Paliativní péče u pacientů s demencí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Paliativní péče u pacientů s demencí"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství Alice Fialová Paliativní péče u pacientů s demencí Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Helena Kisvetrová, Ph.D. Olomouc 2014

2 ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Název práce: Paliativní péče u pacientů s demencí Název práce v AJ: Palliative care for patients with dementia Datum zadání: Datum odevzdání: Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav ošetřovatelství Autor práce: Alice Fialová Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Helena Kisvetrová, Ph.D. Oponent práce: Abstrakt v ČJ: Přehledová bakalářská práce se zabývá problematikou poskytování paliativní péče pacientům s demencí. Shrnuje publikované poznatky o nejčastějších problémech pacientů v terminálním stádiu demence. Předkládá dohledané informace o překážkách v poskytování paliativní péče nemocným s demencí a o využití a cílech paliativních přístupů u těchto pacientů. Poznatky byly dohledány v recenzovaných odborných plnotextech v českém a anglickém jazyce.

3 Abstrakt v AJ: The overview bachelor thesis deals with the delivery of palliative care to patients with dementia. It summarizes the published findings about the most common problems occurring to patients with terminal dementia. It presents informations found about challenges in providing palliative care to patients with dementia, and about the application and the targets of palliative approaches for these patients. The findings were found in peer-reviewed full-texts in Czech and in English. Klíčová slova v ČJ: demence, Alzheimerova choroba, paliativní péče, paliativní přístupy, terminální onemocnění, konec života, umírání, překážky Klíčová slova v AJ: dementia, Azheimer s disease, palliative care, palliative approaches, terminal disease, end of life, dying, barriers Rozsah: 38 s.

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje. Olomouc 30. dubna podpis

5 Děkuji PhDr. Mgr. Heleně Kisvetrová, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji mé rodině a blízkým za podporu v průběhu celého studia. Bakalářská práce byla podpořena v rámci studentské grantové soutěže na Univerzitě Palackého v Olomouci a je dedikována projektu FZV_2014_007.

6 Obsah ÚVOD... 7 PŘEHLED DOHLEDANÝCH POZNATKŮ TERMINÁLNÍ STÁDIUM DEMENCE Nejčastější problémy pacientů v terminálním stádiu demence Bolest Poruchy příjmu potravy a tekutin Komunikace Poruchy chování PŘEKÁŽKY V POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE PACIENTŮM S DEMENCÍ Nedostatek obecného povědomí o demenci jako terminální nemoci Obtížné stanovení prognózy Etické problémy PALIATIVNÍ PŘÍSTUPY U PACIENTŮ S DEMENCÍ Využití paliativní péče u pacientů s demencí Cíle paliativní péče u pacientů s demencí ZÁVĚR POUŽITÉ BIBLIOGRAFICKÉ A ELEKTRONICKÉ ZDROJE

7 ÚVOD Onemocnění způsobující demenci, především ty degenerativní (např. Alzheimerova choroba) jsou onemocněními terminálními, což znamená, že zkracují a ukončují lidský život. Je proto třeba věnovat adekvátní pozornost i péči paliativní, kterou potřebují nemocní v pokročilých a zejména terminálních stádiích demence a je vhodné stanovit optimální paliativní intervence (van der Steen et al., 2014, s. 197). Tato přehledová bakalářská práce se zabývá problematikou poskytování paliativní péče pacientům s demencí. Cíl 1. Předložit dohledané poznatky o terminálním stádiu demence a nejčastějších problémech pacientů v této fázi onemocnění. Cíl 2. Předložit dohledané poznatky o překážkách v poskytování paliativní péče pacientům s demencí. Cíl 3. Předložit dohledané poznatky o paliativních přístupech u pacientů s demencí. Jako vstupní literatura k tématu přehledové bakalářské práce byly prostudovány následující tituly: PIDRMAN, Vladimír. Demence. Vyd. 1. Praha: Grada, s. Psyché. ISBN RŮŽIČKA, Evžen et al. Diferenciální diagnostika a léčba demencí: příručka pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, s. ISBN JIRÁK, Roman et al Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. Praha: Grada Publishing, 176 s. ISBN JIRÁK, Roman, KOUKOLÍK, František Demence: neurologie, klinický obraz, terapie. Praha: Galén, 335 s. ISBN ZGOLA, J. M Úspěšná péče o člověka s demencí. Praha: Grada Publishing, 232 s. ISBN MARKOVÁ, Monika. Sestra a pacient v paliativní péči. Praha: Grada, ISBN

8 SLÁMA, Ondřej, KABELKA, Ladislav, VORLÍČEK, Jiří. et al. Paliativní medicína pro praxi. Praha: Galén, ISBN VORLÍČEK, Jiří, ADAM, Zdeněk. Paliativní medicína. Praha: Grada, ISBN KALVACH, Zdeněk. Křehký pacient a primární péče. 1. vyd. Praha: Grada, 399 s. ISBN KALVACH, Zdeněk. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 336 s. ISBN Po stanovení cílů a prostudování výše uvedené literatury byla provedena rešerše a dohledány relevantní plnotexty odborných článků. Popis rešeršní strategie Pro získání informací k tématu byla použita tato klíčová slova: demence, Alzheimerova choroba, paliativní péče, paliativní přístupy, terminální onemocnění, konec života, umírání, překážky. K vyhledání relevantních článku byly použity databáze BMČ (Bibliographia Medica Čechoslovaca), databáze EBSCO, databáze ProQuest, databáze PubMed a databáze Solen Medical Education. Vyhledávání proběhlo od prosince 2013 do února Pro výběr článků byla stanovena následující kritéria: články v českém a anglickém jazyce, datum vydání od roku 2003 do současnosti, přístupný plný text článku, recenzované články. První vyhledávání proběhlo v databázi BMČ, při zadání klíčových slov demence a paliativní péče bylo nalezeno 25 článku, po prostudování bylo 14 článků vyřazeno, protože se tématu práce netýkaly vůbec nebo jen okrajově. 4 články nebyly volně přístupné z internetu, proto byly jejich kopie objednány ve Vědecké knihovně v Olomouci. Pro potřeby bakalářské práce bylo využito 13 článků v českém jazyce a 1 článek v jazyce anglickém. Další vyhledávání bylo provedeno i v databázi Solen Medical Education. Po vyřazení článků, které byly duplicitní a netýkaly se přímo cílů bakalářské práce, bylo využito 5 článků v českém jazyce, které byly přístupné v plném textu. Při práci v databázích EBSCO, ProQuest a PubMed byla použita klíčová slova v anglickém jazyce: dementia, Alzheimer s disease, palliative care, palliative approaches, dying, end of life, terminal disease, barriers. Dle nastavených kritérií bylo 8

