Příručka pro ministry vlády ČR České předsednictví v Radě EU 2009

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příručka pro ministry vlády ČR České předsednictví v Radě EU 2009"

Transkript

1 Příručka pro ministry vlády ČR České předsednictví v Radě EU 2009 ÚVOD...2 I. VŠEOBECNÉ INFORMACE...2 I. 1. Rada...2 I.1.1. Generální sekretariát Rady...3 I.2 Evropská rada...3 I. 3 Evropský parlament...4 I. 4 Evropská komise...5 II. ROZHODOVACÍ PROCEDURA...5 III. PŘÍPRAVA ZASEDÁNÍ RADY...5 IV. VEDENÍ PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ...6 IV. 1 Jednání...6 IV. 2 Průběh a vedení jednání...7 IV Účinné vedení zasedání...9 IV Tipy a triky ke hledání kompromisu...9 IV. 3 Průběh hlasování a kvóra...10 IV.4 Prohlášení...11 IV. 5 Transparentnost...12 IV. 6 Jazyky/tlumočení...12 V. TISK...13 V. 1 Při příjezdu na zasedání Rady...13 V. 2 Tisková konference po zasedání Rady...13 V. 3 Vložená tisková konference během zasedání...14 V. 4 Kontakty s tiskem při jednáních v EP...14 VI. SPOLUPRÁCE S EVROPSKÝM PARLAMENTEM...14 VI. 1 Kontakty s EP před předsednictvím...14 VI. 2. Kontakty s EP během předsednictví...15 VI. 2.1 Předsednická prezentace ministra v odborném výboru EP...15 VI Plenární schůze EP...15 VI.2.3 Jednání v rámci dohodovacího výboru a trialogu...16 VI Ministerský návod pro dohodovací řízení...16 VI. 3 Další kontakty předsednictví s EP...17 PŘÍLOHY...17 Příloha 1 Adresy, praktické a další informace...18 Příloha 2 Dopad Lisabonské smlouvy na předsednictví...22 Příloha 3 Seznam doporučených dokumentů

2 ÚVOD Příručka, kterou jste právě otevřeli, má být dobrým pomocníkem a rádcem pro ministry vlády ČR, kteří v době předsednictví ČR v Radě EU v první polovině roku 2009 budou ministerská jednání Rady EU vést. Příručka nejdříve podává všeobecné informace o hlavních institucích EU Radě, Evropské komisi a Evropském parlamentu. Dále stručně přibližuje rámec rozhodovacích postupů. Pak popisuje přípravu a vedení ministerských jednání v Radě z pohledu předsednictví a nejdůležitější záležitosti, jež by ministr předsednické země při spolupráci s Evropským parlamentem určitě neměl pominout. Přílohy obsahují praktické informace a poukazy na některé změny, které by do rozhodování vnesla Lisabonská smlouva, vstoupí-li v platnost dle předpokladů na počátku předsednictví ČR v Radě EU (tj ), případně v jeho průběhu. Příručka se soustřeďuje na souhrnné informace, vhodné pro všechny ministry vlády ČR. Předpokládá se, že tyto informace budou doplněny specifickou přípravou související s problematikou konkrétního resortu. Předkládaná příručka poskytuje užitečné návody, praktické fungování Rady však ministrům nejlépe zprostředkují jejich osobní zkušenosti, získané na zasedáních Rady. I. VŠEOBECNÉ INFORMACE I. 1. Rada Rada je formálně jediným institucionálním celkem, v praxi však zasedá v 9 různých formacích 1, které byly vytvořeny v návaznosti na tematickou či jinou příbuznost unijních politik. Např. Rada pro konkurenceschopnost se zabývá problematikou vnitřního trhu, průmyslu a výzkumu, Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy zahrnuje vedle vnějších vztahů i oblast obrany a rozvojové spolupráce. Každé zasedání Rady připravuje Výbor stálých zástupců (COREPER), zasedající ve dvou formacích s pevně stanovenou agendou (COREPER II velvyslanci, COREPER I zástupci velvyslanců). V případě Rady pro zemědělství a rybolov pak řadu bodů agendy připravuje Zvláštní zemědělský výbor (SCA). V případě Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) má vedle COREPERu nezastupitelnou roli Hospodářský a finanční výbor (EFC), 1 Seznam všech současných formací Rady viz příloha C. 2

3 jehož úkoly jsou přímo zakotveny ve Smlouvě o Evropském společenství. Ke COREPERu, SCA a EFC přináleží zhruba 200 různých pracovních skupin Rady. Všem těmto grémiím předsedají jednotlivé členské státy v době svého předsednictví. 2 (Pozn.: Změny do tohoto systém vnese Lisabonská smlouva a ovlivní tím i české předsednictví. Po jejím vstupu v platnost se stane stálým předsedou Rady pro zahraniční záležitosti vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Česká republika nebude předsedat ani Politickému a bezpečnostnímu výboru, který bude veden zástupcem vysokého představitele. V průběhu roku 2008 by dále měly být určeny konkrétní pracovní skupiny, které se zabývají zahraničními záležitostmi a po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost rovněž nebudou řízeny členskými státy). Vedle formálních zasedání Rady v Bruselu (leden, únor, březen, květen) a Lucemburku (duben, červen) se během českého předsednictví budou konat také neformální ministerská zasedání Rady nebo ministerské konference v ČR. Pro tato zasedání na rozdíl od formálních zasedání neexistuje žádný jednací řád. Nemohou se na nich přijímat žádná rozhodnutí, ani schvalovat závěry. Nicméně na těchto setkáních se mohou předjednávat i citlivé agendy. Avšak výsledky dosažené tímto způsobem je nezbytné následně potvrdit na formálním jednání příslušné Rady. Neformální diskusi o ožehavých bodech agendy lze uskutečnit v rámci formálního jednání Rady, a to např. na obědě nebo večeři. I.1.1. Generální sekretariát Rady Generální sekretariát (GS) Rady poskytuje předsednické zemi administrativní podporu před a během jednání Rady. GS zpracovává také záznam z jednání. Může však převzít i cennou funkci poradenskou, a to jak u otázek formálních (procedurálních postupů), tak při realizaci zasedání (pomoc při projednávání pozic jiných delegací a při vypracovávání kompromisů). Asistence, znalosti a zkušenosti zástupců GS Rady mají pro účinné vedení předsednictví nepostradatelný význam. Význačná role, spojená s realizací předsednictví, přísluší zástupcům Právní služby Rady, která Radě zajišťuje poradenství ve veškerých právních záležitostech, vypracovává pro ni formální stanoviska (písemná či ústní) a zastupuje ji před Evropským soudním dvorem. Záleží na předsednické zemi, do jaké míry se bude doporučeními GS Rady řídit. I.2 Evropská rada Evropská rada je vrcholným setkáním šéfů států a vlád členských států. Během předsednictví, připadajících na první polovinu roku, se Evropská rada schází na pravidelných zasedáních v Bruselu dvakrát za předsednictví. Vedle předsedů vlád a v některých případech prezidentů 2 Česká republika nebude předsedat pracovním skupinám Rady, které mají již nyní volené nebo stálé předsedy např. Hospodářský a finanční výbor (EFC), Výbor pro sociální politiku (SPC), Výbor pro zaměstnanost (EMCO), Vojenský výbor (EU MC), Vojenský štáb (EU MS) aj. 3

4 členských států mají na Evropských radách separátní jednání ministři zahraničí členských států. Obvyklou praxí je, že březnového jednání Evropské rady se účastní také ministři financí. (Pozn.: Po vstoupu Lisabonské smlouva v platnost Česká republika nebude předsedat Evropské radě, jejíž zasedání bude připravovat a povede její stálý předseda.) Evropská rada přijímá závěry, které tvoří strategický a politický návod pro jednání v sektorových Radách. Nemalou pozornost je třeba věnovat textu závěrů sektorových Rad, protože v případě politických růzností slouží jako východisko pro kompromis závěrů Evropské rady (a naopak sektorové Rady se často drží znění závěrů Evropské rady). Evropská rada rovněž nominuje kandidáta na předsedu Evropské komise (EK). Uvedené role se ujímá vždy na sklonku mandátu EK. Funkční období stávající EK sice skončí v listopadu Nominovat kandidáta na předsedu EK by však Evropská rada měla po volbách do Evropského parlamentu v červnu I. 3 Evropský parlament Úzké vztahy s Evropským parlamentem (EP) jsou stěžejním předpokladem pro úspěch českého předsednictví v Radě EU. EP je význačným politickým hráčem v EU, který činnost Unie podstatně spoluurčuje. Dobrá spolupráce s EP v zákonodárném procesu rozhoduje o tom, jakého pokroku může předsednictví v důležitých agendách dosáhnout. Na EP se soustřeďuje pozornost i zprávy médií. O hodnocení předsednictví se nezřídka rozhoduje z velké části právě v tomto mediálním rámci. Protože žádná frakce nebo národní delegace nedisponuje v EP většinou, funguje EP na základě proměnlivých spojenectví a dohod. Rozhodující význam proto v daných souvislostech přináleží osobním kontaktům, které také vévodí jednáním s Radou. V zásadě platí: čím užší kontakty ministr a jeho spolupracovníci k EP, k jeho výborům a poslancům mají, o to lepší příležitosti si mohou vytvořit k úspěšnému završení jednání i o kontroverzních otázkách. Během předsednictví bude Česká republika zastupovat v EP Radu jako celek, bude mluvit jejím jménem, tj. jménem členských států. To zahrnuje mnohočetné kontakty s EP na ministerské úrovni. Počítají se mezi ně formální povinnosti předsednictví jako informování pléna a všech jeho odborných výborů stejně jako návštěvy zástupců EP v Čechách. Pro úspěšné předsednictví je zvláště důležité udržovat neformální kontakty s poslanci EP. (Pozn.: Do povinnosti informovat EP o přípravě a výsledcích Evropské rady výrazně zasáhne Lisabonská smlouva. Zatímco dosud o přípravě i výsledcích Evropské rady zpravuje EP ministr, resp. předseda vlády předsednické země, zavedení nových institucionálních prvků Lisabonské smlouvy do praxe by mělo mít za následek, že významná role v tomto ohledu by měla připadnout stálému předsedovi Evropské rady. Na přípravě jednání Evropské rady ve 4

