Vážení čtenáři a příznivci Originálního pražského synkopického orchestru,

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vážení čtenáři a příznivci Originálního pražského synkopického orchestru,"

Transkript

1 Vážení čtenáři a příznivci Originálního pražského synkopického orchestru, po 37 letech existence tohoto vynikajícího a jedinečného hudebního tělesa se odehrává významná událost. Vzniká kruh přátel a otevírá se stálá scéna v dobovém sále casa gelmi v korunní ulici na Vinohradech. představou všech zainteresovaných je, že se pod jednou střechou budou dít kulturní akce širokého rozsahu, související s dobou dvacátých a třicátých let minulého století koncerty, taneční večery, výuka dobové interpretace, besedy, setkání, projekce filmů, přehrávání unikátních gramofonových nahrávek, literární večery, semináře o dobové technice (letectví či automobilismu) a mnoho dalších doposud takto nikde nesoustředěných programů. V prvním čísle casa gelmi revue Zpravodaje kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru Vám přinášíme to, co by měla revue obsahovat, tedy rozhovory. rozhovory s tvůrci nového projektu, ale také s těmi, kdož budou na stálé scéně v sále casa gelmi pravidelně účinkovat. prostřednictvím dialogů jsme se snažili Vám co nejvíce přiblížit současné a budoucí záměry kruhu přátel a aktuální i připravované počiny. V dalších číslech budeme naplňovat rubriky výše zmíněných odvětví. Budete se moci dočíst zajímavosti z oblasti dobové hudby, techniky či literatury. chceme předkládat unikátní materiál slovní i obrazový, pro což je tato tiskovina doslova ideální. nechť je tedy zahájena saisona dosud nevídaného zaměření a obsahu. nechť si v této saisoně najde každý něco zajímavého a nechť tento list je informátorem o veškerém dění ve stálé scéně kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru. RADEK ŽITNÝ

2 Rozhovor Petrem Bláhou, ředitelem a producentem sálu Casa Gelmi pro Bulletin Casa Gelmi Revue Na půdě scény MÁJ Praha, Korunní ulice 30, středa 16. března S panem Petrem Bláhou jsme se sešli nad architektonickými plány budovy na Korunní ulici č. 30 z let 1895 a 1927 a fotografiemi z rekonstrukce, která probíhala před třinácti lety. Jak jste se stal ředitelem Casa Gelmi? Vyhrál jste výběrové řízení? Ale kdepak (smích), byla to neuvěřitelná náhoda a jak se tak říká, dostal jsem se k tomu jako slepý k houslím. Moje žena od roku 1995 pracovala jako tlumočnice z italského jazyka a v roce 1996 jí oslovila pracovnice italské ambasády, zda by se neujala paní Loretty Gelmi, která v Praze hledá nemovitost pro svoje podnikatelské záměry. A já jim pomáhal jako technický konzultant. Celý rok jsme já, moje žena, paní Gelmi a její kamarádka, architektka Roberta Colombelli, hledali vhodnou nemovitost, až jsme jednoho dne narazili na činžovní dům s bývalým divadelním sálem v Korunní ulici na pražských Vinohradech a již při první návštěvě bylo jasné, že jsme konečně našli. Proč jste se vlastně pustili do rekonstrukce sálu, který měl ještě v roce 1997 úplně jiné využití než dnes? Prostory byly v dost dezolátním stavu a dvě majitelky, které zdědily nemovitost v restituci, pro ní neměly využití ani žádné plány do budoucna. Založili jsme firmu Bergamaska s. r. o., která se stala majitelem nemovitosti a paní Gelmi, která pochází z rodiny v Itálii již po několik generací úspěšně obchodující s bytovým textilem, vypracovala projekt ojedinělé prodejny se sortimentem, ke kterému měla tak blízko. Než se tak mohlo stát, přišla na řadu rekonstrukce nejen celého divadelního sálu, ale i všech přilehlých skladů, kanceláří, chodeb i schodiš. 2 A protože paní architektka Colombelli i moje žena milují meziválečnou architekturu, bylo jasné, že celá obnova bude provedena v hlubokém respektu k původnímu záměru restauratéra Františka Nejedlého, který zadal v roce 1927 vídeňskému architektovi, Stivu Vackovi, rozšíření činžovního domu o divadelní sál, pro který využili nezastavěnou plochu dvora. Tady si dovolím malou odbočku Stivo Vacek mimo jiné projektoval i známější budovu než je ta naše, a to dnešní sídlo finančního úřadu ve Štěpánské ulici číslo 28. Pokud tomu tedy správně rozumím, prvotním záměrem nebylo provozování sálu pro kulturní a společenské akce? Ano, rozumíte tomu správně. Celková rekonstrukce sice respektovala původní účel, ale na celé ploše sálu i balkonu vznikla prodejna bytového textilu, která byla slavnostně otevřena 28. října roku Jenomže se ukázalo, že tento vizionářský plán příliš předběhl svou dobu. A tak v roce 2002 padlo rozhodnutí, že poslechneme plány prvního majitele. Došlo tedy na zrušení prodejny a bez nutnosti dalších úprav jsme začali sál provozovat jako kulturně-společenský prostor. Paní Gelmi upnula svoje síly do dalších obchodních aktivit a moje žena odešla v roce 2006 na mateřskou dovolenou. A mně připadla role ředitele a producenta, kterou zastávám dodnes. A jsou ještě další důvody, které vás k tomuto prostoru připoutávají? Jsem tu někdy připoután doslova otrocky až do brzkých ranních hodin, protože je mnohdy

3 potřeba dohlédnout na hladký průběh akce. Ale jinak mi má práce připravuje příjemná překvapení, hlavně ve vztahu k historii našeho sálu. Například v dětství jsem měl velmi rád loutkové postavy Jiřího Trnky a ploškové večerníčky. Jsem velmi rád, že se dnes se svým synem mohu znovu podívat třeba na Pohádky o mašinkách, které vznikly v trikovém studiu ČST, které sídlilo v našich dnešních prostorách. A mnozí si jistě vzpomenou na reklamní znělku s panem Vajíčko, která vznikla ve Studiu reklamního vysílání se sídlem opět v našich prostorách. Kdo ještě mimo ČST v minulosti prostory využíval? Jakoby magickým kruhem se te vracíme vlastně k původnímu účelu sálu, a to byl hudebně-kavárenský prostor určený pro setkávání kosmopolitního publika. Účinkující ovlivnění různými evropskými kulturami potažmo i těmi zaoceánskými zde tvořili tak trošku neoficiální druh kulturního a sociálního prostředí. A osobnosti? Myslíte na začínajícího Karla Gotta, který zde spolu s bratry Jiřím a Ladislavem Štaidlovými založili svoje divadlo Apollo a nebo Karla Hálu, Yvonne Přenosilovou či Pavlínu Filipovskou? Všeobecně. Z ČT k nám občas zavítají pamětníci, kteří zde pracovali, jako například pan kameraman Roman Rezek, který má hodně informací o minulosti tohoto místa na Od r zde působilo Malé avantgardní jeviště, MAJ. Třikrát týdně se hrálo divadlo pro dospělé a o víkendech pohádky pro děti, většinou autorské režie pana Františka Mikeše. Vlastně jim tehdejší mocní moc avantgardy nedopřáli, a proto museli prodloužit A, a z názvu byl až romanticky nebo propagandisticky poetický Máj. Název se ale vžil silou svých osobností tak, že ochotnické divadlo pod tímto názvem funguje v Praze dodnes. A co se bude odehrávat ve zdech Casa Gelmi nyní? 3 No, nechme se překvapit... A pokud nám vyjde třeba i jen desetina z plánů, které máme, nebudu to považovat za neúspěch. Nadační fond Veselý senior měl tak trošku podíl na našem setkání s panem Pavlem Klikarem a ten, po dlouhé době hledání, našel scénu pro svůj projekt Early Jazz Paradise, která podle něj akusticky a podle všeho i společensky vyhovuje kvalitnímu prostoru pro sociální kulturu. Děkuji Vám za rozhovor. Já vám též děkuji za rozhovor a za to, že jsme si mohli popovídat o věcech, které se už tak trochu staly mým druhým já. Jedna otázka Pavlu Klikarovi, dramaturgovi Stálé scény Early jazz paradise Jaké bude vstupné na pořady v Casa Gelmi? Když jsem v roce 1969 poprvé navštívil koncert The Jazz Fiddlers v pražské Malostranské besedě, vstupenka mne stála 3 Kč. To by se mně samozřejmě líbilo i dnes... Ale bohužel to jaksi není možné. Takže... kolik bude stát? Hmm. Třeba 30 korun jako u doktora? Nebo trošku víc? Mně osobně jde celý život o to, dělat co nejkvalitnější kulturu, ale za přijatelné vstupné. Usilujeme o to, aby cena vstupenky nebyla tím, co zabrání publiku navštěvovat naše programy opakovaně nebo pravidelně. Snažíme se získat prostředky na provoz sálu a produkce tak, abychom mohli publiku v této věci vyjít maximálně vstříc.

