LISTY LANŠKROUNSKA. 3: AKTUÁLNĚ: Jak to vypadá s poliklinikou? 11: Společenský dům se uzavře k 31. říjnu 14-19: PO STOPÁCH RODÁKŮ Z DOLNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "LISTY LANŠKROUNSKA. 3: AKTUÁLNĚ: Jak to vypadá s poliklinikou? 11: Společenský dům se uzavře k 31. říjnu 14-19: PO STOPÁCH RODÁKŮ Z DOLNÍ"

Transkript

1 LISTY LANŠKROUNSKA 17-18/XV SRPEN 2015 CENA 25 Kč Unavení cyklisté se chladí v kašně po dojezdu 3. etapy Reginem Orlicka. Foto: František Teichmann 3: AKTUÁLNĚ: Jak to vypadá s poliklinikou? 11: Společenský dům se uzavře k 31. říjnu 14-19: PO STOPÁCH RODÁKŮ Z DOLNÍ ČERMNÉ A OKOLÍ V USA - 2. díl Aktuality na

2 Z REDAKCE Souvislosti horkého léta Teplé léto většinou zavelí vyrazit k vodě nebo na hory. Možností je mnoho, těžko doporučit jednu lokalitu, když o kus dál leží lepší. Jen se na výletech můžeme snadno dostat do míst, nebo situací, které odkazují na události minulé a zároveň s humorem i mrazením v zádech připomínají to, jak je v Evropě dnes dobře, jak se za pouhý jeden lidský život všechno změnilo. Samotná místa přitom zůstávají prakticky stejná, jen lidé jsou už jiní. Když budete na pláži Omaha sedět pod slunečníkem a natírat děti opalovacím krémem, může být největším neštěstím kop do balónu, díky kterému se začne Merlot, ročník 2012, vsakovat do písku a ne do vašich útrob. Těžko si v té situaci představit, že tu 6. června před 71 lety voda během několika hodin dostala barvu červeného vína, jak to popisovali pamětníci vylodění v Normandii. Horský vrchol Krn v Julských Alpách vám zahořkne v povědomí, pokud se vám na jeho vrcholcích odlepí z boty podrážka a s naléhavostí sdělí, že životnost pěnového tlumiče mezipodešve právě skončila. Možná procedíte mezi zuby, že pohorky za pět tisíc mají sakra vydržet déle než jednu dekádu, ale kus náplasti a provázku umožní, abyste už večer na internetu horlivě procházeli aktuální nabídku firmy Meindl. Že v okolí Krnu tlí v půdě i na povrchu ještě dnes tisíce kožených podešví, jejichž majitelé z hor dolů už nikdy nesešli, vám po bezmála 100 letech od 1. Světové války už mnoho jiných míst nepřipomene. Nemusíme ale cestovat daleko, abychom zažili, jak se časy mění. Náměstí J. M. Marků letos patřilo cyklistům. A jako patří k Lanškounu cyklisté, tak k němu patří i Němci. Tím spíš němečtí cyklisté, kteří druhý srpnový víkend ovládli závod Regionem Orlicka. Když po dojezdu třetí hornaté etapy naskákali němečtí i čeští sportovci spontánně do kašny a ponořeni po krk užívali chladu a osvěžení, vybavily se mi fotografie ze 17. května 1945 s velmi podobným výjevem, ale zcela odlišnými souvislostmi. Žijeme v době, nad kterou nemá smysl lkát. Je o mnoho lepší než kdykoliv před tím. Jak zvládáte letošní extrémní letní teploty? Tobiáš Netušil 5 let Já mám léto hrozně rád a líbí se mi a vůbec si nemyslím, že by bylo nějaké velké teplo! A nelíbí se mi, že když skáču do bazénu, tak někdy fouká a je mi zima (z čehož asi vyplývá, že by teplo mohlo být ještě větší - poznámka redakce). Jitka Šumová, důchodkyně Tak horké léto, jako je letos, nepamatuji. Nemám moc ráda teplo, a když se začnu litovat, že se to nedá vydržet, uvědomím si, že zvířata a rostliny jsou na tom ještě hůř. Na potoce není téměř žádná voda, na kamenech jsou mrtvé ryby a raci. Máme zahradu, při zalévání zvažujeme, která rostlinka to nezbytně potřebuje a koukáme k nebi, kdy konečně zaprší. Stanislava Zachařová, provozovatelka střediska Knoflík Teplé léto vítám hlavně kvůli zákazníkům, na počasí jsem hodně závislá a je pochopitelné, že letní měsíce představují největší návštěvnost. Na druhou stranu musím přiznat, že pracovat v takových extrémních teplotách je někdy o život :-) Za barem i v kuchyni máme někdy dost nesnesitelně. Ale kdyby bylo na mně, brala bych léto pořád. Nová poliklinika v Lanškrouně: Aktuální informace...s. 3 Stavba roku Pardubického kraje: Lanškrounské nominace...s. 4-5 Tečka za Hlínafestem: V Zámeckém parku je nainstalována socha Jakuba Rajnocha...s. 6 Společenská kronika:...s. 7 Společenský dům se v říjnu uzavře: Vedení města plánuje vyklizení a rekonstrukci...s. 11 Historie našich předků: Po stopách rodáků z D. Čermné a okolí v USA...s Kraví šampiónka z Třešňovce: SZeŠ bodovala na Národní výstavě hospodářských zvířat...s. 22 Prázninové aktivity lanškrounských skautů: Jak bylo na letních táborech...s Fotbal: Lanškrounští fotbalisté oslavili 70 let...s. 27 Regionem Orlicka: Cyklisté z šesti zemí bojovali s kopci i horkem...s Zdevastovaná chata na Lázku: DSO Lanškrounsko uvažuje o koupi nemovitosti...s. 30 Hledá se nový slogan pro město Město Lanškroun vyhlašuje anketu o nejlepší heslo/slogan, který by vystihoval město Lanškroun. Maximální délka je 5 slov. Nejlepší a nejvýstižnější nápad bude vybrán a umístěn na nové webové stránky města na titulní stranu pod logo města. Autor vítězného sloganu bude odměněn věcným dárkem. Svoje náměty a nápady posílejte nejpozději do konce srpna na adresu: lanskroun.eu, nebo poštou na adresu: Jana Frühaufová, Kancelář starosty a tajemníka nám. J. M. Marků 12, Lanškroun - Vnitřní Město Lanškroun František Teichmann šéfredaktor Listy Lanškrounska vydává TG TISK, s.r.o. Adresa: 5. května 1010, Lanškroun, tel.: , , fax: Archiv starších čísel: Šéfredaktor: Mgr. František Teichmann, redakce: Mgr. Linda Netušilová. Foto: soukromé archivy autorů. Uzávěrka příštího čísla: , vychází v pátek Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo texty redakčně krátit. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E

3 AKTUÁLNĚ Co je nového s městskou poliklinikou? Starosta města Radim Vetchý odpovídá Začátkem června se lékařům představila studie stavby polikliniky a předložila se jim smlouva, kterou mohli připomínkovat a měli se k ní vyjádřit do 24. července. Tím měli sdělit, zda plánují setrvat v rekonstruované budově polikliniky. Podmínky byly předem jasně stanoveny, a to výše nájemného Kč za m² /rok a pětiletá nájemní smlouva. Stále platí, že polikliniku přestavíme a vím, že nové zdravotnické zařízení naplníme. To jsou slova starosty města Mgr. Radima Vetchého. Dále jsem se ho zeptala, jakou zpětnou vazbu od lékařů dostal a co je v problematice polikliniky nového. Kolik lékařů se k nabídce vyjádřilo a kteří ji podpořili? Ke konci července se vyjádřilo 8 lékařských odborností, že by mělo zájem o nájemní smlouvu v nové budově polikliniky. Samozřejmě měli své připomínky, které se zapracovávají do smlouvy a budou lékařům v průběhu září předloženy. Ostatní lékaři či provozovatelé lékařských zařízení (poznámka redakce: z celkově 16 odborností) se buď nevyjádřili, nebo sdělili, že se zatím nedokáží rozhodnout. Co na tento výsledek říkáte? Odezvu od lékařů jsem osobně čekal vyšší, z mého pohledu město udělalo do této doby maximum. Jaké další jednání jste podnikli? Došlo k jednání s VZP, které se neslo v duchu toho, že by měli zájem o nájem některých prostor v nové budově. Dále jsme byli osloveni i od jiných lékařů, kteří současně nesídlí v budově polikliniky a mají zájem o místo. Než ale budeme nabízet nájemní vztah jiným lékařům, chceme počkat na finální vyjádření stávajících lékařů. Vím, že existuje i možnost oslovit řetězec firem, které se zabývají pronájmem lékařských praxí, ale o této možnosti zatím nechci přemýšlet. Jak daleko se pokročilo se zpracování projektu? Momentálně je projekt ve fázi administrativní, kdy je v rukou památkářů a čekáme na připomínkování. Tyto připomínky pak budou zapracovány architektem do objemové studie a bude se moct pokračovat dál s projektovou dokumentací. Co víte o konkurenčním projektu městské polikliniky? Ano, mluví se o nich, ale ve hmatatelné podobě jsem žádný neviděl. Osobně si myslím, že mít polikliniku v průmyslové zóně je nešťastné řešení, které nebude vyhovovat občanům. O tom jsme se přesvědčili i díky petici. Viděl jsem několik měst, které dopustily odliv života z centra města do nákupních či průmyslových zón a pak byl problém pronajímat prostory v centru a podnikatelé ztratili zájem investovat. Zdá se mi, že v posledních měsících utichla problematika opravy Společenského domu. Je to jen zdání nebo půjde kvůli poliklinice tento záměr stranou? Rozhodně ne! Chápu, že je delší dobu na toto téma ticho, ale momentálně se pracuje na projektu. Ing. arch. Ladislav Vlachynský, na kterého máme výborné reference, zpracovává objemovou studii, kterou budeme mít hotovou za dva měsíce. Pak budou následovat jednání se všemi spolky, kulturními zařízeními a dalšími subjekty ve městě, které mají ke kulturnímu domu co říci. A jak s financováním? Stojí před vámi dvě finančně náročné přestavby a to bez možnosti dotace. Pokud dojde k realizaci dvou takto velkých akcí, bude se muset město Architektonicko - dispoziční studie polikliniky od firmy LT projekt, květen 2015 samozřejmě v ostatních investicích omezit. Část financí bychom měli být schopni vygenerovat z vlastních příjmů města a na tu druhou bude použit úvěr. Linda Netušilová Požádala jsem o názor na rekonstrukci polikliniky Ing. Miroslava Kuťáka provozovatele Biochemické laboratoře v Lanškrouně. Zajímala jsem se, zda je podle něj správná cesta rekonstruovat současnout polikliniku a co si myslí o idee stavby polikliniky v jiné části města. Ten, kdo se o problematiku zajímal, dobře ví, že realizace zdravotnického zařízení narazila vždy na určitá úskalí a z dané realizace sešlo. Důvody nyní ponechme stranou. Do záležitosti vstupuje v průběhu času město a domnívám se, že je to jen dobře. Stále naléhavěji si uvědomuji, jak pro zdravotnictví může být nikoli soukromník, ale město účinným garantem. Tato naléhavost výrazně vyvstala s nedávným odchodem dětského lékaře MUDr. Beránka. Najednou se mnoho rodičů vyskytlo ve velmi problematické situaci, kam umístit své dítě, protože nový odborník není k dispozici. V republice se i malé a především příhraniční obce snaží motivovat lékaře, zajišťovat dostupnost zdravotnických služeb, vytvářet podmínky pro vytváření lékařských praxí. I městská poliklinika by mohla mít rezervy, například startovací byt pro lékaře. Není to nic neobvyklého. Před měsícem jsem v tisku nalezl informaci o narůstajícím průměrném věku lékařů, jejich snížené dostupnosti a také sdělení, že podle zákona o obcích mají samosprávy i povinnost vytvářet pro své občany podmínky pro uspokojování potřeb ochrany a rozvoje zdraví. Samozřejmě jedním dechem bylo dodáno, že na to nemají nástroje, aby lékaře získali a tak se snaží alespoň v rámci svých možností vytvářet příhodnější podmínky. Pokud bych se měl vyjádřit k aktivitě města rekonstruovat polikliniku, pak jsem tomuto řešení otevřen a to ze tří důvodů. První je ten, že po dlouhých desetiletích je tu možnost, jak aktivně a smysluplně stát při projektu městské polikliniky, který jde svou koncepcí naproti jak lékařům, pacientům, tak i dalším poskytovatelům zdravotnických služeb. Umožňuje to vytvoření moderního zařízení v centrální části města, kde je bezpečná a klidná lokalita s lavičkami, uličkami, parky, obchody místních prodejců, pěšími zónami, občanskou vybaveností. Peníze mohou být vloženy do smysluplného projektu, který bude sloužit všem a po dlouhá desetiletí. Projekt v centrální části města se nikdy neztratí a je ohleduplný nejenom k ostatním poskytovatelům zdravotnických služeb, kteří mají historicky praxe v blízkosti centra, ale především k samotným pacientům, pro něž je vzájemná blízkost a dostupnost zdravotních služeb prioritní. Pod jednou střechou v centru města má zdravotnictví své nesporné výhody. Navíc to respektuje charakter našeho města, historickou kontinuitu a nepodléhá to individuálním zájmům, ale ctí to zájmy celku. Druhým důvodem je firma, která byla představena a která má mnohaleté zkušenosti v realizaci různých typů zdravotnických zařízení. Navrhovaná přestavba eliminuje prachovou zátěž, má moderní dvoufázovou koncepci, která je schopna nově vystavět budovu v místě a v konečném důsledku vytvoří i prostorové rezervy. Může to být přelomový krok, který zcela novým způsobem a po mnoha letech ovlivní zdravotnictví v Lanškrouně, umožní provozovat praxe v místech, kam zdravotnictví nejenom po stránce bezpečnosti, logiky, ale i jisté sociální ekologie patří. Třetím důvodem je důvěra ve vedení města. Jsem rád, že město je ochotno naslouchat občanům a názor občanů se ukázal i v petici pro zachování zdravotnictví v centrální části města. Během krátké doby bylo shromážděno takřka 2000 podpisů. Jsem také rád, že úsilí o zachování zdravotnictví v centru města není motivováno politicky a v mnoha ohledech je to prostě rozumný cíl, jak společně vytvořit něco hodnotného pro nás i naše potomky. Abych se vrátil k samotné úvodní otázce - ano, zdravotnictví v centrální části města a záměr rekonstruovat budovu polikliniky považuji za správný. Na druhou část otázky ohledně jiného projektu polikliniky bych zareagoval jen sporadicky. Samozřejmě, že se objevovaly obecné informace, které hovořily o možném soukromém projektu v okrajové části města. Osobně jsem ale žádné konkrétní informace o tomto projektu nikdy neobdržel. Můj názor je takový, že zdravotnictví na periférii města, poblíž rušné silnice a vklíněné do zástavby průmyslu a obchodu by jednoznačně znamenalo odklon od samotné myšlenky dostupně situovaného zdravotnictví. Takový projekt by zdravotní péči v našem městě fragmentoval a snižoval komplexní kvalitu zdravotních služeb pro občana. Samozřejmě se ani nechci podrobněji zamýšlet nad tím, jakým způsobem by se tam dopravovali starší spoluobčané nebo uvažovat nad tím, jaké výlety po městě by asi podnikali pacienti za každého počasí, pokud by byli svými praktickými nebo dětskými lékaři odesílání k dalšímu vyšetření do specializovaných pracovišť Na základě uvedených skutečností jsem přesvědčen, že plnohodnotná budova polikliniky má smysl jedině v centrální části města.

4 Z REGIONU Lanškrounské stavby dominují mezi nominacemi krajské soutěže Do sedmého ročníku soutěže Stavba Pardubického kraje je letos přihlášeno celkem 23 staveb v pěti kategoriích. Šest těchto realizací je ve čtyřech z nich svázaných přímo s Lanškrounem nebo regionem Lanškrounsko. Rodinné a bytové domy Zde reprezentuje Lanškroun jediná stavba Vila rodiny Kusích z ateliéru Kokeš Partners. Svérázná novostavba na první pohled odkazuje k tradici hrázděného domu, kde se využívá dřevěné konstrukce vyzdívané cihlou. Mimochodem takto realizovaný historický dům najdete i v Lanškrouně, třeba v ulici Kozinova pod náměstím. V případě vily Kusích je konstrukce skutečně dřevěná, ale zdivo nahradila izolace, speciální cementové desky a izolační sklo. Dům díky použitým materiálům splňuje náročná kritéria na energetické parametry stavby. Vila spojuje moderní vzhled s historickým odkazem, který se funkčně i esteticky projevuje na výrazném členění fasády domu. Stavbu najdete na ulici Slovenské. Stavby občanské vybavenosti Zde reprezentují lanškrounský region hned dvě velmi odlišné realizace. Nad Horní Čermnou u Mariánské hory vznikla dřevo-kovová konstrukce osmnáctimetrové rozhledny. Stavbu navrhl projektant Ing. Martin Novák z Proseče a realizovala ji moravská firmy NBS Invest, a.s.. V současné době se areál rozhledny rozšiřuje o několik hracích prvků pro děti. V Lanškrouně se pak o cenné vavříny uchází školící centrum společnosti Soma Globe, které vzniklo pečlivou rekonstrukcí historické vily na Husově ulici. Krom samotné obnovy budovy získal dům také působivou zahradu s vodními prvky. I tuto stavbu realizoval ateliér Kokeš Partners. Stavby pro průmysl, zemědělství a vodní hospodářství Troufám si tvrdit, že právě zde má Lanškroun to pověstné želízko v ohni. Mimořádně zajímavá stavba Soma Globe na Husově ulici, přesahuje běžné představy o industriální architektuře a k tomu jde prakticky o revitalizovaný brownfield. Také zde jde o projekt ateliéru Kokeš Partners. Stavby inženýrské a dopravní; veřejná prostranství I v tomto případě má náš region nominované dvě stavby. Městis Dolní Čermná začal postupně měnit tvář centra obce, k modernější vlídnější a architektonicky zajímavější podobě. Velká část tohoto úsilí souvisí s prací Ing. Jiřího Svobody, který ovlivňuje nejen přímé realizace obce, ale i soukromé investice a rekonstrukce domů. Výsledkem pak je třeba stavba nové autobusové zastávky. Ta má zatravněnou střechu a významný prvek představuje také informační deska, sloužící i jako ochrana čekajících lidí. Mezi nominované realizace se zaslouženě dostala také revitalizace Zámeckého parku u Dělnického domu. Do detailu promyšlené a velkorysé dílo naplňuje představu o moderní klidové zóně města. Stavba vznikala postupně v několika etapách a v současné době již plně slouží veřejnosti i organizacím k pořádání společenských a kulturních akcí. I v tomto případě je autorem projektu společnost Kokeš Partners. Čtenáři LL se mohou k jednotlivým stavbám vyjádřit prostřednictvím ankety, kde mohou některou z 23. realizací podpořit v ceně veřejnosti: cz/anketa/. Jako Lanškrouňáka mě těší, že mezi nominovanými stavbami jich je hned šest spojených Vila Kusích Rozhledna u Mariánské hory Soma Globe Zámecký park Vila Soma Globe - školící centrum