5 vztahu k EP se bude výrazněji podílet člen vlády ČR zodpovědný za řízení nově vytvořené Rady pro obecné záležitosti.) I. 4 Evropská komise Ještě před předsednictvím je záhodno rozvíjet intenzivní kontakty s věcně příslušnými členy Evropské komise (EK). Při organizování jednání Rady je zvláště důležité brát ohled na rozdělení kompetencí uvnitř EK. (Pozn.: Lisabonská smlouva předpokládá, že s nástupem vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku do úřadu, který současně bude vykonávat funkci místopředsedy EK, bude muset odstoupit z EK komisař stejné národnosti, jakou má vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V dané souvislosti může dojít k přerozdělení či sloučení portfolií některých komisařů.) EK - kompetenčně odpovědný komisař - se v zásadě účastní všech jednání Rady. Příslušný komisař není členem Rady. Je v zájmu předsednictví, aby čile komunikovalo s EK, protože ona může být prostředníkem při jeho jednáních s EP. EK může být nápomocna i při projednávání daného bodu agendy v Radě. II. ROZHODOVACÍ PROCEDURA Ve zkratce rozhodovací postup sestává v EU z následujících kroků. Evropská komise disponuje výsadou legislativní iniciativy 3. Po schválení v kolegiu komisařů postupuje návrhy současně Evropskému parlamentu a Radě. Tyto situace zahrnují zvláště případy, kdy se v legislativním procesu mezi Radou a Evropským parlamentem uplatňují procedury spolurozhodování (nutné schválení Radou a Parlamentem) a konzultace (Rada může přijmout návrh i přes připomínky Evropského parlamentu). Evropská komise své legislativní předlohy posílá také národním parlamentům. Bod agendy, např. přijetí legislativního aktu, na pořad jednání Rady lze zařadit až po uplynutí 6 týdnů po jeho postoupení národním parlamentům. (Pozn.: Lisabonská smlouva v tomto ohledu uvedenou lhůtu prodlužuje na 8 týdnů.) III. PŘÍPRAVA ZASEDÁNÍ RADY Generální sekretariát Rady připraví pro ministra předsednické země stručnou informaci ( briefing note ), která doplňuje zprávu(y) pro jednotlivé delegace. Obsahuje nejnovější informace o stavu projednávání agendy, kterými Generální sekretariát disponuje, nastiňuje substantivní, právní, procedurální a taktické aspekty, které mají předsedajícímu ministrovi usnadnit vedení diskuse. Briefing note je výlučně určena pro ministra předsednické země. 3 V rámci tzv. třetího pilíře tj. III. pilíře tj. justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce mají legislativní iniciativu též členské státy. 5

6 Program Rady je rozdělen na body A (bez diskuse), body B (s diskusí) a Různé (body zařazené na žádost členských států či Evropské komise; viz dále část IV.2 Průběh a vedení jednání). Ráno, před zasedáním Rady, probíhá bilaterální rozhovor ministra předsednické země s věcně příslušným členem EK, resp. příležitostně s ministry jiných členských států, zvláště těch, které mají s určitými otázkami agendy problémy. Je nezbytné, aby český ministr, předsedající příslušné formaci Rady, přijel na místo jejího zasedání večer před dnem samotného jednání. Předsedající ministr musí být vždy přítomen zasedání Rady až do jeho konce a nemůže být zastupován náměstkem nebo velvyslankyní. Generální sekretariát (GS) Rady nabízí předsednické zemi ústní a písemnou přípravu (briefing) na zasedání Rady. Písemný briefing je společně s relevantními oficiálními dokumenty postoupen předsednictví několik dní před zasedáním Rady (nejdříve v angličtině, pak i v češtině). Briefing se člení na krátkou podkladovou informaci ( background note ) o cílech diskuse a doporučených postupech, aktivní speaking note k uvedení diskuse, i k jednotlivým probíraným bodům včetně návodu na možné reakce na sdělení členských států, návrh na možné shrnutí a závěry diskuse, odpovídající odkazy na oficiální dokumenty, právní základ/y (články Smluv) a obsahový podklad. IV. VEDENÍ PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ IV. 1 Jednání O zařazení bodu na pořad jednání Rady může požádat kterákoli delegace nejpozději 16 dní před zasedáním příslušné Rady. Po uplynutí přípustné lhůty je to možné jen prostřednictvím jednomyslného rozhodnutí. Program jednání se dělí na body A a B a na body Různé ( any other business /AOB). Body, u nichž přichází v úvahu hlasování, jsou v programu označeny * (o hlasování viz část IV. 3). Označeny hvězdičkou mohou být jak A -, tak B -body. A -body: shoda (příp. kvalifikovaná většina) na těchto bodech byla dosažena již před jednáním Rady, ministerská Rada schvaluje tyto body už jenom formálně. Zpravidla se k nim nekoná žádná diskuse. Někdy může delegace poskytnout k A -bodu jejího zájmu vysvětlení. Vznese-li delegace námitku proti přijetí bodu bez diskuse, je tento bod zpravidla stažen z programu jednání a v případě potřeby zařazen na věcně příslušnou Radu. V podstatě každá z formací může schválit libovolný bod, a to nezávisle na tematické oblasti unijní politiky, o které daná Rada jedná. B -body: tyto body jsou určeny k diskusi. Mohou mezi nimi být: 6

7 legislativní návrh v tomto případě se dostává na program dané formace Rady na několika jejích následných zasedáních, a to o informace (prezentace materiálu) EK představení návrhu, může následovat diskuse s prvními názory ministrů, o zpráva předsednictví o pokroku v případě, že se za předsednictví nestačí dojít k politické dohodě, o všeobecný přístup (výjimečně částečný všeobecný přístup) dohoda o hlavních prvcích návrhu před prvním čtením v Evropském parlamentu, nepoužívá se vždy, o politická dohoda v zásadě odsouhlasení textu dohodnutého na úrovni Rady, (definitivní schválení pak proběhne jako A -bod po právně lingvistické revizi, a to buď ve formě přijetí aktu, nebo jako společná pozice Rady, na niž navazuje další projednávání s EP ve druhém čtení), závěry Rady nebo rezoluce Rady (obojí vyžaduje v praxi jednomyslnost 4 ) nebo informace - jiné body k prezentaci nových agend nebo informace o stavu prací. O takových bodech by měla být podána alespoň dílčí písemná informace. Co se týče formy, diskuse může probíhat jako výměna názorů či politická diskuse. V bodech agendy, kde je spolurozhodovací procedura s EP, je diskuse vždy veřejná. Ministři mohou komentovat každý bod programu, i když k němu není plánována diskuse. Falešný bod B : jedná se o bod programu jednání, u kterého byla dosažena shoda na COREPERu nebo SCA či EFC. V Radě by k tomuto bodu již neměla probíhat zásadní diskuse. Skutečnost, že nějaká otázka je zařazena do programu jednání jako falešný bod B (a nikoli na dlouhý seznam A -bodů), jí dodává větší politickou viditelnost. Takový postup může být někdy i v zájmu samotného předsednictví. K falešnému bodu B se vztahuje možnost vystoupení jedné nebo více delegací, aniž by přitom potenciální vyjádření delegací jakkoli zpochybnila předchozí dohodu. Různé : body, k nimž se zpravidla nepředpokládá substantivní diskuse, většinou se jedná o informace předsednictví, EK nebo členského státu. V případě členského státu se často jedná o různé typy žádostí směřované většinou na EK 5. K bodům patřícím do kategorie Různé se nepřijímají žádné závěry. Delegace požadujícího členského státu pro požadovaný bod musí sama připravit odpovídající písemnou informaci. IV. 2 Průběh a vedení jednání Jednání Rady musí probíhat v souladu s Jednacím řádem Rady. S procedurálními otázkami předsedajícímu ministrovi z ČR mohou pomoci stálý zástupce ČR v COREPERu, resp. zástupci GS Rady. 4 Stanovisko Právní služby Rady (8386/01, 12130/04) hovoří o takové většině, která odpovídá rozhodování o příslušné tematické oblasti. Pokusy přijímat závěry Rady kvalifikovanou většinou však zpravidla selhávají, viz případ Galileo na konci roku Závěry Rady lze převést na závěry předsednictví. 5 Jde např. o schvalování státních podpor či podpor po katastrofách, provádění konkrétních legislativních předpisů nebo řešení aktuálních otázek (např. ptačí chřipka) atp. 7

