Kulturní potenciál města Bruntálu

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Studijní obor Dramatická výchova Kulturní potenciál města Bruntálu se zaměřením na divadlo Bakalářská práce Autor práce: Adéla Marešová Vedoucí práce: Mgr. Matěj T. Růţička Oponent práce: MgA. Kamila Kostřicová Brno 2014

2 Bibliografický záznam MAREŠOVÁ, Adéla. Kulturní potenciál města Bruntálu se zaměřením na divadlo [Cultural potential of Bruntálu focusing on theater]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér Divadlo a výchova, s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Matěj T. Růţička.

3 Anotace Hledání kulturního a divadelního potenciálu bývalého okresního města Bruntálu s přesahem do teoretické přípravy vlastní divadelní praxe, jeţ bude součástí připravovaného konceptu Bruntálského kulturního centra Kulturhaus. Abstracts Searching the cultural and theatrical potential of the former county town Bruntál, overlapping into theoretical preparation of a personal theater scene, that will bepart of the upcoming concept Bruntál s cultural center - "Kulturhaus". Klíčová slova Potenciál, Společnost, Sudety, Bruntál, Kultura, Kulturní centrum, Kulturhaus, Divadlo, Autorská tvorba, Brownfields, Financování Keywords Potential, Society, Sudetenland, Bruntál, Culture, Cultural Center, Kulturhaus, Theater, Authorial Creativity, Brownfields, Financing

4 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne Adéla Marešová

5 Poděkování Na tomto místě bych především chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Matějovi T. Růţičkovi za obrovskou dávku sebeovládání, pomoc a cenné rady. Dále pak mámě, Bc. Pavlíně Marešové, za improvizaci a podporu v kritických chvílích.

6 Obsah ÚVOD BRUNTÁL V HISTORICKÝCH SOUVISLOSTECH Z HISTORIE MĚSTA BRUNTÁLU SUDETY POVÁLEČNÉ ZAMĚŘENÍ OCHOTNICKÉHO DIVADLA V BRUNTÁLE VZNIK STÁLÉHO DIVADELNÍHO SOUBORU PRODUKCE SOUBORU NAŠE DIVADLO DALŠÍ DIVADLA NA ÚZEMÍ BRUNTÁLSKA PO ROCE VZDĚLÁVÁNÍ AMATÉRSKÝCH DIVADELNÍKŮ V BRUNTÁLE KOLEM ROKU BRUNTÁL SOUČASNOSTI DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY SOUČASNÁ DIVADELNÍ SCÉNA V BRUNTÁLE KULTURHAUS KULTURNÍ CENTRUM ANEB VZDĚLANÝ A ZDRAVÝ NÁROD KULTURNÍ NÁROD PŘEDPOKLADY VZNIKU NÁPLŇ STÁLÝ HERECKÝ SOUBOR? DRAMATURGICKÁ PŘEDSTAVA KDE? BROWNFILDS FABRIKA NA UMĚNÍ: PROJEKT, KTERÝ MÁ SMYSL: KULTURHAUS FINANCOVÁNÍ A PRÁVNÍ FORMA... 38

7 ZÁVĚR POUŢITÁ LITERATURA SOUVISEJÍCÍ PRAMENY SEZNAM OBRÁZKŮ...44

8 Úvod Kultura je soubor informací, které získává jedinec od ostatních příslušníků svého druhu, prostřednictvím učení, napodobování a jiných forem sociálního přenosu, jeţ jsou schopné ovlivňovat jeho jednání. (Informací se míní jakýkoli duševní stav, vědomý nebo nevědomý, který je získáván sociálním učením a který ovlivňuje chování.) (12, s. 17) Můj záměr je osobní. Chtěla bych přinést do rodného města nabyté zkušenosti, zuţitkovat je a motivovat ostatní zde zůstávat. Jsem odtud a je pro mě přirozené se vracet. Svým způsobem se opakují chyby, kterých se kraj stále nezbavil a jsou patrné dodnes. Násilné odsuny německého obyvatelstva a přísun nových osídlenců po roce 1945 měly a dosud mají devastující vliv na sebeurčení a integritu Bruntálska. Touto prací chci zmapovat moţnosti, příčiny a důsledky. Definovat etapy, které vedou k vybudování kulturního centra, obsahující získání prostoru, moţnosti financování, historický kontext aj. Ve své práci se pokusím postihnout problematiku vzniku kulturního domu ve specifickém prostředí, jakým Bruntálsko bezesporu je. Uvedu příklady kulturních domů ze zahraničí i z Čech, kterým se podařilo takový prostor vytvořit a udrţet při ţivotě s mimořádnými úspěchy. Ať uţ se jednalo o metropoli New York, nebo o maloměsto jako třeba Ţilina. Bruntál nabízí obdobné prostory, které vyhovují a odpovídají mým představám. Touto prací si chci utřídit svoje myšlenky a představy o kulturním centru v kontextu reality města Bruntálu

