Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mezinárodní vztahy: Evropská unie"

Transkript

1 Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie 2008 Doc. PhDr. Markéta Pitrová,

2 EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní - supranacionální organizace s delegovanou suverenitou členských států B/ specifický institucionální a konstituční útvar C/ subjekt s vysokým stupněm ekonomické integrace a nadcházející politické integrace 4mezinárodní organizace 4státy zůstávají suverény 4dominantní jednomyslnost 4omezené cíle 4omezena kontrola cílů 4centrálním orgánem je mezivládní Rada 4nadnárodní organizace 4delegovaná suverenita 4dominantní většinové rozhodování ambiciózní cíle 4 silná a efektivní kontrola plnění cílů 4dominantní supranacionální orgány mezinárodní organizace nadnárodní organizace EU

3 Cíl Smlouvy o EHS společný trh - čtyři i svobody (zboží,, služby, osoby a kapitál) patří sem: společná obchodní politika společná zemědělsk lská politika dopravní politika, hospodářsk ská soutěž atd. společný trh se mám dokončit do 12 let (3x4roky), třett etí fáze QMV, není dořešena ena otázka financování zemědělstv lství.. Zemědělstv lství ošetřeno eno dočasn asně.

4 Předpoklad Smlouvy o EHS a balíkové jednání Smlouva kombinuje průmyslové a agrární výhody. Přesný harmonogram je dán u celní unie s průmyslovými výrobky (odstraňuje cla od ), ale zemědělství se musí teprve utvořit. ES slučuje řadu zájmů, rozhoduje na principu nenulového součtu. Jak uspokojit všechny? Kompenzace výhod a ztrát. Princip finanční a politické solidarity. Jak bude financována zemědělská politika nejdražší projekt?

5 Společná obchodní a zemědělská politika Společný trh - předpokladem společných norem ve všech zemích - garance kvality a ochrana spotřebitele (CEN, CENELEC, ETSI) CAP/SZP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova. Předpokladem obou politik je uzavření vnějších hranic,u zemědělské politiky centrální ceny a společný vývoz, garantovaný odkup, který zaručuje zemědělské příjmy. Dotace do zemědělství jsou zajišťovány společný rozpočtem. ES nemá vlastní příjmy.

6 Důsledky evropského zemědělstv lství drahá výroba společně s nadprodukcí tlačí na rozpočet, náklady - zemědělství 80% rozpočtu ES zelené měny administrace plateb a spekulace tlak na reformu nejenom zevnitř, ale také od světových exportérů potravin a USA význam spotřebitelských kampaní reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám, snížení finanční náročnosti. Rok EAGGF

7 Krize EHS Fáze I. Francie signalizuje zájem o změnu a předkládá reformní plány (Fouchet) Fáze II. Francie blokuje rozšíření (prvek konkurence ztráta kontroly nad EHS) Fáze III. otevřený konflikt a zablokování EHS Komise předkládá balík řešení financování zemědělství (vlastní příjmy, rozpočtové pravomoci EP a zemědělské ceny) Francie jde do otevřeného konfliktu. Teď nebo nikdy reakce na hlasování. Politika prázdných křesel přelom , obstrukce, zablokování společenství, co chce Francie? tisková konference , stanovení podmínek návratu. Může EHS pokračovat bez Francie? Obrat ve francouzském postoji ztráta podpory v EHS, ztráta podpory francouzských zemědělců, ohrožení zájmů Francie. Vrátíme se na jednání, když se nebude jednat o vlastních příjmech Lucemburský kompromis nestandardní gentlemanská dohoda, neuznává ji ani ESD, ani Komise. Co je to velmi důležité zájmy? Co je to přiměřená lhůta? Vztahy se normalizují, ale za jakou cenu?

8 Summit v Haagu Setkání na summitu 1969 odblokování EHS. Dokončení - započatých úkolů vlastních příjmů Prohloubení - integračního procesu novými aktivitami Rozšíření - Francie stahuje veto na rozšíření ES přijímá lucemburskou (1970) a bruselskou smlouvu (1975). Prostředky plynou z cel a dávek na hranicích a 1% DPH v členských státech. Rozpočet přijímá Rada a parlament, kontroluje Dvůr auditorů a Komise jej čerpá. Většina prostředků plyne na evropské zemědělství.

