PLAVECKÁ GRAMOTNOST ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL

Transkript

1 PLAVECKÁ GRAMOTNOST ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL Jitka Pokorná; Irena Čechovská Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sortu, Katedra laveckých sortů Úvod Plavání je mezi běžnou oulací ři dotazování nejen deklarovanou oblíbenou, ale skutečně v raxi často vyhledávanou, ohybovou aktivitou. Je sojováno s ohybovým vyžitím ve volném čase, s relaxací, éčí o své zdraví, často s rehabilitací o nemoci či o úrazu. Přiravenost skutečně efektivně využívat vodní rostředí ro odoru zdraví v nejširším slova smyslu se však z mnoha dílčích zráv zdá velmi diskutabilní. Nedostatečná úroveň zvládání vodního rostředí zužuje možnosti využívat laveckou lokomoci ro ozitivní ovlivňování tělesné zdatnosti i ro účely regenerační, komenzační. Naoak korektně osvojené lavecké dovednosti a alesoň jeden z laveckých zůsobů bez hrubých technických chyb dávají možnost využívat vodní rostředí k celoživotní ohybové realizaci jedince. Plaveckou gramotnost současná odborná literatura definuje ředevším rostřednictvím ochrany života a zdraví v kontaktu s vodním rostředím. Čechovská (2011) uvádí, že využití benefitů lavání je úzce sojeno s individuální laveckou gramotností jedince na rimární úrovni, ale ředevším na úrovni následné. Základem rimární úrovně se stává osvojení si ředevším sebezáchranných dovedností odovídajících věku jedince. Následná lavecká gramotnost je určena ředevším korektní laveckou lokomocí, která již umožňuje širší, v růběhu života se i měnící využívání vodního rostředí. Praxe ukazuje, že lavecká gramotnost dětí, které odstouily řízenou laveckou výuku, je na vyšší úrovni než dětí, které laveckou výukou nerošly. Rozdíl je více znatelný, okud děti absolvují lavecký kurz oakovaně nebo celkově delší laveckou výuku (Záluská, 2012). V období mladšího školního věku ředstavuje rimární lavecká gramotnost zvládnutí základních laveckých dovedností a základů lavecké lokomoce jedním laveckým zůsobem. Sebezáchranné dovednosti jsou nadefinovány v komlexu: o ádu do vody zorientovat se od hladinou, dosáhnout hladiny a dolavat k okraji bazénu nebo na mělčinu. Plavaná vzdálenost je vztažena k věku a ředokládá ostuné navyšování do 200 m ve smyslu obecně řijímané definice lavce (Čechovská, 2008). Již v 80. letech 20. století uváděli Hoch et al. (1987) ro děti ve věku do 7 let ožadavek ulavat nejméně 10 m, do 14 let nejméně 50 m a nad 14 let víc jak 100 m. Aktuálnější kritéria ve vztahu k lavecké zůsobilosti rezentuje Macejková et al. (2005) formou laveckých testů ro 1. stueň ZŠ 43

2 lavání 25 m a ro 2. stueň ZŠ lavání m (ozn. ro střední školy m a ro vysokoškolské studenty lavání 100 m). Čechovská & Miler (2008) ovažují za lavce dítě do 10 let, které ulave 100 m a více. Dítě, které ulave méně než 100 m, označují jako částečně kometentní, dítě, které neulave ani 10 m označují jako nelavce. Dítě staršího školního věku již autoři řiřazují k dosělé oulaci, kladou ožadavek 200 m. Otimálně laveckou výuku členíme do třech laveckých eta, které na sebe navazují, říravnou, základní a zdokonalovací. Základní lavecké dovednosti jsou ředmětem říravné lavecké výuky v ředškolním věku nebo na očátku mladšího školního věku a jejich zdokonalování rolíná i do následných eta (Pokorná, 2007). V etaě základní lavecké výuky se děti učí základům alesoň jednoho laveckého zůsobu. Základní etaa robíhá zravidla na 1. stuni ve 2. až 4. ročníku základní školy. Dlouhodobě je možno souhlasit s ožadavkem, že o absolvování základní lavecké výuky by děti měly být schony naučeným laveckým zůsobem ulavat alesoň 25 metrů. Zdokonalovací lavecká výuka řirozeně navazuje na základní laveckou výuku a její absolvování sojujeme víceméně se starším školním věkem. Úkolem této etay je zajistit rozvoj lavecké vytrvalosti na základě zdokonalování rvního a dalších laveckých zůsobů a různorodých ohybových dovedností ve vodě. Cílem etay je vést žáky k zodovědnosti v kontaktu s vodním rostředím a zrostředkovat radostné zážitky v něm, které motivují k ravidelnému využívání lavání. Cíl Cílem sdělení je rezentovat výsledky šetření vztahujícího se k zabezečení výuky lavání na základních školách v širších solečenských souvislostech a ve vztahu k rámcovým vzdělávacím rogramům a k ožadavkům na laveckou gramotnost. Dále řinášíme říklady laveckých kurzů v rámci laveckého vzdělávání dětí základních škol a výsledky dílčího šetření lavecké gramotnosti žáků škol s vlastním bazénem. Přísěvek je dílčím výstuem Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově (P15) s názvem Škola a učitelská rofese v kontextu rostoucích nároků na vzdělávání. Metodika Šetření v úvodní části ředstavovalo studium legislativních dokumentů a výstuních, říadně i vstuních hodnocení zvolených laveckých škol (očet 10 ve výsledkové části řísěvek rezentuje dva říklady). Průzkum lavecké gramotnosti na základních školách s vlastním bazénem vycházel z náhledu Čechovské & Milera (2008), kteří uvádějí, že v České reublice je zažitá zvyklost ovažovat obecně 44

