Historie airsoftu - Airsoftový AUG

Transkript

1 Historie airsoftu - Airsoftový AUG Steyr AUG se zapsal do srdcí mnoha hráčů. Je to esteticky krásná airsoftová zbraň, s ladnými tvary a úžasnou ergonomií. Je vhodná pro praváky i leváky, muže i ženy, silné i hubené. Je krátká, přesto s dlouhou hlavní a dost lehká na to, že s ní bez problému můžete manipulovat i v jedné ruce. Po funkční stránce nabízí současné verze odolný mechabox verze 3 dobrý upgrade potenciál. Nemusíte se starat o přepínač režimu střelby. Celá zbraň je navíc bytelná a nabízí zaměřovací puškohled už v základu. Ani v lese, ani v baráku to není beznadějná zbraň. Snad jen toho místa na baterii by mohlo být o něco více. Ale v éře dnešních Li-Pol baterií nás už netrápí ani to. Pojďme se tedy podívat, jak se model tohoto typu zbraně vyvíjel. Vzhledem ke stáří reálné předlohy, není historie airsoftových Steyr AUG modelů zas až tak hluboká, jako je tomu u jiných zbraní. Jako vždy, k napsání tohoto článku jsem se dostal, protože jsem psal recenzi na Warrior-JG AU-1G, aktuálně nejlevnější dostupnou verzi Steyra v sortimentu BAS. No a tak jsem zase trochu odskočil od původního záměru a dostal se tam, kam jsem nechtěl, ale kde mě to baví nejvíc. K airsoftové historii Dnešní vyprávění začíná ve vrcholné éře Klasického airsoftu. První replikou zbraně Steyr AUG se mohla pochlubit značka Maruzen. Ta v roce 1988 vydala postupně dvě verze této zbraně. Maruzen Steyr AUG-SA byl manuál, se zásobníkem na 55 ran a úsťovou rychlostí cca 75 m/s. Druhou verzí byl plně automatický plynový Maruzen Steyr AUG. Samozřejmě, že v té době se jednalo o zbraň poháněnou bez blow back s výkonem téměř 100 m/s. Pohon obstarávala externí láhev na plyn s hadičkou. Obě zbraně byly převážně plastové konstrukce s kovovou vnější hlavní a kovovými detaily. Ovšem nebyly to přímo repliky 1:1 protože obě verze měli o něco kratší hlaveň než ostrá verze (o zhruba 10 cm). I kvůli tomu se na internetu občas setkáme s označením Mini AUG. Ani v jedné verzi se navíc neotvíralo výhozí okénko a optika byla jen jednoduché sklíčko bez funkce. Na svojí dobu nicméně vypadaly oba modely velmi dobře a mohli se pochlubit realistickou spouští.

2 Další Steyr AUG se objevil v roce JAC/Asahi Steyr AUG byl reprezentantem klasického BV systému od JAC, ovšem v designovém kabátu Asahi. Vzhledem k úzké spolupráci a obchodním vztahům těchto dvou značek, nelze jednoznačně říci, kdo byl původcem zbraně. Každopádně zde se setkalo dobré technické provedení s vynikajícím vzhledem. Tento Steyr AUG byl velmi oblíben po několik let a ještě s nástupem elektrických zbraní se jich mnoho prohánělo po hřištích na celém světě. Dovoloval totiž použití jak integrované nádržky s plynem, tak externí lahve. Kromě toho dále nabízel kovovou horní část závěru, funkční puškohled či téměř reálnou rozborku. Výkon byl navíc opět téměř 100 m/s (a šlo ho upgradem o něco zvýšit) a zásobníky se vyráběli v různých kapacitách od 60 do 80 ran v krásném průhledném plastu.

3 Jelikož rok 1990 je na prahu doby elektrických zbraní, kde kdo by očekával, že už se zákonitě musí objevit první AEG od Tokyo Marui. Naneštěstí, předpoklad je správný jen na půl. Ano, objevuje se první AEG Steyr AUG, ale není od Marui. Díky úspěchu plynové verze Steyr AUG od JAC/Asahi se v 1994 objevuje i elektrická verze. Ta už je ale čistě v režii JAC. V podstatě se jedná o pohledově totožný model, jako byla předchozí plynová verze. Jen je prostě elektrický. Samozřejmě, vnitřek zbraně byl vlastní konstrukce JAC. Výkonnostně se nejednalo o žádný hit, model pravděpodobně v základu neměl ani hop-up mechanismus (ten si lidé často u těchto zbraní dodělávali sami, či si pomohli specifickým upgrade dílem). Nicméně to byl pokus JAC vstoupit na pole elektrických zbraní, kde měla Marui náskok a který se slibně rozvíjel.

