Lékárna jako pilíř dispenzace či jedna z alternativ?

Transkript

1 Lékárna jako pilíř dispenzace či jedna z alternativ? XIX. OTC konference spol. Androsa - 4. října 2016 Mgr. Markéta Šafová, Head of Healthcare Research, ppm factum research ppm factum research

2 Metodika Výzkum Dodavatel Výzkumné šetření pro XIX. OTC konferenci ppm factum research s.r.o. Cílová skupina Reprezentativní vzorek populace ČR 15+ Metoda Osobní dotazování s podporou počítače (CAPI výzkum) Sběr dat Velikost výběrového souboru Výběr Analýza n = 995 Kvótní Reprezentativní vzorek populace ČR starší 15 let Kvótní proměnné: pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a region Zpracování statistickým programem SPSS, čištění dat, třídění 1. a 2. stupně 2

3 Nákup Rx, OTC a DS Q1a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání léků na recept a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o lécích, které si nemůžete volně koupit v lékárně, ale musíte mít na ně recept od lékaře. Nákup R x, OTC a DS Přípravek na recept 93% 88% někdy koupil/a Většina populace, 9 lidí z 10, zakoupila v uplynulém roce preskripční přípravek a volně prodejný lék. Volně prodejný lék 92% 90% koupil/a v posledním roce DS si koupily necelé tři čtvrtiny obyvatel Česka starší 15 let. Doplněk stravy 76% 73% Ti, kteří R x, OTC či DS někdy zakoupili, tak jej nakupují opakovaně. Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 3

4 Nákupní kanály R x přípravků Q1a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání léků na recept a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o lécích, které si nemůžete volně koupit v lékárně, ale musíte mít na ně recept od lékaře. Místo nákupu R x přípravku V kamenné lékárně 85% 90% ženy, senioři, ekonomicky neaktivní, lidé z domácností s nejnižšími příjmy V ordinaci lékaře lékař mi lék na recept vydal/ prodal sám 18% 23% Stále trvá ženy, obyvatelé Moravy Lék na recept jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej vydal lékárník 7% 6% 6% 5% Zatím marginální lidé ve věku let, lidé se SŠ/VŠ vzděláním, ekonomicky aktivní, nadprůměrné příjmy, obyvatelé velkoměst ženy, VŠ vzdělání, z Prahy a z velkoměst Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum 1% 1% Úzká skupina, ale nákupy opakuje někdy využil/a využil/a v posledním roce Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 4

5 Četnost využití nákupních kanálů R x přípravků Q1b) Jak často jste v posledním roce lék na recept tímto způsobem získal/a? Četnost využití nákupního kanálu v uplynulém roce (data v %; n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili) V kamenné lékárně (n=897) x ročně V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej vydal lékárník (n=62) x ročně Lék na recept jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně (n=74) x ročně V ordinaci lékaře lékař mi lék na recept vydal/ prodal sám (n=233) x ročně Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum (n=12) x ročně 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ani jednou 1x-2x ročně 3x-4x ročně 5x a vícekrát ročně Nevím Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili 5

6 A co nám z toho vyplývá - R x Pro léky na předpis chodíme hlavně do klasické kamenné lékárny a také občas přímo k lékaři, ostatní zákonné cesty využíváme zatím velmi omezeně. V lékárně nakupujeme preskripční léky v průměru 3x ročně. Každý z nás využil při nákupu R x v minulém roce v průměru 1,5 distribučních kanálů. Baťůžkaření lékařů nevymizelo, 18 % populace tuto možnost získání preskripčního přípravku využilo v posledních 12 měsících. Z těch, kteří u lékaře nakupují R x léky, jich téměř pětina nakupuje pravidelně 3x a vícekrát za rok (nejčastěji lidé s nízkými příjmy a z měst o 5-20 tis. obyv.). 6

7 dominance Nákupní kanály OTC přípravků Q2a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání volně prodejných léků, tj. léků které je možné zakoupit bez receptu, jako jsou např. běžné léky na chřipku a nachlazení, bolest hlavy apod. a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o volně prodejných lécích, které si můžete bez receptu. Místo nákupu OTC přípravků Přímo v kamenné lékárně 90% 88% ženy, lidé s vyššímu příjmy V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej prodal lékárník V ordinaci lékaře lékař mi lék prodal sám Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou Na benzínové pumpě 13% 12% 11% 9% 8% 8% 7% 6% 5% 3% Konkurence lékáren INT. V OTC zatím lékárnám příliš nekonkuruje marginální ženy, obyvatelé Prahy ženy, lidé s nízkými příjmy lidé do 44 let, s vyšší mi příjmy, SŠ/VŠ, obyv. Prahy a velkoměst let, lidé s VŠ vzd. a s vyššímu příjmy, ekon. aktivní let, SŠ vzd., ekon. aktivní, lidé s vyššímu příjmy Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum 1% 1% ženy někdy využil/a využil/a v posledním roce Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 7

