STRATEGIE REGION[LNÍHO ROZVOJE ČR PRO OBDOBÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STRATEGIE REGION[LNÍHO ROZVOJE ČR PRO OBDOBÍ 2014 2020"

Transkript

1 STRATEGIE REGION[LNÍHO ROZVOJE ČR PRO OBDOBÍ PŘÍLOHA 2 METODICKÝ PŘÍSTUP K TYPOLOGII REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Metodický materi{l ke kapitole 1.3 verze 31. leden 2012 Zpracov{ní analýz a podkladových materi{lů pro přípravu Strategie region{lního rozvoje ČR pro období

2 OBSAH HODNOCENÍ REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI KRAJŮ A SPR[VNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Úvod Faktory region{lního rozvoje a region{lní konkurenceschopnost Pilíře region{lní konkurenceschopnosti Hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v podmínk{ch ČR Pilíř 3 - Infrastruktura Pilíř 4 - Zdraví Pilíř 6 - Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní Pilíř 7 - Účinnost trhu pr{ce Pilíř 8 - Velikost trhu Pilíř 9 - Technologick{ připravenost Pilíř 10 - Sofistikovanost podnik{ní Pilíř 11 - Inovace Zdroje dat pro hodnocení Metodické postupy pro výpočet RCIcz Standardní normov{ní hodnot ukazatelů Distribuční funkce pomocného ukazatele V{hy ukazatelů Výpočet indexu region{lní konkurenceschopnosti RCIcz Sub-indexy RCIcz Typologie regionů podle region{lní konkurenceschopnosti Literatura Seznam zkratek Seznam příloh

3 HODNOCENÍ REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI KRAJŮ A SPR[VNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ 1. ÚVOD Metodika Hodnocení region{lní konkurenceschopnosti ů a spr{vních obvodů obcí s rozšířenou působností ČR byla zpracov{na v působnosti společnosti RegioPartner, s.r.o. v souvislosti s řešením veřejné zak{zky Zpracov{ní analýz a podkladových materi{lů pro přípravu Strategie region{lního rozvoje ČR pro období , kterou zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj sdružení firem GaREP, s.r.o. a RegioPartner, s.r.o. Hodnocení region{lní konkurenceschopnosti bylo provedeno EK v souvislosti s publikací 5. Zpr{vy o hospod{řské, soci{lní a územní soudržnosti. Toto hodnocení provedené v celoevropském kontextu pro regiony na úrovni však není s ohledem na charakter dokumentu Strategie region{lního rozvoje zcela relevantní, protože zastír{ specifické rozdíly, významné pro skou a nižší územní úroveň. Cílem zpracov{ní metodiky je konverze postupů použitých Evropskou komisí pro hodnocení konkurenceschopnosti regionů Evropské unie do podmínek hodnocení konkurenceschopnosti územních celků ČR menších než. Zpracovaný metodický apar{t je použit při analýze region{lní konkurenceschopnosti, jako jednoho z východisek pro n{vrhovou č{st Strategie region{lního rozvoje ČR pro období 2014 až Metodika hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v podmínk{ch ČR se soustředí na dvě z{kladní úrovně: Krajsk{ region{lní konkurenceschopnost, zaměřen{ na jednotlivé e ČR. Region{lní konkurenceschopnost jednotlivých ů bude r{mcem pro nasměrov{ní Strategie, ale zejména bude determinovat konkurenceschopnost nižších územních celků a obcí v r{mci e. Mikroregion{lní konkurenceschopnost, zaměřen{ na. Obce s rozšířenou působností jsou centrem mikroregionu integrovaného denní dojížďkou za prací a službami. Z hlediska nasměrov{ní Strategie se analýza konkurenceschopnosti na úrovni 205 spr{vních obvodů ČR jeví jako optim{lní. Praha jako metropolitní region je hodnocena spolu s i ČR. 1.1 Faktory region{lního rozvoje a region{lní konkurenceschopnost Tradiční lokalizační faktory ekonomických aktivit, které se díky technologickému rozvoji mnohdy st{vají všudypřítomnými, jsou postupně nahrazov{ny faktory novými, mezi něž patří především schopnost vytv{řet a využívat nové znalosti a inovace, kvalita lidských zdrojů a schopnost ekonomických subjektů vz{jemně spolupracovat. Kromě toho rychlý technologický rozvoj, pokles dopravních n{kladů a rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií přin{ší také z{sadní změnu v organizaci ekonomických činností. Stejně tak rychlý technologický pokrok znamen{, že v současnosti se vlastní fyzick{ výroba podílí na výsledné ceně výrobků malou a st{le klesající měrou (Reich 1990). Klíčové jsou n{klady na výzkum, vývoj, marketing a další činnosti. Příkladem může být výroba počítačů nebo farmaceutický průmysl. Rozhodující přidan{ hodnota připad{ na výzkum a vývoj, 3

4 klinické zkoušky, patentov{ řízení, marketing, finanční řízení a další činnosti spojené s výslednou produkcí. V důsledku výše nastíněných změn nemůže být již konkurenční výhoda ve vyspělých zemích a regionech dosahov{na prostřednictvím snižov{ní n{kladů (low-road strategie), ale především schopností inovovat a přin{šet st{le něco nového (Dunning 2000). Tato schopnost je klíčovou konkurenční výhodou měst a regionů, a proto se pozornost aktérů region{lního rozvoje musí zaměřit na identifikaci a n{sledný rozvoj faktorů, které tuto schopnost ovlivňují. Zjednodušeně řečeno, významn{ je z hlediska místního ekonomického rozvoje skutečnost, jak místní aktéři se zdroji, které mohou být odkudkoli dovezeny, naloží a co z nich vyprodukují. Z{kladem tvorby nových inovací jsou samozřejmě znalosti či vědomosti, i proto se v současnosti nejčastěji hovoří o vytv{ření informační či na znalostech založené společnosti. Zvyšov{ní region{lní konkurenceschopnosti postavené na těchto z{kladech je tak vysoce komplexním procesem, který nespočív{ jen v omezeném počtu klíčových faktorů. Naopak, konkurenceschopnost rozvoje regionů je multi-faktorově podmíněna, přičemž roli nehraje jen přítomnost jednotlivých faktorů, ale jejich výsledn{ kombinace vytv{řející příznivé lok{lní prostředí. V kontextu uvedené komplexní podmíněnosti konkurenceschopnosti regionů a měst jsou v n{sledujících podkapitol{ch stručně diskutov{ny jednotlivé faktory ovlivňující region{lní rozvoj a jejich význam. Region{lní konkurenceschopnost je v nejužším pojetí možno spojit s poměrně přesně definovanou konkurenceschopností na mikroúrovni, tzn. na úrovni firem, kdy konkurenceschopnost firem je spojena s jejich schopností trvale a se ziskem vytv{řet produkty, které splňují požadavky trhu ve smyslu ceny, kvality apod. Firmy však své aktivity realizují v neust{lé interakci s prostředím, ve kterém se nach{zejí a jsou zakořeněny. Proto je firemní konkurenceschopnost ovlivněna faktory, které jsou specifické pr{vě pro dané území. Mezi faktory ovlivňující firemní konkurenceschopnost je však nutné zařadit i vnější vlivy ležící mimo dané úzce vymezené území (region{lní a nadregion{lní úroveň). Region{lní konkurenceschopnost je pro účely tvorby metodiky definov{na obecněji, jako schopnost regionu maxim{lně využít své vnitřní zdroje tak, aby dok{zal uspět (a prosperovat) v region{lní, n{rodní a popřípadě i glob{lní konkurenci a byl schopen se flexibilně přizpůsobit změn{m na těchto trzích. 1 Za hlavní složky ekonomického a rozvojového potenci{lu regionů, determinující region{lní konkurenceschopnost lze považovat n{sledující skupiny charakteristik 2 : Ekonomick{ a inovační výkonnost. Rozsah, intenzita a struktura ekonomických aktivit. Instituce a podpora podnik{ní. Lidské zdroje. Geografick{ poloha, dopravní dostupnost a struktura osídlení. 1 Metodika hodnocení ekonomického a rozvojového potenci{lu území zpracovan{ v r{mci projektu Region{lní ekonomick{ data pro evaluaci RPS a NSRR a pro sekund{rní analýzy region{lního rozvoje, (RegioPartner, s.r.o., MMR 2009) 2 VITURKA, M.: Konkurenceschopnost regionů a možnosti jejího hodnocení. Politick{ ekonomie, Praha: VŠE, 55, 5, od s , 22 s. ISSN