5 Z REGIONU s naším regionem. V tomto ohledu nemá Lanškroun v současném ročníku soutěže konkurenci. Za pozornost jistě stojí i potence ateliéru Kokeš Parners, která do soutěže přihlásila čtyři lanškrounské stavby a ještě projekt vily v Horní Sloupnici. Z minulých ročníků má Lanškroun několik oceněných realizací. Autobusová zastávka v Dolní Čermné Všechny jsou spojené s architektem Přemyslem Kokešem. Zajímavou skutečností v této souvislosti je bezpochyby fakt, že skvosty současné architektury bývají navštěvované stejně často, jako historické památky a někdy lákají zvídavé zahraniční turisty dokonce i víc. František Teichmann Skupina TRDLO a Josef Fousek u Pastýře Musím se přiznat,nejsem příznivcem mega akcí typu technoparty a různých festů, kde se sejde několik tisíc vyznavačů tvrdé muziky. Dávám přednost komornějšímu prostředí, kde se mohu zaposlouchat do pohodové písničky nebo mluveného slova. Takové místo je na farní zahradě v restauraci U Pastýře. Třetí pátek v červenci patřil folkové skupině TRDLO z Pardubic. Jak mi prozradil mluvčí kapely Robert Křepinský, je název odvozen od trdlování nebo chcete-li, od tancování na upravené lidové písně a melodie. A vskutku písničky v jejich podání - Teče voda potokem, Hruška, Rozkvetly louky, Dolinka, Pardubická nebo Kdyby vojna byla, Poštár, ponoukaly k tanci a ke zpěvu. A když se k nim přidala ve třech písních Slávka Lohvinová na cimbál, bylo všem v zaplněné zahradě milo a veselo. Mimořádný zážitek z čisté muziky a zpěvu. Poslední pátek v červenci patřil věčně mladému, na dobrou náladu vždy naladěnému Josefu Fouskovi. Poprvé jsem se s ním setkal před dvaceti lety na knižním veletrhu v Praze a potom ještě několikrát. Uváděl své knihy aforismů, básní, písní a popěvků s humorem jemu vlastním a samozřejmě s kytarou. Tak tomu bylo i na plně zaplněné farní zahradě U Pastýře. Prima atmosféra, hlasitý smích a také vážné naslouchání vtipným a při tom duchaplným, moudrým textům jeho písní a básní. A co dodat k jeho osobnímu i občanskému vyznání. Pepa Fousek podává všem jednu velkou naději: Otevřete oči i srdce, život se dá krásně užít. Tuhle jeho výzvu berte vážně. Text a foto: F. Teichmann st. LÉKAŘSKÁ SLUŽBA PRVNÍ POMOCI VE STOMATOLOGII MUDr. Hrdinová Michaela Letohr.-Žamb.-Lanškroun Lanškroun, Opletalova MUDr. Jaslovská Marie Letohr.-Žamb.-Lanškroun Žamberk, nám. Gen. Knopa MUDr. Karásková Vlasta Letohr.-Žamb.-Lanškroun Letohrad, U Dvora

6 REPORTÁŽE Moderátorka odpoledne Monika Dušková zpovídá sochaře Jakuba Rajnocha Tečka za Hlínafestem Nedělní odpoledne napsalo pomyslnou tečku za druhým ročníkem výtvarného sympozia Hlína fest. V prostorách zámeckých zahrad se sešli příznivci umění nejen z Lanškrouna, ale i z partnerských měst: Dzierżoniów (Polsko), Kežmarok (Slovensko) a Hajduszobosló (Maďarsko). Začátek akce patřil především dětem. V parku pro ně Rodinné centrum Dětský svět připravilo různé atrakce a hry. Na nádvoří zámku si pak každý mohl z hlíny vytočit svůj vlastní hrneček, který mu bude následně vypálen. Ti, kteří již byli unaveni z pobíhání kolem, mohli shlédnout pohádku Doktor Honza. Následující program představil naše zahraniční hosty. Nejprve vystoupily mažoretky z Kulturního centra Mátého Kovácse z Hajdúszoboszl, po nich folklorní soubor Magurák z Kežmarok. Hlavní událostí celého odpoledne bylo slavnostní odhalení sochy Jakuba Rajnocha, která bude od Starosta Vetchý a místostarosta Bernášek odhalují sochu jakuba Rajnocha nynějška zdobit zámecké zahrady. Převrhnutý kávový šálek vznikal v uplynulých týdnech přímo na nádvoří lanškrounského zámku před zraky veřejnosti. Sochař nejprve vytvořil hliněný hrnek, který následně obalil sádrou, čímž vznikla forma pro betonový odlitek. Předlohou mu byl moka servis Orion, který je lidem dobře znám. Autor věří, že právě proto pro ně bude jednodušší se s takovým předmětem sžít a přijmout ho. Nakonec se ale ukázalo, že nejlépe šálek přijaly děti. Nebo spíš on je. Vydařené odpoledne zakončilo vystoupení lanškrounských kapel Hlasy ve tmě a Next Level. David Urbášek Odpoledne na Hlínafestu patřilo také dětem

7 REPORTÁŽE Duch Titaniku brázdil Dlouhý rybník 2. ročník Lanškrounské Rybníkyády, především paní Miriam Svojanovské, a všem, kdož se aktivně podílel na dobré náladě návštěvníků. AHOJ příštímu, třetímu ročníku. Kdo nepřišel, o moc přišel. Takže jste zváni už nyní na ten příští. František Teichmann st. Lanškrounská Rybníkyáda v sobotu 1. srpna pokračovala druhým ročníkem. Za ideálního počasí symbolicky přivítal účastníky na Dlouhém rybníku vodník Frantík Čochtan, víla Danuše a vodnice Evuše. Samozřejmě připluli na květinami ozdobených neckách a kánoi Blanici. Dopoledne se pozdravili se závodníky na loďkách a na netradičních plavidlech. O humorné situace nebyla nouze, zvláště, když si to rozdaly necky s kolesovým vorem Duch Titaniku. Odpoledne postupně vodník, víla a vodnice navštívili připravené atrakce, soutěže, hudební vystoupení a všude se setkávali s úsměvem, neskrývanou radostí a to nejen dětí, ale i dospěláků. Každý si mohl vysprávným směrem a bez úhony dorazila do přístaviště. Vše se rázem změnilo, když se objevila pirátská Černá perla. Po výstřelech z děl se čtyři jachty začaly potápět a ostatní se daly na úprk...názorná ukázka umění mladých ovládnout plavidlo i ve stížených podmínkách. Zatím co na vodě se odehrávalo drama a vodník chytal dušičky jachtařů, na souši se rozléhal dětský smích. To klaun rozzářil oči dětí, i těch starších, svými šprými. Víla a vodnice se nestačily divit, jak děcka s klaunem nejen soutěžila, ale i naschvály mu dělala, různě ho pokoušela a on je s humorem oplácel. Kdo nenašel místečko u klauna, šel sledovat lodní modeláře, jak jebrat podle svého gusta: plout na jachtě, zastříkat si s hasiči, s klaunem si zasoutěžit... prostě přehršle atrakcí na vodě i na souši. Rybník patřil především jachtařům. Zájem kluků a děvčat o svezení se na jachtě byl pochopitelný - vyzkoušet si ovládání všech těch hejblat, aby loď klouzala po vodě jich radiem řízené modely, brázdí mezi značkami vodní hladinu rybníka. Další si vyzkoušeli, zda udrží proudnici tak, aby proud vody trefil terč. Jiní si šli zadovádět do válce na vodě, nebo do nafukovacích skluzavek a prolézaček. O výbornou náladu po sedmnácté hodině se postaraly místní hudební skupiny Regen, Morybundus Band, Michal Holas, One Brain, Jirka Hurych a kapela TIME OFF. K tomu všemu veselí bylo připraveno občerstvení, dobré jídlo a pití. Malí, velcí, hendikepovaní - všichni se užasně bavili až do pozdních hodin večerních. Vodník, víla a vodnice po setkání se slavným mořeplavcem Rudou Krautschneiderem, který se přišel podívat na jachtaře, usedli unaveni, ale šťastni, k orosené sklenici piva. Je moc prima, když jednou za čas lidé zapomenou na běžné starosti, dokážou se převtělit do pohádkových bytostí, být na chvilku dětmi, nebrat se moc vážně a dají průchod legraci a recesi. Druhý ročník Rybníkyády se náramně vydařil. Dík patří organizátorům, Narození Markéta Vaňousová, Italská 489, Lanškroun Jan Stejskal, Kežmarská 548, Lanškroun Jakub Chládek, Jungmannova 877, Lanškroun Benjamín Majer, Strážní 33, Lanškroun Sabina Rybaříková, U Potoka 865, Lanškroun Vašíčková Nela, T. G. Masaryka 9, Lanškroun Patrik Pospíchal, Lázeňská 262, Lanškroun 4.8. Agáta Přibylová, Italská 483, Lanškroun 7.8. Stanislav Plucnara, Anenská Studánka Adéla Stratílková, Rudoltice Matěj Hajzler, Žichlínek 132 Úmrtí Miloslav Jirásek, Rudoltice 618, věk Jiří Dudycha, B. Martinů 980, Lanškroun, věk Jiří Bartošík, Tatenice 258, věk Bedřich Beran, Výprachtice 90, věk Marie Šislerová, Damníkov 194, věk Marie Kalousková, Horní Třešňovec, věk Bohuslav Dušek, B. Smetany 866, Lanškroun, věk 65 Sňatky 8.8. Petr Bartoň, Horní Heřmanice 66 a Jarmila Kittnerová, Sklené Luboš Orság, Rudoltice 173 a Michaela Fialová, Dobrovského 304, Lanškroun Roman Macek, Vendolí 62 a Monika Hladišová, Vendolí Vítězslav Janda, Bukovice 69, Písařov a Veronika Budišová, K. Čapka 541, Králíky Lukáš Jakeš, Olbrachtova 18, Svitavy a Kateřina Budišová, K. Čapka 541, Králíky

8 REPORTÁŽE Festival klokan: Za málo peněz hodně muziky. V sobotu odpoledne ožila maninská louka hudbou, dětským křikem a smíchem a vůní grilovaných makrel. Konal se zde již čtvrtý ročník minifestivalu klokan. Už z ulice vábila návštěvníky festivalu velká cedule a ti, co se nechali nalákat, nemuseli litovat. Čekala na ně bohatá nabídka aktivit a workshopů všeho druhu. Ve stánku Uprav fasádu si mohli malí i velcí nechat pomalovat obličej či jiné části těla, načesat pravé punkové číro a svůj nový vzhled nechat zvěčnit zdatnou kreslířkou. Ti méně odvážní pak mohli vytvořit obrázek na kousek skla, pomalovat vlastního keramického klokana nebo se společnými silami podílet na vybarvení velkého klokana na plátně. O kousek dál pak na dvou improvizovaných foliových stěnách vznikala další umělecká díla na jedné z nich tvořil své graffiti profesionál Tomáš Minář z Červené Vody a na druhé si pak své sprejerské umění mohl vyzkoušet každý. Děti i jejich rodiče se tak mohli přesvědčit, že graffiti je především jedna z forem výtvarného umění a rozhodně to není tak snadné, jak to vypadá. Kdo nebyl zrovna výtvarně naladěn, mohl se občerstvit u stánků s jídlem a nápoji nebo zajít do hangáru, ve kterém byla připravena útulná čajovna s hudebním koutkem, ve kterém si mohl každý zkusit zahrát na všemožné hudební nástroje a tím doplnit program odehrávající se na pódiu. Tam se během odpoledne vystřídalo hned několik zajímavých hudebníků. Odpoledne odstartovaly laškrounské kapely The Fighters a Regen, dále vystoupila písničkářka Beata Bocek se svým přítelem Chritofferem, který se ve večerních hodinách na pódium vrátil s kapelou Chrisbeach a písničkami ve švédštině. Mezitím si zahrála žamberská kapela For the Trees a představili se beatboxeři z Červené Vody a lanškrounští tanečníci breakdance. Za festivalem klokan stojí Veronika Beranová a Lucie Šternástková, která návštěvníky provázela celým programem. Myšlenkou akce je podle nich zprostředkovat hodně kultury, zábavy a rodinné atmosféry lidem všeho věku a všech zájmů za málo peněz. To ocenili i mnozí účastníci a hudebníci: Chtěl bych poděkovat organizátorkám za celou tuto akci a za možnost vystoupit, kterou nám daly. Opravdu je to, jak se říká, za málo peněz hodně muziky, nechal se jeden z nich slyšet přímo do mikrofonu. Kateřina Chládková Lanškrounští zpívali pro Chorvatský červený kříž Lanškrounský smíšený sbor pod vedením Vladimíry Jetmarové absolvoval sérii koncertů v chorvatské Dalmácii, jejichž výtěžek z dobrovolného vstupného byl věnován na konto červeného kříže. V době, kdy i u nás převládaly nadprůměrné teploty, jsme se vydali na ještě teplejší jih. V týdnu, kdy se i v našem zpravodajství objevovaly informace o rozsáhlých požárech v Chorvatku, jsme měli možnost některé z nich vidět na vlastní oči. V těchto podmínkách (pro našince na hranicích snesitelnosti) člověk začne chápat nutnost jiného životního rytmu a odlišný smysl pro přístup k řešení situací a organizačních problémů. Vše se nakonec podařilo a my měli možnost zazpívat si v překrásném kostele na Okrugu Gornji Crkve Uzvišenje svetog Križa a to jak na samostatném koncertě, tak i v neděli při mši. Dále pak v Marině Citadele, v nádvoří Kaštela Lukšič s překrásným výhledem na moře a v atriu muzea města Trogir. Různá prostředí a místa s odlišnou akustikou vyžadovala drobné změny repertoáru. Vždy však zazněly lidovky a to nejen české, ale i chorvatské, skladby duchovní i populární. O skvělý doprovod se postarala vynikající klavíristka a varhanice Maruška Minářová a naše oblíbená kytaristka Simona Oláhová. Ale to vše by nikdy nemohlo proběhnout bez nezměrného organizačního úsilí Jindry Kozákové a jejího inspirátora Vinka Žaji. A také jejich chorvatských přátel, pana Ivo Penga a Duje Coce, bratra známého chorvatského zpěváka Vinka Coce, jehož památku jsme uctili svým zpěvem na místním hřbitově. Koncerty se uskutečnily též za podpory města Lanškrouna. Jana Majetičová, foto: Mirka Kočová

9 REPORTÁŽE Tohle děti vypěstovaly Rajčatová plantáž Komu se nelení, tomu se zelení I tak by se daly popsat snahy lanškrounského O.K. klubu, který v pátek uspořádal zahradní slavnost. Tím, jak se proměňoval nevyužitý prostor u tenisové haly Forea, provedla veškeré zájemce vedoucí nízkoprahového klubu Iva Skalická. Zeleninu pěstovaly děti z O.K. klubu, které sem poctivě docházejí a zalévají i přes prázdniny. Děti to hrozně bavilo a moc rády se zapojily, protože to je jiná aktivita, kterou doma nemají. Před pěstováním jsme vše naplánovali, dokonce jsme si dělali 3D plánky. Vyvrcholením naší snahy je samozřejmě sklizeň. Nyní trháme cukety, baklažány, rajčata, papriky, okurky, z ovoce např. rybíz, maliny nebo ostružiny, prozradila studentka Střední pedagogické školy v Litomyšli Kristýna Dobešová, která v O.K. klubu pomáhá. Ta nám také prozradila, že Prazahrada se stala součástí programu v klubu: Občas si něco z plodů uvaříme, z ředkviček jsme dělali jednohubky, z rajčat a paprik například rizoto. Na děti čekaly před vstupem do zahrady různé atrakce a za dvě správné odpovědi mohly získat poukázku na občerstvení v hale Forea. Tam se také konala výstava fotografií z Prazahrady, které děti domalovaly a každý si mohl vzít i nějakou tu prazahradní zeleninu s sebou domů. Zároveň s touto akcí probíhala mažoretková lekce, které se ujala Eva Neprašová a poté diskotéka pro děti z příměstského tábora, který pořádal O.K.klub ve spolupráci s Oblastní charitou Ústí nad Orlicí. Tomuto malému, nevyužitému kopečku jsme dali úplně nový rozměr, vyjádřila se na sociální síti o komunitní zahradě Iva Skalická a na mikrofon dodala: Věřím, že příští rok se zapojí ještě více veřejnosti, a že si sem lidé najdou cestu, aby si něco vypěstovali, třeba jen tak pro radost. Martina Teichmannová Zalévání si děti užilívají celé prázdniny Knihovnička

10 RADNICE Zkvalitnění služeb poskytovaných orgánem sociálně právní ochrany dětí v Lanškrouně Tento měsíc bude úspěšně dokončen projekt s názvem Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany v Lanškrouně. Cílem zavedení standardů kvality bylo jednak to, aby se praxe poskytování sociálně- -právní ochrany našeho pracoviště stala jednotnou a dobře čitelnou jak pro zaměstnance samotné, tak pro cílovou skupinu klientů a aby pracovníci sociálně-právní ochrany měli k dispozici potřebné technické vybavení i vyhovující podmínky pro výkon této náročné práce. Významnou změnou, kterou projekt přinesl, je mimo jiné vybudování nové jednací místnosti hovorny. Ta je zařízena tak, aby bylo zajištěno bezpečné a přátelské prostředí pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Důraz je kladen na respektování soukromí klienta a důvěrnost jednání, zároveň je místnost přizpůsobena pro rozhovory s dětskými klienty. Platná legislativa také definuje výpočet přiměřeného počtu zaměstnanců orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Standard 4b říká, že počet zaměstnanců je přiměřený spádovému obvodu, zohledňuje se náročnost výkonu soc. právní ochrany, základní kritérium je však minimálně 1 pracovník na 800 dětí. Z tohoto důvodu byl tým pracovnic sociálně-právní ochrany posílen o jednu novou pracovnici. V současné době tak má OSPOD 6 pracovnic a vedoucí, které mají na starosti úseky náhradní rodinné péče, opatrovnictví a kurately. Zavedené standardy se rovněž zabývají i profesním rozvojem jednotlivých zaměstnanců, stávající zaměstnanci odboru proto absolvovali několik kurzů akreditovaných MPSV. Například kurz speciálních technik při práci s dětským klientem, kurz komunikace s problémovým dítětem, kurz krizové intervence či kurz věnovaný kontaktu dítěte žijícího v náhradní rodině či ústavu s rodinou biologickou. Dále je profesní rozvoj pracovníků zajištěn i formou podpory nezávislého kvalifikovaného odborníka supervizora. Projekt byl zahájen v srpnu minulého roku, v návaznosti na novelu zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Výstupem projektu je definování a naplnění 14-ti standardů kvality sociálně- -právní ochrany, tak aby odpovídaly vyhlášce č. 473/2012 Sb. Detailní popis nově zavedených standardů lze nalézt na oficiálních stránkách města Lanškroun (http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/zdravotnictvi/ ospod/). Paní Věra Ptáčková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, o projektu Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany řekla: Cesta k naplnění standardů byla náročná pro všechny zúčastněné. Z počátku bylo zavádění standardů přijímáno spíše jako další pracovní zatížení orgánu sociálně-právní ochrany, v průběhu zavádění standardů jsme však zjišťovali, že tento nástroj je vítanou podporou pro jednotné postupy při zajišťování sociálně- -právní ochrany. V současné době mají tak pracovníci sociálně-právní ochrany k dispozici veškeré nutné materiální vybavení a výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách co nejvíce vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka Motorkářský sraz v Lukové pomůže postiženým chlapcům z Lanškrouna MotoBigBand z Lukové u Lanškrouna pořádá již počtvrté akci Motosraz Luková. Letošní ročník připadá na , místem konání bude opět areál místí kynologické organizace ZKO Luková. Účelem moto srazu není jen zábava a posezení s kamarády, v souladu s heslem Motobigband pomáhá odevzdají organizátoři srazu veškerý zisk z akce na charitativní účely. Tereza Juřinová za pořadatele představila, komu tentokrát sraz pomůže: Letos jsme se rozhodli pomoci dvěma malým chlapcům z Lanškrouna. Josefu Hufovi, který trpí autismem a peníze mu pomohou při léčebném pobytu a Jaroslavu Fenykovi, jedenáctiletému chlapci postiženému mozkovou obrnou. Tomu jsme již přispěli na péči před dvěma roky a rozhodli jsme se přispět mu znovu. V loňském roce se v rámci akce podařilo nashromáždit sumu ve výši Kč, která byla rovnoměrně rozdělena mezi dětské Činnost Centra sociálních služeb Lanškroun Centrum sociálních služeb v Lanškrouně zde působí už od roku Úspěšně nabízí své služby, které jejich klienti hojně využívají. Jednou z nich je služba Šance pro rodinu, která je určena pro rodiny, ve kterých je ohrožen nebo narušen vývoj dítěte. Jejím cílem je dovést rodiče k samostatnosti a odpovědnosti. Terénní pracovníci, kteří navštěvují klienty v přímo v domácnostech, působí na rodiče tak, aby si uměli sami poradit i po skončení využívání služby. Jak ze samotného názvu vyplývá, prioritou služby je aktivizace klientů, snaha o aktivní přístup k životu a o to, aby si nezvykli zadarmo a bez vlastního přičinění pouze brát a dostávat. S rodinou se pracuje především na posílení rodičovských kompetencí, nastavení režimu a vhodných hranic pro děti. Spolupráce je zaměřena na pomoc s hospodařením v domácnosti, pomoc s vyřizováním dluhů, na volnočasové aktivity dětí, doprovody na úřady. V letošním roce se práce též týkala podpůrného pedagogického vedení. Nejedná se o doučování, ale oddělení Orlickoústecké nemocnice, sourozence z Mladějova, děti, kterým tragicky zemřeli najednou oba rodiče, a Základní a mateřskou školu v Lukové. Pro návštěvníky moto srazu je připraven zajímavý program. K vidění bude řada tanečních a hudebních vystoupení, lákadlem bude určitě i tradiční spanilá jízda, na kterou loni vyrazilo přes 150 motocyklů. Pro děti bude k dispozici velká trampolína či možnost krátké projížďky na konících. Večerní hudební program obstarají skupiny Traktor a Rocfaktor. Akci podporuje i město Lanškroun a přislíbilo organizátorům dotaci. Dle TZ F. Teichmann o to, naučit rodiče, jak se učit se svým dítětem, jaký si nastavit systém, říká Eva Ježková, vedoucí centra sociálních služeb v Lanškrouně. Od roku 2011 roste počet klientů, kteří tuto službu využívají. V roce 2013 využívalo službu na 27 rodin, v roce 2014 již 32. V prvním pololetí roku 2015 Centrum pracovalo již s 17 rodinami. Další poskytovanou službou je Nízkoprahové denní centrum pro lidi bez přístřeší Lanškroun (NDC). Tato služba je nabízena od roku 2013 a od té doby počet klientů, kteří ji využívají, roste. Centrum nabízí lidem bez domova možnost hygieny, výměnu oblečení a sociální poradenství. V roce 2014 využívalo službu 37 klientů (359 návštěv). Od roku 2015 je nově zaveden za tuto službu ceník pro klienty. Nový klient má vše zdarma, u stávajícího klienta je zpoplatněna druhá a další sprcha za týden částkou 10Kč a oblečení podle aktuálního ceníku. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka

11 RADNICE Společenský dům se uzavře nejméně na dva roky Vedení města počítá s jeho opravou v následujících dvou letech Občané se často dotazují, zda vedení města v souvislosti s připravovanou modernizací polikliniky poněkud nezapomnělo na své předvolební sliby ohledně rekonstrukce Společenského domu. Na přípravě přestavby Společenského domu se ale na radnici intenzivně pracuje. Skutečnost je ovšem taková, že z přechozích období neexistují prakticky žádné podklady týkající se modernizace či alespoň statického posouzení stavu Společenského domu. Bylo tedy nutné začít od nuly. V minulých měsících se do budovy nastěhovali odborníci z firmy PRŮ- ZKUMY STAVEB, s.r.o. Objekt byl statiky a stavaři důkladně zmapován, zjišťován byl např. stav základů, zdiva, krovů, střechy, apod. a to jak v historické části se sálem, tak i v relativně novější hotelové přístavbě. V závěrečné zprávě dokončené v červenci se konstatuje, že oba objekty jsou v zanedbaném stavu, mnoho stavebních konstrukcí je za hranicí životnosti a bude nutné je opravit. NĚKTERÉ ČÁSTI JSOU V HAVARIJNÍM STAVU V některých částech sálu a jeviště hrozí havárie a rada města proto na svém zasedání dne 10. srpna 2015 rozhodla, že Společenský dům bude ke dni 31. října 2015 uzavřen. Následně započnou vyklízecí práce a příprava na zásadní rekonstrukci. Oboje budou zajišťovat Technické služby Lanškroun v součinnosti s městským bytovým podnikem, jak vysvětlil starosta Radim Vetchý, který pro LL uvedl, že nosné konstrukce v prostoru jeviště jsou v tak žalostném stavu, že statici nedoporučují, aby na jevišti vystupoval větší soubor. Zároveň připomněl, že do budov se dlouhodobě neinvestuje a odbor majetku žádal o uzavření objektu z důvodu zanedbaného stavu již v roce Předpokládám, že plánované plesy a další společenské akce se buď přesunou do zámku, nebo do sálů v okolních obcích, řekl Vetchý na konci diskuze o důvodech uzavření Společenského domu. Vypracování prvotního návrhu toho, jak by mohl Společenský dům v budoucnosti vypadat, zadala rada města architektovi Ladislavu Vlachynskému z brněnského ATE- LIÉRU 90. Ing. arch. Vlachynský stál v minulých letech u rekonstrukce historické budovy Československého (nyní Českého) rozhlasu na pražských Vinohradech. Dále je např. autorem návrhu na přestavbu Kulturního domu Na Rybníčku v Opavě. Zkušenosti architekta by se tak mohly dobře zúročit mimo jiné ve zlepšení velmi špatné akustiky stávajícího sálu. První výstupy ze společnosti ATELIER 90 lze očekávat cca do 2měsíců. V nejbližší době vyzve vedení města budoucí uživatele budovy, tzn. pracovníky městských kulturních zařízení, hudebníky, divadelní ochotníky, tanečníky a další k diskusi nad jejich potřebami a představami o podobě nového lanškrounského kulturního stánku. ZADÁNÍ ARCHITEKTOVI ZNÍ: CO PŮJDE, TAK ZACHOVEJTE! Základní požadavky na rekonstrukci budovy Společenského, které dala rada města architektovi Vlachynskému, shrnul starosta Vetchý následovně: Požadujeme, aby se využilo vše, co se využít dá. Základní dispozice budov se měnit nebudou a celkovou částku za rekonstrukci všech tří objektů předpokládáme v relaci milionů korun. Počítáme také s tím, že v následné etapě dojde k úpravě parku v okolí a celkovému otevření objektu s dominantou vily Časový harmonogram nechtěl starosta specifikovat, ale předpokládá, že je reálné, aby se práce na rekonstrukci po veřejné soutěži rozběhly začátkem léta v roce Bohužel i přes intenzivní snahu zajistit na tento projekt dotační peníze starosta nepředpokládá, že Vizualizace budoucího obchodního centra U Kauflandu přibydou další obchody by taková možnost byla reálná. Programy EU, které by takové investice mohly finančně podpořit, podle jeho slov skončily v roce Podle vedení města by se do zrekonstruované vily mělo přestěhovat kulturní centrum. Sál by měl být multifunkční s mobilním hledištěm. Budova hotelu má sloužit jako zázemí kulturních spolků především divadelním a hudebním. Součástí areálu by měla být také restaurace. S ubytovací kapacitou se podle slov starosty naopak nepočítá. Dle TZ F. Teichmann V bezprostřední blízkosti nového hypermarketu Kaufland je plánována výstavba obchodního centra tzv. RETAILU či RETAILPARKU, které bude navazovat a doplňovat již otevřené obchodní centrum KAU- FLAND. Toto centrum bude rozděleno na 5 samostatných jednotek sloužících pro obchod a služby. Konkrétní skladbu jednotlivých obchodů však nechce investor v této fázi projektu komentovat. Nový objekt je navržen podle potřeb budoucích provozovatelů a v souladu s územním plánem města Lanškrouna. Vlastní dispoziční a provozní uspořádání jednotlivých obchodů respektuje zadání budoucích provozovatelů. S ohledem na jejich požadavky je budova koncipována jako jednopodlažní, halová stavba, kde jsou odděleny prodejní části od vlastního zázemí. Na prodejní prostory navazují jednotlivé příruční sklady, sociální a technická zázemí. Předpokládaná doby výstavby je 6 měsíců, plánované investiční náklady činí 30 mil Kč. Před ukončením stavby dojde ještě ke konečné úpravě terénu a to převážně vysvahováním, v místech kde to nebude možné, jsou navrženy opěrné stěny. Na takto upravený terén budou provedeny sadové práce. Zeptali jsme se pana Jaromíra Skalníka z firmy FEURTES DEVE- LOPMENT s.r.o., která má výstavbu na starosti, v jaké fázi se projekt v současnosti nachází: V současné době máme takřka všechna stanoviska dotčených orgánů státní správy a místní samosprávy, jakožto i zajištěné potřebné smluvní vztahy. Tím pádem ještě v průběhu měsíce srpna bychom chtěli na stavební úřad podat žádost o rozhodnutí o umístění stavby. Půjde-li vše podle aktuálního plánu, výstavba RETAILU by měla začít na jaře příštího roku a obchody by se pro zákazníky měly otevřít ještě téhož roku v listopadu. Starosta Lanškrouna Radim Vetchý není blíže informován o tom, které firmy by měly nové prodejní prostory obsadit, ale ke spekulacím o tom, že se tam může umístit poliklinika, se na tiskové konferenci vyjádřil skepticky: Ze samotné dispozice budovy, rozměrů i umístění nelze s jistotou říci, k čemu konkrétně bude sloužit. Ale pro zdravotnické služby, natož pak pro centralizované zařízení typu polikliniky se rozhodně nehodí. Dle TZ F. Teichmann

12 RADNICE RADA MĚSTA JEDNALA 27. července Poradní orgány rady města Rada města schválila statut komise pro sociální, rodinnou a komunitní politiku, komise pro prevenci kriminality. Souhlas s přijetím věcných darů Rada města udělila souhlas řediteli příspěvkové organizace Sociální služby Lanškroun k přijetí účelově určených věcných darů dle darovací smlouvy. Adventní trhy Rada města schválila pořádání a provozování adventních trhů v roce 2015 za podmínek popsaných v oznámení o výběrovém řízení na provozovatele adventních trhů a rozhodla zveřejnit text výzvy k podání nabídek uchazečů o pořádání a provozování adventních trhů. Provozní řád vyhlídkové věže Hláska Rada města schválila provozní řád rozhledny Hláska nad sjezdovkou. Prodej pozemků na ulici Hradební Rada města projednala žádost o sepsání kupní smlouvy a souhlasila s uzavřením kupní smlouvy na převod vlastnictví pozemků stpč. 738/1, ppč a ppč. 153/3 o celkové výměře745 m2, neboť žadatel splnil podmínky uvedené smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy. Sídlo Sboru dobrovolných hasičů Dolní Třešňovec Rada města projednala žádost Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska - Sboru dobrovolných hasičů Dolní Třešňovec, Lanškroun o umístění sídla sboru v požární zbrojnici v Dolním Třešňovci a souhlasila s umístěním sídla Sboru dobrovolných hasičů Dolní Třešňovec v objektu čp. 111, který je součástí pozemku stpč. 111 v k. ú. Dolní Třešňovec. Pronájem nebytových prostor Rada města projednala žádost občanského sdružení Rodinné centrum Dětský svět, o možnost výpůjčky pronajatých nebytových prostor v přízemí budovy čp. 980, B. Martinů, spolupracujícímu občanskému sdružení Rodinné Integrační Centrum, o. s., účelem zřízení detašovaného pracoviště pro poskytování sociálních služeb a rozhodla zveřejnit úmysl města vypůjčit předmětné nebytové prostory občanskému sdružení Rodinné Integrační Centrum, o. s. Údržba Haly B. Modrého Rada města se seznámila se záměrem společnosti Technické služby Lanškroun, s. r. o. realizovat výměnu oběhového čerpadla klimatizace v Hale B. Modrého, schválila výměnu čerpadla a stanovila částku Kč ,-- bez DPH jako finanční limit pro použití finančních prostředků v rámci dotace k hospodářskému výsledku Haly B. Modrého. Přijetí dotace Rada města schválila uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí České republiky v rámci Operačního programu Životní prostředí na investiční akci Sběrný dvůr Lanškroun. Odmítnutí finanční kompenzace Rada města projednala žádost o proplacení nákladů za zřízení plynového etážového topení v bytě č. 9 v bytovém domě čp. 178, Lidická ulice a nesouhlasila s částečnou finanční kompenzací vynaložených finančních nákladů ve výši Kč ,-- za montáž předmětného topení, uložila jednateli společnosti Městský bytový podnik Lanškroun, s. r. o. informovat žadatele ve smyslu jednání rady města. Škodní komise Rada města odvolala z funkce členky škodní komise Mgr. Ing. Martinu Schenkovou z důvodu nástupu na mateřskou dovolenou a jmenovala členkou škodní komise Mgr. Kristýnu Polákovou, právničku městského úřadu. 10. srpna Výzva k podání nabídky na akci Technická a dopravní infrastruktura Za Střelnicí II, Lanškroun - II. etapa. Rada města schválila výzvu k podání nabídky - zadávací dokumentaci a seznam obeslaných uchazečů pro veřejnou zakázku na stavební práce zadanou ve zjednodušeném podlimitním řízení pro podání nabídek na akci Technická a dopravní infrastruktura Za Střelnicí II, Lanškroun - II. etapa. Rada dále schválila složení komise pro otevírání obálek a hodnocení nabídek na výše uvedenou veřejnou zakázku ve složení Jiří Zatloukal, Mgr. Oldřich Strnad, lic. Jaroslav Škarka, Vladimír Fryauf, Michaela Vídeňská. Náhradníky této komise jsou Jiří Švarc, Jaroslav Karlík, lic. Tomáš Pavelka, Ing. Pavel Martinec, Ing. Pavel Rittich. Veřejná zakázka Rada města rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky malého rozsahu III. kategorie na dodávky Sociální služby - kolejnicový systém podanou uchazečem: ERI- LENS s. r. o. Souhlas s uložením vodovodní a kanalizační přípojky na ul. Dvořákova - Kaufland Rada města se seznámila s žádostí společnosti ALING, s. r. o. o souhlas s uložením přípojek inženýrských sítí a s doplněním žádosti a souhlasila s uložením vodovodní a kanalizační přípojky do pozemku v majetku města ppč. 3677/31. Společenský dům Rada města se seznámila se Zprávou o provedení stavebně-technického průzkumu objektu Společenského domu v Lanškrouně zpracovanou společností Průzkumy staveb s. r. o. a se zprávou o stavu Společenského domu, čp. 335, ul. Nádražní, předloženou odborem investic a majetku, projednala vyjádření nájemce restaurace a sálu Tomáše Lepina, ohledně dalšího provozu Společenského domu a rozhodla: - ukončit ke dni provoz a pronájem všech nebytových prostor v objektu čp. 335, ul. Nádražní - ke dni vypovědět smlouvu o nájmu restaurace a sálu v suterénu a přízemí domu čp. 335, ul. Nádražní nájemci Tomáši Lepinovi s tím, že smluvní vztah bude ukončen ke dni ke dni ukončit dohodou smlouvu o nájmu pozemku ppč. 1839/3 nájemci Tomáši Lepinovi s tím, že smluvní vztah bude ukončen ke dni ke dni vypovědět smlouvu o výpůjčce nebytových prostor ve II. nadzemním podlaží domu čp. 335, ul. Nádražní příspěvkové organizaci Kulturní centrum Lanškroun s tím, že smluvní vztah bude ukončen ke dni Veřejné WC Rada města se v rámci oznámení o výběrovém řízení na provozovatele veřejných WC seznámila s doručenými žádostmi Miriam Svojanovské, Pavla Pirkla, Obchodní a úklidová firma a Jiřího Černého, o provozování veřejných WC v ulici T. G. Masaryka a veřejných WC v přístavbě restaurace na koupališti v Lanškrouně, stanovila pořadí zájemců, rozhodla pověřit provozem výše uvedených WC Jiřího Černého za měsíční odměnu ve výši Kč 9.750,-- a uložila odboru investic a majetku předložit radě města návrh příslušné smlouvy. Rozpočtová opatření Rada města schválila rozpočtové opatření: - přijetí dotace ve výši Kč ,-- v oblasti podpory - Zvyšování kvality ve vzdělávání a poskytnutí příspěvku na provoz ve výši Kč ,-- příspěvkové organizaci Základní škola Lanškroun, Bedřicha Smetany přijetí dotace ve výši Kč ,-- v oblasti podpory - Zvyšování kvality ve vzdělávání a poskytnutí příspěvku na provoz ve výši Kč ,-- příspěvkové organizaci Základní škola Lanškroun, náměstí Aloise Jiráska 139. Pojištění majetku Rada města Lanškroun projednala podnět odboru investic a majetku k pojištění zámeckých zahrad a rozhodla o uzavření Dodatku č. 18 k Pojistné smlouvě se společností Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance. Dar městu Rada města Lanškroun projednala podnět kanceláře starosty a tajemníka k uzavření darovací smlouvy s Mgr. Jakubem Rajnochem a rozhodla o uzavření darovací smlouvy, jejímž předmětem je darování sochy převrhnutého kávového šálku v nadživotní velikosti (výška 1,3 m), který je instalován v zámeckých zahradách, městu Lanškroun. Účast na konferenci Realizace strategií sociálního podnikání Rada města Lanškroun projednala opakovanou nabídku k účasti zástupců města na konferenci Implementation of social entrepreneurial strategies (Realizace strategií sociálního podnikání) pořádané v italském městě Celleno v termínu od 10. do a rozhodla o tom, že město bude partnerem konference a uložila kanceláři starosty a tajemníka oslovit možné účastníky konference z řad zástupců úřadu, samosprávy, neziskových organizací a místních firem za podmínek dohodnutých na jednání rady města. Souhlas s připojením odběrného elektrického zařízení v budově radnice Rada města Lanškroun schválila uzavření smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení v budově radnice k distribuční soustavě do napěťové hladiny 0,4 kv s ČEZ Distribuce, a. s. Není-li uvedeno jinak, všechny zmíněné pozemky se nachází v katastrálním území Lanškroun. Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Termín příštího jednání rady města je stanoven na 24. srpna, další pak na 7. září. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka Farmářské trhy v Lanškrouně stále běží Sezóna farmářských trhů na nám. J.M. Marků v Lanškrouně odstartovala již v březnu a stále běží. Trhy jsou otevřeny každý sudý pátek od 8:00 do 16:00 hodin. Konkrétní termíny otevření trhů jsou zveřejněny v kalendáři akcí na oficiálních webových stránkách města Lanškroun (www. lanskroun.eu). Nabídka je bohatá a je postupně obměňována podle aktuálního ročního období. Již tradičním sortimentem jsou mléčné výrobky přímo z farmy, různé včelí produkty, krkonošské sirupy, rozličné výrobky z rakytníku, bačovské a holandské sýry, uzeniny všeho druhu a zabíjačkové speciality, koření, sušené a kandované ovoce, valašské frgále, výrobky zdravé výživy, domácí rybízové víno, králičí maso, zelenina, jablka, dřevěné výrobky a hračky, zahradnické potřeby. V letním období je v nabídce stánků i čerstvé ovoce, aktuálně například dozrávající borůvky. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka

13 RADNICE Nový centrální sběrný dvůr v Lanškrouně bude stát do konce tohoto roku Letní investiční akce ve školních zařízeních v Lanškrouně K vybudování centrálního sběrného dvora (CSD) se využije část prostranství v bezprostřední sousedství administrativní budovy Technických služeb čp. 33 v ul. Nádražní. I přes úvodní zdržení, původně se měla zahájit výstavba již v lednu tohoto roku, bude výstavba CSD dokončena do listopadu a proúčtována do konce roku Zhotovitel stavby i dodavatelské firmy byly vybrány již v minulém roce. Výše poskytnuté dotace je 10,4 milionů a celkové náklady se vyšplhají na 14 milionů. Smlouva s poskytovatelem dotace, která plyne z evropských zdrojů Operačního programu Životní prostředí (Oblast podpory Zkvalitnění nakládání s odpady), byla podepsána na konci července. Realizační firmě Profistav Litomyšl a.s. byla stavba předána minulý týden a nyní probíhají přípravné práce. Nový sběrný dvůr bude sloužit obyvatelům města a blízkého okolí a podnikatelským subjektům zapojeným do systému odpadového hospodářství města. Na sběrný dvůr bude možné odkládat všechny druhy odpadů. K výstavbě centrálního sběrného dvora se i vyjádřil Ing. Lukáš Pražan, vedoucí odboru investic a majetku: Jsem rád, že se nám i přes administrativní zdržení podařilo zahájit výstavbu a sběrný dvůr bude podle původního plánu dokončen ještě v tomto roce. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka Prázdniny jsou tím pravým časem pro údržbu, rekonstrukci či úpravu škol a školních budov. Ani město Lanškroun nechce čas prázdných školních lavic jen tak promarnit a v letošním roce se pustilo hned do několika stavebních úprav ve školách. Z těch rozsáhlejších se jedná o akci rekonstrukce kotelny Základní školy Smetanova Lanškroun. Jde o celkovou rekonstrukci stávající kotelny, která bude nově vybavena třemi novými kotly značky Buderus. Dále zde bude zazděn původní vchod do dvora, vyspravena původní podlaha a budou namontovány nové elektrické rozvody. Náklady na rekonstrukci dosahují částky 845 tis. Kč. Realizaci rekonstrukce zajišťuje firma Megatop s.r.o. Další akce nese název ZŠ Jiráskova sociální zařízení školní jídelny. Prováděné stavební úpravy se týkají zejména sociálního zázemí jídelny (WC chlapci, WC dívky, WC personál) v budově základní školy čp. 80 nám. J. M. Marků. Opraveny budou omítky, dlažba, obklady, rozvody vody, kanalizace, elektroinstalace, vzduchotechnika. Celková cena investice je 468 tis. Kč. Stavební úpravy provádí firma Bromach spol. s.r.o. V budově Základní školy Dobrovského v ul. Dobrovského probíhá rekonstrukce bytu školníka. Zde budou vystavěny nové příčky, položena nová podlaha a zhotoven zavěšený zateplený podhled ze sádrokartonových desek. Celkové náklady na rekonstrukci činí 966 tis. Kč. Realizaci rekonstrukce zajišťuje firma Bromach spol. s.r.o. Stavební úpravy probíhají také v budově Gymnázia Lanškroun na nám. J. M. Marků. Původní byt v přízemí budovy určený pro školníka bude přestavěn na knihovnu a studovnu pro žáky gymnázia. Odstraněny budou nevyhovující příčky, opraveny podlahy, na které bude položena keramická dlažba a kryty PVC. Dále bude zhotoven snížený podhled a vybudována nová elektroinstalace. Náklady na přestavbu činí 573 tis. Kč. Přestavbu provádí firma Drup Lanškroun s.r.o. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka Lanškroun zveřejní smlouvy a faktury na internetu Město Lanškroun se připojí k městům, která zveřejňují své smlouvy a faktury na internetu. V pondělí o tom rozhodli lanškrounští radní. Smlouvy a faktury nebude zveřejňovat pouze město, ale i jeho obchodní společnosti Technické služby Lanškroun, s.r.o. a Městský bytový podnik Lanškroun, s.r.o. Nově uzavřené smlouvy a faktury zveřejní pracovníci městského úřadu, nebo obchodních společností, do 7 dnů v Centrálním registru smluv Ministerstva vnitra ČR. Kromě nově uzavřených smluv se v registru postupně objeví i smlouvy uzavřené od Zveřejnění smluv a faktur je základním prvkem transparentnosti. Město nakládá s veřejnými prostředky, a proto musí být veškeré výdaje veřejné. Občané uvidí po několika kliknutích na webu všechny smlouvy a faktury a nebudou o ně muset složitě žádat, řekl ke schválenému usnesení zastupitel Matěj Brýdl, který usnesení navrhl. Povinnost zveřejňovat smlouvy zatím není stanovena zákonem. Přesto smlouvy dobrovolně zveřejňuje několik měst například Opava, Semily, nebo Mělník. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka Práce na přírodním dětském hřišti v Dolním Třešňovci jsou v plném proudu Děti z Dolního Třešňovce a jejich kamarádi, kteří navštěvují místí základní a mateřskou školu se konečně dočkali. Z výstavbou dětského hřiště, na které již přes rok čekají, se začalo před pár dny. Výběrové řízení na realizaci přírodního dětského hřiště v zahradě při Základní škole a Mateřské škole v Dolním Třešňovci vyhrála brněnská stavební firma 8D o. s., která se na budování dětských hřišť v přírodním stylu specializuje. Smlouva s touto firmou byla podepsána 29. července, staveniště firma převzala 11. srpna V současné době již začala výroba hracích prvků v dílnách firmy. Celé hřiště by mělo být postaveno za 8 týdnů, přičemž celkové náklady se vyšplhají na 2,65 mil. Kč. Na investici je čerpána dotace z evropských fondů Operačního programu Životní prostředí, která pokryje až 90% uznatelných nákladů na stavbu. Nad rámec dotace bude provedeno zrušení nefunkční jímky, ta bude z bezpečnostních důvodů zasypána, a oprava chodníku vedoucího k budovanému hřišti a k hlavnímu vchodu do školy. Hřiště je koncipováno v přírodním stylu, podobnou stavbu tohoto typu lze již teď nalézt například na zahradě Mateřské školy v ulici Wolkerova v Lanškrouně. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka Úpravy na sportovních hřištích v Lanškrouně běží Hřiště na hasičáku Hřiště u koupaliště Hřiště Za Střelnicí Město Lanškroun se rozhodlo podpořit sportovní vyžití ve městě. Záměrem tentokrát není stavba velkého sportovního. Cílem je využít hlavně stávajících hřišť a zrekonstruovat je do podoby bezúdržbových a bezpečných sportovišť, které budou sloužit malým i velkým obyvatelům Lanškrouna pro různorodá sportovní vyžití. Město má v úmyslu budovat především beznákladové herní plochy, plác- ky, na kterých budou moci lidé sportovat, hrát si a aktivně relaxovat, shrnul stručně záměry vedení města Jiří Švarc z odboru investic a majetku. Prvním krokem vpřed je oprava hřiště na hasičáku na ulici Českých bratří. Zde byly zrenovovány fotbalové branky, přemístěny a opraveny basketbalové koše. Bylo zrušeno nebezpečné doskočiště a odstraněn plot. Celkové náklady na renovaci činily 33tis. Kč. Na hřišti na pláži u rybníka Dlouhý byly osazeny nové fotbalové branky. Opravu a osazení realizovaly Technické služby Lanškroun s.r.o. Renovace, osazení a zajištění bezpečnosti fotbalových branek přišlo cca na 3000,-Kč. Nejvýznamnější změny budou provedeny na hřišti Za Střelnicí. Zde je naplánována renovace dvou herních ploch. Ke stávající asfaltové ploše budou připevněny basketbalové koše a nalajnována herní plocha. Dále zde bude zpevněno stávající zatravněné hřiště, pokryto vhodných povrchem a osazeno sloupy na síť, určeno bude především pro hraní nohejbalu. Dvě nové herní plochy tak doplní již stávající zatravněné hřiště na fotbal. Celou zakázku bude realizovat externí firma, poptávka na realizaci již byla zadána. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka

14 HISTORIE Po stopách rodáků z Dolní Čermné a okolí ve Wisconsinu, USA 2. díl Květen 2015 Dolní Čermná 7. května 2015 přijíždí do Dolní Čermné návštěva potomků rodáků z Jižní Dakoty, aby si prohlédla krajinu svých předků. Setkání s nimi podnítil pan Karel Hrodek, který o mé cestě do USA věděl. Návštěva z Ameriky byla jednou z odnoží rodiny Jansů, a já se při exkurzi u firmy HaS potkávám i s panem Vladimírem Jansou z Dolní Čermné, který je jedním z průvodců. Dáváme si potom dostaveníčko a probíráme téma Cherma. Pan Jansa mi půjčuje knížku Pierce County s Heritage, kterou mu kdysi nechala na památku jedna z návštěv rodáků. Listuji v ní a s každou stránkou u mne roste zvědavost, knížka pojednává o původních obyvatelích oblasti Cherma, a byla vydána v roce 1987, tj. v roce ve kterém vyhořel kostel Cherma. Publikace obsahuje vzpomínky přímých potomků vnuků přistěhovalců, kteří v roce 1980 až 1987 ještě žili a podělili se o zážitky ze svého dětství. V knížce jsou také shrnuty některé příběhy, osudy a původ rodin z Cherma včetně dobových fotografií. Využívám tedy tohoto zdroje, abych doplnil své předchozí poznámky a vědomosti a shrnul je v následujících kapitolách. pokračování z LL Z vývoje počtu obyvatel v českých zemích je vidět že počet obyvatel mezi lety 1700 a 1900 se téměř zpětinásobil. Zdroj: DŮVODY EMIGRACE Z předchozích zdrojů se jako hlavní důvod odchodu velkého množství obyvatel z Čech do emigrace v USA uvádí zrušení nevolnictví. Ze vzpomínek potomků rodáků to však není tak jednoznačné, důvodů a souvislostí existovalo podstatně více. V českém prostředí byly projevy nevolnictví postupně odbourávány již během druhé poloviny 18. století. Patent Josefa II. o zrušení nevolnictví byl vydán již v roce 1781, ale týkal se především omezení svobody pohybu, samotná instituce poddanství však zanikla až v roce Další faktory, které mohly mít vliv na rozhodnutí emigrovat, jsou uvedeny níže v chronologickém pořadí: Zprovoznění železnice V srpnu 1845 byla zprovozněna trať Olomouc Praha o délce 250 kilometrů. Roku 1849 byla zprovozněna spojovací trať Brno - Česká Třebová o délce 90 kilometrů, s 11 tunely. Existence pravidelného vlakového spojení umožnila a podstatně zjednodušila migraci obyvatel Prusko-rakouská válka Prusko-rakouská válka byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku. Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a pruské hegemonii v Severoněmeckém spolku, což byl krok vedoucí k sjednocení Německa a jeho maloněmecké řešení s vyloučením Rakouska. Útrapy války včetně šíření nemocí se bezprostředně dotklo i oblasti východních Čech Rakousko-uherské vyrovnání byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království. Země byla rozdělena na dvě oblasti Předlitavsko a Zalitavsko. Toto rozdělení bylo považováno za akt zrady vůči slovanským národům na území tehdejšího Rakouska a z něj pramenící pocit útlaku Slovanů konec občanské války v USA Sever se během války změnil z agrárně-průmyslové země v zemi s industriálním systémem a jednotným trhem. Průmysl zde zažil obrovský růst díky vládním vojenským zakázkám došlo ke zvýšení výroby železa, zvýšila se těžba uhlí, rostl zbrojní, strojírenský a textilní průmysl. Válečné úsilí vyžadovalo neprodlené zavádění nových vynálezů do výroby a také do zemědělství, kde chyběla pracovní síla. Na farmách v Unii se tak začaly objevovat zcela nové stroje jako mlátičky obilí a otočné pluhy. Válka však také odpuzovala další vlny přistěhovalců a tím Sever přicházel o levnou pracovní sílu. Po skončení války v roce 1867 byl velký nedostatek pracovních sil potřebných k obnově válkou zničené země. Náboženské a charitativní organizace prostřednictvím svých evropských poboček aktivně nabízely příležitost k emigraci evropských obyvatel do USA ustanovení všeobecné branné povinnosti v Rakousku-Uhersku Branný zákon z roku 1868 zavedl všeobecnou brannou povinnost. Od té doby se povinná vojenská služba v českých zemích týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři. Potom následovalo sedm let zálohy a dva roky v takzvané zeměbraně. Celkem tedy závazek na dvanáct až třináct let pro službu v R-U armádě Krach na vídeňské burze Krach na vídeňské burze byl velký burzovní krach, ke kterému došlo 9. května Ke vzniku samotného krachu přispěl neúspěch velké hospodářské výstavy ve Vídni, kam místo očekávaných 20 milionů návštěvníků přijelo pouze 7 milionů návštěvníků, mimo jiné i z důvodu epidemie cholery. 8. května zkrachovalo 100 společností a kurzové ztráty dosahovaly 300 milionů zlatých. Následujícího dne, v pátek 9. května 1873 došlo k pádu celého trhu. Příčiny krachu však byly mnohem hlubší. Krach na vídeňské burze spolu s americkou železniční krizí odstartovaly do té doby největší ekonomickou recesi světa. Postiženy byly hlavně průmyslové a železniční společnosti. Např. v českých zemích došlo k propadu výroby surového železa o 65 %, postiženo bylo též strojírenství. Krize odeznívá až kolem roku Následkem krachu na burze došlo k prudkému nárůstu nezaměstnanosti, uvádí se, že až třetina lidí pracujících v té době v průmyslu přišla o zaměstnání. Růst počtu obyvatel Od 17. století v našich zemích poměrně prudce rostl počet obyvatel, bylo zvykem zakládat početné, velké rodiny. Se zlepšujícími se životními podmínkami a lékařskou péčí začala klesat i dětská úmrtnost, a doba života se prodlužovala. V našich dnešních měřítkách byla sice dětská úmrtnost stále děsivě veliká, ale velký počet dětí v rodinách tento úbytek nahrazoval. A tak v polovině 19. století pokračoval rychlý nárůst obyvatel, které bylo na omezené půdě v málo produktivním hospodaření čím dál obtížnější uživit. Vlna českých imigrantů do USA gradovala mezi lety 1880 a 1890, důvody emigrace vzhledem k výše uvedeným faktům mohly být individuální dle situace konkrétních rodin, jak pod vlivem změn společenských, tak ekonomických nebo sociálních. Řada emigrantů ihned po příjezdu do USA žádala o americké občanství, aby získala volební právo, které ve většině případů v Českých zemích neměla. Další svobodou bylo právo nosit zbraň a lovit zvěř, což v Evropě bylo pouze výsadou šlechty a vládnoucích vrstev. Získání pocitu svobody bylo pro emigranty jednou z největších motivací k cestě za novým životem i za cenu nejisté budoucnosti. Dle vzpomínek potomků emigrantů však největším důvodem emigrace byl nedostatek půdy, který neumožňoval obživu velkých rodin při prudkém nárůstu počtu obyvatelstva, a tak se rodiny vydávaly do míst, kde byl půdy dostatek. Historie Českého osídlení Cherma (podle Alfreda Falteiska a Anny Matzkové Černohousové) Místo, kterému se začalo říkat Cherma nebo České osídlení bylo původně nazýváno Donegal, jak jej nazvali nejstarší osadníci z Irska. Území mezi městy River Falls a Prescott nepatřilo mezi nejvýnosnější vzhledem k americkým standardům, ale krajina připomínala Irům jejich mateřskou zem a proto si ji oblíbili. Stopy Irů lze nalézt v řadě slavných místních rodin dodnes. Je také zajímavé kolik českých dívek se později za Iry provdalo. Podobnost krajiny s jejich

15 HISTORIE mateřskou zemí bylo také důvodem, proč se zde usadily první rodiny z Českých zemí, zejména z okolí Čermné a Lanškrouna. V polovině 19. století, když přicházeli první osadníci z Čech, byla krajina téměř pokryta lesy a křižována jednoduchými lesními cestami s rostoucí trávou uprostřed, které se kůň táhnoucí vůz mohl kdykoliv napást. V krajině nebyly žádné hluboké rokle ani nepřístupné strže, jen několik říček se svěží vodou se klikatilo zalesněným územím. Země byla levná a vlivem rozšiřování železnice se postupně otvírala nově příchozím. Mezi 70. a 80. lety 19tého století sem přijíždí první skupiny rodin z Českých zemí, které mezi sebou měly příbuzenské vazby. Snaží se postupně tvrdou prací obdělávat zem, stavějí si první jednoduché chatrče či využívají Práce na zúrodňování půdy bratry Johnsonovými Jansovými v roce 1905 opuštěné přístřešky po předchozích osadnících. České země patřily k nejrozvinutějším oblastem Evropy, imigranti měli relativně vysokou úroveň vzdělání a dovedností. Pouze 3% Čechů v Rakousku bylo negramotných, což bylo nejnižší číslo v celé monarchii. Češi zvláště činy, takže koncem 70. let 20. století už těmito jazyky nebyl schopen nikdo mluvit ani číst. Nicméně ve městech existovaly ještě po dlouho dobu různé společenské, sportovní nebo gymnastické kluby, které udržovaly vazby v komunitě. První emigranti přijížděli do Ameriky Česká kapela na kostelní zahradě v roce 1918 u příležitosti zlaté svatby Joe Kordoského ve složení: zadní řada: Frank Švec, Anton Nacházel, Vince Merta, John Pecháček, vpředu: P.Zesbaugh, Nick Švec, Rudolf Merta, Adolf Kordoský. vynikali tvořivostí v literatuře a hudbě. Byli popisováni jako rovnoprávní demokraté kritičtí a nedůvěřiví k vyšším vrstvám Rakouské monarchie. Jako důsledek dlouhodobé nadvlády Habsburské monarchie měli sklony k rezignaci a pesimismu. I možná proto raději následovali své ideály a vůdce. Po staletí germanizace se u nich projevovala silná loajalita se vším českým. Rodiny, které přicházely, mluvily jak česky tak německy, někteří lidé se hlásili k německé komunitě, ale zde žili v přátelství s českými rodinami a často se vzájemně propojovali sňatky svých potomků. Osadníci z Čech byli zvyklí na tvrdou práci, postupně měnili neobdělanou půdu v prosperující farmy a ovlivňovali svým přístupem a kulturou i okolní města. Později se lidé postupně stěhovali z farem do měst. Rychlá amerikanizace dala zapomenout znalosti češtiny a něm- Kostel Sv. Martina Cherma na nákladních plachetních lodích. Cesta trvala někdy až šest měsíců a příběhy plné bouří, převrácených lodí, kdy vše na palubě znehodnotila slaná voda, a nebylo co jíst se dají shrnout jedním slovem strašlivé. Kdo se do té doby nemodlil, určitě začal. Pozdější osadníci přijížděli na parnících za cca 47 dolarů a cesta trvala asi měsíc. Lidé, kteří byli zvyklí na civilizaci se najednou ocitli v pustině bez kostela, obchodů, měst, sociálního života, kde se do nejbližšího města chodilo minimálně osm kilometrů pěšky. Osadníci, zvyklí na tvrdý život, to ale nesli statečně a nikdo nikdy neřekl, že by se chtěl raději vrátit. V první generaci přistěhovalců se mluvilo česky a přicházející měli velmi dobré vzdělání z domova. V místních školách však v druhé generaci česky žádný z učitelů nerozuměl a velmi často děti do školy vůbec nechodily, protože na farmě bylo tolik práce, že musely každý den pomáhat. Teprve ve třetí generaci již všichni mluvili anglicky a děti chodily pravidelně do školy a získaly potřebné vzdělání, o které druhá generace přišla. Rozšíření dráhy přineslo do kraje práci, výměnu zboží a prosperitu. Zpočátku ale cena lístku vlakem do města byla vysoká, deset centů za jednu jízdu a (denní mzda na pile byla sedmdesát centů až dolar), tak se stejně většinou chodilo pěšky nebo když měl člověk štěstí, tak se svezl s nějakým povozem nebo na koni. Večery lidé trávili nad kartami při osvětlení petrolejových lamp, velkou událostí pro dámy bylo v zimě draní peří, tato tradice se udržela až do roku Je potřeba také zmínit, že se hodně lovilo, v okolí byli jeleni a bažanti vzácně, ale králíků bylo neomezeně a když táhly divoké kačeny, tak byla obloha doslova černá, kam až oko dohlédlo. Počet českých usedlíků v oblasti Cherma na konci 19. století rychle rostl. Do nejbližšího kostela Big River to bylo z farem často kolem osmi kilometrů. Tuto cestu každý týden absolvovaly rodiny včetně malých dětí a starců pěšky, jelikož nebylo jiného způsobu dopravy. Bylo tedy evidentní, že je potřeba stavby nového kostela, a proto byl v roce 1893 postaven a vysvěcen nový dřevěný kostel sv. Martina v Cherma. Kostel náležel k farnosti kostela Big River, ze kterého docházel farář v týdnu a později i každou druhou neděli sloužit mše. Kostel sv. Martina se postupně stal centrem života českých osadníků, zde se setkávali a trávili společně významné události. V komunitě bylo zvykem se několikrát do roka scházet ke společným modlitbám, nejdříve u nějakého hostitele doma, později před kostelem. Nejvýznamnějším svátkem pak byl svátek zasvěcení kostela, tj. na sv. Martina, 11. listopadu. Ve dvacátých letech 20. století se začala komunita skládat na stavbu nového, většího kostela s farou, která by umožňovala jednak stabilní víkendové bohoslužby a také občasné ubytování poutníkům. Nakonec byly postaveny pouze základy nového kostela vedle kostela původního. Vlivem růstu automobilismu se potřeba stavby nového kostela ale postupně vytrácela. Betonové základy kostela pak sloužily jako pódium při společenských akcích, na kterých se každou druhou neděli komunita setkávala. Na takovýchto akcích hrála místní česká kapela a pekly se tradiční koláče. Akce se postupem doby staly v kraji velmi známé a lákaly tisíce lidí k tradičnímu dýchánku nedělního od-