3 za lavce toho, kdo souvisle ulave vzdálenost 200 m a to bez zjevných známek vyčerání a zvládne ád do hluboké vody. Za důležité ovažujeme také sledovat ulatnění výdechu od hladinu v růběhu lavecké lokomoce. Kritéria ulavané vzdálenosti a laveckého dýchání byla ulatněna u všech žáků (i na rvním stuni ZŠ). Diagnostika roběhla se žáky rvních až devátých tříd ve školním roce 2011/2012 na třech základních školách okresu Chomutov (2. ZŠ Jirkov 17 m bazén; 1. ZŠ Kadaň 12,5 m bazén bez sníženého dna ro skoky do vody; 1. ZŠ Klášterec nad Ohří 17 m bazén). Celkový očet šetřených robandů činil 738 žáků, kteří v době výzkumu nebyli omluveni z výuky. Dodatečné měření nebylo realizováno. Plavecká úroveň byla zjišťována kvantitativně na základě ulavané vzdálenosti nejvýše do 200 m souvislého lavání. Kvalitativní osouzení lavecké úrovně bylo realizováno metodou ozorování v růběhu vlastní testové situace a bylo vztaženo k laveckým dovednostem skok do vody (jako zahájení lavecké lokomoce), lavecké dýchání (realizace v růběhu lavání) a k vlastní lavecké lokomoci (samostatně zvolený zůsob lavání). Sledovaná kritéria šetření škola, ročník, ohlaví ulavaná vzdálenost (m) skok do vody (ANO/NE) lavecké dýchání výdech od hladinu (ANO/NE) volba laveckého zůsobu, říadně změna zůsobu v růběhu lavání. Výsledky a diskuse A) Solečenská ukotvenost současné lavecké výuky v České reublice Pro současnou výuku lavání v rámci učiva na základní škole jsou v České reublice zásadní dva dokumenty. V roce 2005 MŠMT ČR schválilo vyhlášku č 48/2005 Sb., o základním vzdělání a některých náležitostech lnění ovinné školní docházky, ve které je stanoveno v 2, bodu 3: laveckou výuku lze realizovat v souladu se školním vzdělávacím rogramem, zravidla ve dvou o sobě následujících ročnících rvního stuně v rozsahu nejméně 20 vyučovacích hodin během jednoho ročníku (Vyhláška č. 48, 2005). Od 1. září 2007 vstouil v latnost na základních školách Rámcový vzdělávací rogram ro základní vzdělání (dále jen RVP ZV) (Balada et al., 2007). Tento RVP ZV jednotlivé školy zracovaly do svého Školního vzdělávacího lánu, odle kterého se uskutečňuje výuka na jednotlivých školách. Každá škola rozhoduje o zařazení, ale i nezařazení, a rozsahu lavání v učivu tělesné výchovy 45

