Racionální daňoví poplatníci: Ochota financovat neefektivní stát dramaticky klesá. Zvyšte nám daně Jiří Schwarz. Entropie versus trh Tomáš Khorel

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Racionální daňoví poplatníci: Ochota financovat neefektivní stát dramaticky klesá. Zvyšte nám daně Jiří Schwarz. Entropie versus trh Tomáš Khorel"

Transkript

1 Terra Libera âasopis hlásící se k tradici LAISSEZ FAIRE srpen září 2011 / ročník 12 Zvyšte nám daně Jiří Schwarz Světoznámý newyorský finančník Warren Buffett vyzval americké zákonodárce, aby bohatým zvýšili daně. Takové zvýšení daní považuje za adekvátní reakci demokratické společnosti na prohlubující se deficity veřejných rozpočtů a hrozbu státního bankrotu. Na jeho výzvu bezprostředně zareagoval známý americký nakladatel Steve Forbes. Bývalý republikánský kandidát na amerického prezidenta a vydavatel prestižního magazínu Forbes třetímu nejbohatšímu muži naší planety lapidárně odpověděl, že jeho výzva ke zdanění bohatých je zbytečná. Už mnoho let lze totiž dle zákona o poskytování finančních darů státu poskytnout dobrovolný finanční příspěvek na snížení veřejného dluhu americké vlády prostřednictvím Ministerstva financí Spojených států amerických. Není bez zajímavosti, že Buffettova výzva vyvolala nejsilnější reakci ve Francii. 16 vrcholových manažerů, podnikatelů a další mimořádně bohatí lidé podepsali petici, v níž žádají o uzákonění zvláštního příspěvku pro bohaté. Dodatečná daň by měla vést ke snížení deficitu francouzských veřejných financí, který dle autorů petice ohrožuje budoucnost Francie. Dědička kosmetického koncernu L Oréal, předseda představenstva bankovního domu Société Générale, prezidenti telekomunikačního operátora Orange a letecké společnosti Air France s dalšími osobnostmi podnikatelského života podepsali petici za vyšší zdanění bohatých ve jménu solidarity. Lze se domnívat, že tyto osobnosti ve své blahosklonnosti ani nevědí, že akt solidarity vychází z dobrovolnosti. Solidaritu nelze nadekretovat. Entropie versus trh Tomáš Khorel (pokračování na straně 2) Svět kolem nás se dá charakterizovat tím, že je velmi složitý a komplexní a (bohužel, nebo bohudík) neexistuje způsob, jak bychom mu mohli do nejmenších detailů zcela porozumět, resp. ho s jistotou přesně popsat. Tato naše neschopnost je důsledkem stěžejního fyzikálního principu formulovaného ve 20. století, který je nazýván principem neurčitosti a jenž nám říká, že není možné dostatečně přesně stanovit polohu částice a její rychlost v jeden okamžik, protože samotným aktem měření ovlivňujeme tyto dvě základní charakteristiky částice. Čím přesněji chceme změřit jednu vlastnost, tím méně jsme schopni změřit tu druhou. Důsledkem tohoto principu je zdá se zboření konceptu determinismu (který byl po dlouhou dobu považován za jediný logický a zcela reálný) a především postavení bariér našim možnostem poznání světa a vytváření spolehlivých predikcí. Jinými slovy znamená princip neurčitosti to, že pokud chceme vyslovovat předpovědi, pak nejsme díky samotné podstatě přírody schopni zcela stoprocentně předpovědět, co a jak se bude odehrávat, a jediné, co nám zbývá, je určitá (rovněž však díky ohromné složitosti a pracnosti potenciálních výpočtů limitovaná) schopnost stanovit budoucí variantní vývoj popsaný určitými pravděpodobnostmi. Racionální daňoví poplatníci: Ochota financovat neefektivní stát dramaticky klesá Aleš Rod Věčně nespokojení Češi jsou poslední dobou ještě nespokojenější než obvykle. Kromě špatného počasí na tom nese hlavní vinu neutěšená politická situace. Před volbami slibovaný reformní zápal vlády stále více uvadá, zatímco průběžně sílí bohapusté poměřování svalů jak mezi jednotlivými stranami, tak uvnitř nich. Systematickou práci v parlamentu definitivně nahradily slovní přestřelky všech proti všem, které mohou leckomu nápadně připomínat raperské souboje v undergroundových klubech. Četnost zpráv o dalších případech korupce a klientelismu ve státní správě nepolevuje, a když ano, tak jen proto, že investigativní novináři odjeli na dovolenou. A když opětovně (po kolikáté již?) trčíte v zácpě na dálnici D1 (cože, to už se zase mění svodidla?) a z rádia slyšíte, že se pravděpodobně znovu zvýší poplatky za dálniční známky a zdraží mýtné, tak vám to na spokojenosti rozhodně nepřidá. Ochota platit daně? Zásadní! Pokud mají tuzemští politici dojem, že jediné, co může volič dělat, je kroutit hlavou, zanadávat si v hospodě a čekat na další předvolební populistickou roadshow, pak se šeredně mýlí. Ochota daňových poplatníků podílet se na financování státní správy v České republice totiž několik volebních období dramaticky klesá. Praxe ukazuje, že daňová zátěž průměrného obyvatele není jediným ukazatelem, kterým je nutné zabývat se při fiskálně-politických debatách. O Lafferově křivce a s ní spojeném efektu 1 na daňové příjmy státu už slyšel skoro každý. Jenže se ukazuje, že vedle výše daní začíná v mysli poplatníka hrát stále větší roli též (ne)spokojenost s kvalitou práce státní administrativy. Daňová zátěž vs. kvalita státní správy Je to logické. Hned v prvním semestru se vysokoškolští studenti ekonomie učí o teorii poptávky, tedy i o tzv. teorii mezního užitku. Zjednodušeně řečeno: za jednotku zboží nebo služby jsem ochoten zaplatit maximálně tolik, kolik mi právě tato jednotka přinese uspokojení (tj. mezní užitek). Lidé mají různé zájmy a potřeby, proto jsou ochotni za totožné zboží platit různé ceny, nebo odmítají za různě kvalitní zboží platit stejně. Podobně založené úvahy lze aplikovat i na statek státní administrativa, který povinně platíme z našich daní. Důkaz? Ačkoliv se daňová kvóta v Dánsku dlouhodobě drží na necelých 49 procentech HDP, tedy suverénně nejvýše z celé Evropy, téměř se nesetkáme s tím, že by si Dáni na systém veřejných financí ve vlastní zemi stěžovali (veřejně už vůbec ne), nebo se jej dokonce snažili obcházet! S kvalitou tamní státní správy jsou totiž velmi spokojeni. Skandinávské daně To je ostatně charakteristické pro všechny skandinávské státy. Vysoké podíly státního přerozdělování v daných ekonomikách jsou pro daňové 1 Zvyšování daňové zátěže nevede automaticky ke zvyšování daňových příjmů, protože příliš vysoké daně demotivují lidi od práce, nebo je naopak motivují k daňové optimalizaci daňovým únikům, přesunům sídel firem do zahraničí, atd. (pokračování na straně 2) (pokračování na straně 2)

