editorial / obsah editorial V tomto čísle 2013/14 naleznete: Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "editorial / obsah editorial V tomto čísle 2013/14 naleznete: Vážené čtenářky, vážení čtenáři,"

Transkript

1 Časopis učitelů u krajanských komunit a lektorů českého jazyka a literatury na zahraničních vzdělávacích institucích červenec 2014 číslo 6 ISSN editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Dům zahraniční spolupráce ve svých prostorách každoročně hostí společná setkání učitelů u krajanů a lektorů češtiny v zahraničí, kde se scházejí nejen samotní učitelé a lektoři, ale i představitelé institucí, jež se podílejí na realizaci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zahraničních věcí. Otevíráte 6. číslo bohemistického časopisu Krajiny češtiny, které vyšlo u příležitosti 6. setkání učitelů u krajanů a lektorů češtiny v zahraničí. Téma Můj oblíbený střípek Česka poskytlo široký prostor k pohledu krajanů a studentů zahraničních univerzit a zájemců o výuku češtiny v zahraničí na dění v České republice. Úvodní rozhovor s docentkou Ivanou Bozděchovou je další, nikoliv však poslední, v řadě rozhovorů s význačnými českými bohemisty, kteří jsou spjati s naším Programem. V rubrice Lektoři a učitelé se zastavíme v Portugalsku na univerzitě v Lisabonu, v USA u krajanů v Chicagu či v Itálii na filozofické fakultě jedné z nejstarších univerzit v Evropě. V příspěvcích rubriky Letem světem kromě jiného navštívíme malebné české město Dobrušku, které každoročně vítá účastníky kurzu češtiny pro krajany, podíváme se do českých vesnic na Krymu, s žáky české učitelky v Srbsku vyneseme Moranu do potoka. Můžeme se zapojit do Noci s Andersenem v Austrálii, zjistit, jak chutnají hubičky v Americe, či se přesvědčit, že Sokol v Paříži stále žije. V tomto čísle našeho/vašeho časopisu naleznete též informace o krajanském životě ve Švýcarsku, které nám poskytl krajan Jaroslav Havelka, nebo bohatě vykreslený portrét Sabine Gruša. Letos na příspěvky bohatá rubrika Didaktické zkušenosti nám předvede širokou škálu pohledů na výuku češtiny v zahraničí (v Káhiře, Bukurešti, Nancy, Daruvaru, Eibenthalu, Udine či Paříži). V Literárním koutku najdeme literární počiny učitelek u krajanů v Srbsku a Brazílii a lektora v Srbsku. Všímavý čtenář dozajista nepřehlédne všechny zajímavé glosy a autentické texty, které opět prostupují celým časopisem. Pěkné počtení nejen o prázdninách přejí Lucie Šafarčíková, Olga Vlachová V tomto čísle 2013/14 naleznete: 1 Editorial 2 Úvodní rozhovor doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc. 3 Lektoři a učitelé Symbióza češtiny a slavistiky na Lisabonské univerzitě v Portugalsku / Anna de Almeidová Česká komunita v Chicagu se představuje... / Klára Moldová Bohemistika ve městě nad řekou Pád / Zuzana Muchová 4 Letem světem Dobruška / Radan Kapucián České vesnice na Krymu / Jiří Bernkopf Neseme Moranu, nesem do potoka / Ilona Kirchnerová Pohádková Šumava u protinožců / Eliška Kyršová Rozličné chutě hubiček / Klára Moldová Český jazyk na Universidad de Buenos Aires / Radka Návarová Lidice a děti ze školy Jana Antonína Bati / Markéta Pilátová Festival českých duchovních písní v Oršavě / Petr Skořepa Silou lví, vzletem sokolím! / Lenka Žehrová 5 Portrét Krajiny života Sabine Gruša / Alice Hanáková České stopy v Ženevě / Olga Vlachová 6 Didaktické zkušenosti a studie Specifika výuky češtiny pro Araby / Arwa Al Hamatiová Střípky češtiny / Hana Herrmannová Jak využít literárního textu k rozvoji vyjadřování v cizím jazyce... / Lenka Froulíková Využití dramatické výchovy při výuce krajanů v Chorvatsku / Luděk Korbel Čtenářské aktivity na Eibenthale / Kateřina Roháľová Výsledky průzkumu bilingvismu ve smíšených rodinách v Itálii / Jana Sovová 7 Recenze Vyzpívat ódu na život / Jiří Krejčí 8 Literární koutek Mé oblíbené srbské (a bělehradské) střípky Česka / Zdeněk Andrle Tři věci / Ilona Kirchnerová Tam a zpátky / Markéta Pilátová a dále glosy a autentické texty editorial / obsah šesté číslo červenec

2 2. úvodní rozhovor Rozhovor s bohemistkou doc. PhDr. Ivanou Bozděchovou, CSc. V roce 1985 ukončila studium Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (obor učitelství všeobecněvzdělávacích předmětů čeština angličtina) a získala titul PhDr., tamtéž se habilitovala (CSc. v roce 1993) a byla jmenována docentkou českého jazyka (v roce 2009). Trvale působí v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, s dvěma pracovními přestávkami, kdy jako lektorka češtiny učila v zahraničí (Fulbrightovo stipendium pro učitele, , USA, , Korejská republika). V letech vykonávala funkci proděkanky pro zahraniční a vnější vztahy FF UK. Vyučuje současný český jazyk, především lexikologii a slovotvorbu, je autorkou dvou vědeckých monografií, o tvoření slov skládáním a o současné terminologii, a řady studií a článků publikovaných v odborných časopisech a sbornících. Mezi jiným je členkou Jazykovědného sdružení ČR a Komise pro slovanskou slovotvorbu při Mezinárodním komitétu slavistů. Proč jste se rozhodla studovat češtinu? Jaká byla vaše cesta oblastí bohemistiky a jak jste se dostala ke své současné práci na Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK? Odmalička jsem měla ráda literaturu: nejprve pohádky, které mi četla nebo vyprávěla maminka, a jakmile jsem se naučila číst, i další literární žánry. I když jsem si to při čtení neuvědomovala, s příběhy, místy a lidmi jsem se nechávala vtahovat i do hájemství jazyka. Slov čtených, k nimž se lze vracet, i slyšených. Měla jsem hodně ráda mluvené slovo rozhlasovou četbu na pokračování, jevištní mluvu i recitaci veršů. Od ní je totiž jen krůček k hudbě. Ačkoliv se nikdo v mém příbuzenstvu jazykům profesionálně nevěnoval, rozhodla jsem se pro dva z nich (češtinu a angličtinu) při volbě oboru studia na FF UK v Praze. Od dětství mi bylo jasné, že budu učitelkou, jen jsem dlouho nevěděla, co budu učit ještě na gymnáziu mě totiž bavily téměř všechny předměty. A právě tam, kromě zmíněné přitažlivosti jazyků, mi pomohla svým vzorem jedna z profesorek. Snad i proto dodnes ctím poslání učitelů, a pokud můžu, ráda je podpořím. Samozřejmě ve sféře výuky českého jazyka. Po absolvování Univerzity Karlovy jsem se původně chtěla (a mohla) vrátit učit na domovské gymnázium, ale vedoucí diplomové práce mě vyzval, abych se přihlásila do konkurzu na místo asistenta na katedře českého jazyka. Byla to výzva, která se neodmítá, a tak jsem už (a dosud) z FF UK vlastně nikdy neodešla. Pro Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí představujete ideální spojení většiny jeho částí v jedné osobě: jste členkou Komise pro lektoráty a Komise pro krajanské záležitosti, členkou redakční rady časopisu Krajiny češtiny, úvodní rozhovor šesté číslo červenec

3 Úvodní rozhovor Rozhovor s bohemistkou doc. PhDr. Ivanou Bozděchovou, CSc. FF UK přijímá zahraniční studenty češtiny včetně krajanských. Od kdy spolupracujete s MŠMT a DZS v rámci našeho Programu? Která z uvedených činností vás nejvíc zajímá a obohacuje a proč? S MŠMT a DZS spolupracuji (a od samého počátku velmi ráda!) od 90. let 20. století nejprve nepřímo (ve světě na zkušenou, tedy dva roky jako lektorka češtiny v zahraničí), pak věcně-administrativně (jako bývalá proděkanka pro zahraničí FF UK) a posléze člensky: od roku 2006 v Komisi pro lektoráty, od roku 2013 v Komisi pro krajanské záležitosti a od letošního roku v redakční radě časopisu Krajiny češtiny. Na tomto spojenectví mě nejvíce přitahují souvislosti, vzájemné prolínání, možnosti využívat a sdílet různorodé zkušenosti s jazykem a jeho výukou spjaté. Taková intertextualita dává smysl, vždycky mě těší, když lze navazovat, propojovat, když se lidé znovu potkávají, blíže poznávají, to zavazuje i motivuje. Kontinuita i novost sdílení zkušeností a inspirace pokračovat. Rozhodnout, co mě baví nejvíc, je těžké: všechno s přidanou hodnotou průniků těchto tří sfér vždyť totiž: 1) Lektorkou češtiny jsem sama byla, vím, zač je toho loket a ráda se seznamuji s jinými lektoráty a bohemistickými pracovišti ve světě i prostřednictvím výběru lektorů šíření a objevování češtiny (někdy až dobrodružné) je mým zájmem profesním i srdečním. Takže se nejen vracím, ale i sleduji vývoj a snažím se přispět zkušeností, úsudkem, kvalifikací. Společně nám jde o kvalitní výuku češtiny na zahraničních univerzitách. 2) Krajanské záležitosti jsou mi profesním průvodcem; od svých prvních učitelských prázdnin každoročně učím v letním kurzu češtiny, kam přijíždějí krajané (zejména z USA), s krajany jsem se také stýkala a učila je v USA. Krajanská tematika je mi tedy zvlášť blízká. Mezi krajany mám hodně bývalých žáků a přátel, u nichž zejména si uvědomuji hodnoty české kultury a českého jazyka, býváme jimi podobně posedlí. 3) Krajiny češtiny: už názvem si mě časopis získal, fandím mu od jeho zrodu, který jsem nepřímo sledovala. Moc si vážím možnosti vyjádřit se k jeho obsahu, protože si uvědomuji, jak široký dopad a jak záslužnou úlohu má. Nepochybuji, že jeho význam roste, a velmi oceňuji práci jeho redaktorek i všech ostatních, kteří se na jeho tvorbě podílejí. Není to lehká práce... A co mě možná nejvíc těší? Potkám-li ať u konkurzů, tak na lektorátech či jiných pracovních místech v zahraničí absolventy studia češtiny na FF, bývalé studenty. Zadostiučinění, praktický výsledek práce. Viděno retrospektivně také to, jak se rok od roku zvyšuje konkurence a kvalita uchazečů o lektorská místa. Z právě řečeného snad vyplývá, že mě všechny tyto spojené nádoby obohacují, každá specifickou hodnotou, odbornou i lidskou. Sama máte zkušenosti s prací lektorky na zahraničních univerzitách (Korejská republika, USA). V čem spatřujete shody a rozdíly v přístupu učitele ke studentům, studentů ke studiu češtiny a naší zemi? Přístupy učitele ke studentům (i studentů k učitelům) jsou v každé zemi spojeny s charakterem školství, s tradicemi, konvencemi, zvyklostmi společenskými, pedagogickými, široce kulturními. Měla jsem možnost působit ve dvou zemích značně kulturně (i jinak) rozdílných: v USA a v Korejské republice. Učila jsem na třech velmi odlišných univerzitách: University of Nebraska, Omaha nabízela češtinu především pro krajany (a hlavně ve večerních kurzech), vedle vlastní jazykové výuky byly tedy silně zastoupeny české reálie). Nebraská univerzita úzce spolupracovala i s krajanskou komunitou a spolkem, lektorská činnost se tedy přirozeně, a pro mě velmi zajímavě, rozšířila. Stanford University v Kalifornii nabízela český jazyk pro slavisty, a výuka tak probíhala na poměrně vysoké úrovni lingvistických znalostí studentů, jejich motivace byla silně profesní. Hankuk University of Foreign Studies v Soulu poskytuje češtinu jako jediná jihokorejská univerzita a jako jeden z 45 cizích jazyků. Motivace jsou velmi pragmatické: úspěšně dokončit studium jako předpoklad k získání práce; v naprosté většině však bez dalšího uplatňování znalosti češtiny. Přístup amerického učitele ke studentům se od přístupu učitele českého tolik neliší (jako v případě srovnání česko-korejského): v různé míře se pohybuje na škále demokratický kolegiální přátelský. Američtí studenti jsou sebevědomí, rádi konverzují, diskutují, ptají se, těžce bojují se složitou českou gramatikou a mají smysl pro humor; někdy větší než pro disciplínu a zodpovědnost. Korejští studenti bez výhrad a připomínek přijímají veškeré pokyny a úkoly učitele, a to bohužel i když zcela nerozumějí. Tradice výuky na korejských školách (od základních a středních) jim velí především memorovat, využívat pamětní učení. Nejsou však zvyklí znalosti samostatně používat, tvořit vlastní věty a bývá velmi obtížné konverzovat s nimi. Korejští studenti jsou pracovití, disciplinovaní a ambiciózní. Přístup učitele k nim (i vztah studentů k učiteli) je předurčen společenskými pravidly učitel je ve společnosti velmi respektován, má prestižní postavení. Pro studenty je velkou autoritou, kterou bezvýhradně respektují, a to i proto, že je starší: věk patří vedle vzdělání k dalším kritériím postavení člověka na společenském žebříčku. Co byste doporučovala vysílaným lektorům a učitelům? Máte pro ně nějaké praktické rady a tipy, které se týkají výuky samotné, její organizace, učebních materiálů apod.? Netroufám si dávat rady vysílaným lektorům a učitelům; na základě dosavadních zkušeností z obou komisí věřím, že jsou dobří a většinou i zkušení učitelé češtiny úvodní rozhovor šesté číslo červenec