16 HISTORIE poledne. Jídlo se připravovalo doma, v případně špatného počasí se stavěly kolem kostela plátěné stany. V kraji se stala česká kapela velmi známá, při těchto akcích i dalších přehlídkách a parádách hrála k tanci i poslechu Walz, Čtverylku apod. Kostel v roce 1987 vyhořel, z básně Jacqeliny West se dozvídáme příběh o tom, že byl určen k demolici a že jej zapálila jedna ze starších českých osadnic, která se pravděpodobně nedokázala s faktem demolice smířit. Kniha Pierce County Heritage, ze které zde v druhém díle čerpám většinu informací, byla napsána v roce 1987 tj. ještě když kostel sv. Martina stál. Teta Mery Cernohous se zmiňuje o odchodu místního faráře Otce Kirina v roce 1987 do důchodu a budoucnost sv. Martina tak závisí na tom, zda farnost Big River najde vhodnou náhradu. Neznáme další podrobnosti, a tak můžeme spekulovat, že dřevěný kostelík už asi nebyl v dobrém technickém stavu. V okolí se už dávno česky nehovořilo a většina z potomků starousedlíků se již přestěhovala do okolních měst. Fakt, že odešel farář, který po mnoho let sloužil u sv. Martina, mohl být tím finálním rozhodnutím o demolici kostela. Díky zmiňované knize se nám alespoň dochovalo několik fotografií včetně interiéru a oltáře. Rodiny v oblasti Cherma pocházející z Českých zemí CHARAKTERISTIKA RODIN V OBLASTI CHERMA: Katolické rodiny hovořící česky nebo německy Početné rodiny Takřka pravidlem bylo, že nejstarší syn nesl jméno po dědovi z otcovy strany a druhý syn po otci. Velmi často nejstarší dcera nesla jméno po babičce z matčiny strany, druhá dcera jméno po babičce z otcovy strany a až třetí dcera po matce. Ostatní děti získávaly jména podle svatého v den, kdy se narodily. Všeobecně byly svátky slaveny jako větší událost než vlastní narozeniny. Většina emigrantů udržovala kontakt s příbuznými v Českých zemích a posílala si množství pohlednic a dopisů. Adaptace na podmínky Nového světa byla složitá zvláště pro muže. Většina z nich se nemohla uplatnit v řemeslech a dovednostech, ve kterých si získali uznání v Čechách, a navíc jim chyběla každodenní komunikace s ostatními muži, na kterou byli zvyklí. Tato frustrace je evidentní z velkého počtu sebevražd mužů- -emigrantů, české komunity patřily mezi emigranty s rekordním počtem sebevražd mužů. Velmi vážným problémem byla tuberkulóza, v těžkých životních podmínkách emigrantů byl její výskyt větší než v Evropě. Rodiny si často poangličťovali jména např. Jansa-Johnson, Brokeš- -Brook Dívky se vdávaly kolem věku 19ti let První rodina, která přišla do této oblasti, byla rodina Josefa Kordovského v roce Usadila se v místě, na kterém byl později postaven kostel Cherma. V roce 1874 přijeli Falteiskovi, Tylerovi, Pecháčkovi a Jansovi. V roce 1881 přišel Ignatius Brooks (Brokeš), Janišovi, rodina Voleských, Wenzel Matzek a Adolf Bartoš se syny. V roce 1892 pak Janovcovi, Dvořákovi, Smolíkovi, Andrlovi, Nacházelovi a Motlovi. ABECEDNÍ SEZNAM RODIN A DOCHOVANÉ ZÁZNAMY O JEJICH PŘÍJEZDU DO AMERIKY Andrle, Andrlie, Anderle, Andersch František Frank Anderle přišel z Heřmanic 12. května 1882 následován Petrem Anderlem, který v roce 1888 koupil farmu. Rodina mluvila česky. Petr poslal peníze do Čech bratrům, aby ho následovali, ale ti je utratili za jiné věci a do Ameriky nikdy nepřijeli, tím byl kontakt přerušen. Appl, Apple, Appel Pavel Paul Appl přišel z Lanškrouna a v Americe se oženil v roce V roce 1880 byla jeho žena nalezena mrtvá, údajně umrzla. Paul byl odsouzen na 14let za vraždu, ke které se nikdy nedoznal. Děti byly svěřeny do opatrovnictví. Rodina Petra Anderleho v roce 1911 Bartoš, Bartosh, Bartose Německy mluvící rodina, která přišla do komunity z Česka nebo Rakouska již kolem roku Brokeš, Brooks, Brokash Ignatius Brokeš/Brooks přišel v roce 1878 do Texasu, kde se dva roky živil jako řezník za velmi slušný plat dva a půl dolaru denně. Nesnášel však dobře teplé a vlhké klima Texasu, a tak se poté přestěhoval do Cherma. Denně docházel pěšky do Prescottu pracovat na pile za 75 centů. Denně se pak za tmy vracel domů. Dejmal František Dejmal byl pekařem a dojížděl do práce do St. Paul. Dvořák Josef Dvořák přišel se svou ženou v roce Joe Dvořák který přišel do USA později kolem roku 1900 se narodil v roce 1871 ve Sloupnici. Dušek, Duschek, Dushek, Ducek Jan Dušek přišel do USA s rodinou v roce Celá rodina doma mluvila česky, stará paní Anna ( ) se nikdy anglicky nenaučila a s dětmi mluvila celý život pouze česky. Falteisek, Falteseic, Falteseik František a Karolína Falteiskovi přišli s dalšími členy rodiny z Čermné v roce Další příbuzné rodiny je následovaly v roce Fisher Edward Fisher se narodil v Lanškrouně a do USA přicestoval v roce 1902 za svým strýcem Wenzelem Gregorem. Gregor Jan Hrdina s rodinou před svým domem v roce 1911 Wenzel Gregor pocházel z Dolního Třešňovce (Niederjohnsdorf), v Rakousku sloužil v armádě jako střelmistr a lovčí ve družině císaře Franze Josefa. Po propuštění z armády odjel do USA, kde se se svými osmi dětmi usadil na farmě. Wenzelova rodina mluvila doma německy. Hrdina, Hardina Frank Hrdina odjel z Lanškrouna v roce V Cherma se v roce 1896 oženil s Annou Pecháčkovou a měli tři dcery. Doma mluvili česky. Jána, Jana František Jána pocházel z Jakubovic a do USA přijel 16tého srpna 1890 přes New York. Jeho žena a dcera ho následovaly až v roce V roce 1922 se přestěhoval za příbuznými do St.Louis, v roce 1928 se po smrti manželky vrací do oblasti Cherma. Trpí tuberkulózou a na radu doktora se uchyluje do sanatoria. Zde se ale ukazuje jedna z těžkostí seniorů přistěhovalců, v sanatoriu nikdo nemluví německy ani česky a tak trpí samotou. Po dohodě s doktorem nachází útočiště u svého synovce Johna Merty, který mu zbudoval u svého stavení malý vejminek. Janovec Josef a Anna Janovcovi přijeli se svými čtyřmi dětmi do USA v roce 1892 z Čermné. Anna porodila celkem devět dětí, z nichž 3 zemřely do roku Jansa, Johnson Jansovi z Čermné (Bohmishe Rothwasser) tvořili dvě velké rodiny, které postupně přijížděly do Spojených států od roku Po prvních deseti letech si začali neformálně říkat Johnson, což bylo pro místní anglickou komunitu snažší, oficiální dokumenty však podepisovali stále jako Jansa. Jejich dcery tuto praxi částečně změnily, pracovaly totiž ve větším městě Minneapolis a zjistily, že jméno Johnson je příliš časté a tak se vrátily k používání příjmení Jansa. Doma Jansovi mluvili buď česky, nebo německy, co by dominantnějším jazykem. Jejich děti ale většinou inklinovaly k češtině, a když se později sešla větší rodina, byla ještě po dlouhých letech používána čeština jako neformální jazyk, přestože se už dávno v domácnostech mluvilo anglicky. Franz Jansa pracoval 11let jako kovář, z chudých začátků se vypracoval a koupil farmu. Byl to jeden z úspěšných příběhů, který se rychle šířil doma v Evropě a motivoval další k emigraci do USA. Manželka pana Franze Jansy celý příběh popsala v dopisech do Čermné a přesvědčila své rodiče, aby je následovaly. Kolář, Kolar Václav Kolář známý rovněž jako James se oženil s Annou Falteiskovou v roce 1871 a do USA se vydal v roce Anna byla sestrou Františka a Josefa Falteiskových. Kordovský, Kordovsky, Kordosky Joe a Anna Kordovští přišli do Wisconsinu v roce 1869 ze Sedlic u Humpolce, po krátkém pobytu ve Watertownu u příbuzných se pře-

17 HISTORIE Rodina Františka Falteiska v roce 1892 Rodina Petra Jansy kolem roku 1896 Rodina Karla Pecháčka v roce 1897 stěhovali do Cherma. Po příchodu vybudovali zděný dům s kamenným základem, tak jak byli zvyklí z Čech, ostatní udivila vyspělá technika stavby, kdy zacházeli velmi lehce i s mohutnými kamennými bloky. Po mnoho let chodili časně ráno do práce v Big River vzdálené 8 km, a protože neexistoval jiný způsob dopravy, nosili všechen nákup a potřebné věci v rukách. V neděli chodili i s dětmi stejnou vzdálenost do kostela Big River. Kordovští byli velcí propagátoři stavby kostela sv. Martina, první svatba v kostele postaveném v roce 1893 byla jejich syna. Joe Kordovský si v blízkosti kostela zřídil malý krámek s nejnutnějšími potřebami, který byl v provozu až do roku Kordoští mluvili plynně jak německy, tak česky. Bratr Frank Kordovský, který přišel ze Sedlic 29. června 1900, pomáhal jako kameník, ale mimo jiné se zajímal o šlechtění jabloní a v komunitě pomáhal jako sadař. Kratochvil, Kateravild, František Kratochvíl přišel do spojených států v roce 1870 a v roce 1895 se oženil s o 12let mladší Annou Vackovou, která přijela v roce Kusílek, Isaak a Františka Kusílkovi z Ostrova (Michelsdorf) byli oddáni v roce 1867 a do USA emigrovali 15tého listopadu Měli společně osm dětí, z nichž do roku 1900 tři děti zemřely na tuberkulózu. Starší děti mluvily doma česky, až když mladší děti vyrostly, přešla rodina na angličtinu. Všechny děti se narodily doma za asistence doktora. Kvapil, Kwapel Kvapilové přišly do USA 6. června 1907 z Litomyšle. Prostředí Cherma se jim zdálo teplé a suché a usadili se zde jako farmáři. Doma mluvili česky, ale postupem času byla čeština vytlačena angličtinou a mladší děti již hovořily anglicky. Sofie Kvapilová zemřela měsíc po narození dcery Anny. Amélie a Josef Dvořákovi, kteří neměli vlastní děti, se jí ujali a vychovali ji. Sofie Kvapilová byla švagrovou Wenzela Matzka. Mareš, Maresh Vincent a Johana Marešovi emigrovali spolu se svými čtyřmi dětmi z Čermné, kraj Chrudim, tj Čermné nad Orlicí, v roce Vincent Mareš byl původním povoláním švec a své nářadí si přivezl do Ameriky. Své rodině i sousedům pravidelně opravoval boty. Matzek, Marsik, Masik, Matzik, Motzeik, Motzek Wentzel Matzek přišel do USA v roce 1880 za svým strýcem Vincenzem Matzkem původem ze Sloupnice. Merta, Marta Jan John Merta imigroval do Ameriky v roce 1887 s větší skupinou Čechů. Nejdříve pracoval čtyři roky v St.Louis ve strojírenském průmyslu, a poté sloužil přes čtyři roky v armádě. S manželkou Mollie měli svatbu v roce 1899 a koupili od Josefa Falteiska farmu v Cherma, na které hospodařili po dalších 53 let. Děti byly doma učeny češtině. Druhá rodina Mertů pocházela z Čermné. Anna a Vincenc Mertovi byli oddáni v Čermné v roce 1870 a emigrovali v roce 1896, kdy následovali svého syna, který žil v Americe o čtyři roky dříve. Doma se mluvilo česky. Motl František Frank Motl imigroval 2. listopadu 1874, Albína v roce 1868, potkali se v Minnesotě a v roce 1881 měli svatbu. Nachazel Rodina Nacházelových pocházela z Tábora a přišla do USA před rokem Doma mluvili většinou česky, otec plynně hovořil jak německy tak česky. Pecháček, Pechacek Karel a jeho žena Anna měli svatbu 17. srpna 1870 v Čermné, do Ameriky přijeli v roce 1873 a nejprve se usadili v okolí Watertown. V roce 1881 se přestěhovali do oblasti Cherma. Karel byl povoláním kameník a tuto práci vykonával i v Americe. Dalšími z Pecháčků byl Josef Pecháček, který přišel z Čermné 1. července 1880 a František Frank Pecháček, ten přijel spolu se svými rodiči a sestrou. Rodina mluvila doma česky, až do doby, kdy šly děti do školy, poté mezi sebou mluvily anglicky. Nicolas a Victoria Pecháčkovi měli jedinou dceru dosti pozdě, ve svých 38 letech. Zemřeli během dvou dní po sobě, když malé dceři Mary Victorii bylo dva a půl roku. Mary vyrostla u příbuzných a svého strýce Josefa Pecháčka. Vincenc Pecháček, který se rovněž usadil v Cherma v USA, žil v Čermné ještě v roce 1887 spolu se svou početnou rodinou. S manželkou Františkou byli oddáni v roce Josef Pecháček přišel do Ameriky v roce 1886 ještě před svými rodiči a mladšími sourozenci. Jeho žena Anna Falteisková přišla do USA se svými rodiči v roce S Josefem měli svatbu v roce Falteiskovi byli druhou rodinou, která se přesunula do oblasti českých osadníků Cherma. Josef s Annou měli jedenáct dětí, z nichž devět se dožilo dospělosti. Oba hovořili česky, Anna navíc ještě německy. S dětmi do školního věku mluvili česky. Frank František Pecháček a Antonie rozená Petersová zemřeli ve čtyřiceti letech na tuberkulózu, o děti se postarala babička Petersová. Roller Josef Roller přišel do USA z Heřmanic v roce Původně se usadil v Texasu a pracoval na farmě u černošského majitele. Po čtyřech letech odjel na krátkou návštěvu do Čech a po návratu se usadil v Cherma. Domácím jazykem byla čeština, která se používala, než šly děti do školy, a poté se postupně změnila na angličtinu. Smolík, Smolik John Smolík byl krejčím, do oblasti Cherma přicestoval s rodinou v roce 1886 nebo Švec, Svec Josef a Anna se narodili v Čermné v Čechách. Josef byl kovářem a muzikantem. Spolu se svou ženou Annou Janovcovou přijeli do Ameriky 20. července Spolu měli třináct dětí, z nichž se dospělosti dožilo pouze šest. Sedm zemřelo před dovršením osmi let. Čtyři zemřely na epidemie ještě v Čechách, dvě cestou na lodi. Doma mluvili česky. Synové Dominik a Frank, kteří přijeli s rodiči, sloužili v armádě a poté se stali muzikanty českého bandu v Cherma.