5 1.2 Pilíře region{lní konkurenceschopnosti Při hodnocení region{lní konkurenceschopnosti byl pro potřeby 5. Zpr{vy o hospod{řské, soci{lní a územní soudržnosti modifikov{n 3 postup používaný na úrovni Světového ekonomického fóra. Nově vzniklý model m{ však tři z{kladní odlišnosti: respektuje skutečnost, že Evropa a její regiony vykazují větší konzistenci, než jednotlivé st{ty světa, které se nach{zejí se na různém stupni ekonomického a soci{lního rozvoje; vzhledem k víceméně porovnatelné datové z{kladně více použív{ exaktní (tvrd{) data, nebo vych{zí ze studií a hodnocení renomovaných organizací; v hodnocení diferencuje tak, aby nepřiměřeně nepenalizoval zjevně méně rozvinuté regiony. Z{kladním územím, pro které bylo hodnocení provedeno, byly regiony. V případech, kdy u konkrétního zvoleného ukazatele nebyl pro hodnocení na této úrovni dostatek relevantních údajů, byly hodnoceny všechny regiony shodně s nadřazenou územní jednotkou, tedy členským st{tem EU. Schéma přístupu EK vyplýv{ z n{sledujícího obr{zku (vymezení jednotlivých ukazatelů pro dané pilíře je uvedeno v Příloze 1). Z 11 definovaných pilířů konkurenceschopnosti byly 3 hodnoceny bez region{lní diferenciace, jednotně za celý členský st{t, 2 byly hodnoceny mixem region{lních a n{rodních ukazatelů a 6 bylo hodnoceno výhradně region{lními ukazateli. 3 5

6 Tab. 1: Pilíře pro hodnocení RCI Pilíře Úroveň hodnocení 1 Instituce st{t 2 Makroekonomick{ stabilita st{t 3 Infrastruktura 4 Zdraví 5 Kvalita z{kladního a středního školství st{t 6 Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní /st{t 7 Účinnost trhu pr{ce 8 Velikost trhu 9 Technologick{ připravenost /st{t 10 Sofistikovanost podnik{ní 11 Inovace Celkový index region{lní konkurenceschopnosti RCI (Regional Competitiveness Index) byl vyčíslen na z{kladě hodnot ukazatelů ve všech 11 pilířích, kterých je celkem 69 (viz příloha č. 1). Pro vyj{dření vnitřní struktury celkového indexu region{lní konkurenceschopnosti byly vyčísleny 3 sub-indexy RCI: index z{kladní (basic), vyčíslený na z{kladě hodnot ukazatelů pilířů 1 až 5; index efektivnosti (efficiency), vyčíslený na z{kladě hodnot ukazatelů pilířů 6 až 8; index inovací (innovation), vyčíslený na z{kladě hodnot ukazatelů pilířů 9 až 11. Použitý model hodnocení konkurenceschopnosti regionů EU uk{zal, že není relevantní v některých pilířích zkoumat region{lní rozdíly a že pro parci{lní hodnocení lze v takovém případě použít v r{mci vyššího územního celku shodné hodnoty konkrétního ukazatele pro jeho jednotlivé regiony. V konkrétním případě to znamenalo použití stejného hodnocení (jaké bylo přiřazeno ČR jako celku) např. pro hodnocení úrovně korupčního prostředí ve všech regionech () v ČR. Takový přístup byl použit pro pilíře 1, 2 a 5. Druhou metodickou premisou, použitou při výpočtech RCI, je kombinace nadregion{lních (shodně kvantifikovaných) ukazatelů a ukazatelů region{lně diferencovaných. Takový přístup byl použit pro pilíře 6 a 9. 6

