Sociologie moderního města. Urbanizace měst Třetího světa a měst v průmyslových zemích

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociologie moderního města. Urbanizace měst Třetího světa a měst v průmyslových zemích"

Transkript

1 Sociologie moderního města Urbanizace měst Třetího světa a měst v průmyslových zemích

2 Úvod Počátky rozsáhlé urbanizace moderních měst můžeme umístit do 19. století. Město lze definovat jako označení lidského sídla s vysokou hustotou obyvatel a komunikací, rozvinutou dělbou práce a poskytováním služeb uspokojujících převážnou většinu potřeb obyvatel a s vysokou mírou kulturní a hmotné směny. Konkrétní podoba města se velmi mění v závislosti na době a místě. (Jandourek, 2001: 155). Prudké a z počátku nekontrolované rozrůstání měst mělo řadu důsledků i na jejich, což konstatuje ve svých dílech řada autorů zabývajících se touto problematikou. Vývoj moderních velkoměst měl obrovský vliv nejenom na zvyky a chování lidí, ale také na jejich myšlení a cítění. (Giddens, 1999: 447). Názory autorů na vliv měst na sociální život se vždy lišily a je tomu tak i dnes. Jedni tvrdí, že je město zdrojem kultury, ekonomického rozkvětu, pohodlí a civilizace, druzí oponují tím, že město je naopak centrem zločinu a násilí, nedůvěřivosti, odcizení a agresivity lidí. Skutečnost se podle mého názoru nachází někde mezi těmito dvěma stanovisky. Pro mě je město centrem civilizace s dostatkem míst pokrývajících požadavky každodenního života. Cítím se zde bezpečně, ale zároveň v místech s větší koncentrací lidí zůstávám ostražitá. Myslím si, že to je zásadní nutností v dnešních městech udržet si ostražitost. Umět se pohybovat po ulicích i obchodních centrech s elegancí, nevrážet do lidí, nevcházet do vozovky před jedoucí auto atd., ale přesto jít svým tempem za svými záležitostmi a být při tom ostražitý. Lidé, kteří nejsou ostražití se snáze stávají aktéry dopravních nehod či nějaké formy násilí nebo zločinu. Město umí být vlídné k těm, kteří se v něm dokáží orientovat a přizpůsobit se jeho tempu a nebezpečné těm, kteří to nedokáží... 2

3 Tématem, kterému bych se ráda věnovala jsou rozdíly v urbanizaci měst Třetího světa a měst v průmyslových zemích. Vývoj osídlení Z demografického hlediska je zajímavé pozorovat vývoj a rozmístění nejlidnatějších světových sídel. Zhruba před padesáti lety bylo osm z deseti největších světových měst ve vyspělých zemích. Nyní se role obrátily a osm z deseti největších měst se nachází v Asii či Latinské Americe (Tab.1). Tab největších světových měst, 2011 Rank Name Country Population 1 Tokyo Japan 34,400,000 2 Canton China 25,400,000 3 Seoul Korea (South) 25,200,000 4 Shanghai China 24,900,000 5 Delhi India 23,500,000 6 Bombay India 23,200,000 7 Mexico City Mexico 23,000,000 8 New York United States of America 22,000,000 9 São Paulo Brazil 21,000, Manila Philippines 20,400,000 Zdroj: Proč tomu tak je, je nasnadě. Díky populačnímu růstu a faktu, že lidé ze skomírajícího venkova hledají ve městech práci, jsou města Třetího světa přelidněná. Díky náhlému zavedení moderní lékařské péče a celkové změně životního stylu došlo k výraznému poklesu úmrtnosti, ale porodnost zůstává stále vysoká. Vzniká tak mimo jiné nevyváženost v demografické struktuře obyvatelstva (např. v Mexiko City je až 45% populace mladší patnácti let, tedy v neproduktivním věku), což je zdrojem nejen sociálních, 3

