Sociologie moderního města. Urbanizace měst Třetího světa a měst v průmyslových zemích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociologie moderního města. Urbanizace měst Třetího světa a měst v průmyslových zemích"

Transkript

1 Sociologie moderního města Urbanizace měst Třetího světa a měst v průmyslových zemích

2 Úvod Počátky rozsáhlé urbanizace moderních měst můžeme umístit do 19. století. Město lze definovat jako označení lidského sídla s vysokou hustotou obyvatel a komunikací, rozvinutou dělbou práce a poskytováním služeb uspokojujících převážnou většinu potřeb obyvatel a s vysokou mírou kulturní a hmotné směny. Konkrétní podoba města se velmi mění v závislosti na době a místě. (Jandourek, 2001: 155). Prudké a z počátku nekontrolované rozrůstání měst mělo řadu důsledků i na jejich, což konstatuje ve svých dílech řada autorů zabývajících se touto problematikou. Vývoj moderních velkoměst měl obrovský vliv nejenom na zvyky a chování lidí, ale také na jejich myšlení a cítění. (Giddens, 1999: 447). Názory autorů na vliv měst na sociální život se vždy lišily a je tomu tak i dnes. Jedni tvrdí, že je město zdrojem kultury, ekonomického rozkvětu, pohodlí a civilizace, druzí oponují tím, že město je naopak centrem zločinu a násilí, nedůvěřivosti, odcizení a agresivity lidí. Skutečnost se podle mého názoru nachází někde mezi těmito dvěma stanovisky. Pro mě je město centrem civilizace s dostatkem míst pokrývajících požadavky každodenního života. Cítím se zde bezpečně, ale zároveň v místech s větší koncentrací lidí zůstávám ostražitá. Myslím si, že to je zásadní nutností v dnešních městech udržet si ostražitost. Umět se pohybovat po ulicích i obchodních centrech s elegancí, nevrážet do lidí, nevcházet do vozovky před jedoucí auto atd., ale přesto jít svým tempem za svými záležitostmi a být při tom ostražitý. Lidé, kteří nejsou ostražití se snáze stávají aktéry dopravních nehod či nějaké formy násilí nebo zločinu. Město umí být vlídné k těm, kteří se v něm dokáží orientovat a přizpůsobit se jeho tempu a nebezpečné těm, kteří to nedokáží... 2

3 Tématem, kterému bych se ráda věnovala jsou rozdíly v urbanizaci měst Třetího světa a měst v průmyslových zemích. Vývoj osídlení Z demografického hlediska je zajímavé pozorovat vývoj a rozmístění nejlidnatějších světových sídel. Zhruba před padesáti lety bylo osm z deseti největších světových měst ve vyspělých zemích. Nyní se role obrátily a osm z deseti největších měst se nachází v Asii či Latinské Americe (Tab.1). Tab největších světových měst, 2011 Rank Name Country Population 1 Tokyo Japan 34,400,000 2 Canton China 25,400,000 3 Seoul Korea (South) 25,200,000 4 Shanghai China 24,900,000 5 Delhi India 23,500,000 6 Bombay India 23,200,000 7 Mexico City Mexico 23,000,000 8 New York United States of America 22,000,000 9 São Paulo Brazil 21,000, Manila Philippines 20,400,000 Zdroj: Proč tomu tak je, je nasnadě. Díky populačnímu růstu a faktu, že lidé ze skomírajícího venkova hledají ve městech práci, jsou města Třetího světa přelidněná. Díky náhlému zavedení moderní lékařské péče a celkové změně životního stylu došlo k výraznému poklesu úmrtnosti, ale porodnost zůstává stále vysoká. Vzniká tak mimo jiné nevyváženost v demografické struktuře obyvatelstva (např. v Mexiko City je až 45% populace mladší patnácti let, tedy v neproduktivním věku), což je zdrojem nejen sociálních, 3

4 ale také ekonomických problémů daného regionu. Vláda nemá potřebné finanční prostředky (především na vzdělávání mladých lidí) a to ještě více prohlubuje stávající krizi. Porodnost ve Třetím světě zůstává i přes tyto problémy vysoká (vliv tradic a náboženství). Jednou z mála velkých zemí Třetího světa, které se povedlo pomocí drastických protipopulačních opatření (politika jednoho dítěte) snížit porodnost a stabilizovat počet obyvatel zhruba na současné úrovni jedné miliardy obyvatel, je Čína. Podobného úspěchu stejnými metodami však nelze v ostatních zemích dosáhnout, jelikož v nich není možný tak vysoký stupeň centrálního dohledu, jako v Číně. Jedním z populačně nejrychleji rostoucích států je sousední Indie. V roce 2011 dosáhla hranice obyvatel a tato hodnota zcela určitě dále poroste. Zároveň dochází k výraznému přesunu obyvatel z venkova do městských oblastí. Následující tabulka (Tab.2.) zobrazuje nárůst počtu venkovského i městského obyvatelstva v Indii během 20. století. Tab.2. Obyvatelstvo ve městech a na venkově ( ) ok Venkov ské (v milionech) Městské (v milionech) Venkov ské (%) Městské (%) ,2 10, ,7 10, ,8 11, ,0 12, ,1 13, ,7 17, ,0 18,0 4

5 ok 961 Venkov ské (v milionech) Městské (v milionech) Venkov ské (%) Městské (%) ,1 19, ,7 23, ,3 25, ,2 27,8 Zdroj: STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie Je vidět, že na počátku 20. století bylo v Indii pouze 10,8% městského obyvatelstva oproti 89,2% obyvatel venkova, zatímco o sto let později již tento poměr činil 27,8% ku 72,2%. Urbanizace se tak stala ve 20. století globálním procesem, do kterého se stále více zapojují i rozvojové státy (Obr.1.). Obr.1. Celková populace světa, Zdroj: UNDP, World Urbanization Prospects, 2005 Revision Srovnání urbanizace v jednotlivých oblastech 5

6 Urbanizace se v dnešní době stále více týká i rozvojových států. Proč se však jejich vývoj tak liší od vývoje v průmyslových zemích? Lidé ve Třetím světě směřují do měst buď proto, že zanikají tradiční způsoby zemědělské výroby, anebo proto, že městské oblasti nabízejí lepší pracovní příležitosti... Přistěhovalci žijí obvykle v narychlo postavených chatrčích, které se rozrůstají podél okrajů měst. Zatímco na Západě se nově příchozí usidlují spíše v centrálních oblastech velkoměst,... (Giddens, 1999: 463). Právě místa, ve kterých se usidlují nově příchozí obyvatelé jsou jedním z hlavních rozdílů mezi urbanizací rozvinutých průmyslových zemí a Třetího světa. Další významný rozdíl je ten, že urbanizace měst v průmyslových zemích probíhala pozvolna a trvala zhruba 200 až 250 let, zatím co v rozvojových zemích Třetího světa proběhla velmi rychle v rámci 50 až 70 let. Nedílnou součástí městského života je jak v průmyslových zemích, tak v zemích Třetího světa jakási soutěž jednotlivců i celých skupin o co nejlepší postavení ve městě. Na neustálé soutěžení jednotlivých skupin o zlepšení materiálního postavení naráží ve svém díle Spor o ekonomický růst i E. J. Mishan. Pluralismus moderních společností nabývá dvou podob. Za prvé existuje neustálá soutěž mezi různými ekonomickými skupinami nejen o zlepšení materiálního postavení, ale i o větší podíl na národním krajíci... (Mishan, 1994: 48). Z tohoto soutěžení je však již od počátku vyřazeno chudší městské, které nemá zdroje na to, aby se soutěže mohlo zúčastnit a je tak odsunuto na pozici pouhého pozorovatele. S touto jeho pozicí souvisí i segregace (z Lat. segregare = oddělit, vzdálit, vyloučit), která znamená oddělení diferencovaných sociálních skupin do rozdílných obytných oblastí města. Je tedy prostorovým vyjádřením sociální nerovnosti. (Burjanek, 1997: 423). 6

7 Ze tří miliard městských obyvatel po celém světě jich žije celá jedna miliarda ve slumech (Obr. 2.), jsou náchylní k onemocněním, násilí a sociálnímu, politickému a ekonomickému vyloučení. 7

8 Obr. 2. Indický slum, součást hl. m. Delhi UN Habitat odhaduje, že světová populace slumů se v příštích třiceti letech zdvojnásobí a překročí tak předpokládané míry urbanizace. Jinými slovy, v příštích třiceti letech budou žít všichni nově příchozí obyvatelé měst v chudinských čtvrtích. Miliony z nich budou bydlet v největších světových metropolích počátku 21. století, jako jsou Tokyo, New York, Londýn, Shanghai a Paříž. Avšak již v roce 2015 tato města s výjimkou Tokia (které se i nadále bude držet na vrcholu) nebudou největšími světovými metropolemi. Na jejich pozici je vystřídají, jak již bylo zmiňováno na začátku této práce, města jako Mumbai, Delhi, Mexico City a São Paulo. Ve skutečnosti bude v roce z 30 největších světových měst v méně rozvinutých regionech a většina z nich bude domovem více než 10 milionů obyvatel. Početnost městského obyvatelstva, které žije ve špinavých podmínkách představuje všude na světě obrovskou výzvu pro městské a národní vlády a klade vysoké nároky na životní prostředí.(beall, 2007) 8