8 Četnost využití nákupních kanálů OTC přípravků Q2b) Jak často jste v posledním roce volně prodejný lék tímto způsobem získal/a? Četnost využití nákupního kanálu v uplynulém roce (data v %; n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili) Pravidelně se opakující nákupy Přímo v kamenné lékárně (n=898) x ročně Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou, kurýrem či jsem si jej vyzvedl/a ve výdejně typu ULOŽENKA apod. (n=67) x ročně V ordinaci lékaře lékař mi lék prodal sám (n=107) x ročně V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej prodal lékárník (n=127) x ročně Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně (n=84) x ročně Na benzínové pumpě (n=45) x ročně Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum (n=10) x ročně 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ani jednou 1x-2x ročně 3x-4x ročně 5x a vícekrát ročně Nevím Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili 8

9 A co nám z toho vyplývá - OTC I pro OTC chodíme nejčastěji a opakovaně do lékáren. Menší část nákupů OTC probíhá v ordinacích lékařů a na internetu. Na internetu zatím nakupují OTC hlavně mladší a vzdělanější skupiny obyvatel. Jejich počet se však bude zvyšovat. Pro nákup OTC jejich nakupující v průměru využili v minulém roce 1,5 nákupního kanálu. 9

10 mladší, bohatší, z měst Nákupní kanály doplňků stravy Q3a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání doplňků stravy tzn., přípravků jako jsou vitaminy, minerály, bylinné preparáty apod. a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o doplňcích stravy, nikoli o volně prodejných lécích. Místo nákupu doplňků stravy Přímo v kamenné lékárně 66% 63% ženy, obyvatelé Čech V super / hypermarketu, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu 25% 24% ženy, lidé se SŠ vzděláním a obyvatelé Moravy V běžné drogerii, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu 16% 15% ženy, obyvatelé středních a velkých měst Ve specializovaném obchodě s doplňky stravy jako např. VITALAND 13% 12% ženy, lidé do 29 let, s vyššími příjmy, z Prahy a velkoměst V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej lékárník prodal 10% 9% ženy, s průměrnými a vyššími příjmy Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou 10% 9% lidé do 44 let, ekon. aktivní, s vyššími příjmy Jinde např. ve fitnescentru, u kadeřnice, kosmetičky apod. 7% 6% lidé do 29 let, ekonom. aktivní, s vyššími příjmy Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně 7% 6% ekon, aktivní, s vyššími příjmy, obyv. Prahy a velkoměst V ordinaci lékaře lékař mi doplněk stravy prodal sám 3% 3% ženy, lidé s nižšími příjmy a obyv. menších měst Na benzínové pumpě 2% 2% Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum 1% 1% někdy využil/a využil/a v posledním roce Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR

11 Četnost využití nákupních kanálů doplňků stravy Q3b) Jak často jste v posledním roce nějaký doplněk stravy tímto způsobem získal/a? Četnost využití nákupního kanálu v uplynulém roce (data v %; n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili) Přímo v kamenné lékárně (n=660) x ročně Jinde např. ve fitnescentru, u kadeřnice, kosmetičky apod. (n=69) V běžné drogerii, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu (n=160) V super / hypermarketu, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu (n=248) Ve specializovaném obchodě s doplňky stravy jako např. VITALAND (n=131) Na benzínové pumpě (n=18) Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně (n=66) V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej lékárník prodal (n=96) x ročně; Všechny nákupní kanály pro DS jsou využívány s obdobnou frekvencí Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum (n=15) V ordinaci lékaře lékař mi doplněk stravy prodal sám (n=34) Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou (n=96) % 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ani jednou 1x-2x ročně 3x-4x ročně 5x a vícekrát ročně Nevím Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili 11

12 A co nám z toho vyplývá - DS I když je lékárna hlavní obchodní kanál pro DS, tak rozhodně není jediný. Lidé se při nákupu DS neomezují přímo na lékárnu, pro nákup DS jejich nakupující v průměru využili 2,2 nákupního kanálu. Internetový prodej, specializované obchody, fitness centra, kosmetické salony a kadeřnictví apod. jsou místem nákupu DS pro mladší a movitější lidi z měst. 12

13 Závěrem Lékárna jako pilíř dispenzace či jedna z alternativ? Zatím ano, ale Vzhledem k zákonným omezením je (a bude) prodej R X přípravků stále lokalizován do lékárny. Regulace však výrazně limitují lékárníkův zisk. Prodej OTC a DS je pro lékárnu zásadní a i toto krátké šetření ukazuje, že hlavně DS se k uživatelům dostávají několika nákupními kanály. Pro lékárny to znamená jediné usilovně a soustavně pracovat na úspěšném prodeji OTC a DS (Cat Man, reklama, věrnostní programy, vlastní on-line shop ). 13

14 Připravila Markéta Šafová, ppm factum research Mgr. Markéta Šafová, Head of Healthcare Research ppm factum research s.r.o. Office Park Nové Butovice / A Bucharova 1281/2, Praha13 Mobil: Tel.: Fax: safova@ppmfactum.cz Firma je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 13338, datum zápisu: 6. října 1992.IČO , DIČ CZ