7 2. HODNOCENÍ REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI V PODMÍNK[CH ČR Promítnutím metodiky EK do podmínek ČR, při snaze zachovat kompatibilitu výsledků hodnocení, byl vypracov{n způsob hodnocení ů a v jednotlivých pilířích konkurenceschopnosti. Jak bylo výše uvedeno, pro hodnocení region{lní konkurenceschopnosti na úrovni EU bylo použito pouze 8 z 11 pilířů s region{lně diferencovanými daty a ve 3 případech byl všem regionům v r{mci členského st{tu přiřazen stejný údaj u hodnocených indik{torů daného pilíře. Pokud nejde o mezin{rodní srovn{ní regionů, je zřejmé, že při hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v r{mci jednoho st{tu je kvantifikace ukazatelů v pilířích s nemožností region{lní diferenciace bezpředmětn{. Metodika hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v podmínk{ch ČR proto pracuje pouze s osmi z celkově jeden{cti pilířů definovaných pro hodnocení region{lní konkurenceschopnosti na úrovni regionů EU. Při hodnocení region{lní konkurenceschopnosti území menších než NUTS 3 je ve velké většině případů limitujícím faktorem nedostupnost kvalitních datových vstupů pro vyčíslení některých ukazatelů. Proto byl výběr ukazatelů proveden tak, aby v maxim{lní míře byla data dostupn{ nejen pro úroveň e, ale také pro úroveň. V případech, kdy nebylo možné použít pro úroveň e i shodné ukazatele, byly použity n{sledující typy metodického zjednodušení: ukazatel pro nebyl pro úroveň použit ani nahrazen a jeho v{ha byla rozpuštěna mezi ostatní ukazatele pilíře; hodnota ukazatele pro daný byla podle vhodně zvolené distribuční funkce rozpuštěna mezi dotčené. Z hlediska požadavku na porovnatelnost hodnocení provedeného EK a hodnocení podle této metodiky muselo být v maxim{lní možné míře zachov{no zaměření ukazatelů jednotlivých pilířů a pouze výjimečně se použil n{rodní ukazatel, ovšem za podmínky významné korelace s ukazateli použitými EK. Tento přístup ve svém důsledku umožňuje propojení výsledků EK a n{rodního hodnocení region{lní konkurenceschopnosti. Normované hodnocení jednotlivých pilířů při kvantifikaci RCIcz na hodnotu průměr ČR = 100 umožňuje stanovení úrovně jednotlivých regionů ČR k průměru EU. Volba diametr{lně odlišných ukazatelů v jednotlivých pilířích, než jaké použila EK, by takový přístup neumožňovala. Analýza robustnosti proveden{ EK uk{zala, že nejstabilnějším sub-indexem je sub-index zahrnující pilíře 6, 7 a 8, jemuž EK doporučuje přiřadit v{hu 50/100. Při rozdělení vah mezi sub-index z{kladní a inovací EK doporučuje zohlednit míru vyspělosti hodnoceného regionu, aby nebyly nepřiměřeně penalizov{ny méně rozvinuté regiony. V podmínk{ch ČR, kter{ sama sebe charakterizuje jako ekonomiku postavenou na inovacích, znamen{ aplikace tohoto principu prim{rní rozdělení vah mezi sub-indexy v poměru index z{kladní (pilíře 1 až 5) v{ha 20/100 index efektivnosti (pilíře 6 až 8) v{ha 50/100 index inovací (pilíře 9 až 11) v{ha 30/100 7

8 V r{mci příslušného sub-indexu pak EK doporučuje rozdělit v{hu proporcion{lně mezi jednotlivé pilíře. I tento princip je pro podmínky ČR akceptovatelný. 2.1 Pilíř 3 - Infrastruktura Pilíř charakterizuje z{kladní předpoklady pro region{lní rozvoj a konkurenceschopnost území. Je zaměřen na dopravní infrastrukturu, konkrétně na silniční, železniční i leteckou. Celkov{ v{ha tohoto pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele zvolené pro RCIcz jsou n{sledující: 3.1 Hustota sítě d{lnic a rychlostních komunikací (v{ha ukazatele 2,5/100) Délka sítě d{lnic a rychlostních komunikací vztažena k rozloze e Délka sítě d{lnic a rychlostních komunikací vztažena k rozloze 3.2 Průměrn{ časov{ dojezdnost obyvatel do ského města (v{ha ukazatele 2,5/100) Průměrn{ doba, v níž obyvatelé e dojedou do ského města 3.3 Dostupnost mezin{rodních letišť (v{ha ukazatele 2,5/100) Celkov{ minutov{ vzd{lenost obyvatel e od mezin{rodních letišť Průměrn{ doba, v níž obyvatelé dojedou do ského města Minutov{ vzd{lenost střediska od nejbližšího mezin{rodního letiště 3.4 Hustota železniční sítě (v{ha ukazatele 2,5/100) Délka železniční sítě vztažena k rozloze e Délka železniční sítě vztažena k rozloze SO ORP 2.2 Pilíř 4 - Zdraví Tento pilíř je dalším prvkem, který charakterizuje z{kladní předpoklady pro region{lní rozvoj a konkurenceschopnost území. Je zaměřen na vystižení zdravotního stavu a délky života obyvatel. V podmínk{ch ČR lze vhodně využít souhrnný ukazatel střední délky života mužů a žen. Dalším ukazatelem reflektujícím zdravotní stav populace je kojeneck{ úmrtnost. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 4.1 Kojeneck{ úmrtnost (v{ha ukazatele 2/100) Zemřelí do 1 roku na 1000 živě narozených Zemřelí do 1 roku na 1000 živě narozených 8

9 4.2 Střední délka života mužů (v{ha ukazatele 4/100) Střední délka života mužů Střední délka života mužů 4.3 Střední délka života žen (v{ha ukazatele 4/100) Střední délka života žen Střední délka života žen 2.3 Pilíř 6 - Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní Pilíř č. 6 charakterizuje lidský potenci{l, jako jeden ze z{kladních zdrojů, který vytv{ří konkurenční výhody území. Je zaměřen zejména na vyšší vzděl{v{ní obyvatel regionu, ale reflektuje i opačnou č{st spektra vzděl{ní, osoby s neukončeným nebo z{kladním vzděl{ním. Pilíř je tedy charakterizov{n vzdělanostní strukturou obyvatelstva a významem vysokých škol. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 17/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 6.1 Podíl osob s VŠ vzděl{ním v populaci let (v{ha ukazatele 5/100) Podíl VŠ vzdělaných osob v i na populaci e ve věku let Podílu VŠ vzdělaných osob v na populaci ve věku let 6.2 Podíl osob s VŠ vzděl{ním v populaci let (v{ha ukazatele 3/100) Podíl VŠ vzdělaných osob v i na populaci e ve věku let Podílu VŠ vzdělaných osob v na populaci ve věku let 6.3 Podíl osob s neukončeným nebo z{kladním vzděl{ním v populaci let (v{ha ukazatele 4/100) Podíl osob ve věku 18 až 24 let předčasně opouštějících vzděl{vací systém, tj. s nejvyšším dosaženým vzděl{ním na úrovni ISCED 1,2 (z{kladní vzděl{ní) v i na populaci dané věkové kategorie Statisticky zjišťovaný údaj o podílu mladých osob ve věku 18 až 24 let předčasně opouštějících vzděl{vací systém, tj. s nejvyšším dosaženým vzděl{ním na úrovni ISCED 1,2 (z{kladní vzděl{ní) v na populaci dané věkové kategorie 6.4 Rozpočet veřejných vysokých škol dle parametru (vědecký výkon, kvalifikační zajištění a mezin{rodní zaměření) na obyvatele (v{ha ukazatele 5/100) Ukazatel charakterizující kvalitu vysokých škol dle objemu jejich rozpočtu Ukazatel charakterizující kvalitu vysokých škol dle objemu jejich rozpočtu 9