9 Eurosleróza a hrozba rozkladu EHS Státy mají právo dočasně, případně i trvale, bránit dovozu, vývozu, nebo transitu z důvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví... omezení ale nesmí sloužit k diskriminaci, nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy. V Radě nastupuje hlasování konsensem. Harmonogram se zpožďuje, mnohé otázky není možné vůbec otevřít. Lucemburský kompromis je užitečný pro všechny členy EHS. Zpomaluje se přijímání legislativy, stagnuje budování společného trhu. Cíle EHS jsou na papíře. Všeobecná skepse. Jediným opěrným bodem ESD cement EHS. Boj proti netarifním omezením.

10 Netarifní omezení preference subjektů u státních zakázek z důvodu ochrany veřejných zájmů informační kampaně stimulující nákup normy - hygienické, technické atd. určení výše spotřebních daní slučování podniků státní dotace administrativní omezení dovozu atd.

11 Dohoda z Fontainebleau V.B. žádá řešení nespravedlivosti. EHS má nedostatek prostředků a požaduje zvýšení příjmů (cedník). Řecko představuje nový tlak na rozpočet. Blíží se Španělsko a Portugalsko. Lze očekávat finanční krach zemědělství. Výměna britského návratu 66 % za 1,4 % DPH do kasy. chci zpátky své peníze a ucpěte cedník. Pád CAP dočasně zažehnán zvýšení příjmů. Pokles světových cen znamená další problémy ES. Reforma je nevyhnutelná.

12 Jacques Delors a jeho koncepce Nástup J. Delorse do Komise ES zachrání ES před krachem? Základem je splnění původních plánů, bez jejich dokončení nebude expanze Linie: Politická unie, HMU, volný pohyb pracovní síly, finanční stabilita ES, společný trh. Změna vnitřních pravidel v Komisi a předložení konkrétních projektů Delorsův balík I.(1988) a II.(1991) finanční reforma snížit náklady CAP a zvýšit příjmy ES stabilizátory. Cecchiniho zpráva s neformálním označením Náklady ne- Evropy viditelný důkaz projektu SM v roce 1988? Sociální charta v roce 1989 podpora mobility pracovních sil součást plánu Delorsova zpráva v roce 1989 konkrétní plán HMU

13 Vznik EU rok 1989 znamená pro ES mnoho změn. (pád Berlínské zdi, sjednocení Německa, rozšiřování na východ, nedostatek nástrojů v oblasti zahraniční politiky a obrany - irácká okupace Kuvajtu, konflikt v bývalé Jugoslávii) řešením je další mezivládní konference. Tentokrát je konkrétně zaměřená na společnou měnu a politickou unii. Jejím výsledkem je Smlouva o EU rozdělující agendu na nadnárodní a mezivládní. Rozdělení ilustruje chrám s pilíři I. pilíř - nadnárodní obsahuje společné politiky II. pilíř - mezivládní obsahuje SZBP III. pilíř - mezivládní zahrnuje JaV

14 Cíle Smlouvy o EU HMU občanství Unie založení tzv. druhého pilíře SZBP založení tzv. třetího pilíře JaV posun na poli dalších politik a reforma institucí

15 Společná měna projekt původně z 70. let státy dodržují konvergenční kritéria (inflace, státní dluh, rozpočtový deficit, dlouhodobé úrokové míry a účast v EMS kombinace koruny a lokomotivy splnění přiznáno podle TEU v roce státům, v roce 2001 přistoupilo Řecko, Dánsko a Velká Británie mají výjimku, Švédsko odmítá. Euro je závazné po splnění podmínek kandidáti a nezúčastněné země jsou v EMS II.

16 Evropské občanství Právo na volby do EP doplňuje občanství národní Právo na volby do komunálních zastupitelstev Petiční právo Ombudsman Konzulární ochrana Po 1999 právo komunikace v úředních jazycích, přístup k informacím.

17 Cíle SZBP jsou: zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost Unie; posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států ve všech směrech; chránit mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s principy Charty OSN, jakož i s principy helsinského Závěrečného aktu a cíli Pařížské charty (OBSE); podporovat mezinárodní spolupráci; rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát a respektování lidských práv a základních svobod. EU přijímá v oblasti SZBP společný postoj, společná akce a společná strategie. Žádá ZEU aby vypracovávala a prováděla rozhodnutí a akce Unie, které mají dopad na obranu, zavázala se vybudovat jednotky do roku. EU se zavázala postavit jednotky pro účely Petersbergských úkolů.

18 Justice a vnitro dnešní schengenský systém EU vytváří spolupráci v oblasti vnitra, azylové politiky, ustavuje spolupráci soudů a policie. Je vytvořen Europol. Vytváření prostoru bez vnitřních hranic na základě Schengenských dohod (1985, 1990) probíhá paralelně. K Schengenským dohodám státy přistupovaly postupně. Ne všichni byly přesvědčeni o výhodách volného pohybu osob. Kdo je v EU cizinec?