2 Zvyšte nám daně (pokračování ze strany 1) Pokud se tak učiní, nejedná se o solidaritu, nýbrž o vynucené přerozdělování bohatství či peněz z kapes jedněch do rukou jiných. Zatímco projevem solidarity by byla přímá platba či příspěvek chudým, potřebným a jiným, s nimiž dárce pojí sounáležitost, což se děje převážně prostřednictvím nadací, charit, občanských sdružení a jiných dobrovolných organizací, tak přerozdělování v demokracii se děje prostřednictvím daní za účasti státu a jeho přebujelé byrokracie. 16 velmi bohatých Francouzů si určitě všimlo, jak v posledním desetiletí ve Francii utěšeně bují korupce. Svědčí o tom pozvolný pokles pozice Francie ve světovém indexu vnímání korupce. Vždyť ještě neskončil soud s bývalým francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem, který je společně s devíti bývalými úředníky pařížského magistrátu obžalován ze zneužívání veřejných prostředků pro soukromé účely. Konkrétně se jedná o placení lidí, kteří pracovali pro jeho politickou stranu v letech , kdy byl primátorem Paříže. Neméně známá politička, bývalá francouzská ministryně financí a současná šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, čelí žalobě za nehospodárné zacházení s veřejnými financemi francouzského státu. Konkrétně se jedná o její rozhodování ve sporu jiného bývalého francouzského ministra pro místní rozvoj Bernarda Tapie, jinak významného podnikatele, s francouzskou bankou Credit Lyonais, v níž má většinu francouzský stát. Tedy politická korupce, defraudace a nekalé propojování politiky s podnikáním nejsou ve francii neznámé jevy. Určitě to nejsou altruismus ani solidarita, které vedou Warrena Buffetta a jeho 16 francouzských následníků k žádosti o zvýšení daní bohatým. Nepodceňujme je a nemysleme si, že nevědí o státní byrokracii, neefektivnosti přerozdělovacích procesů a skutečnosti, že dodatečné rozpočtové příjmy z nových daní pro bohaté budou pravděpodobně použity na cokoliv jiného, jen ne na snížení dluhu a ozdravení veřejných financí. Proč tedy přicházejí se vznešenými deklaracemi a gesty? Proto, aby zviditelnili své společnosti, díky úspěchu jejich zboží a služeb na trhu tak zbohatli. Jejich výzvy a petice vyvolají na první pohled sympatie. Získání sympatií a projev sounáležitosti jsou osvědčenými marketingovými tahy, jak získat pozornost a přízeň potenciálních zákazníků. Ne altruismus, nýbrž chladný ekonomický kalkul, lze najít za voláním o zvýšení zdanění bohatých. Politikům a státním úředníkům se iniciativa kazatelů domnělé solidarity nepochybně líbí, neboť díky zvětšenému přerozdělování zvýší množství peněz, o němž již brzy budou politici a státní úředníci spolurozhodovat. Superbohatí tím posilují nejen pozici vlastních firem na trhu, ale kupují si i přízeň politiků. Jiří Schwarz je předsedou akademické rady Liberálního institutu a členem NERVu Racionální daňoví poplatníci: Ochota financovat neefektivní stát dramaticky klesá (pokračování ze strany 1) poplatníky stravitelné, protože mají pocit, že za své peníze dostávají velmi kvalitní protihodnotu. Věřte nevěřte, je to skutečně tak. Když jsem se na téma daňových úniků bavil v Helsinkách s finskými daňovými poplatníky nad pivem za 7 eur (ať žije spotřební daň na alkohol), dočkal jsem se vždy absolutního nepochopení, podezíravých pohledů a odpovědí typu Jak jako daňový únik? Proč by někdo schválně neplatil daně?, Rodiče jsou v důchodu, to jim rovnou můžu začít krást peníze z peněženky, Aby někdo okrádal sám sebe? Proč proboha?, Klidně budu platit ještě víc, když bude třeba nebo Odkud že to jsi?. Snaha vyhnout se dani v ČR? Ilegální, ale racionální V České republice podobná ochota zatím nehrozí. Právě naopak. Narůstající četnost dotazů typu A budete chtít daňový doklad?, případně Chcete na to papír? při každodenních nákupech zboží či služeb všeho druhu lze brát jako ilegální, avšak ekonomicky racionální reakci daňových poplatníků na současnou situaci. Ti nejsou spokojeni s kvalitou služeb státu, a proto chtějí platit méně, přestože má naše daňová kvóta dle údajů Eurostatu v posledních pěti letech klesající trend. Toto by měli brát v úvahu zaměstnanci ministerstva financí, až budou hledat odpověď na otázku, proč se kumulované daňové příjmy státu k červenci letošního roku zvýšily meziročně pouze o 0,8 %, ačkoliv za celý rok mělo plánované zvýšení daňového inkasa dosáhnout momentálně těžko představitelných 6,9 %. Jak na to? Vše vyléčí kvalita! Potíž spočívá v tom, že postihování daňových úniků za neodvedenou daň z kila prodaných meruněk, právě nainstalovaných okapů nebo opravené kabelky je téměř nemožné. Kde není žalobce, není soudce. Koruna ke koruně, a v rozpočtu rázem chybí miliardy. Na řešení Nízké inkaso? Tak zvedneme daně! rovnou zapomeňme, zvyšování daňové zátěže celý proces daňových úniků ještě umocní (via Laffer). Co s tím? Celý problém má jediné řečení. Systematické zeštíhlování veřejné správy, zjednodušování byrokratických procesů (nikoliv zvyšování kvantity) a vpřed hledící reformní kroky musí voliče přesvědčit, že placení daní není házení peněz do kanálu. Politici, dejte se do práce! A těmito slovy v žádném případě nemyslím založení poslanecké komise či výboru Aleš Rod je výzkumný pracovník Liberálního institutu Entropie versus trh (pokračování ze strany 1) Možná je na místě se teď ptát, co má toto všechno společného s ekonomickou teorií. Domnívám se, že poměrně mnoho. Ekonomie je sice vědou společenskou, nikoliv přírodní (o čemž byly svedeny mnohé filozofické bitvy), avšak vzhledem k tomu, že to je věda, platí pro ni v určitých ohledech stejné zákonitosti jako pro fyziku, tedy vědu přírodní například to, že žádná teorie nemůže být nikdy potvrzena, ale pouze vyvrácena. Mám za to, že v obou případech je velmi důležité pozorování okolního světa a verifikování teorie pomocí tohoto pozorování. Jak jsem v úvodu zmínil svět je velmi komplexním a navýsost složitým místem, samotná teorie by dávala bez okolního světa pramalý smysl. Okolní svět je totiž tím, co se pokoušíme pochopit a pokud bychom tvořili čisté teorie bez toho, aby nás zajímalo, zda jsou ve světě, ve kterém žijeme, patrné, popisují ho a můžeme alespoň určitým způsobem spatřovat jejich schopnost pomáhat nám zorientovat se ve složitých systémech a tvořit určité předpovědi, pak by i samy teorie byly neužitečné a staly by se pouze myšlenkovým cvičením per se. / 2

3 POKRAČOVÁNÍ ENTROPIE VERSUS TRH Analogie mezi ekonomií a fyzikou se ukáže, pokud se zaměříme na pojem entropie, která může být ve zjednodušené formě definována jakožto neuspořádanost jakéhosi stavu. Čím vyšší je entropie, tím vyšší je neuspořádanost tohoto stavu. Často se jako příklad k pochopení tohoto pojmu uvádí nádoba s vodou, do které nalijeme obarvenou tekutinu a sledujeme, jak se její molekuly mísí s molekulami vody. Na počátku je míra entropie poměrně nízká a sledujeme sytou barvu obarvené tekutiny. S postupem času, jak se částečky vody a tekutiny promíchávají, entropie vzrůstá, což je i obecná vlastnost vesmíru, ve kterém žijeme. Obdobným příkladem může být dům, který pokud není systematicky pravidelně udržován, s postupem času neodvratně chátrá a dochází u něho k evidentnímu zvyšování míry entropie. Pokud chceme tomuto chátrání zabránit, pak musíme vynaložit úsilí (energii) a o dům se starat, abychom ho udrželi v kvalitním stavu. Přesto, pokud se zaměříme na jednotlivé části vesmíru, zjistíme, že existují místa, kde může entropie klesat a daný systém se tak stává více uspořádaným. Takovýmto výjimečným místem je naše planeta, nebo ještě přesněji řečeno lidská civilizace. Lidé mají od pradávna tendenci vyvíjet se, zlepšovat své životní podmínky, mít se lépe a dosahovat pro ně více kvalitního a uspořádanějšího stavu (k čemuž mimo jiné přispívá i vzdělávání se). K tomuto využívají svět, ve kterém žijí a postupně si čím dál tím více podmaňují okolní přírodu. Na počátku začínali naši předkové využívat jednoduché nástroje, když opracovali kameny nebo kosti, dnes jsme již schopni manipulovat s genetickým kódem, zkoumat elementární stavební kameny přírody nebo třeba automaticky elektronicky obchodovat s cennými papíry či měnami. Všechny tyto kroky vedou ke zvyšování stavu uspořádanosti naší společnosti a tudíž k poklesu entropie. Když si uvědomíme tyto souvislosti, můžeme formulovat poměrně jednoduchý závěr vývoj a pokrok společnosti vede k vyššímu stavu uspořádanosti a tudíž k nižší míře entropie. Dalo by se říct, že lidská civilizace je ostrůvkem ve vesmíru, který se brání všeobecnému nárůstu entropie. Nenecháme přece svůj dům jen tak chátrat, pokud k tomu nemáme určité racionální důvody, budeme se snažit jej udržovat, renovovat a zvyšovat jeho uspořádanost, tedy snižovat entropii našeho domova. A právě tyto racionální důvody souvisí více než s čímkoliv jiným s ekonomickou motivací a velmi úzce s pojmem užitku. Člověk má, coby racionálně uvažující subjekt (ať už si pod pojmem racionality dosadíme jakoukoliv situaci a s ní spojené rozhodnutí, které člověk ex ante vyhodnotí jako nejvhodnější), tendenci maximalizovat svůj užitek, který je zcela individuální, nezobecnitelný a závisí na dlouhodobém i krátkodobém žebříčku hodnot daného člověka, který se v čase může měnit. Přes značné pokroky a výsledky, které za poslední dobu přinesla neuroekonomie, se dá jen stěží předpokládat, že bude jednou možné dosáhnout kvantitativního pojetí užitku. Užitek jednoduše nebude nikdy kardinální. Zvyšování subjektivně vnímaného užitku je hnacím motorem člověka. A nejvíce motivujícím prostředím, které jednotlivce stimuluje k vyšší snaze, je prostředí konkurenční, jež je generováno trhem (nebo je jím naopak generován trh?). Trh je zde třeba vnímat nikoliv jako místo, ale jako výsledek neexistence omezení v jednání jednotlivců, vyjma omezení vycházejících z respektování vlastnických práv. Je známo, že tržní prostředí, které představuje zdánlivý chaos a neexistenci řádu, vede určitým způsobem k dosahování celospolečensky lepších ekonomických výsledků než centrální plánování, které paradoxně přes vytváření centrálního řádu vede k daleko horším ekonomickým výsledkům. Vysvětlením tohoto zdánlivého paradoxu je cenový mechanismus, který je základním mechanismem koordinace ohromného množství jednotlivců, přání a roztříštěných informací. Právě důsledkem cenového mechanismu dochází na trhu k nejefektivnějšímu využívání vzácných zdrojů, kterými je v systému centrálního plánování neúmyslně, avšak nevyhnutelně plýtváno. Výsledkem existence tržního prostředí je tak vznik spontánního řádu, jehož důsledkem je efektivní užití vzácných zdrojů, zvyšující se blahobyt společnosti a tím pádem i rostoucí uspořádanost v civilizaci, tedy klesající entropie. Trh tak prostřednictvím cenového mechanismu generuje jako vedlejší produkt nižší míru entropie, než by to dokázal jakýkoliv jiný myslitelný ekonomický systém. Entropie, původně fyzikální pojem, tak nachází své uplatnění i ve světě ekonomie, kdy je nezáměrným výsledkem vývoje lidské civilizace zvyšování uspořádanosti (v ekonomii vyjádřené pomocí vyšší kvality života, vyššího užitku či vyššího blahobytu), resp. snižování entropie. Lidská civilizace má v sobě nějakým způsobem zakódovánu tendenci neustále zvyšovat svůj blahobyt, posouvat jeho hranice, a tím pádem současně nevědomě snižovat svou vlastní entropii. Tržní uspořádání pak umožňuje tento jev značně akcelerovat a celému tomuto procesu zásadním a klíčovým způsobem napomáhá. PS: Jen pro informaci - přečtením tohoto článku snížíte entropii svého mozku, ale tím, že touto aktivitou vyzáříte do okolního vesmíru teplo, jeho entropii naopak zvýšíte. Tomáš Khorel je poradcem na Úřadu vlády ČR Sebemrskající se boháči Matěj Šuster Jak se již stalo tak trochu tradicí, Warren Buffett, jeden z nejbohatších mužů této planety, se v srpnu tohoto roku opět hlasitě vyslovil pro vyšší zdanění příjmu nejbohatších Američanů. 1 Tato jeho výzva brzy našla příznivou odezvu mezi (některými) bohatými ve Francii, Itálii a Německu. Pro příznivce svobodného trhu je to nepochybně velmi smutný pohled, jsou-li svědky toho, jak se úspěšný podnikatel veřejně takříkajíc sebemrská. Věc svobodného trhu totiž potřebuje zdravě sebevědomé podnikatele, kteří nikterak nevyhledávají ani neusilují o žádné zvláštní výhody od státu a kteří dotírajícímu vladařovi na jeho otázku, jak jim může pomoci, hrdě odpoví: Ustupte nám ze stínu! Pravým opakem takového ideálního případu je pak podnikatel, který v zákulisí lobuje například za štědřejší státní pomoc ohroženým automobilkám a bankám a jenž volá po tom, aby na lidi s vyššími příjmy stát uvalil (ještě) větší daně. Není zapotřebí spekulovat nad tím, jaké skutečné motivy vedly Warrena Buffetta a jeho ideové souputníky z řad bohatých k těmto opakovaným prohlášením. Vycházejme z toho, že byli vedeni těmi nejlepšími úmysly a že jim upřímně leží na srdci blaho chudých. V takovém případě by však učinili lépe, kdyby své peníze místo toho, aby je cpali do nenasytného chřtánu státní byrokracie, buď sami věnovali na nějaký účel, který dle jejich nejlepšího svědomí chudým nejúčinněji prospěje, anebo je poskytli té či oné důvěryhodné charitě, o níž jsou upřímně a důvodně přesvědčeni, že vyvíjí činnost, která prokazatelně zvyšuje blahobyt chudých. Měli by přitom pečlivě zvážit, zda vhodným investováním dotyčných peněz nakonec nezvýší blahobyt chudých a potřebných více, než pouhým příspěvkem na charitativní pomoc (srov. investice, které vytvářejí nové pracovní příležitosti apod.). Tím, že člověk své úspory užitečně investuje, mnohdy prospěje chudým lépe (tedy přinejmenším z dlouhodobějšího pohledu), než když jim dá nějaké milodary. Je třeba si uvědomit, že v oblasti charitativní pomoci se bohužel vyskytuje příšerně mnoho falešného symbolismu, kdy pro mnohé dárce je očividně prvořadé, aby měli dobrý pocit z toho, že druhým pomáhají, a je pro ně naopak naprosto druhořadé, jaký praktický efekt jejich pomoc přináší a zda náhodou nenadělá více škody než užitku. Příkladem budiž všelijaké ty hurá-akce typu darujte obnošené tričko (či boty) dětem z Afriky, jejichž výsledkem pravidelně bývá to, že dárci sice možná mají dobrý pocit z toho, jak chudým pomohli, ale cílová země je zaplavena věcmi, které nikdo nepotřebuje ani nechce a jež / 3

