SMLOUVY O ÚČTECH. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Katedra obchodního práva. Diplomová práce. Lenka Doubravová 2009

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SMLOUVY O ÚČTECH. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Katedra obchodního práva. Diplomová práce. Lenka Doubravová 2009"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva Diplomová práce SMLOUVY O ÚČTECH Lenka Doubravová 2009 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi. V Brně dne 27. března 2009

2 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD OBECNÉ CHARAKTERISTIKY VKLADŮ POJEM A VÝZNAM VKLADŮ Pojem vkladů Charakteristika a význam vkladů Srovnání se švýcarským modelem PRÁVNÍ ÚPRAVA VKLADŮ Obchodní zákoník Občanský zákoník Švýcarská právní úprava UZAVÍRÁNÍ SMLUV O ÚČTECH Forma smluv o účtech Role obchodních podmínek Uzavírání smluv o účtech podle švýcarské právní úpravy DÍLČÍ ZÁVĚR OBSAH SMLUV O BĚŽNÉM A VKLADOVÉM ÚČTU PRÁVA A POVINNOSTI MAJITELE ÚČTU Nakládání s prostředky na běžném účtu včetně odpovědnosti Úročení běžného a vkladového účtu a jiné platby Srovnání s postavením klienta ve Švýcarsku PRÁVA A POVINNOSTI BANKY Platební styk a odpovědnost banky Bankovní tajemství Rozdíly ve švýcarské právní úpravě DÍLČÍ ZÁVĚR ZÁNIK SMLUV O BĚZNÉM A VKLADOVÉM ÚČTU SMRT MAJITELE ÚČTU Obecné pravidlo a právní úprava Důsledek právní úpravy Správce dědictví VÝPOVĚĎ Výpověď smlouvy o běžném účtu Výpověď smlouvy o vkladovém účtu SROVNÁNÍ SE ZÁNIKEM PODLE ŠVÝCARSKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY DÍLČÍ ZÁVĚR ZÁVĚR ENGLISH SUMMARY SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM SCHÉMAT

3 ÚVOD 1 Přestože mít účet v bance je dnes již naprostou nutností pro téměř každého člověka, je tento bankovní produkt pro řadu lidí zahalen rouškou tajemství. K tomuto stavu přispívá jednak nízké právní povědomí o legislativní úpravě daného smluvního typu, tak i netransparentní obchodní podmínky a bankovní sazebníky čítající často desitky stran se stovkami položek s pro laika nicneříkajícími názvy. Bankovní účet je základním bankovním nástrojem pro správu financí. Jeho primárním účelem je umožnit hospodařit s peněžními prostředky rychle a účelně. Některé účty by měly zhodnocovat vložené prostředky. Jak tedy právo reaguje na prudký rozvoj bankovnictví v dnešním moderním světě, kdy má téměř každý bankovní účet, i když nezná jeho právní úpravu? Vývoj od roku 1989 v České republice byl ve znamení formování tržního hospodářství a přinesl s sebou i některé problémy. Mezi nimi například zapojení nových subjektů do podnikání, vznik platební neschopnosti a problémy s vymáháním peněžitých dluhů, které znamenaly nárůst preference hotovostních plateb 2. I přesto současný rozvoj internetového obchodování ukazuje, že význam bezhotovostního platebního styku roste. Proto bych se chtěla pokusit o malý exkurz do složitého světa bankovnictví a zaměřit se na problematiku smluv o účtech. V duchu zásady Nihil tam difficile est, quin quaerendo investigari possiet (Terentius), tedy Nic není tak nesnadné, aby se to pátráním nedalo zjistit se pokusím proniknout do problematiky běžných účtů jako nástroje bezhotovostního platebního styku a vkladových účtů jako prostředku zhodnocování peněžních aktiv. Cílem práce je tedy analyzovat smlouvy o účtech podle české a švýcarské právní úpravy a soustředit se na právní prostředky zajištění dostatečné ochrany klienta před případným zneužíváním postavení ze strany bank. K naplnění tohoto cíle jsem práci vzhledem ke komplexnosti celé problematiky rozdělila na tři dílčí kapitoly. První část se zabývá pojmovým vymezením vkladů, jejich významem, právní úpravou a uzavíráním těchto smluv. Zaměřím se rovněž na odlišnosti se švýcarským modelem. V druhé části se budu věnovat již samotným právům a povinnostem obou smluvních stran se zaměřením se na problematiku úročení účtů a bankovních poplatků. V posledním části dojde k analýze zániku smluv o běžném a vkladovém účtu a ke shrnutí celé práce. 1 Vypracován na základě informací z Co je to běžný účet? [online] [cit ]. URL:< a mé bakalářské práce Deriváty v účetnictví bank, 2007, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity [online] [cit ] URL:< 2 BEJČEK, J., ELIÁŠ, K., RABAN, P. a kol. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3.vyd. Praha; C.H.Beck, s

4 1 OBECNÉ CHARAKTERISTIKY VKLADŮ 1.1 Pojem a význam vkladů Předmětem úvodní kapitoly je pojmové vymezení a přiblížení právní úpravy smluv o účtech. Záměrně je používán obecnější pojem vklad, jelikož pro přesnější charakteristiku a význam smluv o účtech budou zdůrazněny zejména odlišnosti od vkladů podle občanského zákoníku. Rovněž se zaměřím na podstatné náležitosti smlouvy o běžném účtu a smlouvy o vkladovém účtu a soustředím se na způsob jejich vzniku dle české i švýcarské právní úpravy Pojem vkladů Klíčovou roli v přijímání vkladů hrají banky. Bankovnictví je totiž obor neživnostenského podnikání vyhrazený právnickým osobám ve formě akciové společnosti, které mají sídlo na území České republiky, přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry, a které mají povolení působit k výkonu těchto činností jako banka. V praxi se rovněž často používá pojem bankovní obchody pro skupinu smluvních typů a závazkových vztahů, kde poskytovatelem služeb je obvykle banka 3. Smlouvy o vkladech jsou pak smluvní typy upravující vklady peněžních prostředků klienty u bank, popř. jiných peněžních ústavů 4. Vklad je definován jak evropským 5, tak českým právem. Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU z 30. května 1994 o systémech ručení vkladů č. 94/19 ES je vklad kreditní zůstatek představující peněžní prostředky uložené na účtu nebo vyplývající z normálních bankovních transakcí, které je úvěrová instituce povinna vyplatit za podmínek stanovených zákonem a smlouvou a rovněž jakýkoli dluh stvrzený certifikátem vydaným úvěrovou institucí. Dle ustanovení 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o bankách ) se vkladem rozumí svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu. Toto obecné pojmové vymezení ovšem nabývá konkrétních podob, a to: Smlouva o vkladu podle ustanovení 778 a násl. občanského zákoníku je závazkem peněžního ústavu přijmout vklad na účet, na který bude vklad vkladatelem složen, 3 HENDRYCH, D. a kol. Právnický slovník. 2.vyd. Praha; C.H.Beck, 2003, s KALINOVÁ, M., KOTOUČOVÁ, J., KŘÍŽ, R., SPIRIT, M., ŠVARC, Z. Právní základy finančních služeb. 1.vyd. Praha; Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2002, s. 49, 215 a PELIKÁNOVÁ, I. Komentář k obchodnímu zákoníku. 5. díl ( ). Praha: Linde Praha, a.s., 1999, s

5 a hradit vkladateli úroky nebo jiné majetkové hodnoty. Pro obecné vymezení je ovšem nutné určení smluvních stran. Jedná se o závazek, který vzniká mezi fyzickou nebo právnickou osobou (tedy vkladatelem) a peněžním ústavem. Jím se rozumí především banka, která má oprávnění přijímat vklady podle zákona o bankách. Bez povolení působit jako banka nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud ze zvláštního zákona neplyne něco jiného. Takovou právní úpravu obsahuje zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Podle ustanovení 3 tohoto zákona je družstevní záložna v rámci svého podnikání oprávněna (mimo jiné) přijímat vklady od svých členů a vykonávat platební styk, zúčtování, vydávání a správy platebních prostředků pro své členy. Smlouvou o běžném účtu podle ustanovení 708 a násl. obchodního zákoníku se banka zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. V tomto případě je nutné zdůraznit zákonnou dikci, která podtrhuje, že jednou smluvní stranou je banka, popř. spořitelní nebo úvěrové družstvo. Už v této fázi by se dalo dovodit, že smlouva o běžném účtu podle obchodního zákoníku je speciální právní úpravou s užším vymezením subjektů. Smlouvou o vkladovém účtu podle ustanovení 716 a násl. obchodního zákoníku se banka zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele a platit z peněžních prostředků na účtu úroky a majitel účtu se zavazuje vložit na účet peněžní prostředky, přenechat jejich využití bance na dobu určitou nebo na dobu neurčitou s předem stanovenou výpovědní lhůtou. Opět zákon počítá, že jednou smluvní stranou je obligatorně banka, popř. spořitelní nebo úvěrové družstvo. Dalo by se shrnout, že ve všech třech výše uvedených případech jsou vkladatelé shodní, jedná se jak o fyzické, tak o právnické osoby. Určitou zvláštností je oprávnění spořitelního a úvěrového družstva být za podmínek stanovených zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech, ve znění pozdějších předpisů smluvní stranou i v těch případech, kdy zákon hovoří o bance. S ohledem na tuto skutečnost se v praxi stírá rozdíl mezi subjekty podle práva občanského a obchodního ve vztazích týkajících se vkladů a úprava podle občanského zákoníku se stále méně používá. Má hypotéza je podložena konkrétními ukazateli ohledně vkladních knížek u České spořitelny 6. Anonymní vklady v České spořitelně dosahují stále objemu kolem asi 3,99 mld. Kč a jsou uloženy na 2,6 milionu anonymních vkladních knížek. Tyto vklady nejsou již od roku 2003 úročeny a jejich hodnota tak každoročně klesá s inflací. V roce 2012 navíc 6 Citováno z mld-kc/ 5

6 zaniknou zcela. Navíc počet anonymních vkladních knížek poklesl za rok 2007 o 13 tisíc, když lidé vybrali či převedli na jinou formu úspor cca 250 mil. Kč. V roce 2002, kdy se z důvodu boje proti praní špinavých peněz anonymní vklady zrušily, bylo jen v České spořitelně s 6,5 milionu anonymních knížek s cca 120 mld. Kč. Následující tabulka navíc ilustruje poměr peněžních prostředků obyvatel České republiky na různých formách spoření. Z tabulky je patrné, že jasně vedou termínované vklady a běžné účty u bank. Bohužel není k dispozici přesné srovnání se vkladními knížkami, ale jak je vidět z jiných statistik, jejich role výrazně klesá. Tabulka č. 1: Umístění úspor obyvatel České republiky (v mld. Kč) Termínované vklady 605 Běžné účty 468 Podílové fondy 240 Stavební spoření 226 Vkladové certifikáty 7 Vklady celkem 1900 Zdroj: ČNB, odhady analytiků k roku Základní právní rozdíl mezi smlouvou o běžném účtu podle obchodního zákoníku a vkladech podle občanského zákoníku spočívá v povaze jejich vzniku. Smlouva o běžném účtu má konsensuální povahu, znamená to, že smlouva nevzniká složením peněz na účet, ale sepsáním smlouvy, čímž se liší od vkladové smlouvy z občanského zákoníku, která je smlouvou reálnou Charakteristika a význam vkladů Význam bankovních účtů či vkladů obecně je v podstatě dvojí. Prvním z nich je uskutečňování platebního styku. Ten se totiž stále více přesouvá z hotovostních forem do bezhotovostních, kde hrají banky klíčovou roli. Platba ve prospěch věřitele se provádí připsáním placené částky ve prospěch jeho účtu a na vrub tohoto účtu se uskuteční platby jeho majitele. Platební systém je doplněn účty vedenými mezi bankami, na kterých se účtují platby ve prospěch účtu banky, pro jejíhož klienta, 7 Citováno z internetové stránky 8 Smlouva o běžném účtu. [online] [cit ]. URL:< 6

7 který má běžný účet u této banky, je platba určena a na vrub účtu banky, u ní má běžný účet plátce 9. Druhým z úkolů bankovních účtů je zhodnocení peněžních prostředků. Tento fakt je patrný zejména u účtů vkladových ať již podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník ) nebo podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) 10. Z pohledu banky jde o to opatřit si na určitou dobu peněžní prostředky a majitel účtu se snaží uložit peněžní prostředky na účet k získání vyššího úroku 11. Následující tabulka shrnuje jednotlivé typy smluv o vkladech. Nejedná se o vyčerpávající srovnání práv a povinnosti jednotlivých smluvních stran předmětných závazků, ale jde o znázornění důležitých pojmových znaků ve vztahu k převažující funkci, kterou plní. Tabulka č. 2: Srovnání jednotlivých smluv o vkladech podle převažujíící funkce Smlouva o vkladu (OZ) Smlouva o běžném účtu (ObZ) Smlouva o vkladovém účtu (ObZ) Smluvní strany Pojmové znaky Převažující o Vkladatel (FO i PO, člen) o Peněžní ústav o Vkladatel (FO i PO, člen) o Banka o Vkladatel (FO i PO, člen) o Banka Složit vklad Právo na úroky nebo jiné majetkové výhody Nakládání s účtem Výplata vázaná na heslo nebo listinu Povinnost banky zřídit účet Přijímání vkladů a plateb Uskutečňování výplat a plateb Povinnost banky zřídit účet, platit z peněžních prostředků na účtu úroky Povinnost majitele účtu vložit na účet peněžní prostředky a přenechat jejich využití bance na dobu určitou nebo na dobu neurčitou s předem stanovenou výpovědní lhůtou funkce Zhodnocení peněžních prostředků Uskutečňová ní platebního styku Zhodnocení peněžních prostředků Zdroj: Zpracováno na základě údajů KOPÁČ, L. Obchodní kontrakty II. díl. 1.vyd. Praha; Prospektrum, 1994, s KOPÁČ, L. Obchodní kontrakty II. díl. 1.vyd. Praha; Prospektrum, 1994, s O rozdílu mezi zmíněnými právními úpravami bude pojednáno níže. 11 KOPÁČ, L. Obchodní kontrakty II. díl. 1.vyd. Praha; Prospektrum, 1994, s

