KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM

Transkript

1 Sou asná situace, kdy chybí termíny st hování nebo zahájení rekonstrukce nového areálu, vyvolává neklid mezi zam stnanci. Ti se obrátili prost ednictvím odborové organizace na vedení m sta se žádostí o vyjasn ní n kterých problematických otázek. Zdravotn postižení Sdružení zdravotn postižených nemá místnost pro svoji poradenskou innost. P vodní v Riegrov ulici byla p i lo ských povodních vytopena a zárove zde skon il nájem. P išli jsme nejen o majetek, ale i o st echu nad hlavou.poradenské dny jsme museli v letošním roce v podstat zrušit, vysv tlil situaci Miroslav Tykal- p edseda sdružení. Výro ní sch ze se zú astnilo devadesát z t istadvaceti len. lenové pocházejí i z okolních vesnic, kde by samostatná organizace nemohla vzniknout. Sdružení po ádalo loni rekondi ní cvi ení, uspo ádaly se specializované akce o jednotlivých nemocích a postiženích. Velký zájem je o cvi ení v m stských lázních. Každé druhé úterý se zde schází kolem t iceti lidí.sdružení se zapojilo také do podzimních Dn spolk. Braun v Betlém V letošním roce (2001) kon í za azení Braunovy galerie pod širým nebem do seznamu sta nejvíce ohrožených památek Sv tového památkového fondu (World Monument Fund). Tomuto areálu se dostalo místa vedle takových sv tových skvost jako jsou ruiny Pompejí, incké chrámy Matchu Picchu a chrám Taj Mahal.Tato americká nadace poskytla dotaci ve výši sedmdesáti Provizorní zast ešení tisíc dolar a další finance je nutno vyhledat na eské stran. To se však neda í zajistit. V lo ské kronice je uvedeno jméno Moniky Abbott a nyní se k její osob vrátíme. echoameri anka Monika Abbott pochází z Prahy. Po absolvování právnické fakulty žila n kolik let v Holandsku a pozd ji ve Spojených státech. Tady také za ala malovat. Hlavní inspirací se jí stal práv Kuks. Jeden její obraz je vystaven v Hospitalu. Od roku 1997 se snažila o za azení Kuksu a Betléma na seznam WF a v roce 1999 se jí to poda ilo.o ekává se, že by se m la na podzim letošního roku uskute nit výstava jejich obraz v královédvorské Staré radnici. O tom jak zachránit tuto výjime nou barokní památku se hovo í již desítky let. V roce 1970 tu byl návrh na propojení areálu se ZOO, hovo ilo se o záchran soch, které vlivem kyselých deš siln chátrají. Replik se v minulém režimu do kaly skulptury ctností a ne estí v Hospitalu 51

2 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001 Big - Band p íznivé hodnocení V rámci dn R.A. Dvorského vystoupil p ed ty mi sty diváky místní Big band. Návšt vníky byli ob ané všech v kových skupin a odm nili soubor ing. Nerudy velkým potleskem.b hem programu se zavzpomínalo na R.A.Dvorského slovem i hudbou. Byly to hity Letí šíp savanou, Jedu sám i Hmm,hmm. Swingovou éru p ipomn lo i n kolik tradi ních amerických skladeb.dostalo se i na písni ky Suchého a Šlitra Ing Jan Neruda v podání d ts kého sboru ZUŠ. Po ad se líbil a byl po zásluze odm n n mohutným potleskem, poslucha i byli odm n ni t emi p ídavky. Ú ast na dnech R.A. Dvorského je pro nás poctou, vždy soubor nese jeho jméno.proto jsme p ipravili program, který obsahuje adu skladeb z doby, kdy Rudolf Antonín Dvorský kraloval populární hudb vysv tlil Lud k Mottl. Mgr. Alexandra Teodoridisová Jmenovaná nastoupila jako editelka M stského muzea dnem jak bylo již kronikou zaznamenáno. Nyní uvedeme k její osob následující. Narozena , školy ZŠ R.A. Dvorského a ZŠ Schulzovy sady, gymnázium Václava Lindy v Jarom i (maturita 1992).Následovala Slezská univerzita Opava (státní zkouška 1999), odbor historie, diplomová práce na téma: N mecká menšina na královédvorsku po druhé sv tové válce. Stanovila si následující cíle: - p íprava sbírek na zápis do centrální evidence podle zákona. 122/ vytvo ení inventá k jednotlivým sbírkám - p evedení evidence knihovny do po íta ové podoby - -nová stálá expozice k historii m sta Výstavy v tší d raz na regionální d jiny (výro í významných rodák, spolk a událostí) - výstavy um lc celorepublikového významu - spolupráce s muzei a galeriemi (výp j ky zajímavých výstav) Publika ní innost spolupráce s Okresním archivem v Trutnov - Legioná i, p íprava vlastní publikace Rakousko Pruská válka v roce 1866 na královédvorsku a prezentace muzejních sbírek v tisku. V rámci propagace muzea: obnova reklamních cedulí muzea ve m st, prezentace na internetu a populárních a odborných asopisech. Jmenované a celému kolektivu M stského muzea p ejeme hodn úsp ch. 52

3 Vládní kodex V m síci b eznu schválila vláda kodex definující chování ú edník na správních ú adech.kodex nemá právní základ, není vymahatelný, jde tedy spíše o morální normu. Pro zam stnance správních ú ad a územn správních celk jde tedy o doporu ení. Vlastní kodex není kouzelný proutek, který zajistí aby všichni ú edníci po tomto vládním aktu byli k ve ejnosti vrchovat slušní, ohleduplní, chápající a ochotní.je však jist dob e, že bylo e eno, jací by za peníze da ových poplatník m li být. Je to vážný d vod k zamyšlení jehož výsledkem by m l být nejen vlastní pocit, ale m l by následovat in. Letní as dnem Posunutím o hodinu vp ed z 02,oo hod. na 03,oo hodin došlo k op tovnému navození letního asu.to není nic nového, protože již v roce 1907 s tímto návrhem p išel jistý Angli an, který však s návrhem pro silný odpor ve ejnosti neusp l.v našich zemích byl letní as zaveden v letech , tedy v dob trvání Rakousko Uherska a m l pomoci svým hospodá ským významem vyhrát válku. Zm na se minula ú inkem a nepomohla také Hitlerov tisícileté íši po zavedení v roce Letní as p etrvával až do roku 1949 a následovala t icetiletá odmlka trvající až do roku V posunu letního asu není naše republika osamocena. Využívá se toho asi v sedmdesáti dalších zemích. Na rozdíl od ostatních zemí má však naše republika letní as v trvání plných sedmí m síc.. Žijeme tedy jen p t m síc podle p irozených biorytm, tedy v souladu s p irozeným vývinem lidstva po dobu mnoha tisíc let. Na dokreslení - zavedení letního asu je také v souladu se sm rnicí Evropské unie. Totálajnzac - nucen nasazení dále ekají Z eských zemí bylo nucen (totáln ) nasazeno na ob an. Odškodn ní ze strany N mecka se jich dožívá v sou asnosti asi jedna desetina. V této chvíli se eká ješt na to, až budou v USA zamítnuty poslední žaloby o odškodn ní. N mecko totiž chce mít záruky, že nebude muset v budoucnu elit dalším žalobám.pokud tedy nedojde k dalším pr tah m, m lo by již v m síci ervnu dojít k vyplacení pen z. Odškodn ní mohou dostat i poz stalí na základ sou asných zákon Rakouska i N mecka. Totáln nasazeným se bude vyplácet maximáln DM na osobu, u v z z koncentra ních tábor to m že být až DM. K ešené a kronikou sledované v ci se vrátíme až ke skute nému vyplacení dojde. Dny R.A.Dvorského skon ily Pražský swingový orchestr Jana Matouška ukon il dny R.A. Dvorského v Hankov dom. Ten se svým vystoupením velmi p iblížil svým vzor m ze t icátých a ty icátých let.návšt vník bylo mén než p i hudebním vystoupení Nerudova Big Bandu, ale i tak koncert shlédlo hodn lidí a odcházeli spokojeni. Na úsp šném pr b hu dn R.A. Dvorského m la zásluhu editelka Hankova domu paní Zuzana ermáková se svými spoluúracovníky. P írodov dec Roman Zají ek Hodnotné t i p ednášky p ednesl jmenovaný na r zných místech našeho m sta. Jeho dopolední vystoupení bylo v gymnáziu o Venezuele, odpoledne pat ila jeho p ednáška pracovník m ZOO, kde hovo il o Peru a také o mezinárodní dohod CITES, zam ené na 53

4 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001 ochranu p írody. Ve erní p ednáška v salonku Hankova domu ur ená ve ejnosti pojednávala o jihoamerických státech. Všemi t emi p ednáškami se prolínala cestopisná data s ekologií. P ednášky byly dopln ny diapozitivy. ZOO sout ž pro d ti Do 22. dubna budou mít d ti možnost si zpest it pobyt v ZOO. Zájemci z ad návšt vník si mohou u pokladny vyzvednout hrací karty a do t ch p i své návšt v zapisovat jména zví at. Budou-li mladí návšt vníci úsp šní a zapíší všechny údaje správn, potom jim vyjde heslo tajenky. List (hrací kartu) musí potom vhodit do koše ve videosále. Správn vypln né listy se losují a mladé p átele ZOO ekají p kné výhry.ty jim budou p edány ke Dni Zem, tedy sou ásti celodenního programu. Ten bude v nován otázkám ochrany ohrožených druh zví at. Tak jako každý rok, tak i letos se mohou školy hlásit na brigády v ZOO. Mohou pomoci v úklidu výb h, hrabáním listí i na jiných drobn jších pracích.pracují asi t i hodiny a poté se mohou v novat prohlídce ZOO a nebo výukovému programu. Ten nabízí již trnáct titul ur ených pro r zné v kové skupiny. Zm ny v informa ním centru Nejpodstatn jší je ta, že IC bude spolupracovat se spole ností OSNADO (osobní a nákladní doprava). Tím dojde k rozší ení nabídky dovolenkových pobyt, sortimentu reklamních a propaga ních materiál a služeb. I letos Den spolk V lo ském roce m l Den spolk svoji premiéru, která se konala v nep íjemném po así, ale za ú asti mnoha ú inkujících. Už nyní za aly p ípravné práce na zajišt ní celé akce, která má p edstavit innost organizací, spolk a sdružení našeho m sta. Tento rok by m l Den spolk prob hnout v letních m sících. Aktivity škol Základní škola Strž nabízí vzd lávací po ady ve ejnosti.tradi n obsluhu po íta a novinkou pro letošní rok je prázdninový kurz angli tiny. Ú astníci by m li b hem jednoho týdne absolvovat denn deset hodin intenzivní výuky v dopolední a odpolední ásti. Po et je omezen na deset ú astník. Školy Strž a Schulzovy sady spolu s M stským ú adem p ipravily akci k m síci internetu. Odborníci poradí za áte ník m jak postupovat p i hledání na internetových stránkách. Betlém za azen mezi národní kulturní památky S k ížkem po funuse by se mohlo nazvat rozhodnutí vlády o nadepsaném za azení. Vyplývá z toho, že budou kladeny vyšší nároky na pé i o tento objekt, m lo by dojít i k jisté p ednosti p i p id lování financí ze státního rozpo tu. Rozhodnutí vlády však nabývá ú innosti až od ledna p íštího roku, tedy roku 2002.A jak jsme již v kronice uvedli, v této dob kon í za azení Betlému do sta nejohrožen jších památek sv ta. Když tedy náš stát p id lí na opravu Braunova díla n jaké prost edky, nep jde již využít Wilsonovu výzvu z americké strany. Sv tový památkový fond p idá polovinu ástky v nované dotace. Projekt ZŠ Strž jediný v republice Tato škola je jedinou v republice a jednou z mála v Evrop, která p ipravila projekt do nabídky vzd lávacích program Evropské unie Arion pro rok

5 Název projektu je: P ístupy k výuce biologie na základních školách a využití p írodov dných klub jako nadstavbová ást povinného kurikula výuky p írodopisu. editel Petr Vojt ch k tomu dodává: U itelé z celé Evropy tak p ijedou do Dvora Králové nad Labem a vym ní si zkušenosti z oblasti výuky problematiky životního prost edí s využitím informa ních technologií jako spojovacího lánku ve vzd lávání. Uvedená škola navázala spolupráci s institucemi, které se v nují životnímu prost edí. Je to na gymnáziu p sobící klub Natura, zoologickou zahradou a také se st ediskem Sever na Rýchorách. Škola byla za azena mezi sto v republice, které se zapojí do programu o využití obnovitelných zdroj energie.pomocí grantu Ministerstva životního prost edí bude možné realizovat instalaci slune ního kolektoru. Ten by napájel po íta a tím by byla demonstrována možnost využití obnovitelných zdroj energie. Dále editel Petr Vojt ch uvedl: Také jsme zahájili spolupráci s KRNAP (Krkonošský národní park) Vrchlabí.Na pozemcích školy vznikne skalka a v esovišt, kde budou vysázeny rostliny a stromky typické pro naší obast se zam ením na flóru Krkonoš. Bude to zajímavý dopln k vnit ních prostor školy, kde jsou na chodbách umíst ny teplomilné rostliny, nap íklad palmy, banánovníky a kde v sou asné dob dozrávají citrony. B hem dubna vybudujeme svépomocí skleník Hospic v Žir i Hospic Anežky eské se sídlem v erveném Kostelci zadal vypracování projektu na rekonstrukci ásti budovy bývalého domova d chodc v Žir i. Tak by m lo vzniknout nové nestátní zdravotnické za ízení. Projekt by m la podpo it okolní m sta a také Ministerstvo práce a sociálních v cí. ást budovy získala v restituci Kongregace Sester Nejsv t jší Svátosti z eských Bud jovic. Budou zde dv skupiny klient. Onkologi tí pacienti a pacienti s roztroušenou mozkomíšní sklerózou bez vlastního rodinného zázemí.k otev ení by m lo dojít již v letošním roce. Podpora sportu nov V tomto roce dojde k pronikavé zm n v podpo e sportovního d ní m sta. Cílem má být zlepšení podmínek pro oddíly které dob e pracují. Podpora je dána dle po tu len a pom ru mládežnických a dosp lých družstev. Nezapo ítává se však neomezený po et, na každé družstvo je stanoven maximální po et zapo itatelných len.dále jsou tu ješt dva d ležité momenty. Oddíl dosp lých, který nemá mládežnická družstva nezískává žádnou podporu na po et len a také mládežnická družstva bez družstva dosp lých dostanou nižší dotaci. Druhá ást je zam ena na úrovni sout že, finan ní náro nosti a rozší enosti sportu. Tím se sleduje preferovat oddíly hrající kvalitní sout že a motivovat ostatní k postup m do vyšších sout ží. Sout že hrané v eské republice jsou rozd leny do n kolika kategorií a výsledná ástka je násobena koeficientem finan ní náro nosti a rozší enosti. P íklad z tabulky úrovn sout že: Nejvyšší domácí Druhá nejvyšší Nižší sout že národní p sobnosti Oblastní sout že Krajské sout že Okresní sout že

6 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001 V tomto roce byla na podporu sportu vy len na ástka t í milion korun, z toho bylo v prvním kole rozd leno tisíc korun. Zbytek je ur en pro oddíly, které není možné do této koncepce za adit (Sokol) a na jednorázové akce. lánek do kroniky je erpán z Novin radnice a záv rem je zde uvedeno, že se nepoda ilo najít žádné m sto, kde by podpora sportu šla tímto sm rem a jedná se proto o zcela novou myšlenku, kterou prov í až sou asná praxe. M stská památková zóna Jedním z cíl nového územního plánu je mimo jiné i zklidn ní m stského centra, tedy p edevším prostoru historického jádra. To by m lo p isp t i k zvýšení cestovního ruchu. P evážná ást historického jádra m sta je m stskou památkovou zónou ( MTZ). Ta byla z ízena Vyhláškou o prohlášení památkových zón ve vybraných m stech a obcích Východo eského kraje. Vydána byla tehdejším Východo eským krajským národním výborem v Hradci Králové dne 17. íjna Na toto území i na objekty ležící mimo se vztahuje ochrana ve smyslu zákona. 20/1987 Sb. o státní památkové pé i v platném zn ní a následná provád cí vyhláška 66/1988 Sb. ve zn ní vyhlášky 139/1999Sb. Realizace jednotlivých zám r je pochopiteln závislá na finan ních možnostech m sta, nebo potenciálních investor.v letošním roce se p ipravuje realizace úpravy parteru nám stí Odboje, další priorotou je samotný st ed historického jádra nám stí TGM. Naše m sto je p ihlášeno do státního programu regenerace m stských památkových rezervací a m stských památkových zón a jedním z výsledk této iniciativy je v lo ském roce realizovaná rekonstrukce fary. Emil Pokorný osmdesátníkem Zimní plavec, bývalý i sou asný knihovník a p ítel mnoha dalších aktivit oslavil svérázn své osmdesáté narozeniny ve zdraví a pohod. Jeho kolegové z našeho m sta, Starých Buk a Trutnova mu p ipravili netradi ní oslavu. Konala se pod mostem u Obchodní akademie v Trutnov. Husté sn žení, teplota vody minus ty i stupn dovolila aby ve vod strávili sedm minut, sledováni mnoha diváky. Na vod plavala i maketa dortu. M sto mu tímto p eje všechno nejlepší a stále stejný mladistvý elán. Jubilant se narodil dne 20. února 1921 v obci Práce v blízkosti Slavkova. Vyu il se typografii a následovalo totální nasazení v N mecku. Po válce pracoval jako kulturní referent a oženil se. V roce 2000 oslavili manželé zlatou svatbu, vychovali spole n ty i d ti a radují se již z devíti vnou at.manželka pochází z nedaleké obce Kocbe e.spole n žili nejprve v Praci, poté plných dev t let v Bruntále a od této doby již v našem m st. Stává se knihovníkem a od roku 1966 se od našeho m sta neodlou il. stále plný životní energie 56

7 Práci knihovníka vykonával až do odchodu na d chod a ani nyní v této záslužné innosti nep estal pracovat. Je knihovníkem v obci Kocbe e a Komárov. Jeho zálibou je plavání a tomu zimnímu se v nuje stále. Ob ané se s ním mohou setkat p i zimním mrožím plavání u nás u Pušova splavu, ale i v Trutnov, Brn, Náchod, B lohad, Hradci Králové, Pardubicích, podzemní í ce Punkv, i na Slovensku. Má hodn p átel a to nejen v zimním plavání. Znal se s bývalým reprezentantem Skovajsou, p emožiteli kanáli La Manche Venclovským a Novákem. Touto inností však vý et jeho aktivit nekon í. Pracuje ve Svazu nucen nasazených i když se vyplácení odškodného stále protahuje. K jeho zálibám pat í literatura, historie, sportovní d ní v bec. Jezdí na kole, sport propaguje a to v novinách Královédvorských listech a Krkonošských novinách. Seznamuje v nich tená e nejen se sportovní inností v našem m st, ale i okolních obcích. Sou asný kroniká m sta P. Janoušek pana Pokorného požádal o zve ejn ní jeho pam tí z naší knihovny Slavoj a jeho rozhovor s editelkou PhDr. Vladislavou Lustigovou je zachycen na videozáznamu. Ten je sou ástí kroniky z roku 2000 a tedy majetkem m sta. Výro ní sch ze Záboje Po átkem b ezna zhodnotil Záboj svoji innost za rok P edsedkyn Jana R ži ková ve své zpráv uvedla všechny úsp chy i nedostatky. P evládaly úsp chy z kterých se mohli t šit i naši ob ané. lenové souboru i pozvaní hosté se mohli také seznámit s nástinem programu letošního roku. Na jarním koncertu, který se má uskute nit by se soubor m l pochlubit svojí 140tiletou záslužnou inností.i v letošním roce se bude sbor prezentovat na 5. setkání p veckých sbor východo eské oblasti (20. zá í) a m žeme se t šit na tradi níváno ní koncerty. Na výro ní sch zi byla také projednána hospodá ská otázka, stanovena výše lenských p ísp vk a n které další otázky. Je pot šitelné, že práce všech len sboru je dobrovolná, tedy i ob tavá a nezištná. Záboj reprezentuje kulturn hudební oblast našeho regionu a po zásluze si zasluhuje naší pozornost a podporu. Ceny Fair play Další t i žákyn našeho m sta p evzaly dne tyto ceny. Jsou jimi tentokrát žákyn ubytované v Domov mládeže p i St ední odborné škole a St edním odborném u ilišti Lenka Bohá ová, Silvie Hanušová a Iva Nováková, studentky druhého ro níku St ední pr myslové školy. Cenu eského olympijského výboru Fair Play obdržely za sv j ušlechtilý in, když na cest do Domova mládeže nalezly v tší obnos pen z a doklady. Nález ohlásily vychovatelce a byly vráceny majitelce. Pod kování se jim dostalo i od ministra školství, mládeže a t lovýchovy E. Zemana. Po dvou chlapcích jsou to tedy i t i d v ata našeho m sta. Po así b ezna 2001 Tento m síc byl teplejší až o jeden a p l stupn a srážek bylo také více. Nejtepleji bylo 12. b ezna, kyd bylo nam eno asi 17 stup, nejchladn ji dne 27. b ezna cca 4 stupn. Srážkov byl b ezen nadnormální se svými ty iceti až devadesáti sedmi milimetry. To odpovídá procent m dlouhodobého normálu pro tento m síc. 57

8 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001 V této souvislosti je sv tov kritizováno rozhodnutí prezidenta George Busche v tom smyslu, že USA odstupují od mezinárodní dohody o omezování produkce plyn zp sobujících skleníkový efekt v atmosfé e, protože je to pro n ekonomiky nevýhodné. Tím jmenovaný prezident ukázal, že on a Amerika si mohou a budou d lat to, co jim vyhovuje a nemusí se ohlížet na zájem zbytku sv ta. Sv t toto vidí jako postoj krátkozraký, který ve svých d sledcích m že postihnout USA stejn jako kterýkoli jiný stát. MUDr. Karel Fortýn CSc. devitalizace Nemocní rakovinou se již od lo ského roku dožadují lé ení pomocí devitalizace, tedy metodou zcela odlišnou od sou asného postupu, který spo ívá v odstran ní nádoru i s širokým okolím. MUDr. Fortýn je vynálezcem a byl i propagátorem nové metody, která spo ívá v tom, že postiženou tká zbavuje výživy, ale ponechá ji na p vodním míst. Tato metoda má význam hlavn v zažívacím traktu, tedy p i postižení tlustého st eva a kone níku. Tká zbavená výživy b hem šesti až osmi týdn úpln zanikne bun ným odbouráním a odklizením devitalizované tkán. Na míst z stane jen nepatrný vazivový zbytek. Tém okamžit po zve ejn ní zprávy o úsp šnosti této metody padlo rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví- lé ba je non lege artis, proto jí nesmí být operováno. Na nátlak ve ejnosti se Ministerstvo rozhodlo celý p ípad prozkoumat a prov it. Triumfu se již sedmdesátiletý léka nedožil. Zem el 4. ledna 2001 v Praze a teprve o dva m síce pozd ji rozhodla v decká rada o povolení klinických zkoušek na lidech. ty i klinická pracovišt již za ala pacienty p ijímat a operovat Fortýnovou metodou. Zabývám se devitalizací t icet let. Za tu dobu jsem se p esv d il, že metoda funguje na zví atech i lidech, konstatoval MUDr. Fortýn z Ústavu živo išné fyziologie a genetiky Akademie v d eské republiky. Po devitalizaci žili mí pacienti ješt n kolik let a zem eli na jinou chorobu nikoliv následkem nádorového onemocn ní, ekl k tomu tehdy ješt žijící MUDr. Fortýn. N kte í jím operovaní lidé dosud žijí. Fortýnova metoda se ukazuje jako úsp šná a nikdo jí jinak ne ekne. Nechci Nobelovu cenu ani jiná uznání. Netoužím být v u ebnicích nebo slovnících ekl n kolik dní p ed svojí smrtí, jediným smyslem mé práce je pomáhat nemocným. K tomu m zavazuje i Hippokratova p ísaha. Já už se zavedení metody do praxe nedožiju. Na jedné z pražských soukromých nemocnic se tato metoda zkoušela ješt v dob p ed tím, než se k tomuto rozhoupala v decká rada, odoperovali osmnáct pacient s nádorek st eva a ty i s nádorem ledviny.z osmnácti lidí jich sedm zem elo a jedenáct p ežilo. V p ípad pacient s nádorem ledviny p ežili dva.(mudr. Michal Náprstek) P esto byly další operace Ministerstvem zakázány pod ztrátou licence. Uvedený lánek kroniky nemá p ímou vazbu k našemu m sto, ale pokládal jsem ho za podstatný a jist nanejvýš zajímavý. Pošta historie a sou asnost vlastiv dné tení P ed rokem 1526 byly zprávy, na ízení a pokyny zasílány posly. Ti byli vysíláni panovníky, šlechtickými rody, m stskými hodnostá i, církví a pozd ji kupci. Je oprávn ný p edpoklad, že tento zp sob dopravy zpráv byl vlastní i našemu v nnému m stu Dv r Králové nad Labem. Po roce 1526 již došlo k ustavování poštovních stanic, ale nestalo se tak v našem m st. Také na poštovních mapách ze 16. až 18. století bychom poštovní stanici v našem m st marn hledali. Ani na Kreybichov poštovní map Království eského z roku 1819 není veden p es m sto žádný poštovní spoj. To již byly poštovní stanice v okolních m stech:trutnov, Hostinné, Nová Paka, Náchod, Ho ice a Náchod. M sto bylo odkázáno vyhledávat nejbližší 58