19 Dynamický vývoj 90. let - Maastricht II. Revize Smlouvy o EU, výsledkem je Amsterodamská smlouva podepsaná 2. října 1997, platná od 1. května 1999 Smlouva zachovává chrám, pouze činí změny: zpřehledňuje smlouvy, komunitarizuje otázky vnitra, sociální agendy a Schengenu, přijímá opatření pro boj s nezaměstnaností, zavádí model tzv. vícerychlostní Evropy, konstruktivní abstence v SZBP, umožňuje obranu základních hodnot Unie, vytváří úřad Vysokého zmocněnce pro SZBP, posiluje parlament. instituce se nedaří reformovat - negativní odpad na rozšíření- prodloužení harmonogramu.

20 Maastrichtský chrám po Amsterodamu První pilíř obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství, Schengenu a spolupráci soudů v civilních záležitostechl. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku a návrh na společné obranné síly. Rozhodování je mezivládní v rukou členských států Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována

21 Úkoly IGC 2000 a Smlouva z Nice Reforma institucí před rozšířením nebyla v Amsterodamu dostatečná, současně ale byla na summitu v Kolíně nad Rýnem z června 1999 potvrzena přímá závislost rozšíření a institucionální reformy. IGC 2000 byla zahájena 14. února 2000 a ukončena na summitu v Nice 11. prosince Smlouva z Nice byla podepsána ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstoupila v platnost 1. února 2003

22 EU je otevřenou strukturou Rozšíření je přínosem pro společný trh. EU je organizace, která brání zájmy svých občanů. Přechodná období zprostředkovatelem dohody mezi EU a kandidáty EU nikdy k vstupu nevyzývá, ale její struktura byla postavena principielně jako otevřená. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů. Rozšiřování také mnoho nabízí (vyjednávání souhlasu): stát podá žádost, Komise vypracuje posudek - avis hlasuje se v Radě (jednomyslně a v Evropském parlamentu (většinou všech) následuje ratifikační proces ve všech členských zemích

23 Proces rozšiřování jedinou podmínkou byl evropský stát, dnes po Amsterodamské smlouvě je to i splnění hodnot v čl. 6 Smlouvy o EU. podává se jedno ucelené hodnocení Komise - avis různé délky vstupu, dodržování principů klasické metody rozšiřování - ochrana EU, udělování přechodných období Společný trh je tím úspěšnější, čím je větší. Změna nákladů až v páté vlně. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů.

24 Obecné principy rozšíření Kompromis mezi rozšiřováním a prohlubováním. Integrační metoda postupného uzamčení vstupujících zemí. Pravidla skupiny se neustále mění nároky rostou. Žadatel musí bezvýhradně přijmout acquis communautaire bez trvalých výjimek. Nové členské státy jsou přijímány za stávajících institucionálních pravidel, reformy se odehrávají později. Společenství upřednostňuje vyjednávání se skupinou zemí nikoliv s jednotlivými zeměmi. Procesu rozšíření je postaven na konsensu. Využívají toho stávající členové k prosazeni svých zájmů.

25 Negociace o vstupu Stát podává žádost Radě, ta konzultuje Komisi, která připraví tzv. avis (Norsko čekalo na avis 2, a pak 4 měsíce, zatímco Turecko 32, Malta 35,či Kypr 36 měsíců, ČR měla opakované avis v podobě hodnotících zpráv). Poté jsou stanoveny kapitoly (31) a zahájeno vlastní vyjednávání (multilaterální a posléze bilaterální fáze) o problémových oblastech kandidátské země na úrovni zástupců a ministrů. Délka je závislá na situaci země a faktu, že všechny státy se musí shodnout. Komise prostředníkem mezi členskými státy. Stanovení data vstupu (často k 1. 1.) - celé vlny. Následuje potvrzení vstupu na nejvyšší úrovni a stanovení termínu pro schválení Radou ministrů jednomyslně, Evropským parlamentem (nadpol. většina všech) a ratifikaci všemi členskými zeměmi včetně kandidáta.