4 POKRAČOVÁNÍ SEBEMRSKAJÍCÍ SE BOHÁČI byly do dané země přepraveny na úkor věcí, které by tamější lidé potřebovali daleko naléhavěji. Tak například poté, co se Honduras v roce 1998 stal obětí hurikánu Mitch, byl doslova zaplaven dodávkami darovaných věcí ze západních zemí, jež ucpaly tamější přístavy, naprosto zahltily vnitrostátní přepravu (kterou v oné nouzové situaci zajišťovala především armáda) a prakticky znemožnily včasné dodávky věcí, které místní obyvatelé potřebovali daleko naléhavěji. Tyto dary tedy situaci nejenže nezlepšily, ale ještě ji zhoršily, navíc manipulace s těmito nepotřebnými věcmi si pochopitelně vyžádala vynaložení dalších vzácných zdrojů (lidé, dopravní infrastruktura, čas atd.). 2 V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že co se týče federální daně z příjmu osob, je daňové břemeno ve Spojených státech již nyní obrovsky nerovnoměrně rozloženo. Podle amerického Úřadu pro daňové analýzy (Office of Tax Analysis) 3 totiž drtivá většina státních příjmů z této daně každoročně připadá na poměrně malou skupinu lidí s velmi vysokými příjmy. V roce 2002 panovala následující situace: 5% poplatníků s nejvyššími příjmy zaplatilo více než polovinu (53,8%) všech prostředků vybraných na federální dani z příjmu osob; 1% poplatníků s nejvyššími příjmy odvedlo 33,7% prostředků inkasovaných státem na této dani; Téměř veškeré prostředky, které se na dani z příjmu vyberou (více než 96%), pochází od daňových poplatníků, kteří náleží do horní poloviny distribuce příjmů; jinými slovy, chudší polovina amerických občanů tuto daň prakticky vůbec neplatí. To samé platí i pro rok 2008, jak ukazuje tabulka převzatá z materiálů National Tax Union: 4 Příjmové percentily Daňový rok 2008 Hranice příjmů pro daný percentil Top 1% $ ,02 Top 5% $ ,72 Top 10% $ ,94 Top 25% $ ,34 Top 50% $ ,30 Nejnižších 50% <$ ,7 Procento federální daně z příjmů osob, které daná skupina poplatníků platí Není třeba dodávat, že z pohledu školy veřejné volby není zrovna žádoucí taková daň, jejíž břemeno je natolik nerovnoměrně rozloženo, že ji půlka občanů včetně mediánového voliče prakticky neplatí. Matěj Šuster je spolupracovníkem Liberálního institutu Zdroj: Internal Revenue Service 1 Viz jeho článek pro noviny The New York Times s půvabným titulkem Přestaňte se mazlit se superboháči. 2 Viz Alanna Shaikh, Nobody wants your old shoes: How not to help in Haiti, , 3 Viz: 4 Viz: České zdravotnictví: Iluze nedostatku Jan Průša Dnes se běžně tvrdí, že péče ve zdravotnictví by mohla být lepší, kdyby snad v oboru bylo více peněz. Zdravotnictví se stále dokola zobrazuje jako nedostatkový systém. Zdá se, že se nad tímto silným tvrzením nikdo ani hlouběji nezamýšlí. Přitom právě od tohoto zdánlivého paradoxu by se měla odrazit každá ekonomická analýza zdravotnického systému. Přesně takové analýze podstaty neefektivnosti v českém zdravotnictví se věnujeme v tomto textu. Ukážeme, že nedostatek financí ve zdravotnictví je v prvé řadě iluzí, kterou vyvolává roztříštěnost peněžních toků ve státem řízeném systému. Uměle a nesmyslně jsou totiž odděleny výnosy na jedné straně (placení pojistného), náklady na straně druhé (proplácení péče) a také veškeré přerozdělování uvnitř systému. Nelze se divit, že se ve zdravotnictví nikdo nedokáže dopočítat rovnováhy. Jak uvidíme, tento stav má dva nežádoucí důsledky. Za prvé, po zdravotnictví všichni aktéři požadují větší výstup, než kolik do systému přispívají to se týká pacientů (spotřebitelů), dodavatelů i lékařů. Přitom rozpočtová omezení se nastavují a dodržují arbitrárně pouze tak, aby přibližně vyšla souhrnná bilance. Za druhé se tím vytváří prostor i pro řádově vyšší neefektivnost. Na závěr naší analýzy vyvodíme, že pro zásadní zlepšení systému by bylo nutné, aby pacienti (plátci) přistoupili na (většinově) soukromé zdravotnictví. Vzhledem k odporu veřejnosti k privatizaci předpovídáme, že se situace příliš nezlepší. Zdravotnictví sice bude v roce 2025 absolutně efektivnější než dnes. Bude existovat také menšinová část zdravotnického systému, která bude efektivnější i relativně vzhledem k možnostem, které budou v té době dostupné. Většinovým případem však zůstane zaostalý a deficitní veřejný zdravotní systém, kde budeme muset být připraveni i na chaotický bankrot. I. Iluzorní nedostatek peněz ve zdravotnictví Ekonomie se často definuje jako věda o rozdělení vzácných statků. Vyjadřuje se tím lidská povaha toužit po mnohém, zatímco získat lze jen omezeně. Ekonomové říkají, že jak roste spotřebovávané množství, roste spotřebitelův užitek. 1 V ekonomii vzácnost platí pro jakoukoliv oblast lidské činnosti, do které vstupují materiální zdroje. Tak jako všude jinde, ani ve zdravotnictví nemůže být nikdy tolik peněz, aby jich nemohlo být ještě více. Důvod, proč nedostatek peněz ve zdravotnictví pociťujeme zvlášť silně, je jednoduchý: Jedná se o pouhou iluzi, protože po systému požadujeme větší výstup, než kolik mu poskytujeme zdrojů a to pochopitelně není možné. Této iluzi propadáme, protože v současném systému zdravotní péče jsou zcela odtrženy prvky peněžního toku: (1) zdroje financování, (2) rozdělování financí pro poskytování služeb a (3) samotné spotřeby. V důsledku této roztříštěnosti spotřebitelé (pacienti) nemohou rozhodnout, zda by chtěli do zdravotnictví přispívat více, a to přesunem peněz z jiných položek svých výdajů. Dokud bude tato systémová roztříštěnost pokračovat, nelze objektivně z hlediska zákaznické poptávky říct, zda je ve zdravotnictví peněz nedostatek skutečný nebo iluzorní; tedy zda by spotřebitelé skutečně za zdravotnictví chtěli utrácet více nebo zda jsou k tomu pouze nuceni neefektivností systému. 2 Z toho také vyplývá, že pouhé navyšování rozpočtů není řešením, protože i po zvýšení objemu financí bude stále požadováno ještě více 1 Striktně vzato se nejedná o ekonomické, tvrzení, ale o empirický poznatek z psychologie; o vztahu ekonomie a psychologie viz Rothbard (2005, s ). 2 Jak ukázal Hayek (1945), v takové situaci není možná ekonomická kalkulace. 3 Podle Lidových novin z vydala loni VZP za zákroky, které nikdo neprovedl, 423 mil. CZK. 4 Podle statistik OECD (2011) je v ČR pouze 16,3 % výdajů na zdravotnictví přímých soukromých. 5 O morálním hazardu viz např. Mas-Colell, Whinston a Green (1995, kap. 13 a 14). / 4