4 ale také ekonomických problémů daného regionu. Vláda nemá potřebné finanční prostředky (především na vzdělávání mladých lidí) a to ještě více prohlubuje stávající krizi. Porodnost ve Třetím světě zůstává i přes tyto problémy vysoká (vliv tradic a náboženství). Jednou z mála velkých zemí Třetího světa, které se povedlo pomocí drastických protipopulačních opatření (politika jednoho dítěte) snížit porodnost a stabilizovat počet obyvatel zhruba na současné úrovni jedné miliardy obyvatel, je Čína. Podobného úspěchu stejnými metodami však nelze v ostatních zemích dosáhnout, jelikož v nich není možný tak vysoký stupeň centrálního dohledu, jako v Číně. Jedním z populačně nejrychleji rostoucích států je sousední Indie. V roce 2011 dosáhla hranice obyvatel a tato hodnota zcela určitě dále poroste. Zároveň dochází k výraznému přesunu obyvatel z venkova do městských oblastí. Následující tabulka (Tab.2.) zobrazuje nárůst počtu venkovského i městského obyvatelstva v Indii během 20. století. Tab.2. Obyvatelstvo ve městech a na venkově ( ) ok Venkov ské (v milionech) Městské (v milionech) Venkov ské (%) Městské (%) ,2 10, ,7 10, ,8 11, ,0 12, ,1 13, ,7 17, ,0 18,0 4

5 ok 961 Venkov ské (v milionech) Městské (v milionech) Venkov ské (%) Městské (%) ,1 19, ,7 23, ,3 25, ,2 27,8 Zdroj: STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie Je vidět, že na počátku 20. století bylo v Indii pouze 10,8% městského obyvatelstva oproti 89,2% obyvatel venkova, zatímco o sto let později již tento poměr činil 27,8% ku 72,2%. Urbanizace se tak stala ve 20. století globálním procesem, do kterého se stále více zapojují i rozvojové státy (Obr.1.). Obr.1. Celková populace světa, Zdroj: UNDP, World Urbanization Prospects, 2005 Revision Srovnání urbanizace v jednotlivých oblastech 5

6 Urbanizace se v dnešní době stále více týká i rozvojových států. Proč se však jejich vývoj tak liší od vývoje v průmyslových zemích? Lidé ve Třetím světě směřují do měst buď proto, že zanikají tradiční způsoby zemědělské výroby, anebo proto, že městské oblasti nabízejí lepší pracovní příležitosti... Přistěhovalci žijí obvykle v narychlo postavených chatrčích, které se rozrůstají podél okrajů měst. Zatímco na Západě se nově příchozí usidlují spíše v centrálních oblastech velkoměst,... (Giddens, 1999: 463). Právě místa, ve kterých se usidlují nově příchozí obyvatelé jsou jedním z hlavních rozdílů mezi urbanizací rozvinutých průmyslových zemí a Třetího světa. Další významný rozdíl je ten, že urbanizace měst v průmyslových zemích probíhala pozvolna a trvala zhruba 200 až 250 let, zatím co v rozvojových zemích Třetího světa proběhla velmi rychle v rámci 50 až 70 let. Nedílnou součástí městského života je jak v průmyslových zemích, tak v zemích Třetího světa jakási soutěž jednotlivců i celých skupin o co nejlepší postavení ve městě. Na neustálé soutěžení jednotlivých skupin o zlepšení materiálního postavení naráží ve svém díle Spor o ekonomický růst i E. J. Mishan. Pluralismus moderních společností nabývá dvou podob. Za prvé existuje neustálá soutěž mezi různými ekonomickými skupinami nejen o zlepšení materiálního postavení, ale i o větší podíl na národním krajíci... (Mishan, 1994: 48). Z tohoto soutěžení je však již od počátku vyřazeno chudší městské, které nemá zdroje na to, aby se soutěže mohlo zúčastnit a je tak odsunuto na pozici pouhého pozorovatele. S touto jeho pozicí souvisí i segregace (z Lat. segregare = oddělit, vzdálit, vyloučit), která znamená oddělení diferencovaných sociálních skupin do rozdílných obytných oblastí města. Je tedy prostorovým vyjádřením sociální nerovnosti. (Burjanek, 1997: 423). 6

7 Ze tří miliard městských obyvatel po celém světě jich žije celá jedna miliarda ve slumech (Obr. 2.), jsou náchylní k onemocněním, násilí a sociálnímu, politickému a ekonomickému vyloučení. 7