9 Obr. 3. Podíl obyvatelstva slumů ve světových regionech Zdroj: UN HABITAT 2003 Pokud hovoříme o rozvojových zemích Třetího světa, musíme si uvědomit, že se jedná přibližně o tři čtvrtiny lidské populace. Proto nelze očekávat, že je ve všech zemích demografický, ekonomický či sociální vývoj totožný. V rámci rozvojových zemí je např. nutno rozlišovat mezi těmi, které se relativně dlouhodobě více či méně dynamicky rozvíjejí... a těmi, jejichž situace se zlepšuje jen pomalu, nebo se dokonce v některých ohledech zhoršuje (nejchudší, nejméně rozvinuté země, dříve někdy označované jako tzv. čtvrtý svět), a jejichž problémy zasluhují speciální pozornost... V současné době je do této skupiny řazeno 50 zemí, ve kterých žije více než desetina světového obyvatelstva. (Novotný, 2006: 3). Problematika života ve městech Třetího světa je dobře znázorněna na Obr. 4. Jsou zde přehledně uvedeny faktory ovlivňující život jedinců i celých sociálně slabších skupin, fyzické podmínky ovlivňující psychickou stránku a v návaznosti na to 9

10 i sociální stránku života lidí ve městech (již zmiňovanou segregaci). Obr. 4. Problematika života ve městech Třetího světa Nedostatečný přístup k prostředkům na podporu podnikání a bydlení Nedostatek pracovních míst, chybějící stálý příjem a sociální jistoty, špatná výživa Neschopnost dovolit si dostatečné bydlení Pocit nejistoty, separace a znevýhodnění Nízká úroveň zdravotní péče a vzdělání Nejistota pronájmu, ztráta úspor investovaných do bydlení Nehygienické životní podmínky, nízká úroveň veřejných služeb Zdroj: Kvášová H., Urbanizace a rozvoj měst v zemích Třetího světa Diferenciace, adaptace a ekonomický růst Americký sociolog A. Hawley kladl důraz na diferenciaci (= specializaci skupin a profesí), adaptaci (= přizpůsobení se svému okolí) a vzájemnou závislost jednotlivých částí města. Tvrdil, že Adaptace na prostředí je vždy problémem celé populace, nikoli pouze izolovaných individuí. Proto je ekologická rovina výkladu tak blízká rovině sociologické, jež také upřednostňuje zkoumání pravidelností v chování celých agregátů. (Keller, 1997: 66) Dalším autorem, který se zabýval městem a jeho vývojem, byla M. D. Loweová, jejíž příspěvek Přetváření měst byl zařazen do knihy L. F. Browna, Stav světa Autorka zde popisuje rozrůstání dnešních měst, která se již nedrží vzoru starořeckých polis a rozrůstají se do šířky, ničíce přírodní zdroje, zatímco středy měst jsou vylidněné a 10

11 nevyužité plochy leží ladem. Aby byla města kompaktnější a dopravně efektivnější, je zapotřebí zavézt nové urbanistické plánování, jak tomu je nyní např. v Japonsku. Nejdůležitějším aspektem při plánování výstavby je dopravní systém a jemu uzpůsobená zástavba. Základem by mělo být omezení automobilů kompenzované možností městské hromadné dopravy, cyklostezek a bezpečných tras pro pěší. Ze zkušeností vyplývá, že nejvhodnějším uspořádáním je hustá vnitroměstská zástavba spojená dopravním systémem s vnějšími kompaktními a soběstačnými centry. Přínos omezení automobilové dopravy pro zlepšení kvality života ve městech ukazuje autorka na příkladu měst Portland či Curitiba, kde byla tato opatření zavedena již před lety. Dalším důležitým krokem pro přetvoření měst k lepšímu, je umožnit chudším lidem přístup ke službám, které by zkvalitnily jejich život (doprava, ekonomicky přijatelné bydlení, přístup do knihoven,...), což v praxi znamená hlavně odstranit diskriminaci, sociální bariéry a přílišnou byrokratizaci. Díky zjednodušení legislativy (zkrácení čekacích lhůt, zákaz pozemkových spekulací, zdanění i nezastavěných pozemků,...) a finanční podpoře vlády již nebudou muset desetitisíce lidí žít v nelegálních obydlích. Autorka zde také mluví o tzv. zlidštění měst, které zahrnuje do plánování i využití ulic již zmiňované omezení automobilů, zklidnění dopravy, dostatek zeleně, rozšíření pěších zón, omezení pouličních prodavačů, zpřístupnění parků či omezení zločinnosti... Všechny tyto kroky mají zpříjemnit lidem život ve městech a budou efektivnější, pokud se bude moci veřejnost procesu plánování přímo účastnit. Již jednou zmiňovaný E. J. Mishan se ve svém díle také zabývá problémem kvality lidského života. Dává ji do souvislosti s tzv. ekonomickým růstem o kterém tvrdí, že má z naprosté většiny případů na lidský život negativní 11