4 Úvodní rozhovor Rozhovor s bohemistkou doc. PhDr. Ivanou Bozděchovou, CSc. / Glosa Erasmus+ se smyslem pro specifičnost prostředí a podmínek výuky, že mají i odborné znalosti a přehled o moderních výukových materiálech. Snad bych jen potvrdila význam komunikačního zaměření výuky osvojování jazyka v širokém vzdělanostně-kulturním a poznávacím rámci, jazyka pro praxi, jako nositele kultury a klíče k otvírání profesních i osobních vztahů. Všem vysílaným přeji hodně pochopení pro jejich práci, sílu k překonávání rozdílů, radost, nová poznávání a osobní spokojenost a štěstí. Přeji jim, aby cesta s češtinou do zahraničí byla i cestou k sobě sama a k našemu češství. Jak nahlížíte na současné postavení bohemistiky jako vysokoškolského oboru v zahraničí? V jakých zemích vidíte největší potenciál pro její rozvoj? Jaký je váš názor na budoucnost používání češtiny ve světě? Bohemistika byla a je na zahraničních univerzitách jedním z malých oborů, to je přirozený fakt. Jeho budoucnost vidím v širších jazykově-srovnávacích a kulturně-historických kontextech. Potenciální pro rozvoj bohemistiky jsou hlavně země střední Evropy, v menší míře USA a perspektivně některé asijské státy. Přirozeně se bude dále pěstovat a rozvíjet v souvislosti s obory slavistickými, jako jazyk typologicky slovanský a jako úřední jazyk Evropské unie. Ale především je to samozřejmě jazyk národní, zprostředkovatel bohaté kultury, historického odkazu i slovesného umění současnosti. Vždyť do češtiny byla celá bible poprvé přeložena už kolem roku 1360, tedy jako do prvního slovanského jazyka a dříve než do řady velkých evropských a světových jazyků, včetně např. angličtiny a němčiny. Zavazuje nás poselstvím Jana Husa a Jana Ámose Komenského, hudbou Dvořákovou, Smetanovou, Janáčkovou, slovy Jaroslava Haška, Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Ivana Klímy, Jaroslava Seiferta, obrazy Alfonse Muchy i činy a díly mnoha a mnoha dalších u nás i ve světě známých Čechů. Jazyk stejně krásný jako jeho hlavní město a stejně důležitý jako každý jiný národní jazyk. Může se nám (učitelům, školám, Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Domu zahraniční spolupráce) snad dostat krásnějšího a záslužnějšího úkolu než jej předávat, šířit a kultivovat? Velice děkujeme paní docentce za poskytnutý rozhovor. Glosa Erasmus+ Ahoj Petr Chaluš Dům zahraniční spolupráce Program Erasmus+ ( ) rozvíjí nejen dovednosti mladých lidí a zvyšuje jejich šance získat dobré zaměstnání, ale také modernizuje vzdělávání, odbornou přípravu a práci s mládeží. Díky programu Erasmus+ získají více než 4 miliony Evropanů příležitost obohatit své studium, odbornou přípravu či praxi o zkušenosti ze zahraničí. Erasmus+ podporuje nadnárodní partnerství mezi institucemi zabývajícími se vzděláváním, odbornou přípravou a mládeží a také úsilí členských států EU o modernizaci vzdělávání. Erasmus+ navazuje na Program celoživotního učení (Erasmus, Comenius, Leonardo, Grundtvig aj.) a na program Mládež v akci. V rámci Erasmus+ nejsou rozdělovány jen granty, program rovněž podporuje nejrůznější sítě a nástroje pro spolupráci. Mezi ty nejznámější patří Eurydice, Eurodesk, etwinning, Euroguidance, Europass, NARIC, ECVET, SALTO. Využijte příležitosti! Informace o programu Erasmus+ naleznete na webové stránce české národní agentury úvodní rozhovor / glosa šesté číslo červenec

5 Autentický text Čechy v srdci Evropy, Čechy v srdci mém Autentický text Čechy v srdci Evropy, Čechy v srdci mém Leonid Štol, úvod Olga Vlachová Dům zahraniční spolupráce V ruském Novorossijsku v květnu tohoto roku proběhl již 3. ročník literární soutěže našich krajanů organizované Kulturně osvětovým českým klubem Mateřídouška. Tentokrát nesl název Čechy v srdci Evropy, Čechy v srdci mém. Autorem vítězné práce je Leonid Štol. Je mu 59 let, vystudoval Biologickou fakultu Moskevské státní univerzity, pracuje jako zahradní architekt. Jeho tatínek byl Čech a jeho manželka Irina je Ruska. Od roku 2009 jsou s manželkou členy klubu Mateřídouška a spolu docházejí na hodiny češtiny. Aktivně se účastní různých akcí, zpívají v krajanském souboru Kytice a hrají ochotnické divadlo. Jejich 18letá dcera Sofie také pracuje v klubu Mateřídouška. Vzhledem k tomu, že je nadanou výtvarnicí, kreslí kulisy pro divadelní hry. V srdci mém kvetou pražské růže Jedenkrát dávno jsem přečetl v některém profesionalním časopise že Praha se jmenuje zlatá nejen pro svou krásu, ale i proto, že v Praze na jaře kvetou forsythie. Ten keř má velké množství zlatavě žlůtých květů a jmenuje se česky zlatice. Bylo napsáno že zlatice rostou všude: v parkech, ve velkých a malých zahradach, podle dopravních tepen a městských ulic. A když kvetou Praha si obléká zlatý oděv. I tehdy já jsem rozhodl, že někdy na jaře určitě budu v Praze a uvidím to na vlastní oči. Uběhlo několik let... V tom časopise se objevil zajímavý článek o českých chryzantémách a taky o tom že na podzim v botanické zahradě vedle Trojského zámku probíhá chryzantémová přehlídka, kde se dá uvidět spousta druhů těch rostlin. I já jsem pochápel, že je nutno jistě odjet do podzimní Prahy na ten festival. Po roce jsem dostal z Čech krásný snímek. Moje neteř se vdávala. Svatba byla na začatku června a slavila se v Průhonickém parku. Na té fotce byli krásní a šťastní novomanželé, a kolem nich moře kvetoucích azalek a rododendronů. To bylo jako v pohádce! Dívaval jsem na tu fotku a řekl jsem si že budu blbec jestli nenavštívím Průhonice a neuvidím to sám. Konec konců já jsem se octnoul v Praze. Bylo to v červenci. Zlatice uz nekvetly, azalky taky. A chryzantémy ještě neměly nejen květy ani poupě. Ale já jsem věděl, že v Trojské botanické zahradě kvetou hemerokalisy. Jasně že jsem šel tam. Sbírka hemerokalisů byla báječná, zahrada moc velká a zajímavá. Kromě toho našel jsem tam obrovskou sklenici v níž kvetly tropické rostliny a madagaskarské sukulenty. A proto jsem tam byl celý den a už nikam vic nešel. šesté číslo červenec 2014 Večer jsem rozhodl, že zítra brzo ráno pojedu na Petřín abych se podívat na Prahu z ptačí perspektivy. Jak jsem chtěl, tak udělal. Rozhledna byla vysoká, počasí hezké, výhled úžasný. Najednou jsem uviděl dole krásnou zahrádku. V té zahrádce kvetly růže a vypadala ona seshora jako skvělý orientální koberec. To byla známá Petřínská růžová zahrada. Není nutno říct, že opět nikam jsem vic nešel. Druhý večer jsem pomyslel, že už je čas jako všichni normalní cestující navštívit Pražský hrad a Karlův most. Ale ve večerních televizních zprávach bylo oznámeno, že ve skenici univerzitní botanické zahrady rozkvetl obrovský leknín Viktoria Regia. Uslyšel jsem to, pomyslel a řekl jsem si: No tak co! Karlův most a chrám Svátého Víta vybudovány svědomitě, stojí už stovky let a budou stat věčně. Ale Viktoria kvete pouze pár dní i když neuvidím ten leknín teď riskuji neuvidět ho nikdy. A proto příští den jsem jel do Prahy 2, Na Slupi 16. Viktoria mě natchla a opravdu byla královská. Ale ještě tam byla velká a krásná sbírka vodních a vlhkomilných rostlin. Tak v ten den jsem nenavštívil ani Pražský hrad ani Karlův most Samozřejmě potom jsem byl na Pražském hradě i na Karlově mostu, na Vyšehradě, v klášteře Sváté Agnesy, uviděl jsem Stavovské divadlo, Nový Svět a Loretu, a mnoho jíných pozoruhodností zlaté Prahy. Ale když jsem se unaval uměleckými nebo architekturními krásamy šel jsem odpočinout do zahrad a parků. Díky, že jsem nemusel jít dlouho a daleko. Po Pražském hradu jsem seděl na lavičce v Královské zahradě nebo procházel skrz zahrady na Valech. Nedaleko od chrámu Svatého Mikuláše byla Vrtbovská zahradka, Černinská na Hradčanach, Valdštejnska a Furstenberská zahrady na Malé Straně. Chtěl bych v to doufat, že ještě jednou přece budu v Praze na jaře, když kvetou zlatice, nebo na začátku léta navštívuji Průhonice a uvidím kvetoucí azalky. Ale jednou budu úplně starý a už nikam neodjedu. Budu sedět ve houpacím křesle s teplým plédem a vzpomínat na Pražské paláce, náměstí, ulice a mosty. Samozřejmě i Pražské zahrady a parky. Dřív než odejdu vzpomním na kvetoucí hortenzie v zahradě Strahovského kláštera a kouzelné vůně petřínských růži. A bude to hezký konec mého života. autentický text 05

6 3. lektoři a učitelé Symbióza češtiny a slavistiky na Lisabonské univerzitě v Portugalsku Anna de Almeidová lektorát Lisabon, Portugalsko Symbióza je oboustranně výhodné soužití. V přírodě najdeme celou řadu příkladů, jako je třeba často citovaná symbióza mořské sasanky a raků poustevníčků. A jaký to má vztah k češtině a slavistice v Lisabonu? Výuka českého jazyka a literatury probíhá na Filozofické fakultě lisabonské klasické univerzity Faculdade de Letras da Universidade de Lisboa (FLUL) od školního roku 1998/99. Na prosazení možnosti vyučovat zde češtinu a na organizaci prvního volného kurzu českého jazyka a kultury na této škole měl zásadní podíl tehdejší velvyslanec České republiky v Portugalsku Václav Hubinger. V průběhu roku 1998 navštívil děkana fakulty a pomohl uspořádat reklamní seminář Úvod do českého jazyka a kultury, složený z přednášek o etnickém a historickém vývoji České republiky, o tehdejší situaci a perspektivě integrace naší země do evropských struktur a o české kultuře a umění. Seminář probíhal po dobu pěti týdnů a kromě velvyslance Hubingera na něm vystoupili vynikající čeští a portugalští odborníci, jmenovitě v Portugalsku žijící básník, dramaturg a literární a divadelní kritik František Listopad, tehdejší představitel Evropské komise v Portugalsku João Faria, již zesnulý ředitel filmového archivu a velký přítel české kinematografie João Bénard da Costa a portugalský znalec Janáčkovy hudby João Paes. Tyto přednášky doplňoval minikurz českého jazyka. V následujícím školním roce pak na FLUL proběhl zcela v režii českého velvyslanectví první ročník volného kurzu českého jazyka a kultury, který měl dokázat své opodstatnění a docílit, aby portugalská strana spolupracovala na ustavení řádného lektorátu českého jazyka a literatury. Cesta, která vedla k vytyčenému cíli, však trvala ještě dalších deset let. Díky nadšení a tvrdošíjnosti češtinářky žijící v té době již deset let v Portugalsku a díky plné podpoře českého velvyslanectví se podařilo češtinu na fakultě udržet ve formě volného kurzu pro zájemce z fakulty i z veřejnosti. Vyučující Přednáška Františka Listopada na semináři v roce 1998 současně zorganizovala dalších šest ročníků přednáškového cyklu o české kultuře. Studentům češtiny i dalších oborů přednášel absolvent pražské AVU Pedro Penilo o Jiřím Kolářovi a jeho kolážích v kontextu českého výtvarného umění. Profesor Pavel Štěpánek z olomoucké univerzity přijel do Lisabonu na stipendijní pobyt prestižní Nadace Calouste Gulbenkian a přednášel po celý jeden školní rok o české architektuře. Doktorka Věra Menclová z FF UK nadchla portugalské studenty vyprávěním o Boženě Němcové a ženách v české literatuře a ze stejné fakulty přijeli přednášet také Jiří Pelán o Franzi Kafkovi, docent Jaromír Tláskal o Pražském lingvistickém kroužku a jiní. Tato organizátorská a učitelská práce přinesla plody v roce 2005, kdy se poprvé podařilo češtinu na fakultě institucionálně ukotvit. Tehdejší velvyslanec Ladislav Škeřík podepsal protokol o spolupráci mezi Velvyslanectvím České republiky v Portugalsku a FLUL, kterým se fakulta oficiálně zavázala poskytovat pro výuku češtiny prostory a studenty a velvyslanectví přislíbilo učitele. To byl nesporný pokrok v postavení výuky češtiny na fakultě. Situace však pořád nebyla ideální, protože pro vyučující, která se výuce věnovala ve svém volném čase, se nedařilo najít finanční lektoři a učitelé šesté číslo červenec