4 A teď tedy, kde je Tokyo Marui? Tokyo Marui v roce 1997 vydává svůj Steyr AUG A2, označovaný často Special Receiver Type nebo též Civilian type. Tato verze je samozřejmě elektrická, v podstatě taková, jakou ji známe dnes, včetně mechaboxu verze 3 s motorkem EG700. Marui ovšem nebyla hloupá a jako první nabídla zákazníkům verzi v civilní úpravě, tedy bez puškohledu, ale s montážní lištou a v černé barvě. Ta se prodávala vcelku dobře. Tento model už měl funkční výhozí okénko, otevírané za pomocí natahovací páky. Ještě tentýž rok, krátce po civilní verzi, vydala i klasickou vojenskou zelenou verzi A1 s funkčním puškohledem. Hlavní předností zbraní od Tokyo Marui byla možnost pořízení vysokokapacitního zásobníku na více než 300 ran. Výkon byl cca 80 m/s a díky regulovatelnému hop-up mechanismu byl na tehdejší dobu dobrý dostřel a přesnost.

5 Ano v jistých dobách si lidé cenili především vysoké kapacity zásobníku. Kupodivu se ale zbraň nevyznačovala závratnou spolehlivostí, především řešení přepákování spouště a její funkce nebylo úplně ideální. Stručně řečeno, ti co airsoft provozovali jako střílecí zábavu měli k těmto modelům určité výhrady. Ale na popularitě to této zbrani nijak neubralo. Na další, neméně populární model jsme si museli počkat téměř deset let. Je rok 2006 a objevuje se dle mého osobního hodnocení asi nejlepší verze této zbraně. Tou je Steyr AUG od Classic Army. Nelze říci, že byla tato verze nijak zásadně lepší než Marui, ale rozdíl téměř deseti let ve stáří těchto modelů je přeci jen znát na použitých materiálech. Výkonem něco málo přes 100 m/s, velmi pěkným zpracováním a vysokým podílem kovových částí se stala tato verze velmi populární mezi hráči současného airsoftu. Postupně CA uvádí na trh několik verzí této pušky. Asi největší devizou je velmi dobře zpracovaný a funkční puškohled a vysokokapacitní zásobník v základním balení. Osobně považuji puškohled u modelu od Classic Army za nejlépe provedený napříč všemi výrobci. Nicméně jestli byla verze od CA lepší či horší, oproti Marui, skutečně nelze objektivně posoudit. Nebudu lhát. Hodně záleží na tom, zda jste fanoušek Marui, nebo CA. A já jsem byl vždy fanoušek Classic Army. Upřímně, stejně si neměly tyto modely vzájemně moc co vyčítat, protože každý měl své přednosti a mouchy.

6 S nástupem čínských výrobců po roce 2005 se na trhu objevuje i první AUG z Číny, konkrétně od J.G.Works. Této značce, které se v Asii přezdívá Čínská Marui, se v podstatě podařilo vyrobit repliku původní verze od Marui. Ovšem za cenu o třetinu až polovinu nižší. Nebyl to tehdy sice tak hezký model jako měla Marui, ale funkčně byl srovnatelný. Ačkoliv po technické stránce to tedy taky nebyl zázrak (způsoben spíše nekvalitní montáží dílů), udržela se tato řada modelů od JG až do dnešních dnů. Ovšem dnešní verze Steyr AUG vyrobené značkou JG už jsou velmi pokročilé a spolehlivé modely. I to je důvod, proč se JG nebála pokračovat ve výrobě nových modernějších verzích. J.G. Works se nakonec stalo dostatečně kvalitní značkou na to, aby mohla vyrábět své modely třeba pro věhlasnou dánskou značku ASG. JG nabízí aktuálně čtyři verze své modelové řady AUG. Značka ASG vlastní několik licencí, včetně licence značky Steyr. Z toho důvodu po několik let distribuovala i Steyr AUG značky Classic Army, než CA přestala tyto modely dodávat. Aktuálně se pod hlavičkou ASG prodávají výhradně modely od JG a na jejich kvalitu dohlíží ASG.

7 V roce 2011 se objevuje Tokyo Marui s novou řadou zbraní Steyr AUG Hi-cycle. V podstatě se jedná o vysokokadenční elektriky s několika dílčími vylepšeními a moderním designem s množstvím montážních lišt. 25 ran za vteřinu za použití klasické 8,4V Ni-Mh 1300 mah baterie je docíleno použitím speciálního pístového kola. Nic víc, nic míň.

8 Tím v podstatě historie airsoftového Steyr AUG téměř končí. V roce 2013 se o verzi Steyr AUG pokusila zatím poslední značka a tou je APS. Jako vždy, APS zvolila vlastní přístup a využila zkušeností z předchozích řad zbraní. Jejich zbraně jsou modelářsky velmi pěkné, ale přeci jen mají několik výrazných vizuálních odlišností, aby nenarušili licenci Steyr, kterou vlastní ASG. Funkčně to nejsou nijak špatné zbraně a překvapí i slušně zpracovaným funkčním puškohledem. Celkem nabízí APS čtyři modely a k tomu několik barevných variant s barevnou kamuflážím. Svým způsobem se na poli vývoje této airsoftové zbraně neudálo nic zásadního. Výkony jsou jakž takž srovnatelné, provedení se mírně zlepšovalo a funkce se podřizovala aktuálním trendům, ale k žádné zásadní revoluci nedošlo. Jen těžko si člověk představí, že by bylo možné vymyslet něco dalšího...i když...blowback plynová verze Steyr AUG tu ještě nebyla. A jak dlouhé blowback plynovky nemusím, tak tohle by možná stálo za úvahu... Autor článku Alfred, článek byl napsán :14. URL článku: