SPRÁVNÍ OBVOD NÁCHOD

Transkript

1 SPRÁVNÍ OBVOD NÁCHOD 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Náchod Červený Kostelec Česká Skalice Hronov Police nad Metují Bezděkov nad Metují Borová Brzice Bukovice Červená Hora Česká Čermná Česká Metuje Dolní Radechová Horní Radechová Hořičky Kramolna Lhota pod Hořičkami Litoboř Machov Mezilečí Nový Hrádek Říkov Slatina nad Úpou Stárkov Studnice Suchý Důl Velká Jesenice Velké Petrovice Velké Poříčí Vestec Vysoká Srbská nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 89

2 Vysokov Zábrodí Žďár nad Metují Žďárky Žernov Analýza výrobních a distribučních energetických systémů Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) TIBA a.s. - závod 03 Česká Skalice ZP 2,0 0 0, , , , , ,8 26, PLATEX s.r.o. Česká Skalice ZP 9, , ZEMKO K.S. Česká Skalice ZP 6, , , , , , ,9 72, TEXTONNIA CZECH Hronov ZP 4, , s.r.o. 4, , ,8 155, ČKD HRONOV a.s. Hronov ZP 3, , , , , , ,0 31, RUBENA a.s. Velké Poříčí ZP 4, , , , , , ,2 107, BARTOŇ a.s. Náchod ZP 3, , , , ,5 31, HARPEN a.s. Praha Náchod HUPR 50, , ZP/LTO 16, , ZP/LTO 16, , LTO 11,0 15 0, LTO 10,6 20 0, ZP/LTO 10, , ,4 1061, VEBA a.s. ZÁVOD 08 Police nad Metují ZP 10, ,

3 10,0 83, KOVOPOL a.s. Police nad Metují TTO 2, , , , , , ,7 18, TEPLÁRNA NÁCHOD Základní parametry instalovaný tep. výkon ma. tep. výkon instalovaný el. výkon dosažitelný el. výkon 115,4 MW 115,4 MW 17,0 MW 10,5 MW Instalované kotle K4, granulační HU/ZP/LTO 64 t/h 50 MW K5, K6 ZP/LTO 2 25 t/h 2 16,8 MW K11, K13 LTO 2 16 t/h 2 10,6 MW K12 ZP/LTO 16 t/h 10,6 MW Instalované turbíny TG4, protitlaká s reg. odběrem jmen. výkon 12 MW dosažitelný 6,9 MW TG2, kondenzační jmen. výkon 5 MW dosažitelný 3,6 MW pára z protitlaku z TG4 (0,35 MPa) je vedena do TG2 Palivo hnědouhelný hruboprach Bílina, výhřevnost 16,9 GJ/t zemní plyn LTO cca t/r cca 4 7 mil. m3/r t/r Parametry media v primárních rozvodech pára 0,42 MPa / 190 C 0,89 MPa / 208 C v sekundárních rozvodech voda 110 / 90 C 90 / 70 C 91

4 Předávací stanice vlastní 3 PS 110/90 C celkový výkon 2,35 MW 6 PS 90/70 C celkový výkon 2,54 MW pronajaté 48 PS 90/70 C celkový výkon 31,54 MW Tepelné ztráty v rozvodech v primárních 10,0% v sekundárních 110/90 C 4,2% 90/70 C 13,8% Výroba el. energie vlastní spotřeba el. energie dodávka el. energie do sítě MWh/r MWh/r MWh/r Vývoj výroby a dodávky tepla (GJ/r) Qprah - teplo dodané do CZT na prahu teplárny (GJ/r) Quž - teplo dodané na patách zásobovaných objektů (GJ/r) Měsíc Qprah Quž Qprah Quž Qprah Quž Qprah Quž Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

5 Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) AGRO s.r.o. Jizbice - středisko Borov Borová 0, CUTR Město Červený Kostelec - kotelna Větr Červený Kostelec 3, ZP SEMET s.r.o. - kotelna a lakovna Červený Kostelec 2, HUTR VERNER a.s. - kotelna Sokolská Červený Kostelec 1, ZP Galček s.r.o. - prášková lakovna Červený Kostelec 0, ZP Stavební bytové družstvo Náchod - kot Červený Kostelec 0, ZP Stavební bytové družstvo Náchod - dom Červený Kostelec 0, ZP Stavební bytové družstvo Náchod - dom Červený Kostelec 0, ZP ALFA a OMEGA s.r.o. Červený Kostelec 0, HUTR/KOKS STAKO Červený Kostelec s.r.o. - kovář Červený Kostelec 0, ZP Střední odborné učiliště krejčovské Č Červený Kostelec 0, ZP Město Červený Kostelec - základní ško Červený Kostelec 0, ZP DŘEVOPODNIK s.r.o. Červený Kostelec 0, DREV Město Červený Kostelec - základní ško Červený Kostelec 0, ZP Město Červený Kostelec - mateřská ško Červený Kostelec 0, ZP LUKO s.r.o. - kotelna Červený Kostelec 0, KOKS Město Červený Kostelec - mateřská ško Červený Kostelec 0, ZP Janko Petr - PENTTA-výroba nábytku Červený Kostelec 0, LTO Janko Petr - PENTTA-výroba nábytku Červený Kostelec 0, HUTR PROMA REHA s.r.o. - uhelná kotelna Česká Metuje 0, CUTR Holzbecher s.r.o. - barevna a bělidlo Česká Skalice 3, ZP Adamovo zahradnictví s.r.o. Česká Skalice 2, ZP Zemědělské zásobování a nákup a.s. Če Česká Skalice 1, ZP NOVOPOL a.s. Česká Skalice 1, ZP NYKLÍČEK a spol. s.r.o. - kotelna Česká Skalice 1, ZP ZEMKO k.s. - bytové jednotky Česká Skalice 1, ZP Farmet a.s. - kotelna a lakovna Česká Skalice 0, ZP Město Česká Skalice - základní škola Česká Skalice 0, ZP Město Česká Skalice - plynová kotelna Česká Skalice 0, ZP Město Česká Skalice - základní škola Česká Skalice 0, ZP AGRO CS a.s. - administrativní budova Česká Skalice 0, ZP Město Česká Skalice - školní jídelna Česká Skalice 0, ZP AGRO CS a.s. - strojírenská výroba Česká Skalice 0, ZP Zemědělské družstvo Dolany - sklad ov Česká Skalice 0, ZP NTC STAVEBNÍ TECHNIKA s.r.o. - lakovn Česká Skalice 0, ZP Město Česká Skalice - mateřská škola Česká Skalice 0, ZP Město Česká Skalice - základní škola Česká Skalice 0, ZP Město Česká Skalice - mateřská škola Česká Skalice 0, ZP Zemědělské družstvo Dolany - dílna a Hořičky 0, CUTR Speciální školy pro žáky s vadami řeč Hořičky 0, KOKS Město Hronov - Jiráskovo divadlo Hronov 2, ZP Centrum odborné přípravy Hronov Hronov 1, ZP DTV s.r.o. - kotelna Hronov 0, HUTR/DREV Stavební bytové družstvo Náchod - dom Hronov 0, ZP Okresní centrum sociálních služeb Nác Hronov 0, HUTR/KOKS Město Hronov - základní a mateřská šk Hronov 0, ZP 93