8 První povinností předsedajícího je vést jednání Rady fair a efektivně. Pokud by k projednávanému bodu měl vystupovat zástupce ČR, pak národní pozici prezentuje národní delegát ČR, jímž je někdo jiný než předsedající ministr z ČR (většinou náměstek). Začátek jednání, stanovený předsednictvím, je třeba dodržet. Připouští se zpoždění cca 10 minut, během nichž jsou před zahájením jednání v sále přítomni fotografové a kameramani televizních společností. (O povinnostech k tisku a o kontaktech s ním viz kapitola V. TISK.) Pokud se zasedání účastní poprvé nový ministr z některého členského státu, předsedající ho na úvod přivítá. Informaci o tom mu připraví GS Rady. Může se rovněž vyjádřit k mimořádně významné události v Evropě či ve světě (živelná katastrofa apod.). Přijetí programu jednání: tato část se ke slovu dostává jako první formální bod. Přijetí pořadu jednání zpravidla bývá formalitou. K přijetí postačuje prostá většina. Pokud nicméně některá delegace požaduje zařazení nového bodu na program, je nutná jednomyslnost. Někdy ministr některého členského státu sonduje u předsednictví (případně bilaterálně před zasedáním) možnost změnit pořadí projednávaných bodů, např. kvůli důležitosti pro daný členský stát nebo z důvodu ministrova dřívějšího odjezdu. V podobných případech musí předsednictví pamatovat na to, že taková změna se může týkat i ministrů jiných členských států nebo člena EK. Žádanou změnu by mělo tudíž pečlivě uvážit a přijmout ji pouze po domluvě se stálým představitelem ČR v příslušném COREPERu. Přijetí A -bodů: toto následuje obvykle jako druhý bod po zahájení jednání. Pokud existují výhrady některých delegací nebo pokud není dosaženo potřebného kvóra, může se tento bod přesunout na později. Diskuse zpravidla neprobíhá ani k bodům A legislativní agendy. Národní delegace k nim mohou vyjádřit stanovisko. Přijímání bodů A legislativní agendy ve spolurozhodovací proceduře se odehrává za přítomnosti televizních kamer (viz kapitola IV.5 Transparentnost). Průběh jednání o B -bodech: předsednictví uvede každý bod B agendy krátkým sdělením stanoviska (na základě briefing note od GS Rady). Posléze požádá delegace o vyjádření pozic. Nejdříve pak obvykle dostává slovo člen EK, případně vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku J. Solana. (Pozn.: Zatím se předpokládá, že i v případě vstupu Lisabonské smlouvy v platnost počínaje bude J. Solana vykonávat funkci vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a současně ovšem také novou funkci místopředsedy EK.) Pořadník delegací, které si přejí vystoupit, vede zástupce GS Rady, jenž sedí vedle předsedajícího ministra. Slovo pak podle něj uděluje jednotlivým delegacím ministr vlády ČR předsedající Radě. V četných formacích Rady se zavedla zvyklost, že předsedající oslovuje ministry křestním jménem 6. Pro účely přehledného tlumočení je žádoucí, aby předsedající ke jménu vždy dodával název členského státu. 6 Je důležité naučit se výslovnost křestních jmen příslušných ministrů v jejich mateřském jazyce. 8

9 Na konci projednávání bodů B by předsednictví mělo učinit jasné závěry, a to tematické, případně procedurální. I při tom mu pomáhá GS Rady, resp. zástupce ČR v COREPERu. K formálnímu hlasování dochází zřídkakdy. Za prvé proto, že většinu agend, o nichž lze rozhodovat kvalifikovanou většinou, je možné schválit konsensuálně, a za druhé, hlavně proto, že předsednictví (za pomoci GS Rady) na základě vystoupení delegací samo počítá rozložení hlasů a podle toho uzavírá diskusi. I přes dosažení kvalifikované většiny je v zájmu předsednictví pokusit se dosáhnout konsensu, pokud je to možné. Předsednictví by ve svých závěrech mělo sdělit, že pro předkládaný bod agendy byla zajištěna kvalifikovaná většina či konsensus (ovšem pouze v případě, pokud si je danou skutečností jisto). Alternativně by se předsednictví mohlo dotázat, zdali má někdo potíže s podporou předkládaného kompromisu. Tato forma dotazu je strategicky mnohem výhodnější než otázka, kdo je pro návrh. Teprve poté by předsednictví mělo učinit závěry. Mělo-li by se přeci jen přistoupit k hlasování, je žádoucí, aby probíhalo prostřednictvím elektronického hlasovacího systému, resp. potřebnou většinu hlasů by měl ověřit GS Rady. Nedaří-li se dospět ke shodě, lze předmětnou agendu odkázat zpět příslušnému COREPERu, resp. pracovní skupině Rady s jasným zadáním. Body Různé : ještě před zasedáním Rady musí navrhovatel jakéhokoli bodu do části Různé předat vysvětlující dokument GS Rady, který jej pak postoupí všem delegacím. V ideálním případě by se mělo projednávání bodů v části Různé omezit pouze na odkazy vztahující se k předaným objasňujícím dokumentům. Projednávání bodů Různé zpravidla následuje po bodech B. Je přitom dlužno brát ohled na přítomnost příslušného člena EK. IV Účinné vedení zasedání Aby se zasedání o 28 delegacích 7 dalo efektivně vést, Rada si k tomu stanovila několik základních zásad ve svém Kodexu chování ( Code of conduct - příloha V jednacího řádu). Mnohé z nich se týkají přípravných prací, např. podávání písemných příspěvků, identifikování hlavních vystupujících ( lead speakers ). Dalším důležitým bodem je soustředěná agenda jednání (viz výše). Na samotném zasedání je nutné dbát na to, aby jednotlivé delegace vyjadřovaly své pozice stručně (dvě až tři minuty). Na začátku zasedání by předsedající měl na časové omezení pro vystoupení výslovně upozornit a je-li třeba, tak překročení časového limitu odpovídajícím způsobem komentovat. Prosazení časového limitu za pomoci automatického vypnutí mikrofonu po uplynutí dané doby se v praxi ukázalo být prostředkem, který k cíli nevede. IV Tipy a triky ke hledání kompromisu V případě rozhodování o legislativních návrzích je důležité ministrům, pro které projednávané body představují politicky citlivé otázky, zajistit nezbytný čas k odpovídajícímu vyložení jejich pozic či pochybností a brát jejich sdělení vážně členských států a EK 9

10 Pro body agendy, které lze přijmout kvalifikovanou většinou, platí zhruba následující: i když předsedající už má k jejich schválení k dispozici nezbytnou kvalifikovanou většinu, měl by usilovat o to vyjít, pokud možno, vstříc členským státům, které mají výhrady či pochybnosti, aby se i ony mohly připojit ke kompromisu. Toto by přirozeně nemělo ohrozit souhlas jiných delegací s celkovým kompromisem. Když některá delegace trvá osamoceně na nějakém bodu, který se nezdá být citlivý, může předsedající poukázat na chybějící podporu ze strany jiných delegací a dotyčnou delegaci vyzvat, aby se svého postoje vzdala. Mnohdy postižené delegaci pomůže návrh předsedajícího, který jí umožní, aby vydala jednostranné prohlášení. Projednává-li Rada závěry nebo legislativní agendu, měl by mít předsedající u otevřených bodů připraveny různé kompromisní formulace (viz také briefing note od GS Rady). Zůstává na strategické úvaze předsednické země, kdy a v jaké formě kompromisní formulace předloží, např. mezi jednáními COREPERu a Rady, na jednání Rady samotné, o přestávce před obědem apod. V zásadě se většinou jedná o kompromisy předsednictví, je-li potřeba, může kompromis předložit i EK. Mnohdy je rozumné předem vyjasnit příslušné formulace dvoustranně s delegacemi, jichž se nejvíce dotýkají. Přerušení zasedání: předsedající může jednání Rady kdykoli na krátkou dobu přerušit, aby jedné nebo více delegacím poskytl čas k přemýšlení nad návrhy na kompromis nebo aby vytvořil prostor pro neformální rozhovory či jednání. Předsedající může během uvedené pauzy vést rozhovory bokem (bilaterální rozhovory předsednictví s jednotlivými delegacemi). Existuje však nebezpečí, že delegace, které se k projednávané agendě stavějí negativně, budou pauzu uměle prodlužovat a zneužijí ji k interní koordinaci proti předsednictví. Signalizují-li některé delegace, že k prozkoumání nových textů potřebují více času, může být pokračování projednávání těchto bodů agendy odloženo na pozdější dobu a místo toho jednání může pokračovat dalšími body programu. Někdy pomůže, když se diskuse o ožehavém bodu agendy vede v omezeném okruhu, (tzv. restricted, tj. vedoucí delegace + 1) nebo při obědě. Stává-li se diskuse k nějakému bodu příliš technickou, může být povolána skupina expertů, aby vypracovala odpovídající kompromis. Tento bod jednání je tak odsunut na později, aby bylo pak možné prezentovat výsledky a na jejich základě pokračovat v jednání. Zastupování vlastních zájmů: předsedající nesmí v žádném případě přednášet národní pozice. Je krajně neobvyklé, aby si při jednání brala slovo národní delegace předsednické země. Je-li třeba, může být na Radě požádána jiná stejně smýšlející národní delegace, aby český národní zájem vnesla nepřímo do jejího jednání. V žádném případě by národní delegát ČR neměl dostat slovo bez předchozí domluvy s předsedajícím. V praxi hovoří vždy jako poslední ze zástupců členských států. IV. 3 Průběh hlasování a kvóra Prezenční kvórum pro formální hlasování v Radě je nyní 14 členů. Za člena Rady považuje Smlouva o Evropských společenstvích zástupce členského státu na ministerské úrovni 10