4 Rozhovor s vedoucím Diskografické sekce a místopředsedou Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru panem Antonínem Zezulou. Miluji Originální pražský synkopický orchestr od prvního okamžiku... Ve čtvrtek 26. března 2011 jsme si povídali o sbírce unikátních nahrávek, o Kruhu přátel a také jeho budoucích plánech. Můžete prosím stručně charakterizovat svůj životaběh? 4 Protože jsem byl panem Pavlem Klikarem nominován pro práci v diskografické sekci jakožto přespolní (bydlím ve Velkém Meziříčí na Českomoravské vysočině), cítím povinnost se Pražanům alespoň stručně představit. Jsem ročník 1947, tedy celkem čerstvý důchodce, a od vysokoškolských studií na elektrotechnické fakultě VUT až do důchodu jsem pracoval v Brně jako elektrotechnik. Vážný zájem o klasický jazz 20. a 30. let mne ale ovládá už více než 50 roků (tedy od útlého dětství ), v posledních dekádách jsem nashromáždil celkem slušný soukromý archiv historických snímků (cca ) a hodnotných originálních jazzových publikací. Ve svém bydlišti vedu pro místní jazzové nadšence z moravského venkova od r neformální sdružení Classic Jazz Club, pro který každý měsíc připravuji poslechové večery o jazzových mistrech minulosti. Právě vzájemná výměna nahrávek a komunikace s panem Klikarem o milovaném žánru byly asi důvodem jeho důvěry, kterou mi projevil a které si velmi vážím. Kdy a za jakých okolností jste se seznámil s Pavlem Klikarem? Jaký máte názor na jeho celoživotní činnost? Ten prvotní kontakt byl logicky on na jevišti, já (nadšený) posluchač v hledišti. Osobně jsem poprvé pana Klikara viděl na brněnském koncertu Classic Jazz Collegia s Wild Bill Davisonem v roce 1976 (tehdy pan Klikar hrál na piano). Jen o něco později kouzelně vstoupil na naši scénu OPSO a každý hned poznal: toto je naprosto unikátní přístup ke starému jazzu. Po jednom koncertu jsem měl to štěstí vyjádřit v kruhu příznivců svůj obdiv orchestru, a poznal jsem tak i vlídnou povahu pana Klikara, který je ochoten se s každým upřímným jazzovým nadšencem ba-

5 vit. Pak došlo na první výměny nahrávek (vzpomínám jak jsem byl tehdy pyšný, že jsem byl schopen jako pouhý amatér nabídnout i věci pro něho tehdy nové). No a naše spolupráce zintenzivnila v posledních letech (jsem rád, že jsem mu mohl např. poskytnout i mnohé nahrávky, které mu zničila pražská povodeň), přibyly též telefonické diskuse o obskurních umělcích, výměna biografických článků atd. Celoživotní umělecká a publicistická činnost pana Klikara (kdo u nás zná lépe jazzové mistry 20. let? viz např. jím zpracované kapitoly v Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby ) je unikátní a naprosto obdivuhodná. Fascinující je jeho záběr od barokní hudby po klasický jazz i interpretační virtuozita (trubka, piano, varhany), aranžérské schopnosti. V přístupu, který v celoevropském (nebojím se říci celosvětovém) měřítku přinesl do hraní klasického jazzu (studium a používání nástrojů vyrobených ve 20. letech, nahrávací studiová technika, optimální akustické prostředí atd.), prostě nemá konkurenci. Jaký máte vztah k originálnímu pražskému synkopickému orchestru z pohledu posluchače? Abych neunavoval dalšími chvalozpěvy: miluji ho od prvního okamžiku. Je to prostě skvostné dítko svého otce zakladatele. A jako Moravákovi mi dovolte pokus o rádoby humornou definici: Originální pražský synkopický orchestr je ten nejlíbeznější produkt pragocentrismu. Tatáž podpora pro Early Jazz Academy po jejím rozjezdu (příprava zvukových materiálů orientovaných na výuku, diskografická a biografická data). Tato činnost již byla předběžně diskutována s panem Klikarem. Průběžné doplňování a zkvalitňování archivu spravovaného Kruhem přátel Originálního pražského synkopického orchestru (výměna, nákupy, stahování z volných internetových archivů atd.). Orientace na nejkvalitnější reedice (se zvukovými standardy, které nastolil guru zvukových restaurátorů John R. T. Davies a jeho žáci). S předchozím bodem souvisí i navazování kontaktů (domácích i zahraničních: soukromí sběratelé i instituce). V této souvislosti prosím vážné sběratele z ČR o laskavý kontakt, pokud jsou ochotni se na těchto aktivitách podílet. Při zahraničních kontaktech je dohodnuta spolupráce s Mezinárodní sekcí Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru (pan Luboš Zajíček). Protože sdílená radost je dvojnásobná radost, chceme těm milovníkům klasického jazzu kteří nemají vlastní rozsáhlejší sbírky umožnit těšit se z originálních historických snímků, které jsou dnes již těžko či vůbec nedostupné, a to za minimální finanční náklady. O tom se zmíním v rámci následující otázky. V nově vzniklém Kruhu přátel originálního pražského synkopického orchestru máte funkci místopředsedy. Můžete charakterizovat své záměry? Jakou máte představu ohledně činnosti tohoto sdružení do budoucna? V první fázi rozjezdu Kruhu přátel Originálního pražskýého synkopického orchestru bych chtěl stručně informovat alespoň o základních tématech, kterým se diskografická sekce chce věnovat: Maximální podpora aktivních hudebníků Originálního pražského synkopického orchestru oskytováním kvalitního historického zvukového materiálu a spolehlivých diskografických dat pro jejich studium i vlastní práci. 5

6 Černošský orchestr The Missourians v newyorském Savoy Ballroom v roce Jste také odpovědným členem za tzv. Diskografickou sekci. Jakým způsobem budete prezentovat nahrávky na veřejnosti? 6 Pokračuji vlastně v tématu z předchozího bodu: pro řádné členy Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru(nezisková organizace) chceme po provedení definitivní právní analýzy ohledně autorských práv zavést výhodnou možnost poskytování historických snímků ve formě CDs (disk + diskografická data) za pouhou úhradu záznamového materiálu a nutné vynaložené práce. Cílová cena za takto odlehčené CD, pouze v papírovém obalu a s diskografickou textovou vložkou, by byla do cca 100 Kč. Orientační seznam interpretů a orchestrů, které by byly z archivu Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestrudostupné, jsou uvedeny v dalším přiloženém textovém souboru. Jde o desetitisíce snímků dnes mnohdy už komerčně nedostupných, téměř o celý zlatý fond jazzu a hot dance music 20. a 30. let (viz např. diskografie Briana Rusta Jazz Records a American Dance Bands U mnoha interpretů jde vesměs o naprosto kompletní a chronologicky řazené nahrávky. Pokud jde o prezentaci nahrávek formou poslechových pořadů v Casa Gelmi, spoléháme hlavně na tak renomované hudebníky a popularizátory jazzu jako je např. pan Luboš Zajíček (ten zahajuje již v dubnu cyklus Báječní Italové v americkém jazzu ). On má samozřejmě vlastní rozsáhlý archiv, již jsme ale předběžně hovořili i o možné podpoře ze strany diskografické sekce. Máte ve sbírce nahrávek nějaké skutečné rarity? Protože pýcha předchází pád, jsem v tomto ohledu dost skromný. Ideální stav pro sběratele by byly regály napěchované desítkami tisíc šelakových originálních desek 78 ot/min. To je však pouhý sen i v dnešních USA. Vlivem pozdějšího příchodu na svět i geografické polohy jsem odkázán, jako většina sběratelů, na reedice vydané na LPs a CDs. I tak však, co se hudebního obsahu týká, lze u mne nalézt vzácnosti (přepisy na CDs ze vzácných standardek od zahraničních sběratelů), snímky komerčně nikdy nevydané (tzv. Test pressings), nebo teprve nedávno nalezené tejky které nejsou uvedeny v nejlepších diskografiích atd. Hodně si cením i edice kompletních nahrávek Duke Ellingtona pro společnost VIC- TOR, kterou RCA (VICTOR) vydala pouze pro členy Společnosti Duke Ellingtona u příležitosti konference ke 100. výročí jeho narození (1999 ve Washingtonu, D.C.), kde opět vyplavaly z archivů další dosud nevydané snímky. Přiznám se, že si vyrábím i vlastní CDs. Nejpozoruhodnějším ziskem z poslední doby je