10 2.4 Pilíř 7 - Účinnost trhu pr{ce Jedn{ se o další pilíř, který charakterizuje využív{ní vnitřních zdrojů regionu, tj. zapojení a integraci na region{lním trhu pr{ce a využití pracovního potenci{lu. Pilíř je zaměřen zejména na ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 17/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 7.1 Míra zaměstnanosti (v{ha ukazatele 6/100) Podíl zaměstnaných na populaci e ve věku let (roční průměr) Podíl zaměstnaných na populaci ve věku let (roční průměr) 7.2 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v{ha ukazatele 6/100) Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na pracovní síle v i (roční průměr) Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na pracovní síle v (roční průměr) 7.3 Míra registrované nezaměstnanosti (v{ha ukazatele 4/100) Podíl registrovaných nezaměstnaných na pracovní síle e (roční průměr) Podíl registrovaných nezaměstnaných na pracovní síle (roční průměr) 7.4 Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti mužů a žen (v{ha ukazatele 1/100) Rozdíl mezi podílem registrovaných nezaměstnaných mužů a žen (roční průměr) Rozdíl mezi podílem registrovaných nezaměstnaných mužů a žen (roční průměr) 2.5 Pilíř 8 - Velikost trhu Pilíř charakterizuje svými ukazateli tržní potenci{l a vytvořené a spotřebované zdroje v území. Lze jej rovněž zařadit mezi pilíře vypovídající o vnitřním potenci{lu území, které determinují region{lní konkurenceschopnost. Vedle ukazatele region{lního HDP a disponibilního důchodu dom{cností je použit ukazatel charakterizující velikost trhu vyj{dřeného počtem obyvatel. Aby se předešlo vícen{sobné penalizaci malých ů, byl pro podmínky ČR zvolen relativní údaj HDP na obyvatele, u něhož nejsou rozdíly mezi i tak významné. Protože údaje o HDP i disponibilním důchodu dom{cností nejsou pro nižší než skou úroveň k dispozici, byly zvoleny pomocné ukazatele o vytvořené účetní přidané hodnotě, resp. vydaných osobních n{kladech u přev{žné č{sti ekonomických subjektů působících v. Pomocí těchto pomocných ukazatelů byly definov{ny distribuční funkce pro rozpuštění ských hodnot mezi dotčené. Jako ukazatel popisující velikost trhu na demografickém parametru byl zvolen počet obyvatel žijících na území rozvojových oblastí a rozvojových os (a jejich z{zemí). Takový 10

11 ukazatel staticky (oblasti) i dynamicky (osy) vypovíd{ o velikosti trhu, vyj{dřené počtem obyvatel. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 16/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 8.1 Region{lní HDP na obyvatele (v{ha ukazatele 7/100) HDP v přepočtu na obyvatele e Jako pomocný ukazatel pro distribuci ské hodnoty na úroveň se využijí data o vytvořené účetní přidané hodnotě ekonomickými subjekty v v sektorech podle CZ-NACE (A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) 8.2 Disponibilní důchod dom{cností (v{ha ukazatele 5/100) Disponibilní důchod dom{cností v i Jako pomocný ukazatel pro distribuci ské hodnoty na úroveň se využijí data o vydaných osobních n{kladech ekonomickými subjekty v v sektorech podle CZ-NACE (A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) 8.3 Potenci{lní trh vyj{dřený podílem obyvatel v rozvojovém území (v{ha ukazatele 4/100) Podíl obyvatel e žijících na území Podíl obyvatel žijících na území rozvojových oblastí, rozvojových os a jejich rozvojových oblastí, rozvojových os a jejich z{zemí na celkovém počtu obyvatel z{zemí na celkovém počtu obyvatel 2.6 Pilíř 9 - Technologick{ připravenost Tento pilíř je prvním z pilířů, který charakterizuje potenci{l regionu v oblasti zav{dění inovací, jako stěžejního atributu růstu region{lní konkurenceschopnosti v budoucnosti. Za klíčovou technologickou připravenost se považuje míra dostupnosti a praktického využití informačních technologií, zejména internetu. Pro mikroregion{lní úroveň, na rozdíl od úrovně NUTS 2, však není dostatek dat o dostupnosti a využív{ní internetu v podnicích. Jako korelující ukazatel, dostupný za, byl proto zvolen údaj o počtu IT odborníků na 1000 zaměstnaných v daném území. Pro celkový nedostatek ukazatelů vhodných pro hodnocení technologické připravenosti byl jako ukazatel korelující s technologickou připraveností zvolen také údaj o výdajích na licenční poplatky za patenty a užitné vzory. Tento údaj je však dostupný pouze pro skou úroveň. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 11

12 9.1 Počet IT odborníků na 1000 zaměstnaných (v{ha ukazatele 3/100) Statisticky zjišťovaný údaj o počtu IT Statisticky zjišťovaný údaj o počtu IT odborníků (CZ NACE 62) přepočtený na odborníků (CZ NACE 62) přepočtený na 1000 zaměstnaných v i 1000 zaměstnaných v 9.2 Podíl počtu dom{cností s PC a internetem na celkovém počtu dom{cností (v{ha ukazatele 2/100) Podíl dom{cností s počítačem s přístupem k internetu v i na celkovém počtu dom{cností v i Podíl dom{cností s počítačem s přístupem k internetu v na celkovém počtu dom{cností v 9.3 Podíl počtu dom{cností s PC na celkovém počtu dom{cností (v{ha ukazatele 2/100) Podíl dom{cností s počítačem v i na celkovém počtu dom{cností v i Podíl dom{cností s počítačem v na celkovém počtu dom{cností v 9.4 Počet pasivních licencí za patenty a užitné vzory (v{ha ukazatele 3/100) Statisticky sledovaný údaj o zakoupených licencích na patenty a užitné vzory Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 2.7 Pilíř 10 - Sofistikovanost podnik{ní Tento pilíř rovněž charakterizuje potenci{l regionu pro aplikaci inovací. Je postaven na struktur{lních údajích o tzv. znalostně n{ročných služb{ch, klasifikovaných podle CZ-NACE jako sektor J a K. Dalšími ukazateli charakterizujícími úroveň sofistikovanosti podnik{ní jsou přímé zahraniční investice a rozvoj klastrů. Z důvodu absence agreg{tního ukazatele o region{lních klastrech použitého EK je na ské úrovni použit ukazatel o koncentraci ústředí větších firem (nad 100 zaměstnanců), působících v sektorech znalostně n{ročných služeb. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 10.1 Hodnota přímých zahraničních investic na obyvatele (v{ha ukazatele 2/100) Velikost přímých zahraničních investic do e (v Kč) vztažen{ na počet obyvatel e Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 10.2 Podíl znalostně n{ročných služeb na celkové zaměstnanosti (v{ha ukazatele 3/100) Podíl zaměstnaných v podnicích poskytujících znalostně n{ročné služby (CZ- Podíl zaměstnaných v podnicích poskytujících znalostně n{ročné služby (CZ- 12

13 NACE sektor J a K) na celkovém počtu zaměstnaných v i NACE sektor J a K) na celkovém počtu zaměstnaných v 10.3 Podíl znalostně n{ročných služeb na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (v{ha ukazatele 4/100) Podíl vytvořené přidané hodnoty Podíl vytvořené přidané hodnoty v podnicích poskytujících znalostně n{ročné v podnicích poskytujících znalostně n{ročné služby (CZ-NACE sektor J a K) na celkové služby (CZ-NACE sektor J a K) na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) v i N) v 10.4 Počet ústředí firem ve znalostně n{ročných služb{ch s více než 100 zaměstnanci (v{ha ukazatele 1/100) Počet ústředí firem ve znalostně n{ročných služb{ch (J+K) nad 100 zaměstnanců na 1000 obyvatel e Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 2.8 Pilíř 11 - Inovace Tento pilíř je klíčovým pro vyj{dření potenci{lu regionu zav{dět (implementovat) inovace. Ukazatele zvolené EK sice dobře vystihují j{dro problému, avšak pro hodnocení území menších než NUTS 2 je problémem citeln{ absence dat. Proto byl sestaven soubor ukazatelů ze čtyř oblastí, přiměřeně korelujících s pojmem inovační potenci{l území. V prvé řadě je to údaj o příjmech z licencí za patenty a užitné vzory. Data za tuto oblast jsou však dostupn{ pouze na ské úrovni. V druhé řadě jsou to údaje o výdajích na VaV v podnikatelském sektoru. Data za tuto oblast jsou však dostupn{ pouze na okresní úrovni. Třetí oblastí jsou struktur{lní ukazatele o zaměstnanosti v sektoru VaV a o podílu technologicky n{ročných (inovativních) oborů zpracovatelského průmyslu na ekonomických aktivit{ch v regionu. Pro hodnocení inovačního potenci{lu připad{ v úvahu také čtvrt{ oblast dat o koncentraci ústředí velkých firem, působících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 11.1 Počet aktivních licencí za patenty a užitné vzory (v{ha ukazatele 2/100) Statisticky sledovaný údaj o poskytnutých licencích na patenty a užitné vzory Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 13

14 11.2 Podíl celkových výdaje na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru na region{lním HDP (v{ha ukazatele 2/100) Statisticky sledovaný údaj o výdajích veřejné i soukromé sféry na výzkum v podnikatelském sektoru v i vztažený k region{lnímu HDP (v %) Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 11.3 Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji na 1000 zaměstnaných (v{ha ukazatele 2/100) Statisticky sledovaný údaj o celkovém počtu Statisticky sledovaný údaj o celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji (CZ NACE pracovníků ve výzkumu a vývoji (CZ NACE 72), vztažený na 1000 zaměstnaných v i 72), vztažený na 1000 zaměstnaných v SO ORP 11.4 Podíl technologicky n{ročných oborů na celkové zaměstnanosti (v{ha ukazatele 2/100) Podíl zaměstnaných v podnicích vyr{bějících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ- NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) na celkovém počtu zaměstnaných v i Podíl zaměstnaných v podnicích vyr{bějících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ- NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) na celkovém počtu zaměstnaných v 11.5 Podíl technologicky n{ročných oborů na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (v{ha ukazatele 1/100) Podíl vytvořené přidané hodnoty v podnicích vyr{bějících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) v i Podíl vytvořené přidané hodnoty v podnicích vyr{bějících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) v 11.6 Počet ústředí firem v technologicky n{ročných oborech s více než 250 zaměstnanci (v{ha ukazatele 1/100) Počet ústředí firem v technologicky Počet ústředí firem v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE oddíl 20,21,26,27,28,29 průmyslu (CZ-NACE oddíl 20,21,26,27,28,29 a 30) nad 250 zaměstnanců na 1000 obyvatel a 30) nad 250 zaměstnanců na 1000 obyvatel e 14

15 2.9 Zdroje dat pro hodnocení Zdrojem dat pro kvantifikaci ukazatelů jsou zejména veřejně přístupné datové zdroje. V některých případech jsou použita data ze zdrojů ČSÚ, běžně nepublikovan{, využívan{ pro další zpracov{ní statistických výstupů. Pro kvantifikaci ukazatelů jsou využita data jak pravidelných, tak mimoř{dných šetření. V případě dat z pravidelných (periodických) statistických zjišťov{ní se pro výpočet použijí a) nejaktu{lnější dostupn{ data, nebo b) průměr údajů za určité relevantní období (u dat s výraznou fluktuací). V případě dat z mimoř{dných (n{razových) šetření se použijí údaje z posledního šetření daného typu. Pro vyčíslení některých struktur{lních a demografických ukazatelů jsou datovým zdrojem výsledky SLDB Bližší odkazy na zdroje dat a referenční období jsou uvedeny v Příloze 3. 15

16 3. METODICKÉ POSTUPY PRO VÝPOČET RCICZ Index region{lní konkurenceschopnosti, modifikovaný na podmínky ČR (RCIcz), je na rozdíl od indexu RCI, použitého pro hodnocení regionů na úrovni EU, postaven pouze na osmi pilířích a celkem na 32 dílčích ukazatelích (viz Příloha č. 2). Pro skou úroveň jsou dostupn{ data pro výpočet všech 32 ukazatelů, avšak pro úroveň je nezbytné v 7 případech použít metodické zjednodušení jednoho z n{sledujících typů: v 5 případech nebyl daný ukazatel pro úroveň použit a jeho v{ha byla rozpuštěna mezi ostatní ukazatele pilíře; ve 2 případech byla hodnota ukazatele pro daný rozpuštěna pomocí distribuční funkce mezi dotčené ; 3.1 Standardní normov{ní hodnot ukazatelů Výchozím metodickým postupem je normov{ní zjištěných absolutních hodnot jednotlivých ukazatelů, založené na dvou z{kladních principech: hodnota daného ukazatele pro celou ČR je benchmarkem s hodnotou = 100 a pro každý zkoumaný region ( nebo ) se vyčíslí procentní odchylka od celorepublikového průměru; procentní odchylka směrem k pozitivnímu hodnocení se přičte k hodnotě průměru (100) a procentní odchylka směrem k negativnému hodnocení se od průměrného stavu (100) odečte. Příklad propočtu: Ukazatel 1 čím více, tím lépe Ukazatel 2 čím více, tím hůře ABS hodnota NORM hodnota ABS hodnota NORM hodnota Region Region Region Region < Průměr ČR Uvedeným postupem lze normované hodnoty ukazatelů v r{mci příslušného pilíře prostě sčítat bez rizika jejich trendové nekonzistence. 3.2 Distribuční funkce pomocného ukazatele V několika případech nejsou u zvolených ukazatelů dostupn{ data za region{lní úroveň nižší než a přesto není nezbytně nutné použít pro všechny dotčené shodnou hodnotu daného ukazatele, kvantifikovanou pro skou úroveň. Při vhodně zvoleném pomocném ukazateli lze hodnotu ukazatele pro skou úroveň rozdistribuovat na jednotlivé a zohlednit tak jejich odlišnost. 16