5 POKRAČOVÁNÍ ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ: ILUZE NEDOSTATKU peněz a nerovnováha nezmizí. Ad absurdum by každá jednotlivá položka lidské spotřeby mohla pohltit všechny zdroje. Tím více zdravotnictví, kde s pokročilými technologiemi obrovsky rostou možnosti speciální péče. Můžeme tedy shrnout, že nedostatek peněz vzniká, pokud ho vztahujeme k nadstandardní péči, kterou od systému požadujeme. Je totiž nelogické, aby v systému chyběly peníze pro standardní péči, neboť díky technologickému pokroku klesá její nákladnost. Ekvivalentně můžeme říct, že nedostatek pociťujeme, neboť po zdravotnictví implicitně požadujeme růst standardu, aniž bychom stejnou mírou navyšovali své platby do systému. II. Trojrozměrná neefektivnost Současný zdravotní systém funguje neefektivně přinejmenším ve třech směrech: Podstatné ztráty, které vznikají průtokem mezi oddělenými kroky (1)-(3) uvedenými výše tj. zajištění zdrojů financování (pojišťovny), rozdělování financí pro poskytování služeb (finanční krytí poskytovatelů) a spotřeba (alokace péče mezi pacienty). Absence dostatečné hospodářské soutěže v rámci těchto kroků. Nedostatečná kontrola na všech stupních. 3 Lze těžko odhadnout, který rozměr má větší váhu. Podstatné je, že všechny jsou propojené a nelze účinně potlačit neefektivnost jen v jednom z nich samostatně. Jediné systémové řešení, které zároveň maximalizuje efektivnost ve všech rozměrech, je přechod na plně privatizované zdravotnictví. Tak lze zajistit propojení a tím i soulad všech finančních toků, zvýšit výkonnost díky hospodářské soutěži a zároveň motivovat celý systém k intenzívní vlastnické kontrole. Záplatování nemůže přinést nic víc než dílčí úspory. Pokud dáme dohromady tuto zásadní tezi s analýzou v první části, pak z toho vyplývá, že největší prostor k zefektivnění zdravotnictví je v přístupu pacientů (spotřebitelů). Pacienti musí přijmout fakt, že jediné životaschopné zdravotnictví je soukromé, které dokáže vyrovnat obrovskou nabídku rozmanitých možností léčby, poptávku po nadstandardních službách a finanční možnosti systému. Soukromé zdravotnictví implicitně řeší (iluzorní) nedostatek financí: Nastavuje pevné rozpočtové omezení a dává do přímé souvztažnosti deklarované požadavky zákazníků a jejich ochotu za služby skutečně zaplatit. Lze předpokládat, že současný stav neomezené spotřeby většině pacientů vyhovuje, a proto nebudou ochotni dobrovolně na sebe převzít odpovědnost plynoucí ze soukromého systému. 4 Mohlo by proto v dohledné době dojít k tomu, že pacienti budou ke změně donuceni kolapsem celého systému, jako se to nedávno stalo u monopolu sázkových loterií Sazky. Zefektivnění zdravotnictví souvisí také s hlubšími otázkami morálního rozměru. Předně je třeba rozlišit elementární solidaritu (sociální dávky) a veřejné zdravotnictví. Pokud potřebným vyplatíme dávky, lze jim pomoc zajistit i soukromými poskytovateli, a to lépe než státem financovanými institucemi. Stejně tak bude čím dál důležitější rozvinout diskuzi, do jaké míry poskytovat zdravotní péči za jakýchkoliv podmínek tedy rozpory mezi etikou a technologií. To se bude týkat udržování života (ať už předčasně narozených nebo naopak dlouhodobě hospitalizovaných), genetiky a klonování, nanotechnologií a propojení medicíny s robotikou. Je zcela zřejmé, že nekontrolovaně financovaná péče (neřízená spotřeba) v současném státem garantovaném zdravotnictví s sebou přináší také podstatný morální hazard 5 a stav, který filozof Roger Scruton (2006, kap. 9, s. 79) nazval tyranií medicíny. III. Vize zdravotnictví v roce 2025 Poslední část článku uvedu rovnou třemi tezemi, na kterých zakládám svou vizi zdravotnictví v roce 2025: Zdravotnictví bude v roce 2025 absolutně efektivnější než dnes. Bude existovat také menšinová část zdravotnického systému, která bude efektivnější i relativně vzhledem k možnostem, které budou v té době dostupné. Většinovým případem však zůstane zaostalý a deficitní veřejný zdravotní systém. Ve svém prvním tvrzení vycházím z toho, že bude stárnout současná mladá generace, která je zvyklá na služby jako komoditu. Tento strukturální posun je důležitý zejména proto, že minimálně v českých podmínkách je zdravotnictví ve formě služby dostupné pouze jako luxus a převažuje zdravotnictví jako řemeslná údržba. Státní zdravotnický systém totiž ze své podstaty nepřipouští zákaznicky orientovaný servis. Zatímco dnes přes starší pacienty a lékaře do zdravotnictví proniká moderní technika velmi pomalu, pacienti z mladších ročníků budou mít na své straně skvělou znalost internetu a budou schopni aktivně využívat nových informačních možností. Lze tedy očekávat, že nevýhoda informační asymetrie, na kterou dnes poskytovatelé péče hromadně hřeší, bude ustupovat ve světle mnohem podrobnějších informačních toků. Ať už se to bude týkat lékařských záznamů, on-line katalogů diagnóz, srovnávacích a recenzních serverů nebo blogů z nemocnic. To bude výrazně zvyšovat tlak na poskytovatele péče, aby zlepšovali nabízený servis. Toto absolutní zlepšení můžeme kolem sebe pozorovat už dnes. Vzhledem k nedokonalostem státního vlastnictví se však bude zvyšovat deficit mezi nároky a službami a to buď v podobě finanční (přímé ztráty a dluhy), nebo v podobě morálního zastarání za moderním standardem. Tím se dostávám k druhému bodu zda efektivnost ve zdravotnictví vzroste i relativně. Zde nelze dát jednoznačnou odpověď, neboť toto závisí na nepředvídatelných politických rozhodnutích. Vzhledem k tomu, že ve většinové populaci panuje zarytý odpor k soukromému přístupu ke zdraví, předpokládám vývoj spíše negativní. Pokud budou pokračovat drobné úpravy místo důsledné privatizace všech stupňů zdravotní péče, nebude moct veřejné zdravotnictví udržet krok s moderní péčí. Na jedné straně se ještě ostřeji vydělí elitní soukromé zdravotnictví, které bude dostupné pouze pro bohatou klientelu. Na druhé straně zůstane zaostalý a deficitní veřejný zdravotní systém, kde budeme muset být připraveni i na chaotický bankrot. Zatímco v prvním segmentu poroste i absolutní efektivnost, v tom druhém bude klesat. Bohužel, jak se zdá, bude většinovým případem ten druhý jmenovaný. Jan Průša je doktorandem na Institutu ekonomických studií UK a analytikem Raiffeisen Investment Literatura 1. Friedrich August von Hayek. The Use of Knowledge in Society. American Economic Review, 25(4), Andreu Mas-Colell, Michael D. Whinston, and Jerry R. Green. Microeconomic Theory. Oxford University Press, New York, IS- BN: OECD. Statistics. OECD StatExtracts A Web Resource, August Online, staženo v srpnu 2011 z [http://stats.oecd.org/index.aspx]. 4. Murray N. Rothbard. Zásady ekonomie. Liberální institut, Praha, Roger Scruton. A Political Philosophy: Arguments for Conservatism. Continuum, London, Jak vysoká ta inflace vlastně je? Lukáš Pfeifer Ve sdělovacích prostředcích je nám nejčastěji prezentován vývoj inflace pomocí CPI 1, tedy pomocí indexu spotřebitelských cen, který ilustruje pouze vývoj cen spotřebního zboží a služeb nakupovaných domácnostmi v průběhu času. Podle rakouské teorie hospodářského cyklu však v průběhu monetární expanze (tedy v období navyšování cen) nejvíce rostou ceny ve fázích výroby nejvzdálenějších od spotřeby. Ty ovšem CPI nezahrnuje. Skutečná inflace je tak daleko vyšší, než ta prezentovaná. Chcete znát její úroveň? / 5

