CATALOGUE ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI AUDIOVISUAL PRODUCERS ASSOCIATION

Transkript

1 Č E S K É F I L M Y C Z E C H F I L M S K A T A L O G CATALOGUE ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI AUDIOVISUAL PRODUCERS ASSOCIATION

2

3 OBSAH CONTENTS 8 Předmluva Foreword 13 České filmy roku 1991 Czech Films of České filmy roku 1992 Czech Films of České filmy roku 1993 Czech Films of České filmy roku 1994 Czech Films of České filmy roku 1995 Czech Films of České filmy roku 1996 Czech Films of České filmy roku 1997 Czech Films of České filmy roku 1998 Czech Films of České filmy roku 1999 Czech Films of České filmy roku 2000 Czech Films of České filmy roku 2001 Czech Films of Filmy Státního fondu State Fund Films 241 Statistiky Facts and Figures 245 Rejstřík Index 251 Kontakty Contacts

4

5 ÚVOD V roce 2001 uběhlo deset let od premiéry filmu Tankový prapor, který byl prvním českým filmem vyrobeným mimo státní filmová studia po listopadové revoluci. Od té doby jich soukromé filmové společnosti vyprodukovaly téměř dvě stovky. Ponechejme nyní stranou obligátní otázku, zda je to hodně či málo pro zemi s takovou kinematografickou tradicí jako je Česká republika. Srovnání s předlistopadovou státní kinematografií bude vždy zavádějící v oněch dobách byla filmová výroba plánována a financována v uzavřeném světě socialistického hospodářství, zatímco dnes každý producent vstupuje do neúprosné soutěže se zahraniční konkurencí v kinech a ještě neúprosnější bitvy o diváka s ostatními druhy zábavy. Při porovnání s ostatními evropskými zeměmi zase musíme brát v úvahu handicap českého filmu, jímž je nesrovnatelně nižší podpora státu původní filmové tvorbě. Přesto si po celá devadesátá léta český film udržoval zájem diváků. Podíl návštěvnosti se pohyboval vysoko nad evropským průměrem a v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů najdeme mezi prvními deseti dokonce sedm českých. Zahraniční úspěchy korunoval v roce 1996 Oscar za nejlepší zahraniční film pro Svěrákův film Kolja, vedle toho se české filmy dostaly dvakrát do nominací (Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka a Obecná škola Jana Svěráka), jednou byly nominované na Cenu Evropské filmové akademie (Návrat idiota režiséra Saši Gedeona) a získaly řadu ocenění na mezinárodních festivalech, od Zlatého medvěda pro Menzelovy Skřivánky na niti v roce 1990 až po Tiger Award, kterou v roce 2002 v Rotterdamu obdržely Divoké včely Bohdana Slámy. Jsme přesvědčeni, že úctyhodná práce režisérů, producentů, herců a všech ostatních, kteří se na českých filmech minulé dekády podíleli, si zaslouží bilanci. V tomto katalogu jsou zahrnuty všechny české celovečerní filmy, které byly vyrobeny v produkci soukromých filmových společností a uvedeny ve filmové distribuci v letech Zároveň jsou v příloze uvedeny pro informaci filmy vyrobené na přelomu devadesátých let státními filmovými studii Barrandov a Gottwaldov Zlín, jejichž práva byla převedena na Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Tuto publikaci vydává Asociace producentů v audiovizi APA, za přispění ochranného svazu Intergram a Ministerstva kultury ČR, v rámci svého úsilí o propagaci české kinematografie.

