Středoasijské republiky: Základní informace a smluvní základ pro spolupráci s Českou republikou v bezpečnostní oblasti.

Transkript

1 Mgr. Rustame Zirayev; Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. Středoasijské republiky: Základní informace a smluvní základ pro spolupráci s Českou republikou v bezpečnostní oblasti. Anotace Země Střední Asie představují bez nadsázky jednu ze stěžejních geostrategických a ekonomických priorit nejen pro Českou republiku, ale i pro celou řadu členských zemí Evropské unie a Unii jako takovou. Jedná se o prostor bohatý na řadu nerostných surovin, ale zároveň o potenciálně nestabilní zónu. Příspěvek přináší jak skutečně základní informace o tomto prostoru (medailonky jednotlivých zemí, přehledy a mapy). Klíčová slova Střední Asie, geostrategická pozice, Evropská unie, bezpečnostní otázky. Summary Countries in Central Asia belong, without exaggeration, among the key geostrategic and economic priorities for the Czech Republic, but also for a number of European Union Member States and the Union as a whole. This is an area rich in a variety of raw materials, but also on potentially unstable zone. The paper presents on one hand the basic information of this area (medallions of each country, surveys and maps). Keywords Central Asia, geo-strategic position, the European Union, the security issues. 1

2 Úvod: Základní údaje o prostoru postsovětské Střední Asie Pojmem Střední Asie se pro potřeby této práce rozumí pětice postsovětských středoasijských republik: Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán. Ve všech případech se jedná o státy bez přístupu k otevřenému moři 1, které získaly nezávislost v kontextu rozpadu Sovětského svazu v roce S výjimkou Tádžikistánu (jehož státotvorný národ spadá do perské/indoárijské či íránské jazykové skupiny) se jedná v ostatních případech o státy, kde dominují turkické národy (příbuzné například Turkům, Azerům nebo Ujgurům). Ve všech těchto zemích sehrává významnou roli ruština (nezřídka přímo kodifikovaná jako úřední jazyk pro mezinárodní styk ). 2 Následující pasáž se pokusí ve stručnosti uvést základní údaje o této pětici států. Jedná se zejména o údaje zeměpisné či demografické, 3 s tím, že stěžejní ekonomická a politická témata budou podrobněji zmíněna v dalších pasážích textu. 1 GLASSNER, M., I., Political Geography, John Willey and Sons, Inc., New York; Chichester; Brisbane; Toronto; Singapore 1993, s. 394 až 395. HNÍZDO, B, Mezinárodní perspektivy politických regionů, ISE, Praha 1995, s. 95 až MAZOYER, K.; BRETON, R., Atlas jazyků světa: soužití v křehké rovnováze, Albatros, Praha ISBN , s KRATOCHVÍLOVÁ, E. Něco málo k cestě ministra Zielence a českých podnikatelů do Střední Asie. Denní telegraf, 14. III. 1995, s. 9. 2