8 1.1.3 Srovnání se švýcarským modelem Švýcarská právní úprava se vyvíjela pod jinými vlivy než české právo. Multikulturní Švýcarsko zakládající si na své neutralitě považuje za důležité právně upravit jiné otázky než náš zákonodárce. Navíc švýcarské bankovnictví reprezentuje 9% hrubého domácího produktu země a zaměstnává 3% aktivního obyvatelstva 12. Tato skutečnost bude mít samozřejmě velký vliv na srovnání daných právních úprav. S ohledem na odlišný historický vývoj obou bankovních sektorů je pro Švýcary důležité stanovit například pravidla problematiky anonymních účtů, zapojit se do boje proti praní špinavých peněz a reagovat na majitele účtů, o kterých banka nemá léta žádné zprávy. Na druhou stranu hraje podružnou roli forma či informování klienta spotřebitele. Podle švýcarské právní teorie existují čtyři základní typy účtů 13 : 1. běžné účty 2. vkladové účty 3. účty, na kterých se účtuje o půjčkách poskytnutých klientům 4. účty používané pro termínované operace První z uvedených účtů se používá pro obchodování a platby a druhý pro umístění aktiv. Je tedy patrná analogie k běžnému a vkladovému účtu podle české právní úpravy. I když by se z výše uvedeného dalo vyvodit, že chápání základních charakteristik smluv o účtech je v obou zemích stejné, jejich právní zakotvení je diametrálně odlišné. Švýcarská právní úprava nechápe na rozdíl od českého práva smlouvu o účtu jako specifický smluvní typ, dokonce zdůrazňuje, že výslovně odmítá uznat vztah mezi bankou a klientem za speciální typovou smlouvu. Smlouvy o účtech se tedy ve své podstatné části řídí úpravou smlouvy mandátní (příkazní). Na druhou stranu si je právní teorie vědoma specifika vztahu mezi bankou a klientem, a to zejména ve dvou aspektech: banka má mocensky silnější postavení vůči klientovi vztah banky a klienta má dlouhodobý charakter. 12 JOST, C., KUCHOLL, V. Économie suisse. 1.vyd. Le Mont-sur-Lausanne; LEP Editions Loisirs et Pédagogie SA, 2007, s LOMBARDINI, C. Droit bancaire suisse. 2.vyd. Ženeva; Schulthess, 2002, s. 125 a

9 1.2 Právní úprava vkladů Smlouvy o vkladech jsou v českém právním systému upraveny jak v obchodním zákoníku (smlouva o běžném účtu a smlouva o vkladovém účtu), tak v občanském zákoníku, ale současně jsou pod vlivem evropského práva Obchodní zákoník Obchodní zákoník, jenž přinesl výraznou systémovou změnu do našeho právního řádu s účinností od a jenž znamenal rekonstrukci soustavy soukromoprávních předpisů, obsahuje úpravu smlouvy o běžném účtu a smlouvy o vkladovém účtu 14. I když k uzavření předmětných smluv došlo před účinností obchodního zákoníku, tedy před , tyto vztahy se řídí novou právní úpravou. Jedná se tedy o tzv. nepravou retroaktivitu. Ovšem podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet před Důležitou novelou byl zákon č. 125/2002 Sb., s účinností od , kdy došlo k novelizaci všech ustanovení předmětných smluv v souvislosti s přijetím nového zákona o platebním styku 15. Schéma č. 1: Druhy smluv o účtech podle obchodního zákoníku OBCHODNÍ ZÁKONÍK SMLOUVA O BĚŽNÉM ÚČTU ( 708 a násl. ObZ) SMLOUVA O VKLADOVÉM ÚČTU ( 716 a násl. ObZ) Zdroj: Vlastní schéma. Smlouva o běžném účtu a smlouva o vkladovém účtu se řídí bez ohledu na povahu účastníků třetí částí obchodního zákoníku nazvanou Obchodní závazkové vztahy (ustanovení 261, odst. 3 obchodního zákoníku). Jedná se tedy o tzv. typový, popř. absolutní obchod. Smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. 14 BEJČEK, J. Obchodní závazky (Obecná úprava a kupní smlouva). 2.vyd. Brno; Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta, 1994, s MAREK, K. Smlouvy bankovních služeb. Právní rádce, 2005, č. 12, s. VIII. 9

10 Podstatnými náležitostmi tohoto smluvního typu jsou 16 : Identifikace banky a majitele účtu, Určení doby, od které má být účet zřízen, Určení měny, ve které má být účet veden, Závazek banky přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Závazek zřídit běžný účet je zpravidla ve smlouvě vyjádřen výslovně. Může však být vyjádřen i jinak, pokud bude z takového vyjádření zřejmá vůle banky zřídit účet, na který bude přijímat pro druhou smluvní stranu vklady a platby a jejím jménem z účtu výplaty a platby provádět. Pro povahu účtu jako běžného není rozhodující jeho označení. I jinak označený účet (například sporožirový) má povahu běžného účtu, jestli odpovídá vymezení obsaženém v ustanovení 708 obchodního zákoníku 17. Doba, od kdy bude účet zřízen, bude zpravidla shodná se dnem uzavření smlouvy. Může však být určena i jinak. Z povahy věci vyplývá, že touto jinou dobou zřízení může být jen doba pozdější než uzavření smlouvy. Svědčí pro to také dikce ustanovení 708 obchodního zákoníku, podle níž se banka zavazuje účet zřídit od určité doby. Závazek účet zřídit nemůže předcházet vzniku tohoto závazku, tedy uzavření smlouvy. Uvedení měny (české nebo konkrétní cizí), ve které bude účet veden, je obligatorní obsahovou náležitostí smlouvy. Její neuvedení by mělo za následek, že smlouvu by nebylo možné považovat za smlouvu o běžném účtu. Neplatí tu, že účet je veden v české měně, jestliže smlouva údaj o měně neobsahuje. Ze základního ustanovení 708 obchodního zákoníku přímo nevyplývá, zda má smlouva o běžném účtu povahu smlouvy úplatné nebo zda může být zřízena i jako smlouva bezúplatná. Ustanovení 709, odst. 2, písm b) a d) obchodního zákoníku připouští ujednání ve smlouvě, že úroky nebudou placeny a že úplata za vedení účtu nebude bankou požadována. Z toho lze vyvodit, že má-li být smlouva na straně banky nebo druhé smluvní strany bezúplatná, musí v tomto směru obsahovat výslovné ujednání. Pokud takové ujednání ve smlouvě obsaženo není, je smlouva úplatná. Majitel účtu je povinen platit úplatu stanovenou podle ustanovení 710 odst. 4 obchodního zákoníku a banka úroky stanovené podle 16 ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. 2.vyd. Plzeň; vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s Dle judikatury PR 54/1994 dostupné z ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9.vyd. Praha; C.H.Beck, 2004, s

11 ustanovení 714 odst. 4 obchodního zákoníku, pokud není ve smlouvě dohodnuta úplata nebo úroky jinak 18. Smlouva o běžném účtu může obsahovat dále 19 : Osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu a způsob nakládání s nimi, Výši nebo způsob stanovení úrokové sazby Období splatnosti úroků, které banka platí ze zůstatku peněžních prostředků na účtu jeho majiteli, popřípadě ujednání, že úroky nebudou placeny, Lhůty, v nichž oznamuje banka majiteli účtu přijaté vklady a platby a provedené výplaty a platby a výši zůstatku peněžních prostředků na účtu a dále formu tohoto oznámení, Výši nebo způsob stanovení výše úplaty a způsob, jakým majitel účtu tuto úplatu bance zaplatí, popřípadě ujednání, že úplata nebude bankou požadována. Výši úplaty lze sjednat i odkazem na ceník banky. Smlouvou o vkladovém účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele a platit z peněžních prostředků na účtu úroky a majitel účtu se zavazuje vložit na účet peněžní prostředky, přenechat jejich využití bance na dobu určitou nebo na dobu neurčitou s předem stanovenou výpovědní lhůtou. Jak z uvedeného znění ustanovení 716 obchodního zákoníku vyplývá, smlouva o vkladovém účtu se od smlouvy o běžném účtu odlišuje zejména vymezenými povinnostmi banky a majitele účtu. Podstatným náležitostmi smlouvy o vkladovém účtu jsou 20 : Identifikace banky a majitele účtu, Určení doby, od které má být účet zřízen, Určení měny, ve které má být účet veden, Závazek banky zřídit účet a platit z peněžních prostředků na něm vedených úroky, Závazek majitele účtu vložit na účet peněžní prostředky a ponechat jejich využití bance, Stanovení délky výpovědní doby v případě, je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou. 18 PLÍVA, S. Obchodní závazkové vztahy. 1.vyd. Praha; ASPI, 2006, s MAREK, K. Smlouva a běžném účtu a vkladovém účtu. Časopis pro právní vědu a praxi, 2005, č. 3, s ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. 2.vyd. Plzeň; vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s

12 Smlouva o vkladovém účtu může obsahovat dále osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu, výši nebo způsob stanovení výše úrokové sazby a období splatnosti úroků, které banka platí ze zůstatku účtu jeho majiteli, lhůty, v nichž oznamuje banka majiteli účtu přijaté vklady a platby a provedené výplaty a platby a výši zůstatku peněžních prostředků na účtu a dále formu tohoto oznámení, ujednání, zda a za jakých podmínek může majitel účtu nakládat s peněžními prostředky na účtu před uplynutím doby určené ve smlouvě o vkladovém účtu nebo před uplynutím výpovědní lhůty Občanský zákoník Z původního rozsahu závazků vznikajících při poskytování peněžních služeb zůstala od roku 1992 v občanském zákoníku jen regulace vkladů. Smlouva o vkladu je upravena ustanovením 778 a násl. občanského zákoníku. Úpravu provedenou občanských zákoníkem konkretizuje vyhláška č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům, ve znění pozdějších předpisů. Pro všechny vklady platí tyto zásady 21 : Vkladatel je oprávněn s vkladem nakládat; toto oprávnění má v zákonem stanovených případech i jiná oprávněná osoba; Vkladatel má právo na úroky nebo jiné majetkové výhody stanovené peněžním ústavem, v souladu s opatřením podle zvláštních předpisů; Vkladatel může výplatu vázat (vinkulovat) na sdělení hesla nebo na splnění jiné podmínky. Smlouva o vkladu je jednostranně zavazující ve prospěch vkladatele, což znamená, že vkladatel má vůči peněžnímu ústavu jen práva a žádné povinnosti. S ohledem na skutečnost, že smlouva o vkladu je smlouvou reálnou, závazek vkladatele složit vklad na účet zřízený u peněžního ústavu je splněn již vkladem peněžité částky při uzavření smlouvy o vkladu, a nevzniká tedy závazek vklad uskutečnit nebo zvýšit. Právním znakem smlouvy o vkladu je vázání práva nakládat s vloženými peněžními prostředky předložením určitého dokladu vydaného peněžním ústavem. Povaha tohoto dokladu je určena především druhem smlouvy o 21 FIALA, J. a kol. Občanské právo hmotné. 3.vyd. Brno; Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2002, s

13 vkladu. Může jit tedy o vkladní knížku, vkladní list nebo jinou listinu 22. Druhy smluv o vkladech podle tohoto kritéria ilustruje následující schéma. Schéma č. 2: Druhy smluv o vkladech podle občanského zákoníku OBČANSKÝ ZÁKONÍK SMLOUVA O VKLADU ( 778 a násl.oz) VKLADNÍ KNÍŽKA ( 781 a násl. OZ) Zdroj: Vlastní schéma. VKLADNÍ LIST ( 786 OZ) JINÁ LISTINA ( 787 OZ) Domnívám se, že rozebírání jednotlivých forem vkladů podle občanského zákoníku by již přesáhlo cíl této diplomové práce. Považuji nicméně za důležité zdůraznit rozdíly mezi jednotlivými právními úpravami, a zaměřit se na vztahy mezi právními úpravami. Smluvní typy upravené v obchodním zákoníku (smlouva o běžném účtu, smlouva o vkladovém účtu) jsou speciální právní úpravou ve vztahu ke smlouvě o vkladu podle občanského zákoníku 23. Navíc, jak již bylo naznačeno výše, ustanovení 719b obchodního zákoníku stanoví podpůrné použití ustanovení o smlouvě o běžném účtu pro smlouvu o vkladovém účtu. Schematicky je celá situace znázorněna níže. Schéma č. 3: Vztahy mezi smlouvou o vkladu, smlouvou o běžném účtu a smlouvou o vkladovém účtu speciální ustanovení SMLOUVA O VKLADU ( 778 a násl. OZ) SMLOUVA O BĚŽNÉM ÚČTU ( 778 a násl. ObZ) SMLOUVA O VKLADOVÉM ÚČTU ( 716 a násl. ObZ) Zdroj: Vlastní schéma přiměřené použití Švýcarská právní úprava Jak jsem již naznačila výše, většina právních teoretiků ve Švýcarsku tvrdí, že smlouva o účtu je jen právní fikcí, proto Švýcaři využívají právní úpravy pro smlouvu mandátní, ve 22 KALINOVÁ, M., KOTOUČOVÁ, J., KŘÍŽ, R., SPIRIT, M., ŠVARC, Z. Právní základy finančních služeb. 1.vyd. Praha; Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2002, s BEJČEK, J. Obchodní závazky (Obecná úprava a kupní smlouva). 2.vyd. Brno; Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta, 1994, s