8 Obr. 2. Indický slum, součást hl. m. Delhi UN Habitat odhaduje, že světová populace slumů se v příštích třiceti letech zdvojnásobí a překročí tak předpokládané míry urbanizace. Jinými slovy, v příštích třiceti letech budou žít všichni nově příchozí obyvatelé měst v chudinských čtvrtích. Miliony z nich budou bydlet v největších světových metropolích počátku 21. století, jako jsou Tokyo, New York, Londýn, Shanghai a Paříž. Avšak již v roce 2015 tato města s výjimkou Tokia (které se i nadále bude držet na vrcholu) nebudou největšími světovými metropolemi. Na jejich pozici je vystřídají, jak již bylo zmiňováno na začátku této práce, města jako Mumbai, Delhi, Mexico City a São Paulo. Ve skutečnosti bude v roce z 30 největších světových měst v méně rozvinutých regionech a většina z nich bude domovem více než 10 milionů obyvatel. Početnost městského obyvatelstva, které žije ve špinavých podmínkách představuje všude na světě obrovskou výzvu pro městské a národní vlády a klade vysoké nároky na životní prostředí.(beall, 2007) 8

9 Obr. 3. Podíl obyvatelstva slumů ve světových regionech Zdroj: UN HABITAT 2003 Pokud hovoříme o rozvojových zemích Třetího světa, musíme si uvědomit, že se jedná přibližně o tři čtvrtiny lidské populace. Proto nelze očekávat, že je ve všech zemích demografický, ekonomický či sociální vývoj totožný. V rámci rozvojových zemí je např. nutno rozlišovat mezi těmi, které se relativně dlouhodobě více či méně dynamicky rozvíjejí... a těmi, jejichž situace se zlepšuje jen pomalu, nebo se dokonce v některých ohledech zhoršuje (nejchudší, nejméně rozvinuté země, dříve někdy označované jako tzv. čtvrtý svět), a jejichž problémy zasluhují speciální pozornost... V současné době je do této skupiny řazeno 50 zemí, ve kterých žije více než desetina světového obyvatelstva. (Novotný, 2006: 3). Problematika života ve městech Třetího světa je dobře znázorněna na Obr. 4. Jsou zde přehledně uvedeny faktory ovlivňující život jedinců i celých sociálně slabších skupin, fyzické podmínky ovlivňující psychickou stránku a v návaznosti na to 9

10 i sociální stránku života lidí ve městech (již zmiňovanou segregaci). Obr. 4. Problematika života ve městech Třetího světa Nedostatečný přístup k prostředkům na podporu podnikání a bydlení Nedostatek pracovních míst, chybějící stálý příjem a sociální jistoty, špatná výživa Neschopnost dovolit si dostatečné bydlení Pocit nejistoty, separace a znevýhodnění Nízká úroveň zdravotní péče a vzdělání Nejistota pronájmu, ztráta úspor investovaných do bydlení Nehygienické životní podmínky, nízká úroveň veřejných služeb Zdroj: Kvášová H., Urbanizace a rozvoj měst v zemích Třetího světa Diferenciace, adaptace a ekonomický růst Americký sociolog A. Hawley kladl důraz na diferenciaci (= specializaci skupin a profesí), adaptaci (= přizpůsobení se svému okolí) a vzájemnou závislost jednotlivých částí města. Tvrdil, že Adaptace na prostředí je vždy problémem celé populace, nikoli pouze izolovaných individuí. Proto je ekologická rovina výkladu tak blízká rovině sociologické, jež také upřednostňuje zkoumání pravidelností v chování celých agregátů. (Keller, 1997: 66) Dalším autorem, který se zabýval městem a jeho vývojem, byla M. D. Loweová, jejíž příspěvek Přetváření měst byl zařazen do knihy L. F. Browna, Stav světa Autorka zde popisuje rozrůstání dnešních měst, která se již nedrží vzoru starořeckých polis a rozrůstají se do šířky, ničíce přírodní zdroje, zatímco středy měst jsou vylidněné a 10