6 INTRODUCTION 2001 marked the tenth anniversary of the premiere of Tank Battalion, the first post Velvet Revolution film to be made outside the state film system. Since then, private film companies have turned out nearly two hundred movies. For the time being we will leave a vital question unasked: whether this represents many films or too few for a country that boasts such an illustrious cinematographic tradition. Comparisons to the pre Revolution state film industry will always be misleading in those years film production was planned and financed within the closed world of socialist economics. Today, each producer must enter into relentless competition at the box office with foreign filmmakers, and must face an even grimmer struggle against other forms of entertainment for audience share. Moreover, when contrasting the Czech film industry with those of other European nations, we should remember that in comparison Czech film production gets ludicrously little state support. Despite this, Czech film held onto its audiences throughout the nineties. Audience share was far above the European average, and seven of the top ten in the Czech rankings are Czech. International success reached a peak in 1996 with the Best Foreign Language Film Oscar going to Jan Svěrák s Kolya. In addition, two other Czech films were Oscar nominees (Jan Hřebejk s Divided We Fall and Svěrák s Elementary School), another was nominated for an award from the European Film Academy (Saša Gedeon s Return of the Idiot), and many were honored at international festivals: from a 1990 Golden Berlin Bear for Jiří Menzel s Larks on a String to a 2002 Rotterdam Tiger for Bohdan Sláma s Wild Bees. We are convinced that the estimable work of the directors, producers, actors, and all others who participated in creating Czech films during the past decade deserves a fair reckoning. This catalogue gathers together every Czech feature film that was produced by private film companies and screened in distribution between 1991 and Also, the appendix lists films produced at the very beginning of the nineties by state film studios Barrandov and Gottwaldov Zlín, the rights to which were transferred to the State Fund for the Support and Development of Czech Cinematography. This catalogue is published by the Association of Audiovisual Producers (APA), with a contribution from Intergram copyright association and the Czech Ministry of Culture in connection with its efforts to promote the Czech film industry.

7 DOHÁNĚNÍ ZTRACENÉHO ČASU Český film je skoro stejně starý jako kinematografie sama, v jeho dějinách se však opakují období, kdy jako by byl nucen znovu a znovu hledat přetrženou nit vývoje a až hekticky dohánět to, co předtím promeškal. Devadesátá léta minulého století a první léta století našeho jsou právě takovým časem. Časem vzpomínání na to, co už český film kdysi uměl, zkoušení toho, co se mezitím naučili jiní, objevování Amerik ve smyslu doslovném i přeneseném, ve smyslu vážně míněném i ironickém. Také ovšem érou netušených příležitostí, nečekaných nálezů, odvážných rozhodnutí, riskantních podniků i dobrodružného rozkrývání vlastních možností. Jednou z nich a jak se ukázalo, pro další vývoj patrně stěžejní byla obnova soukromé filmové výroby, po takřka padesáti letech od jejího zestátnění v roce Spontánní tvořivá potřeba vymanit se z limitů státem sice financované, ale také dirigované kinematografie vedla ke vzniku prvních soukromých produkčních společností už před zrušením státního monopolu na filmovou výrobu. Také jimi se totiž po pádu komunistického režimu v roce 1989 začaly reálně naplňovat představy o otevřené pluralitní společnosti, založené na tržních principech. Když pak podle zákona č. 273/1993 Sb. státní filmová výroba zanikla i formálně, fakticky se tak už jenom legalizoval existující stav. Jenže byl to stav svobody bez peněz. Už o rok dříve byl zřízen Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, jeho finanční zdroje pocházející z korunového odvodu z každé vstupenky do kina v ČR a z prodeje vysílacích práv českých filmů z let se ale záhy ukázaly jako zcela nedostatečné. V téže době přišla česká kinematografie privatizací Filmového studia Barrandov o své tradiční výrobní zázemí, rozdělením státu o třetinu svého dosavadního odbytiště, musela v situaci celkové společenské a ekonomické transformace čelit změnám dosavadních kulturních preferencí, sociálních jistot a životního stylu, a navíc byla po desetiletích klidu vystavena drtivé konfrontaci s přívalem zahraniční, zejména americké produkce, s prudce se rozvíjejícím videotrhem i s expanzí televizního vysílání. Diskuse, které za těchto okolností vedli filmaři mezi sebou navzájem i s politickou reprezentací o budoucnosti české kinematografie, měly dvojaký charakter. Odvržena oběma stranami byla definitivně propagandistická role filmu, neboť, jak záhy pochopili i čeští politici, pro takové účely se v moderním audiovizuálním světě mnohem lépe hodí televize. Naproti tomu v názoru na způsob financování filmové výroby zasela pravicově orientovaná vize naprosté neúčasti státu vážný rozkol i mezi samotné filmaře. Zejména starší tvůrci, kladoucí důraz na zachování kontinuity domácí kinematografie jako součásti národního kulturního dědictví, se ocitli v defenzívě, v podezření, že chtějí zachovávat přežilé modely minulosti.