14 které má banka jisté širší povinnosti 24. Smlouva mandátní je upravena federálním zákonem ze dne , jenž doplňuje občanský zákoník pátou knihou nazvanou závazkový zákoník (dále jen CO ) 25. Je tedy patrná rozdílná systematika našeho a švýcarského závazkového práva. Závazky se dle švýcarské právní úpravy nerozlišují jako u nás na základě subjektů, ale všechny spadají pod závazkový zákoník. Obecně je mandátní smlouva upravena články CO. Její úprava je velmi obecná, nenajdeme zde žádné zvláštní ustanovení pro bankovní účty. Ty jsou výslovně zmíněny v CO čtyřikrát, a to konkrétně v článcích 117, 124, 314 a 500 CO. Jedná se zejména o různé výjimky z jinak závazných pravidel. O obsahu těchto článků bude ale pojednáno dále. Ačkoli se předpokládá, že jednou se smluvních stran závazku je banka, právní úprava smlouvy o účtech se použije pro všechny obdobné vztahy, i když žádnou ze stran banka není 26. Subjekty tedy nehrají při charakteristice smlouvy velkou roli. 1.3 Uzavírání smluv o účtech Právní úprava uzavírání smluv bankovních služeb má jistá specifika. Dala by se shrnout do následujících tří bodů. Nejprve je třeba zdůraznit, že smlouvy o účtech jsou charakteristické širokou mírou smluvní svobody. Smluvní svoboda umožňuje, aby se smluvní strany do značné míry samostatně rozhodly, zda určitou smlouvu uzavřou, s kým a za jakých podmínek, jakým právem se bude řídit a kdo bude rozhodovat spory mezi partnery 27. Z uvedené zásady vyplývá, že nikdo nemůže být nucen smlouvu o účtu uzavřít, popř. ji uzavřít s konkrétním subjektem. Dále je nutné poukázat na zásadně dispozitivní charakter právní úpravy. Smluvní strany se mohou odchýlit od zákonných norem ve smlouvě či tato pravidla vyloučit a zákon platí jen tehdy, pokud tak strany neučiní. Pro uzavírání smluv o účtech či bankovních služeb obecně je typické odkazování na obchodní podmínky (které banky nesprávně nazývají všeobecnými) konkrétních bank podle ustavení 273 obchodního zákoníku AUBERT, M. Le droit bancaire suisse. 3.vyd. Bern; Editions Staempfli+Cie SA Berne, 1995, s V originále Code des obligations, dostupný online na 26 LOMBARDINI, C. Droit bancaire suisse. 2.vyd. Ženeva; Schulthess, 2002, s BEJČEK, J., HAJN, P. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd. Praha; Linde, a.s., 2003, s MAREK, K.Smluvní obchodní právo: kontrakty. 3.vyd. Brno; Masarykova univerzita, 2007, s

15 1.3.1 Forma smluv o účtech Jak již bylo řečeno výše, při uzavírání smluv o účtech hraje velkou roli smluvní svoboda obou stran a dispozitivní charakter právní úpravy. Ovšem co se týče formy, obě smlouvy o účtu vyžadují písemnou formu. Pokud by nebyla forma dodržena, byla by konkrétní smlouva absolutně neplatná 29. Smlouva o běžném účtu má obvykle (u standardizovaných produktů výhradně) formulářový charakter 30. V praxi se ovšem často stírá rozdíl mezi typovým smluvním formuláře, jehož prostřednictvím se smlouva uzavírá a obchodními podmínkami, o kterých bude pojednáno níže, jelikož jsou často ve tomtéž dokumentu Role obchodních podmínek Obchodní podmínky jsou jakožto rámcové smlouvy abstraktnější než konkrétní smlouvy o plnění, jsou všeobecně formulovanými smluvními šablonami, které racionalizují a typizují zejména opakované a hromadné obchody. Vlastní smlouva může být při existenci oboustranně předem schválených obchodních podmínek velmi stručná a může ji snadno uzavřít třeba i řadový pracovník bez větších rizik budoucích právních komplikací. Obchodní podmínky navíc zrovnoprávňují obchodní partnery, posilují právní jistotu obou stran a vyplňují mezery v zákonem vyjmenovaných smluvních typech. Smluvní svoboda je však jejich prostřednictvím vlastně omezena, a pokud vydavatel obchodních podmínek odmítá cokoliv na znění smluvně změnit, má pak nahodilý obchodní partner jen volbu mezi akceptací a odmítnutím pevně stanovených podmínek 32. Obchodní podmínky jsou upraveny ustanovením 273 obchodního zákoníku. Rozlišují se dva druhy obchodních podmínek, a to 33 : Všeobecné obchodní podmínky vypracované zájmovými či odbornými organizacemi Jiné obchodní podmínky (vypracované například jednou ze smluvních stran) Toto dělení má velký praktický význam. Všeobecné obchodní podmínky nejsou závazným předpisem, neboť vztahy mezi partnery regulují pouze tehdy, odkážou-li na ně ve 29 Smlouva o běžném účtu. [online] [cit ]. URL:< 30 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha. Vysoká škla ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007, s BEJČEK, J., BĚLOHLÁVEK, A., GODICKÝ, P., KERNBACHOVÁ, M. Základy obchodního práva pro ekonomy. 1.vyd. Ostrava; VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2002, s BEJČEK, J., HAJN, P. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd. Praha; Linde, a.s., 2003, s MAREK, K., ŽVÁČKOVÁ L. Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla. 1.vyd. Praha; ASPI, 2008, s

16 smlouvě. U podnikatelů, kteří vyvíjejí činnost v daném oboru a uzavírají smlouvy toho druhu, pro který jsou podmínky určeny, se předpokládá jejich znalost. Na druhou stranu u jiných obchodních podmínek se zásadně jejich obvyklá znalost druhou stranou nepředpokládá, proto musí být zásadně ke smlouvě přiloženy. Jen pokud jsou oběma stranám skutečně známé (např. při opakovaných dodávkách), postačí, aby byl ve smlouvě učiněn pouze odkaz na tyto podmínky. V případě bankovních účtů půjde zpravidla o kategorii tzv. jiných obchodních podmínek, bude se jednat o podmínky vypracované bankou. V tomto případě je tedy třeba, aby byly ke smlouvě přiloženy (pokud abstrahujeme od opakovaných smluv mezi týmiž subjekty). Pokud jsou předtištěny například na druhé straně smlouvy, je v praxi vhodné podepsat i tuto druhou stranu, aby nevznikaly pochybnosti, zda byly obchodní podmínky opravdu druhou stranou akceptovány 34. Pro bližší vymezení obchodních podmínek shrnuje tabulka níže jejich základní znaky. Tabulka č. 3: Znaky obchodních podmínek 1. Nepřímá smluvní ujednání 2. Vedlejší smluvní ujednání 3. Abstraktnost 4. Srozumitelnost a jednoznačnost 5. Jasnost a bezrozpornost 6. Souhlasný projev všech smluvních stran s použitím obchodních podmínek 7. Soulad s kogentními normami, dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku Zdroj: Vlastní schéma podle MAREK, K., ŽVÁČKOVÁ L. Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla. 1.vyd. Praha; ASPI, 2008, s Důležité je také zdůraznit vztah obchodních podmínek a ujednání ve smlouvě. Odchylná ujednání ve smlouvě mají podle zákona přednost před zněním obchodních podmínek 35. Je ale žádoucí, aby nedocházelo k situacím, kdy se smlouva liší od obchodních podmínek. Obchodní podmínky, na něž smlouva odkazuje, se stanou součástí smlouvy ve znění, jak na ně smlouva při svém uzavření odkázala. Jejich případná pozdější změna není pro práva a povinnosti z dané smlouvy významná a jejich nové znění by strany zavazovala pouze za předpokladu změny smlouvy samotné. Ovšem zejména v praxi vztahu banka-klient 34 MAREK, K., ŽVÁČKOVÁ L. Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla. 1.vyd. Praha; ASPI, 2008, s BEJČEK, J., HAJN, P. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd. Praha; Linde, a.s., 2003, s

17 běžně dochází k tomu, že změna obchodních podmínek je druhé smluvní straně pouze ohlášena nebo jen provedena na internetových stránkách. Aby však změna platila za schválenou, je nutný souhlas druhé strany 36. Pokud k němu nedojde, smlouva se stává relativně neplatnou, proto musí být stranou namítnuta Uzavírání smluv o účtech podle švýcarské právní úpravy Švýcarská praxe uzavírání smluv o účtech mne velmi překvapila. Když jsem přišla na pobočku banky ve Švýcarsku, chtěli po mě jen povolení k pobytu. Nevytáhli žádný formulář ani leták s popsaným produktem a paní jsem musela vysloveně přemluvit, aby si do počítače aspoň napsala moji adresu a telefonní číslo. Na malý bílý papírek mi pouze napsali moje číslo účtu a tím to skončilo. Marně jsem přemýšlela, kterým okamžikem jsem smlouvu uzavřela, a hlavou mi vrtalo, že ani nevím, kolik mne takový účet bude stát. Hned na začátek je tedy patrné, že chápání uzavírání smluv o účtech je u nás a ve Švýcarsku diametrálně odlišné. Švýcarská právní úprava nestanoví pro smlouvu o běžném účtu (jakožto specifický druh smlouvy mandátní) žádnou speciální formu 38. Forma může být ovšem dohodnuta stranami. Překvapivě ani praxe nezavedla žádné formulářové smlouvy a uzavření smlouvy je v podstatě synonymem okopírování povolení k pobytu, popř. švýcarského občanského průkazu. Jiná je ale praxe například u pošty, která má povolení k poskytování finančních služeb a mimo jiné také může vést běžné účty. Tam k mému překvapení paní vytáhla formulář a všeobecné obchodní podmínky a kopii tiskopisu jsem dokonce dostala. Rozdílný přístup bank a pošty je pravděpodobně zapříčiněn rozdílným složením klientely, a proto hraje na poště ochrana spotřebitele svoji nezastupitelnou roli. Co se obchodních podmínek týče, nejsou švýcarským právem nijak definovány. Obecně za obchodní podmínky považuje švýcarská právní teorie texty připravené jedním smluvním partnerem nebo třetí stranou, kterou jsou používány pro velké množství smluvních vztahů. Nezáleží na jejich formálním označení či délce 39. Obchodní podmínky využívané švýcarskými bankami nejsou jednotné jako například v Německu, ale jsou inspirované všeobecnými podmínkami vydanými Švýcarskou asociací 36 MAREK, K., ŽVÁČKOVÁ L. Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla. 1.vyd. Praha; ASPI, 2008, s ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9.vyd. Praha; C.H.Beck, 2004, s TERCIER, P. Le droit des obligations. 3.vyd. Ženeva; Schulthess, 2004, s LOMBARDINI, C. Droit bancaire suisse. 2.vyd. Ženeva; Schulthess, 2002, s. 193 a

18 bankéřů v roce Obchodní podmínky se používají pro vztah banka-klient v případě, že klient: akceptoval tyto podmínky podepsal dokument, ve kterém byl odkaz na obchodní podmínky, a to i v případě, že s obsahem obchodních podmínek nebyl reálně seznámen. Není tedy nutné, aby banka upozornila klienta, aby se o obchodních podmínkách informoval Na druhou stranu, pokud v průběhu uzavírání smlouvy nebyla o obchodních podmínkách žádná zmínka, na smluvní vztah se neaplikují. A to ani v případě, že klient ví, že druhá strana (tedy banka) obchodní podmínky má a aplikuje. Pokud klient uzavírá smlouvu o účtu přes internet, musí se mu informace o existenci obchodních podmínek spolu s odkazem na jejich text zobrazit na obrazovce. Klade se tedy důraz na skutečnost, že klient se může s obchodními podmínkami bez jakéhokoli úsilí seznámit a banka nemůže existenci obchodních podmínek zamlčet. Švýcarská právní teorie se rovněž zabývá možností vyloučení použití obchodních podmínek. Toto ujednání samozřejmě může mezi stranami být a opravdu má za následek nepoužití obchodních podmínek. Důležité ovšem je, aby pracovník, co za banku smlouvu uzavírá, měl i pravomoc k platnému vyloučení obchodních podmínek. Obecně řadový zaměstnanec pro styk s veřejností touto pravomocí nedisponuje Dílčí závěr V poslední době se stávají stále aktuálnějšími a frekventovanějšími otázky právního postavení klientů vůči bankám a fungování bankovnictví vůbec. To vyplývá ze stále rostoucí role bank v české ekonomice v oblasti přijímání vkladů. Současně je patrná určitá nepřehlednost právních předpisů, upravujících vztahy mezi klienty a bankami, mnohost a někdy i obtížná dostupnost závazných pravidel obchodního či platebního styku 42. Právní zakotvení podstatných náležitostí smluv o běžném a o vkladovém účtu velmi dobře kopíruje jejich účel a obecné chápání bankovními klienty. Základní právní rozdíl mezi smlouvami o účtech podle obchodního zákoníku a vkladech podle občanského zákoníku spočívá v povaze jejich vzniku. Smlouva o běžném účtu má konsensuální povahu, znamená to, že smlouva nevzniká složením peněz na účet, ale sepsáním smlouvy, čímž se liší od 40 V originále Association Suisse des Banquiers 41 LOMBARDINI, C. Droit bancaire suisse. 2.vyd. Ženeva; Schulthess, 2002, s. 166 a FALDYNA, F. Legislativa českého bankovnictví. 1.vyd. Agentura INFORPRES, 1993, s