11 nevyužité plochy leží ladem. Aby byla města kompaktnější a dopravně efektivnější, je zapotřebí zavézt nové urbanistické plánování, jak tomu je nyní např. v Japonsku. Nejdůležitějším aspektem při plánování výstavby je dopravní systém a jemu uzpůsobená zástavba. Základem by mělo být omezení automobilů kompenzované možností městské hromadné dopravy, cyklostezek a bezpečných tras pro pěší. Ze zkušeností vyplývá, že nejvhodnějším uspořádáním je hustá vnitroměstská zástavba spojená dopravním systémem s vnějšími kompaktními a soběstačnými centry. Přínos omezení automobilové dopravy pro zlepšení kvality života ve městech ukazuje autorka na příkladu měst Portland či Curitiba, kde byla tato opatření zavedena již před lety. Dalším důležitým krokem pro přetvoření měst k lepšímu, je umožnit chudším lidem přístup ke službám, které by zkvalitnily jejich život (doprava, ekonomicky přijatelné bydlení, přístup do knihoven,...), což v praxi znamená hlavně odstranit diskriminaci, sociální bariéry a přílišnou byrokratizaci. Díky zjednodušení legislativy (zkrácení čekacích lhůt, zákaz pozemkových spekulací, zdanění i nezastavěných pozemků,...) a finanční podpoře vlády již nebudou muset desetitisíce lidí žít v nelegálních obydlích. Autorka zde také mluví o tzv. zlidštění měst, které zahrnuje do plánování i využití ulic již zmiňované omezení automobilů, zklidnění dopravy, dostatek zeleně, rozšíření pěších zón, omezení pouličních prodavačů, zpřístupnění parků či omezení zločinnosti... Všechny tyto kroky mají zpříjemnit lidem život ve městech a budou efektivnější, pokud se bude moci veřejnost procesu plánování přímo účastnit. Již jednou zmiňovaný E. J. Mishan se ve svém díle také zabývá problémem kvality lidského života. Dává ji do souvislosti s tzv. ekonomickým růstem o kterém tvrdí, že má z naprosté většiny případů na lidský život negativní 11

12 dopady. Tvrdí, že veškeré vztahy ve společnosti se řídí principem výhodnosti a výnosnosti, a že lidem jde jen o zvýšení své materiální úrovně, čehož dosahují všemi dostupnými prostředky, často i nelegálními, což znamená nárůst kriminality... Zvyšující se životní úroveň a vzdělání jsou ve všech bohatších zemích doprovázeny v průběhu posledních dvou desetiletí rostoucí zločinností a násilím,... (Mishan, 1994: 125). Dalšími důsledky ekonomického růstu jsou podle něj zvyšující se individualismus, ztráta tradičních citových vazeb, neustálé zrychlování životního tempa, pohlcení jedinců prací a v neposlední řadě také znečišťování ovzduší, vody a životního prostředí obecně. Na rozdíl od Loweové, která věří v možnost zlepšení, je Mishan ve svých tvrzení značně skeptický. Závěr Na závěr bych ráda shrnula svá zjištění z této práce do několika vět. Mnohými výzkumy a pozorováními bylo potvrzeno, že moderní průmyslová města se vyvíjejí a rozšiřují jiným způsobem, než města Třetího světa. Život v nich se od sebe velmi liší, což je dáno sociálním vývojem skupin obyvatelstva, které v nich žijí a danou dobou. Není pochyb o tom, že pokud se budou města na celém světě rozrůstat způsobem jako dodnes, bude to znamenat velkou zátěž pro životní prostředí i pro sociální vztahy obyvatelstva. Prohloubí se ještě více rozdíly mezi menšinou bohatých občanů, kteří mají přístup ke všem městským službám (což ještě zkvalitňuje jejich život) a většinovým množstvím chudých obyvatel, kteří kvůli svému nízkému postavení ztrácejí přístup k veřejným službám (což jejich bídu ještě prohlubuje) a vytváří tak koloběh chudoby, ze kterého není cesty ven. Je patrné, že vývoj měst v průmyslových zemích je již téměř u konce (v některých 12

13 městech se již setkáváme s termínem tzv. recyklace města, což je renovace starých budov a městských čtvrtí pro nové účely), zatímco vývoj měst v rozvojových zemích bude nadále pokračovat, počet jejich obyvatel poroste a životní podmínky se budou pravděpodobně zhoršovat (minimálně pro chudé ). Velké množství odborníků z řad sociologů, ekonomů, demografů či ekologů se touto otázkou aktivně zabývá, ale trvalé řešení problému je stále v nedohlednu. Padají mnohé návrhy na zlepšení situace, ale dokud své chování (zbytečné plýtvání energiemi a přírodními zdroji, vedení válek a ozbrojených konfliktů, které stojí zbytečně moc peněz, jež by mohly být investovány např. do rozvoje vzdělání a zdravotní péče a jejich zpřístupnění i těm nejchudším vrstvám obyvatelstva,...) nezmění všechny státy (chudé i bohaté), naděje na změnu je mizivá. 13

