STRATEGIE REGION[LNÍHO ROZVOJE ČR PRO OBDOBÍ

Transkript

1 STRATEGIE REGION[LNÍHO ROZVOJE ČR PRO OBDOBÍ PŘÍLOHA 2 METODICKÝ PŘÍSTUP K TYPOLOGII REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Metodický materi{l ke kapitole 1.3 verze 31. leden 2012 Zpracov{ní analýz a podkladových materi{lů pro přípravu Strategie region{lního rozvoje ČR pro období

2 OBSAH HODNOCENÍ REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI KRAJŮ A SPR[VNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Úvod Faktory region{lního rozvoje a region{lní konkurenceschopnost Pilíře region{lní konkurenceschopnosti Hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v podmínk{ch ČR Pilíř 3 - Infrastruktura Pilíř 4 - Zdraví Pilíř 6 - Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní Pilíř 7 - Účinnost trhu pr{ce Pilíř 8 - Velikost trhu Pilíř 9 - Technologick{ připravenost Pilíř 10 - Sofistikovanost podnik{ní Pilíř 11 - Inovace Zdroje dat pro hodnocení Metodické postupy pro výpočet RCIcz Standardní normov{ní hodnot ukazatelů Distribuční funkce pomocného ukazatele V{hy ukazatelů Výpočet indexu region{lní konkurenceschopnosti RCIcz Sub-indexy RCIcz Typologie regionů podle region{lní konkurenceschopnosti Literatura Seznam zkratek Seznam příloh

3 HODNOCENÍ REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI KRAJŮ A SPR[VNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ 1. ÚVOD Metodika Hodnocení region{lní konkurenceschopnosti ů a spr{vních obvodů obcí s rozšířenou působností ČR byla zpracov{na v působnosti společnosti RegioPartner, s.r.o. v souvislosti s řešením veřejné zak{zky Zpracov{ní analýz a podkladových materi{lů pro přípravu Strategie region{lního rozvoje ČR pro období , kterou zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj sdružení firem GaREP, s.r.o. a RegioPartner, s.r.o. Hodnocení region{lní konkurenceschopnosti bylo provedeno EK v souvislosti s publikací 5. Zpr{vy o hospod{řské, soci{lní a územní soudržnosti. Toto hodnocení provedené v celoevropském kontextu pro regiony na úrovni však není s ohledem na charakter dokumentu Strategie region{lního rozvoje zcela relevantní, protože zastír{ specifické rozdíly, významné pro skou a nižší územní úroveň. Cílem zpracov{ní metodiky je konverze postupů použitých Evropskou komisí pro hodnocení konkurenceschopnosti regionů Evropské unie do podmínek hodnocení konkurenceschopnosti územních celků ČR menších než. Zpracovaný metodický apar{t je použit při analýze region{lní konkurenceschopnosti, jako jednoho z východisek pro n{vrhovou č{st Strategie region{lního rozvoje ČR pro období 2014 až Metodika hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v podmínk{ch ČR se soustředí na dvě z{kladní úrovně: Krajsk{ region{lní konkurenceschopnost, zaměřen{ na jednotlivé e ČR. Region{lní konkurenceschopnost jednotlivých ů bude r{mcem pro nasměrov{ní Strategie, ale zejména bude determinovat konkurenceschopnost nižších územních celků a obcí v r{mci e. Mikroregion{lní konkurenceschopnost, zaměřen{ na. Obce s rozšířenou působností jsou centrem mikroregionu integrovaného denní dojížďkou za prací a službami. Z hlediska nasměrov{ní Strategie se analýza konkurenceschopnosti na úrovni 205 spr{vních obvodů ČR jeví jako optim{lní. Praha jako metropolitní region je hodnocena spolu s i ČR. 1.1 Faktory region{lního rozvoje a region{lní konkurenceschopnost Tradiční lokalizační faktory ekonomických aktivit, které se díky technologickému rozvoji mnohdy st{vají všudypřítomnými, jsou postupně nahrazov{ny faktory novými, mezi něž patří především schopnost vytv{řet a využívat nové znalosti a inovace, kvalita lidských zdrojů a schopnost ekonomických subjektů vz{jemně spolupracovat. Kromě toho rychlý technologický rozvoj, pokles dopravních n{kladů a rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií přin{ší také z{sadní změnu v organizaci ekonomických činností. Stejně tak rychlý technologický pokrok znamen{, že v současnosti se vlastní fyzick{ výroba podílí na výsledné ceně výrobků malou a st{le klesající měrou (Reich 1990). Klíčové jsou n{klady na výzkum, vývoj, marketing a další činnosti. Příkladem může být výroba počítačů nebo farmaceutický průmysl. Rozhodující přidan{ hodnota připad{ na výzkum a vývoj, 3