6 POKRAČOVÁNÍ JAK VYSOKÁ INFLACE VLASTNĚ JE? Vznik hospodářského cyklu Podle rakouské teorie hospodářského cyklu vznikají recese právě v důsledku předchozí monetární, respektive úvěrové expanze, která umožní investiční boom. Ten je však neudržitelný, poněvadž centrální banka stanovila uměle nízké úrokové sazby, a nárůst úvěrů je proto doprovázen poklesem úspor. Některé investiční projekty tak nemohou být pro nedostatek reálných zdrojů dokončeny. Struktura výroby se skládá z různých stádií. Zahájení investičních projektů je spojeno převážně s rozšiřováním stádií výroby vzdálenějších od spotřeby -- firmy poptávají více strojů, nemovitostí či surovin, tedy vstupů, které využívají na počátku produkčního procesu. Z toho důvodu vede úvěrová expanze k nárůstu cen zejména u těchto výrobních faktorů používaných při vzdálenějších fázích výroby. Vývoj cen spotřebního zboží a služeb ovšem zůstává v průběhu času velmi stabilní, stejně tak jako oficiální cenové ukazatele. Centrální banka proto není nucena úrokové sazby zvedat a investiční boom může pokračovat. Nízká volatilita indexu spotřebitelských cen má za následek, že monetární, respektive úvěrová expanze trvá příliš dlouhou dobu, během níž dochází ke kumulaci nerovnováh na trhu. Vývoj cen během monetární expanze Dlouhodobá monetární expanze tak může vést k situaci, jaké jsme byli svědky v USA na vrcholu poslední monetární expanze, totiž v dubnu Tehdy rostly v USA meziročně ceny průmyslového zboží podle PPI 2 o 5,8%, ceny nemovitostí podle Case-Shiller indexu 3 o 17,2%, ceny akcií podle indexu S&P o 27,3% a ceny komodit podle indexu GSCI 5 o 34,3%. Naproti tomu index CPI se pohyboval na (zdánlivě) optimální úrovni 2,3%. Ceny se tak vyvíjely naprosto shodně s tím, co předpokládá rakouská teorie hospodářského cyklu -- čím vzdálenější aktiva od spotřeby byla, tím zaznamenala vyšší cenový nárůst. FED, jehož hlavní cíl je udržovat stabilní cenovou hladinu, měřenou právě pomocí CPI, tak mohl nechat úrokové sazby pod hranicí 2% až do listopadu Tím došlo k obrovskému nadhodnocení trhu a následnému největšímu hospodářskému propadu od Velké deprese. Během této recese nejvíce klesají ceny, které byly v průběhu předchozí expanze nejvíce nadhodnoceny. CPI tedy zůstal opět takřka neposkvrněn. Během hospodářského propadu v listopadu 2008 tak rostl CPI v USA meziročně o 1%, avšak ceny průmyslového zboží klesaly o 1,2%, ceny nemovitostí klesaly o 19,2%, ceny akcií klesaly o 39,7% a ceny komodit klesaly o 34,2%. Je evidentní, že inflace měřena pomocí CPI je velice stabilní veličinou, jejíž explicitní či implicitní cílování sice velmi usnadňuje centrální bance dosáhnout cíle pomyslné cenové stability, avšak na úkor stability hospodářského cyklu. Je čas podívat se pravdě do očí Je na čase přestat se na vývoj cenové hladiny dívat skrz růžový filtr stabilních hodnot indexu spotřebitelských cen a uvědomit si silnou kolísavost cen napříč všemi výrobními fázemi, způsobenou aplikací příliš expanzivní monetární politiky centrální banky, která je umožněna opět díky stabilitě CPI. Z tohoto důvodu jsem sestrojil kompozitní cenový index KPI, který zohledňuje vývoj cen většiny výrobních faktorů využívaných během celého produkčního procesu, tedy vývoj cen spotřebního zboží, průmyslového zboží, cen nemovitostí, akcií a cen komodit. Vliv jednotlivých sektorů jsem upravil váhami, které představují jejich skutečný vliv na výstup ekonomiky (podle Skousenova ukazatele hrubý domácí výstup 6, Gross Domestic Expenditures). Podle kompozitního cenového indexu tak nebyla inflace v USA v dubnu ,3%, ale 8,5%, stejně tak ve zmíněném listopadu 2008 nečinila inflace 1%, ale -5,9%. KPI vs. CPI v průběhu času Z následujících grafů je zcela patrné, že KPI reaguje mnohem citlivěji na množství peněz v ekonomice, respektive na monetární politiku FEDu, než oficiální cenový ukazatel CPI. Obrázek 1: Srovnání vývoje celkových úvěrů bank v USA a vývoje cenové hladiny podle kompozitního cenového indexu (v %) Zdroj: Pfeifer, Lukáš: Současná finanční krize očima rakouské školy (Diplomová práce) Obrázek 2: Srovnání vývoje celkových úvěrů bank v USA a vývoje cenové hladiny podle indexu spotřebitelských cen (v %) Zdroj: Pfeifer, Lukáš: Současná finanční krize očima rakouské školy (Diplomová práce) Podíváme-li se na vývoj jednotlivých let, je patrné, že po reakci FEDu na prasknutí dot.com bubliny, respektive po aplikaci silné monetární expanze FEDu po roce 2001, začal kompozitní cenový index rychle růst. Z podobné úrovně jako CPI v roce 2002 se KPI do roku 2005 v důsledku úvěrové expanze vyšplhal téměř o 6% výše, než oficiální cenový ukazatel CPI. V polovině roku 2004 FED zareagoval na rostoucí nerovnováhy na trhu restriktivní monetární politikou, která trvala do poloviny roku Kompozitní cenový index opět ihned na tento vývoj reagoval, jeho růst poklesl o téměř 9% oproti roku Vývoj CPI rostoucí úrokové míry téměř nezaznamenal, poklesl pouze o 3%. Počátkem roku 2007 se v americké ekonomice začaly projevovat již nepřehlédnutelné prvky recese. FED reagoval snížením úrokových sazeb, čímž se pokusil recesi znovu odvrátit. S počátečním poklesem úrokových sazeb, respektive rostoucím množstvím peněz v ekonomice, začal KPI nejprve růst opět daleko silněji než CPI. V roce 2007 však nad vlivem monetární expanze převládla přítomnost recese, která se pokusila prostřednictvím svého očistného procesu nadhodnocené ceny aktiv dostat zpět na reálnou úroveň. To se v jisté míře také stalo. V červenci roku 2009 poklesl kompozitní cenový ukazatel na úroveň -13,2%, přičemž ještě v předcházejícím roce rostl o 10,1%. Očistný proces recese byl však poté ukončen aplikací bezprecedentně silné monetární expanze, kterou podpořila fiskální expanze podobného rozsahu. Nadhodnocené ceny aktiv tak dostatečně nepoklesly a nadbytečné množství peněz plynoucí z hospodářské expanze v současnosti navíc vede k dalšímu růstu cen jednotlivých aktiv. / 6