14 Použité zdroje: [1] BEALL, J., FOX, S. (2007): Urban Poverty and Development in the 21st Century. Oxfam Research Report. Dostupný z: [2] BROWN, L. F.: Stav světa 1992, Praha: NUKLIN, 1992 [3] BURJANEK, Aleš: Segregace, Sociologický časopis, 1997, Vol. 33 (No. 4: ) [4] GIDDENS, Antony: Sociologie, Praha: ARGO, 1999 [5] JANDOUREK, Jan: Sociologický slovník, Praha: PORTÁL, 2001 [6] KELLER, Jan: Sociologie a ekologie, Praha: SLON, 1997 [7] KVÁŠOVÁ, H., Urbanizace a rozvoj měst v zemích Třetího světa, Diplomová práce, Brno, 2006 [8] MISHAN, Ezra J.: Spor o ekonomický růst, Praha: SLON, 1994 [9] NOVOTNÝ, J. (2006): Nejchudší země světa. Geografické rozhledy, 16, č. 1, s [10] STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie. Praha : Lidové noviny, Základní statistické údaje, s. 892 [11] 14

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo 1. Globální aspekty světového hospodářství Obyvatelstvo 1.1 Světová populace, demografické charakteristiky 1.1.1 Demografie Je vědní disciplína, která se zabývá obyvatelstvem, zejména jeho vývojem a složením.

Více

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Evropská města v noci REGION A REGIONÁLNÍ VĚDY URBANIZACE 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO ASIE největší světadíl rozloha: 44,5 mil. km² ASIE - obecně Nejvyšší hora světa: Mount Everest - 8 850 m (Nepál, Čína, Himaláje) ASIE - obecně

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída)

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída) 1 Tento materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu

Více

VY_52_INOVACE_ZE.S4.10

VY_52_INOVACE_ZE.S4.10 Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.10 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

14. 15. 16. 17. 18. 19.

14. 15. 16. 17. 18. 19. ČÁST I. - PREAMBULE 1. Uznáváme, že zlepšit lidská sídla, jejichž kvalita značně ovlivňuje každodenní život i celkovou pohodu a spokojenost našich národů, je naprosto nutné. Cítíme, že existuje velká příležitost

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Socioekonomická geografie - sídla VY_32_INOVACE_19_14

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Socioekonomická geografie - sídla VY_32_INOVACE_19_14 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech

Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech Městské oblasti zaujímají 3 4% zemské souše, žije v nich však polovina obyvatel planety. Rychlý nárůst urbanizace bude pokračovat především

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL

SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL SÍDLO základní jednotka osídlení každé obydlené místo, včetně příslušných ploch, které jsou jeho obyvatelstvem bezprostředně využívány výsledek spolupůsobení

Více

Základy geografie obyvatelstva a sídel

Základy geografie obyvatelstva a sídel Základy geografie obyvatelstva a sídel - zdroje a charakter dat - vývoj a rozmístění obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Sylabus přednášek geografie obyvatelstva: úvod,

Více

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

Rozmístění obyvatelstva na Zemi Rozmístění obyvatelstva na Zemi Velká nerovnoměrnost v rozmístění obyvatel: 4/5 lidí žijí na severní polokouli polovina obyvatel žije na 5 % rozlohy souše Přes 50 % obyvatel je soustředěno v pásu do 200

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání:

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání: Tvorba SWOT analýzy území MAS 21 (29.1.2013, MěU Lázně Kynžvart) Moderátoři setkání: Tomáš Svoboda a Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci Přítomní: viz. prezenční listina 1. Program setkání 10:00

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AMERIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 1. Největší státy počet obyvatel. Středozápad USA oblast Velkých planin Středozápad USA oblast Velkých jezer (Great Plains) (Midwest) 2. Hospodářsky nevýznamnější

Více

Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just

Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just Doprava ve městech Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu Christiane Just Faktory ovlivňující cestovní zvyklosti a dopravu ve městech jsou předmětem řady studií a často se