18 HISTORIE Tayerle, Tjarlie, Tyler, Tayerle, Tajerle, Tairle Petr přišel se svým otcem 27. listopadu 1888 z Čermné. Jeho žena Annie pocházela ze Sloupnice. Voleský, Volesky Anton přišel do spojených států ze Sloupnice v roce 1889 se svou ženou Annou, která byla sestrou Wenzela Matzka. Doma mluvili česky. Oba uměli také německy a časem, když šly děti do školy, se naučili anglicky. Yanish,Janish,Janis,Janisch Rodina Janishova přišla do USA v roce Několik let žila v Texasu než odešla do oblasti Cherma v roce 1882 nebo Ze vzpomínek Osadníků PRVNÍ VÝPRAVY Jak uvedeno v předchozích kapitolách, vlna odchodů obyvatel z Lanškrounska (i z celé Moravy) do Ameriky byla významnou měrou způsobena aktivitou nepomuckého rodáka Josefa Lidumila Lešikara. Tento opomíjený národní buditel uveřejnil v Moravských listech dopisy evangelického faráře J.E.Bergmana svým přátelům, ve kterých velebil život v Texasu. Řada rodin, které se ocitli v životní nouzi, se právě po 1852, které byly otištěny v Moravských listech (zde vybírám z textu): Milý, drahý otče a všichni přátelé! Naše cesta byla jak již známo pro nás všechny velice nešťastná. Příčina byla ta, že jsme se vydali na převoz anglickou lodí, která patřila společnosti Victoria a jen výdělek před očima má a život lidský málo aneb nic sobě neváží. My jsme měli vyjednáno písemně v Hamburku, že hotovou stravu a pořádně připravené zdravé pokrmy dostávat budeme, to nám ale v Liverpoolu změnili, anglické kontrakty dali a určili, že si každý své pokrmy strojit má. Tak nám bylo dáváno na moři na celý týden pro jednu osobu 2mázy ovesné a půl unce pšeničné mouky, rýže půl libry stuchlé až zelené, sucharů sice postačitelně, ale takových že jsme je jíst nemohli pro stuchlost, masa soleného, ale byly to samé kosti jen psům vhodné, vody pro jednu dospělou osobu jeden máz, dětem pak polovic, čaj a cukr nebyly k jmenování. Plavba do New Orleansu trvala 9 neděl a my jsme 7 neděl zdraví vydrželi, zatímco 17 Irů zemřelo, pak ale i síla naše ochabla zvláště nedostatkem vody. Děti plakaly žízní a my, jen ze lžíce jsme jim svlažovali rty. Když jsme do Orleansu dorazili bratrovi Karlovi dítě a jěště jiných 7 osob. Nemaje 14dní jídla nalezli jsme zde ovoce podobné ořechům a někteří je požívali. Ovoce to však bylo jedovaté a všichni kdož je byli požili se roznemohli a někteří i následkem toho zemřeli. Konečně dotáhli jsme do Castspringu a podstřeší jsme nalezli a slavili jsme ve velké noci z mrtvých vstání Páně a naše. Bilance výpravy byla opravdu tragická, Z celkového počtu 74 osob dorazilo po 17 týdnech do cíle cesty v Texasu jen 38 lidí. Zklamání ze zpráv bylo doma veliké, netrvalo však dlouho a neodradilo ani další zájemce. Naopak přispělo k lepší organizaci další výpravy rodin z Čermné a okolí, která se v roce 1853 za vedení J. L. Lešikara odhodlala vydat na cestu do Texasu. Během plavby se narodily dvě děti a s nimi výprava čítala celkem 88 lidí. Jednalo se o výpravu 17 čermenských rodin, ke kterým se přidalo dalších 6 rodin nečermenských. Tato druhá výprava byla skutečně šťastnou. Úroveň cestovní společnosti z Brém dokládal fakt, že se na lodi narodily dvě děti a dobře přežily. Dnes musíme ocenit odvahu matek, které se v takové době vydaly na tak dalekou cestu. Proti první výpravě byla zvolena výhodnější trasa s méně přestupy, tím se její Anna Marie Matzek Cernohous řečená teta Jake Lawrence William Pechacek ( ) místo odpočinku: Saint Martins Cemetery, Pierce County, Wisconsin, USA Ke snídani jsme měli horkou vodu, sezónně se solí a česnekem, maso bylo velmi zřídka. Otec vydělával 20 centů denně. Na dvorku jsme jako jediná rodina v okolí měli zděnou pec, kterou užívala celá komunita. V peci se nepeklo klasicky na ohni, dřevo se vložilo do pece hodinu předem, po shoření dřeva se rozžhavený popel vlhkým náčiním přesunul do středu pece a na něj se položil chléb k upečení. Bochník byl zhruba 12 cm vysoký a v průměru měl kolem 60 cm. Kůrka měla více než 3 cm a udržela chleba čerstvý po dobu tří měsíců. Peklo se jednou za 6 týdnů až za dva měsíce. Kresba: Nepomuky č.p.13, kde bydlel J. L. Lešikar přečtení těchto řádků rozhodla k emigraci do Texasu. J. E. Bergman velmi dobře popsal cestu a doporučení jak se dostat do Ameriky, nicméně některé stinné stránky života v Texasu nezmínil, zejména horké a vlhké podnebí a otrokářství. Někteří osadníci pak Texas opouštějí směrem na sever, do svobodnějších států jako byl Wisconsin. První výprava se koncem roku 1851 čítající kolem 80 osob z Nepomuku, Čermné a okolí vydává do Ameriky. Bez účasti J. L. Lešikara postrádala vůdčí osobnost, nedržela se rad J. E. Bergman, podlehla v Hamburku lákavým slibům neseriózního agenta a byla velmi smolná. Výpravu popisuje V. J. Šilar v dopisech z roku tak mimo 7 osob všichni do nemocnice se dostali, tam však bylo velmi nezdravé povětří. V Orleans jsme ztratili manželku mého bratra, mou sestru, bratra mého a dvě dítky jiné. Velmi slabí jsme pokračovali parníkem do Houstonu, a na té cestě zápasil celé odpoledne se smrtí můj nejmladší synáček Vincent, kterého jsme pak pohřbili v Golfu Mexikánském, a bratrovi rovněž dcerka zemřela. Dále jsme se po souši dostat museli slabí, co mouchy rozstonali jsme se opět těžce prý na pomorskou hlavnici, zemřel můj bratr Josef i s dvěma dítkami, moje matka, můj starší a jediný synáček, Ryplovo dítě, Ježkova dceruška, Coufalovi dvě děti, Svatební fotografie Petra Paula Pecháčka cesta zkrátila o 3 týdny. Osadníci v Cherma, Wisconsin Petr Paul Pecháček Narozen: 21. 6, 1882, Čermná, Rakousko-Uhersko Úmrtí: , Wisconsin, USA manželka: Emily Marie Morkes Pechacek ( ) děti: Milton John Pechacek ( ) George Peter Pechacek ( ) Ermin Joseph Pechacek ( ) Anna Marie Matzek Cernohous řečená teta Jake Nrozena: Cherma Úmrtí: Minnesota rodiče: Václav Macek Wenzel Matzek ( ) Tereza Jansová Macková - Theresa Johnson Matzek ( ) manžel: Jacob Edward Cernohous ( ) děti: Lawrence Cernohous ( ) Norman Cernohous ( ) Mabel Gertrude Cernohous Rohl ( ) Martha Cernohous Rohl ( ) Melva Marie Cernohous Straka Keller Raasch ( ) sourozenci: William Matzek ( ) Edward Matzek ( ) Mary A Matzek Winn ( ) John Matzek ( ) Theresa Matzek Tobias ( ) Gertrude Matzek Armbruster ( ) Clara M Matzek Beskar ( ), Alfred W Matzek ( ) Emma G Matzek Johnson ( )

19 HISTORIE Margaret E Matzek Johnson ( ) Alfred Falteisek Narozen: Cherma, Úmrtí: Ellsworth rodiče: Peter Falteisek ( ) Amelie Brooks Falteisková ( ) manželka: Jeanette Dunn Hageman místo odpočinku: Saint Francis Cemetery, Ellsworth, Pierce County, Wisconsin, USA Alfred strávil takřka celý svůj život na farmě. Velkou část svého života věnoval laskavé péči o svou matku. Oženil se až v pozdním věku s Janette Hageman s kterou žil v manželství po dobu 36 let než zemřel ve svých 98 letech. Alfred se věnoval historii svého rodu i osídlení v Cherma a zanechal nám řadu cenných vzpomínek, fotografií a poznatků. VZPOMÍNKY TETY JAKE V ROCE 1980 ANNA TETA JAKE VZPOMÍNÁ: Interiér kostela sv. Martina v Cherma Žila jsem v dobách dobrých i zlých, v mých 89 letech, ale můžu prohlásit, že život je stejně těžký dnes jak byl v roce Kromě všech těch moderních vymožeností se vlastně změnilo jen málo, akorát se vše dnes dělá rychleji. Všichni mají problém se dostat někam dál a hnout se z místa. Můj otec Wenzel Matzek přišel do této země, když mu bylo patnáct. Pozemek v Cherma jsme dostali lev- Anna Matzek, Cernohous s malým vnukem, jejim tátou Václavem Matzkem a synem (v pozadí) Rodina Wenzela Matzka v roce 1912: vzadu: Ed,Mary,John,Theresa,Will, vpředu: Gertie, Anna, Margaret, Wenzel Sr., Emma, Alfred(stojí),matka Theresa a Clara ně, ale obydlí bylo ve velmi špatném stavu trvalo to tři roky, než jsme si postavili nový dům a odešli z těch strašných podmínek. Byla to stará chatrč o dvou místnostech s holou podlahou bez zasklených oken, přes které byla jen přehozená plachta, aby dovnitř nelítaly mouchy. Vodu jsme si museli nosit v cisternách. Stěny byly z nějakých desek, bez izolace, tam byla tak hrozná zima, naše jediná naděje na přežití byla tlustá peřina, kterou jsme se zakrývali, i když se jen sedělo. Když pršelo, byli jsme všichni mokří a při sněžení jsme měli sníh i v místnosti. Bylo nás tam sedm dětí a dva rodiče, po přestěhování do nového domu nám přibili ještě dva sourozenci. Byla jsem jednou z těch, kteří nechodili do školy, musela jsem doma pomáhat rodičům, do školy jsem se dostala jen občas a vždy jsem se začínala učit od začátku, jak já jsem školu milovala, ze všeho nejvíc jsem si přála být ve škole. Ve dvanácti jsem byla ve škole naposledy, myslím že jsem neukončila ani třetí třídu. Všechno jsem se musela naučit sama tím, že jsem to dělala. Mámě jsem doma musela pomáhat hlavně s praním, bylo nás sedm dětí a bylo potřeba ručně vyprat všechno oblečení, aby byli všichni každý den čistě a úhledně oblečení, na to se velmi dbalo. Dnes je to jednoduché - vyžehlíte, poskládáte a je to, ale v té době se jezdilo na koni, na vozíku kde jste se okamžitě zamazali a pak se musíte vypravit do kostela nebo do školy. Nehledě na to, že mýdlo jsme si vyráběli také sami, byla to taková žlutá hrouda a prádlo bylo po ní trochu tvrdší, ale fungovalo to. Tak jak jsme nemuseli do školy tak jsme naopak museli každý týden do kostela na náboženství, které jsme museli dostat do našeho srdce. Cvičení byla v angličtině, ale celý kostel se o tom pak bavil česky. Můj otec měl původně šest krav a jedno až dvě koňská spřežení, postupně jsme se ale rozrůstali a měli jsme 25 krav, které jsem dojila, čistila a dávala jim žrát, takže jsem už nikdy nechodila do školy. Cesty v Cherma byly hrozné, plné šutrů a vždycky hrozilo, že se bryčka převrátí. Dostat se s bryčkou ke kostelu St. Martin to bylo něco, cesta byla do kopce plná velkých kamenů, které se za mokra pěkně smekaly. Když přišla první auta tak to byla také legrace, v roce 1914 jsme si koupili Buick a když jel touhle cestou tak mu zástěrky přeskakovaly o kameny. Na svatého Martina, což byl největší svátek, se všichni Češi scházeli na večeři u někoho doma. Snědlo se všechno jídlo, zpívalo se, tancovalo a hrály se karty až do rána. Jsem rád za tu cestu, na kterou jsem byl vyslán, která mne v mnohém obohatila a přinutila se podívat na ten náš současný svět i z jiného pohledu. Vnímám vzkaz od Anny ( ), která na sklonku života ke mně mluví ze zkušenosti svých 90let těžkého života a velkých změn civilizace. Podle ní se vlastně nic (to podstatné) mezi rokem 1890 a 1980 nezměnilo, doba se jen hodně zrychlila. Lidé před sto lety i nyní mají stále největší problém hnout se z místa, něco obětovat, něčeho se vzdát, opustit vazby citové i pracovní (často i ty nefunkční), překonat obtíže, aby mohli žít volně a svobodně. Dávají tak přednost nesvobodě před svojí nejistotou. A to je vlastně ten klíčový odkaz rodáků, který jsem na mé cestě našel Oni to za pro nás neuvěřitelně těžkých podmínek zvládli, respektive zvládnout museli. Závěr nechám doznít ve vzpomínkách Alfreda Falteiska. Tomáš Zedníček, květen 2015 Dnes, když se postavím před kostel sv.martina v Cherma a zavřu oči, stále to slyším, jak zní od okolích lidí čeština, ržání koňských spřežení a vidím štěstí těch mnoha svateb a smutek pohřbů,...tak jen říkám Děkuji a Bůh Vás všechny ochraňuj. vzpomínka Alfreda Falteiska ( ) v roce 1987

20 KALEIDOSKOP Jarky Staňkové Dlouho jsem přemýšlela, o čemže vůbec ty srpnové Delikatesy napíši a zda-li jsem v tuto chvíli vhodným kandidátem, který může předávat ostatním tipy na různé druhy kulturně-filmovo-knižních delikates ochucených špetkou něčeho jedlého s nezapomenutelnými zážitky. Můj životní kolotoč se totiž točí kolem mé milované roční dcery, mého zaměstnání, které je zároveň mým koníčkem a životním posláním, díky mé starší dceři a také kolem povinností hodných poctivé práce pro ostatní občany. Nemám tedy na kulturu, film a knihy příliš času. Takže pokud bych v rychlosti shrnula tituly, které mi prošly během posledních pár měsíců rukama, jsou to opravdové delikatesy (má ústa se zlehka usmívají). Leporela o zvířátkách a jiné obrázkové knížky střídají v době spánku mé ratolesti několikasetstránkové metodiky a koncepce pro tvorbu důležitých strategických a jiných plánů města, sem tam mám čas nahlédnout do literatury týkající se problematiky poruch autistického spekt- ra. A hle - hned mi vyskočila před očima a v srdci kniha Nedávejte do hrobu motýla živého, kterou vydala Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA) Praha. Kniha je plná autentických příběhů o lidech s autismem, kteří nás učí respektovat odlišnosti a kteří svojí literární tvorbou dali knize také umělecký rozměr. Pokud si chci poslechnout dobrou muziku, pustím si skupinu FIDDLER S GREEN a opájím se irským folkem nebo zapnu Vlastu Redla a jeho Pecky téměř všecky. Mám ráda rychlá letní jídla, která svou přípravou nezaberou více jak třicet minut a ideálně vytvoří celé menu. Takže taková dýňová polévka s kukuřičnými lupínky a kuskus s restovanými žampióny, cibulkou a hráškem je výborným obědem zejména v těchto horkých dnech. Já i moje rodina jsme stanaři, takže rádi vyrazíme do netknuté přírody povodí Orlice, většinou na Vochtánku ke hradu Potštejnu. A až nebudou ta hrozná vedra a trochu zaprší, určitě se vydejte do Balneoparku, který najdete v lázeňském městečku Jeseník. Balneoparkem protéká umělý potůček, který bere vodu z místní vodárny, takže některé jeho části, v době naší návštěvy, významně poznamenalo několikatýdenní sucho. Jinak je to opravdu lázeňská nádhera. Turistický pochod PO EVROPSKÉM ROZVODÍ Obec Horní Čermná zve na 18. ročník turistického pochodu Po evropském rozvodí Dne: 5. září 2015 v 10:00 Trasy: Dětská (5 km), 10 km, 15 km Cyklo 25 km Geocaching 15 km Start: Na koupališti Horní Čermná Cíl: koupaliště Startovné: 25,- Kč, děti 15,- Kč Občerstvení: u startu a v cíli zajištěno V cíli každý účastník dostane občerstvení, diplom a odznak. Na setkání se těší pořadatelé Nová výstava akademického malíře Pavla Šlegla v netradičních prostorách Městské muzeum Lanškroun a Římskokatolická farnost Lanškroun společně připravily výstavu obrazů a kreseb akademického malíře Pavla Šlegla. Díla budou vystavena jak v galerii muzea, tak v prostorách kostela sv. Anny v Lanškrouně, kde b u d o u k vidění velkoform á t o v é kresby tohoto autora. Výstava bude zahájena v sobotu v 15:00 hodin v galerii městského muzea a uvede ji ředitel Galerie výtvarných umění v Mostě Petr Svoboda. Při vernisáži zazní i hudba v podání Tomáše Krejči, který představí v premiéře svou novou skladbu inspirovanou autorovými obrazy. V neděli bude výstava pokračovat v kostele sv. Anny, kde se od 15:00 hodin bude konat koncert studentů pražské a pardubické konzervatoře. Výstava potrvá do , přičemž kostel sv. Anny bude otevřen od do , vždy v sobotu a neděli od do hodin. Pavel Šlegl se narodil v roce 1958 v Domažlicích. Vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou v Karlových Varech, poté se dostal na Akademii výtvarných umění do Prahy. Na studiích se seznámil s Mikolášem Axmannem, Dušanem Černým, Jiřím Mikeskou, Michalem Šaršem a Petrem Štěpánem a společně vytvořili skupinu s názvem Corpora S. Jeho expresivní tvorbu, zálibu v červeni a modři, pravděpodobně do jisté míry ovlivnila barevnost chodských krojů a krajina s horou Čerchov. Náměty čerpá z biblických příběhů nebo antické mytologie. Obrazy často staví na kontrastu hmoty a světla. Využívá techniku zvanou enkaustika. S kolegou Petrem Štěpánem navrhl a vytvořil několik mozaik, největší v kostele San Luca v italské Bologni. Provedl i několik úprav liturgických prostor. Poslední návrh a provedení interiéru kaple v domě Charity v Litoměřicích nebo kaple sv. Rocha v obci Sivice. Se sdružením Kvadra navrhl a vytvořil řadu interiérů pavilonů v pražské ZOO (pavilon goril, žiraf, papoušků a tučňáků), ve skleníku Fata morgana v botanické zahradě v Troji koridor štoly. Známým jeho dílem je Křížová cesta pro komunitní centrum Matky Terezy v Praze na Jižním Městě. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka Jiří Faltus Nelitujme ničeho Nejenom člověk potřebuje osvěžení, ten se však staví v hospodě a přehřátý svět se rázem změní svlažením hrdla k pohodě. To chudák strom, ten nemá na vybranou, jako ten v parku na Střelnici - komu si může postěžovat, o pití si říci? Je bez bazénu, bez koupelny s vanou! Naštěstí jsou však ještě dobráci, co nemyslí jen na sebe, avšak i na jiné a nepřízeň osudu zásadně tak obrací, jak názorně lze uvidět i ze snímku. Nelitujíce peněz, ani svých vrávoravých stop, aby ze svého věnovali druhým také do vínku, alespoň hlt, či slzu na pokrop, co odtrhli si od vyprahlých úst. A posloužili těm, jež trápí zrovna půst, přestože chtějí s námi jako rovní žít. Jen potřebují od nás - někdy i podepřít.

V Ý T A H Z U S N E S E N Í. Rady města Lanškroun ze dne 10.08.2015

V Ý T A H Z U S N E S E N Í. Rady města Lanškroun ze dne 10.08.2015 V Ý T A H Z U S N E S E N Í Rady města Lanškroun ze dne 10.08.2015 434/2015 Rada města Lanškroun schválila: a) výzvu k podání nabídky - zadávací dokumentaci čj. MULA 25867/2015 a seznam obeslaných uchazečů

Více

VÝTAH Z U S N E S E N Í. Rady města Lanškroun ze dne 24.08.2015. Bc. Kateřina Gregorová, vedoucí oddělení majetku odboru investic a majetku

VÝTAH Z U S N E S E N Í. Rady města Lanškroun ze dne 24.08.2015. Bc. Kateřina Gregorová, vedoucí oddělení majetku odboru investic a majetku VÝTAH Z U S N E S E N Í Rady města Lanškroun ze dne 24.08.2015 451/2015 Rada města Lanškroun projednala žádost společnosti Farma Jirásek s. r. o., Horní Třešňovec 66, Lanškroun, IČO: 27461645 (čj. MULA

Více

Předkladatel: Mgr. Stanislava Švarcová, starostka města Podpis: Zpracovatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis:

Předkladatel: Mgr. Stanislava Švarcová, starostka města Podpis: Zpracovatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis: Odbor investic a majetku Čj.: MULA 13584/2014 Spisový znak: 56.4 Počet listů dokumentu: 3 Počet listů příloh: 31 V Lanškrouně dne 23.04.2014 Zpráva pro jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 07.05.2014

Více

Odbor investic a majetku

Odbor investic a majetku nám. J. M. Marků 12 Lanškroun - Vnitřní Město 563 16 Lanškroun www.lanskroun.eu Čj.: MULA 33535/2014 Počet listů dokumentu: 2 Počet listů příloh: 0 Spisový znak: 101 2.3 V Lanškrouně 14. října 2014 Zápis

Více

Výtah z usnesení Rady města Lanškroun č. 23 ze dne 05.10.2015. Služební cesta do Hajdúszoboszló a Dzierżoniówa

Výtah z usnesení Rady města Lanškroun č. 23 ze dne 05.10.2015. Služební cesta do Hajdúszoboszló a Dzierżoniówa Výtah z usnesení Rady města Lanškroun č. 23 ze dne 05.10.2015 USNESENÍ č. 542/RM/2015 Služební cesta do Hajdúszoboszló a Dzierżoniówa Rada města Lanškroun schválila zahraniční služební cestu Jaroslava

Více

INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice

INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice Poskytovatel řešení: Nad Rokoskou 2361/2a Praha 8, PSČ 182 00 IČO: 61509001 DIČ: CZ61509001 Zpracovali: Ing. Arch. Pavla Zimová Jan Rod, autorizovaný

Více

707/2014 Rada města Lanškroun v souladu s čl. IV. mandátní smlouvy pro správu nemovitosti ze dne

707/2014 Rada města Lanškroun v souladu s čl. IV. mandátní smlouvy pro správu nemovitosti ze dne VÝTAH Z U S N E S E N Í Rady města Lanškroun ze dne 22.12.2014 705/2014 Rada města Lanškroun opravila usnesení č. 552/2014 ze dne 20.10.2014 tak, že nahrazuje text nájemní smlouvu na dobu určitou dva roky

Více

V Ý T A H Z U S N E S E N Í Rady města Lanškroun ze dne 10.06.2013

V Ý T A H Z U S N E S E N Í Rady města Lanškroun ze dne 10.06.2013 V Ý T A H Z U S N E S E N Í Rady města Lanškroun ze dne 10.06.2013 248/2013 Rada města Lanškroun doporučila zastupitelstvu města vyslovit souhlas se záměrem uzavřít smlouvu o vzájemné spolupráci s městem

Více

Odbor investic a majetku

Odbor investic a majetku nám. J. M. Marků 12 Lanškroun - Vnitřní Město 563 16 Lanškroun www.lanskroun.eu Čj.: MULA 18820/2015 Počet listů dokumentu: 3 Počet listů příloh: 0 Spisový znak: 101 2.3 V Lanškrouně 4. června 2015 Zápis

Více

U S N E S E NÍ. Usn. č. R 1258/02-13 Rada města po projednání bere na vědomí zprávu o plnění usnesení Rady města Kojetína ze dne 18.09.2012.