6 Stavební bytové družstvo Náchod - dom Hronov 0, ZP Stavební bytové družstvo Náchod - dom Hronov 0, ZP Stavební bytové družstvo Náchod - kot Hronov 0, ZP Jednota spotřební družstvo v Hronově Hronov 0, KOKS Zemědělské družstvo Dolany - posklizň Litoboř 1, LTO VEBA,tetilní závody a.s. - závod 06 Machov 1, HUTR Zemědělské družstvo Dolany - chov pra Mezilečí 0, DREV ZEOSPOL X s.r.o. - kotelna a lakovna Mezilečí 0, KOKS/HUTR/ CUTR AUTO-BRANKA s.r.o. - kotelna a lakovn Náchod 1, ZP Pekárny a cukrárny Náchod a.s. - peká Náchod 1, ZP Vodovody a kanalizace Náchod a.s. - k Náchod 1, BP SOU a SOŠ SČMSD Hronov s.r.o. - domov Náchod 0, KOKS Ahold Czech Republic a.s. - kotelna p Náchod 0, ZP Miroslav Taufman - truhlárna Náchod 0, DREV MS Nářadí s.r.o. - kotelna Náchod 0, ZP KADEN s.r.o. Nový Hrádek 0, KOKS Policie ČR,správa východočeského kraj Nový Hrádek 0, KOKS Technické služby Police nad Metují s. Police nad Metují 3, ZP MILPO s.r.o. Police nad Metují 2, HUTR Základní škola Police nad Metují Police nad Metují 0, ZP LUAPA s.r.o. - kotelna Police nad Metují 0, HUTR Střední odborné učiliště zemědělské a Police nad Metují 0, HUTR CDS s.r.o. Náchod - středisko Police Police nad Metují 0, KOKS Město Police nad Metují - Kolárovo di Police nad Metují 0, ZP Střední odborné učiliště zemědělské a Police nad Metují 0, ZP Okresní centrum sociálních služeb Nác Stárkov 0, KOKS/HUTR FROLEN LINEX-EXPORT s.r.o. Stárkov 0, PB Elmerte k.s. - plynová kotelna Velké Velké Poříčí 3, ZP ATAS elektromotory Náchod a.s. - prov Velké Poříčí 2, HUTR Střední průmyslová škola tetilní a S Velké Poříčí 1, ZP Střední průmyslová škola tetilní a S Velké Poříčí 0, ZP Stavební bytové družstvo Náchod - kot Velké Poříčí 0, ZP Hasičský záchranný sbor ČR Královéhra Velké Poříčí 0, ZP Jan Hagara - obchodního střediska Velké Poříčí 0, HUTRKOKS ŘEMPO HOLOUBEK a.s. - obchodní středi Velké Poříčí 0, HUTR Obec Velké Poříčí - základní škola Velké Poříčí 0, ZP Obchodní družstvo Impro - středisko 0 Zábrodí 0, DREV Miloslav Jansa - uhelná kotelna Zábro Zábrodí 0, KOKS Zemědělské družstvo OSTAŠ - kotelna Žďár nad Metují 0, CUTR 94

7 2.2.2 Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov, a z VTL odbočky Kleny - Červený Kostelec - Trutnov Vrchlabí. Území má střední až nižší stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba : VTL plynovodu kolem České Skalice (jižní nebo severní obchvat) VTL/STL regulační stanice včetně přípojky v Dolní Radechové ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. Pro vyvedení elektrického výkonu z TR Neznášov do oblasti okresu Náchod bude realizováno nadzemní vedení kv v trase Neznášov Náchod. Toto vedení bude součástí výkonového zajištění systému 110 kv ve východní části Královéhradeckého kraje. 95

8 Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Náchod Dodávku tepla do většiny bytových domů (cca 4100 bytů) zajišťuje Teplárna Náchod s instalovaným tepelným výkonem 115 MW. Tento tepelný zdroj dodává teplo i pro většinu průmyslových závodů a objektů terciální sféry ve městě. Kotle zdroje jsou staré let, v důsledku periodických oprav a rekonstrukcí jsou však dobrém stavu. Teplo je z Teplárny Náchod dodáváno pomocí soustavy CZT s primárními parními rozvody v délce cca 25 km, 57 předávacími stanicemi a teplovodními sekundárními rozvody. Primární rozvody jsou převážně podzemní v kanálech, částečně nadzemní. Sekundární rozvody z předávacích stanic jsou čtyřtrubkové. Ve vlastnictví Teplárny Náchod jsou celé primární rozvody a část rozvodů sekundárních. Zbytek sekundárních rozvodů je v majetku města. Rozvody tepla jejichž první sekce ve Starém Městě byly instalovány již ve 40. letech jsou průběžně opravovány a vyměňovány. Jejich dobrý technický stav indikují relativně nízké tepelné ztráty, na parních primárních rozvodech 10%, na sekundárních rozvodech 9%. V současné době probíhá částečné zahušťování systému CZT, vzhledem k charakteru města se však s dalším podstatnějším rozšířením CZT neuvažuje. Průměrná cena tepla u konečných odběratelů činí 220 Kč/GJ (včetně DPH). Plynofikace města je dokončena, rozvody plynu jsou však v důsledku rozhodujícího podílu dodávky tepla pomocí CZT v centru města, instalovány pouze v jeho okrajových částech. Průmysl je ve městě zastoupen velkými závody TEPNA a.s., RUBENA a.s., BARTOŇ a.s. a mnoha menšími provozy. Ve městě je nemocnice a několik škol. Kromě největšího kotle v Teplárně Náchod spalujícího hnědé uhlí a dvou menších kotlů spalujících LTO spalují prakticky všechny ostatní zdroje tepla ve městě plyn. Plyn také převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech, vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zatím využívány zcela výjimečně jedná se především o instalaci tepelných čerpadel do rodinných domů. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. 96

9 Výhled Plánovaná bytová výstavba se omezuje jen na jednotlivé rodinné domy. Většina z nich bude vytápěna lokálními plynovými zdroji neboť budou vybudovány v oblastech kde není instalována soustava CZT. Vzhledem k vývoji cen zemního plynu a ostatních paliv přechází někteří obyvatelé rodinných domů zpět z plynu na uhlí. Průmyslová výstavba se do budoucna uvažuje pouze v lokalitě Vysokov. V Teplárně Náchod se předpokládá výměna obou stávajících turbosoustrojí (z let 1949 a 1969) za jedno turbosoustrojí s potlačenou kondenzací o jmenovitém el. výkonu 12 MWe. Stávající uhelný granulační kotel 49,9 MW byl měl být do roku 2008 buď vyměněn za jiný, nebo rekonstruován pro splnění limitních ročních absolutních hodnot emisí SO2 (v současné době splňuje emise SO mg/nm3 bez odsíření). V rozvodech tepla bude pokračovat, kromě postupné opravy potrubí, především postupná rekonstrukce předávacích stanic. Dle energetické koncepce města (zpracované EVČ Pardubice) je navržena rekonstrukce primárních rozvodů z parních na teplovodní. Dodávka tepla z Teplárny Náchod by se mohla výhledově zvýšit jednak po připojení lázní v Bělovsi a závodu IDA (celkem ma. cca 1 MW) a jednak po výstavbě horkovodu o délce cca 6 km do lázní Kudowa Zdroj v Polsku (celkem ma. cca 9 MW). Celkové hodnocení města Náchod Cena tepla z CZT je velmi příznivá, okrajové oblasti města jsou však dosti odlehlé dlouhé připojovací rozvody využití CZT zde je tedy nereálné. Rekonstrukce Teplárny Náchod (zdroj i rozvody) nelze zajistit z finančních fondů EU neboť se jedná o soukromý subjekt (HARPEN a.s.). 97

10 2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR ,0 CUPR ,0 HUPR ,7 HUTR ,0 KOKS ,0 DŘEVO ,0 LTO 21, ,5 TTO 8, ,2 PB ,0 ZP 134, ,6 Celkem 214, ,0 Střední zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 1, ,7 CUPR ,0 HUPR ,0 HUTR 11, ,8 KOKS 3, ,0 DŘEVO 1, ,9 LTO 1, ,8 TTO ,0 PB 0, ,5 ZP ,5 Celkem 65, ,0 98

11 Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem Ve městě Náchodě dodávku tepla do většiny bytových domů a do mnoha průmyslových závodů zajišťuje Teplárna Náchod pomocí rozsáhlého CZT s primárními parními rozvody. Současná dodávka tepla do CZT je cca 700 TJ/r, s podílem cca 30% pro bytovou sféru a cca 70% pro sféru průmyslovou a terciální. Teplo dodané do bytové sféry představuje téměř 60% podíl všech bytů ve městě. Zásobování teplem objektů ve zbývajících městech a obcích území je, kromě několika blokových kotelen ve městech, decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území má střední až nižší stupeň plynofikace. Nad 50% je plynofikováno pouze město Česká Skalice. Města Náchod, Červený Kostelec, Hronov a Police nad Metují a dalších 12 obcí jsou plynofikovány pod 50%. s plynofikací počítá VČP a.s. v dalších 16 obcích. Zbývající 3 obce nemá zájem plynofikovat. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba VTL plynovodu kolem České Skalice a VTL/STL regulační stanice včetně přípojky v Dolní Radechové. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Pro budoucí vyvedení elektrického výkonu z TR Neznášov do oblasti Náchoda bude realizováno nadzemní vedení kv v trase Neznášov Náchod. 99

12 Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Největším zdrojem tepla v území je zdroj Teplárny Náchod s instalovaným tepelným výkonem 115 MW. Kotle tohoto zdroje jsou staré let, v důsledku periodických oprav a rekonstrukcí jsou však dobrém stavu. Hlavním palivem je hnědé uhlí, pomocným zemní plyn a LTO. V Teplárně Náchod se předpokládá výměna obou stávajících turbosoustrojí (z let 1949 a 1969) za jedno turbosoustrojí s potlačenou kondenzací o jmenovitém el. výkonu 12 MWe. Stávající uhelný granulační kotel 49,9 MW byl měl být do roku 2008 buď vyměněn za jiný, nebo rekonstruován pro splnění limitních ročních absolutních hodnot emisí SO2 (v současné době splňuje emise SO mg/nm3 bez odsíření). Ve velkých zdrojích v území je v důsledku Teplárny Náchod dominantním palivem hnědé uhlí s podílem 61%, dalším palivem je plyn s podílem 37%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn se 75%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 14%. Dřevní odpad je spalován jen ve středních zdrojích, podíl však činí jen 2%. Výroba tepla ve velkých zdrojích je cca 7 vyšší než ve zdrojích středních. Stáří velkých zdrojů je různorodé, v rozsahu let. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována v Teplárně Náchod. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených dalších velkých zdrojů v území, také hodnotit možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu. Rozvody tepla Teplo je z Teplárny Náchod je dodáváno pomocí soustavy CZT s primárními parními rozvody v délce cca 25 km, 57 předávacími stanicemi a teplovodními sekundárními rozvody. Primární rozvody jsou převážně podzemní v kanálech, částečně nadzemní. Sekundární rozvody z předávacích stanic jsou čtyřtrubkové. 100