8 Odkazy na způsoby fungování kinematografie šedesátých let, dodnes nejúspěšnějšího období domácího filmu, navazovaly však na ještě starší, bezprostředně poválečné modely její organizace, kterými se tvůrci, výrobci i distributoři chtěli bránit zhoubné komercializaci tvorby, jaká charakterizovala český předválečný film. Bohužel jejich obavy nebyly v počátcích transformace vyslyšeny, a protože mnozí z nich už nedokázali a možná ani nechtěli nové podmínky akceptovat, zůstali leckdy i zbytečně stát stranou dalšího vývoje. Ten se odehrával ve znamení značně protikladných tendencí. Na jedné straně vedlo prudké odříznutí filmu od státních dotací k poklesu výroby až na méně než deset celovečerních hraných snímků za rok 1993, na druhé straně začaly vzniklou mezeru živelně vyplňovat hekticky zrozené soukromé společnosti, zkoušející hledat za pochodu nové finanční zdroje, přitažlivé látky, adaptabilní tvůrce. Už měl premiéru Tankový prapor, první film polistopadové éry natočený v soukromé produkci, a za ním následovaly další a další, jejichž tvůrci i producenti si zhusta poprvé na vlastní kůži měli možnost vyzkoušet slasti i strasti svobodného filmového podnikání. Počet ročně natočených filmů začal znovu stoupat, v polovině devadesátých let překročil dokonce hranici dvaceti titulů, aby se poté už natrvalo ustálil mezi patnácti a dvaceti celovečerními snímky za rok. Tato čísla ovšem nevypovídají nic o kvalitě českého filmu nové éry. Ta šla v gründerských časech celé společnosti zprvu až povážlivě často stranou, ať už z průhledné podbízivosti, bezelstné naivity, otevřeného kšeftmanství či jen špatně odhadnutých vlastních možností a schopností. Rychle se začalo ukazovat, že vedle prvořadého akcentu na scenáristickou přípravu (včetně obnovené role dramaturgického dialogu) a režisérskou originalitu i vedle profesionalismu všech technických složek výroby sehraje klíčovou roli osobnost producenta. Nikoli ovšem jako toho, kdo doposud jen víceméně organizoval proces vzniku díla, ale především jako toho, kdo stojí u samotného jeho zrodu, kdo dokonce často iniciuje jeho vznik a pomáhá mu na svět, kdo je schopen zajistit a zaštítit jeho výrobu finančně i morálně. A také toho, kdo myslí i na širší zájmy svého oboru: kdo je veden těmi nejlepšími tradicemi české kinematografie, kdo má za to, že svými vrcholky pomáhá rozvíjet českou kulturní identitu, a pro koho je jako kulturní statek tím nejpřirozenějším prostředkem společenského sebepoznávání a dialogu dovnitř i navenek. Zkusme následující výčet titulů z desetiletí obnoveného soukromého filmu číst výjimečně právě z tohoto hlediska. Možná užasneme, kolik je mezi nimi splasklých podnikatelských bublin, možná se zastydíme nad průhlednou vypočítavostí některých projektů, možná zalitujeme spálených křídel a nedoceněných záměrů. Český divák však svůj film miluje a neopouští, dovede ocenit práci, která má svého rozpoznatelného ducha, kontinuitu směřování, hodnotovou úroveň. Počet snímků takových vlastností se s léty spíše zvětšuje a stojí za nimi často opakovaně společnosti, které by bylo možné právem už označit za naději českého filmu. Zvláštní postavení mezi filmovými výrobci hraje přitom veřejnoprávní Česká televize, která se podpory české kinematografie ujala hned od svého vzniku v roce 1992 a od té doby stála ve vlastní produkci či v koprodukci s jinými firmami už za více než stovkou snímků. Vyplnila tak do jisté míry místo opuštěné státem. A právě stát by teď měl mimo jiné i tento fakt chápat jako výzvu k nové rozvaze o svém vztahu k české kinematografii. Za uplynulých deset let prokázala natolik svou životaschopnost, že jen naprostá neprozíravost by mohla ignorovat potřebu její další expanze, zejména také k divákům zahraničním. Český film dohnal ztracený čas, a teď je třeba myslet i na budoucnost. Jan Lukeš filmový publicista