U S N E S E NÍ. Usn. č. R 1258/02-13 Rada města po projednání bere na vědomí zprávu o plnění usnesení Rady města Kojetína ze dne 18.09.2012. U S N E S E NÍ z 57. schůze Rady města Kojetína, konaného dne 13. února 2013, v 13:00 hodin, v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo náměstí 20, Kojetín 2. Plnění usnesení Rady města Kojetína

Více

USNESENÍ ze schůze RM č. 05/2014 konané dne 13. března 2014

USNESENÍ ze schůze RM č. 05/2014 konané dne 13. března 2014 USNESENÍ ze schůze RM č. 05/2014 konané dne 13. března 2014 1. Technický bod (schválení zapisovatelky a ověřovatelů, schválení programu jednání) 01/05/2014 Rada města Tišnova schvaluje za ověřovatele zápisu

Více

VÝTAH Z U S N E S E N Í Zastupitelstva města Lanškroun dne 26.11.2014

VÝTAH Z U S N E S E N Í Zastupitelstva města Lanškroun dne 26.11.2014 VÝTAH Z U S N E S E N Í Zastupitelstva města Lanškroun dne 26.11.2014 199/2014 Zastupitelstvo města Lanškroun rozhodlo o uzavření Dohody o partnerství k projektu Technologické centrum Lanškroun s obcí

Více

Usnesení přijatá na 19. schůzi Rady obce Doubrava, konané dne 12. 10. 2015

Usnesení přijatá na 19. schůzi Rady obce Doubrava, konané dne 12. 10. 2015 Usnesení přijatá na 19. schůzi Rady obce Doubrava, konané dne 12. 10. 2015 223/19/15 Rada obce Doubrava program 19. schůze Rady obce Doubrava konané dne 12. 10. 2015 1. Zahájení a procení záležitosti 2.

Více

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice.

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice. Nadace Proměny (dále jen nadace ) vyhlašuje Grantovou výzvu 2014 v programu Parky (dále jen grantová výzva ). Program Parky pomáhá městům rozvíjet veřejná prostranství, která vycházejí z potřeb jejich

Více

Informace o přijatých

Informace o přijatých Zveřejněna je upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

Více

Zápis č. 2/2015. Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 20. ledna 2015 v kanceláři starosty města Proseč

Zápis č. 2/2015. Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 20. ledna 2015 v kanceláři starosty města Proseč Zápis č. 2/2015 Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 20. ledna 2015 v kanceláři starosty města Proseč Přítomni: Jan Macháček, Miloslav Hurych, Karel Hloušek, Radek Šenkýř, Tomáš Háp 2. zasedání Rady města

Více

64. VÝPIS Z USNESENÍ

64. VÝPIS Z USNESENÍ RADA MĚSTA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 64. VÝPIS Z USNESENÍ Rady města Dvůr Králové nad Labem konané dne 07.10.2008 901/2008-64. RM V a) bere na vě d o m í Zápis ze škodní komise ze dne 03.09.2008, b) s c h

Více

MĚSTO ČERVENÝ KOSTELEC PROGRAM

MĚSTO ČERVENÝ KOSTELEC PROGRAM Zastupitelstvo a rada - ADW MĚSTO ČERVENÝ KOSTELEC PROGRAM 2. řádné jednání Rady města, konané dne 21.1.2015 kancelář starosty 1. (100) I/14 Červený Kostelec, OŽK 2. (101) Červený Kostelec, rekonstrukce

Více

Usnesení ze 4. jednání Rady MČ Praha-Zličín, které se konalo dne 4. 2. 2015 na Úřadě MČ Praha-Zličín

Usnesení ze 4. jednání Rady MČ Praha-Zličín, které se konalo dne 4. 2. 2015 na Úřadě MČ Praha-Zličín Usnesení ze 4. jednání Rady MČ Praha-Zličín, které se konalo dne 4. 2. 2015 na Úřadě MČ Praha-Zličín K jednotlivým bodům programu: 4.1. Návrh rozpočtu MČ Praha Zličín na rok 2015, návrh investičních akcí

Více

Obec Sadov - Zastupitelstvo obce Sadov Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Sadov konaného dne 29.6.2011, od 17:00 hodin na OÚ Sadov

Obec Sadov - Zastupitelstvo obce Sadov Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Sadov konaného dne 29.6.2011, od 17:00 hodin na OÚ Sadov Obec Sadov - Zastupitelstvo obce Sadov Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Sadov konaného dne 29.6.2011, od 17:00 hodin na OÚ Sadov 1. Zahájení zasedání zastupitelstva Zasedání Zastupitelstva obce Sadov

Více

Město Králíky. Zápis z jednání č. 28 rady města konané 13.07.2015

Město Králíky. Zápis z jednání č. 28 rady města konané 13.07.2015 Město Králíky Přítomni členové rady města: Za městský úřad: Zápis z jednání č. 28 rady města konané 13.07.2015 Jana Ponocná,, Ing. Pavel Strnad, Mgr. Miroslav Beran, Ing. Ladislav Tóth Ing. Martin Košťál

Více

Město Červený Kostelec PROGRAM. 13. řádné jednání Rady města, konané dne 26.6.2013. kancelář starosty

Město Červený Kostelec PROGRAM. 13. řádné jednání Rady města, konané dne 26.6.2013. kancelář starosty Zastupitelstvo a rada - ADW PROGRAM 13. řádné jednání Rady města, konané dne 26.6.2013 kancelář starosty 1. (46) Veřejné prostranství mezi školami, k.ú.červený Kostelec Jiří Prouza 2. (47) Optický kabel

Více

Předkladatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis: Zpracovatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis:

Předkladatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis: Zpracovatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis: Odbor investic a majetku Čj.: MULA 17645/2013 Spisový znak: 56.4 Počet listů dokumentu: 3 Počet listů příloh: 11 V Lanškrouně dne 10.06.2013 Zpráva pro jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 19.06.2013

Více

Město Sezemice. Rada města Sezemice: Výpis usnesení rady města z mimořádné schůze Rady města Sezemice

Město Sezemice. Rada města Sezemice: Výpis usnesení rady města z mimořádné schůze Rady města Sezemice Město Sezemice Rada města Sezemice Výpis usnesení rady města z mimořádné schůze Rady města Sezemice Den konání jednání: 29.04.2015 Místo jednání Městský úřad Sezemice - zasedací místnost č. 205 Usnesení

Více

Mgr. Vlastimil Kubíček. Ing. Miroslav Bouška

Mgr. Vlastimil Kubíček. Ing. Miroslav Bouška Město Králíky Přítomni členové rady města: Z části jednání omluven: Za městský úřad: Zápis z jednání č. 10 rady města konané 07.03.2012 Jana Ponocná, Antonín Vyšohlíd, Mgr. Vlastimil Kubíček, Ing. Ladislav

Více

Pronájem lukrativních kancelářských, bytových a obchodních prostor v budově České pojišťovny v centru města Humpolce.

Pronájem lukrativních kancelářských, bytových a obchodních prostor v budově České pojišťovny v centru města Humpolce. Pronájem lukrativních kancelářských, bytových a obchodních prostor v budově České pojišťovny v centru města Humpolce. 1 Vážení obchodní přátelé, touto cestou se Vám dovolujeme představit a nabídnout naše

Více

Zápis z 11. zasedání Zastupitelstva Obce Kámen

Zápis z 11. zasedání Zastupitelstva Obce Kámen Čj. 110909/182 Datum: 9. 9. 2011 Zápis z 11. zasedání Zastupitelstva Obce Kámen ze dne 6. 9. 2011 Přítomno 7 členů zastupitelstva obce: podle prezenční listiny Omluveni: 0 Hosté: Josef Roubík Místo: kancelář

Více

Zpráva pro jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 03.03.2010

Zpráva pro jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 03.03.2010 Město Lanškroun Spisový znak: 51.4 Počet listů dokumentu: 4 Počet listů příloh: 1 Čj.: MULA 6821/2010 V Lanškrouně 22.02.2010 Zpráva pro jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 03.03.2010 Předkladatel:

Více

Zápis z 6. jednání Zastupitelstva města Nová Bystřice, konaného dne 19. 12. 2012

Zápis z 6. jednání Zastupitelstva města Nová Bystřice, konaného dne 19. 12. 2012 Zápis z 6. jednání Zastupitelstva města Nová Bystřice, konaného dne 19. 12. 2012 Zapsal: Mgr. Rudolf Hubinger - tajemník V 16:00 hodin zahájil starosta města 6. řádné zasedání Zastupitelstva města Nová

Více

M Ě S T O B E N Á T K Y N A D J I Z E R O U. U S N E S E N Í z 16. zasedání Rady města Benátky nad Jizerou konaného dne 29.9.2015

M Ě S T O B E N Á T K Y N A D J I Z E R O U. U S N E S E N Í z 16. zasedání Rady města Benátky nad Jizerou konaného dne 29.9.2015 M Ě S T O B E N Á T K Y N A D J I Z E R O U U S N E S E N Í z 16. zasedání Rady města Benátky nad Jizerou konaného dne 29.9.2015 429/16R/2015 Zpráva o kontrole usnesení předloženou zprávu o kontrole usnesení

Více

Usn.č. 16/02 1) Usn.č. 16/03 1)

Usn.č. 16/02 1) Usn.č. 16/03 1) USNESENÍ Rady města Nová Role (dále ) z 16. zasedání konaného dne 3. 6. 2015 v prostorách MěÚ v Nové Roli ********************************************************************************************* Usn.č.

Více

Usnesení. Z: Ing. Stanislav Zemánek, tajemník MěÚ

Usnesení. Z: Ing. Stanislav Zemánek, tajemník MěÚ Město Moravská Třebová 1 Usnesení z 22. schůze Rady města Moravská Třebová, která se konala v pondělí 20.07.2015 od 15:30 hod. v zasedací místnosti městského úřadu na ul. Olomoucké za účasti 7 členů rady

Více

VÝTAH Z USNESENÍ. Rady města Lanškroun ze dne 02.02.2015

VÝTAH Z USNESENÍ. Rady města Lanškroun ze dne 02.02.2015 VÝTAH Z USNESENÍ Rady města Lanškroun ze dne 02.02.2015 30/2015 Rada města Lanškroun projednala žádost Spolku Lungta, Dlouhá 2, Praha 1, IČO: 67775845 (čj. MULA 2791/2015 ze dne 26.01.2015) o připojení

Více

ZÁPIS č. 3/2012. Z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Chlumčany

ZÁPIS č. 3/2012. Z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Chlumčany ZÁPIS č. 3/2012 Z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Chlumčany konaného dne 19.6.2012 v 19,00 hodin MíSTO KONÁNí v sídle Obecního úřad-chlumčany sp. 154 PSČ439 03 PŘíTOMNI Jarmila Nechanická starostka

Více

Program: Kontrola plnění usnesení ZM včetně prodejů nemovitostí. Rozpočtová opatření

Program: Kontrola plnění usnesení ZM včetně prodejů nemovitostí. Rozpočtová opatření Město Ostrov Usnesení z 5. řádného zasedání Zastupitelstva města Ostrov konaného v řádném termínu dne 1. července 2010 od 15 hod. ve velkém sále Domu kultury v Ostrově Program: 1. Kontrola plnění usnesení

Více

Odbor investic a majetku

Odbor investic a majetku nám. J. M. Marků 12 Lanškroun - Vnitřní Město 563 16 Lanškroun www.lanskroun.eu Čj.: MULA 1393/2014 Počet listů dokumentu: 3 Počet listů příloh: 0 Spisový znak: 101 2.3 V Lanškrouně 17. ledna 2014 Zápis

Více

Město Kojetín Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín U S N E S E N Í z 15. zasedání Rady města Kojetína, konaného dne 24. července 2007 ve 13:00 hodin v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo

Více

Město Lipník nad Bečvou

Město Lipník nad Bečvou Město Lipník nad Bečvou Rada města schválila na své 59. schůzi 09.11.2009 následující usnesení Usnesení rady města je upraveno podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých

Více

SMĚRNICE č. 2/2015 K ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

SMĚRNICE č. 2/2015 K ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU SMĚRNICE č. 2/2015 K ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU Schválilo Zastupitelstvo města Pilníkov dne 17.12.2015 2015, zápis č. 5/2015, usnesení č. 20 Účinnost od 15.1.2016 Čl. 1. Obecná ustanovení

Více

Městská část Praha - Zbraslav

Městská část Praha - Zbraslav Městská část Praha - Zbraslav Zápis 3. řádné jednání rady městské části, konané dne 23. 1. 2013 v 16:00 hod. Přítomni: A. Háněl, A. Klímová, S. Hasenkopfová (příchod v 16.40 h), T. Verner, F. Toušek Dále

Více

U S N E S E N Í. bere na vědomí plnění usnesení Rady města Kojetína ze dne 16.09.2015.

U S N E S E N Í. bere na vědomí plnění usnesení Rady města Kojetína ze dne 16.09.2015. U S N E S E N Í z 23. schůze Rady města Kojetína, konané dne 14. října 2015, v 13:00 hodin, v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo náměstí 20, Kojetín 2. Plnění usnesení Rady města Kojetína

Více

Z Á P I S č. 15/2015

Z Á P I S č. 15/2015 Z Á P I S č. 15/2015 z jednání rady města Libčice nad Vltavou konaného dne 8. 6. 2015 Přítomni: Ing. Pavel Bartoš, MBA, Ing. Jiří Lain, Ing. Vladimír Urbánek, František Hudek Omluveni: Ing. Vít Penížek,

Více

Usnesení. 614. Zastupitelstvo města bere na vědomí zápis z 12. zasedání finančního výboru ze dne 18.6.2012, dle důvodové zprávy.

Usnesení. 614. Zastupitelstvo města bere na vědomí zápis z 12. zasedání finančního výboru ze dne 18.6.2012, dle důvodové zprávy. Město Jeseník Usnesení přijatá na 15. zasedání Zastupitelstva města Jeseník konaném dne 21.6.2012 v 15:00 hodin ve velkém sále budovy IPOS, na ul. K. Čapka 1147 v Jeseníku 614. Zastupitelstvo města bere

Více

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ.

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ. INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY Vážení spoluobčané, přestože se na základě rozhodnutí Vlády ČR dostavba Jaderné elektrárny Temelín de-facto zastavila, Skupina ČEZ v podpoře regionu pokračuje

Více

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM

Břeclav - Národních hrdinů 3127/7. +420 224 217 217 Knight Frank, Václavské náměstí 3, 110 00 Praha 1 www.knightfrank.com INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Břeclav - Národních hrdinů 3127/7 Reprezentativní administrativní budova v centru Břeclavi Celková výměra podlahových ploch cca 6 200 m² Garážové stání až pro 3 osobní automobily

Více

VÝTAH Z USNESENÍ. Rady města Lanškroun ze dne 13.07.2015

VÝTAH Z USNESENÍ. Rady města Lanškroun ze dne 13.07.2015 VÝTAH Z USNESENÍ Rady města Lanškroun ze dne 13.07.2015 377/2015Rada města Lanškroun se seznámila se stavem kotelny v Kině Lanškroun, T. G. Masaryka 3, Lanškroun, IČO: 00854140, a uložila odboru investic

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

U S N E S E N Í. Usn. č. R 1686/11-13 Rada města po projednání schvaluje organizační zajištění zasedání zastupitelstva města dne 10.12.2013.

U S N E S E N Í. Usn. č. R 1686/11-13 Rada města po projednání schvaluje organizační zajištění zasedání zastupitelstva města dne 10.12.2013. U S N E S E N Í ze 78. schůze Rady města Kojetína, konané dne 27. listopadu 2013, v 13:00 hodin, v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo náměstí 20, Kojetín 2. Plnění usnesení zastupitelstva

Více

Odůvodnění veřejné zakázky

Odůvodnění veřejné zakázky Odůvodnění veřejné zakázky (podle vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen vyhláška") Název veřejné zakázky: Obec Měděnec,

Více

RO 4 29. 12. 2014. Strana 1 (celkem 4)

RO 4 29. 12. 2014. Strana 1 (celkem 4) VÝTAH z USNESENÍ ze 4. schůze Rady obce Ludgeřovice (dále RO), která se uskutečnila dne od 15:00 hod. v kanceláři starosty obce Ludgeřovice. Přítomní: Hosté: Omluven: Mgr. Daniel Havlík, Mgr. Pavel Lokaj,

Více

schválili upravený program bez pravidel pro uzavírání služebností. HLASOVÁNÍ: 7 pro 0 proti 0 zdržel se 0 nehlasoval

schválili upravený program bez pravidel pro uzavírání služebností. HLASOVÁNÍ: 7 pro 0 proti 0 zdržel se 0 nehlasoval nemovitostí Zastupitelstva města, Strana č. 1 / 5 Přítomni: Ing. Jitka Volfová, Jana Rychtaříková, Stanislav Svatoš, Roman Mrkvička, Ing. Alexandra Píšková, Karel Škvarenina, Zbyněk Cincibus, Omluveni:

Více

PŘEHLED PŘIJATÝCH USNESENÍ. Rada města 3. jednání datum konání: 02.02.2015

PŘEHLED PŘIJATÝCH USNESENÍ. Rada města 3. jednání datum konání: 02.02.2015 PŘEHLED PŘIJATÝCH USNESENÍ 3. jednání datum konání: 02.02.2015 Přehled přijatých usnesení ze dne: 02.02.2015 Číslo usnesení Název Předkladatel 0038/RM3/2015 Schválení změny organizačního řádu - pravomoc

Více

Zápis ze zasedání Rady města Tišnova č. 04/2014, konané dne 26. února 2014

Zápis ze zasedání Rady města Tišnova č. 04/2014, konané dne 26. února 2014 Zahájení Zápis ze zasedání Rady města Tišnova č. 04/2014, konané dne 26. února 2014 Schůzi Rady města zahájil v 9:03 hodin Ing. Tomáš Komprs - starosta města Tišnova. Přítomno: 5 členů - RM je usnášeníschopná.