17 Příklad propočtu: Ukazatel 3 NORM hodnota NORM hodnota pom. ukazatele NORM hodnota Region ,75 Region ,75 Region ,50 Průměr ,00 Průměr ČR , V{hy ukazatelů K zohlednění významu jednotlivých ukazatelů v r{mci konkrétního pilíře jim byly přiděleny v{hy, respektující jejich relativní významnost. Při propočtu výsledného hodnocení konkrétního regionu v daném pilíři se po zohlednění v{hy jednotlivých ukazatelů výsledné hodnocení normuje na hodnotu průměr ČR = 100. Příklad propočtu: Ukazatel 1 Ukazatel 2 Ukazatel 3 hodnocení NOR M v{ha NOR M v{ha NOR M v{ha suma NOR M Region , ,75 125,35 Region , ,75 110,15 Region , ,50 79,50 Region < Průměr ČR Stejný postup je použit při agregaci hodnot jednotlivých pilířů do celkového RCIcz nebo do parci{lních sub-indexů. 3.4 Výpočet indexu region{lní konkurenceschopnosti RCIcz Do celkového indexu region{lní konkurenceschopnosti vstupuje v poměru svých definovaných vah všech 31 dílčích ukazatelů v osmi pilířích. Přehledn{ tabulka v{hových relací ukazatelů a pilířů je v příloze 3. Vzorec pro klasifikaci dílčí konkurenceschopnosti v konkrétním pilíři je n{sledující: kde: Pi pilíř konkurenceschopnosti i; Ukx ukazatel x; N normovaný ukazatel, α příslušn{ v{ha. Do vzorce pro výpočet indexu region{lní konkurenceschopnosti RCIcz pak s příslušnou v{hou vstupuje klasifikace jednotlivých pilířů: 17

18 kde: RCIcz index region{lní konkurenceschopnosti i; Pi pilíř konkurenceschopnosti i; N normovaný ukazatel, α příslušn{ v{ha. 3.5 Sub-indexy RCIcz Analogicky k modelu hodnocení region{lní konkurenceschopnosti na úrovni regionů EU jsou i na n{rodní úrovni definov{ny sub-indexy RCIcz, kvantifikující charakteristické složky region{lní konkurenceschopnosti ů a ČR. Mezi z{kladními atributy konkurenceschopnosti území se v 5. Zpr{vě o hospod{řské, soci{lní a územní soudržnosti uv{dí pět pilířů konkurenceschopnosti: 1 - Instituce 2 - Makroekonomick{ stabilita 3 - Infrastruktura 4 - Zdraví 5 - Úroveň z{kladního a středního školství Na jejich z{kladě je definov{n parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti, kvantifikující vybavenost zkoumaného území uvedenými z{kladními atributy, které jsou klíčové pro růst konkurenceschopnosti. V podmínk{ch ČR je počet pilířů tvořících sub-index RCIczBASIC redukov{n na dva Infrastrukturu a Zdraví. Vzorec pro výpočet sub-indexu RCIczBASIC je analogický výpočtu celkového indexu RCIcz, zahrnuje však pouze pilíře 3 a 4, resp. v jejich r{mci definované ukazatele: kde: P3,4 pilíř konkurenceschopnosti 3 a 4; N normovaný ukazatel, α příslušn{ v{ha. Parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti RCIczBASIC charakterizuje z{kladní atributy konkurenceschopnosti území. Druhým parci{lním sub-indexem region{lní konkurenceschopnosti je sub-index charakterizující míru schopnosti regionu využívat svůj potenci{l pro růst konkurenceschopnosti, resp. zda takový potenci{l vůbec existuje. V podmínk{ch ČR, shodně jako na úrovni regionů EU, vstupují do sub-indexu RCIczEFFICIENCY tři pilíře konkurenceschopnosti: 6 - Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní 7 - Účinnost trhu pr{ce 8 - Velikost trhu Pro výpočet sub-indexu RCIczEFFICIENCY je použit analogický vzorec jako v případě sub-indexu RCIczBASIC, zahrnuje však pouze pilíře 6, 7 a 8, resp. v r{mci nich definované ukazatele. 18

19 kde: P6,7,8 pilíř konkurenceschopnosti 6,7 a 8; N normovaný ukazatel, α příslušn{ v{ha. Parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti RCIczEFFICIENCY charakterizuje efektivitu využív{ní zdrojů v území pro růst region{lní konkurenceschopnosti. Třetím definovaným parci{lním sub-indexem region{lní konkurenceschopnosti je sub-index charakterizují připravenost regionu budovat svoji konkurenceschopnost na faktorech inovací, resp. zda takový potenci{l v regionu vůbec existuje. V podmínk{ch ČR, shodně jako na úrovni regionů EU vstupují do sub-indexu RCIczINNOVATION tři pilíře konkurenceschopnosti: 9 - Technologick{ připravenost 10 - Sofistikovanost podnik{ní 11 - Inovace Vzorec pro výpočet sub-indexu RCIczINNOVATION analogicky výše uvedenému zahrnuje pouze pilíře 9,10 a 11, resp. v r{mci nich definované ukazatele. kde: P9,10,11 pilíř konkurenceschopnosti 9,10 a 11; N normovaný ukazatel, α příslušn{ v{ha. Parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti RCIczINNOVATION charakterizuje potenci{l region{lní konkurenceschopnosti postavené na inovacích. 19