9 CATCHING UP ON LOST TIME Czech film is nearly as old as moviemaking itself. In its history, however, periods recur in which it was forced, again and again, to seek out the broken thread of its development and frantically scramble to catch up with whatever it had missed. The 1990s and the first years of this century have been just such a time; a time of recalling what Czech film once knew, testing out what others have learned in the meantime, and of discovering America in the literal and the figurative sense a sense at once well-intentioned and ironic. It has been an era of undreamt of opportunities, unexpected discoveries, courageous decisions, risky enterprises, and of the adventurous uncovering of its own possibilities. One of these and it has proved crucial for further development was the renewal of private film production almost fifty years after the industry was nationalized in The spontaneous creative need to be liberated from the limits of a film industry both financed and controlled by the state led to the creation of the first private production companies prior to the disbanding of the state filmmaking monopoly. Even before the fall of the Communist regime in 1989, such companies began to fulfill their vision of an open pluralist society based on market principles. Thus, when state film production formally ended (according to statute no. 273/1993 Coll.), it in fact only put the legal touches on an already existing state of affairs. But it was a penniless state of freedom. The year before, the State Fund for the Support and Development of Czech Cinematography had been established, funded by a one crown contribution from each movie ticket sold in the Czech Republic, and from the sale of broadcast rights of Czech films from ; but these sources proved wholly insufficient. At the same time, the Czech film industry lost, through the privatization of Barrandov Film Studios, its traditional production locus; because of the Velvet Divorce (the separation from Slovakia) it was forced to forego a third of its former market. And under conditions of general social and economic transformation, it had to respond to changes in cultural preferences, social securities, and lifestyles. Moreover, after decades of self-imposed calm, a crushing confrontation with the torrential influx of foreign, mainly American, productions took place. The same occurred due to a sharp rise in the video market and the expansion of television broadcasting. The discussions that arose in light of these circumstances among filmmakers themselves and in conjunction with political representatives concerning the future of the Czech film industry were of an ambiguous character. Both sides definitively rejected film s propagandistic role, for very soon Czech politicians realized that in the modern audiovisual world television suited their purposes much better. On the other hand, right-wing oriented notions of financing film production without any state support caused a serious split among filmmakers themselves. Older filmmakers, above all, who laid emphasis on preserving the continuity of the domestic film industry as a part of the national cultural heritage, found themselves on the defensive, suspected of wanting to preserve outdated models.