4 klinické zkoušky, patentov{ řízení, marketing, finanční řízení a další činnosti spojené s výslednou produkcí. V důsledku výše nastíněných změn nemůže být již konkurenční výhoda ve vyspělých zemích a regionech dosahov{na prostřednictvím snižov{ní n{kladů (low-road strategie), ale především schopností inovovat a přin{šet st{le něco nového (Dunning 2000). Tato schopnost je klíčovou konkurenční výhodou měst a regionů, a proto se pozornost aktérů region{lního rozvoje musí zaměřit na identifikaci a n{sledný rozvoj faktorů, které tuto schopnost ovlivňují. Zjednodušeně řečeno, významn{ je z hlediska místního ekonomického rozvoje skutečnost, jak místní aktéři se zdroji, které mohou být odkudkoli dovezeny, naloží a co z nich vyprodukují. Z{kladem tvorby nových inovací jsou samozřejmě znalosti či vědomosti, i proto se v současnosti nejčastěji hovoří o vytv{ření informační či na znalostech založené společnosti. Zvyšov{ní region{lní konkurenceschopnosti postavené na těchto z{kladech je tak vysoce komplexním procesem, který nespočív{ jen v omezeném počtu klíčových faktorů. Naopak, konkurenceschopnost rozvoje regionů je multi-faktorově podmíněna, přičemž roli nehraje jen přítomnost jednotlivých faktorů, ale jejich výsledn{ kombinace vytv{řející příznivé lok{lní prostředí. V kontextu uvedené komplexní podmíněnosti konkurenceschopnosti regionů a měst jsou v n{sledujících podkapitol{ch stručně diskutov{ny jednotlivé faktory ovlivňující region{lní rozvoj a jejich význam. Region{lní konkurenceschopnost je v nejužším pojetí možno spojit s poměrně přesně definovanou konkurenceschopností na mikroúrovni, tzn. na úrovni firem, kdy konkurenceschopnost firem je spojena s jejich schopností trvale a se ziskem vytv{řet produkty, které splňují požadavky trhu ve smyslu ceny, kvality apod. Firmy však své aktivity realizují v neust{lé interakci s prostředím, ve kterém se nach{zejí a jsou zakořeněny. Proto je firemní konkurenceschopnost ovlivněna faktory, které jsou specifické pr{vě pro dané území. Mezi faktory ovlivňující firemní konkurenceschopnost je však nutné zařadit i vnější vlivy ležící mimo dané úzce vymezené území (region{lní a nadregion{lní úroveň). Region{lní konkurenceschopnost je pro účely tvorby metodiky definov{na obecněji, jako schopnost regionu maxim{lně využít své vnitřní zdroje tak, aby dok{zal uspět (a prosperovat) v region{lní, n{rodní a popřípadě i glob{lní konkurenci a byl schopen se flexibilně přizpůsobit změn{m na těchto trzích. 1 Za hlavní složky ekonomického a rozvojového potenci{lu regionů, determinující region{lní konkurenceschopnost lze považovat n{sledující skupiny charakteristik 2 : Ekonomick{ a inovační výkonnost. Rozsah, intenzita a struktura ekonomických aktivit. Instituce a podpora podnik{ní. Lidské zdroje. Geografick{ poloha, dopravní dostupnost a struktura osídlení. 1 Metodika hodnocení ekonomického a rozvojového potenci{lu území zpracovan{ v r{mci projektu Region{lní ekonomick{ data pro evaluaci RPS a NSRR a pro sekund{rní analýzy region{lního rozvoje, (RegioPartner, s.r.o., MMR 2009) 2 VITURKA, M.: Konkurenceschopnost regionů a možnosti jejího hodnocení. Politick{ ekonomie, Praha: VŠE, 55, 5, od s , 22 s. ISSN

5 1.2 Pilíře region{lní konkurenceschopnosti Při hodnocení region{lní konkurenceschopnosti byl pro potřeby 5. Zpr{vy o hospod{řské, soci{lní a územní soudržnosti modifikov{n 3 postup používaný na úrovni Světového ekonomického fóra. Nově vzniklý model m{ však tři z{kladní odlišnosti: respektuje skutečnost, že Evropa a její regiony vykazují větší konzistenci, než jednotlivé st{ty světa, které se nach{zejí se na různém stupni ekonomického a soci{lního rozvoje; vzhledem k víceméně porovnatelné datové z{kladně více použív{ exaktní (tvrd{) data, nebo vych{zí ze studií a hodnocení renomovaných organizací; v hodnocení diferencuje tak, aby nepřiměřeně nepenalizoval zjevně méně rozvinuté regiony. Z{kladním územím, pro které bylo hodnocení provedeno, byly regiony. V případech, kdy u konkrétního zvoleného ukazatele nebyl pro hodnocení na této úrovni dostatek relevantních údajů, byly hodnoceny všechny regiony shodně s nadřazenou územní jednotkou, tedy členským st{tem EU. Schéma přístupu EK vyplýv{ z n{sledujícího obr{zku (vymezení jednotlivých ukazatelů pro dané pilíře je uvedeno v Příloze 1). Z 11 definovaných pilířů konkurenceschopnosti byly 3 hodnoceny bez region{lní diferenciace, jednotně za celý členský st{t, 2 byly hodnoceny mixem region{lních a n{rodních ukazatelů a 6 bylo hodnoceno výhradně region{lními ukazateli

