Vážení čtenáři a příznivci Originálního pražského synkopického orchestru,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vážení čtenáři a příznivci Originálního pražského synkopického orchestru,"

Transkript

1 Vážení čtenáři a příznivci Originálního pražského synkopického orchestru, po 37 letech existence tohoto vynikajícího a jedinečného hudebního tělesa se odehrává významná událost. Vzniká kruh přátel a otevírá se stálá scéna v dobovém sále casa gelmi v korunní ulici na Vinohradech. představou všech zainteresovaných je, že se pod jednou střechou budou dít kulturní akce širokého rozsahu, související s dobou dvacátých a třicátých let minulého století koncerty, taneční večery, výuka dobové interpretace, besedy, setkání, projekce filmů, přehrávání unikátních gramofonových nahrávek, literární večery, semináře o dobové technice (letectví či automobilismu) a mnoho dalších doposud takto nikde nesoustředěných programů. V prvním čísle casa gelmi revue Zpravodaje kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru Vám přinášíme to, co by měla revue obsahovat, tedy rozhovory. rozhovory s tvůrci nového projektu, ale také s těmi, kdož budou na stálé scéně v sále casa gelmi pravidelně účinkovat. prostřednictvím dialogů jsme se snažili Vám co nejvíce přiblížit současné a budoucí záměry kruhu přátel a aktuální i připravované počiny. V dalších číslech budeme naplňovat rubriky výše zmíněných odvětví. Budete se moci dočíst zajímavosti z oblasti dobové hudby, techniky či literatury. chceme předkládat unikátní materiál slovní i obrazový, pro což je tato tiskovina doslova ideální. nechť je tedy zahájena saisona dosud nevídaného zaměření a obsahu. nechť si v této saisoně najde každý něco zajímavého a nechť tento list je informátorem o veškerém dění ve stálé scéně kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru. RADEK ŽITNÝ

2 Rozhovor Petrem Bláhou, ředitelem a producentem sálu Casa Gelmi pro Bulletin Casa Gelmi Revue Na půdě scény MÁJ Praha, Korunní ulice 30, středa 16. března S panem Petrem Bláhou jsme se sešli nad architektonickými plány budovy na Korunní ulici č. 30 z let 1895 a 1927 a fotografiemi z rekonstrukce, která probíhala před třinácti lety. Jak jste se stal ředitelem Casa Gelmi? Vyhrál jste výběrové řízení? Ale kdepak (smích), byla to neuvěřitelná náhoda a jak se tak říká, dostal jsem se k tomu jako slepý k houslím. Moje žena od roku 1995 pracovala jako tlumočnice z italského jazyka a v roce 1996 jí oslovila pracovnice italské ambasády, zda by se neujala paní Loretty Gelmi, která v Praze hledá nemovitost pro svoje podnikatelské záměry. A já jim pomáhal jako technický konzultant. Celý rok jsme já, moje žena, paní Gelmi a její kamarádka, architektka Roberta Colombelli, hledali vhodnou nemovitost, až jsme jednoho dne narazili na činžovní dům s bývalým divadelním sálem v Korunní ulici na pražských Vinohradech a již při první návštěvě bylo jasné, že jsme konečně našli. Proč jste se vlastně pustili do rekonstrukce sálu, který měl ještě v roce 1997 úplně jiné využití než dnes? Prostory byly v dost dezolátním stavu a dvě majitelky, které zdědily nemovitost v restituci, pro ní neměly využití ani žádné plány do budoucna. Založili jsme firmu Bergamaska s. r. o., která se stala majitelem nemovitosti a paní Gelmi, která pochází z rodiny v Itálii již po několik generací úspěšně obchodující s bytovým textilem, vypracovala projekt ojedinělé prodejny se sortimentem, ke kterému měla tak blízko. Než se tak mohlo stát, přišla na řadu rekonstrukce nejen celého divadelního sálu, ale i všech přilehlých skladů, kanceláří, chodeb i schodiš. 2 A protože paní architektka Colombelli i moje žena milují meziválečnou architekturu, bylo jasné, že celá obnova bude provedena v hlubokém respektu k původnímu záměru restauratéra Františka Nejedlého, který zadal v roce 1927 vídeňskému architektovi, Stivu Vackovi, rozšíření činžovního domu o divadelní sál, pro který využili nezastavěnou plochu dvora. Tady si dovolím malou odbočku Stivo Vacek mimo jiné projektoval i známější budovu než je ta naše, a to dnešní sídlo finančního úřadu ve Štěpánské ulici číslo 28. Pokud tomu tedy správně rozumím, prvotním záměrem nebylo provozování sálu pro kulturní a společenské akce? Ano, rozumíte tomu správně. Celková rekonstrukce sice respektovala původní účel, ale na celé ploše sálu i balkonu vznikla prodejna bytového textilu, která byla slavnostně otevřena 28. října roku Jenomže se ukázalo, že tento vizionářský plán příliš předběhl svou dobu. A tak v roce 2002 padlo rozhodnutí, že poslechneme plány prvního majitele. Došlo tedy na zrušení prodejny a bez nutnosti dalších úprav jsme začali sál provozovat jako kulturně-společenský prostor. Paní Gelmi upnula svoje síly do dalších obchodních aktivit a moje žena odešla v roce 2006 na mateřskou dovolenou. A mně připadla role ředitele a producenta, kterou zastávám dodnes. A jsou ještě další důvody, které vás k tomuto prostoru připoutávají? Jsem tu někdy připoután doslova otrocky až do brzkých ranních hodin, protože je mnohdy

3 potřeba dohlédnout na hladký průběh akce. Ale jinak mi má práce připravuje příjemná překvapení, hlavně ve vztahu k historii našeho sálu. Například v dětství jsem měl velmi rád loutkové postavy Jiřího Trnky a ploškové večerníčky. Jsem velmi rád, že se dnes se svým synem mohu znovu podívat třeba na Pohádky o mašinkách, které vznikly v trikovém studiu ČST, které sídlilo v našich dnešních prostorách. A mnozí si jistě vzpomenou na reklamní znělku s panem Vajíčko, která vznikla ve Studiu reklamního vysílání se sídlem opět v našich prostorách. Kdo ještě mimo ČST v minulosti prostory využíval? Jakoby magickým kruhem se te vracíme vlastně k původnímu účelu sálu, a to byl hudebně-kavárenský prostor určený pro setkávání kosmopolitního publika. Účinkující ovlivnění různými evropskými kulturami potažmo i těmi zaoceánskými zde tvořili tak trošku neoficiální druh kulturního a sociálního prostředí. A osobnosti? Myslíte na začínajícího Karla Gotta, který zde spolu s bratry Jiřím a Ladislavem Štaidlovými založili svoje divadlo Apollo a nebo Karla Hálu, Yvonne Přenosilovou či Pavlínu Filipovskou? Všeobecně. Z ČT k nám občas zavítají pamětníci, kteří zde pracovali, jako například pan kameraman Roman Rezek, který má hodně informací o minulosti tohoto místa na Od r zde působilo Malé avantgardní jeviště, MAJ. Třikrát týdně se hrálo divadlo pro dospělé a o víkendech pohádky pro děti, většinou autorské režie pana Františka Mikeše. Vlastně jim tehdejší mocní moc avantgardy nedopřáli, a proto museli prodloužit A, a z názvu byl až romanticky nebo propagandisticky poetický Máj. Název se ale vžil silou svých osobností tak, že ochotnické divadlo pod tímto názvem funguje v Praze dodnes. A co se bude odehrávat ve zdech Casa Gelmi nyní? 3 No, nechme se překvapit... A pokud nám vyjde třeba i jen desetina z plánů, které máme, nebudu to považovat za neúspěch. Nadační fond Veselý senior měl tak trošku podíl na našem setkání s panem Pavlem Klikarem a ten, po dlouhé době hledání, našel scénu pro svůj projekt Early Jazz Paradise, která podle něj akusticky a podle všeho i společensky vyhovuje kvalitnímu prostoru pro sociální kulturu. Děkuji Vám za rozhovor. Já vám též děkuji za rozhovor a za to, že jsme si mohli popovídat o věcech, které se už tak trochu staly mým druhým já. Jedna otázka Pavlu Klikarovi, dramaturgovi Stálé scény Early jazz paradise Jaké bude vstupné na pořady v Casa Gelmi? Když jsem v roce 1969 poprvé navštívil koncert The Jazz Fiddlers v pražské Malostranské besedě, vstupenka mne stála 3 Kč. To by se mně samozřejmě líbilo i dnes... Ale bohužel to jaksi není možné. Takže... kolik bude stát? Hmm. Třeba 30 korun jako u doktora? Nebo trošku víc? Mně osobně jde celý život o to, dělat co nejkvalitnější kulturu, ale za přijatelné vstupné. Usilujeme o to, aby cena vstupenky nebyla tím, co zabrání publiku navštěvovat naše programy opakovaně nebo pravidelně. Snažíme se získat prostředky na provoz sálu a produkce tak, abychom mohli publiku v této věci vyjít maximálně vstříc.

4 Rozhovor s vedoucím Diskografické sekce a místopředsedou Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru panem Antonínem Zezulou. Miluji Originální pražský synkopický orchestr od prvního okamžiku... Ve čtvrtek 26. března 2011 jsme si povídali o sbírce unikátních nahrávek, o Kruhu přátel a také jeho budoucích plánech. Můžete prosím stručně charakterizovat svůj životaběh? 4 Protože jsem byl panem Pavlem Klikarem nominován pro práci v diskografické sekci jakožto přespolní (bydlím ve Velkém Meziříčí na Českomoravské vysočině), cítím povinnost se Pražanům alespoň stručně představit. Jsem ročník 1947, tedy celkem čerstvý důchodce, a od vysokoškolských studií na elektrotechnické fakultě VUT až do důchodu jsem pracoval v Brně jako elektrotechnik. Vážný zájem o klasický jazz 20. a 30. let mne ale ovládá už více než 50 roků (tedy od útlého dětství ), v posledních dekádách jsem nashromáždil celkem slušný soukromý archiv historických snímků (cca ) a hodnotných originálních jazzových publikací. Ve svém bydlišti vedu pro místní jazzové nadšence z moravského venkova od r neformální sdružení Classic Jazz Club, pro který každý měsíc připravuji poslechové večery o jazzových mistrech minulosti. Právě vzájemná výměna nahrávek a komunikace s panem Klikarem o milovaném žánru byly asi důvodem jeho důvěry, kterou mi projevil a které si velmi vážím. Kdy a za jakých okolností jste se seznámil s Pavlem Klikarem? Jaký máte názor na jeho celoživotní činnost? Ten prvotní kontakt byl logicky on na jevišti, já (nadšený) posluchač v hledišti. Osobně jsem poprvé pana Klikara viděl na brněnském koncertu Classic Jazz Collegia s Wild Bill Davisonem v roce 1976 (tehdy pan Klikar hrál na piano). Jen o něco později kouzelně vstoupil na naši scénu OPSO a každý hned poznal: toto je naprosto unikátní přístup ke starému jazzu. Po jednom koncertu jsem měl to štěstí vyjádřit v kruhu příznivců svůj obdiv orchestru, a poznal jsem tak i vlídnou povahu pana Klikara, který je ochoten se s každým upřímným jazzovým nadšencem ba-