9 1 Bruntál v historických souvislostech 1.1 Z historie města Bruntálu Můj výčet historických událostí pro následující kapitolu je opřen o zdroje z oficiálních internetových stránek města Bruntálu a webovou stránku wikipedia.org. Počátky pohnuté a bohaté historie města Bruntálu sahají k prvním letům 13. století. Přesné datum vzniku města neznáme: zakládací listina, stejně jako většina nejstarších listin, privilegií a knih, nepřečkala léta válek, poţáry a jiné katastrofy. Takzvaná zakládací listina Bruntálu z roku 1213 byla badateli odhalena jako jedno z falz moravského archiváře Bočka. A tak nejstarším písemným dokladem, ve kterém se poprvé setkáváme se zmínkou o Bruntále, je tzv. Uničovská listina krále Přemysla Otakara II. z roku V této listině král Přemysl II. Otakar potvrzuje občanům Uničova práva udělená moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, povoluje nadále mýtit les po dobu 30 let, přičemţ z této doby jiţ uplynulo deset let, a potvrzuje Uničovským totéţ magdeburské právo a zvyklosti, které kdysi získali i občané Bruntálu. (Podle 10) Diplomatickým rozborem a interpretací textu dané listiny lze s určitou dávkou jistoty tvrdit, ţe Bruntál byl městem s magdeburským právem jiţ roku Je-li tato interpretace správná, lze vznik města Bruntálu klást k roku 1213, přičemţ by Bruntál byl městem s nejstarším doloţeným městským právem v českých zemích vůbec. Třicetiletá válka způsobila Bruntálu nesmírné škody a jeho velký úpadek. Ve čtyřicátých letech 17. století Bruntál několikrát dobyli a vyplenili Švédové - v roce 1642 vojska generála Torstensona, v roce 1643 vojáci Wrangelovi, roku 1645 jednotky generála Königsmarcka a v roce 1648 muţi generálmajora Müllera. (Podle 3 a 10) Město, které v roce 1643 vyhořelo, bylo kromě tíţivých kontribucí a dranujících posádek postiţeno i morovými epidemiemi, a to v roce 1633 a opět 1647, kterým podlehla polovina obyvatel města. Není divu, ţe po válce byl Bruntál označován jako polorozbořený

10 Přes poválečnou obnovu panství Bruntál jiţ nedosáhl postavení, bohatství ani významu, který město mělo v předbělohorském období. Původní lesk městu nevrátilo ani povýšení bruntálského panství na status minor v roce 1639, ani léta , kdy bylo centrem kníţectví, ani výstavba nových budov. V 18. století navíc postihly město další katastrofy, které ho přivedly do hlubokého úpadku. V roce 1714 postihl Bruntál orientální mor, který dodnes připomíná sloup Nejsvětější Trojice z roku 1715 na náměstí. Další mor byl do města zavlečen v roce Velkému poţáru v roce 1748 podlehla velká část města. Skutečnou tragédií však byl poţár v roce 1764; s výjimkou zámku, piaristické koleje a 30 domů lehlo popelem celé město; při tomto obrovském poţáru byly zničeny téměř všechny dokumenty k historii města. Městu se nevyhnuly útrapy válek slezských ( , ), války sedmileté ( ) i války o dědictví bavorské ( ), kdy byl v Bruntále zřízen štáb císařských armád. Přes nesmírně těţké poměry poznamenalo toto období významným způsobem tvářnost města. Bruntál byl zcela změněn řadou barokních staveb. V roce 1795 zaloţil vicemístodrţitel František Josef z Thierheimu (místodrţitel v letech ) zámeckou kapelu, jejíţ činnost úzce souvisela s ochotnickým divadelním souborem, pro který zřídil v roce 1798 na zámku v Bruntále z koníren divadelní sál. V tomto divadle vystupoval a později i reţíroval Josef František Krones, otec slavné bruntálské rodačky, oblíbené vídeňské herečky a operní zpěvačky Terezie Kronesové ( ). Nový rozmach přinesl městu nástup průmyslové výroby koncem 18. a v 19. století. V Bruntále vznikla řada továren, orientujících se převáţně na textilní výrobu. Rostoucí význam města se zákonitě projevil i v jeho postavení: po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se Bruntál stal sídlem okresního úřadu a okresního soudu. Po první světové válce došlo i v Bruntále k pokusu o iredentistický puč, který byl potlačen v prosinci 1918 československým vojskem. V následujících letech první Československé republiky se v Bruntále konstituovala aktivní česká menšina. Do Bruntálu přišli čeští úředníci, vojáci, ţelezničáři; přesto tvořilo české obyvatelstvo v Bruntále pouze nepatrnou menšinu. Její kulturní a společenský ţivot se soustředil