26 AVIS Komise (opinion) důležité, ale nikoliv rozhodující, je to jen analýza několik zdrojů hodnocení, opakované prověřování (listopad) dotazníky distribuované během dubna - července ministerstvům a státní správě, ve dvou kolech (3200 otázek), rozděluje ministerstvo zahraničních věcí společné výbory a instituce Delegace Evropské komise mezinárodní organizace (IMF, OECD atd.) expertní mise EU nevládní organizace AVIS je impulsem k reakci uvnitř ES Avis i přechodná období signalizují postavení kandidáta. Např.Portugalsko, Španělsko přechodné období -7 let, zvlášť citlivé oblasti 10 15; Rakousko, Finsko, Švédsko (1995) 3 roky.

27 Podmínky posledního rozšiřování EU Na straně kandidátů tzv. kodaňská kritéria z (politická - demokracie, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, ekonomická - tržní hospodářství a schopnost začlenit se do jednotného trhu a přijmout acquis communautaire) a tzv. madridské kritérium z (schopnost správních struktur dostát závazkům a procesu přípravy) Na straně EU reforma financování, politik a institucí (instituce v Amsterodamské smlouvě dvě varianty - max. 5 zemí a dílčí změny, více než 5 zemí rok před celkovým počtem 29 veliká konference)

28 Intenzita vztahů nebyla konsensuální Rozší šíření,, nebo prohloubení?? Většina V pro prohloubení.. Zastánci rozší šíření Německo, později Rakousko a sever pro rozší šíření. Pragmatickogeopolitický pohled: Rozšíření je politická věc, musí posílit stabilitu, vlna se může měnit. Něm, Itálie, Finsko, poději Francie Objektivnětechnokratický model: Rozšířit se EU může jen o ty, kdo na to mají. EU má omezené možnosti a zdroje. Regata. Zastáncem Komise, a některé země Řecko, Švédsko, Dánsko.

29 Evropská rada nejvyšší reprezentace Unie založena v 70. letech určuje obecné směry vývoje Unie nerozhoduje, ale primárně diskutuje jedná za diskrétních podmínek místo zasedání rotovalo, dnes Brusel. 27

30 Komise (Evropská komise) je stavebním kamenem supranacionality je složena z nezávislých kandidátů členských států, nad 27 rotace je motorem Společenství - disponuje právem legislativní iniciativy v pilíři ES má delegované exekutivní pravomoci kontroluje dodržování práva

31 Funkce motoru Společenství EK má jako jediná možnost navrhovat legislativu. Ostatní orgány ji žádají aktivitu tzv. sekundární legislativní iniciativa. EK je průvodcem legislativy až do schválení a může ji kdykoliv stáhnout. EK má aparát k navrhování legislativní předlohy. Má zůstat v platnosti mechanismus legislativního monopolu? Jakou roli mám mít EK v dalších pilířích?

32 Rada EU (Rada ministrů) reprezentuje národní stanoviska členských států je složena na principu národním, politickém a odborném /různé podoby, dnes 9 sektorových rad/ primárně rozhoduje, je uzavřená a nekontrolovatelná.

33 Hlasování v Radě EU varianta většinového hlasování varianta hlasování kvalifikovanou většinou QMV (dnes hlasy+státy+%populace) varianta jednomyslného souhlasu postupný posun ke kvalifikované většině, posilování nadnárodního charakteru EU, jednomyslnost u klíčových bodů

34 Evropský parlament je přímým zástupcem lidu Společenství (785 členů) orgán, který zaznamenal největší posun v pravomocích kontroluje, přijímá legislativu a rozpočet

35 Pravomoci parlamentu v legislativním procesu je konzultován spolupracuje - navrhuje pozměňující návrhy spolurozhoduje - disponuje vetem přijímá rozpočet, rozhoduje o financích je schopen odvolat Komisi vytváří vyšetřovací výbory schvaluje volby představitelů EU

36 Průběh spolurozhodování: Rada a Evropský parlament hlasují o legislativě Od roku 1993 může parlament vetovat postoj Rady. Občané vítězí nad vládami. Procedura trvá min 7 měsíců a jejím průvodcem je Komise. Návrh legislativy jde oběma komorám současně. Parlament souhlasí, mlčí, nebo navrhne změny, na které Rada reaguje. Parlament může tento názor blokovat většinou všech poslanců. Může také navrhnout změny a ty projednat s Radou v Dohodovacím výboru. Výsledný dokument musí přijmout obě komory. EU takto přijímá většinu rozhodnutí, jde o standardní mechanismus.

37 Rozhodovací mechanismus v EU (Rada + Evropský parlament) Komise navrhne akt, dvě komory hlasují, téměř u všech položek může EP blokovat. EP hlasuje prostou většinou z 785, klíčové otázky nadpoloviční většinou, výjimečně 2/3+51%. Rada jedná absolutní většinou (procedurální body), kvalifikovanou většinou ( vážení hlasů podle populace a dalších faktorů, typicky okolo 71%(255) z 345 a jednomyslností. Politická solidarita velkých k malým států. V EP je menší než v Radě. Tři hlasovací většiny: počet států, počet hlasů a počet obyvatel (na žádost prověření 62%). Komise mediátorem procesu, může zklidnit spor.