5 vit. Pak došlo na první výměny nahrávek (vzpomínám jak jsem byl tehdy pyšný, že jsem byl schopen jako pouhý amatér nabídnout i věci pro něho tehdy nové). No a naše spolupráce zintenzivnila v posledních letech (jsem rád, že jsem mu mohl např. poskytnout i mnohé nahrávky, které mu zničila pražská povodeň), přibyly též telefonické diskuse o obskurních umělcích, výměna biografických článků atd. Celoživotní umělecká a publicistická činnost pana Klikara (kdo u nás zná lépe jazzové mistry 20. let? viz např. jím zpracované kapitoly v Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby ) je unikátní a naprosto obdivuhodná. Fascinující je jeho záběr od barokní hudby po klasický jazz i interpretační virtuozita (trubka, piano, varhany), aranžérské schopnosti. V přístupu, který v celoevropském (nebojím se říci celosvětovém) měřítku přinesl do hraní klasického jazzu (studium a používání nástrojů vyrobených ve 20. letech, nahrávací studiová technika, optimální akustické prostředí atd.), prostě nemá konkurenci. Jaký máte vztah k originálnímu pražskému synkopickému orchestru z pohledu posluchače? Abych neunavoval dalšími chvalozpěvy: miluji ho od prvního okamžiku. Je to prostě skvostné dítko svého otce zakladatele. A jako Moravákovi mi dovolte pokus o rádoby humornou definici: Originální pražský synkopický orchestr je ten nejlíbeznější produkt pragocentrismu. Tatáž podpora pro Early Jazz Academy po jejím rozjezdu (příprava zvukových materiálů orientovaných na výuku, diskografická a biografická data). Tato činnost již byla předběžně diskutována s panem Klikarem. Průběžné doplňování a zkvalitňování archivu spravovaného Kruhem přátel Originálního pražského synkopického orchestru (výměna, nákupy, stahování z volných internetových archivů atd.). Orientace na nejkvalitnější reedice (se zvukovými standardy, které nastolil guru zvukových restaurátorů John R. T. Davies a jeho žáci). S předchozím bodem souvisí i navazování kontaktů (domácích i zahraničních: soukromí sběratelé i instituce). V této souvislosti prosím vážné sběratele z ČR o laskavý kontakt, pokud jsou ochotni se na těchto aktivitách podílet. Při zahraničních kontaktech je dohodnuta spolupráce s Mezinárodní sekcí Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru (pan Luboš Zajíček). Protože sdílená radost je dvojnásobná radost, chceme těm milovníkům klasického jazzu kteří nemají vlastní rozsáhlejší sbírky umožnit těšit se z originálních historických snímků, které jsou dnes již těžko či vůbec nedostupné, a to za minimální finanční náklady. O tom se zmíním v rámci následující otázky. V nově vzniklém Kruhu přátel originálního pražského synkopického orchestru máte funkci místopředsedy. Můžete charakterizovat své záměry? Jakou máte představu ohledně činnosti tohoto sdružení do budoucna? V první fázi rozjezdu Kruhu přátel Originálního pražskýého synkopického orchestru bych chtěl stručně informovat alespoň o základních tématech, kterým se diskografická sekce chce věnovat: Maximální podpora aktivních hudebníků Originálního pražského synkopického orchestru oskytováním kvalitního historického zvukového materiálu a spolehlivých diskografických dat pro jejich studium i vlastní práci. 5

6 Černošský orchestr The Missourians v newyorském Savoy Ballroom v roce Jste také odpovědným členem za tzv. Diskografickou sekci. Jakým způsobem budete prezentovat nahrávky na veřejnosti? 6 Pokračuji vlastně v tématu z předchozího bodu: pro řádné členy Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru(nezisková organizace) chceme po provedení definitivní právní analýzy ohledně autorských práv zavést výhodnou možnost poskytování historických snímků ve formě CDs (disk + diskografická data) za pouhou úhradu záznamového materiálu a nutné vynaložené práce. Cílová cena za takto odlehčené CD, pouze v papírovém obalu a s diskografickou textovou vložkou, by byla do cca 100 Kč. Orientační seznam interpretů a orchestrů, které by byly z archivu Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestrudostupné, jsou uvedeny v dalším přiloženém textovém souboru. Jde o desetitisíce snímků dnes mnohdy už komerčně nedostupných, téměř o celý zlatý fond jazzu a hot dance music 20. a 30. let (viz např. diskografie Briana Rusta Jazz Records a American Dance Bands U mnoha interpretů jde vesměs o naprosto kompletní a chronologicky řazené nahrávky. Pokud jde o prezentaci nahrávek formou poslechových pořadů v Casa Gelmi, spoléháme hlavně na tak renomované hudebníky a popularizátory jazzu jako je např. pan Luboš Zajíček (ten zahajuje již v dubnu cyklus Báječní Italové v americkém jazzu ). On má samozřejmě vlastní rozsáhlý archiv, již jsme ale předběžně hovořili i o možné podpoře ze strany diskografické sekce. Máte ve sbírce nahrávek nějaké skutečné rarity? Protože pýcha předchází pád, jsem v tomto ohledu dost skromný. Ideální stav pro sběratele by byly regály napěchované desítkami tisíc šelakových originálních desek 78 ot/min. To je však pouhý sen i v dnešních USA. Vlivem pozdějšího příchodu na svět i geografické polohy jsem odkázán, jako většina sběratelů, na reedice vydané na LPs a CDs. I tak však, co se hudebního obsahu týká, lze u mne nalézt vzácnosti (přepisy na CDs ze vzácných standardek od zahraničních sběratelů), snímky komerčně nikdy nevydané (tzv. Test pressings), nebo teprve nedávno nalezené tejky které nejsou uvedeny v nejlepších diskografiích atd. Hodně si cením i edice kompletních nahrávek Duke Ellingtona pro společnost VIC- TOR, kterou RCA (VICTOR) vydala pouze pro členy Společnosti Duke Ellingtona u příležitosti konference ke 100. výročí jeho narození (1999 ve Washingtonu, D.C.), kde opět vyplavaly z archivů další dosud nevydané snímky. Přiznám se, že si vyrábím i vlastní CDs. Nejpozoruhodnějším ziskem z poslední doby je

7 unikátní projekt klubu sběratelů v USA Royal Blue Ltd. CD přepisy standardek podle značek (např. COLUMBIA, VICTOR, BRUN- SWICK, VOCALION atd.) seřazených podle katalogových firemních čísel. Jde o více než 200 CDs. Od amerických kolegů jsme tento poklad zakoupili sdruženými prostředky společně s panem Klikarem a panem Dr. Pavlem Pitrou. Myslíte si, že nový projekt stálé scény Kruhu přátel opso může oslovit také mladou generaci? Jsem realista, ale i mírný optimista. Pouhá příslušnost k určité generaci striktně nedeterminuje mnozí moji vrstevníci i já sám jsme prožívali mládí ve vrcholné éře Beatles, Rolling Stones atd. v 60. letech, a přesto jsme si nejvíc zamilovali klasický jazz, který se hrál dvacet a více roků před našim narozením... Navíc si myslím, že ta přemýšlivější část mladé generace je znechucena povrchností a mnohdy vulgaritou současného show businessu. V čem podle Vás tkví přitažlivost kultury dvacátých let? Pro mne je to jednoznačně kombinace ducha starých dobrých časů zděděného z přelomu 19. a 20. století ( art nouveau ) s ohromnou společenskou, kulturní, vědeckou a technickou dynamikou a konjukturou období po 1. světové válce. Navíc i optimismu (bohužel následně brutálně zklamaného) pramenícího z víry, že hrůzy války se už nikdy nemohou opakovat. Děkuji mnohokrát za vaše odpovědi. RADEK ŽITNý kdo je nadán hudebně? Za nejdůležitější příznaky hudebního nadání se považuje rytmický cit, hudební sluch a paměť, citová vnímavost a svérázná produktivita. V tom, že tyto schopnosti se přibližně neodvisle dědí, spočívá zkušenost, že vystupují ve všemožných kombinacích. Posouzením s tohoto hlediska nabýváme teprve přehled o rozmanitých druzích hudebního nadání. Ovšem, že pro vlastní hudební činnost mají význam ještě rozmanité jiné vlastnosti, bez nichž i nejlepší hu- dební nadání nemůže se uplatniti; uvésti možno např. tvar a zručnost ruky pro hru na klavír nebo housle, rychlost přehledu, hlasová způsobilost pro zpěv a pod. V naší praxi životní se ovšem často tážeme s jiného hlediska: jakých vloh je potřebí pro jednotlivé druhy hudební činnosti, ať již se jedná o jisté nástroje nebo o způsobilost hráti z paměti (pro určité povolání), 0 schopnost obrazotvornosti, improvisace nebo zvlášť o schopnost dirigentskou. Aby hra nebo zpěv mnohých osob tak byly vedeny a vychovány, aby vše vedlo k úspěchu značné umělecké hodnoty, k tomu je za- potřebí velkého bohatství znalostí a zkušeností na straně vedoucího a kromě již dotčených nadání na straně vedeného také mnoho jiných vlastností čistě lidské povahy: trpělivosti, vytrvalosti, energie, odhodlání, pevné vůle a konečně umění obcovati s lidmi. Lze z toho pochopiti, proč jsou tak vzácni skuteční umělci a velcí dirigenti, byť bychom zde již i opouštěli půdu vlastních hudebních vloh a obraceli pozornost k jiným stránkám lidské bytosti. Časopis Šťastný domov, ročník XXII. z roku

8 The Wolverine Orchestra v Cinderella Ballroom v NewYorku v roce Kornetista Bix Beiderbecke sedící první zprava. Anekdoty z let dvacátých aneb Čemu se smáli čtenáři v dubnu roku 1920? Obnovení starých velikonočních zvyků. Ve státě Ohio, kde při posledních volbách vesměs zvoleny byly ženy do parlamentu, přijat byl zákon proti mužské nevěře. Zajímavým je paragraf 18, dle něhož všichni muži, kteří během roku oklamali své milenky, budou na Velký pátek hromadně upáleni, čímž se obnoví krásný velikonoční zvyk pálení Jidášů. Bestiálního činu dopustil se zde právě jistý Innocenc Kabrioli, 21 roků starý, soukromý úředník, politicky řádně organizovaný. Mladý zpustlík zavraždil svou vlastní matku proto, že ho neporodila o měsíc dříve. Bylo mu totiž 21 roků až v únoru, čímž ztratil pro toto období hlasovací právo. Následování hodno. Vzácný příklad obětavé lásky k umění a zvláště k umělcům podal zde právě náš slavný spisovatel X. Vzorný tento charakter pozoroval už delší dobu, jak následkem zastavení stepního ruchu ocitli se sochaři takřka bez zaměstnání. Trápilo se velice toto zlaté srdce našeho duševního velikána a tu jednoho dne odhodlal se k činu, který na věky zůstane zaznamenán v dějinách dobročinnosti. Slavný spisovatel uzavřel se ve své pracovně, napsal dopis, v němž oznamuje, že se rozhodl odejíti z tohoto světa, aby pomohl aspoň poněkud ubohým sochařům, jimž poskytnut bude výdělek při budování jeho pomníku. Na to třeskla rána a obětavé srdce přestalo tlouci. 8