11 do několika organizací, z nichţ nejvýznamnější byla pobočka Matice opavské pracující v Bruntále od svého zaloţení v roce 1921 pod názvem Vzdělávací spolek Praděd. (Podle 3 a 10) Německé obyvatelstvo města podléhalo od počátku 30. let sílícímu nacionalismu. Vývoj vyvrcholil v dramatických dnech podzimu 1938: koncem září 1938 se pokusili bruntálští Němci povstáním převzít moc ve městě. Československá armáda ještě obnovila pořádek, ale jiţ zakrátko, po mnichovském diktátu, byl Bruntál obsazen německým vojskem. V květnu 1945 bylo město osvobozeno. V průběhu let 1945 aţ 1946 osídleno českým obyvatelstvem. Nadále zůstalo jako okresní město významným centrem oblasti. Negativně se však projevila likvidace textilního průmyslu v 50. letech, neboť zmizel tradiční zdroj obţivy obyvatel. Ve snaze nahradit úbytek pracovních příleţitostí ve městě a stabilizovat tak osídlení města byly ve městě vybudovány nové závody. Kromě závodu Automobilových opraven ostatní nově budované závody, zejména Lisovny nových hmot a hydrometalurgický závod, měly od prvopočátku značné problémy s výrobními programy a odbytem svých výrobků. Tyto potíţe závodů vzrostly zejména v souvislosti se změnami hospodářskými po roce (Podle 10) V současné době se město potýká s velkým odlivem, zejména mladých lidí. Důvodem je nejen vysoká nezaměstnanost, ale i absence kořenů. Vlivem historických událostí, častou migrací obyvatel, odsunem sudetských Němců, osidlování pohraničí atd. město ztratilo nit. Dle mého názoru se však Bruntál vţdy mohl pyšnit krásným okolím a zdravým prostředím. Toto místo přináší jedinečné spojení tvůrčí činnosti s přírodou, která poskytuje dostatek příleţitostí k fyzické i duševní relaxaci, proto stojí za to se pokusit onu ztracenou nit navázat

12 1.2 Sudety Pro tuto kapitolu jsem informace čerpala z rozhovorů s místními pamětníky a dokumentů České televize. Rozměr kulturního potenciálu lze vyvodit z historických a geografických předpokladů, které tolik diferencují tuto oblast od oblastí blíţe středu republiky. Nelze nebrat v úvahu umístění města v pohraničí, podle geografa Radima Perlína na okraji bohatých Sudet : Bohaté Sudety se rozkládají v prostoru od ašského výběţku přes Karlovarsko, severočeskou konurbaci, oblast Českého středohoří, Liberecko, krkonošské a orlické podhůří aţ na Jesenicko a Opavsko. Pro Bohaté Sudety je charakteristická industrializace a urbanizace. Oblast Chudé Sudety se rozkládá podél jihozápadní, jiţní a jihovýchodní hranice Česka. Chudé Sudety jsou vymezeny na bázi původní etnické hranice, ale na rozdíl od Bohatých Sudet v rurálním prostředí. (11, s. 17) Sudety nemají vymezeny konkrétní hranice. Jiţní část Slezska si nárokovalo Polsko, které svedlo dramatický ozbrojený konflikt o toto území. Část severní měla být připojena k Německému Rakousku. Zde ţijící Němci poţadovali nezávislost na Československu a rozdělení Sudet na čtyři celky, z nichţ se zaměřuji na provincii Sudetenland s hlavním centrem v Opavě. Okolí Bruntálska bylo před druhou světovou válkou obýváno převáţně Němci. Češi byli se svou 30% populací menšinou. Neměli v tomto kraji zastoupení vzhledem k historicky původnímu německému osídlení. Paměti starousedlíků mluví o dobrých vztazích mezi různorodými národnostmi obyvatel, ale sílící nacionalismus české menšiny ve 30. letech 20. století a německý anšlus zpřetrhal vybudované rodové vazby. V 50. letech byli do Slezska umístěni Řekové, kteří zde hledali útočiště před Řeckou občanskou válkou. Další přísun obyvatelstva se objevil v 70. letech. Do polomrtvých vísek přicházeli ţelezničáři, niţší úředníci či vojáci, protoţe stát nabízel domy a byty v pohraničí za minimální nákupní ceny. Tyto příchody a odchody obyvatel měly za následek vykořenění a zpřetrhání pout k území. Tradice neměly návaznost