38 Mechanismus změny smluv Smlouvy jsou změnitelné jedině pomocí mezivládní konference. Státy jednají jako suveréni a rozhodují jednomyslně o budoucím závazku. Možnost získat opt outs výjimky. Po podpisu jsou závazkem uzamčeni. Závazky smluv vymáhá ESD žaloba za nepnění smlouvy. Konvent přelomem v evropském vývoji.

39 Konvent novým nástrojem legitimity EU Konvent založen summitem v Laekenu ( prosince 2001). Vytvořeno zvláštní těleso pověřené vedením diskuse o budoucnosti EU. Předsedou je V. Giscard d Estaing. Konkrétn tní otázky konventu: rozdělen lení a definování kompetencí v EU, zjednodušen ení nástrojů užívaných EU, zajištění demokratické transparentnosti, efektivnosti institucí,, projednání alternativy vytvořen ení evropské ústavy.

40 Harmonogram jednání o smlouvách Jednotný evropský akt 14 týdnů a 2 dny Smlouva o Evropské unii 51 týdnů a 4 dny Amsterodamská smlouva 64 týdnů a 5 dnů Smlouva z Nice 43 týdnů Ústava 10 týdnů a 1 den? Potom prodlouženo jednání o druhou mezivládní konferenci. Konvent zasedal od 1. března 2002 do 14. června Předseda v závěrečné tzv. Římské deklaraci vyzývá zachování a nedotknutelnosti textu. Text projednáván na mezivládní konferenci 4. října 13. prosince Podpis druhé Římské smlouvy plánován původně ještě před volbami do Evropského parlamentu. Pro neúspěch svolána druhá mezivládí konference.

41 Složení konventu Kombinace zdrojů legitimity, je metoda konventu výhodná? Je lepší? 15 reprezentantů hlav států a vlád. 30 z národních parlamentů. totéž u kandidátských států. 16 z EP, 2 Komise = celkem 105 členů. Kandidáti nemohou blokovat konsensus, k němuž se může mezi členskými státy dospět. Specifické postupy předsednictva. Nehlasuje se, kontrola informačních toků.

42 Byl konvent demokratickým fórem? Jaký byl konventní mandát? Metody předsednictva a transparentnost. Postavení kandidátských zemí. Nátlak konventního vedení na IGC I. Zhodnocení metod konventu a jejich využití pro argumentaci demokratizace celého procesu.

43 Text Ústavy Celkem 448 článků členěných do čtyř částí a připojené protokoly. Nahrazuje konsolidované smlouvy? Euratom mimo. ESUO zaniklo. Úvodní část hodnoty, principy, kompetence Druhá část vložená charta práv a svobod. Třetí část politiky a podrobnosti. Čtvrtá část závěrečná ustanovení, mechanismus přijímání a vystoupení. Protokoly, přílohy, prohlášení. Časové odkazy, expirace, rozdělení položek

44 SYMBOLY EU a základní rysy ústavní smlouvy Heslo: Jednotná v různosti. Svátek: Den Evropy 9. května. EU má právní subjektivitu. Ruší se maastrichtský chrám a dělení na agendu EU a agendu ES a agendu členských států. Zjednodušují se právní akty. Vyčleňují se kompetence na exkluzivní, sdílené a doplňkové. Nový princip solidarity zemí.

45 Komise Právo požadavku (petiční) k EK. Volba Komise kvalifikovanou většinou s ohledem na volby v EP. Podmínkou kvalifikace a evropanství. Předseda může odvolat komisaře nezávisle. Mechanismus rotace vztahy mezi státy? Politizace Komise ideologický trust. Vnitřní napětí konkurence a odvolatelnost komisařů. Posílení vazby na členskou zemi a ztráta kolektivní paměti. Předseda omezen při sestavování týmu.

46 Změny v EP Více položek odpovídá bývalé 251SES. Stává se pojistkou mnoha situací. Určena maximální velkost tělesa (750) a minimální (6) a maximální (96) počet poslanců za stát. Reformou rozpočtového řízení získává finanční vliv.

47 Posílení vnitrostátních parlamentů Komise musí dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity. Parlamenty mají možnost vyjádřit se k předloze do 6 týdnů. Jedna komora má jeden hlas. Pro protest je třeba jedna třetina (čtvrtina) hlasů. Komise se pak musí protestem zabývat. Žlutá karta?