13 Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány. Jejich dobrý technický stav indikují relativně nízké tepelné ztráty, na parních primárních rozvodech 10%, na sekundárních rozvodech 9%. V rozvodech tepla bude pokračovat, kromě postupné opravy potrubí, především postupná rekonstrukce předávacích stanic. Dle energetické koncepce města (zpracované EVČ Pardubice) je navržena rekonstrukce primárních rozvodů z parních na teplovodní. Dodávka tepla z Teplárny Náchod by se mohla výhledově zvýšit jednak po připojení lázní v Bělovsi a závodu IDA (celkem ma. cca 1 MW) a jednak po výstavbě horkovodu o délce cca 6 km do lázní Kudowa Zdroj v Polsku (celkem ma. cca 9 MW). 101

14 SPRÁVNÍ OBVOD NOVÁ PAKA 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Nová Paka Pecka Stará Paka Úbislavice Vidochov nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 102

15 2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) Lohmann & Rauscher s.r.o. Nová Paka ZP 2, , , , ,6 48, SILNIČNÍ TECHNIKA a.s. Nová Paka ZP 2, , , , , , , , ,6 23, Správa bytů a budov Nová Paka ZP 1, , , , , , , , , , ,7 34, Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) Velveta a.s. - výtopna závodu 2 Nová Paka 4, ZP Závody průmyslové automatizace Nová P Nová Paka 4, HUTR Velveta a.s. - výtopna závodu 27 Star Nová Paka 3, ZP ISOBUILDING a.s. - kotelna Nová Paka 2, HUTR Fobos s.r.o. Nová Paka - kotelna Nová Paka 1, ZP LÁF-kovovýroba elektromont. - kotelna Nová Paka 1, HUTR ISOBUILDING a.s. - sladovna Nová Paka 1, HUTR Gymnázium Nová Paka Nová Paka 0, ZP Radomír Končický-Autoslužby - vytápěn Nová Paka 0, ZP Ekore s.r.o. - plynová kotelna Nová Paka 0, ZP Základní škola Nová Paka Nová Paka 0, ZP Čermák-práškové barvy - kotelna Nová Paka 0, HUTR Česká spořitelna a.s. - kotelna Nová Paka 0, ZP Integrovaná stř.škola Nová Paka - díl Nová Paka 0, KOKS Město Nová Paka - mateřská škola II Nová Paka 0, ZP Okresní nemocnice Jičín - kotelna LDN Nová Paka 0, KOKS 103

16 Město Nová Paka - kotelna MěÚ Nová Paka 0, ZP Střední odborné učiliště a Učiliště N Nová Paka 0, ZP TemorReal N.Paka bloková kotelna Nová Paka 0, ZP Česká pošta s.p. Praha 3 - plynová ko Nová Paka 0, ZP Autolakýrník A.Tkáč - lakovna Nová Paka 0, ZP Město Nová Paka - základní škola a ZU Nová Paka 0, ZP E&M Manufacturing Czech Republik s.r. Pecka 3, TTO E&M Manufacturing Czech Republik s.r. Pecka 2, HUTR Jatky Harant a.s. - kotelna Pecka 0, ZP Obecní úřad Ostroměř - základní škola Pecka 0, ZP BAG International s.r.o. - kotelna Vi Pecka 0, ZP Fobos s.r.o. Nová Paka - kotelna Star Stará Paka 0, KOKS Norma s.r.o. Stará Paka - kotelna Stará Paka 0, KOKS ROHR DHW s.r.o. - kotelna Stará Paka 0, ZP Obecní úřad Stará Paka - základní ško Stará Paka 0, ZP Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakých plynovodů - VTL plynovod Přelouč - Chlumec nad Cidlinou - Nový Bydžov - Konecchlumí - Nová Paka, který pokračuje do okresu Semily. - VTL plynovod Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov, z něhož odbočuje VTL plynovod Jaroměř - Dvůr Králové - Nová Paka a Hostinné - Vrchlabí Území má vyšší stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací obcí Úbislavice a Vidochova, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. 104

17 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. Předpokládaný rozvoj území v lokalitě města Nová Paka by měl být z hlediska dodávky el. energie pokryt ze stávajících přenosových kapacit. Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Nová Paka Dodávku tepla do bytových domů ve městě zajišťuje TermoReal s.r.o. Tato společnost provozuje jednu plynovou teplárnu a jednu plynovou blokovou kotelnu. Teplo z teplárny o celkovém tepelném výkonu 6,7 MW je dodáváno pomocí soustavy CZT pro 870 bytů na sídlišti Studénka a okolí. V teplárně jsou kromě tří plynových kotlů instalovány dvě kogenerační jednotky s plynovými motory o el. výkonu 350 kw a 650 kw. Stáří kotlů a kog. jednotek v teplárně nepřesahuje 7 let. Technický stav teplárny i rozvodů tepla je dobrý. Vzhledem k charakteru města se s dalším podstatnějším rozšířením CZT neuvažuje. Průměrná cena tepla u konečných odběratelů (včetně DPH) činí 380 Kč/GJ. Plynofikace města je dokončena, plyn je kromě většiny rodinných domů spalován ve všech velkých zdrojích a též asi v jedné třetině zdrojů středních. Průmysl je ve městě zastoupen především závody VELVETA, ZPA, SILNIČNÍ TECHNIKA a LOHMAN a RAUSCHER. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zatím využívány zcela výjimečně v rodinných domech (solární systémy pro TUV a tepelná čerpadla) Žádný zdroj biomasy není využíván. 105

18 2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR ,0 CUPR ,0 HUPR ,0 HUTR ,0 KOKS ,0 DŘEVO ,0 LTO ,0 TTO ,0 PB ,0 ZP 23, ,0 Celkem 23, ,0 Střední zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR ,0 CUPR ,0 HUPR ,0 HUTR 12, ,2 KOKS 1, ,7 DŘEVO ,0 LTO ,0 TTO 3, ,5 PB ,0 ZP 15, ,6 Celkem 33, ,0 106