19 vkladové smlouvy z občanského zákoníku, která je smlouvou reálnou. Za rozumné se mi jeví jednak speciální smluvní typ běžného a vkladového účtu, který zdůrazňuje odlišnost bankovního účtu od jiných obchodněprávních závazků, jednak i formální odlišení obou existujících typů bankovních účtů, jež má vliv zejména na možnosti výpovědi smlouvy a ujednání ohledně úroků. Švýcarské chápání smluv o účtech jako mandátní smlouvy ovšem není nijak diametrálně odlišné od právních názorů českých právníků. V komentáři k obchodnímu zákoníku 43 se uvádí jestliže banka provádí platbu na příkaz klienta, jedná se o mandátní vztah, který je vcelku nepochybný, proto lze i v našem pojetí spatřovat prvky mandátní smlouvy. Navíc švýcarská právní teorie zdůrazňuje specifika vztahu mezi bankou a klientem, a to zejména ve dvou aspektech: banka má mocensky silnější postavení vůči klientovi a vztah banky a klienta má dlouhodobý charakter. Dále považuji za účelné stanovení zákonné povinnosti písemné formy pod sankcí neplatnosti, která absentuje ve švýcarské právní úpravě. Domnívám se, že povinná písemná forma je projevem ochrany klienta před možným zneužitím ekonomicky silnějšího a informačně lépe vybaveného smluvního partnera, tedy banky. S ohledem na rozdílné právní prostředí není ovšem absence povinné formy (a její praktické neužívání) chápána ve Švýcarsku jako problém. Rovněž je třeba vyzdvihnout, že smlouvy o účtech jsou charakteristické širokou mírou smluvní svobody, dispozitivním charakterem právní úpravy a odkazováním na obchodní podmínky. Vlastní smlouva může být potom velmi stručná a může ji snadno uzavřít třeba i řadový pracovník bez větších rizik budoucích právních komplikací. V českém bankovnictví se nejčastěji používají obchodní podmínky, které jsou mylně označovány jako všeobecné, svojí povahou jsou totiž jiné, což implikuje skutečnost, že se zásadně jejich znalost druhou stranou nepředpokládá, proto musí být zásadně ke smlouvě přiloženy. Užívání těchto nepřímých smluvních ujednání může být chápáno jako nevýhodné pro klienta, ale dle mého názoru využívání vhodných a právně vyvážených obchodních podmínek by ovšem mohlo naopak klientovi ulehčit jeho postavení, a pokud by se s obchodními podmínkami seznámil dopředu, vyvážit by tak informační asymetrii, která je v bankovním prostředí běžná. Na druhou stranu je v praxi pro klienta, který nesouhlasí jen s určitým pravidlem v obchodních podmínkách, téměř nemožné jejich znění změnit. I přesto jsem na internetových diskuzích našla několik článků, kde se klienti bank chlubí, že na některé podmínky nepřistoupili, a banka je tedy na jejich smluvní vztah neaplikuje. Zajímavé by 43 PELIKÁNOVÁ, I. Komentář k obchodnímu zákoníku. 5. díl ( ). Praha: Linde Praha, a.s., 1999, s

20 možná bylo zjistit, zda banka pouze upustila od výkonu těchto práv (což se mi jeví jako pravděpodobnější) nebo došlo ke změně obsahu závazku. Dle švýcarské právní úpravy se obchodní podmínky používají pro vztah mezi bankou a klientem pouze v případě, že klient tyto podmínky akceptoval a podepsal dokument, ve kterém byl odkaz na obchodní podmínky, a to i v případě, že s obsahem obchodních podmínek nebyl reálně seznámen. Není tedy nutné, aby banka upozornila klienta, aby se o obchodních podmínkách informoval. Domnívám se, že základní funkce uskutečňování platebního styku, popř. zhodnocení peněžních prostředků je v obou sledovaných právních systémech shodná, i když role bankovnictví je ve Švýcarsku nepochybně větší s ohledem na vysoký podíl na hrubém domácím produktu země a pracovních míst. Tato skutečnost i odlišné právní myšlení a teoretický základ byly patrné již v úvodní části této práce a budou zdůrazněny i dále. Proto je dle mého názoru nutno při legislativních změnách dbát na právní prostředí dané země a není možné přenášet právní úpravu jednoho státu do jiného. 20

21 2 OBSAH SMLUV O BĚŽNÉM A VKLADOVÉM ÚČTU V této části textu se zaměřím na obsah smluv o účtech, přičemž vycházet budu ze smlouvy o běžném účtu a smlouva o vkladovém účtu bude použita jen u markantních rozdílů. 44 Předmětem této kapitoly jsou tedy samotná práva a povinnosti smluvních stran. V průběhu výkladu zdůrazním zejména prostředky zajištění ochrany klientů před případným zneužitím postavení ze strany bank, včetně dozorujících orgánů i výhradně soukromoprávních aktivit. Opět dojde ke srovnání se švýcarskou právní úpravou. 2.1 Práva a povinnosti majitele účtu Majiteli účtu přísluší oprávnění činit ve vztahu ke smlouvě o účtu některé úkony, kterou jsou vyhrazeny pouze jemu. V této souvislosti je třeba v souladu s platnou právní úpravou důsledně odlišovat dvě skupiny možných úkonů, a to tzv. nakládání s účtem a tzv. nakládání s prostředky na účtu 45. Nakládání s účtem se rozumí úkony, které se týkají účtu samotného, resp. smlouvy o účtu. Patří sem podle ustanovení 709, odst. 3 obchodního zákoníku uzavření smlouvy, její změny a ukončení vztahu založeného smlouvou o účtu (výpovědí, dohodou). Právo nakládat s účtem má zásadně a přímo ze zákona majitel účtu, tj. osoba, pro kterou je podle smlouvy účet zřízen 46. Jakékoli změny týkající se účtu znamenající úpravu smluvního vztahu (změna podpisového vzoru, zřízení nebo zrušení vkladových účtů navázaných na běžný účet apod.) je tak oprávněn učinit pouze majitel účtu 47. Jiná osoba než majitel účtu může nakládat s účtem jen na základě zvláštní plné moci udělené majitelem účtu a sepsané formou notářského zápisu. Sepsání plné moci formou notářského zápisu se zde může jevit velmi rigorózní. Vzniká otázka, zda by event. dostačovalo, pokud by byl zákon stanovil jen povinnost ověření podpisů plné moci 48. Je-li zřízen účet pro více osob, má každá z nich postavení majitele účtu. Spolumajitelé nakládají s účtem společně, pokud se ve smlouvě o účtu s bankou nedohodnou, že s účtem 44 Pokud je v textu užíván pojem smlouva o účtu, znamená to, že právní úprava obou smluvních typů je stejná, popř. drobné rozdíly nehrají roli. 45 ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. 2.vyd. Plzeň; vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s PLÍVA, S. Obchodní závazkové vztahy. 1.vyd. Praha; ASPI, 2006, s PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007, s BEJČEK, J., ELIÁŠ, K., RABAN, P. a kol. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3.vyd. Praha; C.H.Beck, 2003, s. 429, marg.č

22 nakládá jen jeden z nich. Nestanoví-li smlouva o účtu nebo rozhodnutí soudu něco jiného, jsou podíly všech spolumajitelů na zůstatku peněžních prostředků na účtu stejné 49. Protože má banka na základě obchodního zákoníku povinnost označit majitele účtu, je vyloučeno otevření anonymního účtu. Pro označení majitele je požadováno 50 : U právnické osoby obchodní firma nebo název a sídlo majitele a IČO U fyzické osoby jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo (nebo datum narození) U fyzické osoby podnikatele obchodní firma, místo podnikání, IČO Nakládání s prostředky na běžném účtu včetně odpovědnosti 51 Jak již bylo naznačeno výše, od pojmu nakládání s účtem je třeba odlišit nakládání s prostředky na účtu. Možnost disponovat peněžními prostředky složenými na účtu může majitel předat jiné osobě (osobám) prostřednictvím podpisového vzoru. Je-li dispoziční právo uděleno většímu počtu osob, může být podpisový vzor upraven variantně 52 : Jednotlivý podpis: umožňuje dispozici jednotlivě každé (kterékoli) z oprávněných osob Kolektivní podpis: dispozice vyžaduje podpis určeného počtu oprávněných osobobvykle dvou nebo alespoň dvou Společný podpis: dispozice je podmíněna podpisem všech oprávněných. Osoby oprávněné k nakládání s prostředky na běžném účtu mohou provádět výběry a převody peněžních prostředků, mohou tedy vypisovat platební příkazy, vyzvedávat hotovostní částky z účtu apod. Podpisové vzory jsou součástí smlouvy a uložené v bance sloužím jejím pracovníkům k ověření totožnosti oprávněné osoby a autorizaci příkazu. Jiný způsob dispozice prostředky na účtu (např. inkasní forma placení) musí být upraven smlouvou, stejně jako dispozice prostřednictvím platební karty či různých forem elektronického či telefonního bankovnictví (pokud by tyto dispoziční formy byly upraveny zvláštním dokumentem, musí být navázán na příslušný běžný účet a smlouvu o něm). Na základě smluvní úpravy může oprávněná osoba vypisovat proti běžnému účtu šeky. 49 Tamtéž. 50 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007, s V této kapitole se vracím pouze ke smlouvě o běžném účtu. Z vymezení funkci v první kapitole je patrný jiný účel smlouvy o vkladovém účtu, i když to neznamená, že k úkonům popsaným v této části nemůže docházet, budou ale výjimkou. 52 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007, s

23 Když je řeč o podpisových vzorech, je třeba zmínit i jejich pravost a vliv na odpovědnost. Ustálená rozhodovací praxe soudů 53 považuje situace, kdy banka provede příkaz, který neobsahuje pravý podpis jako vyjádření projevu vůle oprávněné osoby, vždy za porušení povinnosti uvedené v ustanovení 710 odst. 1 obchodního zákoníku. Navíc není možné smluvně rozšířit liberační důvody, jelikož se jedná o prvek vzdání se práv na náhradu škody ještě před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Uvedené vzdání se práva je však kogentním ustanovením 386 odst. 1 obchodního zákoníku výslovně zakázáno. Smluvní volnost garantovaná stranám je tedy omezena do té míry, že není možné liberační důvody rozšiřovat tak, že by byl smluvní úpravou eliminován prvek nepředvídatelnosti a nahodilosti, jenž je výchozím atributem zákonné úpravy. Současně se jedná o další projev ochrany klienta jako většinou slabší smluvní strany z hlediska ekonomického i informačního. Potřeba precizně upravit dispoziční vztahy vyplývající z vedení klientského běžného účtu bankou souvisí s nezbytností důsledně respektovat právo vlastníka k peněžním prostředkům drženým na účtu. Možnost použít prostředky na účtu k započtení své pohledávky podle smlouvy (tedy inkasovat poplatek související s účtem zatížením účtu) dává straně vedoucí běžný účet (tedy bance) na základě smlouvy obchodní zákoník (ustanovení 396 a 397) čtyřletou promlčecí dobu plynoucí ode dne zániku smlouvy 54 (pokud by klient nevyzvedl své prostředky po ukončení smluvního vztahu, zůstávají neúročeny v bance do uplynutí promlčecí doby). V tomto kontextu je třeba přesně vymezit situace, kdy je banka oprávněna odepsat prostředky z běžného účtu bez souhlasu majitele. Jedná se o projev zajištění ochrany klientů. Banka tak může učinit: Na základě pravomocného a vykonatelného usnesení příslušného státního orgánu a nařízení výkonu rozhodnutí K opravě chybného zúčtování zaviněného bankou (zúčastněnými bankami), tedy z důvodu opravného zúčtování. Na tomto místě považuji za nutné rovněž upozornit na důsledky porušení povinnosti klientem-tedy odpovědnostní vztah. Držitel platební karty, který nedodržel smluvní povinnost ochránit platební kartu a utajit osobní identifikační číslo (PIN) před neoprávněnými osobami, nese v zásadě důsledky spojené se zneužitím platební karty, leda by bylo spolehlivě 53 Dle judikatury OP 4/2001 dostupné z ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9.vyd. Praha; C.H.Beck, 2004, s MAREK, K. Smlouvy bankovních služeb. Právní rádce, 2005, č. 12, s. X-XI. 23

24 prokázáno, že se na vzniku škody takto vzniklé zcela nebo zčásti podílí i ten, kdo platební kartu vydal Úročení běžného a vkladového účtu a jiné platby Charakter a základní směrování běžného účtu se promítne i do způsobu jeho úročení. Účelem jeho zřízení není primárně zhodnocení na účtu držených prostředků, ale jejich pohyb, tedy realizace platebního styku. Běžný účet s vysokou proměnlivostí zůstatku je pro banku velmi nestabilním zdrojem, což se odrazí v jeho nízkém úročení. Na druhou stranu právě prostředky na běžných účtech klientů představují pro banku jeden z nejlevnějších a nejlikvidnějších peněžních zdrojů, a to zejména díky tzv. principu sedliny. Podstata sedliny 56 vyplývá z toho, že přestože se celkový stav vkladů denně mění, zůstává určitá část těchto vkladů v bance prakticky trvale k dispozici (např. podle údajů v SRN u některých bank až 70 % z průměrného objemu vkladů na viděnou) 57. Celou situaci lustruje obrázek níže. To je způsobeno tím, že: klienti za normálních okolností zcela nevyčerpávají zůstatky na svých účtech, platby z účtů, které z banky odcházejí, se částečně vyrovnávají s příjmy, které do banky přicházejí, při převodech mezi účty klientů v rámci jedné banky se celkový stav vkladů nemění. Schéma č. 4: Princip sedliny na souhrnu běžných účtů Zdroj: 55 Dle judikatury PR 7/1998 dostupné z ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9.vyd. Praha; C.H.Beck, 2004, s Úvod do termínovaných vkladů. [online] [cit ]. URL:< >. 57 Depozitní bankovní produkty. [online] [cit ]. URL:< 24

25 Jak již bylo naznačeno v části o podstatných náležitostech smlouvy o běžném účtu a pravidelně se vyskytujících otázkách, smlouva o běžném účtu může obsahovat výši nebo způsob stanovení úrokové sazby a jiné úplaty, období jejich splatnosti, popřípadě ujednání, že úroky a jiné úplaty nebudou placeny. Výši úplaty lze přitom sjednat i odkazem na ceník banky. Obecně platí, že obchodní zákoník deklaruje zásadu úročení běžného účtu 58. Nestanoví-li smlouva o běžném účtu něco jiného, platí banka majiteli účtu ze zůstatku peněžních prostředků na účtu úroky. Úroky z peněžních prostředků na účtu náležejí majiteli účtu ode dne, k němuž byly peněžní prostředky ve prospěch jeho účtu připsány, do dne, který předchází dni, k němuž byly peněžní prostředky z účtu majitele odepsány nebo k němuž byly vyplaceny. Úroková sazba se stanoví jako roční (per annum). Úroky jsou splatné, nestanoví-li smlouva o běžném účtu jinak, koncem každého kalendářního měsíce a banka je povinna připsat je k zůstatku peněžních prostředků na účtu nejpozději do pěti pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce, za který se k zůstatku peněžních prostředků na účtu připisují. Nejsou-li výše úrokové sazby nebo způsob jejího stanovení sjednány ve smlouvě o běžném účtu, činí úroková sazba polovinu diskontní sazby stanovené Českou národní bankou 59 ke dni, k němuž se úroky připisují k zůstatku peněžních prostředků na účtu 60. S ohledem na ustanovení výše je tedy nutné, aby v případě, kdy nemá být běžný účet úročen, bylo toto pravidlo výslovně uvedeno ve smlouvě, popř. aby byla úroková sazba stanovena jako nulová. Při absenci údaje o způsobu úročení bude totiž běžný účet úročen sazbou na úrovni poloviny diskontní sazby ČNB 61. Stále se diskutuje o tom, jak jsou úrokové sazby nízké, ale téměř nikdo by nedokázal říct, jaké výše dosahuje úroková sazba na jeho účtu. Pro zajímavost a ilustraci aktuální situace v českém bankovním sektoru přikládám přehled úrokových sazeb na běžných účtech v ČR seřazených podle výše úrokové sazby. Z níže uvedených údajů vyplývá, že v praxi českého bankovnictví nejde opravdu na běžných účtech o zhodnocování vložených prostředků, protože úrokové sazby se pohybují nejčastěji do 0,50%, což odpovídá i oné polovině diskontní sazby ČNB. 58 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007, s Diskontní sazba činí ke dni ,75% na základě informací dostupných na 60 Ustanovení 714 obchodního zákoníku. 61 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007, s

26 Tabulka č. 4: Úrokové sazby na běžných účtech v ČR banka účet úroková sazba UniCreditBank Osobní účet, COMBI-konto, Běžný účet 0% Komerční banka Běžný účet 0,05% ČSOB Běžný účet 0,10% Komerční banka Běžný účet pro firmy 0,10% GE Money Bank Běžný účet 0,10% ebanka Základ, Plus, Základ firemní, Student 0,15% ČSOB Osobní konto+ 0,20% Živnostenská banka Běžný účet 0,20% ČSOB Podnikatelské konto+, Firemní, Obchodní konto 0,30% Komerční banka A-konto, Expreskonto 0,35% ČSOB Aktivní konto, Aktivní konto+ 0,35% Česká spořitelna Sporožiro, Běžný účet 0,50% Živnostenská banka Běžný účet 0,50% GE Money Bank Běžný účet 0,50% ČSOB Junior konto 0,80% Komerční banka Gaudeamus 1,15% ČSOB Studentské konto 1,20% Zdroj: Jiná situace je ale u smlouvy o vkladovém účtu, kdy je placení úroku podstatnou náležitostí tohoto smluvního typu a banka má tedy povinnost platit z peněžních prostředků na účtu úroky. Není-li výše úrokové sazby nebo způsob jejího stanovení ve smlouvě o vkladovém účtu sjednány, činí úroková sazba polovinu lombardní sazby stanovené Českou národní bankou 62 ke dni, k němuž se úroky připisují k zůstatku peněžních prostředků na účtu. Obchodní zákoník rovněž upravuje splatnost úroků. Pro ilustraci přikládám výši úrokových sazeb u termínovaného účtu nabízeného Československou obchodní bankou, a.s. 62 K činí lombardní sazba ČNB 26

27 Tabulka č. 5: Úrokové sazby na termínovaném účtu ČSOB (na dobu určitou) Období Od 5.000,-Kč Od ,-Kč Od ,-Kč Od 1 mil.kč 1 týden 0,50% 0,55% 0,65% 0,80% 2 týdny 0,55% 0,60% 0,70% 0,85% 1 měsíc 0,60% 0,65% 0,75% 1,00% 3 měsíce 1,00% 1,10% 1,30% 1,50% 6 měsíců 1,20% 1,30% 1,50% 1,75% 9 měsíců 1,30% 1,40% 1,60% 1,80% 1 rok 1,50% 1,60% 1,70% 1,85% 2 roky 1,50% 1,60% 1,70% 1,85% 3 roky 1,60% 1,70% 1,85% 2,00% Zdroj: Velká diskuze se rovněž točí také kolem úplaty za bankovní účet. Úplatou se rozumí cena za vedení účtu a za služby s tím spojené, zejména za provádění platebního styku 63, v praxi označováno jako bankovní poplatky. Zajímavou informací ohledně jejich výše je například skutečnost, že za jeden kalendářní den vyberou banky v ČR na poplatcích téměř 100 milionů korun 64 ( částka vzniklá dělením celkového zisku z poplatků a provizí po odečtení nákladů na výběr poplatků a provizí a počtem dní v roce. Jde o údaje za rok 2007.). Obecně tedy jsou všichni klienti toho názoru, že bankovní poplatky jsou vysoké a sazebníky nepřehledné. Na srovnání výše bankovních poplatků se zaměřila studie společnosti Capgemini 65, která zkoumá ceny bankovních produktů a služeb v 19 světových zemích, a to ze dvou pohledů: globální pohled srovnává ceny základních bankovních produktů a služeb, budou-li tj. podmínky ve všech zemích stejné při identické struktuře i frekvenci využívání těchto produktů a služeb (viz graf níže) jelikož struktura a frekvence je v každé zemi rozdílná, je třeba zkoumat bankovní podmínky také z pohledu lokálního, který odráží spotřebu bankovních služeb v jednotlivých zemích 63 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9.vyd. Praha; C.H.Beck, 2004, s Den protestu proti bankovním poplatkům se blíží, již podruhé. [online] [cit ].URL:< 65 Informace o studii dostupné na 27

28 Schéma č. 5: Průměrné roční výdaje klientů za základní bankovní služby v EUR Zdroj: Capgemini Analysis dostupné na Výše uvedený graf tedy jasně dokazuje, že vysoké bankovní poplatky nejsou jen iluzí bankovních klientů, ale bohužel realitou. Určitou vypovídací schopnost mají také náklady, které klient vynaloží za bankovní služby v porovnání k hrubému domácímu produktu. V tomhle směru zaujímáme nelichotivé 17. místo z 19 zkoumaných zemí. Za námi už figuruje pouze sousední Polsko a nevyzpytatelná Čína 66. Schéma č. 6: Poměr výdajů klientů na bankovní služby vzhledem k HDP (v%) Zdroj: Capgemini Analysis dostupné na 66 Výše bankovních poplatků u nás a ve světě. [online] [cit ]. URL:< 28

29 Druhý graf tedy ještě potvrzuje vysoké bankovní poplatky v České republice. Srovnání vzhledem k HDP poukazuje na skutečnost, že bankovní služby jsou pro nás relativně (tedy laicky řečeno k našim příjmům) velmi drahé. Znamená to, že bankovní poplatky nepodléhají žádné státní regulaci a klienta tedy nikdo před možným zneužitím postavení ze strany bank nechrání? Určitě ne. Tématem bankovních poplatků se trvale zabývá Sdružení obrany spotřebitelů, které nepovažuje některé aspekty poplatkové politiky bankovního sektoru za korektní, a proto se rozhodlo shromažďovat od spotřebitelů jejich poznatky, aby případně mohlo využít svého práva vyplývajícího z ustanovení 25 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, který dává sdružení možnost podat návrh na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů, pokud by chování bank nebylo v souladu se zákonem 67. Kvůli rostoucímu počtu stížností ze strany klientů peněžních ústavů se začala o bankovní poplatky zajímat i Česká obchodní inspekce (ČOI). Podle tiskové zprávy z roku 2005 přistoupila ČOI k ustanovení expertního týmu, který porovná současnou výši a množství poplatků za bankovní služby v České republice s podmínkami poskytování těchto služeb v EU a provede analýzu právního prostředí. Danou problematiku kontinuálně sleduje také Ministerstvo financí, které chce chránit klienty domácích bank i prostřednictvím zákonodárných změn. Proto ministerstvo vytvořilo tzv. poziční dokument, který shrnuje názor ministerstva na postavení klientů bank v České republice a definuje základní návrhy na legislativní a nelegislativní změny, které by měly posílit postavení klientů. K tomuto kroku došlo již v červnu Poté banky souhlasily podílet se na zvýšení "finanční gramotnosti" v ČR, na zvýšení transparentnosti celého sektoru finančních služeb v ČR a tím chtějí přispět k posílení ochrany a práv spotřebitelů. V neposlední řadě se problematikou bankovních poplatků v minulosti zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který v roce 2005 zahájil správní řízení se třemi peněžními ústavy ve věci možného porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Toto správní řízení ale bylo zastaveno, aniž úřad shledal porušení zákona u tří největších českých bank (Česká spořitelna, Československá obchodní banka a Komerční banka). Nicméně podle vyjádření předsedy antimonopolního úřadu Martina Peciny ze dne 1. února 2007 není situace s bankovními poplatky nejrůžovější. Předseda se vyjádřil v tom smyslu, že úřad bude v 67 Více informací lze najít na webových stránkách sdružení 29

30 každém případě podporovat kroky Ministerstva financí, které se dlouhodobě snaží tento trh určitým způsobem regulovat 68. Domnívám se, že způsob, jakým se situace bude dále vyvíjet, může záležet jak na aktivitách zákonodárce, tak na mimoprávních faktorech, zejména na tlaku spotřebitelské veřejnosti a aktivitě médií a v neposlední řadě také na konkurenci na bankovním trhu 69. Současně také na vysoké bankovní poplatky upozornila Evropská komise 70, je tedy možné očekávat aktivitu z její strany. K větší informovanosti klienta přispívají také například speciální internetové stránky k problematice bankovních poplatků, kde je možné si jejich výši porovnat s jinými bankami 71. Na serveru [cit ] se dá najít také důkaz o tom, že výše bankovních poplatků trápí klienty stále. Kromě vyměňování informací z dané oblasti asi před rokem hlasovali návštěvníci tohoto serveru o nejvhodnějším datu pro Den protestu proti bankovním poplatkům 72. Zvítězil 28. únor jako poslední den nejkratšího měsíce v roce. Klienti si tento den zvolili jako symbol, že bankovní poplatky peníze klientů také krátí. Loni se poprvé slavil 28. únor jako Den protestu proti bankovním poplatkům či jako Den bez bankovních poplatků. Návštěvníci webu si jako nejvhodnější způsob oslav vybrali zároveň nejrealističtější možnost února neprovádět žádné bankovní operace, které jsou zatíženy bankovním poplatkem (příkaz k úhradě, výběr z bankomatu, vklad na účet apod.). Cílem této iniciativy bylo a je upozornit na problematiku bankovních poplatků v ČR zajímavou a nevšední formou. Zvláště pak nyní, v průběhu finanční krize, která se podnikání bank velmi dotýká. V této souvislosti server vyzývá také samotné banky, aby se jakýmkoliv způsobem připojily k této akci. Loni se dne protestu proti bankovním poplatkům zúčastnily dva finanční ústavy mbank (rozdávala trička všem klientům, kteří si tento den založili konto) a družstevní záložna Fio (za každou operaci v tento den připsala klientům korunu). Letos vychází na sobotu, takže výzva bude směrována na nejbližší pracovní den tedy pátek Na druhou stranu Česká bankovní asociace zastává názor, že nejlepší formou regulace výše bankovních poplatků v České republice je fungující tržní prostředí, transparentnost a informovanost spotřebitelů. "Administrativní zásahy jsou na místě tam, kde tržní prostředí 68 Více na webových stránkách Celou kazu je také možno sledovat na internetových stránkách dotčených bank např Na trh aktuálně vstupuje bezpoplatková banka mbank Informace o tomto dni dostupné na Den protestu proti bankovním poplatkům se blíží, již podruhé. [online] [cit ].URL:< 30

31 nefunguje. Na českém trhu působí několik desítek peněžních ústavů, z nichž dobrá třetina nabízí celé spektrum služeb pro fyzické osoby", přibližuje postoj asociace její prezident Jiří Kunert 73. Domnívám se, že tento postoj je do jisté míry pravdivý. Jsem toho názoru, že vstup bezpoplatkové banky mbank možná přinese pro klienty větší výhody než šetření antimonopolního úřadu. Není ovšem možné, aby se dozorové úřady vzdávaly předem odpovědnosti a nechaly vše jen na působení trhu a je tedy nutné, aby všechny státní orgány i soukromé asociace a sdružení nadále upozorňovaly na problematiku bankovních poplatků Srovnání s postavením klienta ve Švýcarsku Jak česká právní úprava, tak i švýcarská legislativa řeší práva a povinnosti klienta vůči bance. V této části budou zdůrazněny pouze rozdíly či zajímavosti, nejde tedy o systematický výklad švýcarské právní úpravy. Jelikož je ve Švýcarsku chápána smlouva o účtu jako zvláštní typ smlouvy mandátní, až s postupem času se vyvinula myšlenka, že majitel účtu nemá jen právo na plnění od banky, ale má i určité povinnosti a za způsobenou škodu je odpovědný 74. Možná je s podivem, že tato povinnost byla poprvé judikována Kantonálním soudem Valais až 14. června I přesto je velmi těžké najít nějaké konkrétní povinnosti majitele účtu vůči bance. Jedinou jasně definovanou je snad počáteční identifikace při uzavírání smlouvy o účtu. Anonymní účty ve Švýcarsku neexistují 75. Je ovšem možné, že bankovnímu účtu je přiděleno pouze číslo a jen omezený okruh bankovních úředníků v bance zná totožnost jeho majitele. Majitel má právo (pokud o to požádá) na přidělení kódu, který nahrazuje číslo účtu a jenž je lehce zapamatovatelný. Banka ovšem nesmí vydat kódy, které by mohly uvést třetí osoby v omyl, zejména pokud jsou zaměnitelné se jmény fyzických osob nebo názvem právnických osob. Švýcarská banka nemá zákonnou povinnost informovat majitele účtu o přesné výši ani způsobu stanovení bankovních poplatků a úrokové sazby 76. Pokud o to klient požádá, banka mu poskytne brožuru o bankovních poplatcích a výši úroků, dále jsou tyto informace dostupné v prostorách banky a na internetu. Z vlastní zkušenosti ovšem dodávám, že je prakticky nemožné je na internetových stránkách banky najít, natož pak pochopit. Švýcarská právní úprava o poskytování informací spotřebiteli se nepoužije. Všeobecné obchodní podmínky banky často stanoví, že banka přizpůsobuje poplatky a úrokové sazby tržní Judikováno Kantonálním soudem Valais, 14. června 1995, RVJ 1996, s LOMBARDINI, C. Droit bancaire suisse. 2.vyd. Ženeva; Schulthess, 2002, s Viz rozhodnutí ATF 101 II 117 a násl, 120/JdT 1976 I 329 a násl. 31