48 Vystoupení z EU Žádost je předkládána Evropské radě, proces připravuje Rada. Rada má za úkol vypracovat s vystupujícím státem dohodu a to s ohledem na směry definované Evropskou radou. Dohoda o vystoupení je v Radě přijata kvalifikovanou většinou po souhlase Evropského parlamentu. Vystupující stát se neúčastní ani diskuse v Evropské radě, ani hlasování v Radě ministrů. Přepokládá se, že se podaří přijmout dohodu o vystoupení, která potom svým vstupem v platnost ruší závazky plynoucí z Ústavy. Když se dohoda nepodaří, tak přestává Ústava pro vystupující stát platit za dva roky od data oznámení svého úmyslu vystoupit.

49 Dopady reformy na Radu EU odstranila princip politické solidarity.po roce 2009 demografické kritérium, po 2014 tvrdá blokační menšina. Tři kritéria v hlasování redukuje na dvě. Růst významu koalic. Roztržení předsednictví a tím i vnitřních mechanismů v Radě.

50 Ratifikace ústavy Všechno primární právo musí být ratifikováno. EU nemá nástroj jak ovlivnit samotnou ratifikaci. EU působí pouze politická rovina nátlaku. EU nikdy neměla plán B. Riskuje.

51 Plán D Evropské komise Demokracie, dialog a debaty. Cílem bylo vytvoření konsensu o evropské budoucnosti. Naplánovaly se spanilé jízdy komise po členských zemích, vytvoření kulatého stolu pro demokracii s neziskovým sektorem, zvýšení volební účasti při volbách do EP, větší využití internetu atd.

52 Spekulace o článku IV-443 ústavní smlouvy Článek navrhuje předat kauzu Evropské radě, jestliže ratifikují do dvou let 4/5 zemí. Do října 2006 (termínu) ratifikovalo zatím pouze 15 zemí, Finsko tak učinilo po termínu, Bulharsko a Rumunsko fakticky až vstupem do EU. Bez ohledu na toto prodloužení je ale v 27 členné EU ke plnění podmínky nutný souhlas 22 zemí a v 25 členné 20 zemí na místo dnešních 18. Tyto podmínky splněny nebyly, ani ve změkčené formě a navzdory posunutí časového horizontu. Ke smlouvě má výhrady více zemí než ústavní článek předpokládá.

53 Setkání v Madridu Mini smlouva, či maxi smlouva? Kdo má jaké zájmy? 26. ledna 2007 setkání pro ústavních zemí: demonstrace koalice a zájmů signatářů. Konstruktivní koalice proti pasivním odpůrcům? Německo oživilo debatu a připravilo podpis Římské deklarace (výročí EHS). EU chce postavit EU na obnovený společný základ

54 Tzv. reformní smlouva Lisabonská smlouva Evropská rada června 2007 vymezila mandát co se smlouvou. Text revidované Smlouvy o EU a Smlouvy o ES potvrdil summit v Lisabonu, následuje za portugalského předsednictví podpis v Bruselu a ratifikace. Snaha, aby smlouva byla ratifikována před volbami do EP v roce Pozitiva procesu: poprvé zřetelně vymezený mandát IGC otevření diskuse, přiznání více alternativ

55 Obsah Lisabonské smlouvy Smlouva postavena na dvou revizních článcích Smlouvy o EU a ES. EU má právní subjektivitu, smlouvy jsou přejmenovány, doplněny novými články. Odstranil se název ústava, ministr zahraničních věcí, hlasování se odložilo do Odstranily se symboly EU. Zmizel zákon a rámcový zákon. Většina textu je ale zachována. 90% totožných? Zůstává žlutá karta pro parlamenty v subsidiaritě a červená v pararelle, posílení EP, občanská iniciativa k EK, možnost vystoupení z EU.

56 Změny Lisabonské smlouvy Od % států a 65% občanů. Předseda EK je volen podle voleb do EP. Předseda EU na 2,5 roku. Rotace Komise. Vzniká Evropský útvar pro vnější činnost. Solidarita států při ohrožení. Charta je součástí primárního práva.