12 dopady. Tvrdí, že veškeré vztahy ve společnosti se řídí principem výhodnosti a výnosnosti, a že lidem jde jen o zvýšení své materiální úrovně, čehož dosahují všemi dostupnými prostředky, často i nelegálními, což znamená nárůst kriminality... Zvyšující se životní úroveň a vzdělání jsou ve všech bohatších zemích doprovázeny v průběhu posledních dvou desetiletí rostoucí zločinností a násilím,... (Mishan, 1994: 125). Dalšími důsledky ekonomického růstu jsou podle něj zvyšující se individualismus, ztráta tradičních citových vazeb, neustálé zrychlování životního tempa, pohlcení jedinců prací a v neposlední řadě také znečišťování ovzduší, vody a životního prostředí obecně. Na rozdíl od Loweové, která věří v možnost zlepšení, je Mishan ve svých tvrzení značně skeptický. Závěr Na závěr bych ráda shrnula svá zjištění z této práce do několika vět. Mnohými výzkumy a pozorováními bylo potvrzeno, že moderní průmyslová města se vyvíjejí a rozšiřují jiným způsobem, než města Třetího světa. Život v nich se od sebe velmi liší, což je dáno sociálním vývojem skupin obyvatelstva, které v nich žijí a danou dobou. Není pochyb o tom, že pokud se budou města na celém světě rozrůstat způsobem jako dodnes, bude to znamenat velkou zátěž pro životní prostředí i pro sociální vztahy obyvatelstva. Prohloubí se ještě více rozdíly mezi menšinou bohatých občanů, kteří mají přístup ke všem městským službám (což ještě zkvalitňuje jejich život) a většinovým množstvím chudých obyvatel, kteří kvůli svému nízkému postavení ztrácejí přístup k veřejným službám (což jejich bídu ještě prohlubuje) a vytváří tak koloběh chudoby, ze kterého není cesty ven. Je patrné, že vývoj měst v průmyslových zemích je již téměř u konce (v některých 12

13 městech se již setkáváme s termínem tzv. recyklace města, což je renovace starých budov a městských čtvrtí pro nové účely), zatímco vývoj měst v rozvojových zemích bude nadále pokračovat, počet jejich obyvatel poroste a životní podmínky se budou pravděpodobně zhoršovat (minimálně pro chudé ). Velké množství odborníků z řad sociologů, ekonomů, demografů či ekologů se touto otázkou aktivně zabývá, ale trvalé řešení problému je stále v nedohlednu. Padají mnohé návrhy na zlepšení situace, ale dokud své chování (zbytečné plýtvání energiemi a přírodními zdroji, vedení válek a ozbrojených konfliktů, které stojí zbytečně moc peněz, jež by mohly být investovány např. do rozvoje vzdělání a zdravotní péče a jejich zpřístupnění i těm nejchudším vrstvám obyvatelstva,...) nezmění všechny státy (chudé i bohaté), naděje na změnu je mizivá. 13