19 Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem Velké zdroje tepla se vyskytují pouze ve městě Nová Paka. Všechny spalují zemní plyn. Dodávku tepla do bytových domů ve městě Nová Paka zajišťuje společnost TermoReal s.r.o., která provozuje jednu plynovou teplárnu dodávající teplo do soustavy CZT a jednu plynovou blokovou kotelnu.. Zmíněná soustava CZT a bloková kotelna zajišťují dodávku tepla pro cca 30% obyvatel města Nová Paka. Vzhledem k charakteru města se s dalším rozšířením CZT neuvažuje. Zásobování teplem objektů v dalších obcích v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území má vyšší stupeň plynofikace. Plynofikace pod 50% je zatím provedena ve městě Nová Paka a obci Stará Paka. Pecka je plynofikována pod 50%. VČP a.s. má zájem plynofikovat i zbývající 2 obce v území. V souvislostí s tímto záměrem se však do budoucna nepočítá z žádnou výstavbou VTL plynovodu ani výstavbou VTL/STL regulační stanice. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Předpokládaný rozvoj území v lokalitě města Nová Paka by měl být z hlediska dodávky el. energie pokryt ze stávajících přenosových kapacit. 107

20 Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Do kategorie velkých zdrojů patří pouze zdroje tepla ve třech závodech ve městě Nová Paka o celkovém instalovaném výkonu 24,0 MW. Všechny spalují zemní plyn, stáří kotlů se pohybuje v rozmezí 7 17 let. Ve středních zdrojích je nejrozšířenějším palivem hnědé uhlí s podílem 52%, následované zemním plynem s podílem 36%. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována ve zdroji CZT Studénka společnosti TermoReal s.r.o. Jedná se o dvě kogenerační jednotky s plynovým motorem o el. výkonu 350 kw a 650 kw. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce dvou zbývajících velkých zdrojů v území, hodnotit také možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu. Rozvody tepla Rozsáhlejší rozvody tepla se vyskytují pouze ve městě Nová Paka, kde je teplo z teplárny Studénka dodáváno pomocí CZT (dvoutrubka s předávacími stanicemi na objektech). Rozvody tepla jsou průběžně opravovány, jejich technický stav je dobrý, rozsáhlejší rekonstrukce je plánována cca v r

21 SPRÁVNÍ OBVOD NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Nové Město nad Metují Bohuslavice Černčice Jestřebí Libchyně Mezilesí Nahořany Provodov Šonov Přibyslav Sendraž Slavětín nad Metují Slavoňov Vršovka nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 109

22 2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) DEVA a.s. Nové Město n. Met. ZP 7, , ,7 0 0, ,8 29, STAVOSTROJ a.s. Nové Město n. Met. HUTR 11,6 40, HUTR 11,6 44, ZP 8,5 16, ZP 1,0 5, ,7 105, Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) Policie ČR,správa východočeského kraj Bohuslavice 2, HUTR Stavební bytové družstvo Náchod - dom Bohuslavice 0, LTO ZEPO Bohuslavice a.s. - mechanizační Bohuslavice 0, HUTR VATELA s.r.o. - kotelna Nové Město nad Metu 3, LTO Bytová správa Nové Město nad Metují - Nové Město nad Metu 3, ZP NOVÝ ELTON a.s. - kotelna a lakovna Nové Město nad Metu 2, ZP Bytová správa Nové Město nad Metují - Nové Město nad Metu 2, ZP Bytová správa Nové Město nad Metují - Nové Město nad Metu 1, ZP TECHEM s.r.o. - kotelna Malecí Nové Město nad Metu 1, ZP TOM SERVICE s.r.o. Holice - středisko Nové Město nad Metu 1, LTO Bytová správa Nové Město nad Metují - Nové Město nad Metu 0, ZP VERNER POTRAVINY s.r.o. - sklad Nové Město nad Metu 0, HUTR Základní škola Komenského Nové Město nad Metu 0, ZP Hotel Metuj v.o.s. - hotel Metuj Nové Město nad Metu 0, ZP Všeobecná nemocnice Náchod - nemocnic Nové Město nad Metu 0, ZP Ing.Bohuslav Rohlena - realitní kance Nové Město nad Metu 0, ZP Miroslav Jiránek - zahradnictví Nové Město nad Metu 0, CUTR VATELA s.r.o. - kotelna Nové Město nad Metu 0, HUTR Detecha,chemické výrobní družstvo - p Nové Město nad Metu 0, ZP Střední odborné učiliště řemesel a sl Nové Město nad Metu 0, ZP GE Capital Leasing a.s. - IMP Leas a. Nové Město nad Metu 0, ZP 110

23 Bauch,Navrátil s.r.o. Nové Město nad Metu 0, ZP Město Nové Město nad Metují - mateřsk Nové Město nad Metu 0, ZP Český Telecom a.s. Praha - náhradní z Nové Město nad Metu 0, NAFT Střední průmyslová škola Nové Město n Nové Město nad Metu 0, ZP Detecha,chemické výrobní družstvo - a Nové Město nad Metu 0, ZP Městský klub v Novém Městě nad Metují Nové Město nad Metu 0, ZP MUDr.Jan Falta - dům zdraví Nové Město nad Metu 0, ZP Střední průmyslová škola Nové Město n Nové Město nad Metu 0, ZP NYKLÍČEK a spol. s.r.o. - kotelna Nové Město nad Metu 0, ZP Josef Bartoň - kotelna Dobenín Nové Město nad Metu 0, ZP Město Nové Město nad Metují - mateřsk Nové Město nad Metu 0, ZP ZBA GeoTech s.r.o. Slavoňov 0, DREV Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území zatím není plynofikováno kromě města Nové Město nad Metují. Do budoucna se počítá s plynofikací téměř celého území. Území bude zásobováno zemním plynem odbočkou z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod Broumov. Plynofikace dalších lokalit v území bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba : - VTL plynovodu Dobruška - Nové Město nad Metují - Kleny. - VTL/STL regulační stanice včetně přípojek Provodov - Šonov ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. 111