3 Kazachstán (kazašsky Kazakstan Republikasy) je stát, který se převážně rozkládá ve střední Asii, přičemž malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy. Na severozápadě a severu hraničí s Ruskou federací (6 467 km), na východě s Čínskou lidovou republikou (1 460 km), z jižní strany jsou jeho sousedy Kyrgyzstán (980 km), Uzbekistán (2 300 km) a Turkmenistán (380 km). Na jihozápadě pak země přiléhá ke Kaspickému moři. 4 Kazachstán patří mezi nejrozlehlejší země světa (jeho plocha představuje km² což je 34,5-krát více než rozloha České republiky). V rámci Sovětského svazu se jednalo o druhou nejrozlehlejší republiku po Ruské sovětské federativní socialistické republice. V současnosti se jedná o územně nejrozlehlejší stát světa bez přístupu k otevřenému moři (landlocked country). 5 V roce 1997 se hlavním městem země stala namísto dosavadní metropole Almaty (Alma-Aty, která tak jako tak zůstává nejlidnatějším městem země více než obyvatel a získalo i statut jižního hlavního města ) Astana (druhé nejlidnatější město země, roku 2011 asi obyvatel). Většina území Kazachstánu je relativně velmi řídce osídlena (cca 16,5 milionů obyvatel 6 na výše uvedené rozloze představuje hustotu zalidnění necelých 6 osob na km²). Okolo 60 % obyvatel země představují etničtí Kazaši, 25,6 % Rusové, 2,9 % Ukrajinci, 2,9 % Uzbeci a 1,4 % Němci. Zbytek populace představují zejména přistěhovalci z ostatních republik někdejšího Sovětského svazu. Co se týče náboženské struktury populace, zhruba 69 % obyvatel vyznává sunnitský islám, 28 % jsou pravoslavní křesťané a 2 % obyvatel jsou evangelíci. Jednou z oficiálních doktrin politiky země je náboženská snášenlivost. S tímto cílem se v Astaně každé tři roky koná světové mezináboženské setkání (zatím se jednalo o roky 2003, 2006, 2009 a připravuje se pro rok 2012). Kazachstán je prezidentskou republikou, kde funkci prezidenta od roku 1991 zastává Nursultan Nazarbajev a okolo 90 % křesel v parlamentu zaujímají zástupci proprezidentské koalice. Uzbekistán (Uzbekistánská republika; uzbecky O zbekiston Respublikasi respektive Ўзбекистон Республикаси) sousedí jak s ostatními postovětskými středoasijskými republikami (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán), tak na jihu s Afghánistánem (oblast, obývaná rovněž etnickými Uzbeky s největším městem Mezáre Šaríf). Tvar území státu je značně protažený. Hlavní městem země je Taškent (přes 2,2 4 Kazachstán: Základní informace o teritoriu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky < Агентство Республики Казахстан по статистике < 5 Kazachstán: Atlas ekonoma. Ekonom. 1993, č. 49, s. 65. Kazašská SSR: Aktuální zeměpis Světa v obrazech. Svět v obrazech. 1986, č Okolo roku 1985 to bylo asi osob, je zde tedy patrný sestupný trend, způsobený zejména odchodem slovanských národů a Němců ze země. Ke stabilizaci počtu obyvatel došlo až od roku Zvýšení počtu obyvatelstva je jedním z hlavních strategických cílů státní politiky. Je zřejmá snaha podporovat návrat etnických Kazachů zpět do Kazachstánu (z Mongolska, Uzbekistánu, Afghánistánu, Íránu atd.). Největší počet přistěhování je z Uzbekistánu. V současné době se do Kazachstánu stěhuje více lidí, než zemi opouští. Od devadesátých let XX. století docházelo k přesídlování krajanů z Kazachstánu rovněž do České republiky (viz usnesení vlády ze dne 1. listopadu 2006, č. 1248, bylo rozhodnuto o Postupu při dokončování přesídlení krajanů z Kazachstánu). Celkem bylo v této etapě přesídleno 157 krajanů. 3