13 2 Poválečné zaměření ochotnického divadla v Bruntále Podstatou a důvodem zaloţení divadelního spolku je odjakţiva potřeba sdruţovat se. Toto sdruţování má v kontextu poválečných událostí velmi specifické parametry. Díky faktorům jako jsou odsun původního obyvatelstva, poválečné geopolitické uspořádání, specifická politická situace ČSR atp., nelze mluvit o organickém, přirozeném společenském vývoji, a to téměř v ţádném směru. Stát si během velmi krátké doby osvojil dohled nad téměř veškerým společenským ţivotem (a nejen nad ním). V poválečných letech byla společnost dušena systémem příkazů a zákazů. Vznikalo tolik norem, aţ se lidé podvolili a reprodukovali osvědčené, politicky korektní názory. Politicky korektní se stalo vše včetně divadla. V zemském archivu Opava se píše: Dosavadní předpisy o cenzuře divadelních her, respektive k jejich veřejnému předvádění, vydané za doby okupace se staly neplatnými aby praxe jednotlivých úřadů I. Stolice byla jednotná, budiţ při povolování divadelních představení zachován tento postup. V části A se opatření týkala stálých divadel, v části B Ochotnické divadelní spolky ohlašují představení dosavadním způsobem ( 2, odst. 2 divadelního řádu č. 254/1850 ř. z.) Hru povoluje místně příslušný úřad okresního národního výboru (Okresní státní komise resp. Úřad státní bezpečnosti. Tyto úřady vyţádají si od okresního inspektora státní osvětové péče posudek, zda je hra ze stanoviska kulturního a ze stanoviska místní potřeby.) (14)

14 2.1 Vznik stálého divadelního souboru První pokus o sestavení poválečného souboru je z roku 1945 a podíleli se na něm předseda okresní správní komise Bruntálu Jan Doleţal, M. Krejčí, JUDr. Rýpar, praporčík SNB Valentin Juříček. Dále byl jmenován místopředseda ochotnického spolku Vlastimil Válek a jednatelem Augustin Stárek. Ţádost byla přijata a opatřena razítkem Okresního vedení svazu české mládeţe Bruntál. Zároveň na schůzi vzniká jméno nového souboru Naše Divadlo. Celým městem kolovaly přihlášky pro lidi, kteří by měli zájem se na divadle podílet umělecky, technicky či příspěvkem apod. Výbor spolupracoval s papírnictvím a knihkupectvím, které se staly strategickým místem pro přijímání přihlášek a podávání informací. (5, s. 3) 2.2 Produkce souboru Naše divadlo 26. září 1945 v 20:00 byl zaloţen Bruntálský ochotnický spolek Naše divadlo. První představení Našeho divadla byla roku 1946 hra Na Valdštejnské baště v Katolickém domě - Kaťák (současné městské divadlo). Druhá hra Ve stínu lípy. Další hry Karla Luţanského Za svobodu a Praha je naše hráli hru F. X. Svobody Na Hasištejnské samotě v reţii pátera Zdeňka Suchomela. Dále hru Františka Spitzera Skláři a to Prosíme Okresní osvětovou radu, aby zaslala přípis Místní radě osvětové v Oborné, aby tuto akci plně podporovala, neboť je to hra v tendenci podpory pětiletce. (5) Tato korespondence dokládá poplatnost politickému systému. Roku 1949 v únoru byla městu předána budova Turnhalle, která se tímto stala Besedním domem určeným k provozování ochotnického divadla. Ve znamení centralizace byla zrušena činnost sdruţení Naše divadlo jako samostatného subjektu zákonem č. 68/ 1951 Sb. Soubor tímto připadl pod druţstvo