10 But the 1960s, still the most successful period in Czech film history, provided an example of a viably functioning film industry, itself taking up even older, postwar (and pre Communist) models for its organization. If adopted creators, producers, and distributors might prevent the harmful commercialization of production that had characterized Czech prewar film. Unfortunately, in the initial transformation their fears were not heeded, and because many of them did not manage, nor perhaps want, to accept the new conditions, they often stood needlessly on the sidelines as the game developed. Things were played out in terms of marked contradictory realities. On the one hand, the sudden cutoff of state support led to a decline in production to only ten feature films in On the other, hurriedly founded private firms began to spontaneously take up the slack, quickly searching for new financial sources, attractive materials, and adaptable creators. On May 29, 1991 Tank Battalion premiered, the first post Velvet Revolution film privately produced. Many more films followed whose creators and producers, often for the first time in their lives, had the opportunity of tasting the pleasures and facing the problems of a free film business. The number of movies made yearly once again began to increase: in the mid nineties the number exceeding twenty titles, and then stabilized at between fifteen and twenty feature projects per year. Such numbers, of course, say nothing about the quality of Czech film in this new era. In the newly capitalist epoch, quality was all too often neglected due to obvious toadying, guilelessness, open wheeling and dealing, or badly judged possibilities and capabilities. It was quickly demonstrated that aside from an overriding accent on screenwriting preparations and directorial originality and on top of the professionalism of all technical elements producers would now play a key role. Not as had been hitherto (as an organizer of the creative process), but above all as one who often initiated the creation process and helped the film into the world, who was able to ensure and protect its production both financial and morally. A producer was now to be someone who thought about the wider interests of the field: one who followed the best traditions of the Czech film industry, who knew that its successes helped develop the Czech cultural identity, and one for whom the cultural estate was the most natural means of social self realization and internal and external dialogue. As an exception, let s try to read the following compilation of titles from the past decade of renewed private filmmaking from just this perspective. Perhaps we will be astonished at how many of them are flaccid entrepreneurial nothings, perhaps we will be embarrassed by the obvious self-interest of certain projects, perhaps we will regret the melted wings and unappreciated intentions. But Czech audiences love Czech film and have not forsaken it. They are capable of appreciating work of recognizable spirit, work that has continuity of purpose and that sets a certain standard. The number of such films increases year by year, produced by companies which by rights may be designated as the hope of Czech film. At the same time, Czech Television has a special place among film producers. Immediately after its inception in 1992 it began supporting the Czech film industry, and since that time has been behind the production or co-production of more than one hundred movies. Thus, to a certain extent it has taken up where the state left off. And now it is time for the state to accept a challenge: is it willing to reconsider its relationship to the Czech film industry? The preceding decade has only too well demonstrated the Czech film industry s viability, and thus only scandalous improvidence could ignore the need for further expansion, primarily with respect to foreign markets. Czech film has caught up on lost time, and now we ve got to think about its future. Jan Lukeš Film journalist

11

12 Diskopříběh č. 2 Discostory No Mí Pražané mi rozumějí My Praguers Understand Me 16 Slunce, seno, erotika Sun, Hay and Erotica 17 Tankový prapor Tank Battalion