4 miliony obyvatel). 7 Součástí země je autonomní Karakalpacká oblast s hlavním městem Nukus (západ země). Uzbekistán je s 29 miliony obyvatel 8 nejlidnatější zemí střední Asie a po Ruské sovětské federativní socialistické republice a Ukrajinské sovětské svazové republice byl třetí nejlidnatější sovětskou republikou. Počet obyvatel země poměrně rychle stoupá: asi 27 % obyvatel Uzbekistánu spadá do věkové kohorty 15 let a méně, meziroční nárůst populace země přesahuje osob. 9 Státovorný národ Uzbeci tvoří asi 84 % populace státu a tento jejich podíl v průběhu času stále mírně stoupá. Dalšími většími etnickými skupinami v Uzbekistánu jsou Rusové (2,7 %), Tádžikové (4,7 %), Kazaši (2 %), Karakalpakové (1,9 %) a Tataři (0,5 %). Co se konfesionálního složení populace týče. v Uzbekistánu dominuje sunnitský islám (88 %) a pravoslaví (9 %). V čele státu stojí od roku 1990 Islom Karimov (původně jako prezident Uzbecké socialistické republiky a později nezávislého Uzbekistánu). Jeho vládnutí vydrželo jak vlnu teroristických útoků z roku 2004 i nepokoje v Anidžanu z roku V parlamentu aktuálně zasedají zástupci pěti stran a nezařazení poslanci. 10 Turkmenistán (turkmensky Türkmenistan 11, rusky Туркмения) na jihovýchodě sousedí s Afghánistánem, na jihozápadě s Íránem, na severovýchodě s Uzbekistánem, na severozápadě s Kazachstánem a na západě s Kaspickým mořem (záliv Kara Bogaz Gol respektive Garabogazköl). Hlavním městem země je Ašchabad ( obyvatel). V některých regionech je Turkmenistán bohatý na přírodní zdroje (ropa, zemní plyn); většinu země však pokrývá Karakumská poušť. 12 Okolo 77 % populace tvoří Turkmeni, 9 % Uzbeci, 6,7 % Rusové a 2 % Kazaši. Zhruba 90 % populace se hlásí k sunnitskému islámu a 7 % k pravoslaví. V Turkmenistánu existuje vláda jedné strany a do své náhlé smrti 21. prosince 2006 jej vedl doživotní prezident Saparmurat Nijazov (nazývaný Turkmenbaši či otec Turkménů ). V čele státu jej od 11. února 2007 nahradil Gurbanguli Berdymuhamedov. Kyrgyzstán (kyrgyzsky Кыргызстан rusky Киргизия) je stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Čínská lidová republika, Tádžikistán, Uzbekistán a Kazachstán. Hlavním městem je Biškek ( obyvatel). 13 Nejpočetnější národnost v Kyrgyzstánu představují Kyrgyzové. Po roce 2000 jejich počet dosáhl nadpoloviční většiny (dnes představuje 67,4 %) z celkového počtu obyvatel 7 Uzbekistán: Základní informace o teritoriu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky < Государственный комитет Республики Узбекистан по статистике < 8 Roku 1985 se jednalo o zhruba 17 milionů obyvatel (z toho 65,5 % Uzbeků), je to tedy velmi výrazný nárůst počtu populace celkově, státovorného národa zvláště. 9 Uzbecká SSR, Aktuální zeměpis Světa v obrazech. Svět v obrazech. 1986, č The Governmental Portal of the Republic of Uzbekistan < 11 Název Turkmenistán pochází z perštiny a znamená země Turkmenů. 12 Turkmenistán: Základní informace o teritoriu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky < Торгово-промышленная палата Туркменистана < 13 Kyrgyzstán: Základní informace o teritoriu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky < Национальный статистический комитет Кыргызской Республики < 4

5 země (v roce 1996 byl tento podíl 48,4 %). Ke zvýšení podílu Kyrgyzů ve sledovaných letech došlo především vlivem odchodu etnických Rusů a dalších slovanských národů, který započal spolu s rozpadem Sovětského svazu (například jen během roku 1993 opustilo republiku osob). V Kyrgyzstánu nicméně nadále žije vysoké procento nekyrgyzské populace. Duhou nejpočetnější národní skupinou jsou Uzbeci, kteří přečíslili podíl Rusů a dnes představují více než 14 % populace státu (asi obyvatel, soustředěných v Ošské a Džalalabadské oblasti). Na třetí pozici spadli Rusové (10,3 %, jejichž relativní i absolutní počet v posledních letech však stále klesá). Ukrajinci (společně s Bělorusy) v současnosti žijí především ve větších městech v Čujské oblasti. Jejich počet dnes dosahuje asi osob, tedy zhruba poloviční údaj oproti roku Významnou skupinou obyvatel Kyrgyzstánu byli Němci (dnes představující jen asi 0,3 % populace), kteří se do Kyrgyzstánu přestěhovali v největší míře z Ukrajiny a osidlovali hlavně Talaskou oblast spolu s okresem Kant v Čujské nížině. Příchod Němců do carského Ruska spadá do doby německé kněžny Kateřiny (provdané za cara Petra III.), pozdější carevny Kateřiny Veliké. Ta již v roce 1763 nabídla svým krajanům, přestěhování do carského Ruska (zejména do oblastí dolní Volhy, na Ukrajinu, na Kavkaz, či právě do oblastí střední Asie), kde jim zajistila daňové úlevy a náboženskou svobodu. Z náboženských směrů v zemi převažuje sunnitský islám (77 %) a pravoslaví (údajně až 18 %). V čele státu stál mezi lety 1990 až 2005 Askar Akaev (původně jako prezident Kyrgyzské socialistické republiky a později nezávislého Kyrgyzstánu). V březnu 2005 ho donutila k rezignaci tzv. tulipánová revoluce. Dalšího prezidenta Kurmanbeka Bakiyeva ohrožovaly protesty v listopadu 2006, požadující transformaci země v parlamentní republiku. Smetly ho až protesty v roce 2010 (dubnová revoluce), vyvěrající z politické a ekonomické nespokojenosti veřejnosti. Tádžikistán (tádžicky: Ҷумҳурии Тоҷикистон respektive Džumhúrí-ji Tódžíkistón) sousedí s Afghánistánem, Čínskou lidovou republikou, Kyrgyzstánem a Uzbekistánem. Většinu území státu pokrývají hory dosahující výšky až metrů. Zhruba 90 % populace je soustředěno jen na 7 % území (velká města a Vachšské a Gissarské údolí). Některé oblasti země trpí zemětřesením. 14 Okolo 65 % (podle některých údajů ale až 80 %) obyvatel země tvoří Tádžikové. Nejvýznamnější menšinou jsou Uzbeci (15 až 24 %), kteří v některých oblastech tvoří drtivou většinu obyvatel. Rusové představují nyní pouze 1,1 % obyvatel a jejich počet se stále snižuje. Dalšími etniky jsou například Tataři či Kyrgyzové. Součástí státu je autonomní Gorno- Badachšánská oblast. Hlavní městem je Dušanbe. Obyvatelé jsou převážně muslimští sunnité (spolu se šíity 90 % obyvatel). V roce 1991, po kolapsu Sovětského svazu, vyhlásil Tádžikistán nezávislost a ještě téhož roku vstoupil do Společenství nezávislých států. V roce 1992 vypukla v Tádžikistánu občanská válka mezi stoupenci a odpůrci tehdejšího proruského prezidenta Emomaliho Rahmonova, který zcela eliminoval opozici. Demokratická opozice se v boji proti oficiální vládě spojila s islámskými radikály a některými menšinami, které bojovaly za sebeurčení. Vládní vojska s pomocí vojenských kontingentů z Ruské federace a Uzbekistánu byla sice v převaze, ale zcela porazit opoziční vojska se jim nepodařilo. Válka se zvrhla v nejhorší 14 Tadžikistán: Základní informace o teritoriu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky < 5

6 etnické čistky v celé středoasijské oblasti. Statisíce lidí muselo opustit své domovy, desetitisíce osob bylo povražděno. Válka skončila v roce V roce 1999 se konaly nové volby, které ovšem byly opozicí označeny za nesvobodné. Vláda ale z voleb vznikla. Během let 1999 a 2000 na území státu došlo k vybudování základen islámských radikálů ze sousedního Uzbekistánu (zejména to platilo pro severozápad země, obydlený etnickými Uzbeky). Vláda Tádžikistánu není schopna proti radikálům zasáhnout, protože poslání vojska do oblasti obydlené Uzbeky by mohlo vyvolat další vlnu násilí. Země zažila další šok po 11. září Do země začalo proudit mnoho uprchlíků z Afghánistánu, kde právě probíhala válka mezi Talibanem a spojenci vedenými Spojenými státy. Na území státu operovaly vojenské kontingenty z USA, Francie a Indie. Prezidenské volby v roce 2006 byly bojkotované většinou hlavních opozičních stran. Režim však je nyní méně represivní než v minulém desetiletí. Přesto v zemi není náboženská svoboda. Což dokazuje zákaz Svědků Jehovových roce 2007, kteří se po pádu komunismu začali velice rychle šířit po celém bývalém východním bloku. Vláda Tádžikistánu je rovněž obviňována z antisemitismu. Bourají se historické budovy, které patřily bucharským Židům. Poslední synagoga v zemi byla přestavěna v roce 2006 na prezidentskou rezidenci. 6

7 Tabulka a grafy č. 1: Srovnání rozlohy a populace středoasijských postovětských republik a Evropské unie (27 členských států, stav k roku 2011). Na rozloze jen o málo menší než celá dnešní Evropská unie tak ve Střední Asii žije podstatně méně obyvatel. obyvatelstvo rozloha (km²) Evropská unie (2011) Střední Asie Totéž viz mapa, srovnávající prostor (zatím EU-27) a Střední Asie (stejně jako Jižního Kavkazu a Moldavska) Eurostat < 16 Tedy zhruba tolik, kolik představuje populace Spojeného království (62 milionů), Francie (64 milionů) nebo Itálie (60 milionů obyvatel). 17 Deutschland Südkaukasus, Zentralasien und Moldau < 7