7 unikátní projekt klubu sběratelů v USA Royal Blue Ltd. CD přepisy standardek podle značek (např. COLUMBIA, VICTOR, BRUN- SWICK, VOCALION atd.) seřazených podle katalogových firemních čísel. Jde o více než 200 CDs. Od amerických kolegů jsme tento poklad zakoupili sdruženými prostředky společně s panem Klikarem a panem Dr. Pavlem Pitrou. Myslíte si, že nový projekt stálé scény Kruhu přátel opso může oslovit také mladou generaci? Jsem realista, ale i mírný optimista. Pouhá příslušnost k určité generaci striktně nedeterminuje mnozí moji vrstevníci i já sám jsme prožívali mládí ve vrcholné éře Beatles, Rolling Stones atd. v 60. letech, a přesto jsme si nejvíc zamilovali klasický jazz, který se hrál dvacet a více roků před našim narozením... Navíc si myslím, že ta přemýšlivější část mladé generace je znechucena povrchností a mnohdy vulgaritou současného show businessu. V čem podle Vás tkví přitažlivost kultury dvacátých let? Pro mne je to jednoznačně kombinace ducha starých dobrých časů zděděného z přelomu 19. a 20. století ( art nouveau ) s ohromnou společenskou, kulturní, vědeckou a technickou dynamikou a konjukturou období po 1. světové válce. Navíc i optimismu (bohužel následně brutálně zklamaného) pramenícího z víry, že hrůzy války se už nikdy nemohou opakovat. Děkuji mnohokrát za vaše odpovědi. RADEK ŽITNý kdo je nadán hudebně? Za nejdůležitější příznaky hudebního nadání se považuje rytmický cit, hudební sluch a paměť, citová vnímavost a svérázná produktivita. V tom, že tyto schopnosti se přibližně neodvisle dědí, spočívá zkušenost, že vystupují ve všemožných kombinacích. Posouzením s tohoto hlediska nabýváme teprve přehled o rozmanitých druzích hudebního nadání. Ovšem, že pro vlastní hudební činnost mají význam ještě rozmanité jiné vlastnosti, bez nichž i nejlepší hu- dební nadání nemůže se uplatniti; uvésti možno např. tvar a zručnost ruky pro hru na klavír nebo housle, rychlost přehledu, hlasová způsobilost pro zpěv a pod. V naší praxi životní se ovšem často tážeme s jiného hlediska: jakých vloh je potřebí pro jednotlivé druhy hudební činnosti, ať již se jedná o jisté nástroje nebo o způsobilost hráti z paměti (pro určité povolání), 0 schopnost obrazotvornosti, improvisace nebo zvlášť o schopnost dirigentskou. Aby hra nebo zpěv mnohých osob tak byly vedeny a vychovány, aby vše vedlo k úspěchu značné umělecké hodnoty, k tomu je za- potřebí velkého bohatství znalostí a zkušeností na straně vedoucího a kromě již dotčených nadání na straně vedeného také mnoho jiných vlastností čistě lidské povahy: trpělivosti, vytrvalosti, energie, odhodlání, pevné vůle a konečně umění obcovati s lidmi. Lze z toho pochopiti, proč jsou tak vzácni skuteční umělci a velcí dirigenti, byť bychom zde již i opouštěli půdu vlastních hudebních vloh a obraceli pozornost k jiným stránkám lidské bytosti. Časopis Šťastný domov, ročník XXII. z roku

8 The Wolverine Orchestra v Cinderella Ballroom v NewYorku v roce Kornetista Bix Beiderbecke sedící první zprava. Anekdoty z let dvacátých aneb Čemu se smáli čtenáři v dubnu roku 1920? Obnovení starých velikonočních zvyků. Ve státě Ohio, kde při posledních volbách vesměs zvoleny byly ženy do parlamentu, přijat byl zákon proti mužské nevěře. Zajímavým je paragraf 18, dle něhož všichni muži, kteří během roku oklamali své milenky, budou na Velký pátek hromadně upáleni, čímž se obnoví krásný velikonoční zvyk pálení Jidášů. Bestiálního činu dopustil se zde právě jistý Innocenc Kabrioli, 21 roků starý, soukromý úředník, politicky řádně organizovaný. Mladý zpustlík zavraždil svou vlastní matku proto, že ho neporodila o měsíc dříve. Bylo mu totiž 21 roků až v únoru, čímž ztratil pro toto období hlasovací právo. Následování hodno. Vzácný příklad obětavé lásky k umění a zvláště k umělcům podal zde právě náš slavný spisovatel X. Vzorný tento charakter pozoroval už delší dobu, jak následkem zastavení stepního ruchu ocitli se sochaři takřka bez zaměstnání. Trápilo se velice toto zlaté srdce našeho duševního velikána a tu jednoho dne odhodlal se k činu, který na věky zůstane zaznamenán v dějinách dobročinnosti. Slavný spisovatel uzavřel se ve své pracovně, napsal dopis, v němž oznamuje, že se rozhodl odejíti z tohoto světa, aby pomohl aspoň poněkud ubohým sochařům, jimž poskytnut bude výdělek při budování jeho pomníku. Na to třeskla rána a obětavé srdce přestalo tlouci. 8

9 KRUH PŘÁTEL Originálního pražského synkopického orchestru občanské sdružení pro podporu a rozvoj jazzové a populární hudby 20. a 30. let Činnost sdružení je podle odbornosti rozdělena do jednotlivých sekcí: 1. Sekce diskografická pod vedením Antonína Zezuly z Velkého Meziříčí sdružuje sběratele historických gramofonových a fonografových nahrávek viz rozhovor s Antonínem Zezulou. 2. Sekce taneční se bude snažit o obnovení znalosti a kultivaci dobových společenských tanců z období z období první republiky. 3. Sekce hudebnická bude sdružovat a vzájemně seznamovat všechny ty, kteří chtěji raný jazz a swing dělat aktivně na stylově poučené úrovni. Brzy budeme moci nabídnout burzu hudebníků a hudebních nástrojů, aby bylo možno lépe doplňovat, případně zakládat orchestry. Budeme poskytovat i metodickou pomoc. 4. Sekce mladých bude sdružovat nejmladší adepty starého jazzu z Čech, Evropy i ze zámoří. 5. Early jazz Academy pod záštitou Pavla Klikara, Luboš Zajíčka a Juraje Bartoše Poprvé na světě bude zábavnou a nestresující formou pomocí mistrovských seminářů a disputací (i za přítomnosti publika) zprostředkováno vyučování nejjemnějších nuancí umění stylové interpretace jazzové, bluesové a taneční hudby 20.a 30. let. Lektorskou účast přislíbila řada předních osobností naší stylové jazzové scény. 6. Mezinárodní sekce Luboš Zajíček Sekce bude shromažďovat, evidovat a kontaktovat nejvýraznější osobnosti, ansámbly a instituce příslušného zaměření z Evropy i ze zámoří. 7. Sekce organologická umožňující získávání a výměnu historických hudebních nástrojů nutných ke stylové interpretaci 8. Early jazz festival Prague 9. hudebně-publicistická sekce založila a vydává časopis Casa Gelmi revue a vynasnaží dělat i všechno proto, aby se tato krásná hudba a doba, ve které vznikla, častěji objevovala v rozhlase, v televizi a získala větší mediální prestiž. 10. filmová sekce předsedkyně Lenka Mitášová, místpředseda Antonín Zezula Cílem sdružení je umožnit všem lidem s hlubokým zájmem o hudbu či jiné kulturní a životně stylové aspekty 20. a 30. let využít fundované a živé centrum, kde by své zájmy mohli v plné míře naplnit a rozvinout. 11. sekce módy 20. a 30. let a životního stylu Všichni, kdo nám chtějí v těchto úkolech pomoci a chtějí se zapojit do práce našich sekcí či jiné založit prosíme, aby nás neprodleně kontaktovali.