13 DISKOPŘÍBĚH Č. 2 DISCOSTORY NO. 2 Druhý díl divácky úspěšné komedie obracející ústřední generační konflikt mezi otcem a dospívajícím synem z prvního dílu (1987) směrem ke svérázné životní krizi otce. Film určený především mladému publiku, s důrazem na chytlavou hudbu Michala Davida a oblíbené herce Rudolfa Hrušínského nejml. a Ladislava Potměšila. The sequel to a 1987 comedy. This time around the central generational conflict between a father and his teenage son has been inverted: now the father is having a life crisis. The movie is intended for younger audiences and highlights the catchy tunes of Michal David and the acting of Rudolf Hrušínský jr. and Ladislav Potměšil. REŽIE DIRECTOR Jaroslav Soukup SCÉNÁŘ SCREENWRITER Eduard Pergner, Jaroslav Soukup KAMERA DIRECTOR OF PHOTOGRAPHY Vladimír Smutný STŘIH EDITOR Ivana Kačírková ZVUK SOUND Jiří Hora PRODUCENT PRODUCER Milan Brabec, Jiří Ulrich HRAJÍ FEATURING Ladislav Potměšil, Rudolf Hrušínský nejml., Veronika Kánská, Eva Čížkovská, Jaroslava Stránská, Jaroslava Obermaierová, Oldřich Vlach, Pavel Nový VÝROBCE PRODUCTION COMPANY Renata Film STOPÁŽ RUNNING TIME 80 min PRODEJ SALES Filmexport Prague Distribution s.r.o. M. Cibulkové 34, Praha 4, Czech Republic tel.: (420) , fax: (420) , filmexport@volny.cz JAROSLAV SOUKUP (1946) 79 Drsná planina 82 Vítr v kapse 84 Láska z pasáže 86 Pěsti ve tmě 87 Diskopříběh 88 Kamarád do deště 89 Divoká srdce 91 Diskopříběh č Kamarád do deště II Příběh z Brooklynu 93 Svatba upírů 95 Byl jednou jeden polda 97 Byl jednou jeden polda II Major Maisner opět zasahuje 99 Byl jednou jeden polda III Major Maisner a tančící drak! 01 Jak ukrást Dagmaru 79 Rough Plateau 82 The Wind in My Pocket 84 Love in the Arcade 86 Fists in Darkness 87 Discostory 88 Friend for Every Weathermill 89 Wild Hearts 91 Discostory No Friend for Every Weathermill Brooklyn Story 93 Vampire Wedding 95 There Once Was a Cop I 97 There Once Was a Cop II 99 There Once Was a Cop III 01 Stealing Dagmar 1 4 Č E S K É F I L M Y K A T A L O G

14 MÍ PRAŽANÉ MI ROZUMĚJÍ MY PRAGUERS UNDERSTAND ME Stylizovaná variace Věry Chytilové na mozartovské téma s herci pražského Divadla Sklep v groteskním duchu traktuje téma umělecké svobody a společenského tlaku. Významným stylotvorným prvkem filmu je důsledná anachronická stylizace výpravy i specifický herecký styl mladých příslušníků Pražské pětky. A stylised variation on Mozart theme by Věra Chytilová with actors from Prague Theatre Sklep in grotesque way treats the theme of artistic freedom and society pressure. Significant stylistic feature of the film is a consistent anachronistic stylisation of setting and also the unique style of the young members of The Prague Five. REŽIE DIRECTOR Věra Chytilová SCÉNÁŘ SCREENWRITER Zdeněk Mahler, Věra Chytilová NÁMĚT STORY Věra Chytilová KAMERA DIRECTOR OF PHOTOGRAPHY Jaroslav Brabec STŘIH EDITOR Alois Fišárek ZVUK SOUND Jan Štorek HUDBA MUSIC W. A. Mozart, Miroslav Kořínek PRODUCENT PRODUCER Věra Laštuvková HRAJÍ FEATURING Milan Šteindler, Tereza Kučerová, Lenka Loubalová, Miroslav Mejzlík, Bronislav Poloczek, Miloš Kopecký, Tomáš Hanák, Otakáro Schmidt VÝROBCE PRODUCTION COMPANY KF a.s. STOPÁŽ RUNNING TIME 59 min PRODEJ SALES Krátký film, Kříženeckého nám. 1079, Praha 5, Czech Republic tel.: (420) , fax: (420) , polach@kratkyfilm.com VĚRA CHYTILOVÁ (1929) 63 O něčem jiném 65 Perličky na dně (spolurežie) 66 Sedmikrásky 69 Ovoce stromů rajských jíme 76 Hra o jablko 79 Panelstory aneb jak se rodí sídliště 81 Kalamita 83 Faunovo velmi pozdní odpoledne 84 Praha neklidné srdce Evropy 86 Vlčí bouda 87 Šašek a královna 88 Kopytem sem, kopytem tam 92 Dědictví aneb kurvahošigutentag 92 Mí Pražané mi rozumějí 98 Pasti, pasti, pastičky 01 Vyhnání z ráje 63 Something Different 65 Pearls in the Depth (codirector) 66 Daisies 69 We Eat the Fruit of the Trees of Paradise 76 Apple Game 79 Prefab Story 81 Calamity 83 The Very Late Afternoon of a Faun 84 Prague: The Restless Heart of Europe 86 Wolf s Lair 87 The Jester and the Queen 88 Tainted Horseplay 92 The Inheritance 92 My Praguers Understand Me 98 Traps 01 Expulsion from Paradise C Z E C H F I L M S C A T A L O G U E