32 situaci 77. K mému překvapení tedy většina Švýcarů vůbec neví, kolik bance za vedení účtu, provádění platebního styku a jiné služby platí a vůbec to nevnímají jako problém. Sice obecně mají pocit, že platby jsou vysoké, ale žádné konkrétní kroky nečiní ani nezapojují dozorové orgány či širokou veřejnost jako u nás. Grafy č. 5 a 6 ilustrují výši bankovních poplatků ve Švýcarsku. Jejich absolutní výše je maximální ze všech sledovaných zemí. Pokud se ovšem platby bance vztáhnou k HDP, již ničím nevyčnívají a jsou v podstatě průměrné. Velkým osobním překvapením pro mne ve Švýcarsku ovšem bylo, že jsem za svůj (pravděpodobně studentský) účet nic neplatila. Úroky jsem dostala asi srovnatelné jako na českém běžném účtu. 2.2 Práva a povinnosti banky Práva a povinnosti banky obecně nevyplývají pouze z ustanovení obchodního zákoníku (která budou hlavním předmětem této části a budou tedy rozebrány níže), ale i z dalších právních norem, které mají významný vztah k právní úpravě běžného účtu. Patří sem například 78 : Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, který například Ukládá bance vést agendu každé smlouvy takovým způsobem, aby na žádost ČNB byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady, Vyjadřuje povinnost opravného zúčtování, Ukládá uschovat doklady o uskutečněných obchodech po dobu nejméně 10 let, Zakládá povinnost pro účely bankovních obchodů zpracovávat informace o klientech potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku, Vztahuje na bankovní obchody včetně stavů na účtech bankovní tajemství, Vymezuje systém pojištění vkladů. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, se vztahuje na nakládání prostředky na běžném účtu prostřednictvím šeku. Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů, zejména stanoví identifikační a oznamovací povinnost. 77 AUBERT, M. Le droit bancaire suisse. 3.vyd. Bern; Editions Staempfli+Cie SA Berne, 1995, s PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007, s

33 Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředků a platebních systémech, ve znění pozdějších předpisů, upravuje platební operace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU z 30. května 1994 o systémech ručení vkladů č. 94/19 ES, ve znění pozdějších předpisů Směrnice Rady ES z 10. června 1991 č. 91/308/EHS o předcházení zneužití finančního systému k praní peněž, ve znění pozdějších předpisů Platební styk a odpovědnost banky Významnou funkcí běžného účtu je realizace platebního styku. Platební styk je možno definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem platby, při kterém dochází k uskutečnění platby, tedy k převodu peněžních aktiv mezi plátcem a příjemcem. Peníze při tom plní jednu ze svých základních funkcí-funkci prostředku směny 79. Přesnost a rychlost provedení operací se rovněž stává významnou konkurenční výhodou. Banka má jednoznačný zájem na optimálním splnění požadavků klienta. Obchodní zákoník bance v této souvislosti ukládá povinnost odepsat peněžní prostředky z účtu: - V den určený oprávněnou osobou na platebním příkazu, pokud je tento příkaz doručen bance v dohodnuté lhůtě a je proveditelný (tzn. obsahuje všechny náležitosti zakládající realizaci platby); - Absentuje-li na platebním příkazu údaj splatnosti, provede jej banka ve lhůtě stanovené ve smlouvě o běžném účtu; - Pokud není lhůta smlouvou určena (a ani platební příkaz nevymezuje splatnost), odepíše banka prostředky z účtu nejpozději následující pracovní den po předání příkazu bance. Lhůty pro připsání prostředků ve prospěch účtu řeší obchodní zákoník odkazem na zvláštní zákon (zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 80 ) a doplňuje úpravu pro situace, tímto předpisem nepokryté. Z uvedených dokumentů vyplývá, že je banka povinna připsat peněžní prostředky ve prospěch účtu nejpozději následující pracovní den po dni, v němž získala právo s nimi nakládat (tedy kde se prostředky objevily na jejím účtu v clearingovém centru, resp. jiném účtu v rámci příhraničního či korespondentského platebního kontaktu), pokud nebyla dohodnuta kratší lhůta. 79 POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. 1.vyd. Praha; C.H.Beck, 2006, s Pokrývá tuzemské korunové převody a příhraniční převody do výše eur. 33

34 S povinnostmi banky při uskutečňování platebního styku je rovněž spjata informační povinnost banky. Pohyb peněžních prostředků na běžném účtu je intenzivní, frekvence operací často velmi vysoká, a tak je nezbytné pečlivě upravit způsob podávání informací o účtu jeho majiteli. Obchodní zákoník předpokládá, že podmínky předávání informací o provedených platbách a zůstatku na účtu, budou dohodnuty smlouvou. Pro opačnou situaci stanoví obchodní zákoník podpůrnou úpravu, podle níž banka podává tuto informaci na konci kalendářního měsíce a na konci kalendářního roku pak klientovi poskytne tzv. bilanční výpis zachycující zůstatek účtu. Konkrétní forma předávání informací je tedy vysoce variantní, záleží na typu účtu i komunikačních kanálech, kterou jsou v této souvislosti klientem banky využívány (například on-line přístup k běžnému účtu) 81. Banka prokáže majiteli účtu na jeho žádost provedení plateb 82. Pokud je řeč o platebním styku a povinnostech banky, není možné opomenout odpovědnost banky. Ta může být v podstatě dvojí 83 : Odpovědnost banky za škodu způsobenou porušením povinnosti k včasné opravě účtování Odpovědnost za porušení povinnosti provést platbu nebo přijmout platbu na účet Obě odpovědnosti mohou vzniknout vedle sebe nebo může vzniknout jen jedna z nich. Škoda může spočívat například v nákladech vymáhání pohledávky, kterou dlužník zaplatil nebo naopak v nemožnosti dosáhnout uspokojení pohledávky, jež banka vykázala jako zaplacenou, ačkoli k jejímu zaplacení nedošlo. Oprava se týká i úroku z rozdílu nebo mezi správným a nesprávným zůstatkem. V této souvislosti je třeba zmínit rovněž úlohu finančního arbitra, jehož hlavním posláním 84 je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů klientů s institucemi mimosoudní cestou. Zjednodušeně řečeno, finanční arbitr je kompetentní k rozhodování sporů mezi institucemi (např. banky nebo instituce vydávající elektronické platební prostředky) a jejich klienty při provádění převodů peněžních prostředků, opravného zúčtování, inkasní formy placení nebo užívání elektronických platebních prostředků. Institut finančního arbitra byl zřízen k 1.lednu 2003, a to v rámci harmonizace práva České republiky se zeměmi Evropské unie (zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve 81 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007, s BEJČEK, J., ELIÁŠ, K., RABAN, P. a kol. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3.vyd. Praha; C.H.Beck, 2003, s. 430, marg.č KOPÁČ, L. Obchodní kontrakty II. díl. 1.vyd. Praha; Prospektrum, 1994, s Poslání a úkoly finančního arbitra. [online] [cit ]. URL:< 34

35 znění pozdějších předpisů). Řízení před finančním arbitrem se zahajuje na návrh navrhovatele. Finanční arbitr rozhoduje ve věci sporu bez zbytečného odkladu nálezem. Ve věci rozhodne zpravidla do 30 dnů. V nálezu, jímž vyhovuje, byť i jen zčásti, návrhu navrhovatele, uloží současně instituci povinnost zaplatit sankci ve výši 10 % z částky, kterou je instituce podle nálezu povinna zaplatit navrhovateli, nejméně však Kč. Finanční arbitr je kompetentní řešit výše uvedené spory, pokud nastaly po okamžiku účinnosti zákona o finančním arbitrovi, a jestliže výše částky, která je předmětem sporu, nepřesahuje ke dni podání návrhu částku EUR. Typickým sporem je např. neoprávněné použití platební karty při platbě u obchodníka nebo v bankomatu, neoprávněný převod v rámci internetového bankovnictví, neoprávněný převod finančních prostředků z účtu. Do kompetencí finančního arbitra naopak nepatří spory např. z oblasti hypoték, úvěrů, stavebního spoření nebo spory vzniklé mimo členské státy EU a další státy, tvořící Evropský hospodářský prostor. Hlavním přínosem pro klienty je rychlost rozhodování, nezpoplatněné řízení, vysoká znalost problematiky. Proto finanční arbitr slouží k zajištění ochrany klientů před zneužitím postavení ze strany bank. Řečí čísel v roce 2007 řešil arbitr 95 případů, z toho 67 oprávněných a 28 neoprávněných. Dále se na arbitra ve sledovaném období obrátilo 101 žadatelů písemně a 174 žadatelů telefonicky se svými problémy nebo se žádostí o poskytnutí pomoci. Osobně navštívilo přímo kancelář arbitra přibližně 20 žadatelů měsíčně. Pro zajímavost přikládám dělení případů dle typů sporů. Schéma č. 7: Přijaté oprávněné případy v roce 2007 podle typů sporů Zdroj: Výroční zpráva finančního arbitra za rok 2007 dostupná na Bankovní tajemství V této souvislosti je třeba zmínit i bankovní tajemství, tedy obecně povinnost banky nepodávat třetím osobám informace o stavu klientova účtu a operacích realizovaných jeho 35

Pojmy. Bankovní smlouvy. Smlouva o úvěru

Pojmy. Bankovní smlouvy. Smlouva o úvěru Bankovní smlouvy. Smlouva o úvěru. 2006 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Pojmy Bankovní smlouvy takové smlouvy, které může uzavírat v rámci svého podnikání pouze banka nebo úvěrní

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO RICHEE PRODUKTY JUNIOR

OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO RICHEE PRODUKTY JUNIOR OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO RICHEE PRODUKTY JUNIOR OBCHODNÍ PODMÍNKY BANKY CREDITAS a.s. PRO RICHEE PRODUKTY JUNIOR ÚČINNÉ OD 14. 9. 2019 OBSAH 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 2 1.1 Úvod 2 1.2 Vymezení pojmů a výkladová

Více

Nový Občanský zákonník Od 1.1.2014

Nový Občanský zákonník Od 1.1.2014 Nový Občanský zákonník Od 1.1.2014 Díl 11 Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovem vkladu, akreditívu a inkasu 2662 2675 NOZ NOZ neupravuje tzv. platební účet Upravuje Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi:

RÁMCOVÁ SMLOUVA. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi: RÁMCOVÁ SMLOUVA uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi: RONDA FINANCE a.s. se sídlem Výtvarná 1023/4, Ruzyně, 161 00 Praha 6 IČ: 06286721 DIČ: CZ206286721 zapsanou v obchodním rejstříku u Městského

Více

Smlouva o firemním účtu

Smlouva o firemním účtu Smlouva o firemním účtu uzavřená v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a zákonem č.87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, v platném znění. mezi Citfin, spořitelní

Více

Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13

Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13 Obsah Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13 KAPITOLA I Banka jako podnikatel... 15 1 Pojem a prameny práva... 15 2 Bankovní licence... 17 3 Organizace banky... 19 4 Provozní požadavky... 23 A.

Více

PODMÍNKY K OSOBNÍMU KONTU

PODMÍNKY K OSOBNÍMU KONTU PODMÍNKY K OSOBNÍMU KONTU Článek 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto Podmínky k Osobnímu kontu (dále jen Podmínky ) představují Produktové podmínky ve smyslu Všeobecných obchodních podmínek Banky (dále jen

Více

PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU

PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU vydané ANO spořitelním družstvem, IČ: : 26137755, se sídlem: Rohanské nábřeží 671/15, PSČ 186 00, Praha 8 zapsané v Obchodním rejstříku vedeném Městským

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. ŘÍJNA 2013

OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. ŘÍJNA 2013 OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. ŘÍJNA 2013 OBSAH 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 01 1.1 Úvod 01 1.2 Vymezení pojmů 01 2 Běžný účet CREDITAS

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY

OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. ČERVNA 2015 OBSAH 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 01 1.1 Úvod 01 1.2 Vymezení pojmů 01 2 Běžný účet CREDITAS

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. LISTOPADU 2012

OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. LISTOPADU 2012 OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. LISTOPADU 2012 OBSAH 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 01 1.1 Úvod 01 1.2 Vymezení pojmů 01 2 Běžný účet CREDITAS

Více

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010 Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty Univerzita Třetího věku Hradec Králové Říjen 2010 Úvěrové instituce Banky akciové společnosti oprávněné přijímat vklady, poskytovat úvěry

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 12 RADA MĚSTSKÉ ČÁSTI USNESENÍ. č. R ze dne Smlouvy o běžném účtu pro akce "Areál Ráček" a "Areál Na Zvonici"

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 12 RADA MĚSTSKÉ ČÁSTI USNESENÍ. č. R ze dne Smlouvy o běžném účtu pro akce Areál Ráček a Areál Na Zvonici MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 12 RADA MĚSTSKÉ ČÁSTI USNESENÍ č. R-174-011-14 ze dne 30.9.2014 Smlouvy o běžném účtu pro akce "Areál Ráček" a "Areál Na Zvonici" Rada městské části 1. schvaluje 1.1. Smlouvu o běžném

Více

PODMÍNKY KE KB GARANTOVANÉMU VKLADU

PODMÍNKY KE KB GARANTOVANÉMU VKLADU PODMÍNKY KE KB GARANTOVANÉMU VKLADU Článek 1. Úvodní ustanovení 1.1 Tyto Podmínky ke KB Garantovanému vkladu (dále jen Podmínky ) představují Produktové podmínky ve smyslu Všeobecných obchodních podmínek

Více

PRODUKTOVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO VKLADOVÉ PRODUKTY A BĚŽNÉ ÚČTY

PRODUKTOVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO VKLADOVÉ PRODUKTY A BĚŽNÉ ÚČTY PRODUKTOVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO VKLADOVÉ PRODUKTY A BĚŽNÉ ÚČTY O B S A H 1. ÚVOD... 2 2. ZMĚNY PRODUKTOVÝCH PODMÍNEK... 2 3. VÝKLAD POJMŮ... 2 4. TERMÍNOVANÝ VKLAD... 3 5. SPOŘICÍ ÚČET - ARTESA UNIVERSAL...