10 Rozhovor s Lubošem Zajíčkem o rozhlasovém pořadu Jazzofon, kornetech a novém životě starého jazzu. Moje první trumpeta se ke mně vrátila Je patnáctého března 2011 vytáčím telefonní číslo Luboše Zajíčka, známého kornetisty, kapelníka a autora dlouholetého úspěšného rozhlasového pořadu Jazzofon Můžete prosím popsat svoji současnou hudební i nehudební činnost? Je všeobecně známo, že připravujete v Českém rozhlase pořad Jazzofon. Řadu let jste spolupracoval s Pavlem Smetáčkem, jste umělecký vedoucí souboru Classic Jazz Collegium Vzhledem k tomu, že už jsem v poměrně pokročilém věku, tak moje činnost aktivního hudebníka je trochu omezenější než před lety. Ale snažím se pořád hrát, nějakým způsobem se snažím uplatnit, což mě těší a posiluje na duši. Kromě té trošky aktivního hraní se věnuji hudební, respektive jazzové historii. V tom se, mírně řečeno, poznávám a čím více se tomu věnuji, tím jsem do toho zapletenější. Připravuji pořad Jazzofon a také promýšlím, co by ode mě Pavel Klikar a Robert Radosta chtěli tedy přibližovat, či lépe řečeno oživovat tuhle muziku na veřejnosti. Moje úloha bude zřejmě zpočátku oživovat tuto hudbu pro starší generaci, tedy pro generaci mých vrstevníků, takže tato záležitost je mi velice blízká Ale já se stále snažím přátelit s mladou generací, dobře spolu vycházíme, a cítím se tak velice dobře. Jaký máte názor na celoživotní činnost Pavla Klikara a Originálního pražského synkopického orchestru? 10 Já jsem s Pavlem Klikarem v době jeho mládí velmi úzce spolupracoval, jelikož hrál v mé kapele v Classic Jazz Collegiu na piano a velmi rád na to vzpomínám, protože jak byl tehdy mladičký muzikant 18 let a později o trochu starší tak už byl nesmírně vyzrálou osobností. Pomáhal nám, když jsme nahrávali s Billem Davisonem, což byl legendární americký kornetista, nebo s Bennym Watersem, to byl černý muzikant-saxofonista a taktéž neuvěřitelná persona. Pak jsme spolu poměrně dost nahrávali. Přímo můj názor na Pavla nechci přímo používat to slovo geniální, ale myslím si, že na něj to platí a sedí a je to neuvěřitelný člověk a neuvěřitelný muzikant; a i rozsah jeho působnosti před tím smekám klobouk a hloubka jeho znalostí a vůbec toho zanícení pro tuhle muziku, tak to u nás snad nemá vůbec obdoby. To je můj názor na něj. Pavel mi bude možná oponovat, ale já to takhle beru a cítím. Máte nějaké veselé vzpomínky příhody z natáčení s Classic Jazz Collegiem a s Pavlem Smetáčkem? No, skutečně, těch příhod, nebo veselých příběhů je mnoho. Při natáčení by se dalo vzpomenout na řadu věcí, ale je toho skutečně mnoho. Vše vznikalo spontánně, ale pro mě jedna z největších příhod bylo, když jsem s Classic Jazz Collegiem byl na koncertním turné po Španělsku. Po koncertě jsme spokojeně odešli do hotelu a tam bylo pár hochů, kteří narozdíl ode mě kouřili. Sedli si tam na takové galerii, tam se ještě otevřela láhev vína a já jsem si šel přisednout. Jelikož se mnou obvykle bydlel kolega Mirek Klimeš-banjista. Ten měl onu nevděčnou úlohu, že

11 musel řídit au ák, takže chodíval spořádaně večer spát, aby si odpočinul na druhý den Španělsko je ohromná země, přejezdy tam jsou běžně mnohasetkilometrové Mirek Klimeš věděl, že přijdu časem do pokoje, takže tam nechal rozsvícenou lampičku, abych se tam o nic nepřizabil. Když jsme dopovídali, nějakou tu sklenku jsme vypili, tak jsem se vrátil do pokoje Bylo bohužel už zhasnuto, tak jsem si říkal: Musím potichounku, abych Mirka nevzbudil. Zalezl jsem do postele a spokojeně jsem usnul. Ráno jsem se vzbudil, a te si představte, že v posteli vedle neležel Mirek Klimeš, ale mně naprosto cizí muž! Měl brýle položené na nočním stolku. Tak jsem říkal Te ho vzbudím a vysvětlím mu, co se stalo, protože já když už se v nějaké posteli vyspím, tak ona postel je neuvěřitelně zválená, jako kdybych tam spal třeba půl roku, nebo jak bych to přiblížil. Takže to nijak zamaskovat nešlo. Pak jsem si říkal: No, tak ten člověk zřejmě dobře spí, tak se zkusím vytratit, podle hesla kdo uteče-vyhraje. Mně se to podařilo, vrátil jsem se k sobě do pokoje, což bylo o jeden pokoj blíže k té galerii, kde jsme seděli. Lampička pořád ještě svítila, Mirek také spal, tak jsem zalezl do postele, ještě hodinku jsem spal. Když jsme se vzbudili a vyprávěl jsem Mirkovi tu příhodu, že jsem se tedy vrátil do pokoje až hodně nad ránem a velmi dobře vyspalý, ovšem ta hrůza ve mně byla strašlivá. Mirek, ten z toho měl málem smrt, válel se v posteli smíchy. Pak jsme šli na snídani, bylo to ve městě Huesca, a to si vzpomínám, na to nemůžu do smrti zapomenout o dva nebo tři stoly vedle seděl u snídaně onen muž, byl zamračený, ale možná, že nejen kvůli tomu, že tam u něj někdo spal, ale možná měl i nějaké jiné starosti, protože jak se ukázalo, tak to byl trenér španělského dívčího házenkářského družstva, které se tam tehdy zúčastnilo evropského turnaje. Takže takhle jsem si užil a samozřejmě jsem tím bavil všechny. Nad touhle historkou jsme se váleli smíchy celý zájezd a ještě dlouho poté. Vzpomenete si na nejzajímavější (ve smyslu kladném i záporném) prostředí, kde jste vystupoval? To jste mě malinko zaskočil, protože já jsem hrál na tolika místech po světě, že vybrat si jedno takové stěžejní místo, bude obtížné. Ale velice rád vzpomínám na koncerty v divadle v Seville. 11 Tam jsme vystupovali několikrát, třeba po třech letech, po pěti letech. Jednak tam byla úžasná atmosféra, nesmírně vděčné publikum a k tomu skvělá akustika. Takže na to vzpomínám opravdu nesmírně rád. Jste znám též jako aranžér. Která skladba byla pro Vás největším oříškem? No, Pavel Klikar nebo Joska Rejman, ten už je v jazzovém nebi, tak to byli aranžéři par excellence. Já jsem tvořil v podstatě dost pomalu a také jsem nebyl často spokojen s výsledkem, takže jsem vždycky předělával a znovu se do toho pouštěl a opravoval. Hodně práce mi dala skladbička vlastně jednoduchá, ale vlastně o to záludnější, a sice Ellingtonovo Rent Party Blues. Upravoval jsem to několikrát, a jak už jsem říkal, že jsem s tím výsledkem nikdy nebyl spokojen. Upravoval jsem to pro různé kapely, počínaje Traditional Jazz Studiem a pak mým Collegiem konče. S tím jsem se dost natrápil, ale mám tu skladbu i přesto dosud rád. V pořadu Jazzofon slýcháte mnohé ohlasy posluchačů. Jaké vesměs jsou na hudbu dvacátých potažmo třicátých let? V ohlasech se to příliš neliší, ale reakce jsou vesměs nesmírně příznivé. Já se až kolikrát pýřím. Dokonce můj šéf z Českého rozhlasu-vltava přeposlal několika lidem jeden , který přišel do rozhlasu, kde se píše, že Zajíčkovy Jazzofony by měly být na lékařský předpis. Skutečně dostávám mnoho dopisů, ů, telefonáty a SMSky a dostávám je nejen já, ale i stanice Vltava. Skutečně jen velmi příznivé reakce. Jaký je Váš názor na nový projekt Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru? Já jsem celou tou věcí nesmírně nadšen. Pro mě je to poslední příležitost, kde by se tahle muzika dala prezentovat na určité úrovni. Například Malostranská beseda byla po dlouhá léta kultovním stánkem starého jazzu, jenže v průběhu posledních let se vše změnilo. Začínáme tedy na úplně novém místě a jsem rád, že se něčeho takového dožívám a mohu se v tom osobně angažovat. Doufám, že nasazení a nadšení

12 osobností, které projekt připravují, přinese ovoce, a že v našem novém centru najdou návštěvníci všech generací to, po čem touží. Velmi mne zaujaly i plány pedagogické cyklus seminářů Early Jazz Academy, díky kterým mohou návštěvníci objevit další rozměry hudby 20. a 30. let. Jsem rád a věřím, že tyto hodnoty stále mají svojí cenu, smysl a dokážou oslovit dostatečně široké publikum. Myslíte si, že samotný vznik Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru bude přínosem nejen pro fanoušky a příznivce orchestru? Tedy, že může ovlivnit šířeji dění v české i evropské kultuře? Je to docela možné, protože v okolních zemích se tento typ muziky hraje leckde i na slušné úrovni. O řadě orchestrů se u nás ví jen strašně málo a přitom ty kapely existují a hrají dobře a určitě rádi by se ti muzikanti na takové scéně a v takovém prostředí prezentovali. Myslím si, že to může mít dosah Anglie, Holandsko, Německo, Itálie, Slovensko, to by se mělo určitě nějakým způsobem projevit. Proč si myslíte, že je dnes mezi náctiletými a dvacetiletými tak velký zájem o staré doby? O hudbu, film, kulturu, literaturu? Proč si zakládají vlastní kluby, které soustře ují jedince stejného retrofilního názoru? Domnívám se, že spoustě mladých lidí dochází, že to, co nám nabízejí sdělovací prostředky, je na dost ubohé úrovni a že sama muzika a vůbec kultura té doby nás mají čím oslovit. Vezměte si začínající film, to všechno je jednoduchá věc, technické možnosti nebyly, a přesto ten půvab a ta krása v tom je od začátku do konce. Totéž je v hudbě, totéž je například ve výtvarném umění. To vše je nesmírná síla. Když se člověk dívá na architekturu, to vše je pro člověka, který je vnímavý, tak je to úplný náraz na něco úžasného oproti tomu, co se te děje kolem nás. Myslím si, že to je určitý návrat k vyzkoušeným a ušlechtilým hodnotám a přitom je v tom i spousta zábavy. Myslím si, že to vše dohromady, a už vědomě či podvědomě, tu mladou generaci oslovuje. 12 Stranou nezůstanou v novém projektu ani senioři. Předpokládáme jejich velký zájem o literární a hudební večery. Máte stejný názor? Stoprocentně. Dnes a denně se setkávám se spoustou lidí mojí generace, respektive mého věku pro ně to je určité připomenutí jejich mládí, dob, kdy se tahle muzika hrála jako běžná taneční muzika a bylo to všechno zcela autentické. Navíc jsem se už mnohokrát zúčastnil například projektu Univerzity třetího věku, kde jsem se setkal s lidmi aktivními stařečky a dámami v určitém věku, kteří mají neustále zájem o všechno možné. My jsme tam samozřejmě hráli to, co nás baví, to co umíme, tedy starou muziku. Jejich nadšení nebralo konce. S mnohými se znám, mnozí začali chodit pravidelně na naše koncerty. Na oněch večerech nebylo jen publikum z Prahy, ale tam byli Španělé, Holan ané, Němci, Rakušané, takže ten zájem o tuto starou hudbu je po celé Evropě. Mám z toho skutečně dobrý pocit. Otázka pro aktivního hudebníka kornetistu. Jak byste se vyjádřil ke skutečnosti, že řada muzikantů, upřednostňuje staré dvacátoletní a třicátoletní nástroje před novými? Myslíte, že je to skutečně jejich kvalitou? Nejde mnohdy o vědeckou interpretaci, jako v případě Originálního pražského synkopického orchestru. Někteří hudebníci hrají na staré nástroje moderní hudbu Dnes se dělají určitě dobře au áky. Ta technologie postupuje velmi rychle. Ale hudební nástroje myslím si, že to není záležitost jen vyrobit jich hodně a levně. Hudební nástroje musí mít určitou preciznost, určitou osobní zkušenost nástrojaře, a se jedná o dřevěné nebo plechové instrumenty a strunné nástroje to se nedá vyrábět na běžícím pásu, protože podle toho potom ty nástroje vypadají. Nemají onu individuální duši a řemeslná práce, která byla precizní například na starých trumpetách nebo saxofonech, se projeví. Nejen, že ty nástroje vypadají nádherně, ale mají i pro dnešní muziku úžasný zvuk. Znám pár výborných saxofonistů a vůbec se jim nedivím, že hrají na staré nástroje, protože zvuk z jejich nástro-

13 Americký kornetista Wild Bill Davison. 13

14 jů hladí, zatímco spousta současných nástrojů, by stojí hrozné peníze a jsou relativně precizně vyrobeny, mají již od základu jiné směřování. By jde o jakousi polorukodělnou práci, tak se projeví to, že kdo ten nástroj stavěl, měl již zkreslenou představu o tom, jak by ten instrument měl znít a tvořil ho pro tu, dá se říci, povrchní a konzumní muziku a to je na těch nástrojích zkrátka strašně znát. duché. Ten instrument má pro mě ještě úžasnou historii, protože jsem ho po čase prodal mému učiteli, a on se mi po letech vrátil. Když se blížil učitelův konec, tak si mě zavolal a nástroj mi zase věnoval. Takže to je až dojemná záležitost. Tu trumpetu ochraňuji a je skutečně jako nová. Kromě toho jsem měl a mám hrozně rád jeden stařičký francouzský nástroj, kornet od Antoina Courtoise, což je taková menší firma. Také stavěl nádherné nástroje a já jsem s tím svým velmi spokojený. To jsou tedy dva nástroje, kterých si považuji a mám nejradši. Můžete vyjmenovat svůj hudební arzenál? S jakým nástrojem jste začínal? Pokud si pamatujete značky a modely nástrojů, které vám prošly rukama? Začínal jsem na trumpetu, nikoliv na kornet, ale na trumpetu, která pocházela z Kraslic. Ještě z legendární dílny Antona Riedla, což byl německý nástrojař. Bohužel pak prošel odsunem a tak dále. Ta jeho továrna byla uzavřena již v roce 1936, protože byl povolán do armády, čímž skončila jeho nástrojařská éra. Také vyráběl školní nástroje, ale měl pár úžasných trumpet a ta, co mám, tak byla stavěná ve stylu Art Deco od pětadvacátého roku, takže to je skutečně krásná práce. Koupil jsem ji jako kluk společně s mým učitelem hry na trubku. Ten instrument jsem tehdy dostal v obchodě ještě po válce, protože někde v Kraslicích zůstalo asi 5 kusů. Stál tehdy nekřes anské peníze, táta za něj dal více než jednu měsíční mzdu, což nebylo jedno- 14 Dokázal byste odpovědět hudebnímu laikovi, v čem je lepší živá hudba před reprodukovanou, pokud by nezáleželo na žánru? Ten rozdíl je naprosto zásadní. Živá hudba se vytváří přímo na místě. Kdybych to přirovnal třeba k dialogu dvou lidí, kteří se potkají a mohou si popovídat. Zatímco když posloucháte něčí projev, tak je to fajn, ano, třeba ten člověk mluví hezky k věci, ale ten osobní kontakt a to, že se navzájem ovlivňujeme, je jedinečný. Hudba má totiž tu úžasnou vlastnost, že je sdílná. Určitým způsobem je sdílná i reprodukovaná hudba, proto vznikly desky a proto se to dá hrát v rádiu a v televizi atd. Pocit posluchače před televizorem je veskrze pasivní, zatímco na koncertě na venkovské tancovačce, to vše je spontánní. Můžete na to nějakým způsobem reagovat, nutí vás to být při tom zatleskáte, něco se vám líbí, a když se vám něco nelíbí, tak ten pocit je daleko silnější. Kdyby se mi doma něco nelíbilo, tak to rádio vypnu, nebo desku sundám z gramofonu a hotovo. Z koncertu se dá samozřejmě odejít, ale to už je takové dost krajní řešení a hlavně člověka to nutí být u toho, v tom, se vším všudy. To je ten základní rozdíl. Zkrátka jako když si dva lidé popovídají nebo když vám někdo něco káže prostřednictvím rádia nebo televize. Osobně jste se setkal s několika hudebními legendami. Na setkání s kterou z nich vzpomínáte nejraději? Nevím, zda je to tím, že mým hlavním nástrojem je kornet, ale asi nejvíce na mě zapůsobil svou osobností kornetista Wild Bill Davison.

15 Tehdy, když jsem se s ním setkal, tak už mu bylo přes sedmdesát. Z něho vyzařovala úžasná síla projevu a navíc tolerance k ostatním druhům muziky. Jeho zajímavý světonázor byl k pohledání. Síla jeho projevu, úžasná muzikalita a chu do života to vše mě tehdy velmi ovlivnilo a říkal jsem si: Takhle bych rád fungoval ve svém dalším budoucím hraní a v životě! Co byste přál do budoucna stálé scéně Kruhu přátel originálního pražského synkopického orchestru? Já bych jí přál právě to, aby byla stálá. Aby to dokázalo pokračovat i přesto, že někdo z nás z důvodu zdraví nebo věku a podobně z toho bude muset odejít. Přes to všechno, aby si to našlo publikum. Aby publikum bylo spokojeno a chodilo. Aby to byla scéna, která by přinášela nejen tu konkrétní muziku jazz 20. a možná 30. let, ale i další projekty. Zkrátka aby dlouho fungovala. Co byste popřál do budoucna swingu, jazzu a zájmu o léta dvacátá a třicátá? Ta muzika má dostatek síly, aby navždy oslovovala přátele hudby a vůbec lidi se zájmem o muziku. Je to jakási vzdálená paralela klasicistní nebo barokní hudby, která také nezanikla tím, že už máme třetí tisíciletí. Vždycky se najde spousta lidí, kteří si rádi tuhle muziku vyhledají, poslechnou a budou ji dokonce preferovat před současnou tvorbou. Protože to je pouze jisté hledání, zatímco tady už je to vše vytříbeno a má to v sobě právě díky tomu úžasný náboj. Co si přejete do budoucna vy sám? Já osobně bych si přál, abych ještě pár let a ve zdraví s touhle muzikou vydržel. Děkuji za příjemný rozhovor RADEK ŽITNý NOVÁ METODA formou koloidů vedoucí ke zvýšení kapacity mozku Koloidní zlato má vliv na zvýšení inteligence. omlazuje a harmonizuje vitální síly v těle. Povzbuzuje tvořivost a zmírňuje napětí, uklidňuje. Stromová víla v průzračné vodě zlatisté paprsky smáčí. Tu zdraví navracející vodu dopřává všem, kteří s hlavou vztyčenou po sluneční cestě kráčejí a sílu soužití v harmonii s přírodou si uvědomují. 15

16 VÝROBA VŠECH TYPŮ A MODELŮ NÁTRUBKŮ, moderních i dobových NA VŠECHNY TYPY ŽESŤOVÝCH NÁSTROJŮ Výroba dle předložených originálů, věrných kopií při dodržení požadovaných užitných vlastností i designovovaného zpracování. MoŽNo PoŽADoVAT libovolné ÚPRAVY Kontakt: tel.: PRoDEJ dechových hudebních nástrojů a jejich příslušenství. Hudební nástroje KliMENT na Jungmannově náměstí 17 na Praze 1 telefon: opravy hudebních nástrojů pan Jan Rada na telefonním čísle taktéž na stejné adrese. STAVBA A opravy HuDEBNÍCH NÁSTRoJů varhany, pozitivy, portativy, regály, harmonia, flašinety, pianoly, orchestriony, konzervace, stěhování, posudky DRŽiTEl RESTAuRÁToRSKÉ licence MiN. KulTuRY Milady Horákové 90, Praha 7 tel.: ,

17 Rozhovor s Janem Matouškem o starých hudebních nástrojích a skladbách, které nesou označení nestárnoucí... Postupně jsem stále více tíhnul ke swingu Ve čtvrtek 17. března 2011 jsem se sešel s Janem Matouškem, kapelníkem mého oblíbeného Pražského swingového orchestru, jehož nahrávky už mám častým poslechem dosti poškrábány Pan Matoušek mě velmi překvapil svým přístupem, sdílností a jedinečnými znalostmi o starých nástrojích. Můžete prosím popsat svoji současnou hudební i nehudební činnost? Řadu let vedete rodinný soubor zobcových fléten Harmonia a vlastní Pražský swingový orchestr Jana Matouška. Tudy prošla celá řada vynikajících hudebníků. Jste hudebním pedagogem. Určitou dobu jste působil v Originálním pražském synkopickém orchestru Ano, před patnácti lety jsem pořídil krásné kopie renesančních fléten od dánského výrobce Ture Bergstrøma, dořešil na nich středotónové ladění a nyní si užíváme jejich krásný souzvuk. Materiál získávám přepisem z originálních historických pramenů. Ale prošel jsem ještě dalšími hudebními projekty. S Pavlem Klikarem jsem také spolupracoval v jeho souboru Musica antiqua Praha. Na konzervatoři jsem vystudoval hornu a následně jsem působil v Plzeňském rozhlasovém, operetním a operním orchestru. Pak jsem začal trochu pošilhávat po hudební režii. Takže jsem v roce 1982 hraní na hornu úplně opustil, jelikož se to nedalo zvládat. Udělal jsem konkurz na místo hudebního režiséra nejdříve do plzeňského a později do pražského rozhlasu. Ve svém volném čase jezdím na kole a rád v dílně kutím se dřevem. 17 Jak se stalo, že jste z horny přešel na saxofon? Jednou jsme v Betlémské kapli hráli s flétnovým kvartetem na společném koncertě s Musicou Antiquou. To jsme se ještě neznali. Pavel mě poslouchal v šatně, jak jsem projížděl flétnu, a povídá: Hele, nechtěl bys hrát na saxofon, člověče? Já ti ho půjčím na tom nic není! Po půl roce se ozvi! Asi si myslel, že z toho nic nebude. Já jsem ho znal již z televize a Originální pražský synkopický orchestr se mi strašně líbil, protože jsem cítil poctivou práci. Tak jsem ožil a řekl jsem si: Ty jo, to by bylo super hrát v Originálním pražském synkopickém orchestru a nemuset poslouchat rutinou unavené muzikanty. Tak jsem samoučným způsobem začal na saxofon. Asi po půl roce jsem přišel za Pavlem na zkoušku orchestru, no a on si mě tam už nechal. Jaký máte názor na celoživotní činnost Pavla Klikara a Originálního pražského synkopického orchestru? Hrál jsem v Originálním pražském synkopickém orchestru šest let mezi lety 1988 a Pak jsem založil svůj Pražský swingový orchestr. Ještě než jsem v Originální pražský synko-

18 pický orchestr hrál, tak jsem si uvědomoval, že je to jistá kvalita, kterou jsem v životě nikde neslyšel. Tomu, že se mi to potom splnilo, jsem pak ani nechtěl věřit. Dodnes to považuji za naprostý vrchol. Kdyby byl Pavel ve dvacátých letech v Americe, patřil by k těm nejlepším. U něho jsem získal základy, protože jsem tu hudbu v podstatě neznal. Ani jsem nevěděl, že existují nahrávky to jsem všechno poznal díky němu. Pavel mi hodně pomohl, moc jsem se od něho naučil a dodnes ho považuji za člověka, který mě zásadně ovlivnil. Ve všem, co dělá, jde do hloubky, poctivě, věci dotahuje, bez přetvářky, usiluje o dokonalost opravdovost a o totéž jsem se vždy snažil i já. Tak to bylo i s Musicou Antiquou, protože to, co on dokázal s tímto souborem, je obdivuhodné. Mnoho mých známých mi říká, že vánoční CD si pouští vždycky, protože nic lepšího neznají. Jste znám též jako vynikající aranžér. Která skladba byla pro Vás největším oříškem? Když má člověk orchestr a chce se co nejvíce přiblížit originálnímu zvuku, musí si sám aranžovat. Aranžoval jsem už dříve, ale ne podle nahrávek. Na to mě přivedl Pavel, který mi říkal: To se naučíš!. Ale jak? No vždy to v té nahrávce slyšíš, ne? A tak jsem začal dobové nahrávky pitvat. Už pro Originální pražský synkopický orchestr jsem napsal pár aranžmá, Pavel je k mé radosti přijal a mě těšilo, že se hrají. Postupně jsem stále více tíhnul ke swingu, založil si vlastní orchestr a myslím, že jsem se stal tak trochu ideologicky závadným. Rozešli jsme se v dobrém. Asi nejvíce mi dala zabrat skladba Milenberg Joys z repertoáru Tommyho Dorseye, verze z roku Jelikož Dorsey měl v orchestru o dva trombóny a jeden saxofon víc. Vyřešil jsem to, skladbu hrajeme a zní dost věrně. Jak postupujete při aranžování? Držíte se striktně předlohy z nahrávek, nebo si dopřáváte i občasné volnosti? Někdy je volnost nezbytná, ale dělám to jen v nutné míře, příliš mě to nebaví. Jelikož pro nás vybírám co nejlepší verze, snažím se jich tedy držet co nejvíce a mám potom velkou radost, když mohu říci: Jé, tohle se mi povedlo, zní to jako 18 na nahrávce. Někdy je potřeba skladbu zkrátit, nastavit, protože je jiný personál nestojí tam stále volný Goodman, Shaw, Dorsey... Nemohu mít klarinetové sólo podehrávané čtyřmi saxofony apod., musím taková místa řešit jinak. Nejde- -li to jako v originále, udělám to jinak, ale musí to znít dobře, ne jako nějaká náhražka. Vždycky se snažím udělat aranžmá co nejlépe. Jak vnímáte hudbu let dvacátých? Je pro vás východiskem pro aranžování, pro interpretaci, nebo dáváte přednost hudbě mladší? Myslím si, že kdo chce hrát solidně swing, měl by co nejvíce poznat dvacátoletní jazz. I te se k němu vracím a víc než dříve si uvědomuji, že je to hudba invenčnější. Ve třicátých letech se vše daleko víc zkomercionalizovalo, zaškatulkovalo. Neznamená to ovšem, že by v třicátých letech nebylo nic kvalitního, jen se musí hledat, je tam mnohem více odpadu. Z celkové produkce stojí za pozornost třeba třicet, čtyřicet procent a z nich teprve dále vybírám. Myslím si, že ve dvacátých letech to daleko více jiskřilo. Tehdy vznikla většina legendárních melodií, které byly později často aranžovány. Myslíte si, že samotný vznik Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru bude přínosem nejen pro fanoušky a příznivce orchestru? Tedy, že může ovlivnit šířeji dění v české, potažmo evropské kultuře? Je na tom skvělé hlavně to, že Pavel Klikar všechny své vize a plány nabízí poctivě a opět myslí na kvalitu. Lidé tedy nezabřednou do žádné polovičatosti. Podobná aktivita u nás úplně chybí. I v Americe se dneska vyrobí film zasazený dějově do dvacátých, třicátých let, jde se do všech možných detailů v rekvizitách a nakonec se na scéně objeví orchestr, jehož způsob provedení je naprosto mimo styl. Proč si myslíte, že je dnes mezi náctiletými a dvacetiletými tak velký zájem o staré doby? O hudbu, film, kulturu, literaturu? Proč si zakládají vlastní kluby, které soustře ují jedince stejného retrofilního názoru?

19 Ano zájem vidím a řekl bych, že u těch přemýšlivějších. Možná jsou unaveni tím, co se na ně odevšud valí a hledají krásu jinde. Já sám jsem získal mezi svými žáky-saxofonisty několik nadšenců, kteří nevěděli o jazzu 20. a swingu 30. let vůbec nic a dnes jej nechtějí poslouchat jinak než v autentickém provedení, ostatní se jim prostě nelíbí. Otázka pro aktivního hudebníka saxofonistu. Jak byste se vyjádřil ke skutečnosti, že řada muzikantů, upřednostňuje staré dvacátoletní a třicátoletní nástroje před novými? Myslíte, že je to skutečně jejich kvalitou? Nejde mnohdy o vědeckou či poučenou interpretaci, jako v případě Originální pražský synkopický orchestr. Někteří hudebníci hrají na staré nástroje moderní hudbu. Na původních nástrojích lpím, vždy je to logicky nejsnadnější cesta, jak se dobrat podobného výsledku. Vidím, že se ke starým nástrojům mnoho hráčů vrací. Mnozí si pro ně zajedou dokonce i do Ameriky. Myslím si, že nástroje jsou stavěné tak, aby vyhovovaly určitému zvukovému ideálu. Například jsem se dozvěděl, že firma Conn měla ve dvacátých letech vlastní experimentální akustické studio, spolupracovala s hudebníky a spolu s nimi vyvíjela nástroje. Také se Conn dopracoval, podle mého názoru, nejlepšího zvuku, který není tak individuální, je tmavší, hustý, v polohách vyrovnaný, tedy vhodný do sekce. Nové nástroje mají, ostrý, skoro bych řekl, až egoistický zvuk, který se moc nepojí a jejich spojením nevznikne hudebně uspokojivý, příjemný zvuk, takový, jaký známe z originálních nahrávek. Dříve jsem si myslel, že to způsobuje zkreslení nahrávky, dnes ale vím, že záznamová technika byla už tehdy na velmi dobré úrovni. Koho by také napadlo, že saxofony, žestě, bicí nástroje, byly něco trochu jiného před sedmdesáti lety než dnes. Když se vydávají reedice přímo z výlisků, tak je to slušná kvalita. Dnešní hráči zjiš ují, že zvuk starých nástrojů je plný, inspirativní a materiály, povrchová úprava i zpracování poctivější, ergonomika příjemnější. Všichni, se kterými jsem o tom hovořil, mi říkali vlastně totéž: No, já to vezmu a fů a už se od toho nemůžu odtrhnout. Také jsem jeden čas moderní nástroje zkoušel různě v obchodech, ale nelíbí se mi. Nic mi neříkají, zvuk mi připadá prázdný. Já na ně hrát nechci. 19 Můžete vyjmenovat svůj hudební arzenál? S jakým nástrojem jste začínal? Pokud si pamatujete značky a modely nástrojů, které Vám prošly rukama? Te mám sedmnáctý altsaxofon. Prošel jsem si těmito nástroji: Kohlert, Weltklang, American Professional, King (Zephyr), Conn (Wonder, Chu Berry, Transitional), Selmer (Model 26), Buescher (True Tone), Martin (Handcraft). Nyní mám altsaxofon Conn Naked Lady z roku 1936, považovaný za takový Rolls Royce mezi saxofony. Je to ale samozřejmě hodně individuální. Staré nástroje jsou perfektně vymyšlené. Je tam spoustu vychytávek, které z důvodů, mně neznámých, vymizely: ladící šroub, otočný palečník, výborná ergonomika, no a to nejhlavnější: zvuk, jeho ohebnost a intonace. Historických hubiček jsem vystřídal také hodně. Je velmi důležité, najít kombinaci nástroj hubička plátek. Chtěl byste se ještě dnes věnovat profesionální hře na hornu v symfonickém orchestru? Už ne. Je mi to líto, horna je nádherný nástroj, ale už se k ní vracet nebudu. Když jsem pracoval v hudební režii, tak jsem byl každý den vytížený a postupně jsem hraní zanechal. Dokázal byste odpovědět hudebnímu laikovi, v čem je lepší živá hudba před reprodukovanou, pokud by nezáleželo na žánru? Tak tohle vůbec neřeším, protože reprodukovanou hudbu poslouchám minimálně, raději si zahraji s přáteli. Muzika se navíc nedá nikdy natočit bez určitého poškození, atmosféra je nezachytitelná. Nejraději si poslechnu živé nebo historické nahrávky, jsou bez střihu, playbacku a jiných technických vymožeností. Vím dobře, jak dnes může hudba také být vyráběna. Když se natáčel big band přišly saxofony natočily se a saxofonisti šli domů; pak se postupně dotáčely trubky, trombony a hráči tedy nemohli na sebe reagovat. Hráli na nabušenou rytmiku, která nikoho nedoprovázela (jak by měla). Bubeník měl metronom na uších, aby to takzvaně šlapalo Takový výsledek mi nic neříká, je to moc vypiplané, umělé. Mám rád hudbu živou, třeba s chybami.