9 poštovní spoj v Jarom i a nebo se spokojit s využitím spoje mezi Hostinným a Novou Pakou v Dolní Olešnici. Teprve roku 1867 se dovídáme z D jin královského v nného m sta Dvora Králové nad Labem, sepsaných A.K. Vitákem, že až do 1. kv tna 1836 nebylo ve Dvo e Králové pošty, chodíval pouze soukromý posel do Jarom e. Když byla z ízena pošta, chodil posel v pond lí a ve tvrtek, to trvalo dv léta, pak chodila pošta ty ikrát týdn, brzy nato byl posílán posel denn.až do roku 1858, kdy po železnici po alo se jezditi, nebylo zde jízdní pošty. První pošta našeho m sta byla umíst na v budov íslo popisné 106 vedle tehdejší lékárny u kostela. Poštovní ú ad byl nalevo za vchodem a m l velké trojdílné okno do ulice. (viz vyobrazení p. profesora Jana Lipavského). V okn byla vystavena došlá pošta a nad oknem umíst n dvouhlavý rakouský orel. Pod ním byl dvoujazy ný název K.K. POSTAMT C.K. POŠTOVNÍ Ú AD. Poštovní zásilku si musel vyzvednout každý sám. Okno bylo proto navšt vováno ponejvíce v ned li, kdy lidé z okolí chodili do kostela.mnoho ob an v této dob ješt neum lo íst a byli odkázáni na svoje spoluob any. Historická data uvád jí, že prvním poštmistrem byl zámožný pán Jan Prokop a na pošt zam stnával posla Mesla a pozd ji Kmínka. Posel chodil pro poštu do Jarom e. Tudy projížd l postilión z Prahy do Vratislavy a odevzdal zde poštu pro m sto a okolí. Posel, který pro poštu docházel, odešel vždycky odpoledne, p espal v Jarom i a druhý den se vracel. Na zádech m l veliký vak a v tší zásilky vozil na ernožlut nat eném traka i. V této dob ítalo m sto asi ob an a zásilek mnoho nebylo. Je dochováno, že již v této dob odebíral zámožný obchodník Fernbach víde ské noviny. Zásilek p ibývalo, zvlášt po l. ervnu 1858, kdy projel nádražím první vlak a byly jim zásilky p iváženy. Stávající místnost již neposta ovala a poštovní ú ad se p est hoval do domu pana Hampla na nám stí pod íslem popisným 39.Poštovním výprav ím zde byl v letech Albín Prokop. Krátce nato došlo k plen ní m sta za prusko rakouské války v roce 1866 a v období následném již dochází k výraznému nár stu textilního pr myslu. V roce 1866 je poštmistrem August Patzak a m l pronajatu i poštovní p epravu. Pro poštu na nádraží jezdili dva sluhové, v kancelá i pracovali dva expedito i a k zam stnanc m pat ili i dva listonoši.ti roznášeli po m st poštu, za doru ení vybírali od lístku krejcar a za dopis dva krejcary. O doru né se d lili s poštmistrem polovinou. Za doru ení expresu se vybíralo 15 krejcar a ta byly doru ovány i do okolních vesnic. V této dob se již doru ovaly balíky. Adresát obdržel od doru ovatele nákladní lístek a s tím si mohl na pošt balík vyzvednout. V této dob chodili pro poštu ur enou na okolní vesnice obecní poslové. Koncem 19. a za átkem 20. století za aly vznikat poštovní ú ady i na vesnicích. Telegrafní ú ad byl z ízen a byl tehdy umíst n na dnešním nám stí Odboje v ísle popisném 314 (nyn jší kv tinová sí ). P ibližn v roce 1870 byla zavedena doprava osob na nádraží omnibusy. Po roce 1882 za ala jezdit postiliónská pošta do Miletína, Ho ic a Trutnova. Dochovala se i jména postilión Šulc, Kabiž ák, Pražák a pozd ji Fr. Vondrá ek a Jan Hloušek. Od byla zavedena poselná jízda Koclé ov Dv r Králové a doprava balík. Jako postilión jezdil s poštovním vozem ( landaurem) až do svého úmrtí Gerberich. Ten mohl do landauru umístit až šest cestujících. Po zestátn ní pošty roku 1892 byl poštovní ú ad a telegrafní ú ad p est hován do domu íslo popisné 409, který pat il manžel m Josefín a Gustavu Patzakovým (poštmistrovi). 59

10 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001 Manželé zakoupili d m od obchodníka Fernbacha, domu se íkalo Babylon a byla zde umíst na výrobna cikorky. 3. listopadu téhož roku byla provedena v budov kolaudace a poštovní ú ad p evzal od dosavadního poštmistra Gustava Patzaka dne 16. listopadu Kamil Hradecký a následn byl jmenován poštovním správcem. Po ínaje dnem byla zavedena u telegrafu stálá, celodenní služba. 1.listopadu 1895 byla zavedena samostatná telefonní úst edna a v roce 1897 bylo možno již telefonovat s m sty Hostinné (30kr.), Vrchlabí (50 krejcar ), eskou Lípou, Cvikovem, Borem, Jablonném u Mimon, Klatovy a Jihlavou za jednu zlatou. Dále s Frýdlantem, Hrádkem, Chrastavou, Jabloncem nad Nisou, Libercem a Smržovkou za 80 krejcar. Taxa byla za hovor v trvání t í minut.. Karel Hradecký byl správcem poštovního ú adu v letech Od roku 1899 až do roku 1920 byl vrchním správcem poštovního ú adu Antonín Schütz, který se zasloužil o vybudování nové poštovní budovy v letech Po založení druhého poštovního ú adu (nazývaný Malá pošta) byl poštovní ú ad nazýván Dv r Klrálové nad Labem 1. V roce 1902 pat ily k poštovnímu obvodu Dvora 1 tyto obce a jejich ásti: Borovi ka, Filí ovice, Království III. díl, Lipnice, Nemajov Dolní, Nemajov Horní, M stská Podstrá, Novolesy, Podháj, Rovinka, Verdek, Zaháj a Zboží. Císa sko královský poštovní ú ad m l v uvedeném roce tyto zam stnance: p ednostu, šest oficiál, kontrolora, dva asistenty, ty i manipulantky, výpomocného ú edníka, t i aspiranty, p t m stských a dva p espolní listonoše, šest kancelá ských sluh a dozorce telefonu. V roce 1910 bylo zavedeno doru ování balík po m st povozem. Od roku 1914 byl poštovní ú ad p est hován do nov postavené budovy. Za první sv tové války odešli mnozí zam stnanci na frontu. Po p evrat v roce 1918, kdy vznikla Republika eskoslovenská, se dal poštovní ú ad ihned do služeb eskoslovenského státu a Národního výboru. Po první sv tové válce už spojovaly m sto s okolím poštovní autobusy. S Ho icemi to bylo v roce 1920, Trutnovem 1923, Náchodem necelý rok od roku 1925 a Hostinným od roku Od 1. ledna 1933byla p eprava osob motorovými vozidly p evedena do resortu eskoslovenských státních drah. Po odchodu Antonína Schütze do výslužby zastávali funkci editele pošty Ladislav Tásler ( ), František Šíp ( ) a Jaroslav Jankovec ( ). Dne 17. íjna 1927 byl zaveden telefonní styk mezi úst ednou našeho m sta a kterýmkoliv místem v Nizozemí za poplatek 8,10 zlatých frank, což inilo 58,10 K za t íminutový rozhovor. Od 4. ervence do 16. srpna se konala v našem m st Tekstilní a krajinská výstava. P ed jejím zahájením byla opravena omítka poštovní budovy, na pr elí dán neonový nápis, provedena rekonstrukce celého elektrického vedení, nad listovními p ihrádkami abonent byly zabudovány elektrické sv telné hodiny a provedeny nát ry nábytku, dve í a p epážek. Na výstavišti byla z ízena pobo ka poštovního ú adu 1 a podané listovní zásilky orážel poštovní zam stnanec Stránský do této doby jediným pam tním razítkem. V jubilejním roce stého výro í pošty v našem m st pracovali na ú ad tito zam stnanci: p ednosta, nám stek p ednosty, ty i poštovní tajemníci, dva poštovní adjunkti, dva poštovní elévové, dva provozní asistenti, ty i revidenti, sedmnáct asistent, ty i akcesisté, dva pomocníci a dvacet osm poštovních podú edník a z ízenc. Mnichovská konference ty mocností upravila bez souhlasu eskoslovenska hranice. 1. íjna 1938 za ala okupace našeho pohrani í a 10. íjna 1938 obsadilo n mecké vojsko i území v okolí Dvora Králové n.l. Do obsazeného území p ipadly tyto poštovní ú ady:dubenec, Kuks, Choustníkovo Hradišt, Horní Vl kovice, Nová Ko be, Kohoutov, Žire, Koclé ov, 60

11 Mostek, N mecká Brusnice, Huntí ov a Horní Brusnice.Od b ezna roku 1938 byl p ednostou poštovního ú adu 1 Josef Šáfer. Když došlo 15. b ezna 1939 k okupaci a násiln vytvo en Protektorát echy a Morava za ala postupná germanizace.popraven byl v roce 1942 Jaroslav David a n kte í zam stnanci nasazeni na nucené práce do N mecka. 10. kv tna vstupuje do m sta Rudá armáda (osvoboditelka) a bylo t eba obnovit innost poštovních ú ad na územích násiln odtržených mnichovským diktátem. V této dob vypomáhal v roce 1941 penzionovaný Josef Šáfer, od ervna 1945 byl ve funkci p ednosty Jaroslav Vysoký, od b ezna roku 1948 Jind ich Št rba a od 1. íjna 1950 nastoupil Milan Pišl Dne 27. íjna 1948 byla na budov pošty odhalena pam tní deska popravenému Jaroslavu Davidovi. V této dob byl poštovní ú ad -1 okrskovým poštovním ú adem. Do okrsku pa ily poštovní ú ady Bílá T emešná, Brusnice u Trutnova, Horní Brusnice, Horní Vl kovice, Huntí ov, Choustníkovo Hradišt, Koclé ov, Kuks, Mostek Nová Ko be, Žire a Dv r Králové 2. V roce 1954 byl v poštovní budov dobudován telefonní automat pro místní styk. Od roku 1967 jezdilo nave er poštovní auto se zásilkami i z okolních pošt do Pardubic a ráno odtud p iváželo listovní zásilky a balíky. V roce byla dostav na pravá p ední ást budovy pošty. Od 1. dubna 1963 se zm nil i název z dosavadního poštovní ú ad na pošta. V letech byla vedoucí pošty paní Jarmila Št rbová, v letech V ra Ku erová, následn Bed ich Šebesta ( ) a Alena Mottlová ( ). Po ínaje dnem je vedoucí pošty paní Jaroslava Knaupová. Od byla zavedena poštovní sm rovací ísla. Pošt 1 bylo p id leno íslo Po ínaje dnem 1. srpna 1979 byla zavedena pojízdná autopošta na lince Dv r Králové nad Labem Zaháj Filí ovice Nové Lesy Zvi ina -T ebihoš Horní a Dolní Dehtov Zdobín a zp t Dv r Králové nad Labem. Jezdí každý den, ú aduje se v poštovním aut a používá poštovní razítko Dv r Králové n.l. 1, zna ení 8. Ke zrychlenému odbavování poštovních zásilek byly na poštách zavád ny stroje, které orážely zásilky strojovými razítky. Uvedli jsme již, že dne 8. zá í 1904 byl v našem m st zaveden poštovní ú ad 2. Je od svého založení až dodnes ve stejné budov. P vodn to byl pouze ú ad podací a teprve roku 1958 se stává doru ovacím. Zde byl prvním poštmistrem Dalibor Hladík, po n m tuto funkci zastávala J. Bruckmayerová a dále následovali Metod j Malát ( ), Zden k Köcher ( ), Josef Cajska ( ), Alois Dušánek ( ), Josef Frýzl ( ), od roku 1975 byla vedoucí pošty Jana Vávrová. Od 1. dubna 1984 se název této pošty zm nil na Dv r Králové nad Labem 3. Usnesením rady Okresního národního výboru v Trutnov ze dne 14. ervna 1964 byly ke Dvoru p ipojeny obce Zboží a Žire. Za átek 20. století byl sv dkem zrodu výplatních stroj. V eskoslovenské republice se tímto zp sobem za aly vyplácet poštovní poukázky roku ( továrna Josef Sochor a t i další).po skon ení druhé sv tové války se za aly používat výplatní stroje i u p epážek pošt. Stalo se tak dnem 29. íjna 1946 a pošta Dv r Králové nad Labem 1 za ala používat výplatní stroj typu Postalia od kv tna Použitá literatura: 150 let královédvorské pošty promovaný u itel Josef Horák Obrázky s budovami poštovních ú ad Dvora Králové n. L. profesor Jan Lipavský V další ásti uvedeme dobu nov jší, kdy byla a je vedoucí pošty paní Jaroslava Knaupová. 61

12 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001 Zdravotn postižení a m sto Vzájemná spolupráce je na dobré úrovni, tak hodnotí ob strany svoji vzájemnou sou innost.m sto poskytuje zdravotn postiženým místnost na po ádání poradenských dn a také vy lenilo na po ádání rekondi ních pobyt ástku ve výši šedesáti tisíc korun. O tuto ástku se d lí spolu s diabetiky. Místní sdružení se na oplátku zú astní akcí, které m sto po ádá, jako je den spolk a koná se svými leny kulturní, spole enské a sportovní akce dle možností svých len. M sto vypisuje výb rová ízení Jedná se o funkce: - editele technických služeb m sta (sou ástí požadavku je zpracování p edstavy o innosti a rozvoji ízené organizace na období ty let) - editele kulturního za ízení Hank v d m - stavebního technika P ihlášky dopln né strukturovaným životopisem se zasílají na adresu: M Ú, Nám stí T.G. Masaryka 38, Dv r Králové n.l., k rukám tajemníka ú adu.p edpokládaný nástup 1. ervenec Výstava Stezkou sv tla a hudby Je uskute n na pracovnicemi Hankova domu a probíhá ve výstavní síni Staré radnice. Jedná se vlastn o dvojexpozici, kdy je druhou ástí D ti malují s Ji ím Vydrou. Hudební doprovod provedl p i vernisáži Marek Iglo a úvodní slovo o tvorb autora Ji ího Vydry m l Luboš Kolafa. Jednání m stského zastupitelstva Dubnové jednání se op t uskute nilo v sále Hankova domu.na programu byly otázky majetkové a finan ní, ale nejv tšímu zájmu se t ší n které aktuelní otázky. Prvou byla otázka stavby mo ského akvária s cílem nabídnout rozší ení turistické nabídky. Dále otázka st hování Technických služeb do areálu v podnádraží, které vyvolávají neklid mezi zam stnanci této organizace a bez p ipomínek jist nebude ani výše vodného a sto ného Školení ob an v zátopové oblasti Cílem bylo seznámit ob any kte í bydlí a nebo vlastní nemovitosti v této oblasti s riziky vyvstávající p i velké vod. P iblížit t mto ob an m povod ový plán a akce v p ípad v asného varování.objekt v zátopové oblasti je n kolik stovek. Z informace Václava Bartošky ( odbor místního hospodá ství) vyplynulo, že ze strany ob an nebyla školení v nována pat i ná pozornost. B hem sedmi pracovních dn se uskute nilo trnáct p ednášek. Návšt vnost na nich se pohybovala mezi patnácti a dvaceti procenty, což je velmi málo. M sto musí obeslat vlastníky budov, kte í se akce nezú astnili a získat od nich pot ebné údaje pro zpracování povod ového plánu m sta. Jak vysv tlil Václav Bartoška, je v sou asné dob mobilních telefon a internetu možné ve velmi krátké dob rozeslat stovky zpráv najednou a tak v as uv domit majitele o blížícím se nebezpe í. 62

13 Muzeum uskute nilo velikono ní trh P ízemí špýcharu uskute nilo p edvelikono ní akci známou jako sváte ní lidové trhy. Prodejci i malovýrobci zde ve svých stáncích nabízejí ozdobné kraslice, perníky, keramiku, pomlázky, výrobky ze slámy, šustí a dalších materiál. To vše provází hudební program uskute n ný žáky i u iteli Základní um lecké školy. Juniorfilm a D evorubec Jak bylo již kronikou zaznamenáno, loutkový p íb h Karla Ma íka D evorubec došel ocen ní st íbrnou p í ku. V sou asné dob se tento snímek v trvání sedmi a p l minuty dostává i k b žným návšt vník m kin. Byl totiž vybrán jako p edfilm k anglické komedii Bingo. P íb h je o d evorubci, který kácí stromy pro zlého pána. Z jednoho kusu vytesá pannu.p edá ji svému pánovi, zam stnavateli. Když však zjistí, že jí eká smutný konec v krbu, vzep e se a dívku zachrání. Vrátí ji zp t na paseku, kde se pa ez a vytesaná soška spojí a po ne obrážet zelení. Tento zajímavý film mladého tv rce ze Soukromé vyšší odborné školy filmové v Písku navazuje na tradi ní eskou loutkovou školu. Pot šitelné je to, že toto dílko našlo sv j po átek práv ve dvorské Jedni ce. Kopule sv. Odilona v Žir i Oprava jmenované kaple pokra uje. V lo ském roce došlo v m síci zá i ke stavebním opravám, v sou asnosti je opravena st echa. Nedošlo však k oprav vnit ních prostor, kdy tomu brání nedostatek finan ních prost edk. Do kopule byla vložena schránka ur ená dalším generacím. Na v ži ku této um lecké památky z roku 1656 usadili um le tí ková i Vágnerovi pozlacenou kopuli a k íž. Kaple je nyní vid t zdaleka. Do tubusu vložil starosta m sta Viktor Švub dokumenty o p íprav rekonstrukce, místní noviny, malou vlajku m sta a pam tní minci. Další prací na oprav této památky by m lo být její omítnutí. Slintavka a kulhavka je nebezpe ím pro ZOO Smrtelným nebezpe ím dokonce o vzácné žirafy Rotschildovy, kterých žije ve volné p írod asi stovka.v eských zoologických zahradách jich je asi kolem padesáti, z toho ve Východo eské ZOO v našem m st je patnáct jedinc. Lze tedy konstatovat, že tento poddruh je tém na hranici vyhubení. Pokud by tedy m lo onemocn ní proniknout do naší ZOO, potom by to znamenalo.jejich tragický konec. Pokud by byla nákaza do naší ZOO skute n zavle ena, což si nikdo z nás ani v nejpesimi t jších myšlenkách nep ipouští, tak to je pravd podobn konec nejen žiraf, ale i celé zaharady, ekl hlavní zoolog Pavel Moucha. Vytvo ení nových stád by bylo dlouhodobou záležitostí a u n kterých druh zcela nemožné. Dovozy zví at z p írody jsou prakticky tabu a zahrada by si je ani nemohla dovolit, protože by ekonomicky zkolabovala. Loni bezmála sedmdesát procent rozpo tu zahrady pocházelo z našich vlastních p íjm, tudíž hlavn od návšt vník.ti by za exploze nákazy nem li vstup povolen, veteriná i by p ístup do zahrady na dlouhou dobu striktn zakázali. Státní dotace provoz zahrady nepokryje ekl p. Moucha. 63

14 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001 Hráz v i této možné tragedii spat uje ZOO mimo jiné i ve vakcinaci zhruba sedmi set exotických sudokopytník, kte í mohou být ohroženi.vedle žiraf a antilop, obou druh buvol, prasat bradavi natých a také slon, kte í jsou na tyto nemoce také vnímaví. Používá se nast elovacích injekcí, st ílených z jakýchsi fouka ek z n kolika metr, a není to nic obtížného.kdysi se u nás o kovalo, ovšem o roku 1991 od toho bylo upušt no, v zemích Evropské unie dokonce o rok d íve. Kupodivu v dávné minulosti, když se na farm objevilo kulhající i slintající zví e, tak se jeho chovatel snažil spojit je s ostatními, aby proti této nákaze vytvo ili imunitu. Tím tuto nemoc p ekonávali ekl zoolog Moucha. O povolení vakcinace požádala ZOO veterinární správu.pokud by se nákaza objevila v republice, bude v zoologických zahradách o kování povoleno. K tomu se p iklán jí i zoologové a lenové Stálého veterinárního výboru Evropské unie. Jist, není to práv nejlevn jší, ale rozhodn náklady na potírání infekce o kováním nemohou dosáhnout takové astronomické výše, jakou p edstavuje utrácení zví at. V kone ném d sledku je možno chov skotu snadno obnovit, v p ípad exotických a ohrožených druh zv e pouze n kdy, shrnul argumenty pro vakcinaci hlavní zoolog. editelka ZOO, p edsedkyn komise voln žijících zví at a lenka rady Úst ední komise pro ochranu zví at paní Dana Hole ková se ztotožnila s doporu ením tohoto orgánu ministru zem d lství Janu Fenclovi a úst ednímu editeli Státní veterinární správy Josefu Holejšovskému, aby eská republika p istoupila k o kování. Nejen exotických zví at, ale pochopiteln i skotu. Z pohledu ochrany zví at, zejména zamezení jejich týrání a zbyte ného utrácení je nutno využít všech možností k zamezení zavle ení nemoci. Z hlediska ochrany zví at nelze považovat za etické utrácení zdravých jedinc jako prevenci k zabrán ní ší ení onemocn ní. Doporu ujeme aby bylo p istoupeno k cílené vakcinaci na základ p edem schválených a odborn zd vodn ných pravidel. Cílenou vakcinací je možné chránit p ed zbyte ným utrpením všechna živá zví ata, tudíž jak hospodá ská, tak exotická i ze zájmových chov, tedy psi a ko ky, kte í jsou v ohniscích taktéž utráceni jako vekto i nákazy. Tolik editelka ZOO p. Dana Hole ková. Sdružení m st a obcí Spole nost Podzvi insko ve které jsou za len ny obce a m sta z okolí Zvi iny, vstoupila do Sdružení m st a obcí regionu východní echy. Sdružení bylo založeno v roce 1997 s cílem napomoci cestovnímu ruchu a turistiky. V sou asné dob má lenskou základnu 99 obcí a m st s celkem jak 333 tisíci obyvatel. P edsedou sdružení je Lud k Šorm. Na posledním jednání byla sou asná p ti lenná rada rozší ena o další dva leny. Jedním z nich je p edseda Podzvi inska Jan Machek, místostarosta našeho m sta. Hlavním cílem pro následující období je pomoc p i organizování marketingové studie strategického rozvoje cestovního ruchu v regionu. Mo ský bazén Jak bylo již kronikou zaznamenáno má stát v t sné blízkosti ZOO na ploše dvou hektar a o délce t iceti metr. V bazénu by m lo být jedenáct žralok, osm rejnok, ty i tisíce korálových ryb a velké množství bezobratlých korálovc. Na pevnin budou ke spat ení kaloni, drápkaté opi ky, krabi, lezci, b ehoví ptáci, leguáni a motýli. Tak zví enu p edstavil zatím jediný akcioná Ivan Pojar. Parkovišt by m lo pojmout na 170 automobil a dvanáct autobus, nem la by chyb t restaurace a odpo inková plocha s parkovou úpravou. 64

15 V sou asné dob jedná majitel firmy se zahrani ními investory z N mecka, Holandska a Australie. Zastupitelé souhlasili, aby byl areál postaven na pozemcích m sta. V diskusi vyjád ila editelka ZOO Dana Hole ková obavu, zda se dv velice podobná za ízení vedle sebe uživí. Kaple svaté Trojice v Žir i Spole nost Reno Art se nabídla, že zdarma zrestauruje trojbokou kapli. V rámci kompletní opravy bude i oplocení a osv tlení. Akce by m la trvat dva roky. Spole nost si klade požadavek, aby místo odm ny byl na kapli štítek s firmou restaurátor a také o historii této stavby. Jedinou naší podmínkou je,aby kaple byla kompletní, to znamená aby se do ní vrátily všechny t i sochy, up esnil Ivan Nosek restaurátor. Rekonstrukce Legioná ské ulice Má být zahájena letos. Vyplynulo to z jednání se spole ností Billa a odprodeji areálu Technických služeb. Jedná se o silnici státní, ale vládou ješt nebyla pot ebná ástka na rekonstrukci uvoln na. Billa tedy uvažuje o tom, že si vezme úv r desíti milion korun na zahájení prací, ale s podmínkou, že ji investici pozd ji stát vrátí. P i jednáních o Technických službách se do ešila i otázka náhrady za Ze po levé stran dosud stojí ze spole nosti Pišta a spol.(souvisí s Legioná skou). Firma Pišta požadovala za její zbourání ástku 30 milion korun!!!!! V souvislosti s touto rekonstrukcí bude rozší ena i ulice 17. listopadu a proveden kruhový objezd a Denisov nám stí spolu s opravou mostu Jana Opletala. Starosta m sta tomuto uvedl: Nikdo neví, jakým systémem budou financovány rekonstrukce státních komunikací od p íštího roku a zda nebudou pravomoce p edány krajským ú ad m. To by samoz ejm opravu oddálilo nebo dokonce odložilo na neur ito. Tohle je šance, kterou by byl špatné propást. Zastupitelstvo k novému areálu Technických služeb Na zasedání p išlo mnoho zam stnanc Technických služeb a bou livá diskuse sm ovala k obavám, jak budou TS plnit své úkoly v provizorních podmínkách.na p ipomínku místostarosty Jana Béma uvedl stávající editel TS Lud k Erlebach následující: Jednání o celé v ci jsem se neú astnil od po átku, ale až v poslední dob. Nejsou jasné termíny, do kdy je t eba co ud lat, jsou nap íklad charakterizovány slovy. do podpisu smlouvy. Ale kdy 65

16 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001 k tomu dojde není známo. Není vy ešen p ístup k novému areálu, ást stávajících prostor již p evzala firma Pišta. Na návrh Dany Hole kové zastupitelé uložili rad m sta stanovit kompetence za jednotlivé úkoly p i st hování a rekonstrukci OZAP. Další návrh V ry Hrabyové zavazuje zastupitelstvo uvol ovat peníze aktuáln podle pot eb stavby areálu. P ím stský les Od roku 2001 zapo aly M stské lesy Dvora Králové s realizací p ím stského lesa dle p edem vypracovaného projektu. Ten se rozkládá na ploše p ibližn 541 ha a tvo í ho severní ást Harta a jižní ást Strá. B hem doby desíti let se uskute ní výstavba stezek pro cyklisty, oddychových lou ek, altán, lavi ek, orienta ních tabulí a podobn. Každý rok se na tuto akci vy lení 1 milion korun. Vkusný a ú elný altán v lese severn od m sta nad "mod inovkou Ukon ená dražba byt Jedenáct byt bylo vydraženo M stským ú adem v sále Hankova domu. Zájemci zde dražili právo uzav ít nájemní smlouvu na dobu neur itou. Z p vodní nabídky byly t i byty staženy z d vodu, že byl projeven zájem o koupi celého domu. Dražilo 33 ob an a licitátorem byl tradi n Ji í Reeh. I díky jeho um ní se cena vyšplhala hodn nad vyvolávací cenu. Nejnižší bylo 20 tisíc korun. Nejvíce se vydražilo za byt v Raisov ulici, kdy se z vyvolávací ceny deseti tisíc vyšplhala až na sto šestnáct tisíc korun. Drobnosti - první etapa zast ešení zimního stadionu by m la skon it do konce kv tna - druhá etapa (seda ky, ob erstvení, soc. za ízení) by m la být dokon ena do 15. íjna - probíhá mobilní sb r nebezpe ného odpadu (mrazni ky, el.odpad, baterie, barvy atd.) - královédvorské listy zvou na besedu s ing. Ivanem Pilipem nejen zážitky Castrova v zn (70 osob) - otev ena MAXI HERNA TREFA na nám stí Odboje Technické služby provádí ist ní kanalizací zap j eným speciálním automobilem z H. Králové 66

17 Stavební práce v nemocnici M stská nemocnice dostává nejen nový kabát v podob nové st echy a vým ny stávajících d ev ných oken za okna z plastu, ale eší se také kanalizace, odpady a vlhkost suterénu.nemocnice je nestátní ve vlastnictví m sta, nem že se tedy op ít o státní dotaci Nemocnici byl a bude i nadále v nována pozornost v kronice m sta. Z této strany práce zapo aly A takto práce pokra ují Výstavba chodník Žire, Verdek S potížemi se setkává M Ú p i p íprav výstavby chodník do okrajových ástí m sta. Ob ané se staví proti pracem na svých pozemcích, nesouhlasí s výstavbou a nebo požadují jiné výhody. M stský psí útulek V rámci Dne Zem p ipravil psí útulek zajímavý program. V prvé ad to byla beseda s veterinárním léka em Jaroslavem Rapa em formou otázek a odpov dí., dále ukázka výcviku ps a dokonce si mohli zájemci z ad ob an vyp j it pejska a jít s ním na procházku. Paní Daniela Hoblová dále uvádí: mezi d tmi, které navšt vují útulek dominují d v ata, kluk chodí málo. 67

18 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001 Atrakce Rytí i z Trakenu Skupina rytí Traken z Nymburska zavítala dne do našeho m sta. Na nám stí se rytí i pozdravili s tajemníkem M Ú Kadl íkem a místostarostou Machkem. B hem následujících t í dn p edvede ob an m m sta krom rytí ských turnaj motivovaných bojem dobra a zla také hodem ošt pem na divo áka s vyvrcholením akce v d evcovém souboji. (ceny vstupenek K ).K vid ní bylo 17 ú inkujících, 7 koní, velblouda. Rytí vzdává hold místostarostovi m sta Machkovi a tajemníkovi PhDr Kadl íkovi ZOO s budíky Zoologická zahrada uspo ádala poprvé akci nazvanou Lidé vzbu te se. Ob ané za ali dne 22. dubna ve 14. hodin budíky zvonit se zám rem probudit lidi z lhostejnosti k p írod a jejím obyvatel m. Zárove tak bude odstartována celoevropská peti ní akce s názvem Bushmeet maso z pralesa, kterou p ipravila Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií EAZA. K uvedenému Tomáš Hajnyš: V posledních deseti letech výrazn stoupla intenzita lovu zví at díky zp ístupn ní odlehlých ástí tropických les pomocí sít silnic, vybudovaných d eva skými a t ža skými spole nostmi. Po t chto silnicích jsou ro n dopravovány tuny masa divokých zví at, v etn slon, antilop a lidoop. Výstava Ji ího Hegera Vernisáží dne 26. dubna 2001 byla zahájena výstava fotografií V M stském muzeu Karl v most a Lonnonova ze. Upoutala svým osobitým pohledem. Tato výstava mapuje nadepsanou historickou památku a jak íká sám autor, nejhez í ulice sv ta, tady myšlen Karl v most v Praze. Zachyceny jsou také postavy z Karlova mostu od epi á až po pouli ní mizikanty. Druhou ást výstavy tvo í snímky legendární zdi Johna Lennona, kde po adu let zapisovali mladí lidé své pocity, básni ky i hesla. Je to vpravd netradi ní skládanka, která je odrazem doby i lidí v dané dob žijících. O v cech ve ejných Tak nazval lánek v novinách královédvorské radnice starosta m sta Viktor Švub. Vyjímáme z n ho pro kroniku n kolik statí. Mnohým kone n dochází, že politika není kariéra, ale p edevším služba ostatním ob an m. Že zde jde p edevším o práci a ne o populistické iny, kterými lze získávat osobní 68

19 popularitu. N kdy mívám pocit, že v politice jde p edevším o moc. Tomu však nemohu a nechci v it. Jsem p esv d en, že v politice jde o postoje. Dále uvádí : Politik se nesmí bát a umí um t i prohrávat. Musí však mít vždy jasný postoj, bez ohledu na to, koho se jeho úsilí týká... Žijeme v náro né dob kdy se rodí mnoho dobrých v cí a záleží jen na úhlu pohledu jak je kdo vidí. Doufám v to, že v tšina ob an našeho m sta se dívá a sami si ud lají obrázek o tom, co se kolem nich d je, Ve ejn prosp šné stavby m sta Tento pojem nelze p esn definovat. Je to ovlivn no tím co je v tšin obyvatel prosp šné, ale p esto se m ní v návaznosti na asovou posloupnost, liší se také náhledem podle v kových skupin ob an a jejich sociálního rozvrstvení. Nelze se také op ít o zákonné normy. Stavební zákon v paragrafu 108 uvádí pouze, že za ve ejn prosp šné stavby se považují : stavby ur ené pro ve ejn prosp šné služby a pro ve ejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prost edí, které vymezí schvalující orgán v závazné ásti územn plánovací dokumentace. Nikde se ale nevysv tluje co m že a nebo nem že být stavbou ve ve ejném zájmu, není ani definován samotný pojem ve ejného zájmu. P i vymezování, plánování a schvalování ve ejn prosp šných staveb tedy spo ívá na m stském zastupitelstvu a všech ostatních, kdo se podílejí na vzniku územního plánu, velká zodpov dnost, protože tento ve ejný zájem sami pro každý jednotlivý p ípad definují, ímž v d sledku mohou zasáhnout do majetkoprávních vztah.p edpokládá se, že v p ípad ádn projednaného územního plánu by nem lo docházet k rozpor m mezi vlastníky pozemk i staveb dot ených stavbami vymezenými jako ve ejn prosp šné a investorem t chto staveb a dojde k jejich vzájemné dohod o prodeji nebo pronájmu dot ené nemovitosti. Pro úplnost je však t eba doplnit, že pokud by k této dohod nedošlo, umož uje náš právní ád jako krajní možnost vyvlastn ní nemovitostí nezbytn nutných pro ve ejn prosp šnou stavbu. Toto vyvlastn ní je možné pouze za náhradu a p i vyvlast ovacím ízení musí být ve ejný zájem vždy velmi p esn specifikován, od vodn n a nepochybn prokázán. V územn plánovací dokumentaci našeho m sta jsou ve ejn prosp šné stavby popsány v textové ásti : Stavba pro ve ejné vybavení: S1 nový areál požární stanice p i silnici na Zboží Stavby pro dopravu: Dl úsek rychlostní silnice R11 (Hradec Králové Trutnov), prochází okrajem Zboží D2 most p es Labe a severní propojení v úseku Zálabí O ní škola D3 východní p ivad (nová komunikace mezi ul.17. listopadu a Hradeckou) D4 k ižovatka Denisovo nám stí kruhový objezd D5 k ižovatka na východním okraji m sta (Hradecká) kruhový objezd D6 místní komunikace v navržené zástavb Stavby pro energetické ú ely: E1 transformovna 110/35 kv Lipnice E2 vzdušné vedení 110 kv E3 vzdušné vedení 35 kv E4 kabelové vedení 35 kv E5 kabelové vedení 6 kv E6 nové trafostanice celkem 30 kus E7 plynovod propojení severní v tve STL rozvodu k VTL/STL RS Strž E8 nové rozvody STL a NTL plynovodní sít v navržené zástavb 69

20 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001 Stavby pro vodní hospodá ství: V1 vodovod Lipnice V2 OV Verdek, výtla ný ád Verdek Vorlech V3 OV Žire V4 dopln ní vodovodní sít v etn navržených lokalit V5 dopln ní kanaliza ní sít v etn návrhových lokalit Stavby pro ochranu m sta p ed ú inky povodní: P1 komplex postupn budovaných víceú elových opat ení v prostoru Vorlech (hráz využitelná ve výhledovém období pro západní komunika ní propojení, ochrana Borovi ek. P2 komplex postupn budovaných víceú elových opat ení v prostoru Slovany Vlastní realizace uvedených staveb je p edpokládána v pr b hu návrhového období tohoto územního plánu,tj. b hem následujících deseti let. Limitujícím faktorem je pochopiteln dostatek finan ních prost edk Stav obyvatel m sta Po et obyvatel eské republiky, trvale hlášených v našem m st inil k osob.stav k osob. K trvalému pobytu se p ist hovalo z jiné obce za rok osob. Z našeho m sta se odst hovalo za rok osob. V rámci m sta se p est hovalo za rok osob. V našem m st zem elo za rok osob, s atek uzav elo 137 osob a narodilo 127 osob. Pr m rný v k obyvatel m sta je 39,88 let, z toho u muž 38,08 let a žen 41,56 let. Nej ast jší k estní jméno u muž je Ji í, Jan a Josef u žen potom Marie, Jana a V ra. Nej ast jší p íjmení u muž je Munzar a Novák, u žen Munzarová, Nováková. Zm na v obsazování míst editel M stská rada na svém jednání dne 6. b ezna 2001 rozhodla o zm n v systému obsazování míst editel organizací z ízených m stem.jedná se o M stské muzeum, Kulturní za ízení Hank v d m, M stské lesy a Technické služby. Podstata zm ny spo ívá v tom, že byla p ijata zásada ty letého funk ního období editel uvedených organizací, jehož po átek by asov zapadal do poloviny volebního období samosprávných orgán m sta. Tento termín umož uje dostate ný prostor pro nové vedení m sta k posouzení jak kvality práce m stem z ízených organizací, tak sm ru jímž se mají organizace ubírat. Tato zásada sou asn neznamená nutnost obm ny stávajících editel. Naopak jednou z podmínek tohoto systému je právo stávajícího editele p ihlásit se do výb rového ízení. K p ihlášení do tohoto ízení jsou editelé radou vyzváni. Nejedná se tedy o myšlenku vycházející z pot eby obm ny stávajících editel z d vodu nekvalitní práce a nebo nespokojenosti s vedením ízené organizace. Smyslem je, aby po ty letém funk ním období byl formulován sm r dalšího rozvoje ízené organizace v souladu se zám ry vedení m sta. Tato forma je ve sv t zcela b žnou a osv d enou praxí. A koliv se to m že jevit jako podivné, p sobí i pozitivn z hlediska motivace vedoucích zam stnanc. Jde totiž o to, že schválením zpracované koncepce a zám ru rozvoje organizace je projevena i v le m sta tento zám r realizovat. 70