujímají v rámu jednu nebo 2 pozice. Provedení rámu zpravidla definuje i pozici karet. Výkonový zdroj (buď na 23V AC, nebo na 24V DC) má danou pozici, podobně jako CPU. Rovněž přídavná paměť a komunikační procesory mají přesné místo v rámu. Ostatní karty (někdy s výjimkou speciálních karet) mají polohu libovolnou. Rám je vybaven vnitřní paralelní systémovou sběrnicí pro signálové a elektrické propojení modulů s CPU a pamětí. Umístění karty v rámu však zpravidla určuje i její adresu a dle tohoto fyzického uspořádání karet je třeba systém zkonfigurovat. Mechanické upevnění modulů (karet) je v provedení" plug-and-play" a klade na obsluhu minimální nároky. U předcházející generace středních a velkých PLC byl v rámu umístěn i ventilátor. Rám se zpravidla montuje na montážní lištu do rozvaděče, neboť současná generace PLC již není v takovém IP krytí, aby se umisťovala přímo do procesu. Rám zpravidla obsahuje i modul s konektory pro propojení rozšiřujících rámů. Tak je možné rozšířit počet I/O, příslušejících k dané CPU, umístěné v základním rámu. Vzdálenost bývá buď krátká (do m, když se jedná o rozšíření v jednom rozvaděči) nebo do m Modul CPU Tento modul tvoří jádro PLC a je zpravidla k disposici v různém provedení dle výkonu procesoru. Modul CPU je také jediným modulem, ve kterém se během životnosti daného PLC dá pružně reagovat na vývoj mikroelektronické technologie. Moduly CPU mají též zabudováno některé programovací nebo komunikační rozhraní pro přenos programu do paměti programu. Moduly CPU modulárních PLC musí toto programovací rozhraní obsahovat z principu, u modulárních záleží na výrobci, zda rozhraní provede jako samostatným modul nebo zda jím vybaví modul CPU. Rozdíl v ceně modulu CPU s rozhraním kupř. Profibus a bez něj je značný. Modul CPU je zpravidla vybaven: procesorem s 6 nebo 32, výjimečně s 64 bitovým slovem může být doplněn bitovým procesorem pro rychlé řešení logických rovnic (jen u velkých a některých středních PLC a u starší generace PLC) bitovými registry (flags) pamětí EPROM pro operační systém pamětí RAM (zálohovanou) pro program pamětí RAM (zpravidla zálohovanou) pro V/V data programovacím rozhraním standardizovaným rozhraním s protokolem pro sériovou komunikaci s nižší i vyšší řídicí úrovní

13 Programovatelné automaty Programování PLC 2.2. Úvod do programového vybavení PLC Základní režim práce programovatelných automatů je cyklický režim provádění řídicího programu. Tím se zásadně liší od počítačů pro vědecko technické výpočty i od řídicích počítačů, minipočítačů a mikropočítačů. Je to dáno tím, že původním posláním PLC byla náhrada reléové a bezkontaktní logiky. Ta ovšem také pracuje jako paralelní řídicí systém, protože na danou kombinaci vstupních signálů (vstupní vektor) dává v libovolném okamžiku odpovídající reakci (výstupní vektor). Programovatelné automaty simulují tuto funkci rychlým sériovým zpracováním vzorku vstupního vektoru a vysláním výstupního vektoru opět v jednom okamžiku. To předpokládá, že řídicí program obsahuje všechny logické funkce mezi vstupními, vnitřními a výstupními signály, které jsou potřebné pro řízení daného technického zařízení v logickém sledu. Dále to předpokládá, že programy jsou řízeny jednoduchým operačním systémem reálného času, který zaručuje naskenování vstupního vektoru, výpočet všech logických rovnic, které popisují daný řídicí systém a vyslání výstupního vektoru na výstupní zařízení, která realizují výstupní signály. Kromě toho musí operační systém také zajistit spuštění a stop PLC a jeho vnitřní diagnostiku. Na Obr. 8 je ukázka principu řešení programového vybavení PLC. Obr. 8: Idea provádění řídicího programu PLC Operační systém PLC Operační systém je soubor programů, které spolu s dalšími vlastnosti výpočetního systému tvoří základ pro pracovní režimy výpočetního systému. Zejména vykoná řízení a dohled nad běžícími programy. Programovatelné automaty PLC jsou vybaveny zpravidla jednoduchým, spolehlivým operačním systémem reálného času. Jednoduchost a spolehlivost operačního systému (OS) programovatelných automatů hraje významnou roli v konkurenceschopnosti PLC oproti IPC a dalším prostředkům průmyslové automatizace. Obr. 9: Cyklický režim PLC Tento operační systém musí zajistit výše uvedené funkce pro provádění jak cyklického programu (Obr. 9), tak reagování PLC na vnitřní i vnější události mimo cyklický režim.

14 4 FEKT Vysokého učení technického v Brně Režim přerušení může být parametrizován, takže časově kritické akce mohou být obslouženy mimo cyklus PLC. Proto je v PLC implementována některá z forem mnohonásobného provádění úloh, tzv. multitasking. V současné době, kdy většina PLC má k disposici jen jednu CPU, nejde o skutečný paralelní běh úloh na multiprocesorovém systému, ale pouze o souběžné vykonávání několika úloh na jediném procesoru. V dalším uveďme princip jednoduchého multitaskingového systému, implementovaného často na stávajících PLC. Jedná se o jistou jednoduchou formu multitaskingu, kdy i zde lze rozlišovat přerušení od časovače (time-driving-multitasking) a přerušení od procesu (event- driving-multitasking). Na Obr. je znázorněna funkce PLC při time-driving-multitasking [ ]. Jednotlivým úlohám (task) jsou přiřazeny priority až 4. Čím vyšší číslo, tím vyšší priorita. Úlohy 4 a 2 se vykonávají v každém cyklu, protože jde o časově kritické úlohy, které nestačí ošetřovat s delší periodou. Naopak úlohy 3 a stačí ošetřovat jen každý druhý cyklus. Na Obr. je dále vidět, že dle priority jsou tasky vykonávány v pořadí a dále to, že doba cyklu není dostatečně dlouhá, takže task se nestačí vykonat v jednom cyklu. Zbytek úlohy (task) se proto musí vykonat v následujícím cyklu, ale s prioritou nižší, než mají úlohy 4 a 2. V tomto režimu může každý uživatel psát svoji úlohu nezávisle na ostatních úlohách. Každý task využívá samostatně "svoje vstupní veličiny". Funkce přerušení je podobná i v případě přerušení od procesu. Kupř. změna vstupní veličiny způsobí start příslušného tasku. Některé multitaskové systémy umožňují libovolnému tasku využívat libovolné proměnné (vstupní, vnitřní proměnné). Obr. : Time-driving-multitasking u PLC I při existenci přerušení zůstává ve většině případů cyklický režim funkce, znázorněný na Obr. 9, základním pracovním režimem. Doba cyklu PLC je zpravidla definována jako doba, kterou PLC potřebuje k načtení dat, vyslání dat na výstupy a zpracování k instrukcí (nikoli instrukce, neboť program o instrukci nedává smysl). Typická doba cyklu moderních PLC (k roku 2) je - 5 ms, přičemž PLC s rychlými CPU do ms jsou k disposici (Mitshubishi a další) Programovací jazyky Stávající programovací jazyky PLC jsou velmi jednoduché. Odpovídají stále ještě ve velké míře svému původnímu poslání, totiž umožnit projektantům logické úrovně řízení přejít z HW řešení boolovských rovnic (pomocí reléové nebo bezkontaktní logiky) na řešení Booleovských rovnic programem pro programovatelný automat. Proto převažují tyto programovací jazyky: A. Grafické jazyk reléových schémat - Ladder Diagram (LD)

15 Programovatelné automaty 5 jazyk logických schémat - Function Block Diagram (FBD) B. Algebraické mnemo kód (SL - Statement List) S vývojem HW programovatelných automatů docházelo i k vývoji programovacích jazyků. Přesto v Německu a střední Evropě se používá v největší míře mnemo kód (německy AWL- Anweisungsliste) kombinovaný s programováním pomocí funkčních bloků a jazyk reléových schémat LD. Ve Francii se prosadil moderní a velmi efektivní jazyk pro popis sekvenčního systému GRAFCET, kombinovaný s LD. Na severamerickém kontinentu se používá takřka výhradně Ladder Diagram. Před několika lety mezinárodní elektrotechnická komise IEC vydala normu, týkající se programovatelných systémů a systémů logického řízení jako takových. Tato norma bude popsána v dalším. Klade si za úkol maximální normalizaci HW a zejména způsobu programování PLC. Je celou řadou výrobců PLC akceptována, avšak má i celou řadu kritiků a její osud není znám s ohledem na rychlý vývoj mikroelektronické technologie. Přesto zůstává nejvýznamnější iniciativou v oblasti programování PLC od vzniku této techniky. Třetí část Normy IEC 3-3 se zabývá programováním a programovacími jazyky. Zahrnuje všechny nejobvyklejší programovací jazyky a doplňuje je na následující množinu: A. Grafické LD FBD SFC B. Algebraické IL ST (Structured Text), vyšší programovací jazyk, podobný PASCALu Sequential Function Chart (SFC) je grafický jazyk vycházející důsledně z GRAFCETu a prakticky totožný s jeho průmyslovou variantou. Kromě toho programovací model IEC 3-3 vychází z prvků strukturovaného programování a podporuje další programovací přístupy, které v oblasti PLC nebyly příliš používány jako povinná deklarace proměnných na počátku programu, jasně definované požadavky na funkce a funkční bloky ap., což v konečném důsledku spěje k systémově neutrálnímu programování PLC, umožňujícímu přenositelnost programu z jedné HW platformy (automatu) na druhou a to i jiného výrobce. U PLC byl vždy kladen velký důraz na spolehlivost a bezpečnost. V dnešní době se tyto požadavky kladou na všechny řídicí systémy ve zvýšené míře. Programovatelné automaty se vyznačují vysokou odolností proti rušení (potenciálové oddělení vstupů a výstupů), definovaným chováním v případě výpadku napájení (uvedení do bezpečného stavu, automatický restart, uložení programu v nedestruktivní paměti, diagnostika vnitřní i vnější). Podrobnější rozbor řešení vysoce bezpečných a vysoce spolehlivých PLC přesahuje rozsah těchto skript, avšak pro jeho důležitost mu bude věnována pozornost v přednáškách. 2.3 Otázky ke kapitole 2 ) Základní vlastnosti programovatelných automatů.

16 6 FEKT Vysokého učení technického v Brně 2) Blokové schéma modulárního PLC. 3) Které systémy konkurují PLC a s jakým výsledkem? 4) Časový diagram základní funkce PLC. 5) Princip obvodového řešení vstupních jednotek PLC. 6) Princip obvodového řešení výstupních jednotek PLC. 7) Vlastnosti operačního systému PLC. 8) Princip funkce PLC v cyklickém a v přerušovacím režimu. 9) Příklad programového vybavení moderních PLC. ) Programovací jazyky PLC, rozdělení, charakteristika, příklad jednotlivých jazyků. ) Cíle normy EN 63 ( IEC 3), SW model. 3 Úvod do GRAFCETu 3. Historie GRAFCETu Do roku 96 bylo logické řízení realizováno pomocí: o elektromagnetických relé o pneumatických relé o elektronických hradel a klopných obvodů V roce 969 byl představen první programovatelný logický automat Počátkem sedmdesátých let dvacátého století umožnily mikroprocesory realizovat složité logické řídicí struktury. PLC jsou používány zejména v následujících odvětvích: strojírenská výroba, hutnictví, chemický, papírenský, potravinářský průmysl, doprava a manipulace, atd. 3.. Požadavky na řízení Popsat sekvenci stavů systému řízeného diskrétními událostmi, přičemž systém může obsahovat obrovské množství stavů. Postihnout souběžné děje pro dosažení jednoduchosti a srozumitelnosti. Obecně, máme-li systém, tak v daném okamžiku pouze změna malého množství vstupů znamená změnu malého množství výstupů. Metodika popisu systému by měla operovat pouze s těmi vstupy/výstupy, které se v daném okamžiku mění. Zajistit snadné pochopení a porozumění vstup-výstupního chování řídicího automatu. Na základě těchto požadavků vznikl GRAFCET.

17 Programovatelné automaty 7 Franzouzský standard: 982 GRAFCET: GRAphe Fonctionnel de Commande Etapes Transitions Mezinárodní standard: 988 (IEC 848) Sequential Function Chart (SFC) 3.2 GRAFCET: Popisný nástroj Příklad 3.: Chování chodce při přechodu přes silnici se semaforem. t 2 r WALK t2 3 r2 RUN t4 r4 t3 r3 4 WALK Obr. : Chování chodce na řízeném přechodu Vstupy: r zelená r2 blikající varovné světlo r3 = r4 - dosažení chodníku Výstupy: WALK - chůze RUN - běh Příklad demonstruje chování chodce při přechodu vozovky na přechodu pro chodce řízeného světelným signalizačním zařízením. Vlastní GRAFCETový model popisuje rozhodovací mechanismus chodce, který řeší řídící úkol. Model se skládá z kroků (čtvereček označený číslem {, 2, 3, 4}) a přechodů (silná příčná čára {t, t2, t3, t4}), přičemž z jednoho kroku do druhého se přechází na základě splnění podmínky připojené k přechodu (podmínky jsou {r, r2, r3, r4}). Aktivní krok v daném okamžiku je označen tečkou. GRAFCETový model využívá pro vlastní rozhodování charakteristik popisující vstupy do rozhodovacího procesu chodce, což jsou informace o barvě svítícího světla (r, r2) na semaforu a informaci o dosažení okraje chodníku (r3, r4) na druhé straně vozovky. Dále výstupy GRAFCETového modelu popisují akční zásahy řídícího algoritmu (příkazy WALK, RUN). Vlastní logika GRAFCETového modelu popisuje rozhodovací mechanizmus odehrávající se v mozku chodce. Na počátku stojí chodec těsně před přechodem pro chodce (GRAFCET je aktivní v kroku krok obsahuje token=tečka). První rozhodnutí chodec prování, když identifikuje, zda svítí zelené světlo na semaforu (r=true). Jestliže je tato podmínka splněna, potom je aktivován krok 2 (GRAFCET je aktivní v kroku 2, krok je deaktovován) a je proveden příkaz WALK (příkaz pro chodce, aby šel volnou chůzí). Nyní může dojít ke dvou různým situacím: a) Chodec přešel přechod a dosáhnul druhé stany vozovky (je splněna podmínka r4=true). Potom GRAFCET přejde do kroku 4 (je aktivní krok 4, krok 2 je

18 8 FEKT Vysokého učení technického v Brně deaktovován) a je aktivován akční zásah WALK, tj. chodec pokračuje ve volné chůzi na chodníku za přechodem a rozhodovací mechanizmus končí. b) V průběhu přecházení přechodu začalo blikat varovné světlo (r2=true), což znamená, že se blíží konec doby svitu zeleného světla a bude následovat přepnutí na červenou. Potom GRAFCET přejde do kroku 3 (je aktivní krok 3, krok 2 je deaktovován) a je aktivován akční zásah RUN, tj. chodec začne utíkat tak, aby urychlil přecházení. Dále pokračuje rozhodovací mechanizmus stejně jako v první situaci, jen ukončení přecházení je dáno splněním podmínky r3=true Základní elementy Kroky. GRAFCET je graf, který obsahuje dva typy uzlů: KROKY a PŘECHODY 2. Orientované hrany spojují buď krok s přechodem, nebo přechod s krokem KROKY: Krok je reprezentován čtvercem: 2 3 Neaktivní Aktivní Počáteční Obr. 2: Základní elementy GRAFCETu Kroky Krok může nabývat dvou stavů: aktivní: Aktivní krok je reprezentován přítomností tokenu (tečky), viz krok 2 neaktivní: Viz krok Kroky, které mají být aktivní při startu systému mají dvojité orámování a říká se jim počáteční kroky (viz krok 3). Věta 3.: GRAFCETu. Akce jsou přiřazeny krokům, tyto akce representují výstupy Základní elementy Přechody PŘECHODY: Přechod je representován příčnou tlustou čarou: () R (2) R2 (3) R3 (4) R4 Jednoduchý Spojovací AND Rozdělující AND Spojovací a rozdělující AND Obr. 3: Základní elementy GRAFCETu Přechody Poznámky: Přechodový symbol je reprezentován příčnou tlustou čarou. V případě, že se jedná o přechod spojující dvě a více hran, musí být před tímto symbolem ještě navíc dvojitá příčná čára, viz přechod (2) a (4).

19 Programovatelné automaty 9 Jedná-li se o rozdělující přechod, ze kterého vychází dvě nebo více hran, musí být tento symbol následován dvojitou příčnou čarou, viz přechody (3) a (4). Věta 3.2: Receptivita (rozhodovací práh) Ri je přiřazená každému přechodu (i). Věta 3.3: Receptivita je funkcí vstupních proměnných a případných vnitřních stavů. Rozdělující AND funkce umožňuje spustit na základě jedné podmínky dva či více paralelních procesů. Přičemž jeden token v kroku bezprostředně předcházejícím přechod se rozpadne na tolik tokenů, kolik paralelních větví následuje za funkcí Rozdělující AND a všechny bezprostředně následující kroky budou aktivovány. Spojovací AND umožňuje na základě jedné podmínky ukončit dva či více paralelních procesů. Přičemž aby byly ukončeny všechny paralelní větve, musí být splněny dvě podmínky, a to všechny bezprostředně předcházející kroky musí obsahovat token a přechod musí být aktivní. V tomto případě se sloučí všechny tokeny v krocích bezprostředně předcházející přechod v jeden, který bude umístěn v kroku bezprostředně následujícím. Spojovací a rozdělující AND umožňuje synchronizovat paralelní procesy. Jedná se o obdobu semaforu v real-time systémech, kde běží více paralelních procesů, a v jednom okamžiku jsou tyto procesy časově synchronizovány. Proto, aby byly ukončeny paralelní procesy předcházející přechodu musí všechny bezprostředně předcházející kroky obsahovat token a přechod musí být aktivní. V tomto případě jsou tokeny sloučeny do jednoho, který přejde přes přechod a následně je rozdělen na tolik tokenů, kolik je spouštěných nových procesů a tyto tokeny jsou umístěny do bezprostředně následujících kroků Základní elementy Orientované hrany () (2) Obr. 4: ORIENTOVANÉ HRANY: Jsou reprezentovány jednoduchou linkou: R R2 (3) R3 2 (4) R4 (5) Spojovací OR Rozdělující OR Orientovaná hrana zdola nahoru Základní elementy GRAFCETu Orientované hrany Poznámky: Orientovaná hrana musí vždy spojovat krok s přechodem, nebo přechod s krokem. V grafické representaci musí obsahovat šipku pouze hrana jdoucí zdola nahoru. Rozdělovací OR funguje jako podmíněné spuštění procesů, přičemž zastává funkcí přepínače. Na základě platnosti podmínky v jedné větví pokračuje vývoj programu právě touto větví. Jedná se o ekvivalent příkazu IF R5 THEN ELSEIF R6 THEN Spojovací OR umožňuje sloučit více alternativních větví do jedné centrální, kterou pokračuje vývoj programu. R5 3 (6) R6

20 2 FEKT Vysokého učení technického v Brně Orientovaná hrana zdola nahoru umožňuje provést návrat v programu, a tudíž vytvářet smyčky v programu Základní elementy obecné poznámky V GRAFCETu nemusí mít krok žádný vstupní a/nebo žádný výstupní přechod. Podobně přechod nemusí mít žádný vstupní a/nebo výstupní krok. Přechod bez vstupního kroku se nazývá zdrojovým přechodem, přechod bez výstupního kroku se nazývá cílovým přechodem. Orientovaná hrana musí vždy mít výchozí uzel (přechod nebo krok) a musí mít i cílový uzel (přechod nebo krok). 3.3 Vývoj stavu () R 2 3 Action A (2) R2 4 Obr. 5: (3) R3 Vývoj stavu Aktivní krok obsahuje právě jeden token, neaktivní krok neobsahuje žádný token. Všechny aktivní kroky v daném okamžiku (např. viz obrázek) plně definují situaci (stav systému) v daném okamžiku. Následný vývoj situace je dán pálením (Firing) přechodů. Obr. 5 ukazuje systém popsaný GRAFCETem. Tento systém obsahuje 4 kroky a 3 přechody. Kroky 2 a 3 jsou aktivní. Daná situace je reprezentována množinou aktivních kroků, tedy v tomto případě {2, 3}. Akce A, související s krokem 3 je prováděna od okamžiku aktivace kroku 3. Věta 3.4: Proměnná Xi je Booleovskou proměnnou, která nabývá hodnoty, tehdy a pouze tehdy, když je krok i aktivní. Proměnná Xi se nazývá stavovou proměnnou kroku. V našem případě: X = X4 =, a X2 = X3 = Zapalitelný (Firable) přechod Přechod je zapalitelný (Firable) tehdy a jen tehdy, když jsou splněny obě následující podmínky:

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2014/2015

Profilová část maturitní zkoušky 2014/2015 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2014/2015 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: technika

Více

Obsah DÍL 1. Předmluva 11

Obsah DÍL 1. Předmluva 11 DÍL 1 Předmluva 11 KAPITOLA 1 1 Minulost a současnost automatizace 13 1.1 Vybrané základní pojmy 14 1.2 Účel a důvody automatizace 21 1.3 Automatizace a kybernetika 23 Kontrolní otázky 25 Literatura 26

Více

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Počítačový řídicí systém Hierarchická

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

PROGRAMOVATELNÉ AUTOMATY

PROGRAMOVATELNÉ AUTOMATY Programovatelné automaty Programovatelný automat je uživatelsky programovatelný řídící systém, přizpůsobený pro řízení průmyslových a technologických procesů nebo strojů. První programovatelné automaty

Více

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Hierarchická struktura řídicího systému

Více

SEKVENČNÍ LOGICKÉ OBVODY

SEKVENČNÍ LOGICKÉ OBVODY Sekvenční logický obvod je elektronický obvod složený z logických členů. Sekvenční obvod se skládá ze dvou částí kombinační a paměťové. Abychom mohli určit hodnotu výstupní proměnné, je potřeba u sekvenčních

Více

Řídící systémy hydraulických procesů. Cíl: seznámení s možnostmi řízení, regulace a vizualizace procesu.

Řídící systémy hydraulických procesů. Cíl: seznámení s možnostmi řízení, regulace a vizualizace procesu. Řídící systémy hydraulických procesů Cíl: seznámení s možnostmi řízení, regulace a vizualizace procesu. Hydraulický systém Vysoký výkon a síla při malých rozměrech Robustní a levné lineární pohony Regulace

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: technika

Více

OVLÁDACÍ OBVODY ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

OVLÁDACÍ OBVODY ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ OVLÁDACÍ OBVODY ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ Odlišnosti silových a ovládacích obvodů Logické funkce ovládacích obvodů Přístrojová realizace logických funkcí Programátory pro řízení procesů Akční členy ovládacích

Více

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Počítačový řídicí systém H iera rc

Více

Programovatelné automaty SIMATIC S7 a S5

Programovatelné automaty SIMATIC S7 a S5 Programovatelné automaty SIMATIC S7 a S5 ST-7UEBER přehledové školení zaměřené na PLC SIMATIC S7 délka kurzu 1 den - Přehled a výkonové charakteristiky automatizačních a programovacích zařízení - Struktura,

Více

VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE

VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE Přednáška na semináři CAHP v Praze 4.9.2013 Prof. Ing. Petr Noskievič, CSc. Ing. Miroslav Mahdal, Ph.D. Katedra automatizační

Více

Základy logického řízení

Základy logického řízení Základy logického řízení 11/2007 Ing. Jan Vaňuš, doc.ing.václav Vrána,CSc. Úvod Řízení = cílené působení řídicího systému na řízený objekt je členěno na automatické a ruční. Automatickéřízení je děleno

Více

Systémy pro sběr a přenos dat

Systémy pro sběr a přenos dat Systémy pro sběr a přenos dat Centralizované SPD VME, VXI Compact PCI, PXI, PXI Express Sběrnice VME 16/32/64 bitová paralelní sběrnice pro průmyslové aplikace Počátky v roce 1981 neustále se vyvíjí původní

Více

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001 Mikrokontroléry Doplňující text pro POS K. D. 2001 Úvod Mikrokontroléry, jinak též označované jako jednočipové mikropočítače, obsahují v jediném pouzdře všechny podstatné části mikropočítače: Řadič a aritmetickou

Více

AUTOMATIZACE Úvod do programování PLC

AUTOMATIZACE Úvod do programování PLC AUTOMATIZACE Úvod do programování PLC Rostislav Palowski Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

XI/ON - modulární systém vstupů/výstupů

XI/ON - modulární systém vstupů/výstupů - modulární systém vstupů/výstupů Ať se jedná o řízení pohybů, měření teploty, rychlosti, nebo zaznamenávání proudů a napětí, je rozsah použití pro vzdálené I/O stejně rozsáhlý jako samotné příslušné aplikace.

Více

Vana RC0001R1 RC0001R1

Vana RC0001R1 RC0001R1 Vana RC0001R1 Vana RC0001R1 má celkem 21 pozic o šířce čelního panelu 4 moduly. Je určena pro obecné použití s deskami systému Z102, který používá pro komunikaci mezi procesorovou deskou a obecnými I/O

Více

PROUDOVÝ ZDROJ PRO LED MODULY Nastavitelný proudový zdroj 100 ma 2000 ma s měřením

PROUDOVÝ ZDROJ PRO LED MODULY Nastavitelný proudový zdroj 100 ma 2000 ma s měřením Klíčové vlastnosti Napájení jednotlivých LED a světelných modulů Nastavitelný proud 100 ma 2000 ma Výstupní napětí až 50 V DC při napájení 24 V DC Měření proudu protékajícího LED Měření napětí na LED Měření

Více

4.10 Ovládač klávesnice 07 TC 91 Ovládání 32 přepínačů/kláves a 32 LED

4.10 Ovládač klávesnice 07 TC 91 Ovládání 32 přepínačů/kláves a 32 LED .0 Ovládač klávesnice Ovládání 3 přepínačů/kláves a 3 LED 3 Obr..0-: Ovládač klávesnice 5 Obsah Účel použití...0- Zobrazení a komponenty na desce tištěných spojů...0- Elektrické zapojení...0- Přiřazení

Více

Přerušovací systém s prioritním řetězem

Přerušovací systém s prioritním řetězem Přerušovací systém s prioritním řetězem Doplňující text pro přednášky z POT Úvod Přerušovací systém mikropočítače může být koncipován několika způsoby. Jednou z možností je přerušovací systém s prioritním

Více

Přenos signálů, výstupy snímačů

Přenos signálů, výstupy snímačů Přenos signálů, výstupy snímačů Topologie zařízení, typy průmyslových sběrnic, výstupní signály snímačů Přenosy signálů informací Topologie Dle rozmístění ŘS Distribuované řízení Většinou velká zařízení

Více

Jako pomůcka jsou v pravém dolním rohu vypsány binární kódy čísel od 0 do 15 a binární kódy příkazů, které máme dispozici (obr.21). Obr.

Jako pomůcka jsou v pravém dolním rohu vypsány binární kódy čísel od 0 do 15 a binární kódy příkazů, které máme dispozici (obr.21). Obr. Model procesoru Jedná se o blokové schéma složené z registrů, paměti RAM, programového čítače, instrukčního registru, sčítačky a řídicí jednotky, které jsou propojeny sběrnicemi. Tento model má dva stavy:

Více

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Z čeho vycházíme = Vycházíme z Von Neumannovy architektury = Celý počítač se tak skládá z pěti koncepčních bloků: = Operační paměť = Programový řadič = Aritmeticko-logická

Více

Soft-PLC systémy ICP DAS se softwarem ISaGRAF

Soft-PLC systémy ICP DAS se softwarem ISaGRAF Soft-PLC systémy ICP DAS se softwarem ISaGRAF Přehled produktů ICP DAS Prostředky pro měřm ěření a sběr r dat Zásuvné karty pro ISA a PCI sběrnici Externí vstupy a výstupy pro sběrnici RS-485 s ASCII protokolem

Více

AS-Interface. AS-Interface = Jednoduché systémové řešení. Představení technologie AS-Interface

AS-Interface. AS-Interface = Jednoduché systémové řešení. Představení technologie AS-Interface = Jednoduché systémové řešení Představení technologie Česká republika 2 Technologie Přenosové vlastnosti Instalace Základní všeobecný popis Síťová topologie Princip komunikace Diagnostika Přenos analogových

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

Systém řízení sběrnice

Systém řízení sběrnice Systém řízení sběrnice Sběrnice je komunikační cesta, která spojuje dvě či více zařízení. V určitý okamžik je možné aby pouze jedno z připojených zařízení vložilo na sběrnici data. Vložená data pak mohou

Více

3. Sekvenční logické obvody

3. Sekvenční logické obvody 3. Sekvenční logické obvody 3. Sekvenční logické obvody - úvod Sledujme chování jednoduchého logického obvodu se zpětnou vazbou 3. Sekvenční logické obvody příklad sekv.o. Příklad sledování polohy vozíku

Více

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Modul: Automatizace Téma workshopu: Řízení pneumatických (hydraulických) systémů programovatelnými automaty doplněk k workshopu 1 Vypracoval: Ing. Michal Burger

Více

Programovatelné relé Easy (Moeller), Logo (Siemens)

Programovatelné relé Easy (Moeller), Logo (Siemens) Programovatelné Easy (Moeller), Logo (Siemens) Základní způsob programování LOGO Programovaní pomocí P - propojení P s automatem sériovou komunikační linkou - program vytvářen v tzv ovém schématu /ladder

Více

Programování. řídících systémů v reálném čase. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště - - Centrum Odborné přípravy Sezimovo Ústí

Programování. řídících systémů v reálném čase. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště - - Centrum Odborné přípravy Sezimovo Ústí Střední odborná škola a Střední odborné učiliště - - Centrum Odborné přípravy Sezimovo Ústí Studijní text pro 3. a 4. ročníky technických oborů Programování řídících systémů v reálném čase Verze: 1.11

Více

EC Motor. IO Modul EC200. EC200 Int. EC200 Ext. Verze 1.20, revize PMControl s.r.o.

EC Motor. IO Modul EC200. EC200 Int. EC200 Ext. Verze 1.20, revize PMControl s.r.o. EC Motor IO Modul EC200 EC200 Int. EC200 Ext. Verze 1.20, revize 2010-07-27 PMControl s.r.o. 1. Popis IO modulu EC200 IO modul EC200 je rozšiřující interface pro motory s vestavěnou elektronikou řady PMC

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) INFORMACE VE VÝPOČETNÍ TECHNICE 3 2) POČÍTAČOVÉ ARCHITEKTURY, POČÍTAČ JAKO ČÍSLICOVÝ STROJ 3 3) SIGNÁLY 3

Více

Rozšiřující desce s dalšími paralelními porty Rozšiřující desce s motorkem Elektrickém zapojení Principu činnosti Způsobu programování

Rozšiřující desce s dalšími paralelními porty Rozšiřující desce s motorkem Elektrickém zapojení Principu činnosti Způsobu programování 8. Rozšiřující deska Evb_IO a Evb_Motor Čas ke studiu: 2-3 hodiny Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete něco vědět o Výklad Rozšiřující desce s dalšími paralelními porty Rozšiřující desce s motorkem

Více

Technické vlastnosti. Softwarové funkce logické vazby časovače čítače týdenní a roční spínače hodiny reálného času komparátory signálů 0-10 VDC

Technické vlastnosti. Softwarové funkce logické vazby časovače čítače týdenní a roční spínače hodiny reálného času komparátory signálů 0-10 VDC Logická schémata místo drátování Koncepce AC010 je rodina modulů logických relé s řídicími funkcemi, které mohou snadno a výhodně nahradit malé a střední logické drátování, jakož i některé řídicí funkce

Více

BKD/ BKF 7000 tyristorové DC měniče od 5 do 1100 kw

BKD/ BKF 7000 tyristorové DC měniče od 5 do 1100 kw BKD/ BKF 7000 tyristorové DC měniče od 5 do 1100 kw BKD/ BKF 7000 - DC měniče pro aplikace do 1100 kw Firma Baumüller vyvinula novou řadu DC měničů BKD/ BKF 7000 nahrazující osvědčenou serii BKD/ BKF 6000.

Více

Počítač jako prostředek řízení. Struktura a organizace počítače

Počítač jako prostředek řízení. Struktura a organizace počítače Řídicí počítače - pro řízení technologických procesů. Specielní přídavná zařízení - I/O, přerušovací systém, reálný čas, Č/A a A/Č převodníky a j. s obsluhou - operátorské periferie bez obsluhy - operátorský

Více

Logické funkce a obvody, zobrazení výstupů

Logické funkce a obvody, zobrazení výstupů Logické funkce a obvody, zobrazení výstupů Digitální obvody (na rozdíl od analogových) využívají jen dvě napěťové úrovně, vyjádřené stavy logické nuly a logické jedničky. Je na nich založeno hodně elektronických

Více

Topologická struktura měřicích systémů

Topologická struktura měřicích systémů Počítačové systémy Číslicové měricí a řídicí systémy Sestava přístrojů a zařízení umožňující komplexní řešení měřicí úlohy a její automatické provedení. laboratorní průmyslové lokální rozsáhlé Topologická

Více

... 97.001/1. novacom řešení komunikace s cizími systémy. Systems

... 97.001/1. novacom řešení komunikace s cizími systémy. Systems 97.00/ řešení komunikace s cizími systémy umožňuje napojovat na systém řízení provozu budov EY3600 firmy Sauter cizí automatizační systémy. Přitom se může jednat jak o spojení mezi dvěma body, tak o sběrnicové

Více

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma. Podklady k základnímu popisu a programování PLC, CNC

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma. Podklady k základnímu popisu a programování PLC, CNC Výukové texty pro předmět Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Podklady k základnímu popisu a programování PLC, CNC Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k základnímu popisu

Více

Stručný postup k použití programu PL7 Junior (programování TSX Micro)

Stručný postup k použití programu PL7 Junior (programování TSX Micro) Stručný postup k použití programu PL7 Junior (programování TSX Micro) 1. Připojení PLC TSX Micro k počítači Kabel, trvale zapojený ke konektoru TER PLC, je nutné zapojit na sériový port PC. 2. Spuštění

Více

Pokročilé architektury počítačů

Pokročilé architektury počítačů Pokročilé architektury počítačů Architektura IO podsystému České vysoké učení technické, Fakulta elektrotechnická A4M36PAP Pokročílé architektury počítačů Ver.1.00 2010 1 Co je úkolem? Propojit jednotlivé

Více

Řízení IO přenosů DMA řadičem

Řízení IO přenosů DMA řadičem Řízení IO přenosů DMA řadičem Doplňující text pro POT K. D. 2001 DMA řadič Při přímém řízení IO operací procesorem i při použití přerušovacího systému je rychlost přenosu dat mezi IO řadičem a pamětí limitována

Více

Návod pro použití snímače tlaku s rozhraním IO-Link

Návod pro použití snímače tlaku s rozhraním IO-Link Návod pro použití snímače tlaku Vytvořil: Ing. Ondřej Čožík Datum: 12. 2. 2015 Rev: 1.0 Obsah OBSAH... 1 ÚVOD... 2 1. POŽADAVKY PRO MOŽNOST ZAPOJENÍ SNÍMAČE DO PRŮMYSLOVÉ SÍTĚ... 2 1.1. STRUKTURA SÍTĚ...

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace Moorův zákon (polovina 60. let) : Výpočetní výkon a počet tranzistorů na jeden CPU chip integrovaného obvodu mikroprocesoru se každý jeden až dva roky zdvojnásobí; cena se zmenší na polovinu. Paralelismus

Více

OVLÁDÁNÍ PÁSOVÉ DOPRAVY

OVLÁDÁNÍ PÁSOVÉ DOPRAVY Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava OVLÁDÁNÍ PÁSOVÉ DOPRAVY Návod do měření Ing. Václav Kolář Ph.D. listopad 2006 Cíl měření: Praktické ověření kontaktního

Více

Prostředky automatického řízení Úloha č.5 Zapojení PLC do hvězdy

Prostředky automatického řízení Úloha č.5 Zapojení PLC do hvězdy VŠB-TU OSTRAVA 2005/2006 Prostředky automatického řízení Úloha č.5 Zapojení PLC do hvězdy Jiří Gürtler SN 7 Zadání:. Seznamte se s laboratorní úlohou využívající PLC k reálnému řízení a aplikaci systému

Více

Modulární bezpečnostní systém 3RK3

Modulární bezpečnostní systém 3RK3 Modulární bezpečnostní systém 3RK3 Výchozí situace Modulární systém MSS Komponenty Funkce Integrace Shrnutí Výchozí situace Řídicí funkce bezpečnostních obvodů jsou často realizovány několika jednotlivými

Více

Průhonice 2009 Energetika. Miroslav Kocur

Průhonice 2009 Energetika. Miroslav Kocur Průhonice 2009 Energetika Miroslav Kocur Kompaktní RTU jednotky Jednoduchá konstrukce Minimální rozměry Nízká cena Omezený počet integrovaných IO Pro rozšíření nutno použít externí moduly Modulární RTU

Více

Strojový kód. Instrukce počítače

Strojový kód. Instrukce počítače Strojový kód Strojový kód (Machine code) je program vyjádřený v počítači jako posloupnost instrukcí procesoru (posloupnost bajtů, resp. bitů). Z hlediska uživatele je strojový kód nesrozumitelný, z hlediska

Více

Řešení pro záložní zdroje energie automaticky řízené přepínače sítí ATyS

Řešení pro záložní zdroje energie automaticky řízené přepínače sítí ATyS Velká část elektrických zařízení, hlavně v průmyslových aplikacích, požaduje v dnešní době nepřetržité napájení. Dojde-li k výpadku v síti, může dojít k ohrožení bezpečnosti a k vysokým finančním ztrátám.

Více

5. Sekvenční logické obvody

5. Sekvenční logické obvody 5. Sekvenční logické obvody 3. Sekvenční logické obvody - úvod Sledujme chování jednoduchého logického obvodu se zpětnou vazbou 3. Sekvenční logické obvody - příklad asynchronního sekvenčního obvodu 3.

Více

ASYNCHRONNÍ ČÍTAČE Použité zdroje:

ASYNCHRONNÍ ČÍTAČE Použité zdroje: ASYNCHRONNÍ ČÍTAČE Použité zdroje: Antošová, A., Davídek, V.: Číslicová technika, KOPP, České Budějovice 2007 http://www.edunet.souepl.cz www.sse-lipniknb.cz http://www.dmaster.wz.cz www.spszl.cz http://mikroelektro.utb.cz

Více

FEL ČVUT Praha. Semestrální projekt předmětu X31SCS Struktury číslicových systémů. Jan Kubín

FEL ČVUT Praha. Semestrální projekt předmětu X31SCS Struktury číslicových systémů. Jan Kubín FEL ČVUT Praha Semestrální projekt předmětu X31SCS Struktury číslicových systémů 2. Rozdělení napájecích zdrojů Stručně 5. Problematika spín. zdrojů Rozdělení napájecích zdrojů Spínané zdroje obecně Blokové

Více

Kompaktní, dynamické, ideální pro pohony jeřábů a zdvihových mechanismů

Kompaktní, dynamické, ideální pro pohony jeřábů a zdvihových mechanismů Kompaktní, dynamické, ideální pro pohony jeřábů a zdvihových mechanismů frekvenční měniče Emotron DSV15 / DSV35 Vysoká funkčnost v kompaktním provedení I přes malé rozměry, vynikají nové frekvenční měniče

Více

Práce s PID regulátorem regulace výšky hladiny v nádrži

Práce s PID regulátorem regulace výšky hladiny v nádrži Práce s PID regulátorem regulace výšky hladiny v nádrži Cíl úlohy Zopakování základní teorie regulačního obvodu a PID regulátoru Ukázka praktické aplikace regulačního obvodu na regulaci výšky hladiny v

Více

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta chemicko-inženýrská Ústav fyziky a měřicí techniky

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta chemicko-inženýrská Ústav fyziky a měřicí techniky Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta chemicko-inženýrská Ústav fyziky a měřicí techniky Návod na laboratorní úlohu Řízení plnění a vyprazdňování nádrží pomocí PLC Teoretický úvod Programovatelný

Více

Crouzet em4. Products Elektrické stroje Automatizační moduly

Crouzet em4. Products Elektrické stroje Automatizační moduly Products Elektrické stroje Automatizační moduly Crouzet em4 3G, GPRS nebo Ethernet Alarmy nebo záznamy dat Přesné analogové vstupy / výstupy Vzdálený přístup 1 / 6 Popis/Funkce Crouzet Automation na trh

Více

CP1L. » Rozšíře n é f u n kce ří z e n í p o h y b u. » R y c h l é z p r a c o v á n í d a t. » S n a d n é p ři p o j e n í a ko m u n i k a c e

CP1L. » Rozšíře n é f u n kce ří z e n í p o h y b u. » R y c h l é z p r a c o v á n í d a t. » S n a d n é p ři p o j e n í a ko m u n i k a c e CP1L K o m p a k t n í P L C a u t o m a t» R y c h l é z p r a c o v á n í d a t» Rozšíře n é f u n kce ří z e n í p o h y b u» S n a d n é p ři p o j e n í a ko m u n i k a c e Využijte velkou myšlenku

Více

Regulace k řízení bazénu ESC

Regulace k řízení bazénu ESC Cenvax COMBICONTROL / 341 Regulace k řízení bazénu PWR 2 m 3 1 2 3 ESC 1 4 5 / ZW 341 Určení Regulace / 341 je určena pro řízení ohřevu vody v bazénu. Teplota vody je udržována podle zadaných PID parametrů

Více

TEAM DESIGN ABB CHALLENGE. EBEC Brno 2012 5. 8. března 2012 www.ebec.cz

TEAM DESIGN ABB CHALLENGE. EBEC Brno 2012 5. 8. března 2012 www.ebec.cz ABB CHALLENGE Automatický záskok napájení Úvod Zadání se věnuje problematice automatického záskoku napájení, které se používá v systémech se dvěma izolovanými napájecími vedeními, připojenými ke dvěma

Více

Praktické úlohy- 2.oblast zaměření

Praktické úlohy- 2.oblast zaměření Praktické úlohy- 2.oblast zaměření Realizace praktických úloh zaměřených na dovednosti v oblastech: Měření specializovanými přístroji, jejich obsluha a parametrizace; Diagnostika a specifikace závad, měření

Více

MĚŘICÍ PŘÍSTROJ PRO PC. 4 VSTUPY: 0 10 V ZESÍLENÍ : 1x, 2x, 4x, 8x VÝSTUP: LINKA RS232 RS232 DRAK 4 U1 U2 U3 U4

MĚŘICÍ PŘÍSTROJ PRO PC. 4 VSTUPY: 0 10 V ZESÍLENÍ : 1x, 2x, 4x, 8x VÝSTUP: LINKA RS232 RS232 DRAK 4 U1 U2 U3 U4 MĚŘICÍ PŘÍSTROJ PRO PC 4 VSTUPY: 0 10 V ZESÍLENÍ : 1x, 2x, 4x, 8x VÝSTUP: LINKA RS232 U1 U2 U3 U4 DRAK 4 RS232 POPIS Měřicí přístroj DRAK 4 je určen pro měření napětí až čtyř signálů a jejich přenos po

Více

Převodník MM 6012 AC DC

Převodník MM 6012 AC DC MM GROUP, s.r.o. Pikartská 7, areál VVUÚ, 76 00 Ostrava Radvanice, Česká republika Tel: +420 596 232 0 Fax: +420 596 232 23 GSM: +420 602 70 63 e-mail: mmgroup@mmgroup.cz www.mmgroup.cz Převodník MM 602

Více

AD4RS. měřící převodník. 4x vstup pro měření unifikovaného signálu 0 10 V, 0 20 ma, 4 20 ma. komunikace linkami RS232 nebo RS485

AD4RS. měřící převodník. 4x vstup pro měření unifikovaného signálu 0 10 V, 0 20 ma, 4 20 ma. komunikace linkami RS232 nebo RS485 měřící převodník 4x vstup pro měření unifikovaného signálu 0 10 V, 0 20 ma, 4 20 ma komunikace linkami RS232 nebo RS485. Katalogový list Vytvořen: 4.5.2007 Poslední aktualizace: 15.6 2009 09:58 Počet stran:

Více

MIKROPOČÍTAČE -PLC ( PA ) SYSTÉMY 8-1

MIKROPOČÍTAČE -PLC ( PA ) SYSTÉMY 8-1 MIKROPOČÍTAČE -PLC ( PA ) SYSTÉMY 8-1 8 PLC ( PA ) SYSTÉMY Programovatelný automat je uživatelský programovatelný řídicí systém přizpůsobený pro řízení průmyslových a technologických procesů nebo strojů.

Více

ŘPS Průmyslový Ethernet

ŘPS Průmyslový Ethernet Ing. Josef Grosman TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247, který je spolufinancován Evropským

Více

Konečný automat. Studium chování dynam. Systémů s diskrétním parametrem číslic. Počítae, nervové sys, jazyky...

Konečný automat. Studium chování dynam. Systémů s diskrétním parametrem číslic. Počítae, nervové sys, jazyky... Konečný automat. Syntéza kombinačních a sekvenčních logických obvodů. Sekvenční obvody asynchronní, synchronní a pulzní. Logické řízení technologických procesů, zápis algoritmů a formulace cílů řízení.

Více

Real Time programování v LabView. Ing. Martin Bušek, Ph.D.

Real Time programování v LabView. Ing. Martin Bušek, Ph.D. Real Time programování v LabView Ing. Martin Bušek, Ph.D. Úvod - související komponenty LabVIEW development Konkrétní RT hardware - cíl Použití LabVIEW RT module - Pharlap ETS, RTX, VxWorks Možnost užití

Více

Řídicí relé EASY500/700

Řídicí relé EASY500/700 www.moeller.cz Řídicí relé EASY500/700 Řídicí systémy pro řízení strojů a technologických procesů. Aplikační brožura Řídicí relé EASY500/700 Řídicí relé Kompaktní PLC Modulární PLC Ovládací systémy Software

Více

Měření Záznam Online monitorování Regulace Alarmování

Měření Záznam Online monitorování Regulace Alarmování Měření Záznam Online monitorování Regulace Alarmování Teplota Vlhkost CO 2 Rosný bod Atmosférický tlak Analogový signál Dvoustavové událostí Čítací vstup Bateriové záznamníky Dataloggery Bateriové záznamníky

Více

Distribuované průmyslové měřicí systémy

Distribuované průmyslové měřicí systémy Distribuované průmyslové měřicí systémy vývoj směřuje k rozdělení měř. systémů na laboratorní a průmyslový provoz. 1. Základní charakteristiky laboratorního a průmyslového provozu Laboratorní provoz Průmyslový

Více

Programovatelné relé Easy (Moeller), Logo (Siemens)

Programovatelné relé Easy (Moeller), Logo (Siemens) Programovatelné Easy (Moeller), Logo (Siemens) Základní způsob programování LOGO Programovaní pomocí P - propojení P s automatem sériovou komunikační linkou - program vytvářen v tzv ovém schématu /ladder

Více

Přenos informace Systémy pro sběr a přenos dat. centralizované a distribuované systémy pojem inteligentní senzor standard IEEE 1451

Přenos informace Systémy pro sběr a přenos dat. centralizované a distribuované systémy pojem inteligentní senzor standard IEEE 1451 Přenos informace Systémy pro sběr a přenos dat centralizované a distribuované systémy pojem inteligentní senzor standard IEEE 1451 Centralizované a distribuované systémy Centralizovaný systém Krokový motor

Více

Úvod do programovatelných automatů

Úvod do programovatelných automatů zapis_automaty_hardware - Strana 1 z 6 Úvod do programovatelných automatů Programovatelné automaty (PA) jsou číslicová elektronická zařízení (počítače) určená pro #1 : #2 v průmyslu #3 procesů CNC, robotů,

Více

Návrh čítače jako automatu

Návrh čítače jako automatu ávrh čítače jako automatu Domovská URL dokumentu: http://dce.felk.cvut.cz/lsy/cviceni/pdf/citacavrh.pdf Obsah ÁVRH ČÍTAČE JAO AUTOMATU.... SYCHROÍ A ASYCHROÍ AUTOMAT... 2.a. Výstupy automatu mohou být

Více

Logické řízení s logickým modulem LOGO!