7 Lektoři a učitelé Symbióza češtiny a slavistiky na Lisabonské univerzitě v Portugalsku prostředky, s výjimkou jednorázového sponzorského daru od portugalské pobočky firmy Moravia Steel. Pak přišel rok 2006, kdy lektorky polštiny, slovinštiny a češtiny vyvinuly širokou iniciativu za účelem spojit učitele, badatele a překladatele a najít strategické partnery mezi slavisty, hispanisty a lusitanisty v Portugalsku i v zahraničí a iniciovaly založení Mezinárodní společnosti pro ibero-slovanské studie CompaRes se sídlem v Lisabonu. Tato společnost uspořádala mezinárodní ibero-slovanskou vědeckou konferenci, která se úspěšně opakuje každý rok na jaře. V zázemí FLUL a za rozhodného přispění české, polské a slovinské lektorky tato společnost kromě každoročních iberoslovanských konferencí uspořádala mnoho akcí za účelem propagace a spolupráce mezi oběma kulturami, nacházejícími se na opačných zeměpisných koncích Evropy. Zahájení činnosti společnosti CompaRes a podpora velvyslanectví slovanských zemí vedly k tomu, že v roce 2006 bylo na fakultě zřízeno Středisko slovanských jazyků a kultur, které pomohla vybavit nábytkem, zařízením a pomůckami polská nadace Semper Polonia. Dalším úspěchem společného úsilí tří jmenovaných slovanských lektorátů bylo ve školním roce 2008/09 otevření bakalářského studijního oboru slovanská studia. Do jeho tří ročníků byla začleněna Cyklus přednášek o české kultuře v roce 2003 výuka českého jazyka a literatury v rozsahu 18 hodin týdně: čeština se stala jedním z volitelných jazyků povinné dvojice slovanských jazyků jako Český jazyk a kultura I VI a česká literatura se začala vyučovat v rámci předmětů Úvod do slovanských literatur a Témata slovanských literatur. Toto posílení výuky českého jazyka a literatury v nabídce fakulty vedlo v roce 2008 k ustavení oficiálního Lektorátu českého jazyka a literatury na Lisabonské univerzitě, s nímž je spojena plná organizační a finanční podpora ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Významu slovanských studií a lektorů slovanských Fakultní pěvecký sbor Slava v roce 2012 jazyků si cení i fakulta, která od školního roku 2013/14 nově lektorce češtiny a lektorkám dalších slovanských jazyků přiznala částečnou finanční odměnu. Tyto nepochybné úspěchy však neznamenají, že výuka češtiny v Lisabonu má vyhráno. Po dvou úspěšných ročnících bakalářského studia slavistiky fakulta upřednostnila jiné obory a slavistika má nyní formu volitelného zaměření (tzv. minor studies) dvou bakalářských studijních oborů všeobecná studia a umění a humanitní studia. Aby slavistika a s ní i český jazyk a literatura v budoucnu nezmizely z mapy oborů vyučovaných v Portugalsku, vyvíjejí vyučující slovanských jazyků a literatur (posílené mezitím lektorkou bulharštiny a v brzké budoucnosti také lektorkou chorvatskou) ofenzívu k posílení slavistiky na fakultě. Vloni zorganizovaly lingvistickou konferenci Den slovanské jazykovědy a na letošní říjen už je svolán její druhý ročník. Od letošního školního roku také tyto lektorky společně zajišťují výuku předmětu Úvod do slovanské lingvistiky, který dříve přednášela hostující profesorka z jiné lisabonské univerzity. Pro příští rok je v plánu nové zařazení předmětu Úvod do dějin slovanských národů. Již třetí rok na fakultě úspěšně působí smíšený pěvecký sbor Slava s repertoárem písní slovanských národů, založený a vedený lektorkou češtiny. Členy sboru Slava jsou studenti a učitelé fakulty i zájemci z řad veřejnosti a sbor vystupuje v rámci řady kulturních akcí pořádaných na fakultě i mimo ni. V letošním roce byl přiznán sboru od Lisabonské univerzity finanční příspěvek na mimoškolní činnost. Lektorky slovanských jazyků a literatur pořádají společné literární a překladatelské přednášky a čtení a samy jsou autorkami překladů děl a antologií slovanských autorů do portugalštiny. V této souvislosti uveďme loňské vydání překladů Vančurovy Markéty Lazarové a Rozmarného léta, jejichž autorkou je česká lektorka. Lektorky se také nadále aktivně účastní každoročních konferencí Týden ibero-slovanské kulturní výměny na FLUL pořádané společností CompaRes. Česká a slovinská lektoři a učitelé šesté číslo červenec

8 Lektoři a učitelé Symbióza češtiny a slavistiky na Lisabonské univerzitě v Portugalsku / Autentický text lektorka se v rámci nového evropského programu TEMPUS+ také podílejí na organizační přípravě projektu mezinárodního magisterského studia, zaměřeného na dějiny umění a překládání uměleckých publikací s účastí FLUL, UPOL, Lublaňské univerzity a dvou ruských univerzit. Součástí tohoto společného mezinárodního studijního oboru má býti studium českého jazyka a literatury na FLUL. Právě synergie výuky jednotlivých slovanských jazyků a postupného budování slavistiky na Lisabonské univerzitě se ukazuje být rozhodujícím faktorem při prosazování a udržení výuky českého jazyka a literatury v Portugalsku, kde chybí historická tradice zvláštního zájmu o český jazyk a kulturu. Faculdade de Letras da Universidade de Lisboa Moje ostrůvky češtiny v Rumunsku Florica Stanica Octavia, úvod Hana Herrmannová lektorát Bukurešť, Rumunsko Florica Stanica Octavia je studentka bohemistiky v 1. ročníku magisterského programu na Univerzitě v Bukurešti. Její úvaha vznikla v rámci kurzů na fakultě jako domácí úkol. Text je neopravený, můžeme v něm tedy sledovat některé časté a opakující se chyby, jež se objevují ve větší či menší míře téměř u všech studentů a jež je někdy těžké vymýtit. Problémy například stále představuje pozice reflexivního zájmena, oddělování adverbiale čárkou/čárkami (což je v češtině nešvar, který se stále častěji objevuje i v písemném projevu rodilých českých mluvčích), používání velkých písmen v souladu s rumunskou, nikoli českou normou, rozlišování dokonavých a nedokonavých sloves a tvoření jejich futura, rozlišování druhů adjektiv a s tím spojené správné psaní, a samozřejmě jsou zde stále potíže se skloňováním nebo shodou například subjektu a predikátu v komplikovanějších případech (většina ostrovů jsou). Ale chvála chybám! Právě jejich společné opravování se nám osvědčuje jako jeden z nejlepších prostředků, jak je výhledově odstranit. Moje ostrůvky češtiny v Rumunsku nejsou velmi početné. Jsou jenom několik, ale zkusím je prozkoumávat a využivat jich. Většina ostrovů jsou v Bukurešti, městě kde nyní živím, a nejdůležitější jsou fakulta a České Centrum Bukurešť. Samozřejmě, že fakulta je můj hlavní ostrov češtiny a to díky profesorům, kteři nám vždy dávájí dodatkové materiály, díky kurzům, ale i díky knihovně, kterou máme na fakultě. Máme dost knihy v češtině a nedávno končila jsem číst první knihu v češtině: Obsluhoval jsem anglického Autentický text krále. Na začátku pro mne bylo dost těžké rotumět textu, ale potom to bylo jednoduché. Uživala jsem číst tu knihu i protože jsem viděla film, který je jeden z mých oblibených. Podle mého názoru, výklad Ivana Barneva byl výjímečný. České Centrum Bukurešť je druhý nejvěší ostrov a se snaží se stát mým oblibeném ostrovem. Proč? Protože, po událostech, kterých organizují, nabízí každemu z nás dostatečně velký otvor k českému jazyku a kultuře. Mluvíme o projekcím dokumentarních filmů, o výstavách, koncertech. Mají zajímavý a atraktivný program, který se hodí i k mladíkům i k staříkům. Navíc, České centrum se stál důležitější pro mne po jsem začala tam pracovat jako dobrovolník. Daleko od Bukurešti, někde v jihozápadním Rumunska, je tam soustroví, které ještě jsem neprozkoumala. Mluvím o českých vesnicích v Banatu. Ještě jsem tam nepřijela, ale doufám, že v dubnu budu navštivít Eibenthal, který je největší z všech vesnicí. Já a moji kolegové chceme udělat projekt o jich, o mém tradicích a obycejích, o mém způsobu životy, ale, zejména o jazyku, protože čeština, kterou tam použivají je velmi odlišná od oficiální češtiny a se vyvijela jinak. Má velmi silné vlivy z Rumunštiny, ale i z Srbštiny. Vesnice byly založeny na počátku 19. století Čechům, kteři byli kolonizovani v Banatu Rakouskému císařstvi. Kolonizace Čechů nastala v 3 etapách: v roce 1823, 1826 a v roce 1867 jako důsledek potřeby zalidňovat slabě obývali území. Podle mého názoru, společenství Čechů v Banat musí být oceňovana a každy z nás musí navštívit vesnice, ne jenom kdo studuje češtinu nebo jini slovanský jazyk. Jsem jistá, že to by bylo zajímavá zkůšenost. To jsou moji ostrůvky češtiny. Jestli v Bukurešti jsou i jiné ostrovy, doufám, že budu je nedávno najít. lektoři a učitelé / autentický text šesté číslo červenec

9 Lektoři a učitelé Česká komunita v Chicagu se představuje aneb Dáte si housku v Brvíně... Chicago, ilustrační fotografie Česká komunita v Chicagu se představuje aneb Dáte si housku v Brvíně na Dvaadvacáté Čermákově třídě? Klára Moldová krajanská komunita Chicago, USA Jak obtížné je popsat historii české komunity ve Spojených státech a charakterizovat její povahu, demonstrují kromě rozlohy soustátí také poslední údaje ze sčítání obyvatel z roku K úplnému nebo částečnému českému původu se přihlásilo kolem obyvatel, a tento počet nezahrnuje téměř půl milionu lidí, kteří svůj původ označili jako československý. Mezi státy s největším počtem české populace se řadí Texas, Illinois a Wisconsin, a stát Nebraska vede v procentuálním zastoupení Čechů v celkové populaci. Historie i stáří české komunity, zakotvené tradice i zvyky se liší stát od státu, stejně jako míra asimilace krajanů v americké sociokultuře. Fáze emigrace Čechů do USA Češi začali odcházet do Spojených států již v 16. století. Od poloviny 19. století přesun obyvatel značně zesílil a je možné popsat jeho jednotlivé fáze. Migrační vlna let měla sociálně ekonomický charakter. Po zrušení roboty nemohly oblasti bez průmyslu a s nízkou úrodností uživit zemědělské dělníky, zároveň klesala dětská úmrtnost a počet obyvatel rostl. Rozhodování části lidí podpořila také rakouská mobilizace do krymské války. Zprávy od krajanů v Kalifornii o nálezu zlata a možnosti koupit levně půdu byly dalším argumentem pro vystěhování. Inteligence neloajální vůči monarchii hledala východisko z první světové války emigrací v letech Odchod ze země to byl ale lektoři a učitelé šesté číslo červenec

10 Lektoři a učitelé Česká komunita v Chicagu se představuje aneb Dáte si housku v Brvíně... většinou krátkodobý. Po ochladnutí euforie ze vzniku první republiky odcházeli lidé z důvodu hospodářské krize. Na začátku druhé světové války to byli hlavně politici, vojáci a z civilního obyvatelstva Židé. Nejednalo se však o tak početnou vlnu, jakou byla výše popsaná a ta následující. V letech opustilo Československo půl milionu lidí, ačkoliv ostraha hranic byla stále tvrdší a tvrdší. Mnoho z raných emigrantů této fáze se zpět mohlo vrátit až po čtyřiceti letech. V myslích emigrujících krajanů byla vidina profesního uplatnění a zlepšení ekonomického postavení. Po roce 1989 je sklon k emigraci ovlivněn věkem a výší dosaženého vzdělání. Velké, ale bohužel nepříliš prozkoumané procento komunity, tvoří Češi, kteří odjeli do USA prostřednictvím turistického víza a rozhodli se tam zůstat. Vízum vypršelo, a oni tak pobývají na území USA nelegálně. Jejich pobyt by se dal přirovnat k situaci emigrantů v roce Po případném návratu do vlasti neexistuje prakticky cesta zpět. Teroristický útok na New York v roce 2001 zpřísnil emigrační politiku, usadit se a legálně pracovat na území USA již není tak snadné. Ačkoliv ekonomika Spojených států není tak silná jako dříve, stále je země za Atlantickým oceánem lákavým pokušením pro mnoho Čechů. Důvody k odchodu se pohybují od profesních (např. úzce specializovaných pozic programátorů a inženýrů v Sillicon Valley) až po ty nejosobnější. Česká komunita ve státě Illinois a v Chicagu V Illinois se hlásí k úplnému nebo částečnému českému původu okolo lidí (statistické údaje z roku 2006). Už názvy chicagských čtvrtí napoví, kde Češi zanechali svoji stopu. Projet se můžeme Plzní, Českou Kalifornií a dalšími částmi města, které byly ještě nedávno výhradně české. Češi se stále sdružují do krajanských spolků podle různých předmětů zájmu, ačkoliv ne v takové míře, jako tomu bývalo před časem. Mezi nejpočetnější a historicky ukotvené spolky v Chicagu patří: American Sokol, Bohemian Lawyers Association, CSA Fraternal Life, Czechoslovak American Congress, Czech Catholic Mission Church, Czech & Slovak American Genealogy Society of Illinois, Friends of Bohemian National Cemetery, United Moravian Societies a další. Mladšími institucemi podporujícími českou komunitu jsou Generální konzulát České republiky, založený v roce 2006 tehdejším ministrem zahraničních věcí Cyrilem Svobodou, a od roku 1990 fungující Pražský výbor Chicago Sister Cities International, který pořádá množství rozmanitých kulturních akcí. Češi se také sdružují kolem českých restaurací a obchodů (Bohemian Crystal, Czech Plaza, European Deli, Klas). Fenomén českých škol V roce 1872 založili čeští imigranti spolek The Free Thinkers Bohemian School Association, který ve státě Illinois registrovali v roce Tím dali vzniknout několika českým školám. Právě historie těchto institucí nejlépe vykresluje obraz zdejší české komunity ve 20. století. Zmiňovaný spolek zakoupil půdu pro školu na území pozdějšího předměstí Chicaga ve městě Cicero, jehož středem vede Cermak Road pojmenovaná podle významného Čechoameričana Antonína Čermáka ( ), rodáka z Kladna, který působil ve funkci chicagského starosty v letech Dnes je Cicero hispánskou čtvrtí. Charakter budov a nápisy na ulicích však nezapřou českou historii (věž Western Electric Company, která ve 30. letech zaměstnávala až lidí, většinou Čechoslováků; restaurace Klas; Švec & Sons Funeral Home; Cermak Funeral Home; Vesecký Bakery; Sokol Slávský; Rosický s Cleaners a další). V roce 1921 spolek v Ciceru postavil budovu české Školy T. G. Masaryka. V roce 1937 bylo jméno školy změněno na T. G. Masaryk Free Thinking School Association. Již od svých začátků byla Masarykova škola velmi aktivní. Také na přelomu dvacátých a třicátých let, tedy v době krize, se v české škole učilo každý den a bratrské a kulturní spolky zde pořádaly své schůze. V budově se konaly časté bankety a taneční večery. Na začátku čtyřicátých let byla aktivita zpomalena kvůli dopadům druhé světové války, ale v padesátých a šedesátých letech byla činnost znovu obnovena, stejně jako v dalších školách v okolí, kterých nebylo málo Škola Besídka, Škola Vojta Náprstek, Škola Jan Neruda In Chicago, Škola Karel Havlíček a Škola Alois Jirásek v Berwynu, Škola Brookfield a Škola Jan Hus v Lyonsu a Škola Jaroslav Vrchlický ve Stickney. Na konci šedesátých let se česká komunita začala stěhovat i do dalších oblastí Chicaga a etnické složení čtvrti se začalo měnit. Některé instituce na předměstí vzaly pod svá křídla městské školy, které by jinak byly zrušeny (například Škola Jan Neruda se přemístila do Školy T. G. Masaryka). V osmdesátých a devadesátých letech měla Škola T. G. Masaryka stále početné třídy češtiny, ale na konci devadesátých let začala aktivita klesat, spolky se z budovy vystěhovávaly a ve třídách bylo velmi málo žáků. Škola T. G. Masaryka V novém miléniu je výuka znovu pravidelná. Charakter kurzů se ale zřejmě provždy změnil z povinné školní docházky na volnočasové kroužky. V prosinci 2012 Dům zahraničních služeb (od roku 2013 Dům zahraniční spolupráce) spolu s MŠMT a MZV vyslal v rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí do Školy T. G. Masaryka první učitelku z České republiky. Tato pozice pomohla vrátit život nejen českým programům a výuce, ale také opuštěně vypadající budově školy. lektoři a učitelé šesté číslo červenec

11 Lektoři a učitelé Česká komunita v Chicagu se představuje aneb Dáte si housku v Brvíně... dopoledne probíhají současně dva kurzy pro rodilé mluvčí (5 8 let, 9 13 let). Sobotní odpoledne patří dětem, které používají češtinu jako cizí jazyk (6 13 let). V týdnu probíhá večerní výuka dospělých ve dvou kurzech určených pro začátečníky a pokročilé. Dalším z programů jsou již druhým školním rokem zavedené Kulturní čtvrtky. Učitelka prezentuje různá historická či kulturní témata týkající se českého kulturního dědictví (Antonín Dvořák, Václav Havel, státní svátky v ČR a jejich historie). Osvědčují se i setkání s pozvanými hosty (spisovatelé, dramaturgové, zaměstnanci konzulátu). Tento nový program se těší stále větší oblibě mezi členy české komunity i mezi Američany, kteří se chtějí dozvědět nové informace o historicky významných osobnostech naší země a o současné kultuře. Vysokou návštěvnost mají také kurzy vaření a pečení českých pokrmů (Easter Baking Class, Czech Summer Desserts, Czech Gravies). Cílem učitelky je propojit jednotlivé akce českých spolků, které často vystupují samostatně. Děti Masarykovy školy recitovaly básně u příležitosti uctění památníku Lidic (který se nachází asi 40 mil západně za Chicagem) a při oslavě Memorial Day. Stánek školy s knihami a školním medem byl nachystán pro pikniky na Českém národním hřbitově i na piknik Czechoslovak American Congress. Celá škola se zúčastnila podzimního festivalu Houby Day. Škola T. G. Masaryka Ačkoliv péče o dům přináší mnohé starosti, škola je vděčná za tuto ojedinělou skutečnost, protože mnoho českých škol v USA si musí prostory pronajímat a chybí jim autenticita prostředí obzvlášť důležitá pro nejmenší žáky. O školní zahradu se každé úterý stará Second Czechoslovak Garden Club. Ve sníženém přízemí budovy se nacházejí dvě učebny a veliká kuchyň, kde se pořádají kurzy vaření. V prvním patře je byt učitelky a další dvě třídy. V druhém patře probíhá výuka nejmladších dětí a sídlí zde také genealogická knihovna The Czech and Slovak American Genealogy Society. Budova školy je více využívána i díky pronájmům různým spolkům. Na střeše stojí včelí úly a škola za účelem získávání prostředků prodává svůj vlastní med. Současný stav výuky češtiny Výuka v Masarykově škole je dobrovolná a čistě zájmová pro všechny věkové kategorie. Díky nové učitelské posile se třídy mohly rozdělit podle věku a jazykové úrovně. Kurzy pro děti jsou v současné době naplněny na maximální možný počet. Výhodou pro rodiče je jednak cenová dostupnost kurzů, jednak jejich časová paralelnost. V sobotu Přehled jazykových kurzů pořádaných ve Škole T. G. Masaryka za období působení vyslané učitelky: leden 2013 leden 2014 děti 5 8 let bilingvní Podoba výuky děti 9 13 let bilingvní děti 6 13 čeština jako cizí jazyk středoškoláci čeština jako cizí jazyk dospělí začátečníci dospělí pokročilí Specifickým vzděláváním procházejí bilingvní děti. Každou sobotu absolvují tři hodiny výuky rozdělené přestávkou do dvou bloků, přibližně hodina je věnována čtení a psaní, zbytek času je určen předávání obecného kulturního povědomí. Děti se učí český přírodopis i zeměpis, hudební výchovu a věnují se výtvarným činnostem. Nevyhnutelný charakter malotřídky se řeší rozmanitými druhy činností pro jednotlivé skupiny a vzájemnou spoluprací dětí. Frontální výuka není tak častá. Nejmenší děti se nově učí číst formou genetické metody, 1 která se 1 LISCINSKY, C. (2012): Čteme s porozuměním každý den. Praha: Kritické myšlení (uprav. Kateřina Šafránková). lektoři a učitelé šesté číslo červenec

12 Lektoři a učitelé Česká komunita v Chicagu se představuje aneb Dáte si housku v Brvíně... Děti ze školy T. G. Masaryka s učitelkou češtiny (kroje patří do inventáře Ústředny moravských spolků) velmi osvědčila, protože jistým způsobem připomíná nabývání dovednosti čtení v americkém vzdělávacím systému. Společenská prestiž jazyka Česká komunita čítá velké procento krajanů druhé generace, kteří se narodili českým rodičům ve třicátých nebo čtyřicátých letech již na území USA. Ačkoliv emigranti dodržovali kulturní zvyklosti, většinou nepovažovali za část národního odkazu jazyk, přáli si, aby se jejich děti asimilovaly. Čeština se v domácnostech užívala jako tajný dorozumívací jazyk rodičů. Asimilační tendence, politické okolnosti v Evropě a nemožnost udržovat komunikaci s domovem způsobily ustrnutí kultury v čase. Těmto lidem je dnes mezi lety, umějí málo česky, ale mnohdy překvapí svojí znalostí českých zvyků, písní, pranostik a historie. Protipólem, nebo spíš koexistujícím prvkem, je nejmladší česká komunita. Propagace bilingvismu a zdůrazňování výhod dvojjazyčnosti podporuje rodiče ve snaze udržet u potomků oba jazyky. Ačkoliv si americký občan musí studium na české univerzitě platit, vyjde ho levněji než studium v USA. Rodiče myslí i na budoucí kariéru svých dětí. Tato část komunity vyhledává nově vydané české knihy, zajímá se o kulturní trendy a osobnosti české kultury. Nemá tendenci sdružovat se do spolků. Víra v pravdivost rčení kolik umíš jazyků, tolikrát si člověkem klade českou školu mezi volnočasové priority, ačkoliv kvůli ní mnozí rodiče stráví víkend za volantem. Sobotní kolorit Zmiňovaná Cermak Road (22nd Street) prochází městy, která byla do šedesátých let obývána výhradně Čechy (Cicero, Berwyn a Riverside). Jejich potomci, Američané potýkající se s češtinou v kurzech pro dospělé, používají bez přízvuku mnoho názvů, o jejichž překladu nemají tušení. Nezbývá než žasnout nad čistou výslovností Dvaadvacáté stejně jako města Berwyn, totiž Brvín. Pokud tu budete mít chuť na housku, odnesete si domů z Vesecký Bakery vždy vánočku. Z jakéhosi důvodu tento název převládl, snad kvůli podobě tvaru obou druhů pečiva. Jen rodilí Češi nad regálem s pečivem kroutí hlavou. Při setkání členů spolků můžete zaslechnout zvolání, jehož se dříve používalo při vstupu do statku či odchodu ze stavení: Pozdravte nábytek a dobytek. Starší paní se oslovují sokolským Nazdar, sestro. Občas v sobotu ráno zaparkuje před školou Škoda 120 nebo lektoři a učitelé šesté číslo červenec

13 Lektoři a učitelé Česká komunita v Chicagu se představuje aneb Dáte si housku v Brvíně... velorex. To rodiče přivážejí děti na vyučování. Sami si během výuky skočí na koprovou omáčku nebo guláš do nedalekého Klasu, nejstarší české restaurace ve Spojených státech. Soused, 89letý Ray Wittenborn, česky přes plot volá, jestli už máme upečený mazanec na Velikonoce a že nám rozkvetly sněženky. Včelí úly pojmenované po českých prezidentech sbírají pyl na T. G. Med a ze tříd se line smích nad povedenými kousky žáků: Paní učitelka: Umyla sis ruce, Klárko? Klára: Jo, smelni si. (to smell = čichnout si) Pětiletá žačka kamarádovi: Jestli nemáš pastelky, můžeme je šérovat. (to share = podělit se) Šestiletý Lukáš při hraní pexesa: On pikuje jen červenou! (to pick = vybírat) Šestiletý Lukáš, maminka Češka, tatínek Slovák: Máme napísat aj poslední meno? (příjmení = last name) Paní učitelka: Jak se říká mláděti od lva? Desetiletá Sandra: Lvíčko. Amerika chová velikou úctu k předkům a rodinné genealogii. Vždyť málokdo o sobě může tvrdit, že je stoprocentní Američan, že jeho předci nepřišli z jiného světadílu. A tak dodržování tradic, které jsou pro okolí neznámé, není důvodem ke studu ani nevzbuzuje jízlivé komentáře, ale naopak je to část americké národní hrdosti, jak se můžeme přesvědčit v následujícím rozhovoru. Rozhovor s Danielou Mahoney Sedíme v kuchyni české školy T. G. Masaryka v Chicagu. Vše voní jablky, protože se tu zrovna vaří přesnídávka pro děti ke svačině. Daniela oblečená v chodském kroji vyfukuje šedesát vajec a tímto se chystá na zítřejší dílnu s dospělými zájemci o českou lidovou tvořivost. Za sebou máme kreativní den s dětmi české školy. Všude kolem nás leží balíky se slámou, moukou a kořením, které dorazily jako Danielin předvoj a dávaly tušit, že se zde bude odehrávat něco mimořádného. V troubě se pečou ozdoby z těsta, které nás dnes Daniela naučila vyrábět. A jak se na stole vrší vyfouklé skořápky a přibývá žloutků, povídáme si nejen o vaječném umění. Kdy a jak začal váš zájem o lidovou tvorbu? V roce 1980 jsme s maminkou utekly z Prahy do Mnichova a později jsme se usadily ve Wuppertalu v Německu. Ve Frankfurtu jsem se pak během automobilového veletrhu seznámila se svým budoucím manželem, na jehož pozvání jsem na den přesně, akorát před 31 lety, přijela do Spojených států, to jsem se ještě jmenovala Šípková. V roce 1983 jsem začala malovat vajíčka, protože se mi stýskalo po lidových tradicích mé země a cítila jsem potřebu vlastní profilace. Celý život žiji v oregonském Portlandu. Když jsem přijela do Ameriky, připadala jsem si trochu osaměle a odtržení od české komunity ve mně vyvolalo touhu po vlastní profilaci, touhu vyjádřit nějak sama sebe, a tak jsem začala plést, háčkovat a postupně jsem přešla na kraslice. Zabýváte se hlavně českým odkazem předků nebo jste šířila evropskou lidovou kulturu obecně? Nejprve jsem se začala zabývat zdobením vajíček voskovou technikou a pomůcky jsem si zakoupila od ukrajinské společnosti v Minneapolis. Ze začátku jsem používala i jejich knihy, a tudíž jsem se zaměřovala i na vzory, které byly původně z území Ukrajiny a východního Slovenska. Takže se poměrně dobře orientuji v evropském folkloru obecně. lektoři a učitelé šesté číslo červenec

14 Lektoři a učitelé Česká komunita v Chicagu se představuje aneb Dáte si housku v Brvíně... Čemu všemu se kromě dekorace vajíček věnujete? Původně jsem se koncentrovala jenom na zdobení vajíček a jejich prodej. Později jsem začala vyučovat veřejnost, jak malovat vajíčka voskem. Ve státech Oregon a Washington jsem vytvořila dokonce i programy pro školy. Později jsem přidala výrobu slaměných předmětů, jakožto i dekorací z těsta, tradiční vystřihovánky z barevného papíru a další. Moje úsilí o uchování lidových tradic vyvrcholilo vydáním několika knih, které jsou v angličtině i v češtině, zaměřují se na české a slovenské lidové kroje. Vydala jsem také několik pracovních sešitů k tematice lidových krojů, tradicí a zvyků. A několik knih dostala taky Masarykova škola, děkujeme. Povíte nám něco o svém programu Teach The Teachers? Zjistila jsem, že kdo dává, ten také dostává. Aby si ode mě lidi mé výrobky kupovali, musím jim je nejprve představit. A nikdo neocení krásně nazdobené vajíčko, pokud si ho předtím nezkusil vyrobit sám. A tak je to se vším. Rozhodla jsem se tedy nebýt sobecká a objíždím Ameriku s tímto programem Teach The Teachers. Snažím se naučit pedagogy nejen českých škol to, čím se já sama zabývám. Chicago je důkazem, že nepůsobíte jen ve státě Oregon. Kam všude vás vaše záliba zavedla a kde se vám líbí nejvíc? Navštívila jsem mnohokrát Iowu, Nebrasku, Illinois, Texas, New York, Oregon, Washington, Kalifornii a mnoho dalších míst. Chicago mám asi nejradši. Jsem nadšená, že vidím, jak je místní obec aktivní v uchovávání českého jazyka a kulturních zvyklostí všeobecně. Potěšilo mě, jak jsem byla přivítána vaší školou s otevřenou náručí a jak byli někteří rodiče potěšeni, že se jejich děti učí něčemu, co uměly jejich babičky, ale oni sami už to doma nedělají. Myslím si, že to je obecně velký trend české komunity v USA, že tu chybí ty české babičky, které jsou za oceánem, rodiče nemají čas děti učit tradiční věci. Netušila jsem, že můj příběh lidi zaujme natolik, dokonce jsem byla požádána největším českým a slovenským muzeem ve Spojených státech, tedy National Czech & Slovak Museum and Library in Cedar Rapids, abych se podílela na jejich projektu orální historie. V angličtině jsme nahráli mé vzpomínky, které jsou dnes k dispozici online. Spočítala jste si někdy, kolik vajíček prošlo vašima rukama? Počítala jsem to, vychází to na vajec za rok (10 denně po 300 dnů v roce), čili za posledních 31 let jsem namalovala v průměru asi vajec za rok, tedy celkem přes vajec. Kdyby se tato vajíčka poskládala do kartonů po tuctu a tyto krabičky by se postavily jedna na druhou, tak by vytvořily moji sochu Svobody, která by byla 11krát vyšší než socha Svobody v New Yorku. A víte, že myslím, že ten symbol svobody v tom mám obsažený taky? Ačkoliv nežiji ve státě, kde jsem se narodila, jsem zde svobodná a mohu se zabývat tím, co mám ráda. Moje socha Svobody je postavená z kraslic a moje svoboda na kraslicích taky stojí. Ale vajíčka mi teď v Oregonu vyfukuje kompresor. Směje se Daniela při pohledu na nepořádek na stole a na hromadu výdunků. Rozhovor byl veden ústně, zapsala jej autorka článku. Literatura BUBENÍČEK, R. (1939): A History of the Czechs in Chicago. Chicago: The Czech & Slovak Genealogy Society of Illinois. HABENICHT, J. (1996): History of Czechs in America. Chicago: The Czech & Slovak Genealogy Society of Illinois. Chicago Sister Cities [online]. Cit < United States Census Bureau [online]. Cit < lektoři a učitelé šesté číslo červenec

15 Glosa Rusalka debutovala v Chicago Lyric Opera Rusalka debutovala v Chicago Lyric Opera Klára Moldová krajanská komunita Chicago, USA Hello Glosa Představitelka Rusalky Maria Martinez Dílo poměrně dobře zasazené do českého kulturního povědomí si svoji americkou cestu prošlapávalo překvapivě dlouho, navzdory téměř tříletému pobytu Dvořáka ve Spojených státech. Premiéra Rusalky se v newyorské Metropolitní opeře uskutečnila až v roce 1993 a na přelomu února a března roku 2014 se konala i v Chicago Lyric Opera. Jelikož se celé představení hrálo v češtině, potřeboval operní dům učitele fonetiky pro zpěváky a někoho, kdo by představení v české komunitě propagoval. Díky tomu jsem nahlédla do zákulisí přípravy veliké produkce a tři měsíce jsem docházela do opery nejprve na individuální lekce se zpěváky, potom na korepetice s klavírem a na závěr na orchestrální zkoušky. Hned zkraje sezóny věnovala opera velkou péči přípravám a školení potenciálního publika. Management opery připravil dvojjazyčnou reklamu, dramaturg Roger Pines přijal pozvání do české školy T. G. Masaryka, aby nám vysvětlil děj opery a momenty, na které je třeba se soustředit. Opera také pořádala školení pro dobrovolníky, kteří byli vždy před začátkem představení připraveni zodpovědět otázky šesté číslo červenec 2014 posluchačů. Uvědomila jsem si, jak je svět rusalek, ježibab a vodníků specifický pro český folklor a jak nelehké je podat charakter těchto pohádkových bytostí americké společnosti. Lákavou se stala i nabídka marketingu česká komunita obdržela lístky s 30% slevou, pokud při nákupu zmínila promo kód vodnik. Šest plánovaných představení se téměř vyprodalo, a tak operní dům s kapacitou míst musel zařadit do programu reprízu navíc. Pozvání přijal i velvyslanec České republiky ve Spojených státech Petr Gandalovič, který se spolu s dalšími 90 hosty zúčastnil recepce v budově opery před jedním z představení. Provedení Rusalky sklidilo kladné ohlasy a upozornilo na českou komunitu i kulturu v Chicagu. Místní tisk nešetřil kladnými recenzemi na představení ve hvězdném obsazení. Poděkování za fotografii patří Todd Rosenberg Photography. glosa 15

16 Lektoři a učitelé Bohemistika ve městě nad řekou Pád Bohemistika ve městě nad řekou Pád Zuzana Muchová lektorát Padova, Itálie Budova Filozoficke fakulty Palazzo Maldura a hlavní budova univerzity Palazzo del Bo Padovská univerzita Università degli studi di Padova patří v rámci Evropy k nejstarším a nejznámějším (v Itálii je třetí nejstarší, byla založena roku 1222). Asi nejpopulárnější postavou spjatou s Padovskou univerzitou zůstane Galileo Galilei, který zde přednášel, nicméně i mezi svými studenty se může univerzita pochlubit jmény jako Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Torquato Tasso či Mikuláš Koperník. Co se týká Čechů studujících ve městě nad řekou Pád, práva zde studoval pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, v letech navštěvoval hodiny církevního práva pozdější český světec Jan Nepomucký; z dalších jmenujme např. Mikuláše Kusánského nebo Albrechta z Valdštejna. Historie českého jazyka a literatury na této univerzitě začíná mnohem později. Prvním vědcem, který se zabýval českou literaturou a kulturou, byl Emilio Teza ( ), jenž působil na Padovské univerzitě od roku V Itálii i v Čechách byla např. vydána jeho korespondence s Jaroslavem Vrchlickým (jedná se o 96 dopisů z let ). Stojí za podotknutí, že Jaroslav Vrchlický byl přijat za člena padovské akademie. Teprve ve dvacátých a třicátých letech 20. století začínají na italských univerzitách vznikat samostatné slavistické obory. První katedra slovanské filologie v Itálii byla založena právě v Padově v roce 1920 Giovannim Maverem, jenž je považován za zakladatele italské slavistiky. Do tohoto období také můžeme klást založení zdejší české knihovny 2, která je, co se týká českých fondů v Itálii, určitě jednou z nejlépe vybavených. Kromě starších knih je zde velice důkladně a detailně zastoupena současná česká knižní produkce z oblasti beletrie, jazykovědy, literární historie a teorie, kultury či umění, a zejména pak moderní historie a politologie. Kromě knižních publikací knihovna disponuje i úplnými ročníky řady periodik 3. V loňském roce byly fondy navíc doplněny asi svazky, které knihovně věnovala profesorka Alena Wildová-Tosi, působící dlouhodobě na římské univerzitě. Kromě beletrie či odborných knižních publikací tak byla padovská česká knihovna rozšířena o důležitá periodika, např. Pelikánovy Listy, 55 čísel čtvrtletníku Svědectví či 40 ročníků Světové literatury. Fondy knihovny nevyužívají jen studenti filozofické fakulty, ale také studenti sociologie a politologie, popř. díky meziknihovní výpůjční službě kdokoli z dalších zájemců. Roku 1930 se stal profesorem slovanské filologie Ettore Lo Gatto, hlavně rusista, který měl nicméně bohaté kontakty i s meziválečným Československem a později se stal profesorem italské literatury a ředitelem italského kulturního institutu v Praze. Kromě jiného přeložil Máchův Máj nebo Babičku Boženy Němcové. 1 SEIDL, I. (1988): Jaroslav Vrchlický a Emilio Teza v kontextech česko-italských literárních a kulturních vztahů. Vzájemná korespondence z let Brno. 2 Byla založena ve 20. letech 20. století zásluhou českého Ministerstva školství a národní osvěty stejně tak, jak tomu bylo např. v Neapoli, Terstu, Římě či Miláně. 3 A2, Bohemia, Česká literatura, Dějiny a současnost, Host, Literární noviny, Revue Labyrint, Paměť a dějiny, Revolver Revue, Slovo a slovesnost, Slovo a smysl, Souvislosti, Soudobé dějiny, Tvar. lektoři a učitelé šesté číslo červenec

17 Lektoři a učitelé Bohemistika ve městě nad řekou Pád Roku 1931 byl založen výměnný lektorát a prvním lektorem se stal Josef Bukáček, dlouhodobě působící i v Terstu, který je autorem řady učebnic italštiny. Vedle jazyka se věnoval také české literatuře, kromě jiného právě vztahu Jaroslava Vrchlického k italské literatuře. Od roku 1937 je s Padovskou univerzitou spjatý Arturo Cronia, který působil v první polovině 20. let 20. století jako profesor v Praze. Do Československa se vrátil roku 1929, a to jako hostující profesor na brněnské univerzitě, kde působil do roku Ve stejné době také navázal kontakty s Bratislavou. Roku 1932 opět odešel na univerzitu do Prahy, odkud se roku 1936 vrátil do Itálie. Arturo Cronia je autorem české gramatiky Grammatica della lingua ceca (1949) 4 a také krásné knihy o česko-italských vztazích Čechy v dějinách italské kultury: tisíciletá žeň, která byla roku 1936 vydána česky (Česká akademie věd a umění). Samostatná katedra Československé literatury a jazyka existuje na Padovské univerzitě od roku V 90. letech byla přejmenována na Katedru českého a slovenského jazyka a literatury. Nejdříve zde jako profesor působil Slovák Milan Stanislav Ďurica, který na zdejší univerzitě obhájil habilitaci z politických věd. Po jeho odchodu v roce 1982 byla výuka jazyka zajištěna českou lektorkou Ludmilou Charvátovou (která na katedře působila nepřetržitě až do roku 2009) a výuka literatury byla suplována profesorkou srbo-chorvatštiny Jolandou Marchiori. Od roku 1987, kdy se stala profesorkou československého jazyka a literatury, zde až do roku 1990 přednášela Sylvie Richterová. V českém prostředí je známější jako prozaička a literární teoretička, do italštiny však přeložila např. básnickou sbírku Chyba broskví od Jana Skácela (Il difetto delle pesche, Roma 1981) nebo dílo Jiřího Koláře Z pozůstalosti pana A. (Opere postume del signor A., Alfortville 1990, s A. Murou). Poté následovala krátká perioda, kdy bylo místo profesora suplováno profesorkou srbo-chorvatštiny Sofií Zani. V roce 1992 do Padovy z Neapole přichází Jaroslav Stehlík, který se zabýval fenoménem cestování a je autorem i několika univerzitních skript, např. La lingua ceca (Miláno 1994). Po jeho předčasné smrti v roce 2002 na jeho místě pracovala baltistka Loredana Serafini. Od akademického roku 2006/07 je katedra českého a slovenského jazyka a literatury spjata se jménem Alessandra Catalana. Navíc od roku 2009 působí v Padově výměnný lektor vysílaný MŠMT ČR. Padovská bohemistika je jednou ze sedmi, které v současnosti na území Itálie existují 5. V rámci výměnného programu Erasmus má univerzita uzavřenou smlouvu s Univerzitou Karlovou a spolupracuje i s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Mimo univerzitní půdu se s výukou češtiny můžete také setkat v několika krajanských a kulturních spolcích, které najdete v šesti italských městech 6. Kromě toho v Miláně spolupůsobí České centrum (Centro ceco), jehož ředitelkou se v roce 2013 stala Radka Neumannová a se kterým naše pracoviště spolupracuje. V loňském a předloňském roce to bylo v rámci projektu Giovani Europei (Mladí Evropané) 7. V tomto akademickém roce se naše studentka Lucia Bonora zúčastnila mezinárodního literárního festivalu Festival de Littérature européenne, konaného v listopadu 2013 v Miláně, u jehož příležitosti přeložila do italštiny několik básní Kateřiny Rudčenkové. Po celou dobu básnířčiny milánské návštěvy byla také jejím čestným doprovodem. V minulosti naše katedra spolupracovala také s českým kulturním spolkem Vicolo d oro v Boloni, který existuje od jara roku a se kterým jsme měli možnost seznámit se prostřednictvím Gajané Ballardini (viz článek Filmová návštěva z jižních Čech v Krajinách češtiny č. 3, 2011, s. 35). V předloňském roce jsme byli pozváni na Svátek české kultury, který se konal dne 13. října 2012 na neogotickém hradu Palazzo Rosso v Bentivogliu, nedaleko Boloně, a kde jsme si mohli v rámci festivalu komorní hudby poslechnout skladby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Vlastimila Lejska či Miroslava Kabeláče. Kromě hudby zde zazněly i texty české básnířky Kateřiny Rudčenkové a své dílo zde představil grafik Pavel Piekar. 4 První česká (praktická) mluvnice napsaná pro Italy pochází z roku 1928 a je z pera lektora češtiny v Terstu, doktora Bohuslava Černého ČERNÝ, B. (1928): Corso pratico elementare della lingua cecoslovacca. Milano. 5 V současnosti existují bohemistiky, s různým personálním obsazením, na univerzitách v Benátkách, ve Florencii, v Neapoli, Padově, Římě, v Udine a ve Viterbu. 6 Circolo culturale v Udine, Associazione dei connazionali e degli amici della Repubblica Ceca v Miláně, Associazione culturale Emilia Romagna Repubblica Ceca Vicolo d oro v Boloni, ARCA (Amici della Repubblica Ceca Associati) ve Florencii, Sdružení krajanů a přátel České republiky Praha Řím (Associazione Praga Roma) v Římě, Boemia Associazione Culturale Ceco-Italiana v Neapoli. 7 V roce 2012 se konference zúčastnila Petra Hůlová, která zde představila svoji poslední knihu Čechy, země zaslíbená (viz článek Petra Hůlová podruhé v Padově, Krajiny češtiny, č. 5, 2013, s. 32). Na jaře roku 2012 to byla Kateřina Tučková s knihou Vyhnání Gerty Schnirch (italsky L espulsione di Gerta Schnirch) a Petra Soukupová s knihou Zmizet. 8 Associazione Culturale Emilia Romagna Repubblica Ceca Vicolo d oro di Bologna [online]. Cit < lektoři a učitelé šesté číslo červenec

18 Lektoři a učitelé Bohemistika ve městě nad řekou Pád esamizdat, ojedinělý internetový projekt, a rozhovor s Alessandrem Catalanem Alessandro Catalano (1970) vystudoval bohemistiku a historii na univerzitě La Sapienza v Římě, českou literaturu poté přednášel na univerzitě ve Florencii a Pise a od prosince roku 2006 je profesorem českého jazyka a literatury na Univerzitě v Padově. Specializuje se na české dějiny v raném novověku, česko-italské vztahy a moderní českou literaturu. Do italštiny překládá české autory, mimo jiné Bohumila Hrabala, Jiřího Koláře, Vítězslava Nezvala, Patrika Ouředníka a Michala Viewegha. Od roku 2003 vydává spolu se Simonem Gaugnellim italský internetový slavistický časopis esamizdat. Vedle četných studií a edic publikoval dvě monografie, které vyšly i v českém překladu. Jedná se o knihy Rudá záře nad literaturou: Česká literatura mezi socialismem a undergroundem ( ), Brno 2010, a Zápas o svědomí: Kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu ( ) a protireformace v Čechách, Praha V roce 2010 vydal (spolu s K. Kellerovou) sedmisvazkovou německo-italskou edici Die Diarien und Tagzettel des Kardinals Ernst Adalbert von Harrach ( ). Mimo to je členem redakční rady časopisu Souvislosti, Folia Historica bohemica a Českého časopisu historického. Co vás vedlo ke studiu slovanských jazyků, respektive češtiny? Hodnotit v dospělosti, proč se člověk rozhodne studovat to či ono, když končí gymnázium, je vždy obtížné. Člověk má tendenci i svou osobní minulost interpretovat na základě toho, co následovalo později. Já jsem každopádně začal na univerzitě studovat fyziku, ale ruštinu jsem se učil už předtím, od svých 16 let, a jako každý správný depresivní romantik jsem ji začal studovat kvůli Dostojevskému. Zní to možná trošku divně, že jazykovědec začal svá vysokoškolská studia studiem věd exaktních, ale není to ojedinělý případ, právě mezi lingvisty znám mnoho těch, kteří začali kdysi studovat některou z exaktních disciplín. To se týká počátku vašeho studia spojeného s ruštinou, ale co čeština? Do Prahy jsem se poprvé dostal v roce 1990 a postupně jsem velmi rychle lásku k ruské literatuře vyměnil za lásku k Praze, kde jsem se cítil od začátku jako doma. Nakonec jsem ukončil svoje dvouoborové studium diplomovou prací na češtině. Dlouho jsem váhal mezi českou literaturou a historií, v té době jsem už absolvoval zkoušky zaměřené především na historii střední Evropy. Byla to každopádně spíš než vědecká, volba duševní. S přestávkami jsem vlastně od roku 1994 do roku 2002 žil v Praze mnohem víc než v Itálii a dosud, pokud je to jen trochu možné, jezdím do Prahy několikrát do roka. A co vás na Praze tak zaujalo? Pro Italy je to místo, které vždy v dějinách mělo své kouzlo. Všichni koneckonců znají spojení magická Praha podle slavné knihy Angela Maria Ripellina. V čem to přesně spočívá, neumím ani po tolika letech jednoznačně posoudit. U mě, myslím si, to souviselo s atmosférou na konci 80. let, kdy zájem o země tehdejšího sovětského bloku prudce rostl a kdy se doufalo, že se naskytne možnost vymyslet sociální systém, který překoná to, co lidi štvalo na obou stranách železné opony. To bylo samozřejmě naivní, ale do Prahy jsem se dostal na počátku 90. let, kdy v Čechách bylo všechno v pohybu, zatímco v Římě, ve městě, odkud pocházím, se toho spíš lektoři a učitelé šesté číslo červenec

19 Lektoři a učitelé Bohemistika ve městě nad řekou Pád Zleva ve směru hodinových ručiček: Alessandro Catalano a studentky magisterského studia Lucia Bonora, Simona Ferrarato, Katerina Peressutti, Eva Celladin nikdy moc neměnilo. Navíc sklon Čechů k černému humoru, tato osobitá povaha českého humoru, tvořil výrazný kontrast k tomu, co jsem zažil v Rusku a představoval pro mě odlehčení od již jakési únavy z ruského prostředí. Velmi důležité pro mě taky bylo, jak je jednoduché konzumovat v Čechách kulturu. Nemyslím tím jen stránku finanční, ale i možnost seznámit se přímo s autory, spisovateli, dramatiky, herci. Tehdy k tomu byla pro nás ještě navíc poměrně příznivá situace. Cizinec mluvící česky působil v té době opravdu trochu jako zjevení. Nejsem si vůbec jistý, do jaké míry to platí teď, někdy se mi zdá, že se dnes situace poněkud obrátila. Zkrátka mě zajímala kultura, kterou jsem cítil jako blízkou, ale kterou jsem málo znal. Dnes bych se však zřejmě rozhodl pro studium něčeho mnohem vzdálenějšího, předpokládám, že studium arabštiny nebo čínštiny. Čím je v Itálii dáno tak výsadní postavení ruštiny mezi ostatními cizími jazyky? Za poslední 2 3 roky počet studentů ruštiny na všech italských univerzitách prudce vzrostl, stal se z něj třetí, čtvrtý nejstudovanější cizí jazyk. V Itálii, v rámci studia jazyků, musíte studovat minimálně dva jazyky, jednooborové studium neexistuje, takže řada studentů si ruštinu vybírá k angličtině, španělštině a podobně. Bohužel kombinace ruštiny a dalšího slovanského jazyka je dnes naopak velice vzácná. Ve srovnání s dobou mého studia, kdy češtinu studovalo mnohem více zájemců, se jedná opravdu o velký nárůst na ruštině a sestupný trend u ostatních slovanských jazyků. Co vede současné studenty k tomu, že se rozhodnou studovat právě češtinu? Je to třeba česká literatura? Ta byla tím důvodem řekněme tak někdy před deseti či více lety, kdy byl u studentů nastupujících na bohemistiku jednoznačně nejoblíbenějším českým spisovatelem Milan Kundera. U nejmladších ročníků už nadšení pro žádného českého spisovatele nepozoruji, to pak až v průběhu studia. Bohemistiku si jako obor vybírají studenti nejčastěji proto, že se jim líbilo v Praze, když tam byli na výletě, anebo protože tuší, že by jim čeština mohla být nápomocná při hledání práce. Chcete tím říct, že Praha je stále tím magickým místem nebo spíš marketingovou značkou? Z toho, co říkají studenti, se mi zdá, že magická stále je. Faktem ale zůstává, že například skoro každá kniha, která u nás vychází a týká se českého světa, musí dnes mít v názvu slovo Praha. Koneckonců o tom svědčí i poslední kniha Umberta Eca Pražský hřbitov. lektoři a učitelé šesté číslo červenec

20 Lektoři a učitelé Bohemistika ve městě nad řekou Pád A je pro Italy těžké naučit se česky? To je opravdu velmi těžké. U Italů například vůbec nepřipadá v úvahu to, co je pro Čecha víceméně běžné, studovat jazyk jako samouk. A to se psalo v učebnicích jazyků už v 17. století. Dříve to bylo možná v něčem jednodušší, protože většina studentů jazyků přicházela na univerzitu z gymnázií, ať už klasických či přírodovědných, a tím pádem na obou z nich prošla studiem latiny, které následně u studia jazyků výrazně pomohlo. Dnes již tomu tak není a máme studenty hlavně z jiných typů škol. Pro mě osobně bylo asi nejtěžší naučit se české lexikum, které je hodně odlišné. Proto ve mně možná dodnes zůstala silná nechuť k záplavě cizích slov, která lze dnes v češtině pozorovat. Každopádně si myslím, že bez několikaměsíčního pobytu v České republice, tak alespoň rok a půl, je aktivní znalost češtiny pro Italy těžko dosažitelná. Nicméně studium češtiny pro vás nebylo jen studiem jazyka, ale spíš prostředkem k poznání nového prostředí, je to pravda? Rozhodně se nepovažuji za lingvistu. Vždy mě spíš přitahovaly všeobecné kulturně-historické otázky a vztahy. Nicméně jsem dlouho pracoval jako překladatel. Začínal jsem u různých odborných a technických textů, později jsem začal překládat beletrii. A to je vlastně dobře, to byla taková praktická škola, kterou teorie překladu nemůže nahradit. Je třeba přeložit určitý počet stran, než si člověk určité automatismy osvojí. Takto jsem měl také možnost seznámit se s některými současnými českými spisovateli. Dnes jsem však natolik vytížený, že už téměř nepřekládám. A stýkáte se ještě s některými z nich? Zůstali jste přáteli, nebo to byla setkání čistě profesní? To se samozřejmě může stát, stalo se a stává se, ale spíš náhodou. Sám to nevyhledávám, ale člověk si prostě s někým padne do oka, s někým ne. Nezdá se mi ale podstatné, jestli se člověk pak v soukromém životě stýká s historikem, spisovatelem, sportovcem... Vrátíte se někdy k překladům? Asi už ne. A pokud ano, určitě ne systematicky. Poměrně často se na mě nakladatelé obracejí se žádostí o překlad, ale dnes už raději doporučuji někoho jiného. Já už překlady budu pravděpodobně dělat jen např. v rámci nějakého většího projektu, kde budu mít vedle překladu možnost věnovat se i badatelské činnosti s ním spojené. A existují v Itálii mladí překladatelé z češtiny? Samozřejmě existují, je jich dokonce mnohem víc než v minulosti, z češtiny se poslední dobou začalo překládat mnohem víc. Kdysi se obraz české literatury zakládal na několika perličkách a byl spíše doménou fajnšmekrů. Pamatuji si i dobu, v polovině 90. let, kdy nakladatelé české knihy nechtěli, protože je považovali za náročnou literaturu. Dnes se překládá hodně, pokud existuje zainteresovaný čtenář, může si na českou literaturu udělat mnohem přesnější názor, než tomu bylo dřív. S rostoucím počtem překladů narůstají ale i problémy. Velice rychle se k překládání beletrie dostávají čerství absolventi češtiny bez zkušeností a podle toho občas výsledek také vypadá. Ale pořád je to lepší, než kdyby se nepřekládalo nic. A kteří čeští autoři jsou v současné době tak říkajíc v kurzu? Co se týká prodaných výtisků, nevím, jestli bych použil výraz v kurzu, ale určití spisovatelé se dokázali etablovat v tom smyslu, že mají svůj okruh čtenářů a bylo od nich přeloženo více knih, například Michal Viewegh, Jáchym Topol nebo i Patrik Ouředník. Byli také přeloženi autoři jako Jaroslav Rudiš, Radka Denemarková, Petra Hůlová, Kateřina Tučková. Jiný okruh představuje literatura pro děti, kde byli například publikováni Petr Sís či Pavel Čech. Nicméně mám dojem, že jedinými skutečně známými autory zůstávají v Itálii Milan Kundera a Bohumil Hrabal. Poslednímu z nich byl věnován i jeden díl prestižní knižnice I Meridiani a jeho dílo je v italštině v podstatě skoro kompletně k dostání. Milan Kundera zůstává v italském prostředí českým kmenovým autorem. Toto výsadní postavení si drží už od 80. let a o jeho aktuálnosti svědčí např. i to, že na konci loňského roku vyšel Kunderův poslední román Slavnosti bezvýznamnosti v italštině dokonce dřív než ve francouzštině (La festa dell insignificanza, nakladatelství Adelphi). A co rozhoduje při výběru titulů, které budou přeloženy? Na tuto otázku se nedá zcela jednoznačně odpovědět. V případě Michala Viewegha asi pomohlo, že se jeho knihy dobře prodávaly. Možná stojí za to zmínit, že italský režisér Roberto Faenza si od něho vypůjčil látku pro (nepříliš povedené) filmové zpracování Případu nevěrné Kláry. Dnes je asi nejdůležitější, aby se o spisovatelích mluvilo na veletrzích. I dnes autorovi pomáhají překlady do jiných jazyků. Vedle toho se vydavatelé orientují také podle literárních ocenění. Z českých cen je třeba velmi sledovaná cena Magnesia Litera. Díky všem těmto faktorům se podařilo prosadit již několik titulů; některé už vyšly, další tituly se překládají. Těžiště vašeho zájmu je na badatelském poli a zde je váš vědecký záběr obrovský. Co vítězí: literatura nebo historie? V podstatě jsem váhal (a částečně bojoval) mezi literaturou a historií celý život. Pak jsem rezignoval a smířil se s tím, že moje vědecká činnost pojede po těchto dvou kolejích. Prostě to ke mně patří. Silnější zůstane ale asi záliba v historii. Koneckonců co se týče literatury, nevěnuji se rozborům jednotlivých textů, i zde se pohybuji spíš na poli literární historie. Na první pohled možná může toto časové rozpětí překvapit, ale to je dáno i tím, že každý bohemista v Itálii ví, že bude celý život učit na katedře literaturu sám. A také jsme lektoři a učitelé šesté číslo červenec

editorial / obsah editorial V tomto čísle 2013/14 naleznete: Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

editorial / obsah editorial V tomto čísle 2013/14 naleznete: Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Časopis učitelů u krajanských komunit a lektorů českého jazyka a literatury na zahraničních vzdělávacích institucích červenec 2014 číslo 6 ISSN 1804-3283 editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Dům

Více

Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR

Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR Seznam zkratek MZV Ministerstvo zahraničních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy DZS Dům zahraniční spolupráce ZKZ zmocněnec pro krajanské

Více

L LEKTORÁT ČJL B o h e mis NA t ik U a N n I a V U ER n Z iv IT e Ě rz i V t ě P v IS P E ise

L LEKTORÁT ČJL B o h e mis NA t ik U a N n I a V U ER n Z iv IT e Ě rz i V t ě P v IS P E ise L LEKTORÁT ČJL NA UNIVERZITĚ V PISE Bohemistika na Univerzitě v Pise Itálie z hlediska obratu 5. místo v zahraničním obchodu České republiky, 3. nejvyšší počet návštěvníků České republiky Bohemistika univerzity

Více

Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012

Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012 Mgr. Katarína Čermáková University of Nebraska Lincoln, USA Department of Modern Languages and Literatures Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012 Čeština na univerzitě v Nebrasce je součástí výuky cizích

Více

České divadlo po 2. světové válce

České divadlo po 2. světové válce České divadlo po 2. světové válce Tematická oblast Divadelní festivaly Datum vytvoření 15.12.2012 Ročník Čtvrtý Stručný obsah Přehlídka hlavních českých divadelních festivalů Způsob využití Výklad nové

Více

Podpora výuky českého jazyka v zahraničí ze strany MZV. Milán, 23. 3. 2013, Stanislav KÁZECKÝ Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti

Podpora výuky českého jazyka v zahraničí ze strany MZV. Milán, 23. 3. 2013, Stanislav KÁZECKÝ Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Podpora výuky českého jazyka v zahraničí ze strany MZV Milán, 23. 3. 2013, Stanislav KÁZECKÝ Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Pracoviště pro krajanské záležitosti (ZKZ) www.mzv.cz/krajane Koordinace

Více

Výuka češtiny ve světě v předškolním a školním věku, situace k 30. 6. 2014. Role organizace ČŠBH.

Výuka češtiny ve světě v předškolním a školním věku, situace k 30. 6. 2014. Role organizace ČŠBH. Výuka češtiny ve světě v předškolním a školním věku, situace k 30. 6. 2014. Role organizace ČŠBH. 3. setkání českých škol v Severní Americe 27. 28. 6. 2014, Dallas Lucie S. Boucher, předsedkyně spolku

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2014/2015 Destinace: Francie, INALCO, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Národní institut východních jazyků a civilizací (INALCO),

Více

germanistiky Katedra Filozofická fakulta Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Filozofická fakulta UJEP

germanistiky Katedra Filozofická fakulta Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Filozofická fakulta UJEP Městské Filozofická fakulta UJEP www.ff.ujep.cz Katedra germanistiky FF UJEP Pasteurova 13 400 96 Ústí n./l. ul. České mláděže ul. Klíšská UJEP MHD Mánesovy Sady B. Smetany Mírové náměstí Hlavní Katedra

Více

Výroční zpráva lektorátu k roku 2010/2011 minor

Výroční zpráva lektorátu k roku 2010/2011 minor Mgr. Katarína Čermáková University of Nebraska Lincoln, USA Department of Modern Languages and Literatures Výroční zpráva lektorátu k roku 2010/2011 Čeština na univerzitě v Nebrasce je součástí výuky cizích

Více

Pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause

Pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause Pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause Popis projektu Projekt Češi ve světě oslavy Dne české státnosti 2012 proběhne na různých místech v Praze v týdnu od 24. do 30. září 2012 pod záštitou

Více

KATEDRA ANGLISTIKY A AMERIKANISTIKY

KATEDRA ANGLISTIKY A AMERIKANISTIKY KATEDRA ANGLISTIKY A AMERIKANISTIKY FILOZOFICKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ Den otevřených dveří k přijímacímu řízení 2014 Jaké studijní obory nabízíme? tříleté bakalářské studium: Anglický

Více

Lektoráty českého jazyka a literatury v akademickém roce 2011/2012

Lektoráty českého jazyka a literatury v akademickém roce 2011/2012 Lektoráty českého jazyka a literatury v akademickém roce 2011/2012 Katolická univerzita Pétera Pázmánye v Pilišské Čabě (Piliscsaba) Maďarsko Mgr. Markéta Schürz Pochylová, Ph.D. 1 KONTAKTNÍ INFORMACE...

Více

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí Zpráva o projektu 1. Název projektu: Česká školka 2. Prostředky přidělené nadací (částka, měna): 15.000 NOK 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) Petra Krylová Hammerstads

Více

Nabídka praktické stáže pro studenty

Nabídka praktické stáže pro studenty Nabídka praktické stáže pro studenty Místo stáže: Stonožka/Czech & Slovak School Bristol, Bristol, Velká Británie Informace o organizaci: Stonožka je dobrovolnická organizace registrovaná na Velvyslanectví

Více

Iva Tatarková: Dům zahraniční spolupráce a čeština v zahraničí

Iva Tatarková: Dům zahraniční spolupráce a čeština v zahraničí Iva Tatarková: Dům zahraniční spolupráce a čeština v zahraničí Dům zahraniční spolupráce (DZS) je příspěvková organizace řízená MŠMT, která podle pokynů ministerstva zajišťuje vzdělávací a školské styky

Více

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014 ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014 KDO JSME Oddělení italianistiky součástí Ústavu románských studií (ÚRS) Realizuje výuku stud. programu

Více

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ ODDĚLENÍ ITALIANISTIKY URS.FF.CUNI.CZ

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ ODDĚLENÍ ITALIANISTIKY URS.FF.CUNI.CZ ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ ODDĚLENÍ ITALIANISTIKY URS.FF.CUNI.CZ Den otevřených dveří 14. ledna 2017 KDO JSME Oddělení italianistiky součástí Ústavu románských studií (ÚRS) Realizuje výuku stud. programu

Více

Vzdělávání kazatelů a vedoucích

Vzdělávání kazatelů a vedoucích Vzdělávání kazatelů a vedoucích vzdělávání a přípravě vedoucích pracovníků. V roce 2011 požádal biskup Bernard Oringa naši církev o pomoc při Letos v létě oslavil Jižní Súdán první rok své svobodné existence.

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Jak se Japonka dostane ke studiu češtiny a překládání českých autorů?

Jak se Japonka dostane ke studiu češtiny a překládání českých autorů? Díky finanční podpoře programu AKTION Česká republika - Rakousko pořádá Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích už víc jak čtvrt století Letní jazykovou školu češtiny a němčiny.

Více

Stiftelsen Solgløtt, org. nr

Stiftelsen Solgløtt, org. nr Zpráva o projektu 1. Název projektu: Česká školka 2. Prostředky přidělené nadací (částka, měna): 20.000 NOK 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) Petra Krylová Hammerstads

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání

2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání 2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání KOMBINOVANÝ KURZ PRO UČITELE NĚMČINY HORIZONTE INSTITUT FÜR SPRACHE, KOMMUNIKATION

Více

PROČ STUDOVAT RUSISTIKU NA FILOZOFICKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY? Den otevřených dveří,

PROČ STUDOVAT RUSISTIKU NA FILOZOFICKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY? Den otevřených dveří, PROČ STUDOVAT RUSISTIKU NA FILOZOFICKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY? Den otevřených dveří, 8. 9. 2. 2019 PROČ STUDOVAT RUSISTIKU NA FF OU? Především proto, že ostravská rusistika (oddělení rusistiky katedry

Více

Film náš pomocník. Digitalizace a zpřístupnění souboru krátkých filmů z 50. let. představení projektového týmu

Film náš pomocník. Digitalizace a zpřístupnění souboru krátkých filmů z 50. let. představení projektového týmu Film náš pomocník Digitalizace a zpřístupnění souboru krátkých filmů z 50. let představení projektového týmu Lucie Česálková editorka knihy a souboru DVD, ideová vedoucí projektu Je odbornou asistentkou

Více

MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace. vydává školní časopis

MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace. vydává školní časopis MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace vydává školní časopis č.25/2018 Vážení rodiče a milé děti, čas letí jako voda a my se znovu setkáváme na konci 1. pololetí školního roku.

Více

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Hispanistika urs.ff.cuni.cz

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Hispanistika urs.ff.cuni.cz ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ Hispanistika urs.ff.cuni.cz ODDĚLENÍ HISPANISTIKY Hispanistika s dlouhou tradicí Zaměření na Španělsko i Hispánskou Ameriku Výuka, studentské práce a atestace v českém a španělském

Více

Lektoráty českého jazyka a literatury v akademickém roce 2012/2013

Lektoráty českého jazyka a literatury v akademickém roce 2012/2013 Lektoráty českého jazyka a literatury v akademickém roce 2012/2013 Katolická univerzita Pétera Pázmánye v Pilišské Čabě (Piliscsaba) Maďarsko Mgr. Markéta Schürz Pochylová, Ph.D. 1 KONTAKTNÍ INFORMACE...

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora. Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora. Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2013/2014 Destinace: Francie, Inalco, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací Národní institut

Více

V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ČŠBH České školy (nejen) bez hranic v zahraničí v roce 2013

V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ČŠBH České školy (nejen) bez hranic v zahraničí v roce 2013 V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ČŠBH České školy (nejen) bez hranic v zahraničí v roce 2013 Praha, Konírna Toskánského paláce, MZV ČR 5. 8. 2013 Lucie Slavíková Boucher, předsedkyně občanského sdružení ČŠBH

Více

ČESKÁ ŠKOLA BEZ HRANIC

ČESKÁ ŠKOLA BEZ HRANIC ČESKÁ ŠKOLA BEZ HRANIC Seminář pro zájemce o výuku češtiny pro děti v zahraničí Praha, DZS, 28. 8. 2012 Lucie Slavíková Boucher, předsedkyně ČŠBH, o.s. www.csbh.cz Výuka v zahraničí: zájmová vs. školní

Více

Fulbrightův program - nástroj akademických výměn i podpora internacionalizace. Hana Ripková Andrea Semancová Kateřina Kloubová

Fulbrightův program - nástroj akademických výměn i podpora internacionalizace. Hana Ripková Andrea Semancová Kateřina Kloubová Fulbrightův program - nástroj akademických výměn i podpora internacionalizace Hana Ripková Andrea Semancová Kateřina Kloubová Komise J. Williama Fulbrighta Vznikla na základě mezivládní dohody mezi ČR

Více

Bc. a navazující Mgr. studium

Bc. a navazující Mgr. studium Ústav hudební vědy Hudební věda Bc. a navazující Mgr. studium Den otevřených dveří FF UK 13. 1. 2018 Hudební věda teoretická reflexe hudby v kultuře a společnosti jako univerzitní obor od druhé poloviny

Více

INFORMAČNÍ BULLETIN Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením DOMEČEK

INFORMAČNÍ BULLETIN Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením DOMEČEK INFORMAČNÍ BULLETIN 2010 Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením DOMEČEK OBSAH : I. INFORMACE O OBČANSKÉM SDRUŽENÍ I.1 Kontaktní adresy I.2 Základní cíle a předmět činnosti II. INFORMACE O ČINNOSTI

Více

Výsledky zpětné vazby rodičů (březen 2018) aneb Jak jsme dopadli v očích rodičů našich stávajících žáků?

Výsledky zpětné vazby rodičů (březen 2018) aneb Jak jsme dopadli v očích rodičů našich stávajících žáků? Výsledky zpětné vazby rodičů (březen 2018) aneb Jak jsme dopadli v očích rodičů našich stávajících žáků? Výstupy z odpovědí na jednotlivé otázky Co nejvíce rodiče na GTM oceňují Podněty od rodičů Porovnání

Více

ENTITLE - Národní workshop

ENTITLE - Národní workshop Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/entitle-narodni-workshop) ENTITLE - Národní workshop 28. 5. 2009 Národní workshop Entitle představil stejnojmenný projekt, který má pomáhat knihovnám při

Více

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení portugalistiky urs.ff.cuni.cz

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení portugalistiky urs.ff.cuni.cz ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ Oddělení portugalistiky urs.ff.cuni.cz CO NABÍZÍME Bakalářské studium (tříleté) o znalost základů portugalské lingvistiky, dějin portugalské a brazilské literatury, geografických

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik:

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/, mluveného

Více

DOKUMENTACE. Německá knihovna Franziska Stölzel, B.A.

DOKUMENTACE. Německá knihovna Franziska Stölzel, B.A. DOKUMENTACE Německá knihovna Franziska Stölzel, B.A. stolzel@svkpl.cz Krátká zpráva Dne 26. září uskutečnila Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Německá knihovna, společně s 10 institucemi z

Více

SLEPÍŠI V Ý R O Č N Í Z P R Á V A

SLEPÍŠI V Ý R O Č N Í Z P R Á V A SLEPÍŠI V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2 0 1 6 Podstatou výuky ATM je takzvaná hmatová matematika. Jedná se o systém, díky kterému se nevidící lidé učí pracovat s hmotou a proporcemi. To jim postupně umožňuje

Více

Akademická obec a akademici

Akademická obec a akademici Akademická obec a akademici (poznámky k tématu semináře) M. Malý Akademický pracovník zákonná ustanovení 3 Akademická obec vysoké školy Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec

Více

Dům zahraniční spolupráce Erasmus+

Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva http://www.dzs.cz/

Více

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_03_Josef Kajetán Tyl Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační

Více

Multikulturalismus, extremismus a moderní dějiny výchově k občanství

Multikulturalismus, extremismus a moderní dějiny výchově k občanství Katedra společenských věd PdF UP v Olomouci za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze, Olomouckého kraje, Olomouckého centra otevřeného

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2015/2016 Destinace: Francie, INALCO, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Národní institut východních jazyků a civilizací INALCO je

Více

jednooborové (tříleté) Magisterské studium (navazující na bakalářské studium) jednooborové (dvouleté)

jednooborové (tříleté) Magisterské studium (navazující na bakalářské studium) jednooborové (dvouleté) ANGLICKÝ JAZYK A LITERATURA Katedra anglistiky a amerikanistiky (KAA) FF MU nabízí tyto studijní programy: Prezenční studium Anglický jazyk a literatura Bakalářské studium dvouoborové (tříleté) jednooborové

Více

Erasmus+, KA1 mobilita učitelů 2018/2020

Erasmus+, KA1 mobilita učitelů 2018/2020 Erasmus+, KA1 mobilita učitelů 2018/2020 Učíme se pro praxi Číslo projektu: 2018-1-CZ01-KA101-047440 Závěrečná zpráva Název mobility: Job Shadowing Jméno účastníka: Mgr. Lenka Aoudj Místo kurzu: Hamburk,

Více

Návrh vystoupení náměstka Jakuba Dürra

Návrh vystoupení náměstka Jakuba Dürra Veřejné slyšení v Evropském parlamentu organizováno politickou skupinou PPE-DE Systém Evropských škol: Model pro mobilitu a mnohojazyčnost 19. března 2009 (9:00 12:30) sál A3E-2 Návrh vystoupení náměstka

Více

Ústav bohemistických studií Bohemistika pro cizince tříletý bakalářský studijní program

Ústav bohemistických studií Bohemistika pro cizince tříletý bakalářský studijní program Ústav bohemistických studií Bohemistika pro cizince tříletý bakalářský studijní program https://ubs.ff.cuni.cz/cs/ Charakteristika studijního programu SP vychází zvl. z vědních oborů: lingvistika, literatura,

Více

STUDIUM. doc. RNDr. Vladimír Krajčík, PhD. rektor

STUDIUM. doc. RNDr. Vladimír Krajčík, PhD. rektor O NÁS Jsme jednou z nejstarších a největších soukromých vysokých škol v České republice. Věříme, že pro řadu studentů jsme tou správnou volbou pro získání kvalitního vysokoškolského vzdělání a cestou k