8 Hustota zalidnění v prostoru Střední Asie Population density, Central Asia. UNEP Grid Arendal < 8

9 Tabulka a grafy č. 2: Rozloha a populace středoasijských postsovětských republik. obyvatelstvo rozloha (km²: různé údaje) Kazachstán (březen 2011) ( ) Kyrgyzstán (199814) Turkmenistán (leden 2010) (491200) Tádžikistán Uzbekistán (leden 2011) Srovnání výše uvedených údajů vyznívá následovně (vedle výsečového grafu je použit i sloupcový graf, kam je pro srovnání doplněna i Česká republika km² a zhruba 10,5 milionu obyvatel): Co se týče populace (levý sloupec), zdaleka nejlidnatější zemí regionu je Uzbekistán (kde žije skoro tolik obyvatel jako v ostatních čtyřech státech dohromady). S ohledem na rozlohu dominuje Kazachstán, představující asi 70 % rozlohy regionu). 9

10 Vlajky a znaky postsovětských středoasijských republik. 19 Kazachstán. Kyrgyzstán. Tádžikistán. Turkmenistán. Uzbekistán. 19 Silk Road Studies Program < 10

11 Schematické znázornění fyzicko-geografických poměrů ve Střední Asii 20 a podrobnější pohled na situaci v zimě (severní a horské oblasti jsou zaledněny) Zentralasien: Physische Übersicht; in: OstEuropa Karten, 2007 < 21 Zentralasien und Iran; in: Christa und Stefan, 2004 < 11

12 Mapy politických hranic mezi středoasijskými republikami Střední Asie ; in: Vít Klíma < BROOKE, James, Central Asia Political map; in: Voice of America, 25. X < WOODBURN, Neil, 24 Goofs; in: Gadling.com, 31. I < Zentralasien Land Karte Bilder; in: Ethereal-Vorlage. < Usbekistan Überblick; in: Deutsche Gesellschaft für internationale Zusammenarbeit < 12

13 13

14 14

15 Několik pohledů na etnickou situaci v prostoru zemí Střední Asie Iran, Afghanistan, and Central Asia; in: Nomad < Guide to Central Asia; in: BBC News < Games of Power in Central Asia < PERELTSVAIG, Asya, Creating Illusions with Language Maps, 14. II < 15

16 Situaci mezi státy Střední Asie komplikuje celá řada exkláv respektive enkláv. 24 Území Uzbekistánu, obklopené územím Kyrgyzstánu: 4 exklávy/enklávy: Shakhimardan, Dzhany-ail, Sokh, Chong-Kra. Území Tádžikistánu, obklopené územím Kyrgyzstánu: 2 exklávy/enklávy: Vorukh, Kairagach. Území Kyrgyzstánu, obklopené územím Uzbekistánu: 1 exkláva/enkláva: Barak. Území Tádžikistánu, obklopené územím Uzbekistánu: 1 exkláva/enkláva: Savak. 24 Stalin's Exclaves and Enclaves of the Post-Soviet Union < 16

17 Etnická mapa regionu vykazuje i přesah do neklidného prostoru Afghnánistánu REKACEWICZ, Philippe; MARIN, Cécile, A Tangle of Nations and Conflicts < 17

18 Železniční síť v zemích Střední Asie, s důrazem na Kazachstán Қазақстан; in: RU.cz, 24. VI < 18

19 Několik pohledů na téma bezpečnostních výzev ve středoasijském prostoru: písečné bouře, zemětřesné oblasti, degradace respektive zasolení půdy, znečistění řek, Aralského jezera a Kaspického moře, zamoření území radioaktivními materiály a dalšími nebezpečnými látkami (včetně lokalit typu Semipalatinsk) atd WINTEROVÁ, Barbora, Konflikt o vodu ve Střední Asii; in: Obrana a strategie, 1/2009 < Menschenrechte Nebensache? - Die EU und ihre Ziele in Zentralasien; in: Amnesty International Deutschland, 2. III < REKACEWICZ, Philippe, Water Management in Central Asia: State and Impact; in: UNEP/GRID-Arendal, 2006 < REKACEWICZ, Philippe, South Eastern Europe to Central Asia: Political Transition and Environmental Risks; in: UNEP/GRID-Arendal, 2006 < 19

20 20

21 21