15 SLUNCE, SENO, EROTIKA SUN, HAY AND EROTICA Třetí, závěrečný díl úspěšné série bláznivých lidových komedií Zdeňka Trošky. Děj filmů se odehrává v zemědělském družstvu v malé české vesnici, jehož zaběhlý řád je konfrontován se společenskými novinkami. V posledním díle to jsou nové polistopadové možnosti, především cestování do zahraničí a vpád chtivého erotismu. Film je sledem komických čísel během cesty českých zemědělců do Itálie a jejich italských kolegů do Čech. The third, concluding part of a successful sequel of crazy popular comedies by Zdeněk Troška. The plots of the films take place in a collective farm in a small Czech village, the set order of which is confronted with social news. In the last part these are the new opportunities after November 1989, especially travelling abroad and the invasion of lustful eroticism. The film is a sequence of comical numbers during a journey of Czech peasants to Italy and their Italian colleagues to the Czech Republic. REŽIE DIRECTOR Zdeněk Troška SCÉNÁŘ, NÁMĚT SCREENPLAY, STORY Petr Markov, Zdeněk Troška KAMERA DIRECTOR OF PHOTOGRAPHY Josef Hanuš STŘIH EDITOR Eva Bobková ZVUK SOUND Antonín Kravka HUDBA MUSIC Karel Vágner VEDOUCÍ VÝROBY PRODUCTION MANAGER Blažej Vráb HRAJÍ FEATURING Jaroslava Kretschmerová, Petra Pyžová, Oldřich Kaiser, Martin Dejdar, Helena Růžičková, Stanislav Tříska, Veronika Kánská, Broněk Černý, Valerie Kaplanová VÝROBCE PRODUCTION COMPANY National Film s.r.o., FS Barrandov STOPÁŽ RUNNING TIME 112 min ZDENĚK TROŠKA (1953) 80 Jak rodí chlap 83 Bota jménem Melichar 84 Slunce, seno, jahody 85 Poklad hraběte Chamaré 87 O princezně Jasněnce a létajícím ševci 89 Slunce, seno a pár facek 90 Zkouškové období 91 Slunce, seno, erotika 94 Princezna ze mlejna 99 Z pekla štěstí 00 Princezna ze mlejna 2 01 Z pekla štěstí 2 02 Andělská tvář 80 How a Man Gives Birth 83 A Shoe Named Melichar 84 Sun, Hay, Strawberries 85 Treasure of Count Chamaré 87 Princess Jasněnka and the Flying Cobbler 89 Sun, Hay and a Slap in the Face 90 Examination Period 91 Sun, Hay and Erotica 94 The Princess from the Mill 99 Helluva Good Luck 00 The Princess from the Mill 2 01 Helluva Good Luck 2 02 Angel Face PRODEJ SALES Ateliéry Bonton Zlín, a.s., Petrské náměstí 1, Praha 1, Czech Republic tel.: (420) , fax: (420) dan.ulrich@bonton.cz, Č E S K É F I L M Y K A T A L O G