24 Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Nové Město nad Metují V bytových domech bydlí cca 35% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen dvěma velkými závody STAVOSTROJ a.s. a DEVA a.s. a mnoha menšími provozy. Ve městě je nemocnice a několik škol. Plynofikace města je téměř dokončena, je nutno ji dokončit v městské části Hradčany a Krčín. Kromě dvou kotlů v závodu STAVOSTROJ a.s. a tří středních zdrojů tepla spalujících hnědé uhlí jsou prakticky všechny ostatní zdroje tepla plynové (4 střední zdroje spalují LTO). Plyn také převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech, vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Dodávku tepla do většiny bytových domů zajišťuje Bytová správa, pomocí 4 středních plynových zdrojů tepla o celkovém instalovaném výkonu 8,6 MW. Teplo je z těchto zdrojů dodáváno pomocí 4 systémů CZT, většina těchto rozvodů byla již rekonstruována na předizolovanou dvoutrubku. Cena tepla u konečných odběratelů činí 320 Kč/GJ (včetně DPH). Zdroje tepla pro CZT i rozvody tepla jsou v dobrém technickém stavu, kotle nejsou starší 15 let. Bytová správa zajišťuje také provoz lokálních plynových středních zdrojů tepla ve školách a zařízení města. Zbývající bytové domy ve městě jsou vytápěny pomocí CZT z plynového zdroje společnosti TECHEM s.r.o. o instalovaném výkonu 1,8 MW. Situace v dodávce tepla pomocí CZT je ve městě konsolidovaná, zdroje jsou výkonově dobře využity a zajišťují dodávku tepla pro cca 30% obyvatel města. Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. Obnovitelné a netradiční zdroje energie nejsou ve městě zatím využívány kromě malé vodní elektrárny na řece Metuji. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. Kromě plánované bytové výstavby v lokalitě Lučiny 40 rodinných domů a dva bytové domy po 12 bytech, které budou vytápěny lokálními plynovými zdroji se ve městě výstavba žádných dalších objektů se spotřebou energie nepředpokládá. 112

25 2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR ,0 CUPR ,0 HUPR ,0 HUTR 23, ,1 KOKS ,0 DŘEVO ,0 LTO ,0 TTO ,0 PB ,0 ZP 19, ,9 Celkem 42, ,0 Střední zdroje Instal. Výroba Spotřeba Podíl paliva výkon tepla paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0, ,9 CUPR ,0 HUPR ,0 HUTR 3, ,9 KOKS ,0 DŘEVO 0, ,9 LTO 5, ,7 TTO ,0 PB ,0 ZP 19, ,6 Celkem 29, ,0 113

26 Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem Velké zdroje tepla se vyskytují pouze ve městě Nové Město nad Metují. Kromě dvou kotlů v závodě STAVOSTROJ a.s. a tří středních zdrojů tepla spalujících hnědé uhlí jsou prakticky všechny ostatní zdroje tepla ve městě plynové. Dodávku tepla do většiny bytových domů ve městě (cca 30% obyvatel) zajišťuje Bytová správa, pomocí 4 středních plynových zdrojů tepla o celkovém instalovaném výkonu 8,6 MW. Teplo je z těchto zdrojů dodáváno pomocí 4 systémů CZT, většina těchto rozvodů byla již rekonstruována na předizolovanou dvoutrubku. Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. Zásobování teplem objektů v obcích v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území zatím, kromě města Nové Město nad Metují, není plynofikováno. Do budoucna se počítá s plynofikací téměř celého území 11obcí, kromě obce Vršovka o jejíž plynofikaci nemá VČP a.s. zájem. V souvislosti s plynofikací se předpokládá výstavba VTL plynovodu Dobruška - Nové Město nad Metují Kleny a VTL/STL regulační stanice včetně přípojek Provodov Šonov. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. 114

27 Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Do kategorie velkých zdrojů patří pouze zdroje tepla v závodech DEVA a STAVOSTROJ ve městě Nové Město nad Metují. Stáří kotlů je v případě DEVY 34 let a v případě STAVOSTROJE 14 let. V těchto velkých zdrojích je spalováno především hnědé uhlí, s podílem 68% a dále plyn, 32%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn s podílem 79%, dalším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 11%. Dřevní odpad je spalován jen ve středních zdrojích, ovšem s nepatrným podílem, jen 1%. Kombinovaná výroba tepla a el. energie není v území provozována. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce zmíněných velkých zdrojů v území, hodnotit také možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu. Rozvody tepla Rozsáhlejší rozvody tepla se vyskytují pouze ve městě Nové Město nad Metují, kde Bytová správa 4 systémy CZT s plynovými výtopnami. Většina těchto rozvodů byla již rekonstruována na předizolovanou dvoutrubku. Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. 115

28 SPRÁVNÍ OBVOD NOVÝ BYDŽOV 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Nový Bydžov Babice Barchov Hlušice Humburky Kobylice Králíky Lužec nad Cidlinou Měník Mlékosrby Myštěves Nepolisy Ohnišťany Petrovice Prasek Šaplava Skřivany Sloupno Smirady Starý Bydžov Vinary Zachrašťany Zdechovice nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 116

29 2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) NOBYKO s.r.o. Nový Bydžov TTO/ZP 16, , , , , , ,0 27, PROMIL a.s. Nový Bydžov ZP 7,4 60 1, , , , , ,4 411, Okresní nemocnice v Novém Bydžově Nový Bydžov ZP 3, , , , , , ,9 59, Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) OBEC HLUŠICE - základní škola Hlušice 2, ZP Střední odborné učiliště Hlušice - ko Hlušice 0, ZP Střední odborné učiliště Hlušice - ko Hlušice 0, ZP Střední odborné učiliště Hlušice - ko Hlušice 0, ZP OBEC HLUŠICE - kulturní dům Hlušice 0, ZP Agropodnik Humburky a.s. - kotelna Humburky 1, DREV Domov důchodců Humburky Humburky 0, ZP Rolnické družstvo Králíky - kotelna Králíky 1, JITU SVBF Praha,regionální správa Pardubic Nepolisy 1, PB Rovina Písek a.s. - sušička obilí Nov Nové Město 1, ZP OSEVA UNI a.s. - obilní sušárna Nové Město 0, ZP SILNICE HRADEC KRÁLOVÉ a.s. - kotelna Nový Bydžov 5, HUTR BL s.r.o. - kotelna I Nový Bydžov 3, LTO/TTO CEREA a.s. - středisko N.Bydžov Nový Bydžov 1, ZP CEREA a.s. - obilní silo Nový Bydžov 1, ZP Zdeněk Jirásek-KOVOVÝROBA - kotelna Nový Bydžov 0, LTO Sklárny Bydžov a.s. - kotelna II Nový Bydžov 0, ZP Střední odborná škola Nový Bydžov - k Nový Bydžov 0, ZP 117