20 4. TYPOLOGIE REGIONŮ PODLE REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Kategorizace regionů podle souhrnného agregovaného ukazatele RCI proveden{ EK pro úroveň je poměrně hrub{ a vyhovuje potřeb{m porovn{ní v r{mci EU. V podmínk{ch České republiky je potřeba kategorizace jemnější a proto se typologie regionů podle míry region{lní konkurenceschopnosti RCIcz soustředila na úroveň ů a na úroveň. Vzhledem k nízkému počtu ů (14) nebude třeba pro jejich typologii použít sofistikované statistické metody. Kraje postačí roztřídit podle hodnot agreg{tů jednotlivých pilířů region{lní konkurenceschopnosti do skupin, které budou zohledňovat současný stav i dynamiku vývoje v posledních letech. Pro spr{vní oblasti obcí s rozšířenou působností však bude nezbytné za účelem vytvoření podrobné typologie použít tzv. shlukovou analýzu. Výsledkem této vícerozměrné statistické metody bude roztřídění územních jednotek () do relativně stejnorodých skupin - tzn. tak, aby jednotky patřící do jedné skupiny si byly z hlediska sledovaných ukazatelů co nejvíce podobné a z{roveň co nejvíce odlišné od jednotek v ostatních skupin{ch. Roztříděním do několika podsouborů rozumíme vytvoření klasifikace, kter{ vede k vytvoření systému tříd. Na z{věr shlukové analýzy se proto prov{dí charakterizace (popis) jednotlivých tříd (tj. shluků) a interpretace analytických zjištění. Shlukov{ analýza zahrnuje několik možných přístupů a algoritmů, jejichž využití se liší podle charakteru výchozích dat. Pro účely klasifikace je vhodné použít metodu tzv. hierarchické shlukové analýzy. Hierarchické shlukov{ní je systém podmnožin-shluků, kde průnikem dvou shluků je buď pr{zdn{ množina, nebo jeden z nich. Pokud nastane alespoň jednou druhý případ, je systém hierarchický. Je to tedy jakési větvení, zjemňov{ní klasifikace. Hierarchické shlukov{ní tak nabízí více alternativních řešení, kter{ jsou graficky vyj{dřena tzv. dendrogramem (hierarchický strom). Vlastní shlukov{ní objektů je možné realizovat různými způsoby na z{kladě jejich vzd{lenosti (nejčastěji se jedn{ o tzv. euklidovskou vzd{lenost) či podobnosti. Mezi z{kladní metody patří: metoda nejbližšího souseda vzd{lenost shluků je určov{na vzd{leností dvou nejbližších objektů z různých shluků. metoda nejvzd{lenějšího souseda vzd{lenost shluků je určov{na naopak vzd{leností dvou nejvzd{lenějších objektů z různých shluků. Tato metoda funguje dobře především v případě, že objekty tvoří přirozeně oddělené shluky, a naopak nehodí se, pokud je tendence k řetězení. centroidní metoda vzd{lenost shluků je určov{na vzd{leností jejich center (hypotetick{ jednotka s průměrnými hodnotami znaků). Může být nev{žen{ nebo v{žen{. Ta zohledňuje velikosti klastrů a hodí se, pokud oček{v{me jejich rozdílnost. Metoda shlukov{ní bude zvolena po spočít{ní hodnot všech indik{torů. Do shlukové analýzy vstupují standardizované proměnné, tak aby byla splněna jedna z podmínek této metody, a to že proměnné by neměly být z{vislé na jednotk{ch měření. 20

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu METODIKA hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu Ministerstvo průmyslu a obchodu (2005) odbor hospodářské politiky Adviser-EURO, a.s. Metodika - hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Město Brno. Průhonice 11. 9. 2013. František KUBEŠ Kancelář strategie města Magistrát města Brna

Město Brno. Průhonice 11. 9. 2013. František KUBEŠ Kancelář strategie města Magistrát města Brna Město Brno Průhonice 11. 9. 2013 František KUBEŠ Kancelář strategie města Magistrát města Brna STRUKTURA PREZENTACE Základní informace o městě Chronologie rozvoje města, Strategie pro Brno Indikátorová

Více

Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou

Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou Česká republika se letos v žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra umístila na 31. místě ze 140 ekonomik

Více

ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3

ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3 ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3 Pokorný Ondřej Vladislav Čadil Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 STRUKTURA PREZENTACE 1. Vymezení předmětu analýzy 2. Dostupnost

Více

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města 1 Obsah (verze prosinec2012) 1 Úvod... 4 2 Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza... 5 2.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání

Více

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010 Výstupy evaluace Programu rozvoje KHK 2008 2010 Analytická část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 PŘÍLOHA 4 Zpracovatelský tým: Centrum EP, oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013 Petr Hovorka a Jan Kůs. Ministerstvo financí České republiky

Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013 Petr Hovorka a Jan Kůs. Ministerstvo financí České republiky makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled

Více

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 12 Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561657 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR Když jsme před rokem představovali českou verzi světového projektu MasterCard Worlwide Centres of Commerce

Více

Obsah. Úvod 9. Od globalizace k ekonomickému růstu 11. Makroekonomické vymezení výrobních faktorů 23

Obsah. Úvod 9. Od globalizace k ekonomickému růstu 11. Makroekonomické vymezení výrobních faktorů 23 Úvod 9 Kapitola 1 Od globalizace k ekonomickému růstu 11 1.1 Globalizace 11 1.2 Konkurenceschopnost a ekonomický růst 12 1.3 Strukturální změny a ekonomický růst 17 1.4 Ekonomický růst a výrobní faktory

Více

Sledování regionálních rozdílů

Sledování regionálních rozdílů Sledování regionálních rozdílů Deskripce regionů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Ostrava 2004 1. ÚVOD Pro přípravu programových dokumentů regionálního rozvoje a formování regionální politiky je výchozím

Více

Růstová výkonnost a stabilita

Růstová výkonnost a stabilita Růstová výkonnost a stabilita 1. Růst a nabídková stránka ekonomiky 1.1 Mezinárodní ekonomický vývoj Struktura světového hospodářského růstu Vývoj ekonomiky v USA Japonsko Evropská unie Nové členské země

Více

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků)

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) Cílem příručky Stavebnictví České Republiky je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání. Petr Matějů

KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání. Petr Matějů KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání Petr Matějů 1 Otázky Co to je konkurenceschopnost? Konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním srovnání Potenciál

Více

Milan Viturka, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity XVIII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Hustopeče, 17. 19.

Milan Viturka, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity XVIII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Hustopeče, 17. 19. Milan Viturka, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity XVIII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče, 17. 19. červen 2015 Význam metropolí: Metropole představují skutečná centra

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Regionální dopady sektorových politik

Regionální dopady sektorových politik Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje & Urbánní a regionální laboratoř 20. listopadu 2008, Seminář Výzkumného záměru MSM 0021620831 Regionální

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 27 Obec: VŠELIBICE Kód obce 564532 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti:

Více

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

MODEL HODNOCENÍ REGIONŮ NA BÁZI VICEKRITERIÁLNÍHO VÁŽENÉHO RANKINGU

MODEL HODNOCENÍ REGIONŮ NA BÁZI VICEKRITERIÁLNÍHO VÁŽENÉHO RANKINGU MODEL HODNOCENÍ REGIONŮ NA BÁZI VICEKRITERIÁLNÍHO VÁŽENÉHO RANKINGU Ivana KRAFTOVÁ Universita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Ivana.Kraftova@uni-pardubice.cz Abstrakt Při řízení povzbudivého růstu

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

DISPARITY KRAJŮ ČR. Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky

DISPARITY KRAJŮ ČR. Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky DISPARITY KRAJŮ ČR Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky Abstract: The Czech Republic is structured among 14 regions (NUTS3). The comparison among regions of

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

KONKURENCESCHOPNOST ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ. Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz

KONKURENCESCHOPNOST ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ. Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz KONKURENCESCHOPNOST ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Liberec - 10. 4. 2006 I. RŮSTOVÁ VÝKONNOST A MAKROEKONOMICKÁ STAILITA Růstová výkonnost ČR

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

Univerzity jako zdroje inovací?