16 TANKOVÝ PRAPOR TAN K BATTALION První český soukromý film od znárodnění české kinematografie v roce 1945 vznikl v produkci firmy Bonton podle stejnojmenné knihy Josefa Škvoreckého a využil její komerční potenciál. V padesátých letech se odehrává příběh vojáka Dannyho Smiřického a jeho kamarádů z posádky, kteří si zpříjemňují absurdní životní zkušenost drsným humorem a erotickými dobrodružstvími. Tankový prapor režiséra Víta Olmera byl divácky nejúspěšnějším filmem devadesátých let. The first independent Czech movie following the nationalization of the Czech film industry in This Bonton production of the Josef Škvorecký s novel of the same name emphasizes its commercially powerful motifs. Set in the fifties, the story of soldier Danny Smiřický and his friends from the base takes place in an era when the absurdity of life was lightened by coarse humor and erotic adventures. Director Vít Olmer s Tank Battalion was the most popular Czech film of the 1990s. REŽIE DIRECTOR Vít Olmer SCÉNÁŘ SCREENWRITER Radek John, Vít Olmer KAMERA DIRECTOR OF PHOTOGRAPHY Jan Malíř STŘIH EDITOR Ivana Kačírková ZVUK SOUND Zbyněk Mikulík VÝKONNÝ PRODUCENT EXECUTIVE PRODUCER Jiří Ježek HRAJÍ FEATURING Lukáš Vaculík, Roman Skamene, Simona Chytrová, Vítězslav Jandák, Miroslav Donutil, Ivana Velichová VÍT OLMER (1942) 80 Sonáta pro Zrzku 81 Skleněný dům 84 Co je vám, doktore? 85 Jako jed 86 Antonyho šance 87 Bony a klid 90 Ta naše písnička česká 2 91 Tankový prapor 93 Nahota na prodej 94 Ještě větší blbec, než jsme doufali 95 Playgirls 95 Playgirls 2 80 Sonata for a Red haired Girl 81 A House of Glass 84 What s Up Doc? 85 Just as Poison 86 Antony s Chance 87 Bony and Quiet 90 That Czech Song of Ours II 91 Tank Battalion 93 Nakedness for Sale 94 A Bigger Idiot than We Thought 95 Playgirls 95 Playgirls 2 VÝROBCE PRODUCTION COMPANY Bonton a.s. STOPÁŽ RUNNING TIME 83 min PRODEJ SALES Ateliéry Bonton Zlín, a.s., Petrské náměstí 1, Praha 1, Czech Republic tel.: (420) , fax: (420) dan.ulrich@bonton.cz, C Z E C H F I L M S C A T A L O G U E

17 1991 TOP 10 V ČESKÝCH KINECH CZECH CINEMAS TOP 10 Pořadí Český název Původní název Země Premiéra Návštěvnost Tržby/Kč Rank Czech Title Orginal Title Country Release Admissions Box Office/CZK 1 Tankový prapor Tankový prapor CZ Slunce, seno, erotika Slunce, seno, erotika CZ Ježíš Jesus US Hvězdné války Star Wars US Discopříběh č.2 Discopříběh č.2 CZ Valmont Valmont FR Krotitelé duchů II Ghostbusters II US Predátor Predator US Vetřelci Aliens US Tanec s vlky Dancing With Wolves US TOP 5 ČESKÝCH FILMŮ CZECH FILMS TOP 5 Pořadí Český název Režisér Země Premiéra Návštěvnost Tržby/Kč Rank Czech Title Director Country Release Admissions Box Office/CZK 1 Tankový prapor Vít Olmer CZ Slunce, seno, erotika Zdeněk Troška CZ Discopříběh č.2 Jaroslav Soukup CZ Obecná škola Jan Svěrák CZ V žáru královské lásky Jan Němec CZ Počet diváků Total Admissions Hrubé tržby Total Box Office Kč USD Počet představení Number of Shows Průměrné vstupné Average Ticket Price 10,80 Kč 0,37 USD Počet sálů Number of Screens Počet multiplexů Number of Multiplexes 0 Průměrná měsíční mzda Average Monthly Wage Kč 129 USD Míra inflace Inflation Rate 56,6 % Kurz dolaru USD Exchange Rate 1 USD = 29,49 Kč