9 nalezeno celkem 369 článků v anglickém jazyce, byly vyřazeny články duplicitní a články, které se přímo netýkaly tématu práce. Dále nebyly použity články, které byly úzce zaměřeny na lékařskou péči a farmakologické postupy. Pro tvorbu práce bylo využito 20 relevantních článků. Celkem bylo použito 39 odborných plnotextů, 21 v anglickém jazyce a 18 v jazyce českém. 9

10 PŘEHLED DOHLEDANÝCH POZNATKŮ 1 TERMINÁLNÍ STÁDIUM DEMENCE Jedná se o období, kdy onemocnění přechází do ireverzibilní výrazné nesoběstačnosti v základních sebeobslužných činnostech s nutností trvalé ošetřovatelské péče při všech aktivitách (hygieně, oblékání, příjmu potravy a dalších). Pacient trpí těžkým masivním nezvratným kognitivním postižením, je imobilní a plně inkontinentní, komunikace je minimální, schopnost přijímat potravu a tekutiny je omezená nebo zcela vymizelá (Rusina et al., 2010, s. 113). Většina nemocných se dostává do terminální fáze demence po 7 12 letech onemocnění. Doba přežití seniorů s demencí je nižší, než je tomu u stejně starých lidí netrpících demencí. Mezi nejčastější příčiny úmrtí patří komplikace z imobility, z poruch výživy a metabolismu a infekce. Dalšími rizikovými faktory mortality jsou pády, bloudění, agitovanost, paranoidní chování a inkontinence (Stolička, Bužgová, 2012, s. 347). Terminální fázi demence lze také charakterizovat jako období, kdy je pohyblivost pacienta minimální a je nutné polohování. Komunikace s pacienty je v této fázi onemocnění taktéž omezena na minimum nebo zcela vymizelá (a identifikovatelná pouze těmi nejbližšími). Pacienti jsou zcela inkontinentní, je omezena jejich schopnost přijímat potravu a tekutiny. K tomuto stavu nedochází v důsledku náhlého zhoršení interkurentního onemocnění, ale postupnou nezadržitelnou progresí zdravotního stavu (Holmerová et al., 2010, s ). Holmerová píše, že česká alzheimerovská společnost charakterizuje terminální stádium demence jako období, kdy člověk postupně ztrácí schopnost komunikovat a být v kontaktu s okolím, komunikace je omezena na minimum, stejně jako mobilita, dochází k úbytku svalstva, pacient omezuje příjem potravy a tekutin, časté jsou poruchy polykání, úplná inkontinence a další tělesné příznaky. Pacient často trpí bolestí, kterou způsobují kontraktury, nepohodlné polohy a somatické poruchy. Terminální stádium demence trvá několik měsíců (většinou se za něj považuje poslední rok života) a přechází podle typu demence a komplikací plynule či náhle do terminálního stavu s prognózou v týdnech (Holmerová et al., 2013, s. 163). Havlénová a Kabelka definují konečné stadium demence jako období, kdy je pacient zcela imobilní, inkontinentní, má narušeny paměťové schopnosti, nesrozumitelnou řeč a je emočně plochý, většinou umírá na některé přidružené onemocnění či komplikace 10

11 (Havlénová, Kabelka, 2010, s ). Mezi nejčastější příznaky u pacientů s demencí v posledním roce života patří zmatenost, inkontinence moči, bolest, špatná nálada, zácpa a ztráta chuti k jídlu (Birch, Draper, 2008, s. 1159). Dalšími symptomy, které doprovází terminální demenci, jsou febrilní stavy, kachexie, dehydratace, průjem, chronické rány, kašel a dušnost, akutní stavy zmatenosti, psychomotorický neklid, úzkost a deprese (Lužný, 2013, s. 44). 1.1 Nejčastější problémy pacientů v terminálním stádiu demence Bolest Jedním z příznaků, kterému je třeba věnovat pozornost u pacientů s demencí, je bolest (Holmerová et al., 2009a, s. 32). Bolest je u pacientů s demencí velice častá, současně však často zůstává nerozpoznána anebo je nedostatečně léčena (Volicer, Kršiak, 2006, s. 9). Především v těžkém a terminálním stádiu demence patří bolest k častým potížím nemocných, protože v těchto fázích nemoci je regulace většiny funkcí organismu poškozena. Nepohodlí pacienta vedoucí k bolesti může způsobovat přeplněný močový měchýř, nevyprázdněná ampula rekta, nedostatečně vyčištěný hltan, nepohodlná poloha pacienta, kterou nedokáže sám změnit (Holmerová et al., 2009a, s. 32). Volicer a Kršiak uvádí jako časté zdroje bolesti osteoporózu, artrózu, neuropatie, nádory, močovou retenci a nerozpoznané zlomeniny (Volicer, Kršiak, 2006, s. 9). Dalším důvodem bolesti mohou být kontraktury a jiné somatické poruchy (Holmerová et al, 2013, s. 163). Bolest u pacientů s demencí nebývá dostatečně diagnostikována, což vede ke zhoršené kvalitě života. Neléčená bolest může být přehlédnutým signálem závažného onemocnění, které zůstane nepovšimnuto. Důvodem nerozpoznání bolesti u dementních pacientů je neschopnost verbální komunikace, kdy pacient není schopen slovně sdělit svou bolest a zpravidla také dostatečně nerozumí. Je tedy třeba pečlivě vnímat nonverbální signály bolesti v různých situacích, kdy zkušení ošetřovatelé dokáží obvykle dobře zachytit bolest akutní, obtížnější bývá poznání bolesti chronické (Holmerová et al., 2009a, s. 32). Pacient trpící bolestí může vykazovat známky problémového chování, je rozrušený, neklidný až agresivní, hlasitě naříká. Úkolem zdravotníků je všímat si těchto změn v chování pacienta a vzít v úvahu, že mohou být známkou fyzické bolesti (Birch, Stokoe, 2010, s. 34). Stejného názoru jsou Holmerová et al., kteří uvádějí, že neléčená bolest je rizikovým faktorem pro poruchy chování, 11

12 vede k neklidu, naříkání a agresivitě pacienta. Spíše než o spontánní agresivitu, která je u těchto pacientů spíš vzácná, se jedná o vystupňovaný odpor pacienta proti ošetřovatelským úkonům. Pacient nechápe smysl těchto úkonů, které zhoršují jeho bolest, proto se brání a jeho obrana může být chápána jako agrese, což vede k nasazení psychofarmak, která jeho organismus zatěžují, ale neřeší příčinu problému (Holmerová et al., 2009, s. 32). Výzkum Changa et al ukazuje, že někteří zdravotníci považují za velmi obtížné hodnocení bolesti u pacientů s demencí a jako jediný způsob uvádí pozorování pacienta, jeho chování, pohyby a výraz obličeje (Chang et al, 2008, s. 44). Také Long říká, že bolest je častou příčinou problémového chování. Pacienti nejsou schopni popsat svou bolest, proto je důležité používat spolehlivé škály pro hodnocení bolesti (Long, 2009, s. 20). Hodnocení a léčení bolesti vyžaduje široký a přemýšlivý přístup, doporučuje se používat pozorování neverbálních ukazatelů bolesti, fyzikální vyšetření, využívat zprávy od pečující osoby, brát zřetel na bolesti pacienta v minulosti, všímat si nespecifických příznaků, jako je snížený příjem potravy či poruchy chování. Vždy, když dojde ke změnám v chování a psychickém stavu pacienta, je třeba myslet na nediagnostikovanou a neléčenou bolest (Sachs, Shega, Cox-Hayley, 2004, s. 1059). Mezi ukazatele bolesti patří behaviorální příznaky (neklid, změny v držení těla, hlučné dýchání), neverbální projevy (výkřiky, chrochtání), výrazy obličeje nebo změny v obvyklém chování (agresivita, odmítání jídla, změny spánkového rytmu, změny v úrovni aktivity a další). Pochopení těchto příznaků je důležité pro stanovení diagnózy a následné zahájení léčby bolesti (Rexach, 2012, s. 136). Výzkum ukazuje, že více jak polovina pacientů s demencí trpí dva dny před smrtí bolestí středně těžké a těžké intenzity a nedostává se jim dostatečné analgetické léčby (Pinzon et al, 2013, s. 200). Dle Volicera a Kršiaka jsou zkušení zdravotníci schopni rozeznat, že pacient trpí bolestí. Pro možnost vyjádření intenzity bolesti a posouzení účinku léčení byly vyvinuty stupnice k měření bolesti. Správné zhodnocení a léčení bolesti u pacientů s demencí vede ke zlepšení kvality života a ke sníženému užívání psychofarmak (Volicer, Kršiak, 2006, s. 8). Také Holmerová et al. zastávají názor, že rozpoznání bolesti je velmi důležité pro zlepšení kvality péče a zejména kvality života pacientů (Holmerová et al., 2009, s. 32). V současné době již existuje mnoho škál k hodnocení bolesti u pacientů s demencí. Byly vytvořeny na základě zkušeností a pozorování a umožňují detekovat a do jisté míry i kvantifikovat 12

13 bolest u pacientů, kteří již verbálně nekomunikují. Mezi nejčastěji používané škály patři DOLOPLUS-2, ECPA, PACSLAC, MOBID, PAINAD. DOLOPLUS-2 vychází ze škály určené pro malé děti a hodnotí pacienta dle somatických reakcí (nářek, protektivní polohy, ochrana bolestivých oblastí, výraz, spánek), psychomotorických reakcí (pohyblivost), psychosociálních reakcí (komunikace, poruchy chování), (Holmerová et al., 2009a, s. 32). Torvik et al. potvrzují účinnost této škály. Ve studii provedené v domech s pečovatelskou službou zjistili, že při použití škály DOLOPLUS-2 byla bolest častěji diagnostikována, než v případech, kdy byla bolest určena pouze odhadem sester bez použití škály k hodnocení bolesti (Torvik et al., 2010, s. 1-9). ECPA hodnotí 11 položek ve třech dimenzích- známky bolesti před péčí, po péči a během aktivity. Klinické využití této škály však vyžaduje ověření výzkumem. (Holmerová et al., 2009a, s. 32). PACSAL je dotazníkem pro měření bolesti vytvořený speciálně pro seniorskou populaci s omezenou schopností komunikace, je zaměřen na jemné změny chování (Holmerová et al., 2009, s. 32). Volicer a Kršiak píší, že tato stupnice je platná při rozlišení akutní bolesti od nepohodlí pacienta, není však jisté, zda dokáže odlišit od nepohodlí bolest chronickou. Spolehlivost této škály nebyla měřena (Volicer, Kršiak, 2006, s. 12). MOBID hodnotí bolest při provádění ošetřovatelské péče, kdy pečující sledují nonverbální projevy pacienta a zaznamenávají je v desetistupňové numerické škále (Holmerová et al., 2009a, s. 34). Sleduje se především hlasová reakce vyjadřující bolest, bolestivé grimasy a obranná gesta. Tato stupnice slouží jako užitečná pomůcka především v ošetřovatelských zařízeních, byla prokázána její účinnost při hodnocení intenzity a lokalizace bolesti (Holmerová et al., 2009b, s ). PAINAD je určena pro pacienty s pokročilou demencí, hodnotí 5 položek (dýchání, vokalizace, výraz obličeje, řeč těla a utěšování). Tato škála byla přeložena do češtiny a jeví se jako vhodná pro používání v českých podmínkách. Rozeznání bolesti u pacientů s demencí je nezbytné pro zlepšení kvality péče a zlepšení kvality života pacientů (Holmerová et al., 2009a, s ). Jordan et al. ve své studii potvrzují účinnost této škály k rozeznání bolesti u pacientů s demencí. Dále zjistili, že je tato škála platná při posouzení účinku analgetické terapie. Jako 13

14 negativum uvádí, že vyhodnocení bolesti může být falešně pozitivní při psychosociálním stresu (Jordan et al., 2010, s ) Poruchy příjmu potravy a tekutin Snížený příjem potravy je u pacientů s demencí běžný. Mezi příčiny patří ztráta chuti k jídlu, ztráta pocitu hladu, neschopnost rozeznat potraviny, bránění se krmení a poruchy polykání (Rexach, 2012, s. 134). Také Kumar a Kuriakose ve svém článku píší, že velká část pacientů v pokročilé demenci přestává jíst, mezi důvody řadí poruchy polykání, strach z aspirace a udušení, nedostatek chuti a averzi k jídlu (Kumar, Kuriakose, 2013, s. 130). Mitchell et al ve své studii provedené v domech s pečovatelskou službou u pacientů s demencí uvádějí, že 90,4% pacientů mělo v posledních 3 měsících života problémy s příjmem potravy a u 38,6% pacientů došlo k úmrtí během 6 měsíců od začátku problémů s příjmem potravy (Mitchell et al, 2009, s ). Rexach považuje za vhodné přezkoumat všechny faktory, které nějakým způsobem můžou pacientovi bránit v příjmu potravy. Měla by být zhodnocena přítomnost jiných chorob, protože často tento problém vzniká při akutní patologii. Také špatný stav dutiny ústní může být důvodem k odmítání stravy, je tedy třeba stav úst a zubů přezkoumat a eventuálně léčit. Dalším důvodem může být špatná kontrola příznaků, jako je zácpa a s ní spojené bolesti břicha. Nechutenství, nevolnost a zácpu mohou způsobovat některé léky, proto by měli být revidovány a ty, které nejsou nezbytné, by měly být vysazeny. Pokud mají pacienti problémy s polykáním, řešením může být podávání kašovité stravy, změna velikostí porcí a četností jídel. Důležitá je taky správná technika krmení, kdy je třeba podávat jídlo a tekutiny po malých dávkách, pacienta povzbuzovat a připomínat polykání každého sousta (Rexach, 2012, s. 136). Také Volicer píše, že pokud pacienti mají poruchy polykání a dusí se během krmení, může být řešením změna konzistence stravy. Řídké tekutiny vedou více k aspiraci než tekutiny kašovité, například jogurt je lepší než mléko (Volicer, 2003, s. 18). U pacientů s těžkou demencí je snížená rychlost metabolismu v důsledku ztráty svalové hmoty, nedostatku pohybu a atrofie mozku, což vede ke sníženému příjmu potravy a hubnutí. Množství přijatého jídla se tak může zdát nedostačující, neznamená to však, že pacient umírá hlady (Rexach, 2012, s. 135). Problémy s jídlem a polykáním jsou příznakem postupující demence a mohou signalizovat, že pacient vstupuje do terminální fáze nemoci. Tyto problémy způsobují 14

15 značné obavy a úzkost mezi členy rodiny, pečovateli a zdravotníky a vedou k etickým a morálním otázkám o umělé výživě (Parker, Power, 2012, s. 26). Příbuzní si často dělají starosti, že jejich blízký trpí hladem a žízní. Pacienti v terminálním stádiu demence však pocitem hladu a žízně netrpí a nutit je k jídlu a pití jim může být extrémně nepříjemné. Uspokojit je může důvěrně známé jídlo a tekutiny podávané v malém množství-jen tolik, kolik přijmou. Důležitá je také pravidelná péče o dutinu ústní. (Chung, 2013, s. 287). Palecek et al. zastávají názor, že komfort pacienta během krmení je prvořadý a to i v případě, že dochází k hubnutí nebo podvýživě. Považují za vhodnější pacienta krmit než zavádět sondu. Cílem tohoto přístupu je maximalizovat pohodlí pacienta, ne maximalizovat perorální příjem (Palecek et al., 2010, s. 583). Rovněž Volicer si myslí, že výživa sondou u pacientů s terminální demencí je nevhodná. Výživa sondou snižuje komfort pacienta, který se často snaží o odstranění sondy, a tudíž musí být přivazován. Pacient živený sondou nemůže ocenit chuť jídla a také přichází o sociální interakci při krmení (Volicer, 2003, s. 18). Rexach v přehledu literatury prezentuje poznatky o tom, že enterální výživa sondou neposkytuje výhody pacientům s demencí. Sonda nebrání aspiraci slin a žaludečního obsahu, není tedy uspokojivým řešením pro prevenci aspirační pneumonie. Rovněž nezabrání změnám chuti, nechutenství, slabosti a podvýživě. Nemá vliv na zlepšení stavu či prodloužení délky života. Výživa sondou nezlepšuje průběh hojení dekubitů a ani nezabrání vzniku dekubitů nových. Naopak může zvyšovat riziko jejich vzniku a to ze dvou důvodů. Jedním z nich je snaha zabránit pacientovi v odstranění sondy, kdy se pacient farmakologicky či fyzicky zklidní a tím se omezí jeho hybnost. Druhým důvodem je zvýšená produkce moči a stolice, která způsobuje vlhkost v plenkových kalhotkách a přispívá tak ke vzniku dekubitů (Rexach, 2012, s. 135). Výživa sondou by neměla být automatickou odezvou na snížený objem stravy a na poruchy polykání v terminálním stádiu demence (Chung, 2013, s. 287). Snížený příjem potravy a poruchy polykání jsou častým důvodem hospitalizace, kdy přirozenou reakcí je zajistit dostatečnou výživu a hydrataci jakýmkoliv způsobem, to znamená zavedení nasogastrické sondy nebo perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG). Cílem péče v terminální fázi demence by však nemělo být zajištění dostatečné výživy a hydratace vedoucí k prodlužování života, ale především zajištění pohodlí a komfortu pacienta (Parker, Power, 2012, s ). Krmení pacienta malými dávkami jídla lžičkou, podávání malého množství tekutin ke zvlhčování úst a rtů a dobrá péče o chrup je pro 15