15 Rovnost Bruntál. Změna vedení přinesla i změnu jména na Divadlo pracujících. (5, s. 6) Jako Divadlo pracujících uvedl soubor veselohru roku 1950 Kozí mléko Jana Skalky v reţii Karla Hanzlíka a Vlasty Zemanové. (5) V Besedním domě dne ( ) kdy byl Besední dům uzavřen, jelikoţ hrozilo zřícení stropu hlavního sálu. V průběhu rekonstrukce byl přistaven balkon, hlediště bylo upraveno pro divadlo a pořízeno nové jeviště s orchestřiště ( ) (5, s. 7) byl zahájen provoz v podání orchestru opery Zdeňka Nejedlého v Opavě a přejmenoval se na Dům osvěty. Zároveň do Domu osvěty jezdily soubory z Opavy (Slezské divadlo Zděňka Nejedlého v Opavě) a Těšína (Těšínské divadlo Český Těšín). Druhé zmiňované divadlo roku 1958 přivezlo inscenaci Pavla Kohouta Taková láska. Naše soubory se mohly přesvědčit, jak působivé a hodnotné pro diváky jsou dnešní hry se současnou tematikou a jak daleko za nimi zůstávají veselohry a la Štech, Štolba, Šamberk. Bylo by jiţ načase skoncovat s takovým repertoárem, který nám brání se podívat na dnešek očima divadelního umění. (5, s. 10) Dále soubor Domu osvěty nastudoval tři hry zároveň: Kleistův Rozbitý dţbán, komedii W+V Baladu z hadrů a připravovali Kvapilovu Princeznu pampelišku. V roce 1956 byla nastudována hra Aloise Jiráska Lucerna v reţii Františka Poláčka. Hra se setkala se zaslouţeným ohlasem a měla v následujících týdnech pět repríz. Nejen klasickým divadlem ţil soubor, jak svědčí plakát, který oznamoval, ţe divadelní soubor Okresního domu osvěty v Bruntále vysílá v úterý 30. dubna 1957 ve 20 hodin televizní reportáţ s hádáním o ceny Znám já jedno krásné město. Autoři se nepřiznali, Reportéři se snad najdou, Zvukové efekty členové souboru Hudba místní posádky a ještě jiná. Technicky spolupracují další umělci, kteří si ze skromnosti nepřejí být jmenováni. Premiéru uvidíte na obrazovce v Okresním domě osvěty v Bruntále za sníţenou cenu 5Kčs splatných hned v hotovosti. (5, s. 7) První nastudovanou divadelní hrou v roce 1957 byli Naši furianti Ladislava Stroupeţnického v reţii Františka Poláčka. Hru, která měla 5 repríz, vidělo na

16 diváků. (...) Další inscenace souboru Okresního domu osvěty: Půlnoční vlak A. Rydleeho v reţii J. Vachutky, Třetí zvonění Václava Štecha r se stejným reţisérem, Hvězdy nad hradem Karla Krpaty v reţii Fr. Poláčka, pohádková revue W+V s hudbou Jaroslava Jeţka Robin zbojník pod reţijním vedením Dr. Lubomíra Valenty, Společný byt jugoslávského autora Dragutina Dobričanina s reţií MUDr. Jaroslava Strádala. Dále pak Strakonický dudák od J. K. Tyla v reţii Jaromíra Šamánka, hru P. Choinovského Základy na písku Jana Vachutky, 1958 César W. Shakespeara, reţie Josef Štěpánek. (Podle 3) ( ) od prosince 1955 do června 1957 soubor nastudoval 7 divadelních her a 1 estrádu a s reprízami bylo odehráno 38 představení s návštěvou diváků. S nastudovanými hrami se mimo Bruntál členové souboru představili divákům ve Vrbně pod Pradědem, Moravském Berouně, Moravském Kočově, Razové, Karlovci, Mnichově, Karlové Studánce, Břidličné a Široké Nivě. (5, s. 9) S rokem 1960 se soubor rozloučil hrou Jana Drdy Dalskabáty hříšná ves aneb zapomenutý čert. Za dvě nejvýznamnější a přelomové hry se povaţují Půlnoční mše Petra Kalvaše a Příliš štědrý večer Vratislava Blaţka v reţii Jaroslava Navrátila druhá zmiňovaná hra byla uvedena touto otázkou: Co chceme říci Blaţkovým textem? Co nejupřímněji všem vám, ţe: a) člověk to zní hrdě, b) člověk to není jen kartotéka, c) mládí to není jen 20 let a ţivot není a) b) c), není jednoduchý a je tím, zač stojí ţít (5, s. 14) Rok 1963 přinesl Českou bouři Karla Nového, na níţ se podílelo 28 postav a několik desítek komparsistů, dále pak komedii W. Shakespeara Veselé paničky Windsdorské. Ve zpravodaji se dále píše: Tuto část uzavřeme rokem 1965, kdy soubor Městské osvětové besedy představil hru, Ráno budeme dospělí, od francouzského autora J. L. Lacoura. (9)