4 v rámci vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. V raxi výuku lavání většinově zajišťují školy na základě smluvního vztahu s laveckou školou, méně často organizují školy laveckou výuku samy. V těchto souvislostech lze uvažovat o dvou základních roblémech lavecké výuky, které se vztahují k zajištění, řízení a obsahové nejednotnosti výuky, včetně kritérií výstuního hodnocení. Významnou otázkou zůstává nevyužívání odborného otenciálu učitelů tělesné výchovy a jejich nízké zaojení do realizace laveckého vzdělávání žáků, za které základní školy, ři zařazení lavecké výuky do školních vzdělávacích lánů, zodovídají. V bývalém Československu bylo lavecké vzdělávání metodicky řízeno solečně s laveckými sorty v rámci ůsobnosti ČSTV. Po roce 1989 Český svaz laveckých sortů vyjmul oblast lavecké výuky ze svých kometencí. Velmi dobře fungující organizace lavecké výuky zůstala bez financování a legislativního ukotvení. Nová situace zasahuje i do odmínek činnosti školního lavání. Nástunické lavecké školy získávaly nové statuty (měly různé rovozovatele, zřizovatele). Vzniklá Asociace laveckých škol jako občanské a dobrovolné sdružení řešila rimárně financování a legislativní rámec činností laveckých škol. Asociaci se však nedařilo komlexně zastřešit činnost laveckých škol v České reublice hlavně metodicky. Řada laveckých škol rovozuje výukovou činnost zcela autonomně, často velmi nezávisle i na školním vzdělávacím lánu určité školy. B) Ukázky registrační dokumentace laveckých škol Vstuní a výstuní hodnocení laveckých dovedností a lokomoce dětí se v laveckých školách liší nejen obsahově, ale i rozsahem (tabulky 1 3). Tabulka 1 Škola B - registrace ulavané vzdálenosti dle ostuových ročníků Postuový ročník očet dětí Počátek výuky Zakončení výuky 0 m 5 m 10 m 25 m slývá 0 m 5 m 10 m 25 m 200 m MŠ ,8 0,2 0, ,7 24,4 8,1 2,4 0, ,8 n 13,5 5,7 n 20,6 n 7, , ,1 n 30,9 12,0 n 6,9 n 8,7 28,5 55, ,4 n 27,4 45,2 n 3,9 n 0,9 11,1 84, ,6 n 17,4 73,0 n 1,7 n 0,9 12,2 85, n 11,8 88,2 n - n - 3,9 96,1 Pozn. 1: n- nezjišťuje se Pozn. 2: Registrace zahrnuje celkem 23 základních škol (5 městských a 18 vesnických) a 13 mateřských škol (7 městských a 6 vesnických). 46

5 Tabulka 2 Příklad 1 - Plavecká škola UH vstuní hodnocení na očátku kurzu Celkové hodnocení základní lavecké výuky 2. kurz % očet žáků celkem nerošel / osvobozen hodnocení žáci hodnocení žáci třídy Ø žáků na 1 třídu očet lekcí Ø lekcí na 1 třídu očet docházek Ø docházek na 1 lekci Výsledky I. ololetí Výsledky II. ololetí Výsledky celkem / , / , , , , / , , , ,3 Vstuní úsěšnost žáků slývání na břiše slývání na břiše slývání na zádech slývání na zádech dýchání dýchání skok skok ulave 0 m rsa ulave 25 m rsa ulave 25 m rsa ulave 50 m rsa ulave 50 m rsa ulave 100 m rsa ulave 100 m rsa očet všech lavců % všech lavců , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,8 Pozn.: - očet žáků; % - očet žáků v % Vstuní diagnostika robíhá za účelem rozřazení dětí do družstev. Hodnocení výstuní úrovně slouží k udělení mokrého vysvědčení za absolvovanou výuku, říadně jako odklad ro školní klasifikaci z tělesné výchovy. V diagnostice vstuních a výstuních dovedností je referováno vyjádření skuinové úsěšnosti žáků. 47

6 Tabulka 3 Příklad 2 Plavecká škola UH celkové výstuní hodnocení na konci kurzu Celkové Hodnocení základní lavecké výuky 2. kurz slývání na břiše slývání na břiše slývání na zádech slývání na zádech orientace orientace dýchání % dýchání skok skok startovní skok Výsledky I. ololetí Výsledky II. ololetí Výsledky celkem , , , , , , , , , , , , , , ,5 482 Výstuní úsěšnost žáků lavecké lokomoce startovní skok branné lavání branné lavání ulave 0 m rsa ulave 25 m rsa ulave 25 m rsa ulave 100 m rsa ulave 100 m rsa ulave 200 m rsa ulave 200m rsa očet žáků, kteří se stali lavci % žáků, kteří se stali lavci očet všech lavců % všech lavců ulave 0 m znak ulave 25 m znak ulave 25m znak 36, , , , , , , , , ,6 37, , , , , , , ,5 Pozn.: - očet žáků; % - očet žáků v % C) Dílčí výsledky šetření lavecké gramotnosti žáků škol s vlastním bazénem (okr. Chomutov) Ve výsledkové části ředkládáme úsěšnost souvislého lavání na 200 m v jednotlivých školách ro dívky a chlace. Plavecké dovednosti žáků jsou vyhodnoceny v oložkách startovní skok, lavecké dýchání a zůsob lavecké lokomoce. Uvádíme i růměrně ulavané vzdálenosti žáků celkově a o jednotlivých ročnících na školách. 48