11 zmocněného zavazovat vládu tohoto členského státu. Nemusí se tudíž vždy jednat o ministra jako takového. V případě ČR nelze náměstky ministrů považovat za členy Rady, protože nejsou členy vlády. V zásadě existují tři způsoby pro přijímání rozhodnutí v Radě: Prostá většina: v současnosti ji představuje 14 členů Rady (z 27). Zdržení se hlasování má účinek hlasu proti. Jednomyslnost: žádný členský stát nemůže být proti. Zdržení se hlasování nemůže zabránit přijetí rozhodnutí. Kvalifikovaná většina: tvoří ji 255 vážených hlasů z celkového počtu 345 (viz také Příloha 1 část D Tabulka vážených hlasů jednotlivých členských států). 255 vážených hlasů musí současně pocházet od nejméně 14 členských států, když návrh předkládá Evropská komise. Když návrh nepochází od Evropské komise, musí se 255 vážených hlasů shromáždit nejméně od dvou třetin, tedy 18 členských států. Tyto situace se mohou týkat společné zahraniční a bezpečnostní politiky (Hlavy V. Smlouvy o EU neboli druhého pilíře) a soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce (Hlavy VI. Smlouvy o EU neboli třetího pilíře). Zde může iniciativu předložit kterýkoli členský stát. (Pozn.: Nabude-li právní účinnosti Lisabonská smlouva, speciální ustanovení pro třetí pilíř prakticky přestanou existovat, legislativní návrh bude justiční spolupráci v trestních věcech a policejní spolupráci moci předložit minimálně ¼ neboli 6 členských států EU.) Blokační menšinu musí reprezentovat 91 vážených hlasů. Na žádost byť jednoho členského státu se musí prověřit, zda potřebný počet vážených hlasů od nezbytného počtu členských států reprezentuje alespoň 62 % obyvatel EU. Podléhá-li bod agendy hlasování kvalifikovanou většinou, má pro předsedajícího zásadní význam blokační menšina. Předsedající se musí pokusit odpovídající blokační koalice rozbít, a to tak, že menšími ústupky uspokojí více delegací nebo mluvčího blokační skupiny přiměje k přehodnocení stanoviska. I v případě nedosažení blokační menšiny může předsedající rozhodnout o neschválení návrhu, pokud by přijetí bylo pro některý členský stát příliš politicky citlivé (např. v současné době by mohlo ohrozit ratifikaci Lisabonské smlouvy). IV.4 Prohlášení Když má být učiněno rozhodnutí, mohou být do záznamu zanesena prohlášení. Spadají do dvou skupin: Prohlášení Rady (jednomyslné), k němuž se podle okolností může připojit také Evropská komise Jednostranné prohlášení jednoho nebo více členských států nebo Evropské komise. Tato umožňují, je-li to třeba, členským státům, které byly přehlasovány, přistoupit na 11

12 kompromis, který by jinak na domácí politické scéně bez ztráty tváře byly s to jen stěží zdůvodnit. Jednostranné prohlášení Evropské komise napomáhá k rozptýlení pochybností jednotlivých členských států. Evropský soudní dvůr dal jasně najevo, že jednostranným prohlášením přikládá jen velice malou právní váhu. Právní služba Rady proto často nabádá členské státy k tomu, aby se podobných interpretačních prohlášení co nejvíce vyvarovaly. Nicméně jednostranné prohlášení bývá jediným způsobem, jímž členský stát může daný kompromis podpořit. Prohlášení Rady jsou nedílnou součástí výsledného kompromisu a mohou proto mít významnou politickou důležitost. Při přijímání prohlášení je však třeba postupovat nadmíru opatrně a zvážit případné právní a další důsledky deklarace. IV. 5 Transparentnost Podle Jednacího řádu Rady musejí být rozhodnutí o bodech legislativní agendy, které podléhají proceduře spolurozhodování, přijaty veřejně, to znamená prostřednictvím přímého přenosu projektovaného do tiskového sálu. Jinými slovy, jakmile má Rada přijmout takové rozhodnutí, včetně schválení bodů A agendy ve spolurozhodovací proceduře, musejí být zapnuty kamery. K tomu musí být ještě na začátku každého předsednictví určena témata k veřejnému projednání. Tato se také živě přenášejí do tiskového sálu. Jedná-li Rada jako zákonodárce, tak až na několik výjimek se zveřejňují výsledky hlasování, prohlášení členů Rady k výsledkům hlasování, i prohlášení do záznamu. IV. 6 Jazyky/tlumočení Při formálních ministerských Radách se tlumočí do všech 22 jazyků. Aby se tlumočníkům usnadnila jejich obtížná práce, měl by předsedající mluvit jasně, zřetelně a nikoli příliš rychle. Ujme-li se předsedající slova, měl by dbát na to, aby se sluchátka nacházela v dostatečné vzdálenosti od mikrofonu, jinak dochází k interferenci, což se projevuje ohlušujícím zvukem. Špetka humoru je vždy vítána nicméně by se nemělo zapomínat na to, že vtipy a slovní hříčky se velice obtížně překládají nebo je do jiných jazyků nelze vůbec převést. Při bilaterálních konzultacích se sousedy u stolu nebo s jinými osobami by se mělo dbát na to, aby v těchto situacích byl mikrofon vypnut. Bývá dobrým zvykem, že na konci zasedání předsedající v závěrečném slovu poděkuje tlumočníkům za jejich práci. Podle Jednacího řádu Rady musejí být dokumenty na ministerské jednání Rady k dispozici ve všech 22 jazycích. Na neformálních ministerských Radách se pracuje s tlumočnickým režimem se sníženým počtem jazyků, obvykle zahrnujících angličtinu. Při organizaci Rady je nezbytné přihlížet k některým důležitým omezením, např. časovému limitu pro práci tlumočníků, potřebě mít přeloženy všechny dokumenty apod. 12

13 Kontrolní seznam pro průběh jednání Příjezd před jednáním den předem za účelem konání interních briefingů se Stálým zastoupením, GS Rady a případně s Evropskou komisí Přivítání nových ministrů Přijetí programu jednání Přijetí bodů A může být v případě potřeby přesunut na pozdější dobu během zasedání částečný přímý přenos jednání v tiskovém sále - podklady GS Rady B - body na jednání zařazené v předpokládaném pořadí (pro každý bod agendy existuje briefing note od GS Rady) Úvodní sdělení ke každému bodu ( speaking note GS Rady); nejdříve dostávají slovo zástupce Evropské komise, resp. J. Solana, pak delegace, které si to přejí, jejich seznam vede GS Rady. Pořadí řečníků je možné využít i pro taktické účely Pouze je-li zapotřebí u sporných bodů: přestávky v jednání - zasedání v úzkém kruhu, odložení na později nebo přerušení projednávání, příp. neformální projednání během oběda Ke každému bodu agendy je třeba učinit jasné závěry (i při přijímání rozhodnutí se stěží formálně hlasuje) Nakonec poděkování tlumočníkům V případě potřeby nebo po obědě, v každém případě však na konci jednání Rady: tisková konference v roli předsednictví V. TISK V. 1 Při příjezdu na zasedání Rady Přijíždějící a odjíždějící ministr musí projít vchodem VIP, kde může být osloven zástupci médií. Této příležitosti by se mělo co nejlépe využít. Doporučuje se při příjezdu učinit jedno nebo dvě krátká citovatelná sdělení o plánech a nadějích předsedajícího pro rozhodující zasedání Rady. Vyvstane-li potřeba poskytnout novinářům písemné sdělení, může jej tiskový mluvčí rozdat v tiskovém sále. V. 2 Tisková konference po zasedání Rady Bezprostředně po zasedání Rady se koná tisková konference předsedajícího s příslušným členem Evropské komise, na které je přítomen celý mezinárodní tiskový sbor. 13