17 2.3 Další divadla na území Bruntálska po roce 1945 Sbor dobrovolných hasičů (manţelé Zemanovi a pan Hanzlík) uvedl hru B. Rajské-Smolíkové Ze starých mlýnů v Nových Heřmínovech. Další jejich produkcí byla hra pro děti Pohádka o Meluzíně, kterou soubor uvedl v roce 1949 v Hasičském domě. Ve stejném roce sbor hasičů nastudoval a odehrál hru pro děti v polovině května, a to Krakonoš autorky V. Baldessari-Plumlovské opět v Hasičském domě. Na přelomu 1949/50 tamtéţ upravil prostor, kde vzniklo jeviště, a díky tomu mohl proběhnout kurz, kde se hasiči-divadelníci přiučili divadlu a do konce roku odehráli 5 pohádek pro děti. Dalšími hrami dobrovolných hasičů byly Květiny míru, pohádka Princezna se zlatou hvězdou na čele a Sirotek. (Podle 5) Dále pak Studio mladých, které zaloţila Libuše Vašková, nastudovalo hru Františka Koţíka o 7 obrazech Meluzina. V dochované recenzi se píše, ţe byl patrný elán mladých herců, kteří se vcelku dobře zhostili tak těţkého úkolu. Hra překonává vše, co doposud bylo na bruntálské dětské scéně pro děti uvedeno (5, s. 11) Libuše vašková o Studiu mladých říká: Bylo to veliké mnoţství dětských her. Vţdyť jsme hráli nejméně dvakrát ročně a těţko mohu posoudit, která hra byla nejkrásnější Jak květiny přezimovaly, Stříbrná kopýtka, Stříbrná studánka, Zbojník Muchomor, Dům kočky modroočky, nebo Meluzina od Fr. Koţíka Také Andersonova Sněhová Královna patřila mezi ty hry, které mi zůstanou v trvalé paměti. (5, s. 11) Roku 1963 se objevilo nové divadelní seskupení BRUSKA bruntálské divadlo satiry a kabaretu se svým prvním pořadem PEL-MEL-LÁSKA od A do Z. (Podle 5, s. 15) Loutkové divadlo bylo zaloţeno v roce 1945 a své působiště mělo v hostinci U Halíře. Loutky byly získávány tak, ţe kaţdý člen KSČ ţivnostník přispěl částkou 1000Kčs na jejich zakoupení. Činnost tohoto souboru byla povolena s podmínkou, ţe bude Vámi dodrţovaný program stanovený loutkářským sdruţením v Praze. (5, s. 5) Své působiště měli změnit roku 1951, kdyţ jim byla dána částka Kčs na úpravu budovy starého kina, coţ se bohuţel nedostavělo ani do roku

18 Další loutkové divadlo v Bruntále provozoval katolický spolek OREL s vedoucí Alenou Musilovou. Její kvalifikace zněla takto: Neboť dlouhá léta hraje divadlo a absolvovala loutkářský Orelský kurz v Krnově roku (5, s. 5) Avšak tyto snahy záhy skončily. Potom byl zvolen dohled okrsek Jiřího Wolkera ÚMDOČ nad ochotnickými divadelními snahami to roku V prosinci 1956 byl na území Bruntálu sečten přibliţný počet účastníků divadelních souborů. Okresní osvětový dům (56 členů), Závodní klub ČSAO Bruntál (15 čl.), divadelní soubor poţárního sboru (20 čl.), na obou školách byly dětské divadelní soubory, loutková scéna Závodního klubu Okresního průmyslového podniku. (Podle 5, s. 7-15) 2.4 Vzdělávání amatérských divadelníků v Bruntále kolem roku 1945 Na pozvánce zaslané na ONV Bruntál se píše: V neděli byl uspořádán v bruntálském besedním domě kurz pro divadelní ochotníky bruntálského okresu, kterého se účastnilo 64 osob. Přednášeli členové Jiráskova ÚMDČ V dalším programu školení byli přítomní seznamováni s vytvářením role (Hynel) scénováním, osvětlováním a oblékáním v ochotnickém divadle Vedle divadelního krouţku se v Bruntále nacházel krouţek loutkářský, recitační a baletní. Roku 1960 byl zaloţen divadelní festival Přátelství, na kterém se bruntálské soubory mohly setkávat a porovnávat úroveň výstupů. V roce 1966 se uspořádal 7. ročník festivalu Přátelství pod vedením výboru, během něhoţ se uskutečnil pedagogicko-divadelní seminář pro pedagogy, vychovatele o problematice divadla pro děti a mládeţ

19 Zde se oprávněně naskýtá otázka, proč právě ochotnické divadlo? Protoţe i přes roztříštěnost (byly postupně zaloţeny i další soubory) se jednalo o spontánní radost z národního osvobození ( ) a tradic ochotnického divadla v naší zemi. Ochotnické divadlo posilovalo potřebné národní sebevědomí v českém pohraničí a začalo zde plnit své společensko výchovné poslání ( ) nástrojem k tomu byly inscenace her J. K. Tyla, A. Jiráska ( ) hrála se Vojnarka, Maryša, Gorali, Hadrián z Římsu, Pasekáři, Mordová rokle ( ) kdy pochopitelně v oné době zde byla hrána i řada dalších her, které byly obsahově chudé a jako takové z amatérských scén postupně vymizely. (5, s. 3)