16 většinu pacientů lepší než krmení sondou (Kumar, Kuriakose, 2013, s. 130). Úkolem zdravotníků je poučit rodiny pacientů, že snížená chuť k jídlu a poruchy polykání patří k demenci, poskytnout rady, v jakých polohách je vhodné krmit pacienta, jaká by měla být konzistence a množství podávané stravy. Tyto informace pomůžou snížit počet hospitalizací pacientů s demencí a eliminují potřebu agresivních zákroků jako je enterální výživa (Kostrzewa, 2013, s. 14). Rexach píše, že enterální výživa nemusí zlepšit kvalitu života, ale ve skutečnosti může zvýšit pacientovo utrpení a nepohodlí, může zvýšit přítomnost symptomů jako je kašel a nevolnost. Naopak dehydratace může být pro pacienta pohodlnější, protože snižuje množství hlenu, snižuje produkci tělesných tekutin, čímž se snižuje potřeba koupání pacienta a výměny plen (Rexach, 2012, s. 135). Holmerová, Rokosová, Vaňková jsou rovněž proti zavádění sondy či PEG v případě, že již není naděje na zlepšení kvality života. Důležitá je podle nich přiměřená hydratace, která vede ke zlepšení komfortu pacienta i v terminálním stádiu nemoci (Holmerová, Rokosová, Vaňková, 2006, s. 82). Autorka Grofová píše, že hydratace je absolutně nutná ve všech fázích nemoci. Pacient nesmí trpět žízní a pocit žízně je třeba důsledně tlumit. Dehydratace může vést k neklidu pacienta a patří ke stejně tíživým vjemům, jako je bolest nebo dušení (Grofová, 2009, s. 276). Hydratace by měla být šetrná a měla by mírnit trýznivé příznaky jako je nadměrná suchost sliznic, nadměrná a tedy trýznivá koncentrace moči, nemožnost odkašlat či odsát hleny, pokud se tvoří. Úlevu pacientům také přináší zvlhčování úst (Rusina et al., 2010, s. 115) Komunikace V terminálním stádiu demence ztrácí pacienti schopnost účinně slovně komunikovat nebo nekomunikují vůbec (Volicer, 2003, s. 16). Minimální či zcela vymizelá komunikace je charakteristickým příznakem tohoto stádia onemocnění a bývá identifikovatelná pouze těmi nejbližšími (Holmerová et al., 2010, s. 143). Omezená verbální komunikace klade nároky na schopnost zdravotníků navázat s pacientem kontakt, umět mu porozumět a komunikovat nonverbálně (Holmerová et al, 2013, s. 162). Častou a přetrvávající chybou mnoha zdravotníků je myslet si, že pacient, který nekomunikuje, vlastně nic nepotřebuje. Opak je pravdou, i pacienti s omezenou schopností komunikace jsou schopni vnímat laskavý přístup pečujících, vlídné prostředí a tváře a jsou schopni prožívat pocity spokojenosti a štěstí. Tito pacienti 16

17 potřebují kvalitní a laskavou péči, kdy je třeba věnovat zvýšenou pozornost neverbálním signálům, které nám poskytují (Holmerová, Vaňková, 2005, s ). Metody komunikace by měly být přizpůsobeny pacientově změněné schopnosti přijímat a zpracovávat informace. Důraz je kladen na nonverbální komunikaci, přiměřené podněty pro všechny smysly, taktilitu, laskavost, individuální přístup k pacientovi a skutečnost, že pacient vnímá daleko víc, než se může zdravotníkům zdát. Všechny tyto zásady jsou součástí terapeutických přístupů, které lze využívat u pacientů s demencí, jedná se například o pre-terapii, habilitační terapii, maieutický přístup, bazální stimulaci (Holmerová et al., 2004, s. 18). V terminálním stádiu doporučují Holmerová et al. maieutický přístup. Jedná se o rozvíjení schopnosti ošetřovatelského personálu pracovat s prožitkem, empatií, citlivou interakcí, energií a vztahem. Učí překonávat pocit bezmoci při práci s těmito pacienty a učí navázat kontakt i přes veškerá omezení, která demence přináší (Holmerová et al., 2005, s. 452). Long píše, že pro pacienty s demencí, kteří nejsou schopni verbálně komunikovat, se stává prostředkem komunikace jejich chování. Chováním vyjadřují své potřeby, radosti a frustrace. Úkolem zdravotníků je umět identifikovat příčiny poruch chování a zajistit intervence k jejich odstranění. Vhodný je jemný a mírný přístup, útěcha, domluva a rozptýlení (Long, 2009, s. 20). Chang ve svém výzkumu zjistil, že zdravotníci považují neschopnost verbální komunikace za velký problém, protože je obtížné vyhodnotit potíže pacienta. V těchto případech je důležité využívat pozorovací schopnosti zdravotníků a zajistit kontinuitu péče a předávání informací mezi všemi pečujícími (Chang et al, 2009, s. 45). Další autoři udávají, že komunikace s pacienty s demencí je velmi náročná a zdlouhavá, protože se opírá jen o nonverbální techniky. Nezbytné je komunikovat s pečující osobou či ošetřujícím personálem a získávat informace od rodiny. Kontinuita a kvalita této komunikace významně ovlivňuje kvalitu péče (Rusina et al., 2010, s. 115). Stejného názoru je Havlénová a Kabelka, kteří uvádí, že řeč pacientů v terminálním stádiu demence je nesrozumitelná, proto je komunikace s rodinou pacienta důležitou součástí péče (Havlénová, Kabelka, 2010, s ) Poruchy chování Mezi časté komplikace pozdních fází demence patří poruchy chování, jedná se o fyzickou agresivitu, halucinace, neklid, poruchy spánku a úzkost. Tyto nekognitivní 17