7 Z celkového očtu 738 žáků (tabulka 4) zalavalo ožadovanou maximální vzdálenost 200 m 388 žáků (53 %) (tabulka 5). V tomto říadě můžeme víc jak olovinu ozorovaných žáků označit za lavce, okud vycházíme ze základní definice lavce a neulatňujeme ro osuzování také hledisko věku. Znatelně horších výsledků dosahovali žáci a ředevším dívky z 1. ZŠ Kadaň. Domníváme se, že říčinou mohou být nejen menší rozměry bazénu, ale i menší odborné zázemí vedení lavecké výuky na 1. stuni (ouze třídní učitelé). Na ostatních školách je výuka zajišťována odborným lektorem nebo učitelem s arobací tělesná výchova. Z celkového očtu 738 žáků bylo zjištěno 71 úlných nelavců (10 %), kteří neulavali žádnou vzdálenost. Podle očekávání se jednalo ředevším o žáky rvních ročníků. Tabulka 4 Charakteristika souboru žáků škol s vlastním bazénem Počet žáků Škola Chlaci Dívky Celkem 2. ZŠ Jirkov ZŠ Kadaň ZŠ Klášterec nad Ohří Celkem

8 Tabulka 5 Úsěšnost žáků v ulavání vzdálenosti 200 m (N=738) Škola Jirkov Kadaň Klášterec n / Ohří Celkem dívky % chlaci % Celkem % Ulave Jirkov Kadaň Klášterec n / Ohří Celkem (m) N % N % N % N % Celkem Předokládali jsme, že růměrně ulavaná vzdálenost bude v jednotlivých ostuových ročnících stouat. Z grafu 1 lze vysledovat, že trend našemu ředokladu odovídá. Přesto lze ozorovat několik charakteristik. Graf 1 Průměrně ulavaná vzdálenost v metrech v jednotlivých ročnících 50

9 Dominantní je nárůst růměrné ulavané lavecké vzdálenosti žáků na všech školách od rvního do čtvrtého ročníku. Průměrné hodnoty ulavané vzdálenosti žáků ve čtvrtém ročníku se ohybují od m. V átém ročníku sledovaný arametr mírně klesá. Progres rodlužování lavecké vzdálenosti na druhém stuni základních škol není tak výrazný a není lineární. Odráží ravděodobně secifika jednotlivých ročníků na šetřených školách, ale také skutečnost, že zvyšování ulavané vzdálenosti na rvním stuni základní školy je sojeno ředevším s vlastní výukou zvládnutí technicky jednotlivých laveckých zůsobů. Také zvolená lavaná vzdálenost maximálně 200 m omezila v našich výsledcích zvyšování růměrně lavané vzdálenosti. Předokládáme, že velká část žáků, kteří ulavali 200 m, by byla schona v lavání okračovat. Průměrné hodnoty ulavané vzdálenosti se v osledních ročnících již blíží k testovanému maximu 200 m. Ve druhém ročníku základní školy lze vysledovat, že někteří žáci jsou o roce lavecké výuky schoni vzdálenost 200 m řekonat (graf 2). V následných ročnících tendence úsěšnosti stouá. Změna trendu nastává v átém ročníku, ve kterém byl zjištěn mírný okles u žáků všech třech ozorovaných škol. Zhoršená úsěšnost trvá nejdéle na 1. ZŠ v Kadani, na které zaznamenáváme okles až do 7. ročníku. Naoak na 2. ZŠ v Jirkově a 1. ZŠ Klášterci nad Ohří od 6. ročníku znovu zjišťujeme rocentuální zvýšení očtu žáků, kteří jsou schoni ulavat 200 m. Pouze u 2. ZŠ Jirkov všichni žáci devátého ročníku ulavali 200 m. Naoak na 1. ZŠ Kadaň v 8. a 9. ročníku zůstává ři řekonání 200 m stálá oměrně nízká úsěšnost žáků (60 %). Graf 2 Úsěšnost žáků ři dosažení vzdálenosti 200 m v jednotlivých ročnících Zvládnutí skoku do vody bez secifikace zanoření je dalším kritériem ro označení člověka za lavce. Výsledky ukazují vysokou úroveň osvojení skoku do vody u žáků, kteří jsou současně schoni ulavat 200 m. U žáků, kteří ulavali méně než 200 m, je atrné, že kvalita rovedení skoku do vody je horší než u lavců (tabulka 6). Žáci na 1. ZŠ Kadaň zahajovali z bezečnostních důvodů lavání ne skokem, ale odrazem od stěny bazénu z vody. 51