Více

Finanční odbor. Zápis č. 2 z jednání finančního výboru

Finanční odbor. Zápis č. 2 z jednání finančního výboru nám. J. M. Marků 12 Lanškroun - Vnitřní Město 563 16 Lanškroun www.lanskroun.eu Čj.: MULA 6822/2013 Počet listů dokumentu: 5 Počet listů příloh: 1 Spisový znak: 101 2.3 V Lanškrouně dne 28. února 2013

Více

USNESENÍ ze schůze RM č. 19/2013 konané dne 18. září 2013

USNESENÍ ze schůze RM č. 19/2013 konané dne 18. září 2013 USNESENÍ ze schůze RM č. 19/2013 konané dne 18. září 2013 1. Technický bod (schválení zapisovatelky a ověřovatelů, schválení programu jednání) 01/19/2013 Rada města Tišnova schvaluje za ověřovatele zápisu

Více

Zápis z 46. zasedání zastupitelstva obce Nevřeň, konaného dne 26.8.2014 v 17. 00 hod. na obecním úřadě.

Zápis z 46. zasedání zastupitelstva obce Nevřeň, konaného dne 26.8.2014 v 17. 00 hod. na obecním úřadě. Zápis z 46. zasedání zastupitelstva obce Nevřeň, konaného dne 26.8.2014 v 17. 00 hod. na obecním úřadě. Přítomni z řad zastupitelů: Bejčková Š., Pittr V., Hanzlíková D., Melicharová J., Kukeňová E. Omluveni:

Více

Část první Úvodní ustanovení. Článek 1. ÚČEL VYHLÁŠKY. Článek 2. ROZSAH PLATNOSTI. Článek 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE

Část první Úvodní ustanovení. Článek 1. ÚČEL VYHLÁŠKY. Článek 2. ROZSAH PLATNOSTI. Článek 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE Obecně závazná vyhláška č. 9/97 ze dne 15.12. 1997 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Lanškroun Městská rada podle 45, písm. l zákona o obcích č. 367/90 Sb. a dále podle 26 a násl. zákona

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na posílení rolí regionálních

Více

INFORMAČNÍ MEMORANDUM

INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Prodej bytového fondu v konkurzní podstatě úpadce TIBA, a.s. Předmětem prodeje je: 26 bytových jednotek na adrese U Stadionu 894, 895 a 896, 293 01 Mladá Boleslav s podílem na společných

Více

Informace o přijatých

Informace o přijatých Zveřejněna je upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

Více

Město Králíky Zápis z jednání č. 15 rady města konané 17.04.2013

Město Králíky Zápis z jednání č. 15 rady města konané 17.04.2013 Město Králíky Zápis z jednání č. 15 rady města konané 17.04.2013 Přítomni členové rady města: Omluven: Za městský úřad: Jana Ponocná, Mgr. Vlastimil Kubíček, Ing. Ladislav Tóth, Bc. Jan Mlynář Antonín

Více

USNESENÍ. z IV. zasedání Zastupitelstva města Semily konaného dne 24. 5. 2007

USNESENÍ. z IV. zasedání Zastupitelstva města Semily konaného dne 24. 5. 2007 Rok 2007 USNESENÍ z IV. zasedání Zastupitelstva města Semily konaného dne 24. 5. 2007 Zastupitelstvo města Semily po projednání : bere na vědomí 4.49./07/ZM zápis z jednání kontrolního výboru konaného

Více

U S N E S E N Í z 15. zasedání Rady města Staré Město, konaného dne 12.08.2015 Rada města po projednání bodů programu: I.

U S N E S E N Í z 15. zasedání Rady města Staré Město, konaného dne 12.08.2015 Rada města po projednání bodů programu: I. U S N E S E N Í z 15. zasedání Rady města Staré Město, konaného dne 12.08.2015 Rada města po projednání bodů programu: I. schválila 1.1 ukončení pronájmu bytové jednotky č. 107 v domě s pečovatelskou službou,

Více

Zodpovídá: Ing. Smrčka

Zodpovídá: Ing. Smrčka č. 1015 Rada města doporučuje zastupitelstvu města schválit prodej pozemků stpč. 3368 o výměře 6m 2 a ppč. 219/3 o výměře 369 m 2 v katastrálním území a obci Česká Třebová, v textu dle návrhu. Náklady

Více

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Financování investičních záměrů Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Investiční poradenství je standardním produktem finanční skupiny Erste Bank Největší

Více

OBECNÍ ZPRAVODAJ. Doubravčice, 3. 3. 2008 JARNÍ ÚKLID. obec Doubravčice zve všechny dobrovolníky ke společnému jarnímu úklidu odpadků

OBECNÍ ZPRAVODAJ. Doubravčice, 3. 3. 2008 JARNÍ ÚKLID. obec Doubravčice zve všechny dobrovolníky ke společnému jarnímu úklidu odpadků OBECNÍ ZPRAVODAJ Doubravčice, 3. 3. 2008 číslo 8 JARNÍ ÚKLID obec Doubravčice zve všechny dobrovolníky ke společnému jarnímu úklidu odpadků v sobotu 29. března 2008 ve 14 hod. V sobotu 29. března 2008

Více

VÝTAH Z U S N E S E N Í. Rady města Lanškroun ze dne 29.09.2014

VÝTAH Z U S N E S E N Í. Rady města Lanškroun ze dne 29.09.2014 VÝTAH Z U S N E S E N Í Rady města Lanškroun ze dne 29.09.2014 508/2014 Rada města Lanškroun projednala žádost spolku Dlouhá cesta, Jungmannova 1013, Čelákovice, IČO: 26986183 (čj. MULA 32016/2014 ze dne

Více

Jednání Rady Města Broumova č. 30 ze dne 23. listopadu 2011

Jednání Rady Města Broumova č. 30 ze dne 23. listopadu 2011 Jednání Rady Města Broumova č. 30 ze dne 23. listopadu 2011 Přítomni: pan Milan Kotrnec, pan Kamil Slezák, pan Arnošt Obst, pan Arnold Vodochodský, Mgr. Jiří Ringel, MUDr. Jiří Veselý a Ing. Eva Blažková

Více

Městská část Praha - Zbraslav

Městská část Praha - Zbraslav Městská část Praha - Zbraslav Zápis 16. řádné jednání rady městské části, konané dne 29. 5. 2013 v 16:00 hod. Přítomni: Dále přítomni: Hosté: Omluvení: Ověřovatelé: Zapsal: A. Háněl, A. Klímová, T. Verner,

Více

Zodpovídá: Ing. Smrčka

Zodpovídá: Ing. Smrčka č. 795 Rada města souhlasí se stavbou Třebová 653/21,22, p. Falta SS 200 na pozemku Města Česká Třebová ppč. 3423/2 v katastrálním území a obci Česká Třebová, a souhlas s vydáním územního souhlasu, dle

Více

U S N E S E N Í R 1031/01-09

U S N E S E N Í R 1031/01-09 U S N E S E N Í z 50. zasedání Rady města Kojetína, konaného dne 13. ledna 2009 ve 13:00 hodin v zasedací místnosti Městského úřadu Kojetín, Masarykovo náměstí 20, Kojetín 2. Plnění usnesení Rady města

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

Národní dotační programy

Národní dotační programy Národní dotační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Miroslava Tichá odbor regionální politiky Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského majetku po živelných

Více

ZÁPIS. Ing. J. Sevald, B. Šlapáková, J. Huml, Ing. P. Savincová, P. Urx, Ing. Roman Karásek, L. Marek, V. Huml

ZÁPIS. Ing. J. Sevald, B. Šlapáková, J. Huml, Ing. P. Savincová, P. Urx, Ing. Roman Karásek, L. Marek, V. Huml ZÁPIS z jednání Zastupitelstva obce Cheznovice, podle 92 odst. 1 zákona č.128/2000 Sb., o obcích ( obecní zřízení ) ve znění pozdějších předpisů, konaného dne 30. září 2014 od 19.00 hodin v Lidovém domě

Více

1. Zahájení a schválení programu Starosta obce přivítal zastupitele obce a hosty a zahájil zasedání.

1. Zahájení a schválení programu Starosta obce přivítal zastupitele obce a hosty a zahájil zasedání. Zápis z řádného zasedání ZO dne 20.7. 2015, zahájeno v 18,00 hod., ukončeno ve 20,15 hod Přítomni: 9 Hosté: Slavomíra Vacardová, Kateřina Šabatová, Mgr. Josef Kozlovský, Renata Skrbková, Lucia Franková,

Více

Zápis č. 13/2014. Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 1. července 2014 v kanceláři starosty města Proseč

Zápis č. 13/2014. Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 1. července 2014 v kanceláři starosty města Proseč Zápis č. 13/2014 Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 1. července 2014 v kanceláři starosty města Proseč Přítomni: Omluveni: Jan Macháček, Karel Hloušek, Pavel Čermák, František Skála, Mgr. Lenka Žežulková

Více

USNESENÍ 30. SCHŮZE RADY MĚSTA TÝN NAD VLTAVOU ZE DNE Rozpočtové změny (Ing. Rambousková)

USNESENÍ 30. SCHŮZE RADY MĚSTA TÝN NAD VLTAVOU ZE DNE Rozpočtové změny (Ing. Rambousková) USNESENÍ 30. SCHŮZE RADY MĚSTA TÝN NAD VLTAVOU ZE DNE 28.7.2014 Usnesení 409/2014 1. Kontrola usnesení (tajemník) 2. Bytové záležitosti (Ing. Vránek) 3. Výběrové řízení na veřejnou zakázku Oprava schodiště

Více

Bezbariérové přístupy v Bílovci

Bezbariérové přístupy v Bílovci Bezbariérové přístupy v Bílovci Město Bílovec věnuje problematice přístupnosti veřejných prostranství a veřejných budov osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, dále seniorům a matkám s dětmi v

Více

USNESENÍ č. 33/2014 z 32. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 07. 04. 2014

USNESENÍ č. 33/2014 z 32. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 07. 04. 2014 1. Zastupitelstvo města schvaluje: USNESENÍ č. 33/2014 z 32. zasedání Zastupitelstva města, konaného dne 07. 04. 2014 1. program dnešního jednání v předloženém znění 2. aby rozprava probíhala ke každému

Více

Těchobuz 60, 395 01 Pacov. Zápis ze zasedání zastupitelstva obce Těchobuz č. 5/2009. konaného dne 17.září 2009 v 19.00

Těchobuz 60, 395 01 Pacov. Zápis ze zasedání zastupitelstva obce Těchobuz č. 5/2009. konaného dne 17.září 2009 v 19.00 O B E C T Ě C H O B U Z Těchobuz 60, 395 01 Pacov WWW.TECHOBUZ.CZ Email: obec@techobuz.cz 565 443 900 724 192 514 IČO:00584061 Č.j.: OBTECH/00772/09 Zápis ze zasedání zastupitelstva obce Těchobuz č. 5/2009

Více

Informační memorandum. Nám. T. G. Masaryka 3 Dvůr Králové nad Labem okr. Trutnov

Informační memorandum. Nám. T. G. Masaryka 3 Dvůr Králové nad Labem okr. Trutnov Informační memorandum Nám. T. G. Masaryka 3 Dvůr Králové nad Labem okr. Trutnov Předmět prodeje NÁZEV: LOKALITA: LIST VLASTNICTVÍ: BUDOVA: POZEMKY: PODLAŽÍ: ZPĚTNÝ NÁJEM: NÁJEMNÍ SMLOUVY: OSTATNÍ: VYBAVENÍ:

Více

MUDr. Boris Hynek, MUDr. Jana Zajíčková, MUDr. Pavel Trpák. Mgr. Robert Černý, vedoucí oddělení prevence, rozvoje a sociálně právní ochrany

MUDr. Boris Hynek, MUDr. Jana Zajíčková, MUDr. Pavel Trpák. Mgr. Robert Černý, vedoucí oddělení prevence, rozvoje a sociálně právní ochrany Zápis z 28. jednání Výboru sociálního a zdravotního Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 03.06.2008. od 15:00 hodin v zasedací místnosti č. N2.903 v budově RegioCentra Nový pivovar Přítomni

Více

Usnesení z XII. zasedání zastupitelstva města Hustopeče ze dne 19. června 2008

Usnesení z XII. zasedání zastupitelstva města Hustopeče ze dne 19. června 2008 Město Hustopeče, se sídlem Dukelské nám. 2, Hustopeče Zastupitelstvo města Hustopeče Usnesení z XII. zasedání zastupitelstva města Hustopeče ze dne 19. června 2008 I. ZM PROJEDNALO: 1) zprávu kontrolního

Více

PŘEHLED PŘIJATÝCH USNESENÍ. Rada města 12. jednání datum konání: 05.05.2014

PŘEHLED PŘIJATÝCH USNESENÍ. Rada města 12. jednání datum konání: 05.05.2014 PŘEHLED PŘIJATÝCH USNESENÍ 12. jednání datum konání: 05.05.2014 Přehled přijatých usnesení ze dne: 05.05.2014 Číslo usnesení Název Předkladatel 0205/RM12/2014 Úprava okolí Hornobranského rybníka - zahájení

Více

INFORMAČNÍ MEMORANDUM Vyškov, ul. Palánek 374/1A

INFORMAČNÍ MEMORANDUM Vyškov, ul. Palánek 374/1A INFORMAČNÍ MEMORANDUM Vyškov, ul. Palánek 374/1A Celková plocha budovy 2.697 m 2 Celková plocha pozemků 1.963 m 2 7 parkovacích míst v podzemní garáži K dispozici až 200 parkovacích míst u budovy Volná

Více

Informace z usnesení 88. Rady MČ Brno Starý Lískovec ze dne 17.7.2013

Informace z usnesení 88. Rady MČ Brno Starý Lískovec ze dne 17.7.2013 Informace z usnesení 88. Rady MČ Brno Starý Lískovec ze dne 17.7.2013 1. Žádost o prominutí poplatku z prodlení uživatel bytu č.3 na ulici Dunajská č.o. 25 v Brně Starém Lískovci, nyní bytem Merhautova

Více

Usnesení z 9. řádného zasedání zastupitelstva obce Lomnice, VZO/09/2011, konaného 16.11.2011 v obřadní místnosti Obecního úřadu v Lomnici

Usnesení z 9. řádného zasedání zastupitelstva obce Lomnice, VZO/09/2011, konaného 16.11.2011 v obřadní místnosti Obecního úřadu v Lomnici Usnesení z 9. řádného zasedání zastupitelstva obce Lomnice, VZO/09/2011, konaného 16.11.2011 v obřadní místnosti Obecního úřadu v Lomnici Usnesení č. 370/2011 - Určení ověřovatelů zápisu schvaluje ověřovatelem

Více

U S N E S E N Í Rady Městské části Praha Běchovice číslo 1/001/14 ze dne 12.11.2014

U S N E S E N Í Rady Městské části Praha Běchovice číslo 1/001/14 ze dne 12.11.2014 číslo 1/001/14 k návrhu na schválení programu 1. jednání Rady MČ Praha - Běchovice a) předložený program 1. jednání RMČ Praha - Běchovice a) se zněním programu jednání číslo 2/001/14 k návrhu na schválení

Více

Zápis ze schůze Rady města Vimperk ze dne 17.05.2010

Zápis ze schůze Rady města Vimperk ze dne 17.05.2010 Zápis ze schůze Rady města Vimperk ze dne 17.05.2010 Usnesení č. 512 Rada města bere na vědomí kontrolu usnesení ze dne 10.05.2010. Usnesení č. 513 Rada města rozhodla uzavřít Pojistnou smlouvu na pojištění

Více

Město Červený Kostelec PROGRAM. 21. řádné jednání Rady města, konané dne 6.11.2013. kancelář starosty

Město Červený Kostelec PROGRAM. 21. řádné jednání Rady města, konané dne 6.11.2013. kancelář starosty Zastupitelstvo a rada - ADW PROGRAM 21. řádné jednání Rady města, konané dne 6.11.2013 kancelář starosty 1. (10) Umístění čerpací stanice společnosti COOP v Červeném Kostelci Jiří Prouza 2. (11) Oprava

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Usn.č. 19/02 1) schvaluje výměnu sporáku (stáří 14 let) za sporák s pojistkou proti úniku plynu. Usn.č. 19/03 1)

Usn.č. 19/02 1) schvaluje výměnu sporáku (stáří 14 let) za sporák s pojistkou proti úniku plynu. Usn.č. 19/03 1) USNESENÍ Rady města Nová Role (dále ) z 19. zasedání konaného dne 1. 7. 2015 v kanceláři starostky města v prostorách MěÚ v Nové Roli **********************************************************************************************

Více

Informace o přijatých usneseních ze 105. schůze Rady města Šluknov konané dne 26. května 2014 v kanceláři starostky Program jednání: ORŽP OSM

Informace o přijatých usneseních ze 105. schůze Rady města Šluknov konané dne 26. května 2014 v kanceláři starostky Program jednání: ORŽP OSM Zveřejněna je upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

Více

Usnesení ze 103. jednání Rady MČ Praha-Zličín, které se konalo dne 17. 9. 2014 na Úřadě MČ Praha-Zličín

Usnesení ze 103. jednání Rady MČ Praha-Zličín, které se konalo dne 17. 9. 2014 na Úřadě MČ Praha-Zličín Usnesení ze 103. jednání Rady MČ Praha-Zličín, které se konalo dne 17. 9. 2014 na Úřadě MČ Praha-Zličín K jednotlivým bodům programu 1. Žádost o připojení na komunikaci příjezd k hostinci Na hrázi 1.I.

Více

Zápis ze zasedání Rady města Tišnova č. 26/2013, konané dne 4. prosince 2013

Zápis ze zasedání Rady města Tišnova č. 26/2013, konané dne 4. prosince 2013 Zahájení Zápis ze zasedání Rady města Tišnova č. 26/2013, konané dne 4. prosince 2013 Schůzi Rady města zahájil v 8: 10 hodin Radovan Klusák místostarosta města Tišnova. Přítomno: 4 členi - RM je usnášeníschopná.

Více

ZÁPIS z 9/VII. schůze Rady městské části Brno-Chrlice ze dne 11. 3. 2015. Přítomni dle prezenční listiny:

ZÁPIS z 9/VII. schůze Rady městské části Brno-Chrlice ze dne 11. 3. 2015. Přítomni dle prezenční listiny: RADA MĚSTSKÉ ČÁSTI, CHRLICKÉ NÁM. 4, 643 00 BRNO ZÁPIS z 9/VII. schůze Rady městské části Brno-Chrlice ze dne 11. 3. 2015 Přítomni dle prezenční listiny: Ing. Lukáš Fila, starosta Leopold Šrom, místostarosta

Více

L A N Š K R O U N S K O dobrovolný svazek obcí J.M.Marků, 563 01 Lanškroun, tel.465 385 220, fax.465 385 244

L A N Š K R O U N S K O dobrovolný svazek obcí J.M.Marků, 563 01 Lanškroun, tel.465 385 220, fax.465 385 244 L A N Š K R O U N S K O dobrovolný svazek obcí J.M.Marků, 563 01 Lanškroun, tel.465 385 220, fax.465 385 244 Zápis z jednání Rady svazku obcí Lanškrounsko Místo jednání : Lanškroun Datum jednání : 3.12.2012

Více

Příloha k usnesení. z 9. zasedání rady obce konané dne 1.6.2015 v kanceláři starosty obce v 17. hodin

Příloha k usnesení. z 9. zasedání rady obce konané dne 1.6.2015 v kanceláři starosty obce v 17. hodin 9/06/2015- RO-U Příloha k usnesení z 9. zasedání rady obce konané dne 1.6.2015 v kanceláři starosty obce v 17. hodin Přítomni: Bc. Mana, Ing. Martin Solanský, Ing. Petr Bohušík, pan Petr Vojkůvka, Ing.

Více

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Přítomni: 22 členů viz. prezenční listina (uložena na OSV sociální prevence) Místo konání: Klub důchodců, Štefánikova 1074, Kopřivnice

Více