57 Lisabonská smlouva Podepsána 13. prosince Název: Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o EU a Smlouvu o ES. Státy prohlašují, že bude stačit parlamentní ratifikace. Jak je to možné? Referendum oznámilo zatím pouze Irsko, Dánsko jej popřelo, rovněž V.B. Smlouvu ratifikovalo Maďarsko (5dní po podpisu neměli ani oficiální znění)

Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola

Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola Schéma institucí EU rámec smluv finanční kontrola soudní kontrola Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Legislativní monopol Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Komise legislativní

Více

Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Mezinárodní vztahy: Evropská unie Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní - supranacionální organizace s delegovanou suverenitou členských

Více

Od ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Od ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Od ESUO k Lisabonu 4. března, Pardubice Jak šel čas v Evropě Pařížská smlouva ESUO 1951/52 Jednotný evropský akt 1986/87 Amsterodamská smlouva 1997/99 Lisabonská Smlouva? 9. 5. 1950 Robert Schuman 1957/58

Více

Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Mezinárodní vztahy: Evropská unie Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009 Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph. D.: Katedra MVES FSS MU EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Mezivládní organizace jediná úroveň

Mezivládní organizace jediná úroveň Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D

Více

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské

Více

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1 Instituce a právo ES/EU - Rozhodování v EU Michal Částek Veřejná správa EU1 Hlavní instituce EU Evropská rada Rada ministrů, Rada, Rada EU Evropská komise, Komise Evropský parlament Evropský soudní dvůr

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015 PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT

HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT VŠFS 2015 TROCHA TEORIE Státy nositelé státní svrchovanosti (suverenity) Spolupráce (koexistence) mezi státy v rámci mezinárodního společenství Právní normy upravující tuto

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Otázka: Evropská unie a začlenění ČR Předmět: Ekonomie Přidal(a): K.N. Hlavní cíle Evropské unie: Hospodářská, politická, měnová unie Jednotný vnitřní trh Demokratičtější Evropa Konkurence schopnost -

Více

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Federalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU)

Federalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU) Otázka: Integrační procesy po 2. světové válce (neboli EU) Předmět: Ekonomie Přidal(a): Len Druhy a stupně integrace (=propojení) Druhy mezinárodních integrací Federalistická seskupuje se politicky (př.

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Evropský parlament Evropská komise Evropská rada Rada Evropské unie Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner.

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner. Evropský parlament Evropský parlament, jeho pravomoci a postupy Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08 Daniela RYGÁLOVÁ EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament (dále EP) je jedním z orgánů EU a současně jediným, který zasedá a jedná veřejně. Během svého vývoje

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 1.

EVROPSKÝ PARLAMENT 1. EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Složení: 732 poslanců z 25 zemí volených v členských zemích přímým všeobecným hlasováním na 5 let Počet poslanců z jednotlivých zemí závisí na počtu obyvatel, přičemž menší země jsou

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove- Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská

Více

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 - 1 - REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 Pokyny: Po výběru správné odpovědi vyplňte příslušné kolečko odpovídající správné odpovědi u každé otázky ve zvláštním odpovědním formuláři, který Vám

Více

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1 KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1 Předmět: Smlouva o Ústavě pro Evropu CIG 87/1/04 REV 1 CS OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II

Více

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky 303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Historický vývoj předchůdce Shengenské dohody: Saarbrückenská dohoda z roku 1984 14. července 1985 Shengenská smlouva 19. června 1990

Více

Česká republika a Evropská unie

Česká republika a Evropská unie Česká republika a Evropská unie Zahájení procesu přípravy na vstup do EU v regionu SVE 17. 12. 2005 VŠFS KS MEI ZS 2005-06 1 OSNOVA Úvod 1. Podmínky pro získání plného členství v EU pro KZ 2. Příprava

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po - Pá: 10:00 18:00 Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT 4.8.2011 Úřední věstník Evropské unie C 229/1 II (Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT Jednací řád Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti

Více

Mezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky

Mezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky Veřejné politiky 2 Mezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky Úvodem VEP: realizace společenského zájmu, problému (zdraví, zaměstnanost, doprava ) Tlak zájmových skupin Preference voličů Rozhodnutí

Více

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 PROTOKOL, KTERÝM SE MĚNÍ PROTOKOL O PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH, PŘIPOJENÝ KE SMLOUVĚ

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ. Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně

Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně Stručný rozbor a charakteristika jednotlivých částí evropské ústavní smlouvy Úvodní charakteristika Jednotlivé části evropské ústavní smlouvy: Preambule Část I - Základní

Více

*EPSO personální úřad; úřad pro výběr personálu evropského společenství; hledá vhodné kandidáty

*EPSO personální úřad; úřad pro výběr personálu evropského společenství; hledá vhodné kandidáty Otázka: Evropská unie v otázkách Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): maybe.tommorrow *Největší zemí, která vyjednává s EU? Turecko (1985 - Turecko řeší) *COREPER součást evropské rady EU; výbor