20 3 Bruntál v současnosti 3.1 Demografické statistiky Počet obyvatel vyměřený Českým statistickým úřadem (mj. viz k začátku roku 2014 na území města Bruntálu je Následné údaje dokreslují představu o současném stavu obyvatelstva z hlediska počtu obyvatel, ale i zaměstnanosti a věkového či národnostního sloţení. Vývoj počtu obyvatel Sniţování čísla u počtu obyvatel naznačuje stálý úbytek obyvatel Bruntálu. Nejčastěji odcházejí do Ostravy, Prahy, Brna, či zahraničí. Rok: počet obyvatel Bruntálu 2004: : : : : : : : : : Věkové rozloţení Počet obyvatel Bruntálu ve věku 0-14 let: (15,34%) Počet obyvatel Bruntálu ve věku let: (69,82%) Počet obyvatel Bruntálu ve věku 65 a více let: (14,84%) Nározné zobrazení rozloţení věkových skupin obyvatel Bruntálu - viz obrázek č

21 Obrázek č. 1: Národnostní sloţení Na bruntálsku stále panuje národnostní nejednotnost. S tím rozdílem, ţe sedmdesáti procentní německou příslušnost vystřídala česká. Konkrétní data vypovídají toto: Česká: 84.42%, Moravská: 7.25%, Slezská: 0.57%, Slovenská: 3.43%, Romská: 0.26%, Polská: 0.24%, Německá: 0.26%, Ruská: 0.03%, Ukrajinská: 0.12%, Vietnamská: 0.07%, Ostatní: 1.13%. Nezjištěno: 2.21%. Nározné zobrazení národnostního sloţení obyvatel Bruntálu - viz obrázek č. 2. Obrázek č. 2:

22 Průměrné mzdy podle hlavních tříd Stručný přehled uvedený níţe představuje průměrné mzdy obyvatel Bruntálu podle hlavních tříd. Rozdělení do platových tříd se děje dle pracovního zařazení vyzvětlení je podáno ve druhém přehledu. Rok 2012 Rok 2010 Rok 2008 Rok 2007 Třída 1000: Třída 2000: Třída 3000: Třída 4000: Třída 5000: Třída 6000: Třída 7000: Třída 8000: Třída 9000: ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč třída 1000: pracovníci vedoucí a řídící třída 2000: pracovníci vědečtí, odborní, duševní třída 3000: technici, zdravotníci, pedagogové třída 4000: niţší administrativní třída 5000: pracovníci provozní ve sluţbách a obchodě třída 6000: dělníci v zemědělství, lesnictví třída 7000: kvalifikovaní dělníci ve výrobě třída 8000: obsluha strojů a zařízení třída 9000: pracovníci pomocní, nekvalifikovaní Strategie rozvoje obcí je podpora podnikání a investic. Vznikají tak nová pracovní místa pro obyvatele. Přičemţ dochází k paradoxu. Průměrný plat dělníka se v okrese Bruntál je Kč, přičemţ sociální dávky mohou dosáhnout téměř identické výše, coţ logicky k práci nikoho nemotivuje

23 Tradiční zemědělství, které bylo obţivou pro stovky německých starousedlíků, jejich odchodem přestalo de facto existovat, protoţe nový kolonisté ho jednoduše neovládali. Naprostou katastrofou pak byla následná centralizace a kolektivizace. Mnohdy zmizely části měst i celé vesnice, po kterých dnes zbývají jen ruiny. Spojení nehostinných přírodních podmínek a výše jmenovaných po sobě jdoucích katastrof způsobilo dnes všeobecně známou situaci Bruntálska jako kraje s největší nezaměstnaností v ČR. 23