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY

OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY OBCHODNÍ PODMÍNKY ZÁLOŽNY CREDITAS, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA PRO BĚŽNÉ ÚČTY A VKLADOVÉ PRODUKTY ÚČINNÉ OD 1. DUBNA 2015 OBSAH 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 01 1.1 Úvod 01 1.2 Vymezení pojmů 01 2 Běžný účet CREDITAS

Více

KAPITOLA 5 Vady a následky vad právních úkonů v obchodněprávních vztazích

KAPITOLA 5 Vady a následky vad právních úkonů v obchodněprávních vztazích KAPITOLA 5 Vady a následky vad právních úkonů v obchodněprávních vztazích Literatura: BÁRTA, J. K některým otázkám subjektivity a sukcese právnických osob v platném právu. Právník 2/1995. Praha : Academia,

Více

Smlouva otichém společenství. Smlouva o tichém společenství. Tichá společnost???

Smlouva otichém společenství. Smlouva o tichém společenství. Tichá společnost??? Smlouva otichém společenství 2005 2007 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Smlouva o tichém společenství Absolutní obchodní závazkový vztah (srv. 261/4), právní úprava obsažena jen

Více

Oznámení o změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb

Oznámení o změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb Oznámení o změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb Od 1. 4. 2012 dochází ke změně Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb, jejíž součástí jsou mimo jiné tyto dokumenty: Obchodní podmínky

Více

PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU

PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU vydané Metropolitním spořitelním družstvem, IČ: 25571150, se sídlem: Sokolovská 394/17, 180 00 Praha 8 - Karlín, zapsaným v oddílu Dr, vložce 7890, obchodního

Více

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č. 552 ze dne Smlouva o zřízení bankovního účtu pro účely výplaty platů

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č. 552 ze dne Smlouva o zřízení bankovního účtu pro účely výplaty platů MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 552 ze dne 29.08.2018 Smlouva o zřízení bankovního účtu pro účely výplaty platů Rada městské části I. s c h v a l u j e II. 1. zřízení bankovního

Více

Základní ustanovení: Vyhláška definuje následující pojmy: Příkazce je to osoba, která dává bance příkaz k provedení úhrady nebo inkasního způsobu plac

Základní ustanovení: Vyhláška definuje následující pojmy: Příkazce je to osoba, která dává bance příkaz k provedení úhrady nebo inkasního způsobu plac Vyhláška České národní banky č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku bankami a technické postupy bank při opravném zúčtování. Tato vyhláška zrušuje vyhlášku č. 51/1992 Sb.,

Více

Prameny práva. Pojmy. Bankovní smlouvy. Smlouva o běžném účtu. v.2009

Prameny práva. Pojmy. Bankovní smlouvy. Smlouva o běžném účtu. v.2009 Bankovní smlouvy. Smlouva o běžném účtu. v.2009 (2006 ) 2009 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Prameny práva ObZ zákon 513/1992 Sb., Zákon 284/2009 Sb., o platebním styku Zákon

Více

Ceník pro úsek Korporátní bankovnictví. - depozitní produkty a služby. Právnické osoby

Ceník pro úsek Korporátní bankovnictví. - depozitní produkty a služby. Právnické osoby Ceník pro úsek Korporátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 15. 5. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ 1.1. BĚŽNÉ A VKLADOVÉ ÚČTY Zřízení účtu Vedení účtu v CZK Vedení účtu v EUR,

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA O PLATEBNÍCH SLUŽBÁCH A PARTICIPACI NA SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRECH. ( Rámcová smlouva )

RÁMCOVÁ SMLOUVA O PLATEBNÍCH SLUŽBÁCH A PARTICIPACI NA SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRECH. ( Rámcová smlouva ) RÁMCOVÁ SMLOUVA O PLATEBNÍCH SLUŽBÁCH A PARTICIPACI NA SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRECH ( Rámcová smlouva ) uzavřená mezi Different money s.r.o., se sídlem Praha 6, Dejvice, Evropská 2690/17, PSČ 160 00, IČO:

Více

PODMÍNKY TERMÍNOVANÝCH ÚČTŮ

PODMÍNKY TERMÍNOVANÝCH ÚČTŮ PODMÍNKY TERMÍNOVANÝCH ÚČTŮ 1. Úvodní ustanovení 1.1 Tyto Podmínky termínovaných účtů (dále jen Podmínky ) představují Produktové podmínky ve smyslu Všeobecných obchodních podmínek (dále jen Všeobecné

Více

Ceník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané

Ceník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané Ceník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané platný od 20. 2. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ 1.1. BĚŽNÉ A VKLADOVÉ ÚČTY Běžné účty jsou poskytovány pro fyzické osoby a fyzické osoby podnikatele.

Více

Smlouva o běžném účtu

Smlouva o běžném účtu Smlouva o běžném účtu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

Smlouva o poskytnutí dotace Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad. S m l u v n í s t r a n y

Smlouva o poskytnutí dotace Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad. S m l u v n í s t r a n y Smlouva o poskytnutí dotace Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad S m l u v n í s t r a n y Karlovarský kraj Sídlo: Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary Zastoupený: Ing. Josefem Janů, členem Rady

Více

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO Zkušební okruhy pro Státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu Právní specializace obor Právo a podnikání v akademickém roce 2012/2013 zkušební období: JARO 2013 - ZÁŘÍ 2013 - LEDEN 2014

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi:

RÁMCOVÁ SMLOUVA. uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi: RÁMCOVÁ SMLOUVA uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi: Citfin Finanční trhy, a.s. se sídlem Praha 5, Radlická 751/113e, PSČ: 158 00 IČ: 25079069 DIČ: CZ25079069 zapsanou v obchodním rejstříku

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET

OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET OBCHODNÍ PODMÍNKY BANKY CREDITAS a.s. PRO ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET ÚČINNÉ OD 9. 7. 2017 OBSAH 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 2 1.1 Úvod 2 1.2 Vymezení pojmů a výkladová

Více

Juridica Business Program Bankovní služby pro notáře, advokáty, insolvenční správce a správce konkurzní podstaty

Juridica Business Program Bankovní služby pro notáře, advokáty, insolvenční správce a správce konkurzní podstaty Juridica Business Program Bankovní služby pro notáře, advokáty, insolvenční správce a správce konkurzní podstaty Strana 1 Juridica Business Program Fyzická osoba podnikatel, Právnická osoba Profesní účet

Více

Smlouva o vkladovém účtu s výpovědní lhůtou

Smlouva o vkladovém účtu s výpovědní lhůtou Smlouva o vkladovém účtu s výpovědní lhůtou Moravský Peněžní Ústav spořitelní družstvo, se sídlem Praha, Nové Město, Senovážné náměstí 1375/19, PSČ 110 00, IČ 25307835, zapsané v obchodním rejstříku vedeném

Více

BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY 2010-2013. 15.6.2012 Mezinárodní obchodní operace 1

BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY 2010-2013. 15.6.2012 Mezinárodní obchodní operace 1 BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U N I V E R Z I TA V O PAV Ě O K R E S N Í H O S P O D Á Ř S K Á KO

Více

Obchodní právo v praxi II

Obchodní právo v praxi II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Obchodní právo v praxi II Commercial Law in practice II OPP II povinný oborový ECTS kredity 6

Více

Platební podmínky v mezinárodním obchodu

Platební podmínky v mezinárodním obchodu Platební podmínky v mezinárodním obchodu ODDÍL 1 Teoretický úvod Def.: Platební podmínka určuje místo, dobu, způsobu úhrady kupní ceny kupujícím. V některých případech stanoví i výši úroku, určuje platební

Více

Rámcová smlouva o platebních službách

Rámcová smlouva o platebních službách Rámcová smlouva o platebních službách uzavřená v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Občanský zákoník ), a zákona č. 284/2009

Více

Produktové obchodní podmínky pro běžné účty a přímé bankovnictví Equa bank a.s. pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby

Produktové obchodní podmínky pro běžné účty a přímé bankovnictví Equa bank a.s. pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby Strana 1 z 5 Produktové obchodní podmínky pro běžné účty a přímé bankovnictví pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Produktové obchodní podmínky pro běžné Účty a Přímé

Více

Ceník pro úsek Osobní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby

Ceník pro úsek Osobní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby Ceník pro úsek Osobní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 1. 1. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ 1.1. BĚŽNÉ A VKLADOVÉ ÚČTY Zřízení účtu Vedení účtu v CZK Vedení účtu - v EUR,

Více

PRODUKTOVÉ PODMÍNKY K PRODUKTOVÝM BALÍČKŮM pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby

PRODUKTOVÉ PODMÍNKY K PRODUKTOVÝM BALÍČKŮM pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby PRODUKTOVÉ PODMÍNKY K PRODUKTOVÝM BALÍČKŮM pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby Tyto Produktové podmínky jsou platné pro produktové balíčky PROFIKONTO, PLUSKONTO, BENEFITKONTO a DUALKONTO Část

Více

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRODEJE NEMOVITOSTI

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRODEJE NEMOVITOSTI ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRODEJE NEMOVITOSTI Vlastník1: na straně jedné a Zprostředkovatel2: na straně druhé uzavřená, dne /v poté, co účastníci smlouvy sdělili druhé straně, že jim není známa žádná okolnost omezující

Více

expedicí zboží okamžik vypravení zásilky poplatníkem nebo předání zásilky k přepravě,

expedicí zboží okamžik vypravení zásilky poplatníkem nebo předání zásilky k přepravě, Stanovisko Generálního finančního ředitelství k určení okamžiku uskutečnění evidované tržby u platebních operací realizovaných prostřednictvím internetu Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen

Více

Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene

Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřená podle 1785 a násl. ust. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění Číslo smlouvy: 398/2016/ORI Smluvní strany Městská část

Více

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 16. 1. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ KORUNOVÝ BĚŽNÝ ÚČET MODRÉ KONTO Modré konto je poskytováno pro fyzické osoby

Více

Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ

Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ 89/2012 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2012 občanský zákoník ČÁST ČTVRTÁ RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA *** HLAVA I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Více

VÝCHOVA K OBČANSTVÍ. Akcie Cenný papír, který představuje podíl na jmění a zisku akciové společnosti.

VÝCHOVA K OBČANSTVÍ. Akcie Cenný papír, který představuje podíl na jmění a zisku akciové společnosti. VÝCHOVA K OBČANSTVÍ Akcie Cenný papír, který představuje podíl na jmění a zisku akciové společnosti. Akontace Zálohová úhrada části, případně celé dodávky zboží. Bankomat Samoobslužné zařízení umožňující

Více

Ceník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané

Ceník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané Ceník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané platný od 1. 1. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ 1.1. BĚŽNÉ A VKLADOVÉ ÚČTY Běžné účty jsou poskytovány pro fyzické osoby a fyzické osoby podnikatele. Vkladové

Více

Základy obchodního práva

Základy obchodního práva Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Základy obchodního práva Principles of Commercial Law ZOP povinný ECTS kredity 4 Forma studia

Více

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví. - depozitní produkty a služby. Právnické osoby

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví. - depozitní produkty a služby. Právnické osoby Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 20. 2. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ Korunový běžný účet Modré konto Modré konto je poskytováno klientům úseku Privátní

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY 1 DEFINICE POJMŮ Není-li výslovně stanoveno jinak, mají pojmy s velkým počátečním písmenem obsažené v těchto VOP nebo ve Smlouvě o Půjčce následující význam: 1.1 Dlužník znamená

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO POUŽÍVÁNÍ DON COCO KARET

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO POUŽÍVÁNÍ DON COCO KARET VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO POUŽÍVÁNÍ DON COCO KARET Tyto všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP ) upravují právní vztahy mezi držitelem Don COCO karty na straně jedné a provozovatelem Don COCO,

Více

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby platný od 1. 1. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ KORUNOVÝ BĚŽNÝ ÚČET MODRÉ KONTO Modré konto je poskytováno pro fyzické osoby

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

1. Osobní účet České spořitelny

1. Osobní účet České spořitelny Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: 1. Osobní účet České spořitelny 2. Programy pro soukromou klientelu 3. Produkty v rámci ostatních programů 4. Sporožirový

Více

Kontraktační dovednosti

Kontraktační dovednosti Kontraktační dovednosti 4. TOP TEN v NOZ (nejdůležitější změny u smluvních vztahů) VOŠ SOKRATES letní semestr 2014 Ing. Martina Jiříková Nejdůležitější změny u smluvních vztahů Sjednocení právní úpravy

Více

Smlouva o firemním účtu

Smlouva o firemním účtu Smlouva o firemním účtu uzavřená v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a zákonem č.87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, v platném znění. mezi Citfin, spořitelní

Více

Obchodní podmínky pro poskytování Služeb přímého bankovnictví Equa bank a.s.

Obchodní podmínky pro poskytování Služeb přímého bankovnictví Equa bank a.s. Stránka 1 z 7 Obchodní podmínky pro poskytování Služeb přímého bankovnictví Equa bank a.s. I. Úvodní ustanovení 1. Tyto Podmínky jsou obchodními podmínkami ve smyslu čl. I. bod 3 VOP vydané v souladu se

Více

P R O T E R M Í N O V A N Ý V K L A D F I X

P R O T E R M Í N O V A N Ý V K L A D F I X P R O D U K T O V É O B C H O D N Í P O D M Í N K Y P R O T E R M Í N O V A N Ý V K L A D F I X Tyto produktové obchodní podmínky (dále jen POP ) upravují právní vztahy mezi Evropsko-ruskou bankou, a.s.

Více

Všeobecné obchodní podmínky

Všeobecné obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky České informační agentury, s. r. o. 1. Úvodní ustanovení a) Tyto Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP ) České informační agentury, s. r. o. (dále jen Poskytovatel ) vycházejí

Více

Smlouva o platebních službách

Smlouva o platebních službách Smlouva o platebních službách číslo smlouvy: (dále jen Rámcová smlouva ) uzavřená v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen Občanský zákoník ), a zákona

Více

Všeobecné obchodní podmínky studia PaulusYoga (dále jen VOP )

Všeobecné obchodní podmínky studia PaulusYoga (dále jen VOP ) Všeobecné obchodní podmínky studia PaulusYoga (dále jen VOP ) Vymezení základních pojmů: Poskytovatel - (dále jen,,mgr. Kristýna Paulus ), IČO 71311335, sídlem, K Hájovně 129/36, 142 00 Praha 12. Klient

Více

Vkladové služby bank. Bc. Alena Kozubová

Vkladové služby bank. Bc. Alena Kozubová Vkladové služby bank Bc. Alena Kozubová Vkladové služby Banky získávájí peněžní prostředky od vkladatelů tj. fyzických nebo právnických osob. Banky s těmito peněžními prostředky dále podnikají. Klient

Více

SAZEBNÍK POPLATKŮ PRO FYZICKÉ OSOBY PODNIKAJÍCÍ, PRÁVNICKÉ OSOBY A ORGANIZACE ÚČINNÝ OD 15. SRPNA 2012 OBSAH. Úvodní ustanovení 1

SAZEBNÍK POPLATKŮ PRO FYZICKÉ OSOBY PODNIKAJÍCÍ, PRÁVNICKÉ OSOBY A ORGANIZACE ÚČINNÝ OD 15. SRPNA 2012 OBSAH. Úvodní ustanovení 1 SAZEBNÍK POPLATKŮ PRO FYZICKÉ OSOBY PODNIKAJÍCÍ, PRÁVNICKÉ OSOBY A ORGANIZACE ÚČINNÝ OD 15. SRPNA 2012 OBSAH Úvodní ustanovení 1 Běžný účet CREDITAS 1 Spořící vklad CREDITAS 2 Termínovaný vklad CREDITAS

Více

PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo Havlíčkova 1221, Uherské Hradiště SAZEBNÍK ÚROKŮ A POPLATKŮ

PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo Havlíčkova 1221, Uherské Hradiště SAZEBNÍK ÚROKŮ A POPLATKŮ PENĚŽNÍ DŮM, spořitelní družstvo Havlíčkova 1221, 686 01 Uherské Hradiště SAZEBNÍK ÚROKŮ A POPLATKŮ PLATNOST OD 1. 11. 2018 Obsah: 1. Sazebník poplatků 1.1. Běžné účty 1.1.1. Běžné účty fyzických osob

Více

Částka 3 Ročník 2002. Vydáno dne 22. února 2002. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 3 Ročník 2002. Vydáno dne 22. února 2002. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 3 Ročník 2002 Vydáno dne 22. února 2002 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 4. Úřední sdělení České národní banky ze dne 13. února 2002 k ustanovení 411 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona

Více

leden 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013

leden 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 leden 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 TÉMA MĚSÍCE Výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.2012, sp. zn. 21 Cdo 262/2012 Nejvyšší soud posuzoval platnost

Více

Věstník ČNB částka 18/2002 ze dne 4. prosince 2002

Věstník ČNB částka 18/2002 ze dne 4. prosince 2002 Příloha VZOROVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO VYDÁVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PLATEBNÍCH PROSTŘEDKŮ Leden 2003 VZOROVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO VYDÁVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PLATEBNÍCH PROSTŘEDKŮ Česká národní

Více

SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU

SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU Smluvní strany: 1. Jihomoravský kraj zastoupený: Ing. Stanislavem Juránkem hejtmanem Jihomoravského kraje

Více

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ ), přináší oproti předchozí právní úpravě zcela novou povinnost

Více

Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: I. Vkladové produkty. pol. text cena v Kč

Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: I. Vkladové produkty. pol. text cena v Kč Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: Obsah: 1. Osobní účet České spořitelny 2. Programy pro soukromou klientelu 3. Produkty v rámci ostatních programů 4. Sporožirový

Více

ProInvesta CB s.r.o. Sídlo: České Budějovice, Dr. Milady Horákové 1477, PSČ IČO:

ProInvesta CB s.r.o. Sídlo: České Budějovice, Dr. Milady Horákové 1477, PSČ IČO: kod bytu: + uzavřená mezi: Vlastník: Firma: ProInvesta CB s.r.o. Sídlo: České Budějovice, Dr. Milady Horákové 1477, PSČ 37005 IČO: 28083016 DIČ: CZ28083016 zapsaná v obchodním rejstříku pod spisovou značkou

Více

SAZEBNÍK POPLATKŮ K DEPOZITNÍM PRODUKTŮM A SOUVISEJÍCÍM SLUŽBÁM

SAZEBNÍK POPLATKŮ K DEPOZITNÍM PRODUKTŮM A SOUVISEJÍCÍM SLUŽBÁM SAZEBNÍK POPLATKŮ K DEPOZITNÍM PRODUKTŮM A SOUVISEJÍCÍM SLUŽBÁM PRO FYZICKÉ OSOBY PODNIKAJÍCÍ A PRÁVNICKÉ OSOBY ÚČINNÝ OD 1. ŘÍJNA 2015 OBSAH Úvodní ustanovení 01 Běžný účet CREDITAS 01 Spořicí vklad CREDITAS

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

RÁMCOVÁ SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů RÁMCOVÁ SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů Dnešního dne, měsíce a roku smluvní strany Národní hřebčín Kladruby nad Labem,

Více

SMLOUVA O VYDÁNÍ MEZINÁRODNÍ PLATEBNÍ KARTY DINERS CLUB ROAD ACCOUNT

SMLOUVA O VYDÁNÍ MEZINÁRODNÍ PLATEBNÍ KARTY DINERS CLUB ROAD ACCOUNT SMLOUVA O VYDÁNÍ MEZINÁRODNÍ PLATEBNÍ KARTY DINERS CLUB ROAD ACCOUNT Níže uvedeného dne měsíce a roku uzavřely smluvní strany: Společnost: Diners Club Czech, s.r.o. Se sídlem: Široká 5, č. p. 36, 110 00

Více

Rámcová smlouva o platebních službách

Rámcová smlouva o platebních službách Rámcová smlouva o platebních službách uzavřená v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Občanský zákoník ), a zákona č. 284/2009

Více

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví Fyzické osoby občané

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví Fyzické osoby občané Ceník pro úsek Privátní bankovnictví Fyzické osoby občané platný od 15. 5. 2019 1. SAZEBNÍK POPLATKŮ Korunový běžný účet Modré konto Modré konto je poskytováno pro fyzické osoby a fyzické osoby podnikatele.

Více

Bankovní právo - 4. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Bankovní právo - 4. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., Bankovní právo - 4 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha Bankovní právo - 4 Obsah: 1) Právní úprava

Více

VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE

VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE uzavřená v souladu s 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, a se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

Více

1. Osobní účet České spořitelny

1. Osobní účet České spořitelny Obsah: 1. Osobní účet České spořitelny 2. Programy pro soukromou klientelu 3. Produkty v rámci ostatních programů 4. Sporožirový účet a Běžný účet v cizí měně *) 5. Vkladové účty 6. Vkladní knížky 7. Programy

Více

Úvod 1. Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3

Úvod 1. Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3 Úvod 1 Kapitola 1 Úvod do bankovních obchodů 3 1.1 Česká národní banka............................3 1.2 Obchodní banky.................................4 1.3 Česká bankovní asociace (ČBA)....................5

Více

K U P N Í S M L O U V A č. 9147/KS uzavřená podle ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku

K U P N Í S M L O U V A č. 9147/KS uzavřená podle ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Strana číslo: 1 Počet stran: 05 K U P N Í S M L O U V A č. 9147/KS uzavřená podle ust. 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Městská část Praha 11 Smluvní strany: se sídlem: Ocelíkova

Více

Akreditiv povaha. Podstatné náležitosti, forma. Bankovní smlouvy. Akreditiv. Smlouva o otevření akreditivu.

Akreditiv povaha. Podstatné náležitosti, forma. Bankovní smlouvy. Akreditiv. Smlouva o otevření akreditivu. Bankovní smlouvy. Akreditiv. Smlouva o otevření akreditivu. 2006 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Akreditiv povaha Platební nástroj, doplňkově má i zajišťovací funkci. Je podobný

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Úvodní ustanovení VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY 1.1. Tyto všeobecné obchodní podmínky internetového portálu timee.cz (dále jen timee.cz ) pro zákazníky společnosti Datlink s.r.o., IČ 27970485, se sídlem

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 1442 Sbírka zákonů č. 134 / 2013 134 ZÁKON ze dne 7. května 2013 o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

Prezentace na téma. Výhláška č.62/04 Sb. Systém CERTIS. Bankovnictví I Aleš Nechuta

Prezentace na téma. Výhláška č.62/04 Sb. Systém CERTIS. Bankovnictví I Aleš Nechuta Prezentace na téma Výhláška č.62/04 Sb. Systém CERTIS Bankovnictví I Aleš Nechuta 22.4.2010 Vyhláška o platebním styku č.62/04 Nahrazuje vyhlášku č.51/1992 Sb. Státní banky československé Výhlášena ČNB

Více

Smlouva o obstarávání koupě nebo prodeje investičních nástrojů

Smlouva o obstarávání koupě nebo prodeje investičních nástrojů Smlouva o obstarávání koupě nebo prodeje investičních nástrojů Komerční banka, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, IČO: 453 17 054, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským

Více

Smlouva o převzetí povinnosti k úhradě dalšího členského vkladu

Smlouva o převzetí povinnosti k úhradě dalšího členského vkladu Smlouva o převzetí povinnosti k úhradě dalšího členského vkladu uzavřená ve smyslu 572 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích ) níže uvedeného

Více

Čl. I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Čl. I ÚVODNÍ USTANOVENÍ OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti TutoryApp s.r.o. se sídlem Evžena Rošického 1062/3, Svinov, 721 00 Ostrava, IČO: 06985009, zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ostravě, oddíl C, vložka

Více

Současná aplikace tuzemského platebního styku

Současná aplikace tuzemského platebního styku JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., předseda představenstva společnosti Akcenta, spořitelní a úvěrní družstvo, člen katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Bankovnictví, bankovní systém

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Bankovnictví, bankovní systém Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Bankovnictví, bankovní systém Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: ČNB,

Více

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění N á v r h ZÁKON ze dne... 2010 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém

Více

Smlouvu o poskytnutí investiční dotace z rozpočtu města Nového Města na Moravě (dále jen smlouva )

Smlouvu o poskytnutí investiční dotace z rozpočtu města Nového Města na Moravě (dále jen smlouva ) 1. Město Nové Město na Moravě sídlo: Vratislavovo nám. 103, 592 31 Nové Město na Moravě zastoupené: Michalem Šmardou, starostou IČ: 00294900 DIČ: CZ00294900 bankovní spojení: Komerční banka, a.s. číslo

Více

Komerční bankovnictví 2

Komerční bankovnictví 2 Komerční bankovnictví 2 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Komerční bankovnictví 2 Obsah: Neutrální

Více

1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 2. VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 2. VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti R2B2 s.r.o. se sídlem Rybná 716/24, Staré Město, 110 00 Praha 1 IČ: 028 86 286 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 225031

Více

1.2 Pojmy s velkým počátečním písmenem jsou v těchto Podmínkách užívány ve významu uvedeném v článku 4 těchto Podmínek.

1.2 Pojmy s velkým počátečním písmenem jsou v těchto Podmínkách užívány ve významu uvedeném v článku 4 těchto Podmínek. PODMÍNKY KE KONTU G2 Článek 1. Úvodní ustanovení 1.1 Tyto Podmínky ke kontu G2 (dále jen Podmínky ) představují Produktové podmínky ve smyslu Všeobecných obchodních podmínek Banky (dále jen Všeobecné podmínky

Více

Česká národní banka (ČNB)

Česká národní banka (ČNB) Bankovní soustava = soubor.., které fungují na území určitého státu Banka.. osoba (ZK 500 mil. Kč) Depozitní funkce ukládají se tam. Úvěry.. pro banku Zprostředkovatel finančních služeb (, nákup a prodej

Více

Smlouva o firemním účtu

Smlouva o firemním účtu Smlouva o firemním účtu uzavřená v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a zákonem č.87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, v platném znění. mezi Citfin, spořitelní

Více

UZNÁNÍ ZÁVAZKU A DOHODA O SPLÁTKÁCH ZÁVAZKU (NOVACI) uzavřená podle ustanovení 1902 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( Dohoda č.j.

UZNÁNÍ ZÁVAZKU A DOHODA O SPLÁTKÁCH ZÁVAZKU (NOVACI) uzavřená podle ustanovení 1902 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( Dohoda č.j. UZNÁNÍ ZÁVAZKU A DOHODA O SPLÁTKÁCH ZÁVAZKU (NOVACI) uzavřená podle ustanovení 1902 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( Dohoda č.j. 22018 ) STRANY DOHODY (1) Liberecká automobilová doprava, s.r.o.

Více

Finanční zpravodaj 1/2014

Finanční zpravodaj 1/2014 Strana 76 Finanční zpravodaj 1/2014 67 Změna Českého účetního standardu č. 401 Účty a zásady účtování na účtech oznamuje Ministerstvo financí změnu Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které

Více