9 KRUH PŘÁTEL Originálního pražského synkopického orchestru občanské sdružení pro podporu a rozvoj jazzové a populární hudby 20. a 30. let Činnost sdružení je podle odbornosti rozdělena do jednotlivých sekcí: 1. Sekce diskografická pod vedením Antonína Zezuly z Velkého Meziříčí sdružuje sběratele historických gramofonových a fonografových nahrávek viz rozhovor s Antonínem Zezulou. 2. Sekce taneční se bude snažit o obnovení znalosti a kultivaci dobových společenských tanců z období z období první republiky. 3. Sekce hudebnická bude sdružovat a vzájemně seznamovat všechny ty, kteří chtěji raný jazz a swing dělat aktivně na stylově poučené úrovni. Brzy budeme moci nabídnout burzu hudebníků a hudebních nástrojů, aby bylo možno lépe doplňovat, případně zakládat orchestry. Budeme poskytovat i metodickou pomoc. 4. Sekce mladých bude sdružovat nejmladší adepty starého jazzu z Čech, Evropy i ze zámoří. 5. Early jazz Academy pod záštitou Pavla Klikara, Luboš Zajíčka a Juraje Bartoše Poprvé na světě bude zábavnou a nestresující formou pomocí mistrovských seminářů a disputací (i za přítomnosti publika) zprostředkováno vyučování nejjemnějších nuancí umění stylové interpretace jazzové, bluesové a taneční hudby 20.a 30. let. Lektorskou účast přislíbila řada předních osobností naší stylové jazzové scény. 6. Mezinárodní sekce Luboš Zajíček Sekce bude shromažďovat, evidovat a kontaktovat nejvýraznější osobnosti, ansámbly a instituce příslušného zaměření z Evropy i ze zámoří. 7. Sekce organologická umožňující získávání a výměnu historických hudebních nástrojů nutných ke stylové interpretaci 8. Early jazz festival Prague 9. hudebně-publicistická sekce založila a vydává časopis Casa Gelmi revue a vynasnaží dělat i všechno proto, aby se tato krásná hudba a doba, ve které vznikla, častěji objevovala v rozhlase, v televizi a získala větší mediální prestiž. 10. filmová sekce předsedkyně Lenka Mitášová, místpředseda Antonín Zezula Cílem sdružení je umožnit všem lidem s hlubokým zájmem o hudbu či jiné kulturní a životně stylové aspekty 20. a 30. let využít fundované a živé centrum, kde by své zájmy mohli v plné míře naplnit a rozvinout. 11. sekce módy 20. a 30. let a životního stylu Všichni, kdo nám chtějí v těchto úkolech pomoci a chtějí se zapojit do práce našich sekcí či jiné založit prosíme, aby nás neprodleně kontaktovali.

10 Rozhovor s Lubošem Zajíčkem o rozhlasovém pořadu Jazzofon, kornetech a novém životě starého jazzu. Moje první trumpeta se ke mně vrátila Je patnáctého března 2011 vytáčím telefonní číslo Luboše Zajíčka, známého kornetisty, kapelníka a autora dlouholetého úspěšného rozhlasového pořadu Jazzofon Můžete prosím popsat svoji současnou hudební i nehudební činnost? Je všeobecně známo, že připravujete v Českém rozhlase pořad Jazzofon. Řadu let jste spolupracoval s Pavlem Smetáčkem, jste umělecký vedoucí souboru Classic Jazz Collegium Vzhledem k tomu, že už jsem v poměrně pokročilém věku, tak moje činnost aktivního hudebníka je trochu omezenější než před lety. Ale snažím se pořád hrát, nějakým způsobem se snažím uplatnit, což mě těší a posiluje na duši. Kromě té trošky aktivního hraní se věnuji hudební, respektive jazzové historii. V tom se, mírně řečeno, poznávám a čím více se tomu věnuji, tím jsem do toho zapletenější. Připravuji pořad Jazzofon a také promýšlím, co by ode mě Pavel Klikar a Robert Radosta chtěli tedy přibližovat, či lépe řečeno oživovat tuhle muziku na veřejnosti. Moje úloha bude zřejmě zpočátku oživovat tuto hudbu pro starší generaci, tedy pro generaci mých vrstevníků, takže tato záležitost je mi velice blízká Ale já se stále snažím přátelit s mladou generací, dobře spolu vycházíme, a cítím se tak velice dobře. Jaký máte názor na celoživotní činnost Pavla Klikara a Originálního pražského synkopického orchestru? 10 Já jsem s Pavlem Klikarem v době jeho mládí velmi úzce spolupracoval, jelikož hrál v mé kapele v Classic Jazz Collegiu na piano a velmi rád na to vzpomínám, protože jak byl tehdy mladičký muzikant 18 let a později o trochu starší tak už byl nesmírně vyzrálou osobností. Pomáhal nám, když jsme nahrávali s Billem Davisonem, což byl legendární americký kornetista, nebo s Bennym Watersem, to byl černý muzikant-saxofonista a taktéž neuvěřitelná persona. Pak jsme spolu poměrně dost nahrávali. Přímo můj názor na Pavla nechci přímo používat to slovo geniální, ale myslím si, že na něj to platí a sedí a je to neuvěřitelný člověk a neuvěřitelný muzikant; a i rozsah jeho působnosti před tím smekám klobouk a hloubka jeho znalostí a vůbec toho zanícení pro tuhle muziku, tak to u nás snad nemá vůbec obdoby. To je můj názor na něj. Pavel mi bude možná oponovat, ale já to takhle beru a cítím. Máte nějaké veselé vzpomínky příhody z natáčení s Classic Jazz Collegiem a s Pavlem Smetáčkem? No, skutečně, těch příhod, nebo veselých příběhů je mnoho. Při natáčení by se dalo vzpomenout na řadu věcí, ale je toho skutečně mnoho. Vše vznikalo spontánně, ale pro mě jedna z největších příhod bylo, když jsem s Classic Jazz Collegiem byl na koncertním turné po Španělsku. Po koncertě jsme spokojeně odešli do hotelu a tam bylo pár hochů, kteří narozdíl ode mě kouřili. Sedli si tam na takové galerii, tam se ještě otevřela láhev vína a já jsem si šel přisednout. Jelikož se mnou obvykle bydlel kolega Mirek Klimeš-banjista. Ten měl onu nevděčnou úlohu, že

11 musel řídit au ák, takže chodíval spořádaně večer spát, aby si odpočinul na druhý den Španělsko je ohromná země, přejezdy tam jsou běžně mnohasetkilometrové Mirek Klimeš věděl, že přijdu časem do pokoje, takže tam nechal rozsvícenou lampičku, abych se tam o nic nepřizabil. Když jsme dopovídali, nějakou tu sklenku jsme vypili, tak jsem se vrátil do pokoje Bylo bohužel už zhasnuto, tak jsem si říkal: Musím potichounku, abych Mirka nevzbudil. Zalezl jsem do postele a spokojeně jsem usnul. Ráno jsem se vzbudil, a te si představte, že v posteli vedle neležel Mirek Klimeš, ale mně naprosto cizí muž! Měl brýle položené na nočním stolku. Tak jsem říkal Te ho vzbudím a vysvětlím mu, co se stalo, protože já když už se v nějaké posteli vyspím, tak ona postel je neuvěřitelně zválená, jako kdybych tam spal třeba půl roku, nebo jak bych to přiblížil. Takže to nijak zamaskovat nešlo. Pak jsem si říkal: No, tak ten člověk zřejmě dobře spí, tak se zkusím vytratit, podle hesla kdo uteče-vyhraje. Mně se to podařilo, vrátil jsem se k sobě do pokoje, což bylo o jeden pokoj blíže k té galerii, kde jsme seděli. Lampička pořád ještě svítila, Mirek také spal, tak jsem zalezl do postele, ještě hodinku jsem spal. Když jsme se vzbudili a vyprávěl jsem Mirkovi tu příhodu, že jsem se tedy vrátil do pokoje až hodně nad ránem a velmi dobře vyspalý, ovšem ta hrůza ve mně byla strašlivá. Mirek, ten z toho měl málem smrt, válel se v posteli smíchy. Pak jsme šli na snídani, bylo to ve městě Huesca, a to si vzpomínám, na to nemůžu do smrti zapomenout o dva nebo tři stoly vedle seděl u snídaně onen muž, byl zamračený, ale možná, že nejen kvůli tomu, že tam u něj někdo spal, ale možná měl i nějaké jiné starosti, protože jak se ukázalo, tak to byl trenér španělského dívčího házenkářského družstva, které se tam tehdy zúčastnilo evropského turnaje. Takže takhle jsem si užil a samozřejmě jsem tím bavil všechny. Nad touhle historkou jsme se váleli smíchy celý zájezd a ještě dlouho poté. Vzpomenete si na nejzajímavější (ve smyslu kladném i záporném) prostředí, kde jste vystupoval? To jste mě malinko zaskočil, protože já jsem hrál na tolika místech po světě, že vybrat si jedno takové stěžejní místo, bude obtížné. Ale velice rád vzpomínám na koncerty v divadle v Seville. 11 Tam jsme vystupovali několikrát, třeba po třech letech, po pěti letech. Jednak tam byla úžasná atmosféra, nesmírně vděčné publikum a k tomu skvělá akustika. Takže na to vzpomínám opravdu nesmírně rád. Jste znám též jako aranžér. Která skladba byla pro Vás největším oříškem? No, Pavel Klikar nebo Joska Rejman, ten už je v jazzovém nebi, tak to byli aranžéři par excellence. Já jsem tvořil v podstatě dost pomalu a také jsem nebyl často spokojen s výsledkem, takže jsem vždycky předělával a znovu se do toho pouštěl a opravoval. Hodně práce mi dala skladbička vlastně jednoduchá, ale vlastně o to záludnější, a sice Ellingtonovo Rent Party Blues. Upravoval jsem to několikrát, a jak už jsem říkal, že jsem s tím výsledkem nikdy nebyl spokojen. Upravoval jsem to pro různé kapely, počínaje Traditional Jazz Studiem a pak mým Collegiem konče. S tím jsem se dost natrápil, ale mám tu skladbu i přesto dosud rád. V pořadu Jazzofon slýcháte mnohé ohlasy posluchačů. Jaké vesměs jsou na hudbu dvacátých potažmo třicátých let? V ohlasech se to příliš neliší, ale reakce jsou vesměs nesmírně příznivé. Já se až kolikrát pýřím. Dokonce můj šéf z Českého rozhlasu-vltava přeposlal několika lidem jeden , který přišel do rozhlasu, kde se píše, že Zajíčkovy Jazzofony by měly být na lékařský předpis. Skutečně dostávám mnoho dopisů, ů, telefonáty a SMSky a dostávám je nejen já, ale i stanice Vltava. Skutečně jen velmi příznivé reakce. Jaký je Váš názor na nový projekt Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru? Já jsem celou tou věcí nesmírně nadšen. Pro mě je to poslední příležitost, kde by se tahle muzika dala prezentovat na určité úrovni. Například Malostranská beseda byla po dlouhá léta kultovním stánkem starého jazzu, jenže v průběhu posledních let se vše změnilo. Začínáme tedy na úplně novém místě a jsem rád, že se něčeho takového dožívám a mohu se v tom osobně angažovat. Doufám, že nasazení a nadšení

12 osobností, které projekt připravují, přinese ovoce, a že v našem novém centru najdou návštěvníci všech generací to, po čem touží. Velmi mne zaujaly i plány pedagogické cyklus seminářů Early Jazz Academy, díky kterým mohou návštěvníci objevit další rozměry hudby 20. a 30. let. Jsem rád a věřím, že tyto hodnoty stále mají svojí cenu, smysl a dokážou oslovit dostatečně široké publikum. Myslíte si, že samotný vznik Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru bude přínosem nejen pro fanoušky a příznivce orchestru? Tedy, že může ovlivnit šířeji dění v české i evropské kultuře? Je to docela možné, protože v okolních zemích se tento typ muziky hraje leckde i na slušné úrovni. O řadě orchestrů se u nás ví jen strašně málo a přitom ty kapely existují a hrají dobře a určitě rádi by se ti muzikanti na takové scéně a v takovém prostředí prezentovali. Myslím si, že to může mít dosah Anglie, Holandsko, Německo, Itálie, Slovensko, to by se mělo určitě nějakým způsobem projevit. Proč si myslíte, že je dnes mezi náctiletými a dvacetiletými tak velký zájem o staré doby? O hudbu, film, kulturu, literaturu? Proč si zakládají vlastní kluby, které soustře ují jedince stejného retrofilního názoru? Domnívám se, že spoustě mladých lidí dochází, že to, co nám nabízejí sdělovací prostředky, je na dost ubohé úrovni a že sama muzika a vůbec kultura té doby nás mají čím oslovit. Vezměte si začínající film, to všechno je jednoduchá věc, technické možnosti nebyly, a přesto ten půvab a ta krása v tom je od začátku do konce. Totéž je v hudbě, totéž je například ve výtvarném umění. To vše je nesmírná síla. Když se člověk dívá na architekturu, to vše je pro člověka, který je vnímavý, tak je to úplný náraz na něco úžasného oproti tomu, co se te děje kolem nás. Myslím si, že to je určitý návrat k vyzkoušeným a ušlechtilým hodnotám a přitom je v tom i spousta zábavy. Myslím si, že to vše dohromady, a už vědomě či podvědomě, tu mladou generaci oslovuje. 12 Stranou nezůstanou v novém projektu ani senioři. Předpokládáme jejich velký zájem o literární a hudební večery. Máte stejný názor? Stoprocentně. Dnes a denně se setkávám se spoustou lidí mojí generace, respektive mého věku pro ně to je určité připomenutí jejich mládí, dob, kdy se tahle muzika hrála jako běžná taneční muzika a bylo to všechno zcela autentické. Navíc jsem se už mnohokrát zúčastnil například projektu Univerzity třetího věku, kde jsem se setkal s lidmi aktivními stařečky a dámami v určitém věku, kteří mají neustále zájem o všechno možné. My jsme tam samozřejmě hráli to, co nás baví, to co umíme, tedy starou muziku. Jejich nadšení nebralo konce. S mnohými se znám, mnozí začali chodit pravidelně na naše koncerty. Na oněch večerech nebylo jen publikum z Prahy, ale tam byli Španělé, Holan ané, Němci, Rakušané, takže ten zájem o tuto starou hudbu je po celé Evropě. Mám z toho skutečně dobrý pocit. Otázka pro aktivního hudebníka kornetistu. Jak byste se vyjádřil ke skutečnosti, že řada muzikantů, upřednostňuje staré dvacátoletní a třicátoletní nástroje před novými? Myslíte, že je to skutečně jejich kvalitou? Nejde mnohdy o vědeckou interpretaci, jako v případě Originálního pražského synkopického orchestru. Někteří hudebníci hrají na staré nástroje moderní hudbu Dnes se dělají určitě dobře au áky. Ta technologie postupuje velmi rychle. Ale hudební nástroje myslím si, že to není záležitost jen vyrobit jich hodně a levně. Hudební nástroje musí mít určitou preciznost, určitou osobní zkušenost nástrojaře, a se jedná o dřevěné nebo plechové instrumenty a strunné nástroje to se nedá vyrábět na běžícím pásu, protože podle toho potom ty nástroje vypadají. Nemají onu individuální duši a řemeslná práce, která byla precizní například na starých trumpetách nebo saxofonech, se projeví. Nejen, že ty nástroje vypadají nádherně, ale mají i pro dnešní muziku úžasný zvuk. Znám pár výborných saxofonistů a vůbec se jim nedivím, že hrají na staré nástroje, protože zvuk z jejich nástro-

13 Americký kornetista Wild Bill Davison. 13

14 jů hladí, zatímco spousta současných nástrojů, by stojí hrozné peníze a jsou relativně precizně vyrobeny, mají již od základu jiné směřování. By jde o jakousi polorukodělnou práci, tak se projeví to, že kdo ten nástroj stavěl, měl již zkreslenou představu o tom, jak by ten instrument měl znít a tvořil ho pro tu, dá se říci, povrchní a konzumní muziku a to je na těch nástrojích zkrátka strašně znát. duché. Ten instrument má pro mě ještě úžasnou historii, protože jsem ho po čase prodal mému učiteli, a on se mi po letech vrátil. Když se blížil učitelův konec, tak si mě zavolal a nástroj mi zase věnoval. Takže to je až dojemná záležitost. Tu trumpetu ochraňuji a je skutečně jako nová. Kromě toho jsem měl a mám hrozně rád jeden stařičký francouzský nástroj, kornet od Antoina Courtoise, což je taková menší firma. Také stavěl nádherné nástroje a já jsem s tím svým velmi spokojený. To jsou tedy dva nástroje, kterých si považuji a mám nejradši. Můžete vyjmenovat svůj hudební arzenál? S jakým nástrojem jste začínal? Pokud si pamatujete značky a modely nástrojů, které vám prošly rukama? Začínal jsem na trumpetu, nikoliv na kornet, ale na trumpetu, která pocházela z Kraslic. Ještě z legendární dílny Antona Riedla, což byl německý nástrojař. Bohužel pak prošel odsunem a tak dále. Ta jeho továrna byla uzavřena již v roce 1936, protože byl povolán do armády, čímž skončila jeho nástrojařská éra. Také vyráběl školní nástroje, ale měl pár úžasných trumpet a ta, co mám, tak byla stavěná ve stylu Art Deco od pětadvacátého roku, takže to je skutečně krásná práce. Koupil jsem ji jako kluk společně s mým učitelem hry na trubku. Ten instrument jsem tehdy dostal v obchodě ještě po válce, protože někde v Kraslicích zůstalo asi 5 kusů. Stál tehdy nekřes anské peníze, táta za něj dal více než jednu měsíční mzdu, což nebylo jedno- 14 Dokázal byste odpovědět hudebnímu laikovi, v čem je lepší živá hudba před reprodukovanou, pokud by nezáleželo na žánru? Ten rozdíl je naprosto zásadní. Živá hudba se vytváří přímo na místě. Kdybych to přirovnal třeba k dialogu dvou lidí, kteří se potkají a mohou si popovídat. Zatímco když posloucháte něčí projev, tak je to fajn, ano, třeba ten člověk mluví hezky k věci, ale ten osobní kontakt a to, že se navzájem ovlivňujeme, je jedinečný. Hudba má totiž tu úžasnou vlastnost, že je sdílná. Určitým způsobem je sdílná i reprodukovaná hudba, proto vznikly desky a proto se to dá hrát v rádiu a v televizi atd. Pocit posluchače před televizorem je veskrze pasivní, zatímco na koncertě na venkovské tancovačce, to vše je spontánní. Můžete na to nějakým způsobem reagovat, nutí vás to být při tom zatleskáte, něco se vám líbí, a když se vám něco nelíbí, tak ten pocit je daleko silnější. Kdyby se mi doma něco nelíbilo, tak to rádio vypnu, nebo desku sundám z gramofonu a hotovo. Z koncertu se dá samozřejmě odejít, ale to už je takové dost krajní řešení a hlavně člověka to nutí být u toho, v tom, se vším všudy. To je ten základní rozdíl. Zkrátka jako když si dva lidé popovídají nebo když vám někdo něco káže prostřednictvím rádia nebo televize. Osobně jste se setkal s několika hudebními legendami. Na setkání s kterou z nich vzpomínáte nejraději? Nevím, zda je to tím, že mým hlavním nástrojem je kornet, ale asi nejvíce na mě zapůsobil svou osobností kornetista Wild Bill Davison.

15 Tehdy, když jsem se s ním setkal, tak už mu bylo přes sedmdesát. Z něho vyzařovala úžasná síla projevu a navíc tolerance k ostatním druhům muziky. Jeho zajímavý světonázor byl k pohledání. Síla jeho projevu, úžasná muzikalita a chu do života to vše mě tehdy velmi ovlivnilo a říkal jsem si: Takhle bych rád fungoval ve svém dalším budoucím hraní a v životě! Co byste přál do budoucna stálé scéně Kruhu přátel originálního pražského synkopického orchestru? Já bych jí přál právě to, aby byla stálá. Aby to dokázalo pokračovat i přesto, že někdo z nás z důvodu zdraví nebo věku a podobně z toho bude muset odejít. Přes to všechno, aby si to našlo publikum. Aby publikum bylo spokojeno a chodilo. Aby to byla scéna, která by přinášela nejen tu konkrétní muziku jazz 20. a možná 30. let, ale i další projekty. Zkrátka aby dlouho fungovala. Co byste popřál do budoucna swingu, jazzu a zájmu o léta dvacátá a třicátá? Ta muzika má dostatek síly, aby navždy oslovovala přátele hudby a vůbec lidi se zájmem o muziku. Je to jakási vzdálená paralela klasicistní nebo barokní hudby, která také nezanikla tím, že už máme třetí tisíciletí. Vždycky se najde spousta lidí, kteří si rádi tuhle muziku vyhledají, poslechnou a budou ji dokonce preferovat před současnou tvorbou. Protože to je pouze jisté hledání, zatímco tady už je to vše vytříbeno a má to v sobě právě díky tomu úžasný náboj. Co si přejete do budoucna vy sám? Já osobně bych si přál, abych ještě pár let a ve zdraví s touhle muzikou vydržel. Děkuji za příjemný rozhovor RADEK ŽITNý NOVÁ METODA formou koloidů vedoucí ke zvýšení kapacity mozku Koloidní zlato má vliv na zvýšení inteligence. omlazuje a harmonizuje vitální síly v těle. Povzbuzuje tvořivost a zmírňuje napětí, uklidňuje. Stromová víla v průzračné vodě zlatisté paprsky smáčí. Tu zdraví navracející vodu dopřává všem, kteří s hlavou vztyčenou po sluneční cestě kráčejí a sílu soužití v harmonii s přírodou si uvědomují. 15

16 VÝROBA VŠECH TYPŮ A MODELŮ NÁTRUBKŮ, moderních i dobových NA VŠECHNY TYPY ŽESŤOVÝCH NÁSTROJŮ Výroba dle předložených originálů, věrných kopií při dodržení požadovaných užitných vlastností i designovovaného zpracování. MoŽNo PoŽADoVAT libovolné ÚPRAVY Kontakt: tel.: PRoDEJ dechových hudebních nástrojů a jejich příslušenství. Hudební nástroje KliMENT na Jungmannově náměstí 17 na Praze 1 telefon: opravy hudebních nástrojů pan Jan Rada na telefonním čísle taktéž na stejné adrese. STAVBA A opravy HuDEBNÍCH NÁSTRoJů varhany, pozitivy, portativy, regály, harmonia, flašinety, pianoly, orchestriony, konzervace, stěhování, posudky DRŽiTEl RESTAuRÁToRSKÉ licence MiN. KulTuRY Milady Horákové 90, Praha 7 tel.: ,

17 Rozhovor s Janem Matouškem o starých hudebních nástrojích a skladbách, které nesou označení nestárnoucí... Postupně jsem stále více tíhnul ke swingu Ve čtvrtek 17. března 2011 jsem se sešel s Janem Matouškem, kapelníkem mého oblíbeného Pražského swingového orchestru, jehož nahrávky už mám častým poslechem dosti poškrábány Pan Matoušek mě velmi překvapil svým přístupem, sdílností a jedinečnými znalostmi o starých nástrojích. Můžete prosím popsat svoji současnou hudební i nehudební činnost? Řadu let vedete rodinný soubor zobcových fléten Harmonia a vlastní Pražský swingový orchestr Jana Matouška. Tudy prošla celá řada vynikajících hudebníků. Jste hudebním pedagogem. Určitou dobu jste působil v Originálním pražském synkopickém orchestru Ano, před patnácti lety jsem pořídil krásné kopie renesančních fléten od dánského výrobce Ture Bergstrøma, dořešil na nich středotónové ladění a nyní si užíváme jejich krásný souzvuk. Materiál získávám přepisem z originálních historických pramenů. Ale prošel jsem ještě dalšími hudebními projekty. S Pavlem Klikarem jsem také spolupracoval v jeho souboru Musica antiqua Praha. Na konzervatoři jsem vystudoval hornu a následně jsem působil v Plzeňském rozhlasovém, operetním a operním orchestru. Pak jsem začal trochu pošilhávat po hudební režii. Takže jsem v roce 1982 hraní na hornu úplně opustil, jelikož se to nedalo zvládat. Udělal jsem konkurz na místo hudebního režiséra nejdříve do plzeňského a později do pražského rozhlasu. Ve svém volném čase jezdím na kole a rád v dílně kutím se dřevem. 17 Jak se stalo, že jste z horny přešel na saxofon? Jednou jsme v Betlémské kapli hráli s flétnovým kvartetem na společném koncertě s Musicou Antiquou. To jsme se ještě neznali. Pavel mě poslouchal v šatně, jak jsem projížděl flétnu, a povídá: Hele, nechtěl bys hrát na saxofon, člověče? Já ti ho půjčím na tom nic není! Po půl roce se ozvi! Asi si myslel, že z toho nic nebude. Já jsem ho znal již z televize a Originální pražský synkopický orchestr se mi strašně líbil, protože jsem cítil poctivou práci. Tak jsem ožil a řekl jsem si: Ty jo, to by bylo super hrát v Originálním pražském synkopickém orchestru a nemuset poslouchat rutinou unavené muzikanty. Tak jsem samoučným způsobem začal na saxofon. Asi po půl roce jsem přišel za Pavlem na zkoušku orchestru, no a on si mě tam už nechal. Jaký máte názor na celoživotní činnost Pavla Klikara a Originálního pražského synkopického orchestru? Hrál jsem v Originálním pražském synkopickém orchestru šest let mezi lety 1988 a Pak jsem založil svůj Pražský swingový orchestr. Ještě než jsem v Originální pražský synko-

18 pický orchestr hrál, tak jsem si uvědomoval, že je to jistá kvalita, kterou jsem v životě nikde neslyšel. Tomu, že se mi to potom splnilo, jsem pak ani nechtěl věřit. Dodnes to považuji za naprostý vrchol. Kdyby byl Pavel ve dvacátých letech v Americe, patřil by k těm nejlepším. U něho jsem získal základy, protože jsem tu hudbu v podstatě neznal. Ani jsem nevěděl, že existují nahrávky to jsem všechno poznal díky němu. Pavel mi hodně pomohl, moc jsem se od něho naučil a dodnes ho považuji za člověka, který mě zásadně ovlivnil. Ve všem, co dělá, jde do hloubky, poctivě, věci dotahuje, bez přetvářky, usiluje o dokonalost opravdovost a o totéž jsem se vždy snažil i já. Tak to bylo i s Musicou Antiquou, protože to, co on dokázal s tímto souborem, je obdivuhodné. Mnoho mých známých mi říká, že vánoční CD si pouští vždycky, protože nic lepšího neznají. Jste znám též jako vynikající aranžér. Která skladba byla pro Vás největším oříškem? Když má člověk orchestr a chce se co nejvíce přiblížit originálnímu zvuku, musí si sám aranžovat. Aranžoval jsem už dříve, ale ne podle nahrávek. Na to mě přivedl Pavel, který mi říkal: To se naučíš!. Ale jak? No vždy to v té nahrávce slyšíš, ne? A tak jsem začal dobové nahrávky pitvat. Už pro Originální pražský synkopický orchestr jsem napsal pár aranžmá, Pavel je k mé radosti přijal a mě těšilo, že se hrají. Postupně jsem stále více tíhnul ke swingu, založil si vlastní orchestr a myslím, že jsem se stal tak trochu ideologicky závadným. Rozešli jsme se v dobrém. Asi nejvíce mi dala zabrat skladba Milenberg Joys z repertoáru Tommyho Dorseye, verze z roku Jelikož Dorsey měl v orchestru o dva trombóny a jeden saxofon víc. Vyřešil jsem to, skladbu hrajeme a zní dost věrně. Jak postupujete při aranžování? Držíte se striktně předlohy z nahrávek, nebo si dopřáváte i občasné volnosti? Někdy je volnost nezbytná, ale dělám to jen v nutné míře, příliš mě to nebaví. Jelikož pro nás vybírám co nejlepší verze, snažím se jich tedy držet co nejvíce a mám potom velkou radost, když mohu říci: Jé, tohle se mi povedlo, zní to jako 18 na nahrávce. Někdy je potřeba skladbu zkrátit, nastavit, protože je jiný personál nestojí tam stále volný Goodman, Shaw, Dorsey... Nemohu mít klarinetové sólo podehrávané čtyřmi saxofony apod., musím taková místa řešit jinak. Nejde- -li to jako v originále, udělám to jinak, ale musí to znít dobře, ne jako nějaká náhražka. Vždycky se snažím udělat aranžmá co nejlépe. Jak vnímáte hudbu let dvacátých? Je pro vás východiskem pro aranžování, pro interpretaci, nebo dáváte přednost hudbě mladší? Myslím si, že kdo chce hrát solidně swing, měl by co nejvíce poznat dvacátoletní jazz. I te se k němu vracím a víc než dříve si uvědomuji, že je to hudba invenčnější. Ve třicátých letech se vše daleko víc zkomercionalizovalo, zaškatulkovalo. Neznamená to ovšem, že by v třicátých letech nebylo nic kvalitního, jen se musí hledat, je tam mnohem více odpadu. Z celkové produkce stojí za pozornost třeba třicet, čtyřicet procent a z nich teprve dále vybírám. Myslím si, že ve dvacátých letech to daleko více jiskřilo. Tehdy vznikla většina legendárních melodií, které byly později často aranžovány. Myslíte si, že samotný vznik Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru bude přínosem nejen pro fanoušky a příznivce orchestru? Tedy, že může ovlivnit šířeji dění v české, potažmo evropské kultuře? Je na tom skvělé hlavně to, že Pavel Klikar všechny své vize a plány nabízí poctivě a opět myslí na kvalitu. Lidé tedy nezabřednou do žádné polovičatosti. Podobná aktivita u nás úplně chybí. I v Americe se dneska vyrobí film zasazený dějově do dvacátých, třicátých let, jde se do všech možných detailů v rekvizitách a nakonec se na scéně objeví orchestr, jehož způsob provedení je naprosto mimo styl. Proč si myslíte, že je dnes mezi náctiletými a dvacetiletými tak velký zájem o staré doby? O hudbu, film, kulturu, literaturu? Proč si zakládají vlastní kluby, které soustře ují jedince stejného retrofilního názoru?

19 Ano zájem vidím a řekl bych, že u těch přemýšlivějších. Možná jsou unaveni tím, co se na ně odevšud valí a hledají krásu jinde. Já sám jsem získal mezi svými žáky-saxofonisty několik nadšenců, kteří nevěděli o jazzu 20. a swingu 30. let vůbec nic a dnes jej nechtějí poslouchat jinak než v autentickém provedení, ostatní se jim prostě nelíbí. Otázka pro aktivního hudebníka saxofonistu. Jak byste se vyjádřil ke skutečnosti, že řada muzikantů, upřednostňuje staré dvacátoletní a třicátoletní nástroje před novými? Myslíte, že je to skutečně jejich kvalitou? Nejde mnohdy o vědeckou či poučenou interpretaci, jako v případě Originální pražský synkopický orchestr. Někteří hudebníci hrají na staré nástroje moderní hudbu. Na původních nástrojích lpím, vždy je to logicky nejsnadnější cesta, jak se dobrat podobného výsledku. Vidím, že se ke starým nástrojům mnoho hráčů vrací. Mnozí si pro ně zajedou dokonce i do Ameriky. Myslím si, že nástroje jsou stavěné tak, aby vyhovovaly určitému zvukovému ideálu. Například jsem se dozvěděl, že firma Conn měla ve dvacátých letech vlastní experimentální akustické studio, spolupracovala s hudebníky a spolu s nimi vyvíjela nástroje. Také se Conn dopracoval, podle mého názoru, nejlepšího zvuku, který není tak individuální, je tmavší, hustý, v polohách vyrovnaný, tedy vhodný do sekce. Nové nástroje mají, ostrý, skoro bych řekl, až egoistický zvuk, který se moc nepojí a jejich spojením nevznikne hudebně uspokojivý, příjemný zvuk, takový, jaký známe z originálních nahrávek. Dříve jsem si myslel, že to způsobuje zkreslení nahrávky, dnes ale vím, že záznamová technika byla už tehdy na velmi dobré úrovni. Koho by také napadlo, že saxofony, žestě, bicí nástroje, byly něco trochu jiného před sedmdesáti lety než dnes. Když se vydávají reedice přímo z výlisků, tak je to slušná kvalita. Dnešní hráči zjiš ují, že zvuk starých nástrojů je plný, inspirativní a materiály, povrchová úprava i zpracování poctivější, ergonomika příjemnější. Všichni, se kterými jsem o tom hovořil, mi říkali vlastně totéž: No, já to vezmu a fů a už se od toho nemůžu odtrhnout. Také jsem jeden čas moderní nástroje zkoušel různě v obchodech, ale nelíbí se mi. Nic mi neříkají, zvuk mi připadá prázdný. Já na ně hrát nechci. 19 Můžete vyjmenovat svůj hudební arzenál? S jakým nástrojem jste začínal? Pokud si pamatujete značky a modely nástrojů, které Vám prošly rukama? Te mám sedmnáctý altsaxofon. Prošel jsem si těmito nástroji: Kohlert, Weltklang, American Professional, King (Zephyr), Conn (Wonder, Chu Berry, Transitional), Selmer (Model 26), Buescher (True Tone), Martin (Handcraft). Nyní mám altsaxofon Conn Naked Lady z roku 1936, považovaný za takový Rolls Royce mezi saxofony. Je to ale samozřejmě hodně individuální. Staré nástroje jsou perfektně vymyšlené. Je tam spoustu vychytávek, které z důvodů, mně neznámých, vymizely: ladící šroub, otočný palečník, výborná ergonomika, no a to nejhlavnější: zvuk, jeho ohebnost a intonace. Historických hubiček jsem vystřídal také hodně. Je velmi důležité, najít kombinaci nástroj hubička plátek. Chtěl byste se ještě dnes věnovat profesionální hře na hornu v symfonickém orchestru? Už ne. Je mi to líto, horna je nádherný nástroj, ale už se k ní vracet nebudu. Když jsem pracoval v hudební režii, tak jsem byl každý den vytížený a postupně jsem hraní zanechal. Dokázal byste odpovědět hudebnímu laikovi, v čem je lepší živá hudba před reprodukovanou, pokud by nezáleželo na žánru? Tak tohle vůbec neřeším, protože reprodukovanou hudbu poslouchám minimálně, raději si zahraji s přáteli. Muzika se navíc nedá nikdy natočit bez určitého poškození, atmosféra je nezachytitelná. Nejraději si poslechnu živé nebo historické nahrávky, jsou bez střihu, playbacku a jiných technických vymožeností. Vím dobře, jak dnes může hudba také být vyráběna. Když se natáčel big band přišly saxofony natočily se a saxofonisti šli domů; pak se postupně dotáčely trubky, trombony a hráči tedy nemohli na sebe reagovat. Hráli na nabušenou rytmiku, která nikoho nedoprovázela (jak by měla). Bubeník měl metronom na uších, aby to takzvaně šlapalo Takový výsledek mi nic neříká, je to moc vypiplané, umělé. Mám rád hudbu živou, třeba s chybami.

20 Jakožto hudební pedagog máte mnoho zkušeností s mladými hudebníky. Jsou Vaši žáci ovlivněni spíše moderním stylem hry nebo se je snažíte vést vlastní cestou? Představou žáků je většinou to, co slyší v televizi nebo radiu. Já je chci nejdříve naučit vytvořit přívětivý zvuk, použitelný pro souhru s jinými. Na tom mohou později stavět podle toho, co a jak budou chtít interpretovat. Sám jim předvádím hru na starý nástroj a hubičku a snažím se kultivovat jejich vkus. Na ukázku vytáhnu ze skříně nový nástroj s moderní hubičkou, aby si uvědomili ten rozdíl. Těm šikovnějším také sháním vhodnější hubičky a nástroje. Zaznamenali jsme příznivé odezvy při vystoupeních. Doporučujete svým žákům vycházet z dobových nahrávek? Snažíte se je vést k improvizaci? Co přejete do budoucna swingu, jazzu a zájmu o léta dvacátá a potažmo třicátá? Aby v nich byla rozpoznána jejich kvalita a hodnota a zájem o ně nebyl jen módní vlnou. Tato hudba se v médiích představuje minimálně a když už, tak to je, až na vzácné výjimky, trochu někde jinde. Za námi několikrát po koncertě přišli staří muzikanti a tvrdili, že takhle se to nehrálo, přitom to už ani oni nezažili. Jsou tu však původní nahrávky nejlepší učitelé, díky nim jsem si uvědomil, co této hudbě nejvíce sluší a nechci ji už hrát jinak. Co si přejete do budoucna vy sám? Aby Pražský swingový orchestr po šestnácti letech existence trochu více hrál. Abychom mohli předvést to, co nás moc a moc baví. Aby se stálá scéna v Casa Gelmi úspěšně rozběhla a vzbudila zájem lidí o kulturu tohoto období. Dobové nahrávky jim poskytuji a kdo má předpoklady, vedu jej k improvizaci. Děkuji za milé povídání Radek Žitný Co byste na scéně Casa Gelmi chtěl předvést jakožto hudební lektor? Nevím, zda bych byl ten, kdo je vhodný pro takovouto výuku. Ale docela rád bych se zúčastnil nějaké diskuze o problémech saxofonové sekce, intonace, vibrata. Vím sám z vlastní zkušenosti, že zhruba šest let mi trvalo, než jsem se ke kvalitnímu vibrátu dopracoval tak, aby to nebylo mektáto ale příjemné, pravidelné chvění je třeba stále ho udržovat. Co byste přál do budoucna stálé scéně Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru? Musí vydržet! Něco takového tady naprosto chybí. Pavel tomu rozumí jako málokdo, chce své vědomosti předávat, vyžaduje kvalitu a opravdovost. Pokud se na to nabalí mladí lidé, mají se od koho učit a na čem stavět. Uvidí a uslyší, jak hudba krásně funguje, když se hraje adekvátním způsobem, už ji nebudou chtít poslouchat ani hrát jinak. Věřím, že se to povede, Pavel má energie na rozdávání. 20 Ladění a základní údržba čistění, seřízení mechaniky a intonování klavírů všech značek a typů v bytech zákazníků v hudebních školách, v nahrávacích studiích v koncertních sálech, ale i větší a generální opravy klavírů a pianin ve specializované dílně. Provádím též soudní znalectví v oboru klávesových nástrojů, t.j. odhady a posudky na klavíry a pianina. Místem mého působení je hlavně Praha, avšak mohu dojet kamkoliv. Karel Průcha piana Sluhy 24 / p. Mratín tel

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY Z Á K L A D N Í U M Ě L E C K Á Š K O L A Ž I R O V N I C E VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY PEDAGOGICKÁ ČÁST ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 V ŽIROVNICI DNE 30. 6. 2012 a/ Charakteristika školy: V Základní umělecké

Více

Zadání projektu: Návštěva hudebního oddělení knihovny v Tomkově ulici pořad: Kde domov můj

Zadání projektu: Návštěva hudebního oddělení knihovny v Tomkově ulici pořad: Kde domov můj Zpráva - projektový den - HUDEBNÍ VÝCHOVA 10.12.2010 Zadání projektu: Návštěva hudebního oddělení knihovny v Tomkově ulici pořad: Kde domov můj Cíl: seznámení se s knihovnou, shlédnutí a poslech pořadu

Více

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list Inovace výuky Člověk a svět práce Pracovní list Čp 09/09 Pražský filmový orchestr Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce

Více

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický obor. Získala prestižní divadelní cenu Thálie, 2x ocenění

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit,

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, TAJEMSTVÍ PŘITAŽLIVOSTI SRDCE Přitažlivost Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, zatímco jiní o lásku usilují? Proč vás určitý typ muže nebo ženy skoro magicky přitahuje a jiný, ačkoli

Více

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D.

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. Ústí nad Labem 2008 Obsah Úvod 9 1. Paul Hindemith - život a dílo v obrysech 13 1. 1 Období mládí a tvůrčích počátků 13 1. 2 Avantgardní období

Více

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ Doplň názvy not. Napiš půlové noty. e 1 c 1 g 1 h 1 d 1 a 1 c 2 f 1 Zařaď hudební nástroje (smyčcové, dechové plechové-žesťové, dechové dřevěné, bicí). TYMPÁNY POZOUN KONTRABAS

Více

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Hudební skupina Strašlivá Podívaná vznikla na jaře 1988 a v roce 2013 tedy dosáhla věku 25 let. Písničky Strašlivky vycházejí z inspirací historickými a fantazijními

Více

Petra Vlčková je mladá začínající

Petra Vlčková je mladá začínající Dialog s akordeonem Petra Vlčková & Petr Přibyl Petra Vlčková je mladá začínající akordeonistka. Úspěšně absolvovala Západočeskou univerzitu v Plzni, kde vystudovala hru na akordeon společně s učitelstvím

Více

TÉMA : drogy. Pocit z besedy Vedoucí besedy S názory vedoucího 1 14 1 22 Souhlas 17 2 8 2 Spíš souhlas 5 3 3 Nevím 4 4 Spíš nesouhlas 5 5 nesouhlas

TÉMA : drogy. Pocit z besedy Vedoucí besedy S názory vedoucího 1 14 1 22 Souhlas 17 2 8 2 Spíš souhlas 5 3 3 Nevím 4 4 Spíš nesouhlas 5 5 nesouhlas TŘÍDA : 8.A / 22 žáků 1 14 1 22 Souhlas 17 2 8 2 Spíš souhlas 5 3 3 Nevím Ano 22 Ano 21 Ano 14 Ne Ne Ne 7 nevím 1 Nevím 1 Beseda byla poučná 6x Dobře vše vysvětlila 7x Byla zajímavá 5x Ví, o čem mluví,

Více

MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ ROČNÍK VI. LISTOPAD 2005 CENA 10 KČ

MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ ROČNÍK VI. LISTOPAD 2005 CENA 10 KČ MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ ROČNÍK VI. LISTOPAD 2005 CENA 10 KČ aplaus 12 Reduta úvodní projekt Druhá část úvodního projektu Když jsem do projektu v červnu vstupoval, věděl jsem, že ho bude režírovat

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

Virtuální národní fonotéka. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013 Filip Šír a Petr Žabička

Virtuální národní fonotéka. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013 Filip Šír a Petr Žabička Virtuální národní fonotéka Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013 Filip Šír a Petr Žabička Úvod v ČR neexistuje Národní fonotéka pro zvukové dokumenty jako ekvivalent NFA pro filmy v zahraničí

Více

Úvod čili zevrubná. Průprava. ke hře na bicí. Teoretická část. Dle svých poznatků sestavil O. Daněk

Úvod čili zevrubná. Průprava. ke hře na bicí. Teoretická část. Dle svých poznatků sestavil O. Daněk Úvod čili zevrubná Průprava ke hře na bicí Teoretická část Dle svých poznatků sestavil O. Daněk Úvod Průprava ke hře na bicí Úvod Tento sešitek je jakýmsi soupisem mých zkušeností a znalostí získaných

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací

Více

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem

Více

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Ve středu 20. listopadu 2013 navštívili žáci čtvrté až deváté třídy jesenické divadlo. Divadelní představení Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej v podání

Více

Miroslav Adamec, ARAS: JUDr. Jiří Srstka, DILIA:

Miroslav Adamec, ARAS: JUDr. Jiří Srstka, DILIA: Miroslav Adamec, ARAS: A poprosím pana doktora Srstku, aby nám vysvětlil, jak je nebezpečný nechráněný styk námětu s Českou televizí. (Smích.) Jsme malinko v časovém skluzu. Pane doktore, dobrý den. Než

Více

Vy_32_INOVACE_04 Swingová hudba _ 39

Vy_32_INOVACE_04 Swingová hudba _ 39 Vy_32_INOVACE_04 Swingová hudba _ 39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Dirigent jako vůdčí umělecká osobnost.

Dirigent jako vůdčí umělecká osobnost. Přednáška 28. 6. 2011 na konferenci Mario Klemens Dirigent jako vůdčí umělecká osobnost. Položíme- li si otázku, zda dirigent vede, nebo řídí, poznáme, že vlastně oboje, jen v každé etapě jeho spolupráce

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek.

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek. Kdo jsme a co nabízíme: Občanské sdružení Do Houslí je divadelní zájezdová společnost, která vznikla 2. října 2007. Našimi členy jsou výhradně profesionální herci, čemuž také odpovídá kvalita uváděných

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

Hudební nástroje se dělí do několika skupin podle způsobu tvoření tónu.

Hudební nástroje se dělí do několika skupin podle způsobu tvoření tónu. Hudební nástroje Na celém světě existují stovky hudebních nástrojů. My se budeme zabývat především hudebními nástroji, které jsou běžné v Evropě. Některé z těchto nástrojů můžeme vidět a slyšet v symfonickém

Více

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz)

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-03-8 mobi: ISBN 978-80-88061-04-5 pdf: ISBN 978-80-88061-05-2

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 OBSAH Co je DDS?...3 Co je soubor KLAP?...4 Kdo si hraje s DDS?...5 Skupiny DDS 6 Repertoár DDS.7-9 Odehraná představení ve Švandově divadle...10-11

Více

Antonína Panenku. kandidáta hnutí NEZÁVISLÍ PRO PRAHU 10 do Senátu. Dejte Antonínu Panenkovi hlas v 1. kole senátních voleb. 19. a 20.

Antonína Panenku. kandidáta hnutí NEZÁVISLÍ PRO PRAHU 10 do Senátu. Dejte Antonínu Panenkovi hlas v 1. kole senátních voleb. 19. a 20. VOLTE ČÍSLO 8 Antonína Panenku kandidáta hnutí NEZÁVISLÍ PRO PRAHU 10 do Senátu Dejte Antonínu Panenkovi hlas v 1. kole senátních voleb 19. a 20. září 2014 Dovolte mi představit Vám mé oblasti zájmu, pro

Více

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Slavnostní zahájení 3.9. Jičín město pohádky Růžovo-oranžový den Krakonošův trojboj 13.9. Jičín - město pohádky Na tento

Více

školní rok 2012/2013

školní rok 2012/2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY ŽLUTICE za školní rok 2012/2013 Úvod výroční zprávy: Výroční zpráva ZUŠ je zpracována podle zákona č564/90 Sb. Se změnou 131/95 Sb. Tato zpráva poskytuje informace

Více

MULTIŽÁNROVÝ KULTURNÍ FESTIVAL FESTIVAL, který kulturně a společensky spojí celou Vysočinu. Je to multižánrové setkání měst a obyvatel Kraje Vysočina. S přesahem do celé České republiky. 2 FESTIVAL, který

Více

Co jsem zač? Říkali mi: Květinko Jako většina lidí jsem se dlouho hledala a troufám si říci, že moje cesta k poznání neskončila. I když asi jsem tak

Co jsem zač? Říkali mi: Květinko Jako většina lidí jsem se dlouho hledala a troufám si říci, že moje cesta k poznání neskončila. I když asi jsem tak Co jsem zač? Říkali mi: Květinko Jako většina lidí jsem se dlouho hledala a troufám si říci, že moje cesta k poznání neskončila. I když asi jsem tak nějak uprostřed. Jsem vyučená zahradnice, nerada se

Více

NEWSLETTER - ÚNOR 2014

NEWSLETTER - ÚNOR 2014 NEWSLETTER - ÚNOR 2014 Drazí přátelé, jak už jistě víte, v Latinském kulturním centru se děje mnoho zajímavých akcí, rozhodli jsme se tedy vytvořit pro Vás tento informační newsletter, kde můžete najít

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

HUDEBNÍ, TANEČNÍ A VÝTVARNÁ ŠKOLA PRUŠÁNKY. HTVŠ Prušánky

HUDEBNÍ, TANEČNÍ A VÝTVARNÁ ŠKOLA PRUŠÁNKY. HTVŠ Prušánky HUDEBNÍ, TANEČNÍ A VÝTVARNÁ ŠKOLA PRUŠÁNKY HTVŠ Prušánky Program: 1. Vize HTVŠ 2. Struktura HTVŠ 3. Hudební nástroje 4. Sylabus 5. Závěrečné poznámky 6. Dotazy 7. Přihláška HTVŠ Prušánky Místo výuky: ZŠ

Více

DRUŽINOVKY. Vypracovala: Lenka Lepíčková. Oddíl Svišti, Modrý kruh

DRUŽINOVKY. Vypracovala: Lenka Lepíčková. Oddíl Svišti, Modrý kruh DRUŽINOVKY Vypracovala: Lenka Lepíčková Oddíl Svišti, Modrý kruh Praha, 2016 Obsah Obsah...2 Úvod...3 1 Spuštění družinovek...4 1.1 Správné místo a čas...4 1.1.1 Škola vs. klubovna...4 1.2 Dohoda s okolím...5

Více

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla!

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! CO JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ! UVĚDOMIT SI, PROČ JSTE ZDE A CO CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ ZMĚNIT A NA TOM BUDEME

Více

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE Muzejní sbírka pohlednic patří k nejbohatším, čítá několik tisíc kusů, přičemž její velká část je zatím uložena jako netříděný fond. Vedle místopisných tématik jsou

Více

Uběhly desítky minut a vy stále neumíte nic. Probudíte se ze svého snění a hnusí se vám představa učit se.

Uběhly desítky minut a vy stále neumíte nic. Probudíte se ze svého snění a hnusí se vám představa učit se. Kapitola 1 Nesnášíte učení? STOP Určitě valná část z vás, která otevřela tuto knihu, se potýká s problém jak se lépe učit. Sedíte nad knížkou hodiny, ale do hlavy nenacpete nic. Díváte se na písmenka,

Více

Základní škola a Mateřská škola při Fakultní Thomayerově nemocnici Vídeňská 800, 146 00 Praha 4 Nadační fond Prague Post Štěpánská 20, Praha 1

Základní škola a Mateřská škola při Fakultní Thomayerově nemocnici Vídeňská 800, 146 00 Praha 4 Nadační fond Prague Post Štěpánská 20, Praha 1 Základní škola a Mateřská škola při Fakultní Thomayerově nemocnici Vídeňská 800, 146 00 Praha 4 a Nadační fond Prague Post Štěpánská 20, Praha 1 Prázdninový provoz na oddělení dětské neurologie, psychiatrie

Více

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek.

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek. Kdo jsme a co nabízíme: Občanské sdružení Do Houslí je divadelní zájezdová společnost, která vznikla 2. října 2007. Našimi členy jsou výhradně profesionální herci, čemuž také odpovídá kvalita uváděných

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012 ANIMA VIVA o. s. 1/14 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Kulturní instituce. Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby. IS1 SŠJS Tábor 2014/2015

Kulturní instituce. Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby. IS1 SŠJS Tábor 2014/2015 Kulturní instituce Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby IS1 SŠJS Tábor 2014/2015 Divadla O Divadlo je výkonné čili múzické umění, při němž herci (případně zpěváci a tanečníci)

Více

Divadelní žabka. Za účastníky napsala paní učitelka Tománková

Divadelní žabka. Za účastníky napsala paní učitelka Tománková 4 Březen / duben 2009 Naši milí čtenáři! Po delší odmlce vás znovu všechny vítám na stránkách školního časopisu Školáček. Je vidět, že se vám časopis zalíbil, neboť si jej chodíte stále víc a víc půjčovat.

Více

PiŠtinoviny. PiŠtinoviny

PiŠtinoviny. PiŠtinoviny 1 1 Vážení rodiče flétnistů (a snad i již čtenářsky zdatní flétnisté samotní), velikonoční svátky snad definitivně uzavřely zimní období a s nastupujícími jarními dny přicházíme s dalším číslem našeho

Více

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N strana: 1 E_O-N V pátek 26.9. se šestka zúčastnila akce pořádané společností EON. Anička nám popsala, jak celá akce probíhala. V pátek jsme měli akci EON-trak. Chvíli jsme se učili a pak šli do EON-trucku.

Více

OBSAH I. ROZVAHA 12-15 II. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 16-18 III. PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE 19-22

OBSAH I. ROZVAHA 12-15 II. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 16-18 III. PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE 19-22 OBSAH OBSAH 1 SLOVO ŘEDITELKY KARLOVARSKÉHO MĚSTSKÉHO DIVADLA, O.P.S. 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE KARLOVARSKÉHO MĚSTSKÉHO DIVADLA, O.P.S. 3 ČINOHRA KARLOVARSKÉHO MĚSTSKÉHO DIVADLA 4-5 NÁVŠTĚVNOST KARLOVARSKÉHO MĚSTSKÉHO

Více

Augustínek. MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem

Augustínek. MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem Augustínek MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem Letní tábor ve Sv. Dobrotivé, 2012 Školní družina 2 Augustínek, 2012 VYCHOVÁVAT MÁ BÝT RADOST! Milí rodiče a přátelé naší školy sv.

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com Žena podnikatelka a nápad Maria Gabriel začala s podnikáním v roce 2003. Přestože v té době měla stálou práci v mezinárodní telekomunikační společnosti, cítila, že potřebuje něco jiného něco, co by ji

Více

BAREVNÁ DEVÍTKA je sedmý ročník přehlídky kultur zemí celého světa, který pořádá Městské částí Praha 9. cílová skupina. počet návštěvníků.

BAREVNÁ DEVÍTKA je sedmý ročník přehlídky kultur zemí celého světa, který pořádá Městské částí Praha 9. cílová skupina. počet návštěvníků. BAREVNÁ DEVÍTKA je sedmý ročník přehlídky kultur zemí celého světa, který pořádá Městské částí Praha 9 Pestrý festival mnoha vůní a strhujících vystoupení. Zábavné odpoledne pro rodiny s dětmi, večerní

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

www.milionoveimperium.cz

www.milionoveimperium.cz www.milionoveimperium.cz David Kirš, autor Miliónového impéria a EmailAcademy uvádí ebook WEB MILIONÁŘE A KRUH BOHATSTVÍ Tento ebook (dokument) můžete šířit a přeposílat dále, ale pouze jako celek. Není

Více

PRO TEBE. mladé plody rostou na starých stromech. Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče.

PRO TEBE. mladé plody rostou na starých stromech. Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče. mladé plody rostou na starých stromech Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče. Ale kdo tvoří budoucnost těch osamělých, které rodiče nemají? Nebo těch, které rodiče opustili, ať z vlastní vůle

Více

V podstatných věcech jednotu, ve sporných svobodu, a ve všech lásku. (Sv. Augustin)

V podstatných věcech jednotu, ve sporných svobodu, a ve všech lásku. (Sv. Augustin) V podstatných věcech jednotu, ve sporných svobodu, a ve všech lásku. (Sv. Augustin) Malé krůčky k bezpečné cestě do školy Již čtvrtým rokem působí na naší škole rodičovská dopravní skupinka, která se snaží

Více

PARHELIUM. Zpravodaj o pozorování optických jevů

PARHELIUM. Zpravodaj o pozorování optických jevů PARHELIUM Zpravodaj o pozorování optických jevů Halo Observation Project 2007 Prosinec 2007 Úvodní slovo... Říká se, že život je změna. Většinou tu změnu ani sami nedokážeme ovlivnit. Stějně tak je tomu

Více

Rozpad bytového družstva nastartoval myšlenku postavit si vlastní dům

Rozpad bytového družstva nastartoval myšlenku postavit si vlastní dům Rozpad bytového družstva nastartoval myšlenku postavit si vlastní dům Byt či dům? Renovovat nebo stavět? Dřevostavba nebo zděná klasika? Takové a mnohé další otázky vyvstaly před partnerským párem s dvěma

Více

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne z nebe, většinou v nás zraje delší dobu. Po loňských

Více

Jiří Neumann - DJ. Foto: Michaela Neumannová. Jiří Neumann, foto: Michaela Neumannová 17.02.2012 11:04 Michaela Lejsková

Jiří Neumann - DJ. Foto: Michaela Neumannová. Jiří Neumann, foto: Michaela Neumannová 17.02.2012 11:04 Michaela Lejsková Jiří Neumann - DJ Jiří Neumann, foto: Michaela Neumannová 17.02.2012 11:04 Michaela Lejsková "Rozhodně nejsem příznivec starých pořádků, ale mám pocit, že před revolucí byla atmosféra na diskotékách a

Více

Další školní rok (1. ročník) žák navštěvuje 1 lekci týdně hudební nauky a 1 lekci týdně hry na nástroj (1 lekce=45 minut/týden ).

Další školní rok (1. ročník) žák navštěvuje 1 lekci týdně hudební nauky a 1 lekci týdně hry na nástroj (1 lekce=45 minut/týden ). STUDIUM PŘÍPRAVNÉ HUDEBNÍ VÝCHOVY (PHV) trvá jeden rok (září červen) a je vhodná pro děti, které navštěvují 1. třídu základní školy. Výuka je rozvržena do dvou hodin týdně vcelku (tj. 90 minut). Zde se

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

6 Jak by bylo možné tuto MUP vylepšit?

6 Jak by bylo možné tuto MUP vylepšit? 6 Jak by bylo možné tuto MUP vylepšit? Pracovní listy, se kterými by žáci mohli v hodinách pracovat. Není nutno Přehlednost a také doba už se změnila i v používání techniky... Méně textových materiálů

Více

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA. Produkční plán

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA. Produkční plán VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA Produkční plán Seminární práce z předmětu Tvorba internetových stránek Vypracovala: Veronika Šarajová (Sar0016, EB2EKZ01) Ostrava 2012

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO

Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO 2011-2012 Martin Gábor Martin, 15 let 1. Charakteristika Martin má diagnostikováno tělesné postižení svalová dystrofie Duchennova typu, progresivní onemocnění.

Více

Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci

Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci 1. Chodí Vaše dítě do MŠ: a) velmi rádo 7x b) rádo 7x c) nerado 1x d) nevím Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci 2. O dění v MŠ s Vámi dítě hovoří: a) každý den 10x b) občas 5x 3. MŠ

Více

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

DVĚ TVÁŘE PRAHY 8. ROČNÍK FOTO SOUTĚŽE

DVĚ TVÁŘE PRAHY 8. ROČNÍK FOTO SOUTĚŽE DVĚ TVÁŘE PRAHY 8. ROČNÍK FOTO SOUTĚŽE CÍLE FOTOSOUTĚŽE propagace Václavského náměstí v Praze jako největšího nákupního, společenského a zábavního centra České republiky konstruktivním způsobem poukázat

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Malířství

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Malířství Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Malířství Jméno a příjmení: Dana Kopecká Třída: 5.A Školní rok: 2013/2014 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání: 31. 03. 2014

Více

1 ano/výborné 2 většinou ano/dobré 3 občas/ucházející. 4 většinou ne /nezáživné 5 vůbec ne/nepříjemné

1 ano/výborné 2 většinou ano/dobré 3 občas/ucházející. 4 většinou ne /nezáživné 5 vůbec ne/nepříjemné JÁ MOJE ŠKOLA vyhodnocení TŘÍDA 1.(odpovídalo 13 žáků) ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Zakroužkujte odpověď: 1 ano/výborné 2 většinou ano/dobré 3 občas/ucházející VZTAH KE ŠKOLE 4 většinou ne /nezáživné 5 vůbec ne/nepříjemné

Více

KLIENT SI MUSÍ UMĚT UPŘÍMNĚ ODPOVĚDĚT

KLIENT SI MUSÍ UMĚT UPŘÍMNĚ ODPOVĚDĚT STAVBA ROZHOVOR KLIENT SI MUSÍ UMĚT UPŘÍMNĚ ODPOVĚDĚT Shodují se Martina a Michal Rosovi sympatičtí mladí manželé architekti. On navrhuje krásné domy, ona krásné interiéry skvěle se doplňují a investoři

Více

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory.

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Obrázky silně působí na mozek. Vidět tohle: se velmi rychle pochopí a pamatuje. Lépe než slova "pokleslo o třicet procent" Trochu profesionálněji

Více

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově

Více

1. číslo čtvrtletníku

1. číslo čtvrtletníku 1. číslo čtvrtletníku ŠKOLNÍ ROK 2014 / 2015 SLOVO NA ÚVOD VZPOMÍNÁME NA PRÁZDNINY Nejoblíbenější věc z celého školního roku skončila. Myslíme tím prázdniny. A my jsme se opět vrátili do svých školních

Více

Zpráva o semináři Radecký dědictví.

Zpráva o semináři Radecký dědictví. Zpráva o semináři Radecký dědictví. Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766

Více

Nabídka pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY pro školní rok 2015 2016

Nabídka pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY pro školní rok 2015 2016 Nabídka pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY pro školní rok 2015 2016 Vážení přátelé, Nabízíme vám přehled akcí, které Městská knihovna ve Frenštátě pod Radhoštěm připravila pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY pro školní rok 2015 2016.

Více

Habermaaß-hra 5589. Klasické kostky Kravička Karla

Habermaaß-hra 5589. Klasické kostky Kravička Karla CZ Habermaaß-hra 5589 Klasické kostky Kravička Karla Vážení rodiče, gratulujeme k zakoupení hry z cyklu "Moje první hra - Farma". Učinili jste správné rozhodnutí a umožnili svému dítěti učit se prostřednictvím

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

Loňský ročník Festivalu španělské kultury IBERICA 2005, který proběhl v srpnu 2005, se setkal s všestranným úspěchem. Festivalu se zúčastnilo téměř 2

Loňský ročník Festivalu španělské kultury IBERICA 2005, který proběhl v srpnu 2005, se setkal s všestranným úspěchem. Festivalu se zúčastnilo téměř 2 Festival španělské kultury IBERICA 2006 30. 8. 2. 9. 2006 Loňský ročník Festivalu španělské kultury IBERICA 2005, který proběhl v srpnu 2005, se setkal s všestranným úspěchem. Festivalu se zúčastnilo téměř

Více

Hlas na žáky téměř nikdy nezvyšuji. Jsou šikovní, zodpovědní a tvoří tým

Hlas na žáky téměř nikdy nezvyšuji. Jsou šikovní, zodpovědní a tvoří tým Hlas na žáky téměř nikdy nezvyšuji. Jsou šikovní, zodpovědní a tvoří tým Naše Valašsko, 04.03.2013, JOSEF BENEŠ, str. 12, Valašsko http://www.vlp.cz V seriálu Valašský GEN vám dnes představujeme učitelku

Více

květen-červen 2014 TENTO ZPRAVODAJ JE FINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

květen-červen 2014 TENTO ZPRAVODAJ JE FINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY květen-červen 2014 TENTO ZPRAVODAJ JE FINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co se děje v projektu. Drazí přátelé, máme tu závěr. Rok a půl utekl neskutečně rychle a

Více

ZÁŽITKOVÁ PRACOVNÍ KONFERENCE

ZÁŽITKOVÁ PRACOVNÍ KONFERENCE 18 & 19 / 03 / 2016 Dlouhodobě se věnujeme tématům, jež vloni Úřad Vlády také zařadil do Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014-2020. ZÁŽITKOVÁ PRACOVNÍ KONFERENCE EQUAL PAY DAY V ČR

Více

Design jako umělecký fenomén

Design jako umělecký fenomén Eva Smržová Sdružená uměnovědná studia Sociologická interpretace uměleckého fenoménu Design jako umělecký fenomén Hlavním cílem této práce je odpovědět na otázky týkající se designu a jeho vlivu, využití

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Jméno a příjmení: Nikola Součková Třída: 5. A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání: 31. 03.

Více

Vzdělávací seminář Jak sladit rodinu a zaměstnání

Vzdělávací seminář Jak sladit rodinu a zaměstnání Žamberk Občanské sdružení CEMA Žamberk 7. 10.1. a 14.-16.1. 2013 Školilo se 13 žen, službu hlídání dětí využilo 6 maminek. Super zajištěný seminář, příjemné lektorky, obnovení starých a získání nových

Více

Kids Art Club eská škola bez hranic http://www.czechcentres.cz/london/stranka.asp?id=2793&menu=8499 Kids Art Club www.kidsartclub.org.

Kids Art Club eská škola bez hranic http://www.czechcentres.cz/london/stranka.asp?id=2793&menu=8499 Kids Art Club www.kidsartclub.org. Mikuláš 2008 Kids Art Club pod záštitou ambasády České republiky v Londýně a s intenzivní spoluprací s Českým kulturním centrem v Londýně, byl založen na začátku října 2007. V polovině roku 2008 se stal

Více

Mentální obraz Romů AKTIVITA

Mentální obraz Romů AKTIVITA Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Proč podnikat na internetu?

Proč podnikat na internetu? Proč podnikat na internetu? Obchodovat na internetu je mnohem snazší, než si zařizovat kamenný obchod. Neznamená to ale, že je to bez práce, nebo že je úspěch zaručen. Tak jako klasické podnikání i to

Více

Návšteva z Ameriky. Dne 11.11.2014 Tělocvična SPŠE

Návšteva z Ameriky. Dne 11.11.2014 Tělocvična SPŠE Návšteva z Ameriky Dne 11.11.2014 Tělocvična SPŠE Tohoto dne v tělocvičně naší školy proběhla velice vzácná a výjímečná akce pořádaná křesťanskou skupinou. Tato akce má název Exit Tour. Součástí této události

Více

VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU DECHOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2014 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany

VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU DECHOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2014 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU DECHOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 04 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 Modřany OBSAH 5.. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA ZOBCOVOU FLÉTNU 5..3 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA PŘÍČNOU

Více