7 POKRAČOVÁNÍ JAK VYSOKÁ INFLACE VLASTNĚ JE? Současnost: Bubliny se opět nafukují Podle KPI ceny rostou k dubnu 2011 meziročně o 8,4%, zatímco CPI vykazuje nárůst pouze o 2,7%. Takto silný nárůst kompozitního cenového indexu vypovídá o příliš expanzivní monetární politice, která bude prvotní příčinou dalšího hospodářského propadu. Mé přesvědčení je založeno na jednoduché dedukci. Příčiny krize se opakují. Jediné, čím se dosud liší, je jejich razance. Monetární expanze dosáhla takové úrovně, že se úrokové sazby už téměř tři roky nacházejí blízko nule. Aby to nebylo málo, FED rozjíždí druhé kolo kvantitativního uvolňování, jehož konečné důsledky jsou pro všechny prakticky neznámé. Jisté však je, že do ekonomiky těmito kroky bylo napumpováno velké množství nových peněz. Nesrovnatelně větší množství, než jaké vyvolalo krizi současnou. V současné době americké banky drží většinu těchto peněz v nadbytečných rezervách. Až je banky zplna využijí k úvěrové expanzi, dojde k růstu cen aktiv na jednotlivých trzích. Některé trhy budou těmito penězi zaplaveny a vzniknou tak nové bubliny. Možná se objeví na trhu potravin, komodit, či opět na akciovém trhu. Jisté je pouze to, že ke vzniku nových bublin dojde, kdy a na jakých trzích zůstává otázkou. Jak hospodářské cykly minimalizovat Je nutné co nejdříve nahradit hlavní cenový ukazatel CPI, na jehož vývoj monetární politika reaguje, cenovým ukazatelem, který komplexně zachycuje vývoj cen ve všech fázích výroby. Předchozí dva grafy velmi přehledně ilustrují rozdíl mezi pohledem na vývoj cen prostřednictvím indexu spotřebitelských cen CPI a pohledem skrz kompozitní cenový index KPI. Stejně tak tyto dva grafy poukazují na fakt, že určování úrovně monetární politiky pomocí vývoje CPI nemůže napomoci předcházet hospodářským cyklům, neboť CPI dostatečně nereaguje na množství peněz v ekonomice, respektive na úvěrovou expanzi a je proto pro účely monetární politiky nevhodný. Naopak kompozitní cenový index se vyvíjí velmi podobně jako množství úvěrů v ekonomice, které způsobuje boom a následný propad. Vývoj kompozitního cenového indexu dokonce v dobách hospodářských propadů předchází vývoji množství úvěrů v ekonomice, a proto je kompozitní cenový index daleko vhodnějším cenovým ukazatelem pro účely monetární politiky, než v současnosti využívaný CPI. Lukáš Pfeifer je studentem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze 1 Co se týče ukazatele CPI, viz: 2 Bližší vysvětlení ukazatele PPI: 3 Case-Shiller Index: 4 S&P 500: 5 IndexGSCI: 6 Hrubý domácí výstup ve Skousenově pojetí viz: Pracovní doba v dobách divokého kapitalismu Hynek Řihák Jednou z kritických výhrad vznášeným vůči období tzv. divokého kapitalismu je i dlouhá pracovní doba v továrnách a živnostech. V tomto příspěvku si ukážeme, že tento nepříznivý soud není ani zdaleka tak oprávněný, jak se může na první pohled zdát. Při analýze problému pracovní doby v dobách divokého kapitalismu se opřeme zejména o nedávno vydanou knihu historika Lukáše Fasory Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst Délka pracovní doby Z našeho dnešního pohledu byla pracovní doba opravdu dlouhá. L. Fasora uvádí, že na přelomu 70. a 80. let 19. století byla délka pracovní doby v rozsahu 12 až 14 hodin denně včetně přestávek -- na oběd někde i dvouhodinových (Fasora, s. 73). Směrem ke konci 19. století měla tendenci klesající (částečně vlivem regulací, které však nebyly tehdy brány moc vážně - viz níže). A tak pro rok 1906 cituje Fasora následující údaje pro Dolní Rakousko a Vídeň (nejbohatší oblasti habsburské monarchie): pětina zaměstnanců pracovala nejvýše 9 hodin denně a 76,6% zaměstnanců nejvýše 10 hodin denně. Zároveň docházelo k diferenciaci pracovních dob dle odvětví. Na Moravě dosahovala ve strojírenském průmyslu a stavebnictví pracovní doba typicky 9,5 hodiny, ale v textilním průmyslu, oděvnictví a potravinářství činila zpravidla více než 10 hodin (Ibid, s. 72, viz i tabulku na s. 71). Můžeme pro vyšší představu uvést několik konkrétních příkladů. Například v železárnách ve Frýdlantu nad Ostravicí se pracovalo do roku 1881 průměrně 13 hodin denně (přestávky nezapočteny) a často ještě přesčas (Sysalová, s. 69). Pracovní doba ve sklárně v Dolní Lipové (Lipová) byla dle pracovního řádu k roku 1888 zhruba hodin denně (přestávky nezapočteny) a maximálně mohla být až 84 hodin týdně (Štěpán, s. 29)! Ve Vsetínských nábytkových továrnách (výroba byla sezónní) se pracovalo 12 hodin denně včetně přestávek, ale pracovní doba mohla být zvýšena až na 14 hodin, pokud bylo více zakázek anebo mohl být zaveden dvousměnný provoz (Baletka, s. 106). Byly zde i snahy státu pracovní dobu regulovat. Ve starém Rakousku byla zákonem například dána 11 hodinová pracovní doba a v prvním desetiletí 20. století byla v řadě evropských zemí za den pracovního klidu prohlášena neděle (Fasora, s. 74 a Jordánková, s. 77). Nicméně i přes tyto snahy si naši předci s délkou pracovní doby moc hlavu nelámali. J. Procházka konstatuje, že ve 2. polovině 19. století se u nás omezení pracovní doby často nedodržovala anebo se nahrazovala doba požadavkem na vyšší intenzitu práce (Procházka, s. 103). To ovšem neznamená, že pracovní doba musela být delší než uzákoněná (příp. intenzita práce větší). Výkyvy se děly i na opačnou stranu. Někdy byla sjednána mezi zaměstnavateli a zaměstnanci doba kratší. A délka pracovní doby také závisela na stavu trhu. Například pro rok 1899 se uvádí: V mnoha továrnách brněnských nepřipadá průměrně na 1 den ani 8 hodin práce, ba někdy ani ne snad 6 hodin práce. (Fasora, s. 74 a 75). L. Fasora uvádí, že státní statistika zachycovala změny v pracovní době až od roku 1904, oporou byly zprávy živnostenských inspektorů (zřejmě z jejich občasných kontrol) a zejména tarifní smlouvy (tj. to, co bylo předem sjednáno). Pro dřívější dobu platí: Údaje pro starší dobu pocházejí z mnohem širšího spektra zdrojů a jejich důvěryhodnost je také poněkud nižší. (Fasora, s. 70-1). Skutečnou průměrnou délku pracovní doby tedy nejsme schopni řádně určit. Ta se často měnila -- podle toho, jak se podnikatelé snažili určit změny v poptávce (uspokojování) spotřebitelů a jak byli schopni opravovat svoje chyby v určování této poptávky. Pro srovnání je obecně známo, že pracovní doba rolníků byla v době zemědělských prací velmi dlouhá (od východu do západu slunce). V zimě se ale na polích nepracovalo. Nicméně v nově vydaných Dějinách zemědělství v Čechách a na Moravě se uvádí, že rolník pracoval i v zimě, kdy se připravoval na zimu (Beranová, s. 264). V zimě se také mlátilo obilí (Novák, s. 217). A v některých krajích se provozovala navíc i domácká výroba. Ekonomická vsuvka Na volný čas (volnočasové aktivity) je nutné hledět jako na vzácný statek, který je částí duševního příjmu každého člověka. Jako každý jiný statek, tak i volný čas je předmětem lidského jednání a vztahuje se na něj tedy zákon klesajícího mezního užitku. Čím více jednotek volného času (například hodin) mám, tím nižší potřeby s ním budu pokrývat (například nejpr- / 7