10 Tabulka 6 Realizace skoku do vody žáky v závislosti na ulavání 200 m < 200 m 200 m Ne Ano Ne Ano Škola N % N % N % N % Jirkov (N=255) Klášterec nad Ohří (N=282) Celkem (N=537) ZŠ Kadaň nelnila zákaz skoků do vody. Skok do vody realizovalo celkem 87 % žáků. Vzdálenost 200 m ulavala více jak olovina žáků, ale jestliže registrujeme současně využívání laveckého dýchání, očet se sníží z 388 žáků na 329 žáků (tabulka 7). Celkově nezvládalo lavecké dýchání v růběhu lavecké lokomoce 2 / 5 všech žáků, nevydechovalo v růběhu lavání od hladinu. Alarmující je registrace korektního laveckého dýchání u ouhých 26 % kadaňských žáků. Tabulka 7 Plavecké dýchání u žáků v závislosti na ulavání 200 m < 200 m 200 m Ne Ano Ne Ano Škola Jirkov (N=255) Kadaň (N=201) Klášterec nad Ohří (N=282) Celkem (N=738) N % N % N % N % Pozn.: Plavecké dýchání ři lavání bylo diagnostikováno u 63 % žáků. 52

11 Sledované školy shodně volily jako rvní lavecký zůsob ve výuce lavání kraul, oté znak a rsa. Předokládali jsme, že lavecký zůsob, kterým žáci zahájí souvislé lavání, bude ro ně nejřirozenější a současně to bude ten nejefektivnější. Graf 3 zaznamenává v nižších ročnících nejen námi zjištěné nelavce, kteří neuměli zvolit žádný lavecký zůsob, ale také skutečnost, že lavající žáci rvního ročníku nejčastěji volili lavecký zůsob rsa, který byl referován až do druhého ročníku. Můžeme se domnívat, že se zde rojevuje vliv rozšířenosti lavání rsou v běžné oulaci, vliv rodiny. Křivka znázorňující lavecký zůsob kraul, dosahuje nejvyššího vrcholu v osmém ročníku a mírného oklesu si můžeme všimnout v átém a sedmém ročníku, ve kterém žáci síše uřednostnili lavecký zůsob rsa. Graf 3 Volba laveckého zůsobu žáky v úvodu souvislého lavání Plavecký zůsob kraul byl častěji referován u chlaců. Naoak lavecký zůsob rsa byl očekávaně více uřednostňován u dívek. Plavecký zůsob znak volilo necelých 10 % žáků a oměr chlaců a dívek se lišil ouze 2 %. Žáci mohli lavat jedním laveckým zůsobem nebo lavecké zůsoby střídat. Změny byly v růběhu testování zaznamenávány. Plaveckým zůsobem znak bylo schono lavat o celou dobu svého lavání 63 % žáků - znakařů, oroti laveckým zůsobům kraul a rsa. Pouze 26 % kraulařů a 23 % rsařů lavalo celou ožadovanou trať bez změny laveckého zůsobu. Závěry Plavecká gramotnost dětské oulace se o roce 1989 systematicky a odle jednotných kritérií nezkoumá, i když jednotlivé lavecké školy často určitou evaluaci vlastní činnosti rovádějí. Ani o 20 letech není k disozici alesoň rámcová koncece české lavecké výuky, na které by anovala 53