Více

ROZPOČET EU VÝDAJE EVROPSKÉHO ROZPOČTU

ROZPOČET EU VÝDAJE EVROPSKÉHO ROZPOČTU ROZPOČET EU VÝDAJE EVROPSKÉHO ROZPOČTU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozpočet EU výdaje evropského rozpočtu V této kapitole se dozvíte: Jak se sestavuje rozpočet Evropské unie. Jaké jsou principy

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce VŠFS kombinované magisterské studium 18. 3. 2005 1 OSNOVA 1. Vývoj po 2. sv. válce 2. Evropská platební unie 3. Příprava měnové unie 4. Bílá kniha a Akt o jednotné

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků KOMISE EU STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis

Více

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Evropská měnová integrace

Evropská měnová integrace Mezivládní konference 1990/91 - Maastrichtská smlouva Evropská měnová integrace Mezivládní konference V srpnu 1990 - Komise publikovala dokument s názvem Jeden trh, jedna měna - analýza výhod a nákladů

Více

Evropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony

Evropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony Evropská unie Instituce Evropská unie a euroregiony 10 historických kroků 1951: Šest států zakládá Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 1957: Země ESUO podepisují Římské smlouvy a zakládají Evropské

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne , KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2009 K(2009) 5453 v konečném znění ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 23.7.2009, kterým se mění rozhodnutí 2008/458/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí

Více

Přednáška Bc. Tomáš Chalupa

Přednáška Bc. Tomáš Chalupa Evropská unie - Vznikla z ES 11993 na základě Smlouvy o EU, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která navazovala na předchozí evropský integrační proces, jehož počátky spadají do padesátých let

Více

EVROPSKÁ KOMISE. Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz. www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce

EVROPSKÁ KOMISE. Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz. www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce EVROPSKÁ KOMISE Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce Současné rozšiřování EU Obsah 20 2., upravené vydání 1. Vznik EU 2. Instituce EU 3. Rozhodování

Více

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org VY_12_INOVACE_66 Historie EU Pro 9. ročník ZŠ Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě září 2012 Mgr. Dana Kubínková Materiál slouží k opakování učiva Evropská unie Evropská unie je ekonomické

Více

Po stopách Evropské unie

Po stopách Evropské unie Po stopách Evropské unie Obsah Úvod 6 Přehled významných konfliktů v Evropě za posledních 300 let 6 Historický vývoj ES/EU 8 Vývoj v 50. letech 8 1950 Schumanova deklarace...............................

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Ústava pro Evropu Ústava přijatá hlavami států nebo předsedy vlád. Průvodce pro občany EVROPSKÁ UNIE

Ústava pro Evropu Ústava přijatá hlavami států nebo předsedy vlád. Průvodce pro občany EVROPSKÁ UNIE Ústava pro Evropu Ústava přijatá hlavami států nebo předsedy vlád Průvodce pro občany CS EVROPSKÁ UNIE Smlouva zakládající Ústavu pro Evropu ( 1 ) byla přijata na setkání dvaceti pěti hlav států a předsedů

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

SPOLEČNÉ POKYNY Termín pro konzultaci pro Bulharsko a Rumunsko: 21. 7. 2006

SPOLEČNÉ POKYNY Termín pro konzultaci pro Bulharsko a Rumunsko: 21. 7. 2006 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 14. července 2006 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2003/0196 (CNS) 2003/0197 (CNS) 11384/06 CRIMORG 122 MIGR 102 OC 521 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : ROZHODNUTÍ RADY

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_355 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC Dosud bylo realizováno celkem pět víceletých finančních rámců: Delorsův balíček I (1988 1992), Delorsův balíček II (1993 1999), Agenda 2000 (2000 2006), víceletý finanční rámec

Více

ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 20. května 1999

ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 20. května 1999 DOKUMENTY K SCHENGENU ROZHODNUTÍ RADY ze dne 20. května 1999 o definici schengenského acquis za účelem určení právního základu všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří acquis, v souladu s příslušnými

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Fáze ekonomické integrace EU. Hospodářská a měnová unie. Michal Částek

Fáze ekonomické integrace EU. Hospodářská a měnová unie. Michal Částek Fáze ekonomické integrace EU Hospodářská a měnová unie Michal Částek Fáze ekonomické integrace Zóna volného obchodu (bezcelní obchod se zbožím) - ESVO, asociační dohody Celní unie - společný trh (EHS-1968,

Více

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více