24 3.2 Současná divadelní scéna v Bruntále Město Bruntál zřizuje své Městské divadlo, které ovšem funguje pouze jako stagiona s komerční náplní a plní tak pouze omezenou společenskou funkci. Dále však v Bruntálu existuje řada amatérských souborů: Občanské sdruţení DS Magnet Bruntál Divadelní soubor přijal staronový název Magnet (všem obyvatelům Bruntálu nostalgicky znějící) v roce Vznikl přirozeným stárnutím dětského dramatického krouţku působícího při DDM Bruntál, od roku (Podle 15) S novým názvem přešel soubor pod Městský úřad v Bruntále a Městské divadlo, kde působil do konce roku Od února 2004 bylo ustanoveno Občanské sdruţení DS MAGNET Bruntál. V současné době máme 15 stálých členů ve věku let a také při nás působí i dětský soubor, který sdruţuje malé herce od 10 do 14 let.??? (Podle 15) K jejich repertoáru patří převáţně pohádky a jarmareční představení např. Tibitanzl Minitheatro, Košilaté Epopeje, Jak Zuzanka malovala, Košilaté Epopeje, Pověst o Sovinci, Vodník Mařenka, Čarodějnický proces, Lakomá Barka, ţivý Betlém aj. Poslední zmínka o tvorbě divadla Magnet je z roku Záplata Soubor Záplata byl zaloţen roku Jeho vedoucím souboru je Ladislav Gurecký, který zastává pozici autora, reţiséra a herce. Do jejich repertoáru patří inscenace Krysař podle povídky Viktora Dyka, Fyzikové Friedricha Durrenmatta a autorská díla Zastav se, Náš domov, Půlnoční mejdan aj. Sedm jejich her bylo autorských. Soubor Záplata hrál v prostorách Městského divadla Bruntál, v roce 2013 soubor oslavil svoji desátou sezonu, ale v současnosti o sobě nedává znát. Nedramatická elipsa Soubor Nedramatická elipsa funguje pod záštitou studentského klubu na Gymnáziu Petrin. Ve svém reperotáru uvedli představení Rodrigo a jeho odraz v zrcadle, k němuţ scénář podle své povídky napsal Ondřej Ládek (český rapper Xindl X), a dále autorské 24

25 dílo Elišky Beranové s názvem Divný pohovor, aneb komu tady hráblo? Autorka Eliška Beranová, neteř reţiséra Vladimíra Morávka, se podílela i na dramaturgii a reţii inscenace. Soubor byl aktivní pouze dva roky Divadla Járy Šmitra Cimrmana Jan Šmatlák, bývalý člen souboru Záplata, zaloţil a stal se současným principálem Divadla Járy Šmitra Cimrmana ve Světlé hoře. 25

26 4 KULTURHAUS 4.1 Kulturní centrum aneb vzdělaný a zdravý národ kulturní národ Uţ v přeneseném významu slova kultura - Cultura z latin colere, pěstovat, tedy co jest pěstováno, původně označuje zemědělství. Jako metaforu jej jako první pouţívá Marcus Tulius Cicero v překladu Platonova péče o duši. (8) - Haus z německého překladu dům. Tedy nadneseně můţeme říci: Kulturhaus = dům, kde o duši bude pečováno. Kulturhaus jako místo tvorby, základna, útulek, otevřený prostor. Místo vzniku, místo umění, místo divadla, filmu, hudby a mnoha dalších. Místo setkávání, základna pro osoby i osobnosti s touhou tvořit, zkoušet a mýlit se. Místo s důrazem na tvorbu, nikoli na peníze. Výše zde jmenované je bezpochyby ideou, nedej boţe idealismem, s mnoha úskalími, jichţ jsem si plně vědoma. Současnost je obdobným projektům zcela nenakloněna. Není mi ovšem známo, ţe by jakákoli jiná doba nakloněna byla. Přesto (moţná právě proto) tato centra vznikají. Ať uţ organicky či plánovitě z vůle osvícených městských zastupitelstev, avšak především na západ od nás (New York, Amsterdam, Berlín). Nemám nejmenší iluze o osvícenosti bruntálské politické scény. Na druhou stranu nevidím nejmenší důvod, proč se o cosi takového nepokusit. Nebude to ani jednoduché, ani levné a na první pohled se to můţe zdát zcela nemoţné. Domnívám se však, ţe tato snaha je zcela legitimní. Z historie kraje totiţ vyplývá mnohé. Staleté osídlení původního německého obyvatelstva v sobě logicky neslo prvky vysoké kultury násilně zničené poválečným odsunem. Přes veškerou devastaci (fyzickou, ale hlavně duševní) lze ještě dnes nalézt stopy tradičních kulturních projevů. Bohuţel především architektonického charakteru. Z prostého součtu kulturních domů ergo Kulturhausů slouţících kultuře v téměř kaţdém, byť malém městečku, je jasně patrná nutnost potřeby původního obyvatelstva tvořit, projevovat se, sdruţovat se, společně se bavit. Těţko říct, jestli byla pro tento bohem zapomenutý kraj větší katastrofou Druhá světová válka, nebo následných čtyřicet let komunistického blahobytu. Pravděpodobně se jedná o součet obého. Přesto se dvacet let po pádu reţimu na Bruntálsku neděje nic. 26