12 shoda mezi laveckými odborníky (můžeme za ně ovažovat nař. ublikující osoby v oblasti laveckých sortů) a raxí. Zahraniční národní lavecké svazy běžně odrobné materiály k realizaci laveckého vzdělávání mají (nař. Grange & Gordon, 2004; Amateur Swimming Association, 2006). Je nadefinovaná rimární a následná lavecká gramotnost, ale zkoumají se většinově ouze ulavané metry, testová kritéria vycházejí z koncecí řed rokem 1989, vyhovují definici lavce, udělení "mokrých vysvědčení. Na rozdíl od Slovenska, kde v rámci dvou víceletých finančně dobře krytých grantů se hodnotila lavecká úroveň dětí a vytvářely se standardy laveckých dovedností (Macejková, 2012), v České reublice neanuje shoda na hodnotících kritériích, referují se interní hodnocení, variabilita hodnotících motorických testů je obrovská. Z těchto důvodů se jeví jako nutné racovat na rámcovém sjednocení koncece laveckého vzdělávání v České reublice, ustanovení standardů, které budou kritérií výstuů lavecké výuky, vytvoření dooručení efektivního organizačního zajištění lavecké výuky v rámci zatím stávajícího finančního krytí. Z konkrétního šetření vylývá, že děti, které absolvovaly řízenou laveckou výuku dosahovaly ve sledovaných kritériích leších výsledků. Pravidelná lavecká výuka o dobu celé ovinné školní docházky umožní dětem získat úroveň lavecké gramotnosti, která odovídá nebo se blíží současné definici lavce. V růběhu rvního stuně základní školy dochází ke zlešení ve smyslu rodlužování souvisle ulavané vzdálenosti, osvojení si jednotlivých zůsobů lavecké lokomoce a zlešení kvality základních laveckých dovedností. Na druhém stuni základní školy se dynamika zlešení zomaluje, trend však zůstává s ročníkovými odchylkami zachován. Šetření také naznačilo, že dlouhodobá výuka kraulu zvyšuje jeho využitelnost ři sontánním lavání dětí. Na základě lavecké výuky byl od čtvrtého ostuového ročníku v testové situaci nejčastěji nebo rovnocenně volen žáky kraul jako rvní lavecký zůsob. Přesto se zdá, že řetrvává v české oulaci historická inklinace k laveckému zůsobu rsa. Plavající děti ři vstuu do základní školy lavou rsa, zdá se, že dívky rsařský zůsob referují více než chlaci. Literatura 1. Amateur swimming association - National Plan for Teaching Swimming. (2006). Retrieved from htt:// 2. Balada, J. et al. (2007). Rámcový vzdělávací rogram ro základní vzdělání. Výzkumný ústav edagogický v Praze. Retrieved from htt:// 3. Čechovská, I. (2011). Plavecká gramotnost jako součást ohybové gramotnosti. In Macejková, Y. & Benčuriková, L. (Eds.), Vědecká konference ri říležitosti životného jubilea rof. V. 54

13 Černušáka: zborník vedeckých rác venovaný rofesorovi Vladimírovi Černušákovi ri říležitosti jeho životného jubilea, Bratislava, ( ). Bratislava, Czechia: STIMUL. 4. Čechovská, I. (2008). Plavecká gramotnost. Těl. Vých. Sort Mlád., 74 (8), Čechovská, I. & Miler, T. (2008). Plavání. 2rd ed. Praha, Czechia: Grada. 6. Grange, J. & Gordon, R. (2004). Success is Long Term Athlete Develoment. LTAD related to the Journey through Swimming. Retrieved from htt:// uloads/library/long_term_athlete_develoment.df. 7. Hoch, M. et al. (1987). Plavání: teorie a didaktika. 2rd ed. Praha, Czechia: SPN. 8. Macejková, Y. et al. (2005). Didaktika lavání. Bratislava, Slovakia: ICM Agency. 9. Macejková, Y. (2012) Teoreticko-emirické roblémy výskumov lávania na Slovensku. In. P. Mandzák (Eds.), Plávanie 2012: vedecký zborník z konference, Banská Bystrica, (. 5-15). Bratislava: Partner Čižmárová. 10. Pokorná, J. Plavecké začátky. Těl. Vých. Sort Mlád., 2007, 73(5), Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělání a některých náležitostech lnění ovinné školní docházky (školský zákon) (2005). Retrieved from htt:// sb Záluská, K. (2012). Plavecká úroveň žáků základních škol s vlastním bazénem. Bakalářská ráce. Praha, Czechia: UK FTVS. Kontaktní adresa: Mgr. Jitka Pokorná UK FTVS, katedra lavání a laveckých sortů J. Martího 31, Praha 6 Veleslavín, jokorna@ftvs.cuni.cz 55