14 Tlumočí se do 6 jazyků (angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny, italštiny a portugalštiny) a jazyka předsednické země, tedy češtiny. Během tiskové konference projde předsedající Rady agendu zasedání. Poté může následovat vyjádření člena Evropské komise, pak přicházejí na řadu odpovědi na otázky. Na důležité body A, které Rada formálně přijala, by se na tiskové konferenci nemělo zapomenout. Národní tiskovou konferenci českého ministra nelze v době českého předsednictví plánovat! Zazní-li dotaz na českou národní pozici, musí ministr vlády ČR velice jasně ozřejmit, že odpovídá jako národní delegát, a nikoli jako předsedající Rady EU. Obecně by však v rámci možností měl předsedající Rady k podobným případům projevovat zdrženlivost. Zazní-li otázka k záležitosti domácí české politiky, která není významná z pohledu EU, měl by předsedající ministr poukázat na to, že podobné otázky nelze zodpovídat na této tiskové konferenci. Mohl by však nabídnout, že předmětnou otázku bilaterálně zodpoví po tiskové konferenci. Zda budou čeští novináři briefováni zvlášť, je nutno rozhodnout a zorganizovat případ od případu. Je-li to třeba, mohou být informováni novináři během jednání Rady příslušným tiskovým mluvčím Stálého zastoupení ČR při EU o aktuálním vývoji. V. 3 Vložená tisková konference během zasedání Zmiňují-li se otázky většího veřejného významu, může předsedající během vhodné přestávky v jednání zařadit do programu dodatečnou tiskovou informaci, např. před obědem. V. 4 Kontakty s tiskem při jednáních v EP Po vystoupení ve výboru EP je nutné počítat s krátkou přítomností před novináři, se zodpovídáním jejich dotazů. Očekává se, že předseda Rady po plenárním zasedání EP absolvuje tiskovou konferenci. Společná tisková konference příslušného ministra vlády ČR, zastupujícího Radu, a místopředsedy EP, účastnícího se dohodovacího řízení se koná i v den ukončení dohodovacího řízení (přesněji nalezení shody v dohodovacím výboru). Během probíhajícího dohodovacího řízení je žádoucí se kontaktů s novináři vyvarovat. VI. SPOLUPRÁCE S EVROPSKÝM PARLAMENTEM VI. 1 Kontakty s EP před předsednictvím Již před začátkem předsednictví je stěžejním úkolem navázat kontakty se všemi významnými aktéry v EP. Řadí se k nim předsedové výborů, jejich zástupci, koordinátoři frakcí, poslanci EP z ČR a zpravodajové stejně jako stínoví zpravodajové k důležitým agendám. Rozhodně se doporučuje, aby ministr vlády ČR, do jehož kompetence spadá oblast, o níž při přijímání unijní legislativy spolurozhoduje EP, ještě před svým prvním veřejným vystoupením ve 14

15 výboru EP znal jeho předsedu a členy. Během předsednictví je nezbytné počítat s četnými návštěvami příslušného ministra vlády ČR v odpovídajících odborných výborech EP. VI. 2 Kontakty s EP během předsednictví VI. 2.1 Předsednická prezentace ministra v odborném výboru EP Zkušenosti předchozích předsednictví ukazují, že EP přikládá účasti ministra na zasedání výborů EP velkou váhu. Toto platí i jako předpoklad pro dobrou spolupráci EP s Radou, kterou příslušný ministr vlády ČR bude zastupovat. EP očekává, že ministr podle možností představí program předsednictví v příslušné tématické oblasti již na prvním zasedání gestorského odborného výboru EP v lednu v Bruselu. Toto se vztahuje ke stálým výborům EP, nikoli k petičnímu výboru. EP zve na zasedání výborů také příslušné členy Evropské komise. Tato zasedání jsou veřejná, jsou tlumočena a přenáší je televize Europe by satellite. Poslanci EP očekávají, že ministr vlády ČR, který v předsednické roli zastupuje Radu, jim předloží přehled priorit předsednictví a sdělení o jejich dalším naplňování. Po prezentaci (zhruba minut) českého ministra předsedajícího Radě mají poslanci EP možnost klást mu otázky. Schůze trvá zpravidla 90 až 120 minut. Je důležité, aby se se sekretariátem příslušného výboru EP domluvil začátek a délka prezentace. Podklady pro ministra vlády ČR mají vznikat na jeho ministerstvu ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU. Na přání může GS Rady dodat některé hlavní součásti textu pro ministrovu prezentaci. Odborné výbory EP očekávají od ministra vlády ČR plnícího funkci předsedy Rady alespoň dvojí účast na svých schůzích. Termín pro druhou z nich může vyplynout ať již z diskuse o důležitém tématu, anebo může být stanoven pro potřebu seznámit poslance náležitého výboru EP se závěrečnou bilancí předsednictví. Jelikož rozsah činnosti odborných výborů EP se symetricky nekryje s kompetencemi odpovídajících ministerstev vlády ČR, je třeba v závislosti na okolnostech počítat s prezentacemi a vystoupeními ministrů vlády ČR před více výbory EP. A naopak, zodpovídá-li za témata, která spadají do pravomocí jednoho výboru EP, více ministrů vlády ČR, musejí být jejich společné prezentace podle toho sladěny. Záleží přitom na předsednictví v Radě, tedy ČR, aby si termíny pro vystoupení ministrů v EP zorganizovalo ve výhodných termínech. VI Plenární schůze EP Na plenárních jednáních EP zastupuje Radu ministr, resp. člen vlády ČR, který bude předsednicky zodpovídat za činnost Rady pro obecné záležitosti (GAC). (Pozn.: Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by měl Radu na plenárních zasedáních EP zastupovat vicepremiér vlády ČR pro evropské záležitosti, protože jemu nejspíše připadne předsednické řízení Rady pro obecné záležitosti /GAC/. V otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU bude Radu před plénem EP zastupovat vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, protože od okamžiku platnosti Lisabonské smlouvy bude on 15

16 zastávat funkci stálého předsedy Rady pro zahraniční záležitosti /FAC/). Objeví-li se na pořadu plenárního zasedání EP sdělení ke specifickému odbornému tématu nebo zvláště důležitému legislativnímu aktu, bude zastupovat Radu před plénem EP příslušný resortní ministr vlády ČR. Sdělení a vystoupení ministrů před plénem EP mohou být vyžádány EP nebo samotným předsednictvím. Vystoupení obvykle začínají proslovem předsedy Rady, tedy ministra, resp. vicepremiéra vlády ČR (přibližně 15 minut). Po něm následuje proslov kompetenčně odpovědného člena EK. Za EP pak mluví předsedové frakcí, následováni dalšími poslanci. Vystoupení se celkově může protáhnout až na tři hodiny. Očekává se, že předseda Rady je přítomen celé debatě. Na jejím konci už jenom krátce zareaguje na otázky, podněty a stanoviska poslanců EP. Tlumočení z češtiny a do češtiny je zajištěno. Doba před vystoupením a po něm se nabízí jako jedinečná příležitost k rozvíjení kontaktů s partnery, které je třeba oslovit v EP. Před plenární schůzí EP podepisuje odpovědný ministr vlády ČR jménem Rady jakožto její předseda zveřejněné právní akty. VI.2.3 Jednání v rámci dohodovacího výboru a trialogu Nemůže-li být při schvalování legislativy v prvním nebo druhém čtení spolurozhodovací procedury mezi Radou a EP dosaženo shody, svolává se dohodovací výbor ze zástupců EP a Rady. Jednání dohodovacího výboru probíhají v Bruselu, střídavě v budově EP a Rady. Data pro dohodovací řízení za českého předsednictví budou po dohodě s Evropským parlamentem odsouhlasena v červnu 2008 (předběžně se předpokládá konání dohodovacího řízení v době leden -duben 2009 jednou měsíčně). VI Ministerský návod pro dohodovací řízení Jednání dohodovacího výboru sestává z následujících aspektů nejdříve neformální setkání ministra s příslušným místopředsedou EP představení agendy nastávajícího dohodovacího řízení v odborném výboru EP vedení jednání v dohodovacím výboru tisková konference po úspěšném završení dohodovacího řízení Při počáteční prezentaci programu předsednictví, resp. při prezentaci výsledků předsednictví na jeho sklonku podává ministr předsednické země příslušnému odbornému výboru EP obvykle také informaci o termínech, resp. výsledcích dohodovacích řízení 8. Pro ministra vlády ČR předsedajícího Radě připraví zevrubný briefing k dohodovacímu řízení Generální sekretariát Rady. 8 Během předsednictví může vyvstat potřeba dodatečných termínů pro dohodovací řízení. 16