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

TC A3 Ekonomika a sociální rozvoj silničního systému Kroměříž, 10.5.2012. Činnost TC v období 2007 až 2011

TC A3 Ekonomika a sociální rozvoj silničního systému Kroměříž, 10.5.2012. Činnost TC v období 2007 až 2011 TC A3 Ekonomika a sociální rozvoj silničního systému Kroměříž, 10.5.2012 Činnost TC v období 2007 až 2011 Základní pojmy PIARC světový silniční kongres a řídící výbor Kongresy, semináře Technické výbory

Více

hlediska rozvoje společnosti

hlediska rozvoje společnosti Světový populační vývoj I.1 Početn etní růst a vývoj základnz kladních populačních charakteristik. Demografické zákonitosti. RNDr. Jiřina ina Kocourková Ph.D. Světový populační vývoj z hlediska rozvoje

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I. Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný SaHP: Obyvatelstvo Žák: zhodnotí vývoj počtu obyvatel na Zemi objasní pojmy porodnost a úmrtnost vypočítá na konkrétním příkladu přirozený přírůstek Obyvatelstvo Společenské a sídelní

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi?

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu generace Y Financial Times a Telefónica Praha, 20. června 2013 Metodologie Region / Země Severní Amerika Latinská Amerika Západní

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Geografie sídel Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Obsah přednášky Základní definice Klasifikace

Více

Teorie centrálních míst

Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Teorie centrálních míst Teorie centrálních

Více

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká

9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká 9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká Kvalita bytového fondu je ukazatelem, který vypovídá jak o samotné kvalitě bydlení (fyzická stránka), tak o způsobu či stylu bydlení obyvatelstva (sociální

Více

7 OSÍDLENÍ JAKO ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ ORGANIZACE OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ

7 OSÍDLENÍ JAKO ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ ORGANIZACE OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 127 7 OSÍDLENÍ JAKO ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ ORGANIZACE OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY OSÍDLENÍ JAKO ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ ORGANIZACE OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR

VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Martina Miskolczi, Zdeněk Pavlík Abstrakt: Článek obsahuje projekci vývoje

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

DÍL II. 3. Měření kvality života. Kolik lidí na světě bude?

DÍL II. 3. Měření kvality života. Kolik lidí na světě bude? 3. Měření kvality života DÍL II 71 V této kapitole se budeme zabývat úrovní blahobytu a kvalitou lidského života. Nejprve samozřejmě musíme definovat, co tento termín znamená. Je jasné, že mluvíme-li o

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

Dopravní stavitelství Přednáška 2. Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

Dopravní stavitelství Přednáška 2. Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Dopravní stavitelství Přednáška 2 Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Podle způsobu vzniku 1. Rostlá města (vývojová) vznikla přirozeným vývojem,

Více

Stručné zhodnocení vlivů na zdraví (HIA) v rámci koncepce

Stručné zhodnocení vlivů na zdraví (HIA) v rámci koncepce Stručné zhodnocení vlivů na zdraví (HIA) v rámci koncepce hodnotitel název koncepce datum zpracování 1. Screening 1.1 Vliv na determinanty Tab. č. 1 Použitá matice hodnocení vlivu koncepce na determinantu

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení)

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) Zpracováno dle: MAIER, K. Sídliště: problém

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

Problémy chudoby. VY_32_INOVACE_Z.2.06 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

Problémy chudoby. VY_32_INOVACE_Z.2.06 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE PRIMA: Hodinová dotace 5 hod PLANETA ZEMĚ: MAPA - ZEMĚ: PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ: Proč se učím zeměpis Naše planeta součást vesmíru

Více

Mgr. Zdena Seidlová Téma učivo: OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Městská krajina 2 Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová Téma učivo: OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Městská krajina 2 Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_03_Z6E_45 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Geografie města. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

Geografie města. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Geografie města Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Interdisciplinární obor sociologie architektura

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Mgr. Daniela Boďová 1 Daniela.Bodova@seznam.cz 2. ročník doktorského studia demografie Úvod Určitý vliv nezměřitelný Ostatní vlivy; individuální

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko NÁVRHOVÁ ČÁST Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email: anna.bartosova@cpkp.cz