8 POKRAČOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBA V DOBÁCH DIVOKÉHO KAPITALISMU ve uspokojím potřebu spánku, až poté potřebu procházky v přírodě, až poté třeba potřebu hodinové diskuze s manželkou atd.). Volný čas však má i jisté náklady obětované příležitosti. Tyto náklady představují ztrátu statků a služeb, které si mohu koupit za mzdu, kterou si mohu vydělat trávením času prací. Tyto statky a služby jsou také vzácné a jsou předmětem lidského jednání, a tím se na ně také vztahuje zákon klesajícího mezního užitku. Čím více si užívám volného času, tím méně mám statků a služeb, a musím se tak obejít bez pokrytí stále většího množství potřeb, které jsou tyto statky a služby schopny pokrýt. Trávení času v práci má také své náklady obětované příležitosti v podobě ztráty určitého počtu jednotek vzácného volného času, a tím i ztráty uspokojení jiných potřeb, které může volný čas pokrýt. Užívání volného času anebo trávení času prací předpokládá, že musím jednotky svého celkového času, které mám k dispozici (chceteli: který mi byl na této zemi vyměřen), rozdělovat podle nějakého klíče mezi tyto dvě aktivity. V tom člověku pomáhá právě zákon klesajícího mezního užitku a ordinální hodnotová škála, která je vlastní každému jednajícímu, a která umožňuje jednotlivci porovnávat mezní užitky z jednotlivých aktivit mezi sebou. Pokud začnu jednotky svého celkového času věnovat nejprve pracovní aktivitě (protože mi to přináší větší užitek), tak dojdu do bodu, kdy by můj mezní užitek z další jednotky mého celkového času, kterou bych vynaložil na získání statků a služeb prací, poklesl (přesněji řečeno mně klesá užitek z těchto statků a služeb) pod můj mezní užitek z této jednotky času vynaložené na volný čas (přesněji řečeno se jedná o užitek z těchto volnočasových aktivit). V tomto okamžiku proto využiji tuto další jednotku svého celkového času pro volný čas. Přirozeně to platí i naopak, pokud by můj mezní užitek z další jednotky mého celkového času, kterou bych vynaložil na volný čas, poklesl pod můj mezní užitek z této jednotky času vynaložené na získání statků a služeb prací, tak tuto další jednotku svého celkového času věnuji práci. Výsledkem bude nějaká kombinace času tráveného prací a volného času, kdy budou mezní užitky z obou dvou aktivit mít tendenci se zhruba vyrovnat (nikoliv rovnat!). Například budu chtít při dané určité mzdě pracovat 6 hodin a 18 hodin si užívat volného času. S touto představou můžu jít svoji práci nabídnout na trh. Čas je spojitá veličina, přesto je však praktické nakupovat (viz níže) aiprodávat (třeba kvůli dopravě do místa práce) výrobní faktor práce v nespojitých veličinách - např. v "bloku" o osmi hodinách (vliv mají i státní regulace). Opět bude záviset na mé hodnotové škále, zda se mi vyplatí hledat jinou práci (s určitými náklady) s kratší pracovní dobou nebo vůbec nepracovat anebo přijmout požadavek poptávajícího, protože odmítnutí tohoto požadavku by třeba mohlo znamenat, že nakonec statky a služby získám jen ve velmi omezeném množství nebo vůbec. Poptávající výrobního faktoru práce má tu výhodu, že může moje rozhodnutí ovlivnit změnou nabízené mzdy (zvyšováním mzdy rostou náklady obětované příležitosti - mezní užitek určité jednotky statku - přesněji zde souboru statků a služeb - je vždy vyšší než mezní užitek menší jednotky tohoto statku; k teorii užitku detailněji a lépe viz Rothbard, s ) Pro toho, kdo ztratil niť, zjednodušeně: zaměstnance zajímá nejen výše platu, a to co si za něj mohou koupit, ale i volný čas, který jim zbyde, pokud chodí do práce. Obě tyto skutečnosti zaměstnanci poměřují (vedle toho můžou někteří z nich poměřovat i přitažlivost/odpudivost práce případně jiné méně významné skutečnosti) a podle toho, jak jsou pro ně důležité, se tito rozhodují, kolik času věnují práci a kolik volnému času. Z toho také plyne, že lidé při svém jednání musí zvažovat úroveň bohatství (jeho vzácnost) ve společnosti. Chceme pracovat déle! Jak je patrné, tak někteří zaměstnanci mohou chtít pracovat déle, než jaká je předepsaná pracovní doba (tito jsou tedy regulacemi poškozováni). Také ochota více pracovat se u toho samého člověka může v různých dobách měnit. Nás však zajímá především doba tzv. divokého kapitalismu ve starém Rakousku (pro naše účely zhruba od poloviny 19. století do 1. světové války). Tudíž nás zajímá doba, kdy docházelo k postupné industrializaci našich zemí a kdy docházelo (k do té doby) bezprecedentnímu růstu kvality života a bohatství společnosti (Machačová, s. 113 a 454, viz i Fasora, s. 68)). Přesto se zdá, že řada potřeb, které jde krýt nakoupeným zbožím a službami, pokryta nebyla. Alespoň se tak domnívala značná část tehdejších pracujících. Jinými slovy, volný čas měl pro tehdejší pracující často menší hodnotu než zboží a služby, na které si mohli vydělat prací. Pracující měli zájem na zkrácení pracovní doby (často prosazené dohodou se zaměstnavatelem a nikoliv nařízením státu) jen do určité míry, a pak už preferovali trávit čas v práci. To velmi dobře ilustruje kniha L. Fasory. Ten ve své knize uvádí, že zatímco v 80. a 90. letech 19. století bylo snížení délky pracovní doby (až) druhým nejčastějším požadavkem, a to po mzdových požadavcích, později se dostalo mezi požadavky střední důležitosti (Fasora, s. 73). Například v případě početného brněnského textilního dělnictva Fasora uvádí pro stávky z let 1869, 1889 a 1899, že: Debatě o zařazení požadavku na zkrácení pracovní doby se dokonce organizátoři stávek snažili spíše vyhnout, neboť naráželi na nepochopení ze strany dělníků, kteří byli kvůli vyšší mzdě ochotni pracovat i déle než obvyklých hodin denně a otázkou produktivity práce nebo regenerace pracovní síly si příliš nelámali hlavu. (Ibid, s. 74). (Výjimkou byla stávka roku 1885.) Dále vyvozuje, že zaměstnanci dávali jednoznačně přednost delší pracovní době, kdy si mohli více vydělat, před tím, že by se jejich materiální poměry snížily (hůře by osúpkojovali své potřeby). Spokojenosti s pracovní dobou bylo dosaženo v hlavních odvětvích relativně brzy, někde již na přelomu 80. a 90. let, kdy se běžná délka pracovní doby blížila deseti hodinám denně (Ibid, s. 74). Ovšem při diferenciaci mezi jednotlivými obory (viz Ibid, s. 71 tabulka). Velmi dobrým příkladem jsou pak převážně neprovdané ženy zaměstnané v textilním průmyslu. Ty zpravidla nabízely pouze nekvalifikovanou pracovní sílu, za tomu odpovídající výdělky, které umožňovaly pokrývat zbožím a službami jen málo potřeb (z jejich pohledu). Proto měl pro většinu z nich volný čas ve srovnání s možností získat další zboží a služby malou hodnotu. Fasora uvádí jako příklad situaci v oděvním průmyslu, který se navíc vyznačoval značnou sezónností výroby (tj. průměrná pracovní doba nebyla zřejmě tak dlouhá, jak se může zdát): I při stálejším pracovním poměru bylo dodržování jedenáctihodinové pracovní doby zcela iluzorní, dělnice přímo vyhledávaly možnost pracovat déle a zaměstnavatele k obcházení předpisů nutily. Pracovní doba v domácké výrobě v návalu zakázek stoupala dokonce až k 20 hodinám denně (Ibid, s. 75). Jinými slovy: délka pracovní doby nebyla pro neprovdané ženy často vůbec podstatná (Ibid, s. 76). (Pozn.: Vdané ženy přirozeně měly svůj hlavní a někdy jediný příjem ve formě podílu na platu svého muže. Pracující ženy také musely v té době čelit snaze svých mužských kolegů o restrikce ženské práce). Regulace délky pracovní doby by tak, jak je patrné z uvedeného, řadu pracujících poškodila! Pokud si vzpomeneme (viz výše) na sklárnu v Dolní Lipové, tak zde se dle tvrdého (dle autorů statě) pracovního řádu pracovalo až 84 hodin týdně, přesto v ní pracovalo několik desítek lidí a jejich počet vzrůstal (Štěpán, s. 30). To není náhoda. Jak vysvětluje tyto skutečnosti historik L. Fasora? Dle jeho soudu souvisela spokojenost dělníků s délkou pracovní doby na začátku 20. století s faktem, že jejich starší kolegové pracovali v 70. a 80. letech 19. století 12 až 14 hodin denně (včetně přestávky na oběd) (Ibid, s. 73). Dále Fasora říká, že je potřeba přihlédnout k mentálním změnám: Důležitým faktorem je totiž například fenomén míry individuální spokojenosti s vlastním volným časem, stojící hlavně na srovnání aktuálního stavu s minulostí, a v neposlední řadě je také nasnadě otázka povědomí dělnictva o vzájemné souvislosti faktorů pracovní doby, regenerace pracovní síly, průměrné hodinové mzdy a produktivity práce. (Ibid, s. 72). Pokud tomu tak skutečně bylo, tak je krajně nepravděpodobné, že by dělníkům zároveň unikl ten fakt, že se jejich předchůdcům často podařilo dohodou se zaměstnavateli pracovní dobu zkrátit. Spokojenost daná strachem z návratu minulosti by pak nebyla plně vysvětlitelná. Jak uvádí sám Fasora, regenerací pracovní síly se v té době lidé moc netrápili (viz níže i výše). U nekvalifikovaných dělníků lze také docela pochybovat o tom, že si byli nějakých hlubších souvislostí vědomi (přednostně se orientovali ve svých vlastních potřebách a na trhu, kde nabízeli svoji práci a nakupovali statky a služby). Jedině zmínka o individuální spokojenosti s volným časem se blíží vysvětlením ekonomické teorie. Regenerace pracovní síly Dlouhá pracovní doba znamená často pokles produktivity kvůli únavě či vyčerpání a nese s sebou riziko úrazů. Četnost úrazů má však, jak věděl již slavný ekonom A. Smith, vliv na výši platu. Jedná se o tzv. kompenzaci rizika, kdy plat má tendenci růst s počtem úrazů (pro detailnější / 8