17 Doporučuje se, aby se ministr vlády ČR, zodpovědný za příslušnou agendu, ještě před prvním formálním zasedáním dohodovacího výboru setkal s kompetenčně určeným místopředsedou EP. Ze čtrnácti místopředsedů EP mají dohodovací řízení na starosti tři: Dagmar Roth/ová- Behrendt/ová (PES, Německo), Alejo Vidal-Quadras Roca (EPP-ED, Španělsko) a Antonios Trakatellis (EPP-ED, Řecko). Na zasedáních dohodovacího výboru zastávají předsednickou funkci společně příslušný resortní ministr vlády ČR, reprezentující Radu, a jeden z místopředsedů EP. Zasedání otevírá spolupředseda instituce, ve které se jednání dohodovacího výboru koná. EK vždy zastupuje její kompetenčně odpovídající člen. Bezprostředně před plenárním zasedáním dohodovacího výboru se zpravidla koná trialog (setkání mezi EP, Radou a EK). Za EP se trialogu účastní: vedoucí delegace, předseda příslušného parlamentního výboru, příslušný zpravodaj za asistence sekretariátu dohodovacího výboru a podle potřeby i pracovníka právní služby EP. Za Radu se do trialogu zapojí: ministr vlády a stálý představitel členského státu, který vykonává funkci předsednictví, za asistence GS Rady a jeho právní služby. EK v trialogu reprezentují: generální ředitel, jemuž příslušná agenda věcně náleží, rovněž za asistence zástupců sekretariátu a právní služby. Na plenárním zasedání EP pak EK zastupuje příslušný komisař. Přibližně ve stejném časovém rozmezí mohou proběhnout jednání delegací EP a Rady, vždy však odděleně. Jednání dohodovacího výboru lze přerušit kvůli posunutým schůzkám trialogu. Na těchto setkáních pak Radu zastupuje příslušný resortní ministr vlády ČR jako spolupředseda. Je-li jednání dohodovacího výboru formálně otevřeno, musí se během šesti, max. osmi týdnů dobrat výsledku. Počet zasedání dohodovacího výboru závisí na konkrétní legislativní agendě v praxi více než dvě zasedání nebývají. Zpravidla se uskutečňuje pouze jediné formální zasedání dohodovacího výboru, které předpřipravily trialogy (rozhovory mezi EP, Radou a EK). Před formálním zasedáním dohodovacího výboru je nezřídka nezbytné politické zapojení ministra vlády ČR jako předsednické země, za prvé proto, aby bylo možné v Radě dospět ke kompromisu, za druhé kvůli jednání s EP. V den ukončení dohodovacího řízení (přesněji nalezení shody v dohodovacím výboru) se koná společná tisková konference Rady a EP. Během probíhajícího dohodovacího řízení je žádoucí se kontaktů s novináři vyvarovat. VI. 3 Další kontakty předsednictví s EP Je zvláště důležité, aby ministr vlády ČR ve své funkci předsedy Rady EU udržoval stálé kontakty s významnými partnery v EP, čímž si může zajistit, že záležitosti předsednictví budou v EP projednávány co nejpozitivněji. Stálé kontakty jsou také předpokladem pro krátkodobě naléhavé intervence, když předsednictví v Radě narazí v EP na neočekávané potíže. Cestování do Bruselu za účelem výkonu předsednictví v Radě by příslušný ministr vlády ČR měl vždy využívat k rozvoji kontaktů s EP. PŘÍLOHY 17

18 Příloha 1 Adresy, praktické a další informace A. ADRESY A. 1 Rada Česká národní místnost v budově Rady v Bruselu Tlf.: Fax Česká národní místnost v budově Rady v Lucemburku Tlf.: Fax Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu rue Caroly 15 B-1050 Bruxelles Tlf.: Velvyslankyně Milena Vicenová (Coreper II) Tlf.: Fax Zástupkyně velvyslankyně Jana Reinišová (Coreper I) Tlf.: Fax Velvyslanec ČR v Politickém a bezpečnostním výboru (PSC/ fr COPS) Ivo Šrámek Tlf.: Fax A. 2 Evropský parlament Brusel rue Wiertz 60 B-1047 Bruxelles 18

19 Tlf.: nebo linka Fax Štrasburk Allée du Printemps BP 1024 F-6070 Strasbourg Cedex Tlf.: nebo linka Fax Lucemburk Plateau du Kirchberg BP 1601 L-2929 Luxembourg Tlf.: nebo linka Fax Kontakty pro EP na Stálém zastoupení ČR při EU Václav Kolaja vedoucí úseku Tlf.: Fax Dana Korlová asistentka Tlf.: Fax B. VEDENÍ PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ B.1 Prostory 19

20 Pro různé bilaterální konzultace či přípravná jednání před zasedáním Rady nebo během něj má předsednictví k dispozici tzv. předsednické suites. V 50. patře v bruselské budově Rady a v poněkud zmenšené podobě v přízemí Konferenčního centra v Lucemburku. Vedle toho disponuje předsednictví národní místností své země (v Bruselu v 70. patře budovy Rady a v Lucemburku v 1. patře Konferenčního centra). Suites předsednictví nejsou vybaveny sekretářskými službami. B. 2 Praktické rady B. 2.1 Místo Zasedání Rady během českého předsednictví v ní se budou v lednu, únoru, březnu a květnu konat v Bruselu (budova Rady Justus Lipsius, sál 50.1 v 50. patře nebo sál 35.4 v 35.patře ), resp. v dubnu a v červnu budou probíhat v Konferenčním centru v Lucemburku (sál A nebo sál B v přízemí). Místo konání tiskové konference tiskový sál předsednictví v budově Rady v Bruselu, resp. v Konferenčním centru v Lucemburku. B Zasedací pořádek Každý členský stát má k dispozici u hlavního stolu 2 místa. Předsedající ministr sedí v čele stolu proti zástupci EK. Vedle předsedajícího ministra sedí po jeho levé straně příslušný zástupce GS Rady (generální tajemník J. Solana nebo jeho zástupce P. de Boissieu nebo příslušný generální ředitel nebo ředitel). Po pravé straně předsedajícího sedí český stálý zástupce v COREPERu, pod který příslušná Rada spadá, resp. český předsedající výboru SCA. V bezprostředním okolí předsedajícího jsou přítomni další zástupci GS Rady, Právní služby Rady a předsednické země. Další místo na pravé straně od předsedajícího ministra zaujímá národní český delegát. Zbylé členské státy sedí v pořadí určeném pro rotaci předsednictví. B Oběd/večeře (případně snídaně) Neformální diskusi o významných tématech lze uskutečnit na obědě nebo večeři v rámci formálního jednání Rady. Tyto obědy a večeře většinou probíhají v budově Rady Justus Lipsius v Bruselu (80. patro), resp. v Konferenčním centru v Lucemburku (přízemí) 9. Téma projednávané na obědě či večeři musí být známo předem. Této příležitosti lze využít i k projednání citlivých bodů agendy na zasedání Rady. Je-li otázka, která byla diskutována na obědě či večeři před zasedáním, zařazena rovněž na jednání formální Rady, musí předsedající na formálním jednání Rady stručně informovat o diskusi, která proběhla na obědě či večeři. 9 Tyto obědy a večeře jsou organizovány a placeny Generálním sekretariátem Rady. 20

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů III. schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1033 a změněný usnesením vlády ze dne 12. prosince 2007 č. 1386 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 3 k usnesení vlády ze dne 6. srpna 2014 č. 664 Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád Článek 1 Organizace jednání 1) Výbor pro Evropskou unii na pracovní

Více

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner.

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner. Evropský parlament Evropský parlament, jeho pravomoci a postupy Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků KOMISE EU STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Jednací řád Sněmu a Schůze delegátů

Jednací řád Sněmu a Schůze delegátů Jednací řád Sněmu a Schůze delegátů 1 Svolávání Sněmu 1. Sněm svolává Předseda nebo Místopředseda oznámením zveřejněným na internetových stránkách Unie a rozeslaném Delegátům a Komisařům na e-maily zřízené

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

Přenos znalostí a zkušeností z aktivit projektu POSTA

Přenos znalostí a zkušeností z aktivit projektu POSTA Přenos znalostí a zkušeností z aktivit projektu POSTA Leoš Horníček Instituce a programy EU Informace ze stáže v Bruselu Školicí stáž Název: Školicí stáž Interoperabilita (dopravní část) Organizátor: Bohemia

Více

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU Strukturáln lní fondy a Fond Soudržnosti EU Struktura kursu Legislativní a institucionáln lní rámec SF a CF Agenda 1999 2006 a její plnění v ČR Programové období 2007-2013 Doporučen ená literatura Wokoun

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

STATUT A JEDNACÍ ŘÁD

STATUT A JEDNACÍ ŘÁD STATUT A JEDNACÍ ŘÁD EXPERTNÍ SKUPINA KOMISE PRO APLIKACI NOVÉ CIVILNÍ LEGISLATIVY I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 1. Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy (dále jen expertní skupina

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ. Oznámení poslancům. Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ. Oznámení poslancům. Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ Oznámení poslancům Věc: Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela Podle článku 214 Smlouvy o ES podléhá předseda a

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

Statut Rady pro výzkum a vývoj

Statut Rady pro výzkum a vývoj Statut Rady pro výzkum a vývoj P ř í l o h a k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2005 č. 82, ve znění usnesení vlády: ze dne 19. října 2005 č. 1354, ze dne 15. listopadu 2006 č. 1321, ze dne 19. března 2007

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 4. prosince 2013 č. 927 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost

Více

k příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení

k příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení Příloha č. 1 k příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Komise pro sociální začleňování (dále jen Komise ) je stálým poradním, iniciativním

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Klatovy JEDNACÍ ŘÁD BEZPEČNOSTNÍ RADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KLATOVY

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Klatovy JEDNACÍ ŘÁD BEZPEČNOSTNÍ RADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KLATOVY Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Klatovy JEDNACÍ ŘÁD BEZPEČNOSTNÍ RADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KLATOVY Klatovy 2011 1 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Bezpečnostní rada obce s rozšířenou

Více

Statut Komise pro výchovu a vzdělávání Rady města Lanškroun

Statut Komise pro výchovu a vzdělávání Rady města Lanškroun Kancelář starosty a tajemníka Čj.: MULA 20873/2015 Počet listů dokumentu: 4 Počet listů příloh: 0 Spisový znak: 53.2 nám. J. M. Marků 12, 563 16 Lanškroun, www.lanskroun.eu Statut Komise pro výchovu a

Více

Jednací řád. Soutěže o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice.

Jednací řád. Soutěže o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice. Jednací řád Soutěž o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice. Ministerstvo kultury České republiky s ohledem na Rozhodnutí č. 1622/2006/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0018

CZ.1.07/2.2.00/28.0018 CZELO Brusel - stáž Jitka Meňházová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 CZELO Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace

Více

Eurocentrum Pardubice

Eurocentrum Pardubice Eurocentrum Pardubice 4. března, Pardubice PředsednictvíČR v Radě EU Struktura Rady EU Rada EU představuje víceúrovňovou strukturu Každá úroveň má v systému Rady EU své úkoly. Generální sekretariát Rady

Více

STANOVY. České národní skupiny IAML (Mezinárodního sdružení hudebních knihoven)

STANOVY. České národní skupiny IAML (Mezinárodního sdružení hudebních knihoven) STANOVY České národní skupiny IAML (Mezinárodního sdružení hudebních knihoven) Úvod Oficiální zkrácený název mezinárodní nevládní organizace používaný v ČR: Mezinárodni sdružení hudebních knihoven. Úplný

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Česká kriminologická společnost z.s. Stanovy

Česká kriminologická společnost z.s. Stanovy Česká kriminologická společnost z.s. Stanovy I. Základní ustanovení 1. Název spolku je Česká kriminologická společnost z.s. (dále jen ČKS ). 2. ČKS je nezávislým odborným spolkem vzniklým v r. 2012 podle

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí

Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí Příloha k č.j.: 84/M/15, 2386/ENV/15 Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí Článek 1 Úvodní ustanovení Monitorovací výbor Operačního programu Životní prostředí (dále jen Monitorovací

Více

JEDNACÍ ŘÁD MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE 2007 2013

JEDNACÍ ŘÁD MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE 2007 2013 JEDNACÍ ŘÁD MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE 2007 2013 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Jednací řád Monitorovacího výboru Operačního programu Podnikáni a inovace (dále jen Jednací řád

Více

Stanovy Občanského sdružení UNHfree.net

Stanovy Občanského sdružení UNHfree.net Čl. 1. Základní ustanovení Stanovy Občanského sdružení UNHfree.net 1. Občanské sdružení UNHfree.net (dále jen Sdružení) je dobrovolné, nezávislé a neziskové sdružení fyzických a právnických osob. 2. Sdružení

Více

Unie soudních znalců, o. s.

Unie soudních znalců, o. s. OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ Unie soudních znalců, o. s. Čl. 1 Název a sídlo Název: Unie soudních znalců, o. s. (dále jen Unie ) Sídlo: Šumenská 7 143 00 Praha 4 Čl. 2 Statut UNIE 1. Unie je dobrovolná a nezávislá,

Více

ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ ČÁST II ČINNOST A ORGANIZACE

ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ ČÁST II ČINNOST A ORGANIZACE Sídlo: Masarykova 3488/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600, fax: 475 240 610 www.nuts2severozapad.cz, www.europa.eu Pracoviště: Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary tel.: 353 502 624, fax: 353 502

Více

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. 3270. zasedání Rady. Hospodářské a finanční věci. Rozpočet. Brusel 11. listopadu 2013. Algimantas RIMKŪAS Náměstek ministra financí

TISKOVÁ ZPRÁVA. 3270. zasedání Rady. Hospodářské a finanční věci. Rozpočet. Brusel 11. listopadu 2013. Algimantas RIMKŪAS Náměstek ministra financí RADA EVROPSKÉ UIE 15906/13 (OR. en) TISKOVÁ ZPRÁVA 3270. zasedání Rady PRESSE 465 PR CO 55 Hospodářské a finanční věci Rozpočet Brusel 11. listopadu 2013 Předseda Algimantas RIMKŪAS Náměstek ministra financí

Více

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP 12.2.2014 Úřední věstník Evropské unie L 41/13 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP ze dne 10. února 2014 o Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Více

Jednací řád Ústředního krizového štábu

Jednací řád Ústředního krizového štábu B E Z P E Č N O S T N Í R A D A S T Á T U P ř í l o h a k usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 27. dubna 2009 č. 12 Jednací řád Ústředního krizového štábu Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Jednací řád Ústředního

Více

JEDNACÍ ŘÁD Psychiatrické společnosti ČLS JEP

JEDNACÍ ŘÁD Psychiatrické společnosti ČLS JEP JEDNACÍ ŘÁD Psychiatrické společnosti ČLS JEP 1 Východiska a působnost (1) Jednací řád Psychiatrické společnosti ČLS JEP (dále jen PS ) vychází z příslušných ustanovení Stanov PS (dále jen Stanov ). (2)

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2212/04 V Praze dne 11. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2212/04 V Praze dne 11. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2212/04 V Praze dne 11. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 18. února 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. č.j. MSMT-45997/2013-1 V Praze dne 12.12. 2013

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. č.j. MSMT-45997/2013-1 V Praze dne 12.12. 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Směrnice náměstka ministra pro vzdělávání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se schvaluje statut a jednací řád Akreditační komise pro vyšší

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/EEE/XPA/cs 1 Zplnomocnění zástupci EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ (dále jen Společenství ) a BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org VY_12_INOVACE_66 Historie EU Pro 9. ročník ZŠ Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě září 2012 Mgr. Dana Kubínková Materiál slouží k opakování učiva Evropská unie Evropská unie je ekonomické

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu Krizové řízení Krizové řízení v oblasti obrany státu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

JEDNACÍ ŘÁD Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova (dále PRV ) 2014 2020 ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ

JEDNACÍ ŘÁD Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova (dále PRV ) 2014 2020 ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ JEDNACÍ ŘÁD Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova (dále PRV ) 2014 2020 Článek 1 Úvodní ustanovení ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ 1. Jednací řád Monitorovacího výboru PRV (dále Jednací řád) se vydává

Více

STANOVY SPOLKU Šumava domovem, z. s.

STANOVY SPOLKU Šumava domovem, z. s. STANOVY SPOLKU Šumava domovem, z. s. Článek I. Název, působnost, sídlo 1. Název: Šumava domovem, z. s. 2. Působnost: Členské státy Evropské unie 3. Sídlo: Kubova Huť 1, 385 01 Vimperk Článek II. Charakter,

Více

(Akty, jejichž zveřejnění je povinné)

(Akty, jejichž zveřejnění je povinné) 3.11.2006 Úřední věstník Evropské unie L 304/1 I (Akty, jejichž zveřejnění je povinné) ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu

Více

ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD Českého národního komitétu historiků

ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD Českého národního komitétu historiků ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD Českého národního komitétu historiků ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Organizační a jednací řád Českého národního komitétu historiků (dále jen komitét) vymezuje poslání a úkoly komitétu,

Více

S T A N O V Y. Sdružení rodičů a přátel Gymnázia. J. A. Komenského v Uherském Brodě

S T A N O V Y. Sdružení rodičů a přátel Gymnázia. J. A. Komenského v Uherském Brodě S T A N O V Y Sdružení rodičů a přátel Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Založení sdružení Sdružení rodičů a přátel G y m n á z i a J. A. Komenského v Uherském

Více

Příloha č. 2. Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU

Příloha č. 2. Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU Příloha č. 2 Návrh zákona ze dne. 2011, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

FILMIUM, občanské sdružení Stanovy

FILMIUM, občanské sdružení Stanovy FILMIUM, občanské sdružení Stanovy Čl. 1 Hlava I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ FILMIUM, občanské sdružení (dále jen Sdružení ) je neziskovým občanským sdružením založeným podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování

Více

Volební a jednací řád. Stavebního bytového družstva "Mír" Teplice

Volební a jednací řád. Stavebního bytového družstva Mír Teplice Volební a jednací řád Stavebního bytového družstva "Mír" Teplice Čl. 1 Základní ustanovení... 3 Čl. 2 Působnost orgánů a členství v nich... 3 Čl. 3 Řízení orgánů... 3 Čl. 4 Rozhodování orgánů... 3 Čl.

Více

Parlamentní republika

Parlamentní republika Parlamentní republika Parlament - z fr. parler = mluvit, hovořit -ústřední orgán s celostátní působností - zástupci voleni lidem - v USA kongres, v Německu Bundestag Republika - z lat. res publica = věc

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Jednací řád Stavebního bytového družstva Ústí nad Orlicí

Jednací řád Stavebního bytového družstva Ústí nad Orlicí Jednací řád Stavebního bytového družstva Ústí nad Orlicí Část první Ustanovení o orgánech družstva Čl. l (1) Základní ustanovení o orgánech družstva, zejména jejich složení, úkoly a pravomoci upravují

Více

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE Na právní úpravu cookies v České republice je potřeba nahlížet ze dvou pohledů - jednak z pohledu poskytování služeb elektronických komunikací a jednak z pohledu ochrany osobních

Více

Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích

Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích Organizační řád I.Základní ustanovení 1. Organizační strukturu komunitního plánování

Více

IV. PŘEKLADY TEXTŮ V GESCI MINISTERSTVA FINANCÍ (GŘC) USNESENÍ RADY. ze dne 9. června 1997. o příručce pro společné celní kontrolní akce (97/C 193/03)

IV. PŘEKLADY TEXTŮ V GESCI MINISTERSTVA FINANCÍ (GŘC) USNESENÍ RADY. ze dne 9. června 1997. o příručce pro společné celní kontrolní akce (97/C 193/03) IV. PŘEKLADY TEXTŮ V GESCI MINISTERSTVA FINANCÍ (GŘC) USNESENÍ RADY ze dne 9. června 1997 o příručce pro společné celní kontrolní akce (97/C 193/03) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na význam zlepšování účinnosti

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 1.

EVROPSKÝ PARLAMENT 1. EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Složení: 732 poslanců z 25 zemí volených v členských zemích přímým všeobecným hlasováním na 5 let Počet poslanců z jednotlivých zemí závisí na počtu obyvatel, přičemž menší země jsou

Více

Stejně jako Parlament a Rada byla Evropská komise založena v padesátých letech na základě zakládajících smluv EU.

Stejně jako Parlament a Rada byla Evropská komise založena v padesátých letech na základě zakládajících smluv EU. Evropská komise (zdroj: http://europa.eu) Komise je nezávislá na vnitrostátních vládách. Jejím úkolem je zastupovat a bránit zájmy EU jako celku. Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů, které

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. FA/TR/EU/HR/cs 1. 1717 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 48 tschechische Schlussakte (Normativer Teil) 1 von 20

ZÁVĚREČNÝ AKT. FA/TR/EU/HR/cs 1. 1717 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 48 tschechische Schlussakte (Normativer Teil) 1 von 20 1717 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 48 tschechische Schlussakte (Normativer Teil) 1 von 20 ZÁVĚREČNÝ AKT FA/TR/EU/HR/cs 1 2 von 20 1717 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 48 tschechische

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

Koaliční smlouva o vytvoření koalice rozpočtové odpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci

Koaliční smlouva o vytvoření koalice rozpočtové odpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci Koaliční smlouva o vytvoření koalice rozpočtové odpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci Zastupitelé zvolení do Zastupitelstva hlavního města Prahy za Občanskou demokratickoustranu (dále také

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES. KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.11.2009 KOM(2009)642 v konečném znění 2008/0221 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ (PŘEKLAD) Preambule Členské státy Rady Evropy a další státy, podepsané níže, majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů; majíce na zřeteli

Více

Stanovy. LT U SMRKU o.s.

Stanovy. LT U SMRKU o.s. Stanovy LT U SMRKU o.s. Článek 1 Název, sídlo, symboly 1) LT U SMRKU o.s. je suverénním a dobrovolným občanským sdružením (o.s.) na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších

Více

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970 229/1998 Sb. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970 Generální konference Mezinárodní organizace práce, svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce,

Více

Stanovy MY 50+ Čl. 1 Název a sídlo. My 50 plus, zapsaný spolek. Sídlo: Ostrava, Bohumínská 447/64, 710 00 Ostrava Slezská Ostrava.

Stanovy MY 50+ Čl. 1 Název a sídlo. My 50 plus, zapsaný spolek. Sídlo: Ostrava, Bohumínská 447/64, 710 00 Ostrava Slezská Ostrava. 1 Stanovy MY 50+ Čl. 1 Název a sídlo My 50 plus, zapsaný spolek. Sídlo: Ostrava, Bohumínská 447/64, 710 00 Ostrava Slezská Ostrava. Čl. 2 Statut Spolku 1. My 50 plus, zapsaný spolek (dále jen spolek ),

Více

KATALOG SLUŽEB CEBRE ČESKÉ PODNIKATELSKÉ REPREZENTACE PŘI EU Rok 2015

KATALOG SLUŽEB CEBRE ČESKÉ PODNIKATELSKÉ REPREZENTACE PŘI EU Rok 2015 KATALOG SLUŽEB CEBRE ČESKÉ PODNIKATELSKÉ REPREZENTACE PŘI EU Rok 2015 I - ZASTUPOVÁNÍ Zastupování v evropských platformách v Bruselu Pravidelné zastupování zákazníka v evropské platformě (asociacích, konfederaci,

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 65.060.50 Leden 2010 Zemědělské stroje Sběrací lisy Bezpečnost ČSN EN 704+A1 47 0621 Agricultural machinery Pick-up balers Safety Matériel agricole Ramasseuses-presses Sécurité

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

STANOVY SDRUŽENÍ RODIČŮ A PŘÁTEL ŠKOLY PŘI SPŠ STAVEBNÍ BRNO, O.S.

STANOVY SDRUŽENÍ RODIČŮ A PŘÁTEL ŠKOLY PŘI SPŠ STAVEBNÍ BRNO, O.S. STANOVY SDRUŽENÍ RODIČŮ A PŘÁTEL ŠKOLY PŘI SPŠ STAVEBNÍ BRNO, O.S. Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Název sdružení: Sdružení rodičů a přátel školy při Střední průmyslové škole stavební Brno, o.s. (dále jen

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ UNIE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ČR, o, s.

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ UNIE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ČR, o, s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ UNIE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ČR, o, s. Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Název sdružení je Unie malých a středních podniků ČR, o. s. (dále jen sdružení. Anglický ekvivalent názvu

Více

Stanovy Spolku rodičů a přátel školy při ZUŠ F. Pišingera, Trhové Sviny

Stanovy Spolku rodičů a přátel školy při ZUŠ F. Pišingera, Trhové Sviny Stanovy Spolku rodičů a přátel školy při ZUŠ F. Pišingera, Trhové Sviny Sokolská 1052, 374 01 Spolek podporující činnost žáků ZUŠ F. Pišingera, Trhové Sviny. Rodiče, zákonní zástupci a přítomní přátelé

Více

J E D N A C Í Ř Á D Š K O L S K É R A D Y. Č.j.: ZŠ 95/2015

J E D N A C Í Ř Á D Š K O L S K É R A D Y. Č.j.: ZŠ 95/2015 J E D N A C Í Ř Á D Š K O L S K É R A D Y Č.j.: ZŠ 95/2015 Brno, 19. 2. 2015 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Jednací řád školské Rady Základní školy, Brno, Botanická 70, 602 00 Brno upravuje přípravu, obsah

Více

Jednací řád. 23. schůze rady MČ dne 15. 12. 2010. Rady městské části Praha 10 ----------------------------------- 1 Úvodní ustanovení

Jednací řád. 23. schůze rady MČ dne 15. 12. 2010. Rady městské části Praha 10 ----------------------------------- 1 Úvodní ustanovení 23. schůze rady MČ dne 15. 12. 2010 Jednací řád Rady městské části Praha 10 ----------------------------------- 1 Úvodní ustanovení 1. Jednací řád Rady městské části Praha 10 (dále jen rada) upravuje způsob

Více

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Doplňkový řád 1 Obsah Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000 Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Kapitola III - Oznámení o porušení přísahy svědky a znalci (články 6 a 7)...000

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2014 C(2014) 5308 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014, kterým se stanoví informační a propagační opatření vůči veřejnosti a informační

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr)

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Interinstitucionální spis: 2013/0025 (COD) 7768/15 ADD 1 REV 1 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více