30 TEHOM a.s. - bloková kotelna Nový Bydžov 0, ZP TEHOM a.s. - kotelna Nový Bydžov 0, ZP TEHOM a.s. - bloková kotelna Nový Bydžov 0, ZP Dufek s.r.o. - kotelna Nový Bydžov 0, DREV Jaroslav Čabla - kotelna na ZP Nový Bydžov 0, ZP TEHOM a.s. - bloková kotelna Nový Bydžov 0, ZP TEHOM a.s. - domovní kotelna Nový Bydžov 0, ZP TEHOM a.s. - domovní kotelna Nový Bydžov 0, ZP TEHOM a.s. - domovní kotelna Nový Bydžov 0, ZP TEHOM a.s. - kotelna Nový Bydžov 0, ZP TEHOM a.s. - domovní kotelna Nový Bydžov 0, ZP ČSAD BUS Chrudim a.s. - kotelna Nový Bydžov 0, HUTR Střední odborná škola Nový Bydžov - k Nový Bydžov 0, ZP Český Telecom a.s. Praha - telefonní Nový Bydžov 0, ZP JEDNOTA SOKOL NOVÝ BYDŽOV - kotelna Nový Bydžov 0, ZP CEREA a.s. - kotelna AB Nový Bydžov Nový Bydžov 0, ZP TEHOM a.s. - domovní kotelna Nový Bydžov 0, ZP Rolnické družstvo Králíky - kotelna Prasek 0, DREVHUT R Obec Skřivany - základní škola Skřivany 0, ZP Stavební bytové družstvo Hradec Králo Skřivany 0, ZP Obec Skřivany - domov důchodců Skřivany 0, ZP Ústav sociální péče Skřivany Skřivany 0, ZP TRIOLA a.s. - kotelna Smidary 2, HUTR TIBA a.s. - kotelna Smidary 1, HUTR Obec Smidary - kotelna Smidary 0, ZP Ústav sociální péče Smidary Smidary 0, ZP VOBO s.r.o. - kotelna Smidary 0, DREVHUT R/KOKS ZEM a.s. - sušička obilí Starý Bydžov Starý Bydžov 1, LTO ZEM a.s. - dílna Starý Bydžov Starý Bydžov 0, DREV Agropodnik a.s. - středisko Zachrašťa Zachrašťany 0, KOKS 118

31 2.2.2 Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Přelouč - Chlumec nad Cidlinou - Nový Bydžov - Konecchlumí - Nová Paka, který pokračuje do okresu Semily. Území má střední stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic. Výstavba dalších VTL plynovodů ani VTL/STL regulační stanic se v území do budoucna neuvažuje. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. Rozvoj území v prostoru Nového Bydžova je z hlediska zásobování elektrickou. energií dobře zajištěn a nevyžaduje výrazných investic. Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Nový Bydžov V bytových domech (celkem 14 domů s 650 byty) bydlí cca 28% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen čtyřmi velkými závody (NOBYKO s.r.o., PROMIL a.s., SKLÁRNY BL s.r.o. a CEREA a.s.) a mnoha menšími provozy. Ve městě je okresní nemocnice a několik škol. 119

32 Město Nový Bydžov je kompletně plynofikováno. Proto všechny velké i střední zdroje až na vyjímky (cca 8%) spalují zemní plyn. Plyn také zcela převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech (cca 70%), pevná paliva jsou zastoupena méně (cca 15% uhlí a 5% biomasa), el. energie je pro vytápění využívána z cca 10%. Dodávku tepla do 11 bytových domů, radnice, ZŠ a dalšího zařízení města, zajišťuje společnost TEHOM a.s. (jediným akcionářem je město). TEHOM provozuje 3 blokové a 17 domovních kotelen, celkový instalovaný výkon těchto plynových zdrojů je 5,8 MW. V současné době je celková dodávka tepla cca GJ/r za jednotnou cenu 324 Kč/GJ (bez DPH). Zbývající 3 bytové domy ve městě pro zaměstnance Skláren jsou vytápěny z plynové kotelny Skláren o instalovaném výkonu 1 MW. Z ostatních velkých zdrojů tepla ve městě má nejvyšší instalovaný tepelný výkon zdroj v mlékárně PROMIL a.s. (31,4 MW). Jedná se plynový zdroj s velmi dobrým časovým využitím výkonu. Další velký zdroj je v koželužně NOBYKO s.r.o. (27 MW), jehož největší kotel (16,2 MW) spaluje TTO a dva menší kotle (celkem 10,8 MW) spalují plyn. Vzhledem k předimenzovanému výkonu tohoto zdroje má být kotel na TTO (r.v. 1981) vyměněn za kotel 6 MW. Všechny tři kotle jsou parní a jsou provozovány jen 1. směnu, nelze tedy s tímto zdrojem uvažovat jako se záložním pro případné vytápění dalších subjektů ve městě. Třetím velkým zdrojem je plynová kotelna v Okresní nemocnici (8,9 MW) jejíž instalovaný výkon je časově využit odpovídající měrou. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zastoupeny solárním systémem s 32 kolektory pro ohřev vody v Základní škole (dotace SFŽP). Ze zmíněných průmyslových provozů je možno případně uvažovat s využitím odpadního tepla z mlékárny PROMIL a.s. a koželužny NOBYKO s.r.o. (teplá odpadní voda)? Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. Např. ve městě je využito dřevního odpadu pro výrobu tepla v dřevozpracujícím závodě DUFEK s.r.o. (0,5 MW). U nově budovaných rodinných domů se uvažuje částečně s aplikací solárních systémů pro ohřev TUV. 120