18 poruchy chování se souhrnně označují jako BPSD (behaviorální a psychologické symptomy demence). Všechny tyto příznaky vedou k citovému utrpení pacienta a jeho rodiny a zvyšují riziko úmrtnosti a hospitalizace (Rexach, 2012, s. 136). Behaviorální projevy bývají často rodinou a pečovateli označovány jako neklid pacienta. Pod tímto označením se může skrývat úzkost, negativizmus, depresivní projevy, motorický neklid s různými stereotypními pohyby, halucinatorně-delirantní stavy. Přestože neklid bývá přisuzován výhradně pacientovi, často může být společným symptomem pacienta a jeho okolí. Rusina et al. uvádějí 5 základních příčin tzv. neklidu u pacienta trpícího demencí: neklid pacienta při vyčerpání pečovatele pečovatelé si kladou za vinu zhoršování stavu pacienta a svůj stres na něj přenáší neklid pacienta jako projev strachu ze samoty nebo opuštěnosti neklid při projevech agresivity plynoucích z úzkosti a deprese neklid pacienta v rámci halucinatorně-delirantních stavů - bývá projevem náhlé dekompenzace demence (při komplikacích přidružených onemocnění, při interkurentní infekci, při dehydrataci) neklid jako vyjádření bolesti Léčba neklidu spočívá v ovlivnění vyvolávající příčiny, v užití nefarmakologických přístupů a v případě nutnosti i v používání cílené farmakoterapie (Rusina et al., 2010, s ). Dle Sheardové jsou nefarmakologické intervence účinným prostředkem ke zvládání psychiatrických komplikací a k redukci stresové zátěže pečujících osob (Sheardová, 2011, s. 13). Rexach uvádí, že příčinou poruch chování jsou často fyzické problémy, jako je infekce, bolest, dehydratace. Je proto důležité provést kompletní klinické zhodnocení pacienta a léčit vyvolávající příčinu porušeného chování. Pro léčbu BPSD je vhodný nefarmakologický přístup (Rexach, 2012, s. 136). Také Holmerová a Vaňková zastávají názor, že při léčbě BPSD by se měly upřednostnit nefarmakologické přístupy před farmakologickými. Mezi základní principy nefarmakologických přístupů patří pečlivá analýza všech souvislostí a možných příčin poruch chování, respektování pacientovi individuality a lidské důstojnosti (Holmerová, Vaňková, 2005, s. 412). Zdravotníci by měli být schopni kvalifikovaně analyzovat příčiny problematického chování, které může být způsobeno somatickou poruchou (bolest, dyskomfort, dehydratace, zácpa, retence moči a další), (Holmerová et al., 18

19 2013, s. 162). Posouzení všech souvislostí, které poruchy chování vyvolávají nebo zhoršují, umožní změnit přístup k pacientům tak, aby se problémové chování minimalizovalo (Holmerová et al., 2005, s. 450). Poruchy chování jsou posuzovány a vedeny jako příznaky nepohodlí pacienta, proto je důležité se zabývat primárními potřebami, jako je hlad, žízeň, mokré pleny, pocity chladu nebo tepla a další. Je lepší tyto potřeby předvídat, než čekat až způsobí poruchy chování, které následně vedou k podávání psychofarmak a k fyzickému omezení pacienta (Long, 2009, s. 20). Další příčinou poruch chování a psychiatrických příznaků mohou být také lékařské zákroky, protože pacienti nechápou jejich účel a potřebu. Před každým lékařským zákrokem je nutné stanovit, jaký je očekávaný účinek a jakým způsobem tento zákrok ovlivní pacienta. Je nutné se vyvarovat neúčinných zákroků, které způsobí pacientovi utrpení a poruchy chování, nebo alespoň tyto zákroky omezit (Volicer, 2003, s. 16). 19