Univerzity jako zdroje inovací? Univerzity jako zdroje inovací? Aleš Vlk Agentura CZECHINVEST 4.5. 2006 Brno Role inovací při rozvoji konkurenceschopných klastrů Obsah prezentace Vybraná fakta o inovacích Případová studie Twente Universiteit

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj VÝZKUMNÝ PROGRAM MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NA LÉTA 200 2011 Název: VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Svazek 5. Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu

Svazek 5. Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu Svazek 5 Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu Praha, květen 2000 Obsah OBSAH 1. SYSTÉM VYMEZENÍ... 3 2. VYMEZENÍ REGIONŮ... 3 2.1 STRUKTURÁLNĚ POSTIŽENÉ REGIONY... 3 2.1.1 Ukazatele

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006

RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006 Tento projekt je financován z finančních prostředků Evropské unie RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006 Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Externí expert Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU

7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU 7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU - je přirozeným celkem, který m{ z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací - územní celek (geografický prostor), který

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR Hlavní zjištění Program 1. Představení projektu 2. Je ČR závislou ekonomikou? 3. Otázky / diskuse 4. Jak je na tom ČR v oblasti inovací? 5.

Více

III. Systemizace. služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016. Strana 1 (celkem 23)

III. Systemizace. služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016. Strana 1 (celkem 23) III. Systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016 Strana 1 ( 23) OBSAH 1. ÚVOD 2. SYSTEMIZAČNÍ ÚDAJE 2.1. Služební a pracovní místa 2.2. Místa představených a vedoucích zaměstnanců

Více

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠETŘENÍ

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠETŘENÍ 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠETŘENÍ Název šetření: Podoba formuláře: Roční šetření o výzkumu a vývoji Výkaz o výzkumu a vývoji VTR 5 01 je distribuován ve dvou mutacích podle sektorů provádění VaV: mutace (a)

Více

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz 1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak

Více

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem listopad 2009 Téma příspěvku: Rok 2013. a co dál? Ing. Lucie Bučinová Příprava kohezní politiky na období 2014 2020 Evropská úroveň Barcova zpráva Program pro

Více

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 1 Dokumenty EU a ČR (Společný strategický rámec) 2 Venkov v Evropě Venkovské oblasti tvoří:

Více

Konkurenční potenciál Evropské unie: silné a slabé stránky

Konkurenční potenciál Evropské unie: silné a slabé stránky Konkurenční potenciál Evropské unie: silné a slabé stránky Ing. Karel Mráček, CSc. člen předsednictva Asociace výzkumných organizací; Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

2007-2008. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky

2007-2008. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2007-2008 Ročenka konkurenceschopnosti České republiky ROČENKA KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY ROČENKA KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY 2007 2008 ROČENKA KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY Kolektiv

Více

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn Č.j.: 15450/2008-72 Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Inovační strategie a podpora malých a střední podnikatelů v Libereckém kraji

Inovační strategie a podpora malých a střední podnikatelů v Libereckém kraji Inovační strategie a podpora malých a střední podnikatelů v Libereckém kraji Konference Průmyslová inovace a transfer technologií v praxi Membránové inovační centrum MemBrain 19. března 2014, Stráž pod

Více

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007

Více

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,

Více

KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU

KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU Ing. Tomáš Lafek EC CONSULTING A.S. Národní obrany 45 160 00 Praha 6 tomas.lafek@ecconsulting.cz www.ecconsulting.cz

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PACOV

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PACOV ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PACOV ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ III. AKTUALIZACE 2014 TEXTOVÁ ZPRÁVA METODIKA ZPRACOVÁNÍ Pořizovatel: Zhotovitel aktualizace:

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Výroční zpráva za rok 2009

Výroční zpráva za rok 2009 Výroční zpráva za rok 2009 OBSAH Úvodní slovo... 4 Manažerské shrnutí... 6 1 Identifikace operačního programu... 9 1.1 Stručná charakteristika Regionálního operačního programu Jihovýchod... 9 1.1.1 Prioritní

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2 Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu

Více

KONFERENCE KLASTRY 2006, 4. - 5.května, Brno

KONFERENCE KLASTRY 2006, 4. - 5.května, Brno KONFERENCE KLASTRY 2006, 4. - 5.května, Brno Role inovačních systémů při rozvoji konkurenceschopných klastrů Ing. Luboš Lukasík Ředitel divize rozvoje podnikání Rozvoj MSP Hlavním problémem malých a středních

Více

ICT jako faktor konkurenceschopnosti?

ICT jako faktor konkurenceschopnosti? FITPROsto 15.4.2010 ICT jako faktor konkurenceschopnosti? Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz Situace V roce 2004 Česká republika byla na předních

Více

Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání

Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání 2. odborná konference projektu KRUH Jihlava 15. 11. 2012 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu VaV MMRČR č. WD-01-07-1: Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGROVANÝ PŘÍSTUP KE KRAJINĚ INDIKÁTORY UDRŽITELNOSTI JAKO NÁSTROJ ROZVOJOVÉ

Více

Jablonné v Podještědí

Jablonné v Podještědí Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 11 Město: JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561631 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 3 672 (31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 57,85 km 2, tj. 5 785 ha Základní ekonomické údaje

Více

Vnější podpora spolupráce

Vnější podpora spolupráce Vnější podpora spolupráce Ing. Martina Manová ředitelka Ústavu projektových činností Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován

Více

DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2. FÁZE Jednání Pracovní skupiny, 7.11.2011

DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2. FÁZE Jednání Pracovní skupiny, 7.11.2011 1 / 19 Ing. Martin Vachtl 2 / 19 DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2.FÁZE Zpracovatel: Sdružení SJM-GEPARDI-2 SUDOP PRAHA a.s. Jacobs Consultancy spol. s r.o. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. Subdodavatelé:

Více

Informace pro pracoviště AV ČR

Informace pro pracoviště AV ČR Národní 3, 117 20 Praha 1 Informace pro pracoviště AV ČR o možnosti financování vývoje a výzkumu realizovaného v Praze ze strukturálních fondů Zpracoval: Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše KULATÉ STOLY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE VEŘEJNÉ SPRÁVY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE SOUKROMÉ SFÉRY 26. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE NEZISKOVÉHO SEKTORU Program 1. Představení

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání

Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání www.kredo.reformy-msmt.cz Obsah prezentace: Konkurenceschopnost chemického

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ souhrnná textová část Zpracovatel:

Více