33 Výhled Plánování dalšího vývoje města se řídí dle aktuálního Územního plánu zpracovaného již v devadesátých letech. Tento Územní plán doznal od té doby již několik změn, v tomto smyslu by bylo též vhodné jako podklad zpracovat Energetickou územní koncepci města. Ve městě se uvažuje následující výstavba : Průmyslové zóny Lokalita Zábědov na jižním okraji města s výměrou cca 20 ha, do konce roku 2003 bude dokončeno napojení na inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, plyn, el. energie). Lokalita Chudonice na jižním okraji města s výměrou výhledově cca 6,5 ha, nyní 1,7 ha, která je již napojena na inženýrské sítě Lokalita U sila v západní části města s výměrou cca 0,9 ha, možnost napojení na inženýrské sítě. Lokalita Bývalý cukrovar v západní části města s výměrou cca 9,0 ha, možnost napojení na inženýrské sítě. U všech těchto lokalit nelze odhadnou výhledovou energetickou spotřebu protože není známo, které subjekty tyto plochy budou využívat. Bytová zóna V západní části města s výměrou cca 2,5 ha pro výstavbu cca rodinných domů 121

34 2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR ,0 CUPR ,0 HUPR ,0 HUTR ,0 KOKS ,0 DŘEVO ,0 LTO ,0 TTO 16, ,9 PB ,0 ZP 51, ,1 Celkem 67, ,0 Střední zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR ,0 CUPR ,0 HUPR ,0 HUTR 11, ,1 KOKS 0, ,4 DŘEVO 3, ,2 LTO 5, ,0 TTO ,0 PB 1, ,9 ZP 19, ,5 Celkem 41, ,0 122

35 Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem V území není instalována žádná soustava CZT, zásobování teplem je decentralizované z lokálních zdrojů, pouze ve městě Nový Bydžov jsou 3 blokové kotelny s krátkými rozvody tepla. Se změnou současné soustavy zásobování teplem se do budoucna neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území má vysoký stupeň plynofikace, město Nový Bydžov i všechny obce území jsou plynofikovány. Připojování dalších spotřebitelů plynu v důsledku vytěsnění tuhých nebo kapalných paliv je proto možno zajistit bez nutnosti výstavby dalších plynovodů. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb, dobře zajištěno a nevyžaduje do budoucna výrazné investice. Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Ve velkých zdrojích je prakticky spalován pouze zemní plyn (podíl 97%), ve středních zdrojích je podíl zemního plynu přes 50%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 27%. Na území jsou instalovány jen 3 velké zdroje (ve městě Nový Bydžov), výroba tepla v těchto zdrojích je však 3,5 vyšší než ve zdrojích středních. Technický stav velkých zdrojů je dobrý, uvažuje se pouze s výměnou výkonově předimenzovaného mazutového kotle (r. v. 1981) v koželužně NOBYKO s.r.o. v Novém Bydžově za plynový kotel o nižším výkonu. 123

36 Střední zdroje spalující hnědé uhlí bude vhodné po jejich fyzickém dožití zaměnit za zdroje plynové pro dosažení vyšší účinnosti a snížení emisí ve spalinách. Především se to týká největšího středního zdroje v závodu SILNICE a.s. ve městě Nový Bydžov. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených velkých zdrojů hodnotit možnost zavedení výroby el. energie v kombinovaném cyklu. To se týká především mlékárny PROMIL a.s., při výměně plynového kotle z r. v Rozvody tepla Na území se nevyskytují soustavy tepla s rozsáhlejšími rozvody. Rozvody tepla v závodech a z několika blokových kotelen jsou relativně krátké a v důsledku toho nejsou zdrojem vyšších tepelných ztrát. 124

37 SPRÁVNÍ OBVOD RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 2 ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% pod 50% zájmová oblast Rychnov nad Kněžnou Rokytnice v Orlických horách Vamberk Solnice Bartošovice v Orlických horách Bílý Újezd Byzhradec Černíkovice Jahodov Javornice Kvasiny Lhoty u Potštejna Libel Liberk Lično Lukavice Lupenice Orlické Záhoří Osečnice Pěčín Polom Potštejn Proruby Rybná nad Zdobnicí Říčky v Orlických hor. Skuhrov nad Bělou Slatina nad Zdobnicí bez zájmu 125

38 Synkov Slemeno Třebešov Voděrady Záměl Zdobnice Město Rychnov nad Kněžnou Zemní plyn Plynofikace je zde z velké části hotova, koncepce řešení další plynofikace je zcela jasná. Bude pokračováno v rozšiřování městské středotlaké (0,3 MPa) sítě s domovními regulátory tlaku u jednotlivých odběratelů. Zbývá dokončit plynovodní síť v centru města a některé úseky v okrajových částech města. Plynofikace podniků a závodů ve městě zatím úspěšně pokračuje; dosud je na plynový rozvod připojeno cca 43 % podniků. Dalších 17 % podniků má o připojení na plyn zažádáno. Největší zdroj ve městě, výtopna Draha zatím plynofikována nebude. V dlouhodobém výhledu je však pro teplárnu s plynem počítáno (horizont 2010), kdy se předpokládá modernizace zařízení, výstavba spalovny komunálního odpadu a instalace dvou ks kogeneračních jednotek. Celkový odběr plynu se uvažuje ve výši cca 3300 m 3 /hod. Pro tak velký odběr plynu se uvažuje s výstavbou samostatné RS, která bude napojena samostatnou přípojkou z VTL plynovodu. Pevná paliva Dominantní postavení mezi palivy dodávanými do katastru města zaujímá hnědé uhlí. Dále je spalováno černé uhlí, koks a palivové dřevo ojediněle biobrikety. Spotřeba lehkého topného oleje představuje asi 3 % a zkapalněného plynu je zcela zanedbatelná. Uhlí, koks a brikety jsou na území obcí dodávány především prostřednictvím firmy Uhelné sklady-steinerová, jejíž dodávka představuje převážnou většinu všech dodávek pevných paliv v areálu města a jeho nejbližšího okolí. Kapalná paliva Z kapalných paliv je na území města využíván lehký topný olej. 126