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA Cíle sdružení

VÝROČNÍ ZPRÁVA Cíle sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011 Obsah : 1. Cíle sdružení 2. Zpráva o činnosti 3. Finanční zpráva 4. Koncepce sdružení a jeho cíle na rok 2011 5. Poděkování 6. Sídlo a kontakty Cíle sdružení Od 27.4.2009 jsme občanské

Více

ŠPANĚLŠTINU ČESKÁ REPUBLIKA

ŠPANĚLŠTINU ČESKÁ REPUBLIKA SVĚT STUDUJE ŠPANĚLŠTINU ČESKÁ REPUBLIKA 2018 Výuka španělštiny jako cizího jazyka Základní vzdělávání V současné době jsou nejvíce studovanými cizími jazyky angličtina, němčina, ruština, španělština a

Více

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let 100 let trvání českého vysokoškolského sportu založeného v roce 1910 dr. Františkem Smotlachou dnes oslavila Česká asociace univerzitního

Více

z Vzdělávání ve Finsku

z Vzdělávání ve Finsku Vzdělávání ve Finsku Stupně finského vzdělávacího systému Celodenní péče o děti v předškolním věku (nepovinná) Předškolní vzdělávání (1 rok, povinné) Základní vzdělávání (9 let, povinné) Středoškolské

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA občanského sdružení Mateřské centrum Myška o.s. IČO: 22852654, sídlo: Náměstí 82, 334 52 Merklín

VÝROČNÍ ZPRÁVA občanského sdružení Mateřské centrum Myška o.s. IČO: 22852654, sídlo: Náměstí 82, 334 52 Merklín VÝROČNÍ ZPRÁVA občanského sdružení Mateřské centrum Myška o.s. IČO: 22852654, sídlo: Náměstí 82, 334 52 Merklín Obsah: 1. Základní údaje 2. Charakteristika činnost 3. Činnost v průběhu roku 4. Výhled na

Více

ÚSTAV GERMÁNSKÝCH STUDIÍ ODDĚLENÍ FINSKÝCH STUDIÍ

ÚSTAV GERMÁNSKÝCH STUDIÍ ODDĚLENÍ FINSKÝCH STUDIÍ ÚSTAV GERMÁNSKÝCH STUDIÍ ODDĚLENÍ FINSKÝCH STUDIÍ Adresa: nám. Jana Palacha 2 116 38 Praha 1 Pracovna a příruční knihovna finštiny: místnost 420 (4. patro hlavní budovy FF UK) Garant přijímacího řízení:

Více

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Naším cílem je prostřednictvím společného čtení budovat pevné vazby v rodině a podporovat širší přístup dětí a mládeže ke kulturním statkům. Předčítání rozvíjí paměť

Více

České divadlo po 2. světové válce

České divadlo po 2. světové válce České divadlo po 2. světové válce Tematická oblast Kroužek divadelních ochotníků Hvozdná Datum vytvoření 19.9.2012 Ročník Čtvrtý Stručný obsah Už více než sto let hrají ochotníci ve Hvozdné divadlo. Způsob

Více

Ukázka fiktivního portfolia jako inspirace pro studenty a studentky projektu Změňte to

Ukázka fiktivního portfolia jako inspirace pro studenty a studentky projektu Změňte to Portfolio Obsah 1. Přehled silných stránek 2. Osobní údaje 3. Přehled škol a odborných školení 4. Pracovní zkušenosti 5. Jiné zkušenosti 6. Moje plány 7. Přehled příloh 8. Přílohy 0 Ukázka fiktivního portfolia

Více

Praha krásná, chytrá, inspirující a literární! 12. května 2011

Praha krásná, chytrá, inspirující a literární! 12. května 2011 Praha krásná, chytrá, inspirující a literární! 12. května 2011 Proč jsme se sešli? fenomén Prahy bohatého (sic!), krásného, inspirujícího, živého a pestrého města fenomén kreativity v životě jedince i

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

GRUNDTVIG. evropský program pro podporu vzdělávání dospělých

GRUNDTVIG. evropský program pro podporu vzdělávání dospělých GRUNDTVIG evropský program pro podporu vzdělávání dospělých PROGRAM CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Comenius primární a sekundární vzdělávání Leonardo da Vinci odborné vzdělávání a příprava Erasmus terciární vzdělávání

Více

Anketa pro žáky soubor otázek

Anketa pro žáky soubor otázek Anketa pro žáky soubor otázek Nabídka všech otázek nástroje pro základní školu MOTIVACE: Co je pro Tebe ve škole důležité? Co by Ti měla škola pomoci dosáhnout? naučit se co jvíce připravit se na přijímací

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a mateřská škola Březová, okres Karlovy Vary. Keramická 6, Karlovy Vary. Identifikátor školy:

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a mateřská škola Březová, okres Karlovy Vary. Keramická 6, Karlovy Vary. Identifikátor školy: Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a mateřská škola Březová, okres Karlovy Vary Keramická 6, 362 15 Karlovy Vary Identifikátor školy: 600 067 254 Termín konání

Více

2 Charakteristika školy

2 Charakteristika školy 2 Charakteristika školy 2.1 Velikost školy Škola Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola vznikla 1. 1. 2012 sloučením Klvaňova gymnázia se Střední odbornou školou zdravotnickou a sociální, Kyjov

Více

Vojtěch Preissig a jeho dílo pro republiku. A Dvě vlasti. varianta A

Vojtěch Preissig a jeho dílo pro republiku. A Dvě vlasti. varianta A Vojtěch Preissig a jeho dílo pro republiku varianta A A Dvě vlasti Preissig se nejprve živil jako grafik a typograf v Čechách, roku 1910 se však rozhodl pro odchod do Spojených států amerických. Po téměř

Více

Tak trochu jiný seminář sami sobě knihovníkem

Tak trochu jiný seminář sami sobě knihovníkem Tak trochu jiný seminář sami sobě knihovníkem Doc. PhDr. Ing. Antonie Doležalová, Ph.D VŠE v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra institucionální ekonomie dolezala@vse.cz INFORUM 2010: 16. konference

Více

Náš třídní výlet do Jeseníků - 9.A

Náš třídní výlet do Jeseníků - 9.A Náš třídní výlet do Jeseníků - 9.A 9.5.2016 v pondělí ráno jsme se sešli spolu s našimi učitelkami R. Svobodovou a J. Hanzlíkovou ve vestibulu Hlavního nádraží města Brna. Až jsme se všichni sešli, přesunuli

Více

Konference ekonomických radů

Konference ekonomických radů Konference ekonomických radů Spolupráce vládních resortů při podpoře vnějších vztahů 20. června 2016 Ing. Robert Plaga, Ph.D. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 5, 118 12 Praha

Více

Tematický monitoring projektů partnerství Grundtvig. Projektové řízení mezinárodního partnerství. 6. září 2012

Tematický monitoring projektů partnerství Grundtvig. Projektové řízení mezinárodního partnerství. 6. září 2012 Tematický monitoring projektů partnerství Grundtvig Projektové řízení mezinárodního partnerství 6. září 2012 PROGRAM CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ (2007 2013) Comenius primární a sekundární vzdělávání Leonardo da

Více

PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA

PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA Výzkumný záměr MSM 0021622443"Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 OBSAH Co je DDS?...3 Co je soubor KLAP?...4 Kdo si hraje s DDS?...5 Skupiny DDS 6 Repertoár DDS.7-9 Odehraná představení ve Švandově divadle...10-11

Více

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ.

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ. INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY Vážení spoluobčané, přestože se na základě rozhodnutí Vlády ČR dostavba Jaderné elektrárny Temelín de-facto zastavila, Skupina ČEZ v podpoře regionu pokračuje

Více

1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd.

1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd. 1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment 2006. 79 s. -- cze. ISBN 80-253-0277-6 dyslexie;

Více

Příklad dobré praxe X

Příklad dobré praxe X Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe X z realizace kariérového poradenství Helena Trinerova, DiS.

Více

Během pěti dnů, včetně cesty autobusem, jsme toho stihli vidět a zažít docela hodně.

Během pěti dnů, včetně cesty autobusem, jsme toho stihli vidět a zažít docela hodně. Jazykový pobyt v Anglii Vybraní žáci 2. stupně naší školy spolu s žáky ZŠ Horní Suchá se ve dnech 15.11. 20.11.2015 zúčastnili jazykového pobytu v Anglii. Celkem se jednalo o 40 žáků a 4 pedagogy (Mgr.

Více

STUDIUM. doc. RNDr. Vladimír Krajčík, PhD. rektor

STUDIUM. doc. RNDr. Vladimír Krajčík, PhD. rektor O NÁS Jsme jednou z nejstarších a největších soukromých vysokých škol v České republice. Věříme, že pro řadu studentů vaší školy jsme správnou volbou pro získání kvalitního vysokoškolského vzdělání a cestou

Více

Aikido Vinohrady Praha, o.s.

Aikido Vinohrady Praha, o.s. Aikido Vinohrady Praha, o.s. Výroční zpráva za rok 2007 Vypracoval Martin Švihla 2.1.2008 Obsah zprávy: Aikido Poslání klubu Činnost klubu Klub v roce 2007 Pravidelná výuka Nepravidelné aktivity (semináře,

Více

KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY (od s výhledem do )

KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY (od s výhledem do ) STŘEDNÍ ŠKOLA ODĚVNÍHO A GRAFICKÉHO DESIGNU, LYSÁ NAD LABEM, Stržiště 475 IČO: 00663565, IZO: 150068654 Tel.: 325 551 074, email: sekretariat@ogdlysa.cz, www.ogdlysa.cz KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY (od 1. 9.

Více

NOVÉ KOMUNITNÍ PŘÍRODNÍ ZAHRADY NAŠE ZAHRÁDKA

NOVÉ KOMUNITNÍ PŘÍRODNÍ ZAHRADY NAŠE ZAHRÁDKA PŘEDSTAVENÍ NOVÉ KOMUNITNÍ PŘÍRODNÍ ZAHRADY NAŠE ZAHRÁDKA KDO JSME TEN MOMENT, KTERÝ VŠECHNO SPUSTIL Aktuální fotografie pozemku Naší zahrádky z.s. z podzimu 2016 Stalo se to v září roku 2015. Byl to den,

Více

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen

Více

Asistentský pobyt Comenius

Asistentský pobyt Comenius Comenius Mobility Program Comenius, který je součástí Programu celoživotního učení, se zaměřuje na všeobecné i odborné vzdělávání. Grantovými prostředky podporuje mezinárodní spolupráci mateřských, základních

Více

CENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ

CENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ CENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ Centrum pro rozvoj muzejní pedagogiky a práce muzeí se zdravotně postiženou mládeží bylo zřízeno při oddělení

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Výroční zpráva 2012. UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace

Výroční zpráva 2012. UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace Výroční zpráva 2012 UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace Obsah Základní informace o UCHO, o.s...3 Sídlo...3 Organizační struktura...3 Základní cíle sdružení...4 Formy činnosti sdružení...4 Zpráva

Více

STUDIUM. doc. Ing. Jindřich Ploch, CSc. rektor

STUDIUM. doc. Ing. Jindřich Ploch, CSc. rektor O NÁS Jsme jednou z nejstarších a největších soukromých vysokých škol v České republice. Věříme, že pro řadu studentů jsme správnou volbou pro získání kvalitního vysokoškolského vzdělání a cestou k úspěšné

Více

ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC / JEDNOOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ

ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC / JEDNOOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC Ústav bohemistických studií kromě jazykové výuky zahraničních studentů pořádá od r. 1948 v době vysokoškolských prázdnin Letní školu slovanských studií, na níž probíhají lektorské

Více

Obor UROSPRÁVA. doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru

Obor UROSPRÁVA. doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru Obor UROSPRÁVA doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru Proč se rozhodnout pro obor UROSPRÁVA? Chceš vědět jak funguje EU? Chceš vědět jak EU ovlivňuje hospodářský, sociální a politický život v České

Více

Udělení stipendia není věkově omezeno a od roku 2010 se v Česku do programu mohou přihlásit i studenti kombinovaného studia.

Udělení stipendia není věkově omezeno a od roku 2010 se v Česku do programu mohou přihlásit i studenti kombinovaného studia. Hlavním cílem Stipendijního programu pro romské vysokoškolské studenty, který vyhlašuje Romský vzdělávací fond (Roma Education Fund - REF), je skrze stipendia přispět ke zvýšení vzdělanostní úrovně Romů

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2013/2014 Destinace (země, město): Španělsko, Santiago de Compostela Jméno, příjmení: Mgr. Kateřina Vlasáková Jméno, příjmení, titul: Kateřina

Více

Letní jazyková škola 2015. Závěrečná zpráva projektu

Letní jazyková škola 2015. Závěrečná zpráva projektu Letní jazyková škola 2015 Závěrečná zpráva projektu Cíl projektu Znalosti cizích jazyků jsou důležitou investicí do budoucnosti dítěte. Hrají velkou roli nejen při výběru zaměstnání, ale i pro integraci

Více

Mgr. Jan Pešina, Polsko Poznań Univerzita A. Mickiewicze, Fakulta polské a klasické filologie, Ústav slovanské filologie

Mgr. Jan Pešina, Polsko Poznań Univerzita A. Mickiewicze, Fakulta polské a klasické filologie, Ústav slovanské filologie Výroční zpráva o lektorské činnosti za akademický rok 2011/2012 Mgr. Jan Pešina, Polsko Poznań Univerzita A. Mickiewicze, Fakulta polské a klasické filologie, Ústav slovanské filologie Základní informace

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti Ústavu zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci na období

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti Ústavu zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci na období Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti Ústavu zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci na období 2016-2020 LIBEREC, listopad 2015 Obsah Úvod...3 I. Prioritní

Více

Volitelný německý jazyk

Volitelný německý jazyk školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Volitelný německý jazyk PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2016/2017 Destinace (země, město): Gruzie, Tbilisi Jméno, příjmení: Matěj Března Místo působení: Výukový a výzkumný ústav rusistiky Fakulty

Více

22. základní škola Plzeň

22. základní škola Plzeň 22. základní škola Plzeň Třída: 7. A Jméno: Lenka Hirmanová Datum:29. 11. 2008 1 Skoro každý měl ve školce stejný sen, co by chtěl dělat Jako malá jsem měla různé zájmy, i když některé se moc nezměnily.

Více