6 Tab. 1: Pilíře pro hodnocení RCI Pilíře Úroveň hodnocení 1 Instituce st{t 2 Makroekonomick{ stabilita st{t 3 Infrastruktura 4 Zdraví 5 Kvalita z{kladního a středního školství st{t 6 Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní /st{t 7 Účinnost trhu pr{ce 8 Velikost trhu 9 Technologick{ připravenost /st{t 10 Sofistikovanost podnik{ní 11 Inovace Celkový index region{lní konkurenceschopnosti RCI (Regional Competitiveness Index) byl vyčíslen na z{kladě hodnot ukazatelů ve všech 11 pilířích, kterých je celkem 69 (viz příloha č. 1). Pro vyj{dření vnitřní struktury celkového indexu region{lní konkurenceschopnosti byly vyčísleny 3 sub-indexy RCI: index z{kladní (basic), vyčíslený na z{kladě hodnot ukazatelů pilířů 1 až 5; index efektivnosti (efficiency), vyčíslený na z{kladě hodnot ukazatelů pilířů 6 až 8; index inovací (innovation), vyčíslený na z{kladě hodnot ukazatelů pilířů 9 až 11. Použitý model hodnocení konkurenceschopnosti regionů EU uk{zal, že není relevantní v některých pilířích zkoumat region{lní rozdíly a že pro parci{lní hodnocení lze v takovém případě použít v r{mci vyššího územního celku shodné hodnoty konkrétního ukazatele pro jeho jednotlivé regiony. V konkrétním případě to znamenalo použití stejného hodnocení (jaké bylo přiřazeno ČR jako celku) např. pro hodnocení úrovně korupčního prostředí ve všech regionech () v ČR. Takový přístup byl použit pro pilíře 1, 2 a 5. Druhou metodickou premisou, použitou při výpočtech RCI, je kombinace nadregion{lních (shodně kvantifikovaných) ukazatelů a ukazatelů region{lně diferencovaných. Takový přístup byl použit pro pilíře 6 a 9. 6

7 2. HODNOCENÍ REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI V PODMÍNK[CH ČR Promítnutím metodiky EK do podmínek ČR, při snaze zachovat kompatibilitu výsledků hodnocení, byl vypracov{n způsob hodnocení ů a v jednotlivých pilířích konkurenceschopnosti. Jak bylo výše uvedeno, pro hodnocení region{lní konkurenceschopnosti na úrovni EU bylo použito pouze 8 z 11 pilířů s region{lně diferencovanými daty a ve 3 případech byl všem regionům v r{mci členského st{tu přiřazen stejný údaj u hodnocených indik{torů daného pilíře. Pokud nejde o mezin{rodní srovn{ní regionů, je zřejmé, že při hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v r{mci jednoho st{tu je kvantifikace ukazatelů v pilířích s nemožností region{lní diferenciace bezpředmětn{. Metodika hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v podmínk{ch ČR proto pracuje pouze s osmi z celkově jeden{cti pilířů definovaných pro hodnocení region{lní konkurenceschopnosti na úrovni regionů EU. Při hodnocení region{lní konkurenceschopnosti území menších než NUTS 3 je ve velké většině případů limitujícím faktorem nedostupnost kvalitních datových vstupů pro vyčíslení některých ukazatelů. Proto byl výběr ukazatelů proveden tak, aby v maxim{lní míře byla data dostupn{ nejen pro úroveň e, ale také pro úroveň. V případech, kdy nebylo možné použít pro úroveň e i shodné ukazatele, byly použity n{sledující typy metodického zjednodušení: ukazatel pro nebyl pro úroveň použit ani nahrazen a jeho v{ha byla rozpuštěna mezi ostatní ukazatele pilíře; hodnota ukazatele pro daný byla podle vhodně zvolené distribuční funkce rozpuštěna mezi dotčené. Z hlediska požadavku na porovnatelnost hodnocení provedeného EK a hodnocení podle této metodiky muselo být v maxim{lní možné míře zachov{no zaměření ukazatelů jednotlivých pilířů a pouze výjimečně se použil n{rodní ukazatel, ovšem za podmínky významné korelace s ukazateli použitými EK. Tento přístup ve svém důsledku umožňuje propojení výsledků EK a n{rodního hodnocení region{lní konkurenceschopnosti. Normované hodnocení jednotlivých pilířů při kvantifikaci RCIcz na hodnotu průměr ČR = 100 umožňuje stanovení úrovně jednotlivých regionů ČR k průměru EU. Volba diametr{lně odlišných ukazatelů v jednotlivých pilířích, než jaké použila EK, by takový přístup neumožňovala. Analýza robustnosti proveden{ EK uk{zala, že nejstabilnějším sub-indexem je sub-index zahrnující pilíře 6, 7 a 8, jemuž EK doporučuje přiřadit v{hu 50/100. Při rozdělení vah mezi sub-index z{kladní a inovací EK doporučuje zohlednit míru vyspělosti hodnoceného regionu, aby nebyly nepřiměřeně penalizov{ny méně rozvinuté regiony. V podmínk{ch ČR, kter{ sama sebe charakterizuje jako ekonomiku postavenou na inovacích, znamen{ aplikace tohoto principu prim{rní rozdělení vah mezi sub-indexy v poměru index z{kladní (pilíře 1 až 5) v{ha 20/100 index efektivnosti (pilíře 6 až 8) v{ha 50/100 index inovací (pilíře 9 až 11) v{ha 30/100 7