14 Použité zdroje: [1] BEALL, J., FOX, S. (2007): Urban Poverty and Development in the 21st Century. Oxfam Research Report. Dostupný z: [2] BROWN, L. F.: Stav světa 1992, Praha: NUKLIN, 1992 [3] BURJANEK, Aleš: Segregace, Sociologický časopis, 1997, Vol. 33 (No. 4: ) [4] GIDDENS, Antony: Sociologie, Praha: ARGO, 1999 [5] JANDOUREK, Jan: Sociologický slovník, Praha: PORTÁL, 2001 [6] KELLER, Jan: Sociologie a ekologie, Praha: SLON, 1997 [7] KVÁŠOVÁ, H., Urbanizace a rozvoj měst v zemích Třetího světa, Diplomová práce, Brno, 2006 [8] MISHAN, Ezra J.: Spor o ekonomický růst, Praha: SLON, 1994 [9] NOVOTNÝ, J. (2006): Nejchudší země světa. Geografické rozhledy, 16, č. 1, s [10] STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie. Praha : Lidové noviny, Základní statistické údaje, s. 892 [11] 14

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Evropská města v noci REGION A REGIONÁLNÍ VĚDY URBANIZACE 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace

Více

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo 1. Globální aspekty světového hospodářství Obyvatelstvo 1.1 Světová populace, demografické charakteristiky 1.1.1 Demografie Je vědní disciplína, která se zabývá obyvatelstvem, zejména jeho vývojem a složením.

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO ASIE největší světadíl rozloha: 44,5 mil. km² ASIE - obecně Nejvyšší hora světa: Mount Everest - 8 850 m (Nepál, Čína, Himaláje) ASIE - obecně

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Jižní Asie: obyvatelstvo a hospodářství

Jižní Asie: obyvatelstvo a hospodářství Jižní Asie: obyvatelstvo a hospodářství Náboženská struktura nástupnických států Indie: 1104 milionů obyvatel (odhad 2005) 1951: 361 milionů 82% hinduisté (839 mil.) 12% muslimové (135 mil.) třetí největší

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AMERIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 1. Největší státy počet obyvatel. Středozápad USA oblast Velkých planin Středozápad USA oblast Velkých jezer (Great Plains) (Midwest) 2. Hospodářsky nevýznamnější

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída)

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída) 1 Tento materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.

Více

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

EVROPSKÁ MĚSTA a jejich vývoj. Ondřej Mulíček mulicek@geogr.muni.cz

EVROPSKÁ MĚSTA a jejich vývoj. Ondřej Mulíček mulicek@geogr.muni.cz EVROPSKÁ MĚSTA a jejich vývoj Ondřej Mulíček mulicek@geogr.muni.cz co je to město? kritéria populační velikosti kritéria místní ekonomiky administrativní kritéria funkční kritéria města v ČR administrativní

Více

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč.

Více

hlediska rozvoje společnosti

hlediska rozvoje společnosti Světový populační vývoj I.1 Početn etní růst a vývoj základnz kladních populačních charakteristik. Demografické zákonitosti. RNDr. Jiřina ina Kocourková Ph.D. Světový populační vývoj z hlediska rozvoje

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech

Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech Městské oblasti zaujímají 3 4% zemské souše, žije v nich však polovina obyvatel planety. Rychlý nárůst urbanizace bude pokračovat především

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

Rozmístění obyvatelstva na Zemi Rozmístění obyvatelstva na Zemi Velká nerovnoměrnost v rozmístění obyvatel: 4/5 lidí žijí na severní polokouli polovina obyvatel žije na 5 % rozlohy souše Přes 50 % obyvatel je soustředěno v pásu do 200

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I. Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

14. 15. 16. 17. 18. 19.

14. 15. 16. 17. 18. 19. ČÁST I. - PREAMBULE 1. Uznáváme, že zlepšit lidská sídla, jejichž kvalita značně ovlivňuje každodenní život i celkovou pohodu a spokojenost našich národů, je naprosto nutné. Cítíme, že existuje velká příležitost

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2 EUROREGION Datamining zápočtová analýza č. 2 Zpracovali: Robert Poch, Pavel Petřek Cvičící: Mgr. Tomáš Karban Zdrojová data: http://www.kolej.mff.cuni.cz/~tkar6261/dbi022/download/euroregion.zip Použitý

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL

SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL SÍDLO základní jednotka osídlení každé obydlené místo, včetně příslušných ploch, které jsou jeho obyvatelstvem bezprostředně využívány výsledek spolupůsobení

Více

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi?