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2 EUROREGION Datamining zápočtová analýza č. 2 Zpracovali: Robert Poch, Pavel Petřek Cvičící: Mgr. Tomáš Karban Zdrojová data: http://www.kolej.mff.cuni.cz/~tkar6261/dbi022/download/euroregion.zip Použitý

Více

Jan Labohý. environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu

Jan Labohý. environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu Jan Labohý environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu Obecné trendy Více než polovina světové populace žije ve městech, do 2030 59 % (OSN, 2009) Města spotřebovávají 70% energie, 76% do 2030 (IEA,

Více

SOCIOEKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE ZDRAVÍ OBYVATEL OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SOCIOEKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE ZDRAVÍ OBYVATEL OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY SOCIOEKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE ZDRAVÍ OBYVATEL OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY H. Šlachtová, H. Tomášková, D. Skýbová, P. Polaufová, I. Tomášek, A. Šplíchalová Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě ředitel: RNDr.

Více

Ostrava, 11. února 2010. Seminář pro učitele geografie

Ostrava, 11. února 2010. Seminář pro učitele geografie Ostrava, 11. února 2010 Seminář pro učitele geografie Globální a rozvojové vzdělávání informuje o problémech dlouhodobé chudoby a životech lidí v rozvinutých a v rozvojových zemích. směřuje k přijetí zodpovědnosti

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově Jiná krajina Krajina Krajina je velmi široký a mnohovrstevnatý pojem. Pokud se ji nějakým způsobem snažíme redukovat, musíme si být vědomi toho, čeho se zbavujeme a jaké to má nakonec důsledky. strukturovaný

Více

MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ

MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ Cíle příspěvku o městské mobilitě Informovat o problematice mobility Nastínit možné varianty

Více

Člověk a příroda. Zeměpis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 6. 9.

Člověk a příroda. Zeměpis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 6. 9. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a příroda Zeměpis 6. 9. ročník 6. 9. ročník 2 hodiny týdně 6. 7. ročník (rozšířená výuka cizích jazyků)

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OBCE HORNÍ DUNAJOVICE ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HORNÍ DUNAJOVICE ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HORNÍ DUNAJOVICE SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ZMĚNU Č. 2 ÚZEMNÍHO

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně

Více

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení v komunitách Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení - definice Jde o komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce,

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová 6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová Výzkumem druhů kriminality či přímo vybraných trestných činů se na úrovni větších územních celků zabývali již tzv. evropští kartografičtí kriminalisté v 19.

Více

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč.

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

2.5 Výhled světové populace

2.5 Výhled světové populace DEMOGRAFICKÝ A POTRAVINOVÝ PROBLÉM SVĚTA 2.5 Výhled světové populace Stěžejním motivem současné dynamické globální situace je mimořádný celkový růst lidské aktivity. Její počátek, s určitým zjednodušením,

Více

Sluneční soustava. Význam a vývoj Geografie

Sluneční soustava. Význam a vývoj Geografie Zeměpis 6 třída Sluneční soustava Ročníková práce je určena pro žáky šestého ročníku základní školy. cíl projektu: vytvořit výukové listy slunce a jednotlivých planet probíraných v zeměpise. zadání: vyhledej

Více

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich

Více

Zahraniční obchod. VY_32_INOVACE_Z.3.21 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Zahraniční obchod. VY_32_INOVACE_Z.3.21 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Zdroje k magisterské státní zkoušce. z Politické a kulturní geografie. BAAR, ŠINDLER, RUMPEL: Politická geografie, Ostravská univerzita 1996

Zdroje k magisterské státní zkoušce. z Politické a kulturní geografie. BAAR, ŠINDLER, RUMPEL: Politická geografie, Ostravská univerzita 1996 Zdroje k magisterské státní zkoušce z Politické a kulturní geografie. Magisterská státní zkouška se skládá ze čtyř částí - z obhajoby diplomové práce a ze tří dílčích zkoušek - po jedné z každého z níže

Více

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí OPVK Šablona klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU Název sady: Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku Číslo a název DUM: VY_32_INOVACE_16_USA

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE OBYVATELSTVO Mgr. Iva Svobodová Populační specifika nejřidčeji zalidněný kontinent (z výjimkou Antarktidy) hustota zalidnění 3 obyv.

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Mgr. Tomáš Hradský Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.20 Vzdělávací

Více