20 2 PŘEKÁŽKY V POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE PACIENTŮM S DEMENCÍ 2.1 Nedostatek obecného povědomí o demenci jako terminální nemoci Někteří zdravotníci a velká část laické veřejnosti si neuvědomují, že demence je smrtelná a nevyléčitelná nemoc, které není věnována dostatečná pozornost a ve zdravotnické dokumentaci bývá zmiňována jen okrajově a zřídka je uváděna jako důvod přijetí do nemocnice, v popředí jsou tradičně uváděny jiné diagnózy (např. zlomenina krčku kosti stehenní, infekce kůže apod.) Stejně tak příbuzní nemocného nerozumí skutečnosti, že pády, zlomeniny a proleženiny jsou projevem terminální fáze nemoci. Nedostatek obecného povědomí o demenci brání adekvátnímu využití paliativní péče (Stolička, Bužgová, 2012, s. 347). Demence je jednou z hlavních příčin úmrtí v USA, přesto se o ní málokdy uvažuje jako o terminálním onemocnění (Mitchell et al., 2009, s. 1529). Často je demence vnímána jako pouhý důsledek stárnutí, kdy dochází k výpadkům paměti. Tento pohled je však nepřesný, ztráta paměti je sice prvotním příznakem demence, nicméně se jedná o onemocnění charakteristické nezvratným postižením mozku a tudíž jde o onemocnění terminální. Má za následek fyziologické změny, které nakonec způsobují smrt. Neznalost terminální povahy demence vede k přehnaně agresivní léčbě ve finálním stádiu a je velkou zátěží pro pacienty a rodiny. Pokud zdravotníci nahlížejí na demenci jako na terminální onemocnění, mohou aplikovat vhodnější paliativní léčbu a tím zajistit pacientům a rodinám naději na poklidný a smysluplný zbytek života (Kostrzewa, 2013, s ). Také Kumar a Kuriakose ve svém článku píší, že pro mnoho zdravotníků a příbuzných je obtížné uznat demenci jako smrtelné onemocnění. Je proto zásadní zlepšovat povědomí a vzdělávat příbuzné i zdravotníky o pokročilé demenci a tím zajistit posun od agresivního lékařského ošetření k paliativní péči (Kumar, Kuriakose, 2013, s. 129). Rovněž Ryan ve své studii, která byla provedena mezi zdravotnickými pracovníky paliativní péče, zjišťuje, že někteří zdravotníci nechápou demenci jako terminální nemoc, ale považují ji za normální patologický aspekt stárnutí a nejsou schopni uznat demenci jako příčinu smrti. Tato neznalost je překážkou pro poskytování paliativní péče. Část zdravotníků v této studii zastává názor, že pacienti s demencí nesplňují podmínky pro poskytování paliativní péče, protože jejich potíže jsou jiné než u pacientů s rakovinou. Jako problém uvádí obtížné vyhodnocení 20

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek O. Sláma, MOU Brno Osnova Co bolí naše seniory Proč je důležité rozpoznat a léčit bolest Několik poznámek k léčbě bolesti u seniorů Bolest u seniorů

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty O. Sláma, MOU Brno XII. BDPM 26.10.2006 Předmětem zájmu PM je velmi různorodá skupina pacientů Různá diagnóza, různá prognóza,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

Léčba pokročilédemence paliativnípřístup. Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha

Léčba pokročilédemence paliativnípřístup. Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha Léčba pokročilédemence paliativnípřístup Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha Terapie demencí Kauzální Symptomatická Terapie demencí Kauzální Symptomatická Paliativní - komfort a důstojné

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, MOU Brno Proč je důležité, aby si lékař s pacientem dobře rozuměli, když je řeč o bolesti Několik poznámek k léčbě bolesti morfinem a silnými opioidy Sedmero

Více

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v geriatrii Specifika chorob v geriatrii Charakteristika chorob ve vyšším věku

Více

Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou

Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou Mgr. Markéta Koutná, DSP FZV UP Olomouc školitel: PhDr. Andrea Pokorná PhD., LF MU, Brno Bolest u chronické (nehojící se) rány BOLEST

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním vylučovacího systému - glomerulonefritis

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním vylučovacího systému - glomerulonefritis Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním vylučovacího systému - glomerulonefritis Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater 1. Vysvětlete příznak - dekubitus 2. stupně. 2. Klient má dekubitus - jaké budou Vaše ošetřovatelské

Více

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučových cest

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučových cest Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním CHOPN. Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučových cest Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM PALIATIVNÍ PÉČE =aktivní péče orientovaná na kvalitu života, poskytovaná pacientům, kteří trpí nevyléčitelnou

Více

Ústav ošetřovatelství

Ústav ošetřovatelství NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 Studijní program: Ošetřovatelství Studijní obor: Všeobecná sestra Forma studia: Prezenční a kombinovaná Akademický rok: 2012/2013 Jedná se o

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří. Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty v gerontologii I. GERONTOLOGIE

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Péče o K/N na chirurgického oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - komplikace gastroduodenálního vředu

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - komplikace gastroduodenálního vředu Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - komplikace gastroduodenálního vředu Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě

Více

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta se sádrovou fixací 2. Určete aktuální ošetřovatelské problémy.

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta se sádrovou fixací 2. Určete aktuální ošetřovatelské problémy. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním CHOPN. Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta se sádrovou fixací Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace:

Více

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit

Více

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 ČSPM ČSL JEP Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7, 656 53 Brno www.paliativnimedicina.cz info@paliativnimedicina.cz Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 Stanovisko České společnosti

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta po úraze pohybového aparátu

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta po úraze pohybového aparátu Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta po úraze pohybového aparátu Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů

Více

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučníku

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučníku Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučníku Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Složení zkoušky: 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti- Dům sv. Antonína Moravské Budějovice (max. 50 bodů) 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva učebna VT, písárna (max. 50 bodů) Témata

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Péče o K/N na interním oddělení

Péče o K/N na interním oddělení Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním dýchacích cest - bronchopneumonie Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Zhodnoťte hodnotu

Více

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním střev

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním střev Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním střev 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního klienta navrhněte plán oše péče. 2. Určete aktuální ošetřovatelské problémy.

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s poruchou tepenného prokrvení končetin.

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s poruchou tepenného prokrvení končetin. Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s poruchou tepenného prokrvení končetin. Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Jak budeme asistovat

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty Vše co potřebujete vědět o hemoroidech Rady pro pacienty CO? CO? JAK? JAK? KDY? KDY? PROČ? PROČ? CO CO jsou hemoroidy? je hemoroidální onemocnění? Anatomie řitního kanálu a konečníku Hemoroidy jsou přirozenou

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Pacienti s těžkou demencí v dlouhodobé péči. Iva Holmerová

Pacienti s těžkou demencí v dlouhodobé péči. Iva Holmerová Pacienti s těžkou demencí v dlouhodobé péči Iva Holmerová Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži hly 63,6 62,2 le 80,7 74,7 % hly 78,8% 83,3% rozdíl muži ženy: 6 let (LE), 1,4 let (HLY) P.Wija, 2013

Více

Ošetřovatelská péče v geriatrii

Ošetřovatelská péče v geriatrii Ošetřovatelská péče v geriatrii Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se základní terminologií z oboru geriatrie, odlišit průběh onemocnění