9 POKRAČOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBA V DOBÁCH DIVOKÉHO KAPITALISMU informace viz Murray). Zaměstnavatel musí kvůli úrazům hlouběji sáhnout do kapsy, také pokles produktivity ho příliš netěší. Existují tedy silné ekonomické argumenty pro zkrácení dlouhých pracovních dob. Ty jsou však limitovány a někdy zvráceny některými jinými faktory, které mají také vliv na hospodárnost výroby - například některé technologické procesy vyžadují určitý minimální čas (například tavení surovin pro získání železa nebo výrobu skla atp.), jiné činnosti vyžadují, aby alespoň několik hodin denně byli lidé spolu v kontaktu a mohli se dohodnout (například projektování stavby). Tím se zde však zabývat nebudeme. Podíváme se na to, jak to viděli tehdejší účastníci pracovních vztahů. Fasora uvádí následující: Otázka regenerace pracovní síly byla v tarifních smlouvách tematizována velmi málo, byla zřejmě svoji abstraktností mimo horizont vyjednávajících a problém se okrajově objevoval hlavně v osvětových rubrikách socialistického tisku." (Fasora, s. 74). V podstatě můžeme říci, že tehdejší lidé nedokázali řadu důsledků delší pracovní doby objevit. Možné také je, že regenerace pracovní síly ležela nízko na hodnotových škálách těchto lidí. Pro první variantu by hovořil i fakt, že ani ve státních tabákových továrnách (státní monopol zaměstnávající především ženy) se moc neřešily problémy se špatným vzduchem a s deformací páteře (Ibid, s. 60). Úskalí aktivismu Na úskalí aktivismu ohledně regulace délky pracovní doby upozornil ekonom H. Hazlitt ve své světově známé knize Ekonomie v jedné lekci. Kdyby hypotetický aktivista otevřeně prosazoval zkrácení pracovní doby při zachování totožné hodinové nebo úkolové mzdy, musel by se pravděpodobně (vzhledem k výše uvedenému) velmi rychle před rozlobenými pracovníky spasit útěkem (tento návrh je ovšem i z jiných pohledů problematický -viz Hazlitt, s. 63-4). Co varianta se zkrácením délky pracovní doby a odpovídajícím (aby byla zachována výše původní mzdy) zvýšením hodinové nebo úkolové mzdy? Na tuto otázku odpovídá Hazlitt ve zkratce přibližně následovně: Toto rozhodnutí bude mít za následek zvýšení výrobních nákladů. Důsledkem bude růst nezaměstnanosti. Nejméně efektivní pracovní síla příjde o práci a výroba poklesne. Díky tomu porostou ceny, takže pracující si toho za svou mzdu koupí méně. Nižší zaměstnanost bude snižovat poptávku, a tak může být vývoj cen dále různý (Hazlitt, s. 64-5). Shrnuto: řada pracovníků bude bez práce a zboží a služeb bude méně. Lze dodat, že někdy výroba o tolik nepoklesne, protože zaměstnavatelé budou naléhat na zaměstnance, aby více v práci přidali. Dřina navíc není ovšem pro zbylé zaměstnance žádná výhra. (Zdaňování zisku podnikatelů a jeho přemísťování k zaměstnancům zde probírat - vzhledem k jeho zřejmým ničivým dopadům na uspokojování potřeb - nebudeme). Je potřeba si uvědomit ještě jeden rozměr, který má délka pracovní doby (pokud jsou s ohledem na produktivitu rozumně dané přestávky - přirozeně toto může těžko někdo určit od kancelářského stolu) - umožňuje rozsáhlejší produkci statků a služeb, a tím zvyšuje reálné platy pracujících a blahobyt společnosti. Tím může přispět i k vyššímu preferování volného času. I díky tomu jsme dnes tam, kde jsme. Závěr Jak je patrné, není správné tvrdit, že pracovní doba v období tzv. divokého kapitalismu byla dlouhá. Tehdejší pracovní doba byla dlouhá jen z našeho pohledu, z pohledu lidí, kteří mohou statky a službami uspokojovat oproti lidem druhé poloviny 19. století a začátku 20. století podstatně větší množství svých potřeb. Naopak lidé tohoto období raději o své vůli věnovali více svého času práci než volnu. Tj. raději se věnovali zvyšování dostupné zásoby statků a služeb než odpočinku a zábavě. Navíc je zřejmé, že skutečnou délku pracovní doby v období tzv. divokého kapitalismu známe jen velmi hrubě. A také je zřejmé i to, že lidé tehdejší doby, ať už byli podnikateli, zaměstnanci v továrnách a živnostech nebo státními úředníky, velmi pravděpodobně neznali prakticky vůbec souvislosti mezi délkou pracovní doby a případným poškozením zdraví. Z pohledu tehdejší doby se tak délka pracovní doby v továrnách a živnostech jeví podstatně přijatelněji, a to obzvláště pokud si uvědomíme délku pracovní doby na venkově a výši tamějších příjmů. Hynek Řihák je projektantem Literatura: 1. Baletka, L. aj. Vsetín: město a čas. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna 2008, ISBN Beranová, M. a Kubačák, A. Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha: Libri 2010, ISBN Fasora, L. Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2010, ISBN Hazlitt, H. Ekonomie v jedné lekci. Praha: Liberální institut 1999, ISBN Jordánková, H. a Sulitková, L. Brno. II. díl, Historická předměstí a Staré Brno. Praha- Litomyšl: Paseka 2010, ISBN Machačová, J. a Matějček, J. Nástin sociálního vývoje českých zemí Praha: Univerzita Karlova - Nakladatelství Karolinum 2010, ISBN Murray, J.E. a Nilsson L. Risk Compensation for Workers in Late Imperial Austria. Center for Austrian Studies [online, 2006]. Dostupný z (přístup 07/2010): 8. Novák, P. Rolník - Vysočina - Příklad Viléma Richlého a rodin z Mirošova a Dušejova. In Fasora, L. aj. Člověk na Moravě 19. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2008, ISBN Procházka, J. Sociální ut. G. Masaryka. In: T. G. Masaryk a sociální otázka. Hodonín: Masarykovo muzeum v Hodoníně Rothbard, M. N. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut 2001, ISBN Sysalová, P. Historie železáren ve Frýdlantu nad Ostravicí: (od počátku do roku 1913). Ostrava: Montanex 2008, ISBN Chtěli byste podpořit vydávání elektronického časopisu Terra libera? Staňte se členem KLUBU PŘÁTEL LIBERÁLNÍCH MYŠLENEK Členstvím nejen podpoříte šíření liberálních myšlenek prostřednictvím časopisu Terra libera, ale získáte i další výhody. Tento klub Vám nabízí tři typy členství: Bronzové členství lze na jeden rok získat poskytnutím daru ve výši minimálně 500 Kč ve prospěch LI. Bronzoví členové získají Terra libera v elektronické podobě, pozvánka na diskusní fóra Liberálního institutu a slevu 20 % na veškeré publikace a reklamní předměty LI. Stříbrné členství lze na jeden rok získat poskytnutím daru ve výši minimálně 1000 Kč ve prospěch LI. Stříbrní členové získají Terra libera v elektronické podobě, pozvánka na diskusní fóra a přednášky Liberálního institutu a slevu 30 % na veškeré publikace a reklamní předměty LI. Zlaté členství lze na jeden rok získat poskytnutím daru ve výši minimálně Kč ve prospěch LI. Zlatí členové získají Terra libera v elektronické podobě, pozvánka na diskusní fóra a VIP pozvánka na přednášky Liberálního institutu slevu 30 % na reklamní předměty LI, veškeré publikace LI vydané v daném roce zdarma a VIP místa na akcích pořádaných LI. A jak se stát členem Klubu přátel liberálních myšlenek? K registraci stačí vyplnit registrační formulář na stránkách zaslat jej na adresu a poukázat zvolenou částku na účet LI (do zprávy pro příjemce prosím uveďte "DAR" a "celé jméno"), případně ji složit hotově v sídle Liberálního institutu ve Spálené ulici. V případě daru převyšujícího 1000 Kč je možné částku odečíst od základu daně z příjmu (více informací na stránkách LI). On-line archív TERRA LIBERA z let dostupný na stránkách TERRA LIBERA je vydávána společností TERRA LIBERA. Kontaktní adresa: TL, c/o Liberální institut, Spálená 51, Praha 1 Její vydávání není povoleno ani schváleno žádnou státní institucí. / 9

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna Výhled na 2Q 2015 a dále Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Podnikatelé v nejlepší náladě za poslední rok a půl

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 2 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií!

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Autor: Ing. Tomáš Tyl 7.6. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Výnosy akcií překonají

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Minimální mzda - argumenty PRO

Minimální mzda - argumenty PRO Minimální mzda - argumenty PRO Milan Mroczkowski Obsah Úvod Co je to minimální mzda a jaká je její současná výše? Plnila minimální mzda v posledních letech svou funkci? Nedobrovolná nezaměstnanost. Proč

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Zrádné detaily penzijní reformy

Zrádné detaily penzijní reformy Zrádné detaily penzijní reformy O co jde v druhém pilíři Pavel Kohout Proč nestačí průběžný systém? Průběžné systémy byly zavedeny po II. světové válce ve všech vyspělých zemích Před válkou existovaly

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

Princip spravedlnosti

Princip spravedlnosti Daňové principy Daňové principy vyjadřují názory, jaké by daně měly být. Leží tedy v oblasti normativní ekonomie. (Pozn.: pozitivní ekonomie říká, co se stane, když např. co se se stane, když začneme regulovat

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní)

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní) 4. přednáška Finanční analýza podniku - FucAn Návaznost na minulou přednášku Elementární metody a) analýza absolutních ukazatelů b) analýza rozdílových a tokových ukazatelů c) analýza poměrových ukazatelů

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ V říjnu vzrostl index spotřebitelských cen o 0,5 % proti předcházejícímu měsíci a o 3,5 % za poslední rok (v září činil meziměsíční růst 0,8 % a meziroční 3,0 %). Meziroční nárůst

Více

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě 8 7 Realita 6 5 4 Prognózy 3 2 1 0-1 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, červen 2010 1 Cenová stabilita

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Podstata fungování tržního systému

Podstata fungování tržního systému Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Potřeba je pociťovaný nedostatek každý

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. I. Obecná část

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. I. Obecná část DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více