Logické řízení s logickým modulem LOGO! Logické řízení s logickým modulem LOGO! Cíl: Seznámit se s programováním jednoduchého programovatelného automatu (logického modulu) LOGO! a vyzkoušet jeho funkčnost na konkrétních zapojeních. Úkol: 1)

Více

Systémy pro měření, diagnostiku a testování prototypů II. Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) ZVZ

Systémy pro měření, diagnostiku a testování prototypů II. Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) ZVZ Název veřejné zakázky: Systémy pro měření, diagnostiku a testování prototypů II. Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) ZVZ Technická podmínka: Odůvodnění Zaškolení obsluhy:

Více

) informace o stavu řízené veličiny (předávaná řídícímu systému) - nahrazování člověka při řízení Příklad řízení CNC obráběcího stroje

) informace o stavu řízené veličiny (předávaná řídícímu systému) - nahrazování člověka při řízení Příklad řízení CNC obráběcího stroje zapis_rizeni_uvod - Strana 1 z 9 20. Úvod do řízení Řízení Zpětná vazba (angl. #1 je proces, kdy #2 část působí na základě vstupních informací a zpětné vazby na #3 část zařízení tak, aby se dosáhlo požadovaného

Více

Aplikace. Hlásič SMS

Aplikace. Hlásič SMS Aplikace Hlásič SMS Strana 2 z 12 Obsah OBSAH...3 SMS HLÁSIČ...4 POPIS KOMUNIKAČNÍHO MODULU CGU 03...4 Obecný popis...4 Indikace stavu modulu...5 Hardwarová konfigurace...6 Nastavení konfigurace SMS hlásiče...7

Více

Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností

Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností různých přístrojů a zařízení. (Mechanizace, Automatizace, Komplexní automatizace) Kybernetika je Věda, která zkoumá obecné

Více

D/A převodník se dvěma napěťovými nebo proudovými výstupy. (0 10 V, 0 5 V, ±10 V, ±5 V, 4 20 ma, 0 20 ma, 0 24 ma)

D/A převodník se dvěma napěťovými nebo proudovými výstupy. (0 10 V, 0 5 V, ±10 V, ±5 V, 4 20 ma, 0 20 ma, 0 24 ma) D/A převodník D/A převodník se dvěma napěťovými nebo proudovými výstupy (0 10 V, 0 5 V, ±10 V, ±5 V, 4 20 ma, 0 20 ma, 0 24 ma) Komunikace linkami RS232 nebo RS485 28. ledna 2016 w w w. p a p o u c h.

Více

PROMOS heavy duty line

PROMOS heavy duty line Úvodní PROMOS heavy duty line Modulární stavebnice PROMOS HDL - oproti řadě PL2 robustnější ( kovové krabičky" vlastní konstrukce) - do prostředí s rozšířeným teplotním rozsahem (-40 C až +80 C) Centrální

Více

Automatizace a pohony SIMATIC HMI. Charakteristika. WinCC flexible

Automatizace a pohony SIMATIC HMI. Charakteristika. WinCC flexible SIMATIC HMI Charakteristika Jednotné konfigurační prostředí Od Micro panelů až po vizualizaci na PC... Jednotné konfigurační prostředí Možnost použití projekčních dat pro různácílovázařízení (panely, PC)...

Více

Sekvenční logické obvody

Sekvenční logické obvody Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

-V- novinka. Řídicí systémy CECC hlavní údaje

-V- novinka. Řídicí systémy CECC hlavní údaje hlavní údaje Použití automat Nejnovější způsob programování Automaty CECC jsou moderní, kompaktní a všestranně použitelné řídicí systémy, které lze programovat prostřednictvím softwaru CoDeSys dle normy

Více

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Výukové texty pro předmět Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Podklady k základním pojmům principu řídicích systémů u výrobních strojů Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady

Více

PROGRAMOVATELNÉ LOGICKÉ OBVODY

PROGRAMOVATELNÉ LOGICKÉ OBVODY PROGRAMOVATELNÉ LOGICKÉ OBVODY (PROGRAMMABLE LOGIC DEVICE PLD) Programovatelné logické obvody jsou číslicové obvody, jejichž logická funkce může být programována uživatelem. Výhody: snížení počtu integrovaných

Více

2. Mechatronický výrobek 17

2. Mechatronický výrobek 17 Předmluva 1 Úvod 3 Ing. Gunnar Künzel 1. Úvod do mechatroniky 5 1.1 Vznik, vývoj a definice mechatroniky 5 1.2 Mechatronická soustava a její komponenty 9 1.3 Mechatronický systém a jeho struktura 11 1.4

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Souborná zkouška z odborných elektrotechnických předmětů (elektronická zařízení, elektronika)

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Souborná zkouška z odborných elektrotechnických předmětů (elektronická zařízení, elektronika) ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Souborná zkouška z odborných elektrotechnických předmětů (elektronická zařízení, elektronika) 1. Cívky - vlastnosti a provedení, řešení elektronických stejnosměrných

Více

TW15 KONCOVÝ PRVEK MSKP. Popis výrobku Technická data Návod k obsluze. Technologie 2000 s.r.o., Jablonec nad Nisou

TW15 KONCOVÝ PRVEK MSKP. Popis výrobku Technická data Návod k obsluze. Technologie 2000 s.r.o., Jablonec nad Nisou TW15 KONCOVÝ PRVEK MSKP Popis výrobku Technická data Návod k obsluze Technologie 2000 s.r.o., Jablonec nad Nisou Obsah: 1. CHARAKTERISTIKA... 3 2. TECHNICKÉ PARAMETRY... 4 2.1 VÝROBCE:... 4 3. POPIS TW15ADAM...

Více

Přehled zapojení I/O modulů k systému Control4 - řada FN

Přehled zapojení I/O modulů k systému Control4 - řada FN Přehled zapojení I/O modulů k systému Control4 - řada FN Řada výkonových modulů pro ovládání světel (stmívání a spínání), žaluzií, bran, hlavic topení apod. Moduly jsou kompatibilní se systémem Control4

Více

Praktické měřící rozsahy 50-4000, 50-8000, 50-16000 50-32000, 50-64000 ot/min Přesnost měření 0.02%

Praktické měřící rozsahy 50-4000, 50-8000, 50-16000 50-32000, 50-64000 ot/min Přesnost měření 0.02% Číslicový otáčkoměr TD 5.2A varianta pro napojení na řídící systém SIMATIC zakázka Vítkovice - neplatí kapitola o programování, tento typ nelze programovat ani z klávesnice ani po seriové lince z PC. Určení

Více

Ústav automobilního a dopravního inženýrství. Datové sběrnice CAN. Brno, Česká republika

Ústav automobilního a dopravního inženýrství. Datové sběrnice CAN. Brno, Česká republika Ústav automobilního a dopravního inženýrství Datové sběrnice CAN Brno, Česká republika Obsah Úvod Sběrnice CAN Historie sběrnice CAN Výhody Sběrnice CAN Přenos dat ve vozidle s automatickou převodovkou

Více