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v

Více

Kdy a jak zahájit paliativní péči na ICU? Renata Černá Pařízková

Kdy a jak zahájit paliativní péči na ICU? Renata Černá Pařízková Kdy a jak zahájit paliativní péči na ICU? Renata Černá Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

Klinická, etická a právní dilemata v péči o pokročile a nevyléčitelně nemocné

Klinická, etická a právní dilemata v péči o pokročile a nevyléčitelně nemocné Klinická, etická a právní dilemata v péči o pokročile a nevyléčitelně nemocné 9:00-10:00 MUDr. O. Sláma, Ph.D. Úvod. Klinická a etická dilemata v onkologické paliativní péči 10:00-11:00 MUDr. B. Szonowská

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

LOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra)

LOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra) LOGBOOK Specializační vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V INTERNÍCH OBORECH (všeobecná sestra) Ministerstvo zdravotnictví České republiky Palackého náměstí 4, 8 0 Praha tel.: + 40 4 97, e-mail: onp@mzcr.cz,

Více

Potřeba - je stav organizmu charakterizovaný napětím, vzniklým z nedostatku nebo přebytku, směřující k znovuobnovení homeostázy.

Potřeba - je stav organizmu charakterizovaný napětím, vzniklým z nedostatku nebo přebytku, směřující k znovuobnovení homeostázy. Potřeby Potřeba - je stav organizmu charakterizovaný napětím, vzniklým z nedostatku nebo přebytku, směřující k znovuobnovení homeostázy. - živočichové - výraz vztahu - adaptace, vnitřní integrita - cyklický

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

íselný kód NANDA - I název ošet ovatelské diagnózy

íselný kód NANDA - I název ošet ovatelské diagnózy Tabulka 3 Číselné řazení ošetřovatelských diagnóz (RALPH, S., S. et al. Nursing Diagnoses: Definitions & Classification 2005 2006. Philadelphia: NANDA, 2005. 291 s. ISBN 0-9637042-4-9) číselný kód NANDA

Více

Nezastupitelnost nutričního terapeuta v ambulantní nutriční péči. F. Novák IV. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Nezastupitelnost nutričního terapeuta v ambulantní nutriční péči. F. Novák IV. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha Nezastupitelnost nutričního terapeuta v ambulantní nutriční péči. F. Novák IV. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha DIETNÍ VÝŽIVA 2016 Nutriční ambulance 4.interní kliniky VFN Spolupráce s nutričním

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze

Více

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno Kdo je pacient v paliativní péči Kdo se podílí na péči o nevyléčitelně nemocného? Komunikace s rodinou, pečujícími Možnosti a úskalí mezioborové spolupráce?

Více

Evropská charta pacientů seniorů

Evropská charta pacientů seniorů Evropská charta pacientů seniorů Doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti

Více

Familiární středomořská (Mediterranean) horečka (Fever)

Familiární středomořská (Mediterranean) horečka (Fever) www.printo.it/pediatric-rheumatology/cz/intro Familiární středomořská (Mediterranean) horečka (Fever) Verze č 2016 2. DIAGNÓZA A LÉČBA 2.1 Jak se nemoc diagnostikuje? Obecně se uplatňuje následující postup:

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Zkouška je složena ze dvou částí. 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva Obsah 1. části Praktická část maturitní zkoušky bude probíhat v Domově

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - vředová choroba gastroduodena

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - vředová choroba gastroduodena Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - vředová choroba gastroduodena Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Určete aktuální

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s komplikacemi diabetu mellitu

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s komplikacemi diabetu mellitu Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s komplikacemi diabetu mellitu Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů

Více

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno Východiska: ALS je nezvratně progredující, v současné době nevyléčitelné onemocnění vedoucí k ztrátě: Hybnosti Schopnosti přijímat

Více

Ošetřovatelská péče u klienta s před operací TEP. Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace:

Ošetřovatelská péče u klienta s před operací TEP. Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: Péče o K/N na ortopedickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s před operací TEP Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Zhodnoťte aktuální či potencionální ošetřovatelské

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Zdravotní péče ošetřovatelská péče

Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdeňka Mikšová Olomouc 29.11.2016 Ošetřovatelská péče Rozpoznání příznaků poruchy zdraví Svépomoc a pomoc Svépomoc a pomoc při poruše zdraví při poruše zdraví Dodržování

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová ALZHEIMEROVA CHOROBA Markéta Vojtová Co je to Alzheimerova choroba 1 Chronické progresivní onemocnění mozku degenerativní zánět neuronů naprostá závislost jedince na okolí 1907 Alois Alzheimer německý

Více

Metodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG

Metodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG Metodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG 009.2012 Platná verze MKN-10 Pro rok 2012 je platnou verzí Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů 2. aktualizované

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním dýchacích cest - CHOPN

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním dýchacích cest - CHOPN Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním dýchacích cest - CHOPN Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Vyjmenujte zásady, které

Více

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první

Více

Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D.

Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D. Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči 24.8.2009 Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D. Komunikace je základem humánního ošetřovatelství. Je to nástroj, který

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 POBYTOVÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (7776586) ODLEHČOVACÍ SLUŽBA (9346727) Číslo jednací Došlo dne:

Více

Demence výzva a příležitost v dlouhodobé péči

Demence výzva a příležitost v dlouhodobé péči Demence výzva a příležitost v dlouhodobé péči Iva Holmerová Předsedkyně Alzheimer Europe Gerontologické centrum a UK FHS CELLO INTERDEM Dnešní sdělení k demenci a dlouhodobé péči (demence jako průbířský

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM POBYTOVÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA (7776586) ODLEHČOVACÍ SLUŽBA (9346727) Číslo jednací Došlo dne:

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

POTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ. Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová

POTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ. Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová POTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová MASLOWOVA HIERARCHIE POTŘEB SKUPINY LIDSKÝCH POTŘEB čtyři nosné skupiny lidských potřeb: a/ potřeby biologické - tělesné b/ potřeby

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více