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu generace Y Financial Times a Telefónica Praha, 20. června 2013 Metodologie Region / Země Severní Amerika Latinská Amerika Západní

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis 9. ročník Zpracoval: Mgr. Tomáš Majer Obyvatelstvo a hospodářství posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu,

Více

GLOBÁLNÍ HEGEMONIE. Amerika a její výzvy

GLOBÁLNÍ HEGEMONIE. Amerika a její výzvy GLOBÁLNÍ HEGEMONIE Amerika a její výzvy Schopnost prosadit svůj vliv kdekoli ve světě x nakolik je využívaná? Složky hegemonie: Hospodářská Politická Vojenská Kulturní Co je to globalní Hegemonie regionalní

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Socioekonomická geografie - sídla VY_32_INOVACE_19_14

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Socioekonomická geografie - sídla VY_32_INOVACE_19_14 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

ilit Obyvatelstvo Jižní Ameriky Vazba na ŠVP: geografie světadílů 4. ročník, seminář zeměpisu 5. ročník

ilit Obyvatelstvo Jižní Ameriky Vazba na ŠVP: geografie světadílů 4. ročník, seminář zeměpisu 5. ročník Téma aktivity: Slumy jihoamerických měst Předmět: Zeměpis Doporučený věk studentů: 17 18 let Vazba na ŠVP: geografie světadílů 4. ročník, seminář zeměpisu 5. ročník Cíle: Cílem je nalézt a zdokumentovat

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef

Více

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE. Dopravní VaV centrum CDV PLUS. 3. 10. 2011 BVV Veletrhy Brno

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE. Dopravní VaV centrum CDV PLUS. 3. 10. 2011 BVV Veletrhy Brno Dopravní VaV centrum CDV PLUS Ing. Petr Pokorný Implementace BA a BI na silnice nižších kategorií EU projekt Zdroj:ETSC, 2011 Procentuální změna v počtu usmrcených v letech 2001-2010 Zdroj:ETSC, 2011 Počet

Více

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Geografie sídel Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Obsah přednášky Základní definice Klasifikace

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just

Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just Doprava ve městech Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu Christiane Just Faktory ovlivňující cestovní zvyklosti a dopravu ve městech jsou předmětem řady studií a často se

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990 Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí

Více

Marketingové prostředí

Marketingové prostředí Marketingové prostředí Anotace Seznámení s vnějším prostředím firmy, s mikroprostředím, makroprostředím a základními marketingovými analýzami. Prezentace je doplněna úkoly a aktivitami žáků k danému tématu.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ Filip Kuchař Proč toto téma? Podmětem jeden z výsledků kulatého stolu CŠM z 12.2011 Pedagogický výzkum a pedagogická praxe soulad, antipatie či lhostejnost?

Více

Bezpečnost a bezpečnostní prostředí. Bezpečnostní rizika a ohrožení

Bezpečnost a bezpečnostní prostředí. Bezpečnostní rizika a ohrožení Bezpečnost a bezpečnostní prostředí. Bezpečnostní rizika a ohrožení Praxe bezpečnostního managementu Obsah řízení bezpečnostních rizik: CO chránit? definovat druh a hodnotu chráněného zájmu. před KÝM,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs)

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) 1. Úvod Přednáška se zabývá charakteristikou chudoby v méně rozvinutých zemí světa. Úvod se týká základních definicí a charakteristiky chudoby, dále pak jejím

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

VY_52_INOVACE_ZE.S4.10

VY_52_INOVACE_ZE.S4.10 Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.10 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Závazek, spolupráce a kompromis

Závazek, spolupráce a kompromis Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Závazek, spolupráce a kompromis Aneb jak vznikla úmluva o právech osob se zdravotním postižením Camille Latimier Praha, 17.3.2012

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání:

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání: Tvorba SWOT analýzy území MAS 21 (29.1.2013, MěU Lázně Kynžvart) Moderátoři setkání: Tomáš Svoboda a Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci Přítomní: viz. prezenční listina 1. Program setkání 10:00

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Mgr. Tomáš Hradský Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.20 Vzdělávací

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Barbora Blažková Tematický celek Člověk a životní prostředí Cílová skupina 1. ročník SŠ Anotace Úkolem je odpovědět na otázky a vypracovat pracovní list, který navazuje na probírané učivo: Trvale

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

NEDOSTATEK PITNÉ VODY

NEDOSTATEK PITNÉ VODY Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav GPS 3. ročník NEDOSTATEK PITNÉ VODY referát Jméno a příjmení: Kateřina Zimmerhaklová Třída: 3. A Datum: 14. 10. 2015 Nedostatek pitné vody 1. Nedostatek pitné vody

Více

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik SILNIČNÍ DOPRAVA mgr. Jan Hercik Stručná historie odvětví 3 500 př. ř n. l. vynález kola v oblasti Mezopotámie Římská říše budování sítě kvalitních silnic (celkem přes 83 000 km) Stručná historie odvětví

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více