8 V r{mci příslušného sub-indexu pak EK doporučuje rozdělit v{hu proporcion{lně mezi jednotlivé pilíře. I tento princip je pro podmínky ČR akceptovatelný. 2.1 Pilíř 3 - Infrastruktura Pilíř charakterizuje z{kladní předpoklady pro region{lní rozvoj a konkurenceschopnost území. Je zaměřen na dopravní infrastrukturu, konkrétně na silniční, železniční i leteckou. Celkov{ v{ha tohoto pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele zvolené pro RCIcz jsou n{sledující: 3.1 Hustota sítě d{lnic a rychlostních komunikací (v{ha ukazatele 2,5/100) Délka sítě d{lnic a rychlostních komunikací vztažena k rozloze e Délka sítě d{lnic a rychlostních komunikací vztažena k rozloze 3.2 Průměrn{ časov{ dojezdnost obyvatel do ského města (v{ha ukazatele 2,5/100) Průměrn{ doba, v níž obyvatelé e dojedou do ského města 3.3 Dostupnost mezin{rodních letišť (v{ha ukazatele 2,5/100) Celkov{ minutov{ vzd{lenost obyvatel e od mezin{rodních letišť Průměrn{ doba, v níž obyvatelé dojedou do ského města Minutov{ vzd{lenost střediska od nejbližšího mezin{rodního letiště 3.4 Hustota železniční sítě (v{ha ukazatele 2,5/100) Délka železniční sítě vztažena k rozloze e Délka železniční sítě vztažena k rozloze SO ORP 2.2 Pilíř 4 - Zdraví Tento pilíř je dalším prvkem, který charakterizuje z{kladní předpoklady pro region{lní rozvoj a konkurenceschopnost území. Je zaměřen na vystižení zdravotního stavu a délky života obyvatel. V podmínk{ch ČR lze vhodně využít souhrnný ukazatel střední délky života mužů a žen. Dalším ukazatelem reflektujícím zdravotní stav populace je kojeneck{ úmrtnost. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 4.1 Kojeneck{ úmrtnost (v{ha ukazatele 2/100) Zemřelí do 1 roku na 1000 živě narozených Zemřelí do 1 roku na 1000 živě narozených 8

9 4.2 Střední délka života mužů (v{ha ukazatele 4/100) Střední délka života mužů Střední délka života mužů 4.3 Střední délka života žen (v{ha ukazatele 4/100) Střední délka života žen Střední délka života žen 2.3 Pilíř 6 - Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní Pilíř č. 6 charakterizuje lidský potenci{l, jako jeden ze z{kladních zdrojů, který vytv{ří konkurenční výhody území. Je zaměřen zejména na vyšší vzděl{v{ní obyvatel regionu, ale reflektuje i opačnou č{st spektra vzděl{ní, osoby s neukončeným nebo z{kladním vzděl{ním. Pilíř je tedy charakterizov{n vzdělanostní strukturou obyvatelstva a významem vysokých škol. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 17/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 6.1 Podíl osob s VŠ vzděl{ním v populaci let (v{ha ukazatele 5/100) Podíl VŠ vzdělaných osob v i na populaci e ve věku let Podílu VŠ vzdělaných osob v na populaci ve věku let 6.2 Podíl osob s VŠ vzděl{ním v populaci let (v{ha ukazatele 3/100) Podíl VŠ vzdělaných osob v i na populaci e ve věku let Podílu VŠ vzdělaných osob v na populaci ve věku let 6.3 Podíl osob s neukončeným nebo z{kladním vzděl{ním v populaci let (v{ha ukazatele 4/100) Podíl osob ve věku 18 až 24 let předčasně opouštějících vzděl{vací systém, tj. s nejvyšším dosaženým vzděl{ním na úrovni ISCED 1,2 (z{kladní vzděl{ní) v i na populaci dané věkové kategorie Statisticky zjišťovaný údaj o podílu mladých osob ve věku 18 až 24 let předčasně opouštějících vzděl{vací systém, tj. s nejvyšším dosaženým vzděl{ním na úrovni ISCED 1,2 (z{kladní vzděl{ní) v na populaci dané věkové kategorie 6.4 Rozpočet veřejných vysokých škol dle parametru (vědecký výkon, kvalifikační zajištění a mezin{rodní zaměření) na obyvatele (v{ha ukazatele 5/100) Ukazatel charakterizující kvalitu vysokých škol dle objemu jejich rozpočtu Ukazatel charakterizující kvalitu vysokých škol dle objemu jejich rozpočtu 9

10 2.4 Pilíř 7 - Účinnost trhu pr{ce Jedn{ se o další pilíř, který charakterizuje využív{ní vnitřních zdrojů regionu, tj. zapojení a integraci na region{lním trhu pr{ce a využití pracovního potenci{lu. Pilíř je zaměřen zejména na ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 17/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 7.1 Míra zaměstnanosti (v{ha ukazatele 6/100) Podíl zaměstnaných na populaci e ve věku let (roční průměr) Podíl zaměstnaných na populaci ve věku let (roční průměr) 7.2 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v{ha ukazatele 6/100) Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na pracovní síle v i (roční průměr) Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na pracovní síle v (roční průměr) 7.3 Míra registrované nezaměstnanosti (v{ha ukazatele 4/100) Podíl registrovaných nezaměstnaných na pracovní síle e (roční průměr) Podíl registrovaných nezaměstnaných na pracovní síle (roční průměr) 7.4 Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti mužů a žen (v{ha ukazatele 1/100) Rozdíl mezi podílem registrovaných nezaměstnaných mužů a žen (roční průměr) Rozdíl mezi podílem registrovaných nezaměstnaných mužů a žen (roční průměr) 2.5 Pilíř 8 - Velikost trhu Pilíř charakterizuje svými ukazateli tržní potenci{l a vytvořené a spotřebované zdroje v území. Lze jej rovněž zařadit mezi pilíře vypovídající o vnitřním potenci{lu území, které determinují region{lní konkurenceschopnost. Vedle ukazatele region{lního HDP a disponibilního důchodu dom{cností je použit ukazatel charakterizující velikost trhu vyj{dřeného počtem obyvatel. Aby se předešlo vícen{sobné penalizaci malých ů, byl pro podmínky ČR zvolen relativní údaj HDP na obyvatele, u něhož nejsou rozdíly mezi i tak významné. Protože údaje o HDP i disponibilním důchodu dom{cností nejsou pro nižší než skou úroveň k dispozici, byly zvoleny pomocné ukazatele o vytvořené účetní přidané hodnotě, resp. vydaných osobních n{kladech u přev{žné č{sti ekonomických subjektů působících v. Pomocí těchto pomocných ukazatelů byly definov{ny distribuční funkce pro rozpuštění ských hodnot mezi dotčené. Jako ukazatel popisující velikost trhu na demografickém parametru byl zvolen počet obyvatel žijících na území rozvojových oblastí a rozvojových os (a jejich z{zemí). Takový 10

11 ukazatel staticky (oblasti) i dynamicky (osy) vypovíd{ o velikosti trhu, vyj{dřené počtem obyvatel. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 16/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 8.1 Region{lní HDP na obyvatele (v{ha ukazatele 7/100) HDP v přepočtu na obyvatele e Jako pomocný ukazatel pro distribuci ské hodnoty na úroveň se využijí data o vytvořené účetní přidané hodnotě ekonomickými subjekty v v sektorech podle CZ-NACE (A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) 8.2 Disponibilní důchod dom{cností (v{ha ukazatele 5/100) Disponibilní důchod dom{cností v i Jako pomocný ukazatel pro distribuci ské hodnoty na úroveň se využijí data o vydaných osobních n{kladech ekonomickými subjekty v v sektorech podle CZ-NACE (A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) 8.3 Potenci{lní trh vyj{dřený podílem obyvatel v rozvojovém území (v{ha ukazatele 4/100) Podíl obyvatel e žijících na území Podíl obyvatel žijících na území rozvojových oblastí, rozvojových os a jejich rozvojových oblastí, rozvojových os a jejich z{zemí na celkovém počtu obyvatel z{zemí na celkovém počtu obyvatel 2.6 Pilíř 9 - Technologick{ připravenost Tento pilíř je prvním z pilířů, který charakterizuje potenci{l regionu v oblasti zav{dění inovací, jako stěžejního atributu růstu region{lní konkurenceschopnosti v budoucnosti. Za klíčovou technologickou připravenost se považuje míra dostupnosti a praktického využití informačních technologií, zejména internetu. Pro mikroregion{lní úroveň, na rozdíl od úrovně NUTS 2, však není dostatek dat o dostupnosti a využív{ní internetu v podnicích. Jako korelující ukazatel, dostupný za, byl proto zvolen údaj o počtu IT odborníků na 1000 zaměstnaných v daném území. Pro celkový nedostatek ukazatelů vhodných pro hodnocení technologické připravenosti byl jako ukazatel korelující s technologickou připraveností zvolen také údaj o výdajích na licenční poplatky za patenty a užitné vzory. Tento údaj je však dostupný pouze pro skou úroveň. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 11

12 9.1 Počet IT odborníků na 1000 zaměstnaných (v{ha ukazatele 3/100) Statisticky zjišťovaný údaj o počtu IT Statisticky zjišťovaný údaj o počtu IT odborníků (CZ NACE 62) přepočtený na odborníků (CZ NACE 62) přepočtený na 1000 zaměstnaných v i 1000 zaměstnaných v 9.2 Podíl počtu dom{cností s PC a internetem na celkovém počtu dom{cností (v{ha ukazatele 2/100) Podíl dom{cností s počítačem s přístupem k internetu v i na celkovém počtu dom{cností v i Podíl dom{cností s počítačem s přístupem k internetu v na celkovém počtu dom{cností v 9.3 Podíl počtu dom{cností s PC na celkovém počtu dom{cností (v{ha ukazatele 2/100) Podíl dom{cností s počítačem v i na celkovém počtu dom{cností v i Podíl dom{cností s počítačem v na celkovém počtu dom{cností v 9.4 Počet pasivních licencí za patenty a užitné vzory (v{ha ukazatele 3/100) Statisticky sledovaný údaj o zakoupených licencích na patenty a užitné vzory Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 2.7 Pilíř 10 - Sofistikovanost podnik{ní Tento pilíř rovněž charakterizuje potenci{l regionu pro aplikaci inovací. Je postaven na struktur{lních údajích o tzv. znalostně n{ročných služb{ch, klasifikovaných podle CZ-NACE jako sektor J a K. Dalšími ukazateli charakterizujícími úroveň sofistikovanosti podnik{ní jsou přímé zahraniční investice a rozvoj klastrů. Z důvodu absence agreg{tního ukazatele o region{lních klastrech použitého EK je na ské úrovni použit ukazatel o koncentraci ústředí větších firem (nad 100 zaměstnanců), působících v sektorech znalostně n{ročných služeb. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 10.1 Hodnota přímých zahraničních investic na obyvatele (v{ha ukazatele 2/100) Velikost přímých zahraničních investic do e (v Kč) vztažen{ na počet obyvatel e Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 10.2 Podíl znalostně n{ročných služeb na celkové zaměstnanosti (v{ha ukazatele 3/100) Podíl zaměstnaných v podnicích poskytujících znalostně n{ročné služby (CZ- Podíl zaměstnaných v podnicích poskytujících znalostně n{ročné služby (CZ- 12

13 NACE sektor J a K) na celkovém počtu zaměstnaných v i NACE sektor J a K) na celkovém počtu zaměstnaných v 10.3 Podíl znalostně n{ročných služeb na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (v{ha ukazatele 4/100) Podíl vytvořené přidané hodnoty Podíl vytvořené přidané hodnoty v podnicích poskytujících znalostně n{ročné v podnicích poskytujících znalostně n{ročné služby (CZ-NACE sektor J a K) na celkové služby (CZ-NACE sektor J a K) na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) v i N) v 10.4 Počet ústředí firem ve znalostně n{ročných služb{ch s více než 100 zaměstnanci (v{ha ukazatele 1/100) Počet ústředí firem ve znalostně n{ročných služb{ch (J+K) nad 100 zaměstnanců na 1000 obyvatel e Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 2.8 Pilíř 11 - Inovace Tento pilíř je klíčovým pro vyj{dření potenci{lu regionu zav{dět (implementovat) inovace. Ukazatele zvolené EK sice dobře vystihují j{dro problému, avšak pro hodnocení území menších než NUTS 2 je problémem citeln{ absence dat. Proto byl sestaven soubor ukazatelů ze čtyř oblastí, přiměřeně korelujících s pojmem inovační potenci{l území. V prvé řadě je to údaj o příjmech z licencí za patenty a užitné vzory. Data za tuto oblast jsou však dostupn{ pouze na ské úrovni. V druhé řadě jsou to údaje o výdajích na VaV v podnikatelském sektoru. Data za tuto oblast jsou však dostupn{ pouze na okresní úrovni. Třetí oblastí jsou struktur{lní ukazatele o zaměstnanosti v sektoru VaV a o podílu technologicky n{ročných (inovativních) oborů zpracovatelského průmyslu na ekonomických aktivit{ch v regionu. Pro hodnocení inovačního potenci{lu připad{ v úvahu také čtvrt{ oblast dat o koncentraci ústředí velkých firem, působících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 11.1 Počet aktivních licencí za patenty a užitné vzory (v{ha ukazatele 2/100) Statisticky sledovaný údaj o poskytnutých licencích na patenty a užitné vzory Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 13

14 11.2 Podíl celkových výdaje na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru na region{lním HDP (v{ha ukazatele 2/100) Statisticky sledovaný údaj o výdajích veřejné i soukromé sféry na výzkum v podnikatelském sektoru v i vztažený k region{lnímu HDP (v %) Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 11.3 Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji na 1000 zaměstnaných (v{ha ukazatele 2/100) Statisticky sledovaný údaj o celkovém počtu Statisticky sledovaný údaj o celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji (CZ NACE pracovníků ve výzkumu a vývoji (CZ NACE 72), vztažený na 1000 zaměstnaných v i 72), vztažený na 1000 zaměstnaných v SO ORP 11.4 Podíl technologicky n{ročných oborů na celkové zaměstnanosti (v{ha ukazatele 2/100) Podíl zaměstnaných v podnicích vyr{bějících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ- NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) na celkovém počtu zaměstnaných v i Podíl zaměstnaných v podnicích vyr{bějících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ- NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) na celkovém počtu zaměstnaných v 11.5 Podíl technologicky n{ročných oborů na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (v{ha ukazatele 1/100) Podíl vytvořené přidané hodnoty v podnicích vyr{bějících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) v i Podíl vytvořené přidané hodnoty v podnicích vyr{bějících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) v 11.6 Počet ústředí firem v technologicky n{ročných oborech s více než 250 zaměstnanci (v{ha ukazatele 1/100) Počet ústředí firem v technologicky Počet ústředí firem v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE oddíl 20,21,26,27,28,29 průmyslu (CZ-NACE oddíl 20,21,26,27,28,29 a 30) nad 250 zaměstnanců na 1000 obyvatel a 30) nad 250 zaměstnanců na 1000 obyvatel e 14

15 2.9 Zdroje dat pro hodnocení Zdrojem dat pro kvantifikaci ukazatelů jsou zejména veřejně přístupné datové zdroje. V některých případech jsou použita data ze zdrojů ČSÚ, běžně nepublikovan{, využívan{ pro další zpracov{ní statistických výstupů. Pro kvantifikaci ukazatelů jsou využita data jak pravidelných, tak mimoř{dných šetření. V případě dat z pravidelných (periodických) statistických zjišťov{ní se pro výpočet použijí a) nejaktu{lnější dostupn{ data, nebo b) průměr údajů za určité relevantní období (u dat s výraznou fluktuací). V případě dat z mimoř{dných (n{razových) šetření se použijí údaje z posledního šetření daného typu. Pro vyčíslení některých struktur{lních a demografických ukazatelů jsou datovým zdrojem výsledky SLDB Bližší odkazy na zdroje dat a referenční období jsou uvedeny v Příloze 3. 15

16 3. METODICKÉ POSTUPY PRO VÝPOČET RCICZ Index region{lní konkurenceschopnosti, modifikovaný na podmínky ČR (RCIcz), je na rozdíl od indexu RCI, použitého pro hodnocení regionů na úrovni EU, postaven pouze na osmi pilířích a celkem na 32 dílčích ukazatelích (viz Příloha č. 2). Pro skou úroveň jsou dostupn{ data pro výpočet všech 32 ukazatelů, avšak pro úroveň je nezbytné v 7 případech použít metodické zjednodušení jednoho z n{sledujících typů: v 5 případech nebyl daný ukazatel pro úroveň použit a jeho v{ha byla rozpuštěna mezi ostatní ukazatele pilíře; ve 2 případech byla hodnota ukazatele pro daný rozpuštěna pomocí distribuční funkce mezi dotčené ; 3.1 Standardní normov{ní hodnot ukazatelů Výchozím metodickým postupem je normov{ní zjištěných absolutních hodnot jednotlivých ukazatelů, založené na dvou z{kladních principech: hodnota daného ukazatele pro celou ČR je benchmarkem s hodnotou = 100 a pro každý zkoumaný region ( nebo ) se vyčíslí procentní odchylka od celorepublikového průměru; procentní odchylka směrem k pozitivnímu hodnocení se přičte k hodnotě průměru (100) a procentní odchylka směrem k negativnému hodnocení se od průměrného stavu (100) odečte. Příklad propočtu: Ukazatel 1 čím více, tím lépe Ukazatel 2 čím více, tím hůře ABS hodnota NORM hodnota ABS hodnota NORM hodnota Region Region Region Region < Průměr ČR Uvedeným postupem lze normované hodnoty ukazatelů v r{mci příslušného pilíře prostě sčítat bez rizika jejich trendové nekonzistence. 3.2 Distribuční funkce pomocného ukazatele V několika případech nejsou u zvolených ukazatelů dostupn{ data za region{lní úroveň nižší než a přesto není nezbytně nutné použít pro všechny dotčené shodnou hodnotu daného ukazatele, kvantifikovanou pro skou úroveň. Při vhodně zvoleném pomocném ukazateli lze hodnotu ukazatele pro skou úroveň rozdistribuovat na jednotlivé a zohlednit tak jejich odlišnost. 16

17 Příklad propočtu: Ukazatel 3 NORM hodnota NORM hodnota pom. ukazatele NORM hodnota Region ,75 Region ,75 Region ,50 Průměr ,00 Průměr ČR , V{hy ukazatelů K zohlednění významu jednotlivých ukazatelů v r{mci konkrétního pilíře jim byly přiděleny v{hy, respektující jejich relativní významnost. Při propočtu výsledného hodnocení konkrétního regionu v daném pilíři se po zohlednění v{hy jednotlivých ukazatelů výsledné hodnocení normuje na hodnotu průměr ČR = 100. Příklad propočtu: Ukazatel 1 Ukazatel 2 Ukazatel 3 hodnocení NOR M v{ha NOR M v{ha NOR M v{ha suma NOR M Region , ,75 125,35 Region , ,75 110,15 Region , ,50 79,50 Region < Průměr ČR Stejný postup je použit při agregaci hodnot jednotlivých pilířů do celkového RCIcz nebo do parci{lních sub-indexů. 3.4 Výpočet indexu region{lní konkurenceschopnosti RCIcz Do celkového indexu region{lní konkurenceschopnosti vstupuje v poměru svých definovaných vah všech 31 dílčích ukazatelů v osmi pilířích. Přehledn{ tabulka v{hových relací ukazatelů a pilířů je v příloze 3. Vzorec pro klasifikaci dílčí konkurenceschopnosti v konkrétním pilíři je n{sledující: kde: Pi pilíř konkurenceschopnosti i; Ukx ukazatel x; N normovaný ukazatel, α příslušn{ v{ha. Do vzorce pro výpočet indexu region{lní konkurenceschopnosti RCIcz pak s příslušnou v{hou vstupuje klasifikace jednotlivých pilířů: 17

18 kde: RCIcz index region{lní konkurenceschopnosti i; Pi pilíř konkurenceschopnosti i; N normovaný ukazatel, α příslušn{ v{ha. 3.5 Sub-indexy RCIcz Analogicky k modelu hodnocení region{lní konkurenceschopnosti na úrovni regionů EU jsou i na n{rodní úrovni definov{ny sub-indexy RCIcz, kvantifikující charakteristické složky region{lní konkurenceschopnosti ů a ČR. Mezi z{kladními atributy konkurenceschopnosti území se v 5. Zpr{vě o hospod{řské, soci{lní a územní soudržnosti uv{dí pět pilířů konkurenceschopnosti: 1 - Instituce 2 - Makroekonomick{ stabilita 3 - Infrastruktura 4 - Zdraví 5 - Úroveň z{kladního a středního školství Na jejich z{kladě je definov{n parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti, kvantifikující vybavenost zkoumaného území uvedenými z{kladními atributy, které jsou klíčové pro růst konkurenceschopnosti. V podmínk{ch ČR je počet pilířů tvořících sub-index RCIczBASIC redukov{n na dva Infrastrukturu a Zdraví. Vzorec pro výpočet sub-indexu RCIczBASIC je analogický výpočtu celkového indexu RCIcz, zahrnuje však pouze pilíře 3 a 4, resp. v jejich r{mci definované ukazatele: kde: P3,4 pilíř konkurenceschopnosti 3 a 4; N normovaný ukazatel, α příslušn{ v{ha. Parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti RCIczBASIC charakterizuje z{kladní atributy konkurenceschopnosti území. Druhým parci{lním sub-indexem region{lní konkurenceschopnosti je sub-index charakterizující míru schopnosti regionu využívat svůj potenci{l pro růst konkurenceschopnosti, resp. zda takový potenci{l vůbec existuje. V podmínk{ch ČR, shodně jako na úrovni regionů EU, vstupují do sub-indexu RCIczEFFICIENCY tři pilíře konkurenceschopnosti: 6 - Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní 7 - Účinnost trhu pr{ce 8 - Velikost trhu Pro výpočet sub-indexu RCIczEFFICIENCY je použit analogický vzorec jako v případě sub-indexu RCIczBASIC, zahrnuje však pouze pilíře 6, 7 a 8, resp. v r{mci nich definované ukazatele. 18

19 kde: P6,7,8 pilíř konkurenceschopnosti 6,7 a 8; N normovaný ukazatel, α příslušn{ v{ha. Parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti RCIczEFFICIENCY charakterizuje efektivitu využív{ní zdrojů v území pro růst region{lní konkurenceschopnosti. Třetím definovaným parci{lním sub-indexem region{lní konkurenceschopnosti je sub-index charakterizují připravenost regionu budovat svoji konkurenceschopnost na faktorech inovací, resp. zda takový potenci{l v regionu vůbec existuje. V podmínk{ch ČR, shodně jako na úrovni regionů EU vstupují do sub-indexu RCIczINNOVATION tři pilíře konkurenceschopnosti: 9 - Technologick{ připravenost 10 - Sofistikovanost podnik{ní 11 - Inovace Vzorec pro výpočet sub-indexu RCIczINNOVATION analogicky výše uvedenému zahrnuje pouze pilíře 9,10 a 11, resp. v r{mci nich definované ukazatele. kde: P9,10,11 pilíř konkurenceschopnosti 9,10 a 11; N normovaný ukazatel, α příslušn{ v{ha. Parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti RCIczINNOVATION charakterizuje potenci{l region{lní konkurenceschopnosti postavené na inovacích. 19

20 4. TYPOLOGIE REGIONŮ PODLE REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Kategorizace regionů podle souhrnného agregovaného ukazatele RCI proveden{ EK pro úroveň je poměrně hrub{ a vyhovuje potřeb{m porovn{ní v r{mci EU. V podmínk{ch České republiky je potřeba kategorizace jemnější a proto se typologie regionů podle míry region{lní konkurenceschopnosti RCIcz soustředila na úroveň ů a na úroveň. Vzhledem k nízkému počtu ů (14) nebude třeba pro jejich typologii použít sofistikované statistické metody. Kraje postačí roztřídit podle hodnot agreg{tů jednotlivých pilířů region{lní konkurenceschopnosti do skupin, které budou zohledňovat současný stav i dynamiku vývoje v posledních letech. Pro spr{vní oblasti obcí s rozšířenou působností však bude nezbytné za účelem vytvoření podrobné typologie použít tzv. shlukovou analýzu. Výsledkem této vícerozměrné statistické metody bude roztřídění územních jednotek () do relativně stejnorodých skupin - tzn. tak, aby jednotky patřící do jedné skupiny si byly z hlediska sledovaných ukazatelů co nejvíce podobné a z{roveň co nejvíce odlišné od jednotek v ostatních skupin{ch. Roztříděním do několika podsouborů rozumíme vytvoření klasifikace, kter{ vede k vytvoření systému tříd. Na z{věr shlukové analýzy se proto prov{dí charakterizace (popis) jednotlivých tříd (tj. shluků) a interpretace analytických zjištění. Shlukov{ analýza zahrnuje několik možných přístupů a algoritmů, jejichž využití se liší podle charakteru výchozích dat. Pro účely klasifikace je vhodné použít metodu tzv. hierarchické shlukové analýzy. Hierarchické shlukov{ní je systém podmnožin-shluků, kde průnikem dvou shluků je buď pr{zdn{ množina, nebo jeden z nich. Pokud nastane alespoň jednou druhý případ, je systém hierarchický. Je to tedy jakési větvení, zjemňov{ní klasifikace. Hierarchické shlukov{ní tak nabízí více alternativních řešení, kter{ jsou graficky vyj{dřena tzv. dendrogramem (hierarchický strom). Vlastní shlukov{ní objektů je možné realizovat různými způsoby na z{kladě jejich vzd{lenosti (nejčastěji se jedn{ o tzv. euklidovskou vzd{lenost) či podobnosti. Mezi z{kladní metody patří: metoda nejbližšího souseda vzd{lenost shluků je určov{na vzd{leností dvou nejbližších objektů z různých shluků. metoda nejvzd{lenějšího souseda vzd{lenost shluků je určov{na naopak vzd{leností dvou nejvzd{lenějších objektů z různých shluků. Tato metoda funguje dobře především v případě, že objekty tvoří přirozeně oddělené shluky, a naopak nehodí se, pokud je tendence k řetězení. centroidní metoda vzd{lenost shluků je určov{na vzd{leností jejich center (hypotetick{ jednotka s průměrnými hodnotami znaků). Může být nev{žen{ nebo v{žen{. Ta zohledňuje velikosti klastrů a hodí se, pokud oček{v{me jejich rozdílnost. Metoda shlukov{ní bude zvolena po spočít{ní hodnot všech indik{torů. Do shlukové analýzy vstupují standardizované proměnné, tak aby byla splněna jedna z podmínek této metody, a to že proměnné by neměly být z{vislé na jednotk{ch měření. 20