20 Jakožto hudební pedagog máte mnoho zkušeností s mladými hudebníky. Jsou Vaši žáci ovlivněni spíše moderním stylem hry nebo se je snažíte vést vlastní cestou? Představou žáků je většinou to, co slyší v televizi nebo radiu. Já je chci nejdříve naučit vytvořit přívětivý zvuk, použitelný pro souhru s jinými. Na tom mohou později stavět podle toho, co a jak budou chtít interpretovat. Sám jim předvádím hru na starý nástroj a hubičku a snažím se kultivovat jejich vkus. Na ukázku vytáhnu ze skříně nový nástroj s moderní hubičkou, aby si uvědomili ten rozdíl. Těm šikovnějším také sháním vhodnější hubičky a nástroje. Zaznamenali jsme příznivé odezvy při vystoupeních. Doporučujete svým žákům vycházet z dobových nahrávek? Snažíte se je vést k improvizaci? Co přejete do budoucna swingu, jazzu a zájmu o léta dvacátá a potažmo třicátá? Aby v nich byla rozpoznána jejich kvalita a hodnota a zájem o ně nebyl jen módní vlnou. Tato hudba se v médiích představuje minimálně a když už, tak to je, až na vzácné výjimky, trochu někde jinde. Za námi několikrát po koncertě přišli staří muzikanti a tvrdili, že takhle se to nehrálo, přitom to už ani oni nezažili. Jsou tu však původní nahrávky nejlepší učitelé, díky nim jsem si uvědomil, co této hudbě nejvíce sluší a nechci ji už hrát jinak. Co si přejete do budoucna vy sám? Aby Pražský swingový orchestr po šestnácti letech existence trochu více hrál. Abychom mohli předvést to, co nás moc a moc baví. Aby se stálá scéna v Casa Gelmi úspěšně rozběhla a vzbudila zájem lidí o kulturu tohoto období. Dobové nahrávky jim poskytuji a kdo má předpoklady, vedu jej k improvizaci. Děkuji za milé povídání Radek Žitný Co byste na scéně Casa Gelmi chtěl předvést jakožto hudební lektor? Nevím, zda bych byl ten, kdo je vhodný pro takovouto výuku. Ale docela rád bych se zúčastnil nějaké diskuze o problémech saxofonové sekce, intonace, vibrata. Vím sám z vlastní zkušenosti, že zhruba šest let mi trvalo, než jsem se ke kvalitnímu vibrátu dopracoval tak, aby to nebylo mektáto ale příjemné, pravidelné chvění je třeba stále ho udržovat. Co byste přál do budoucna stálé scéně Kruhu přátel Originálního pražského synkopického orchestru? Musí vydržet! Něco takového tady naprosto chybí. Pavel tomu rozumí jako málokdo, chce své vědomosti předávat, vyžaduje kvalitu a opravdovost. Pokud se na to nabalí mladí lidé, mají se od koho učit a na čem stavět. Uvidí a uslyší, jak hudba krásně funguje, když se hraje adekvátním způsobem, už ji nebudou chtít poslouchat ani hrát jinak. Věřím, že se to povede, Pavel má energie na rozdávání. 20 Ladění a základní údržba čistění, seřízení mechaniky a intonování klavírů všech značek a typů v bytech zákazníků v hudebních školách, v nahrávacích studiích v koncertních sálech, ale i větší a generální opravy klavírů a pianin ve specializované dílně. Provádím též soudní znalectví v oboru klávesových nástrojů, t.j. odhady a posudky na klavíry a pianina. Místem mého působení je hlavně Praha, avšak mohu dojet kamkoliv. Karel Průcha piana Sluhy 24 / p. Mratín tel

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Hudební skupina Strašlivá Podívaná vznikla na jaře 1988 a v roce 2013 tedy dosáhla věku 25 let. Písničky Strašlivky vycházejí z inspirací historickými a fantazijními

Více

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický obor. Získala prestižní divadelní cenu Thálie, 2x ocenění

Více

TÉMA : drogy. Pocit z besedy Vedoucí besedy S názory vedoucího 1 14 1 22 Souhlas 17 2 8 2 Spíš souhlas 5 3 3 Nevím 4 4 Spíš nesouhlas 5 5 nesouhlas

TÉMA : drogy. Pocit z besedy Vedoucí besedy S názory vedoucího 1 14 1 22 Souhlas 17 2 8 2 Spíš souhlas 5 3 3 Nevím 4 4 Spíš nesouhlas 5 5 nesouhlas TŘÍDA : 8.A / 22 žáků 1 14 1 22 Souhlas 17 2 8 2 Spíš souhlas 5 3 3 Nevím Ano 22 Ano 21 Ano 14 Ne Ne Ne 7 nevím 1 Nevím 1 Beseda byla poučná 6x Dobře vše vysvětlila 7x Byla zajímavá 5x Ví, o čem mluví,

Více

www.milionoveimperium.cz

www.milionoveimperium.cz www.milionoveimperium.cz David Kirš, autor Miliónového impéria a EmailAcademy uvádí ebook WEB MILIONÁŘE A KRUH BOHATSTVÍ Tento ebook (dokument) můžete šířit a přeposílat dále, ale pouze jako celek. Není

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY Z Á K L A D N Í U M Ě L E C K Á Š K O L A Ž I R O V N I C E VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY PEDAGOGICKÁ ČÁST ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 V ŽIROVNICI DNE 30. 6. 2012 a/ Charakteristika školy: V Základní umělecké

Více

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Ve středu 20. listopadu 2013 navštívili žáci čtvrté až deváté třídy jesenické divadlo. Divadelní představení Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej v podání

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

Rozpad bytového družstva nastartoval myšlenku postavit si vlastní dům

Rozpad bytového družstva nastartoval myšlenku postavit si vlastní dům Rozpad bytového družstva nastartoval myšlenku postavit si vlastní dům Byt či dům? Renovovat nebo stavět? Dřevostavba nebo zděná klasika? Takové a mnohé další otázky vyvstaly před partnerským párem s dvěma

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví KNIHY MAJÍ ZELENOU CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví Naše paní učitelka nám v češtině představila soutěž pro základní školy KNIHY MAJÍ ZELENOU, kde máme za úkol vytvořit reportáž

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

ČTENÍ NEJMENŠÍM V pondělí 26. 3. 2012 navštívili žáci třídy 5.A s paní učitelkou Hanou Houškovou MŠ v Mechové ulici, kde v rámci Měsíce knihy zábavnou formou seznámili budoucí prvňáčky se známými i méně

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací

Více

Školní zpravodaj. ZŠ a MŠ T.G.M. HLAVEČNÍK

Školní zpravodaj. ZŠ a MŠ T.G.M. HLAVEČNÍK Školní zpravodaj ZŠ a MŠ T.G.M. HLAVEČNÍK 1/2009-2010 Jsme zpět! Po dvouměsíční přestávce s vámi opět zasedáme do školních lavic. Prázdniny uplynuly jako voda a je to tu zase. ŠKOLA! A s ní opět náš časopis,

Více

MULTIŽÁNROVÝ KULTURNÍ FESTIVAL FESTIVAL, který kulturně a společensky spojí celou Vysočinu. Je to multižánrové setkání měst a obyvatel Kraje Vysočina. S přesahem do celé České republiky. 2 FESTIVAL, který

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

Mgr. Míla Petrová prezident CDO. Prezidentka CDO s prezidentem IDO Michaelem Wendtem

Mgr. Míla Petrová prezident CDO. Prezidentka CDO s prezidentem IDO Michaelem Wendtem Vážení tanečníci a choreografové, drazí rodiče, taneční tour formací CDO již klepe na dveře, první region startuje již za 17 dní. Dokončují se kostýmy, probíhají poslední práce na kulisách, pilují se nacvičené

Více

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem

Více

Návšteva z Ameriky. Dne 11.11.2014 Tělocvična SPŠE

Návšteva z Ameriky. Dne 11.11.2014 Tělocvična SPŠE Návšteva z Ameriky Dne 11.11.2014 Tělocvična SPŠE Tohoto dne v tělocvičně naší školy proběhla velice vzácná a výjímečná akce pořádaná křesťanskou skupinou. Tato akce má název Exit Tour. Součástí této události

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Pěvecký sbor Kvítek

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Pěvecký sbor Kvítek Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Pěvecký sbor Kvítek Jméno a příjmení: Michaela Blechová Třída: 5.A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: PaedDr. Naděžda Hrnčířová Datum odevzdání:

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

Počet odpovědí: 76. Souhrn. Uveď své pohlaví. Uveď třídu. Dívka 69 91 % Chlapec 7 9 %

Počet odpovědí: 76. Souhrn. Uveď své pohlaví. Uveď třídu. Dívka 69 91 % Chlapec 7 9 % Počet odpovědí: 76 Souhrn Uveď své pohlaví Dívka 69 91 % Chlapec 7 9 % Uveď třídu 1A 10 13 % 1B 8 11 % 2A 11 15 % 3A 10 13 % 3B 14 19 % 4A 13 17 % 4B 9 12 % Měli by přednášku Sex, AIDS, Vztahy slyšet i

Více

BAREVNÁ DEVÍTKA je sedmý ročník přehlídky kultur zemí celého světa, který pořádá Městské částí Praha 9. cílová skupina. počet návštěvníků.

BAREVNÁ DEVÍTKA je sedmý ročník přehlídky kultur zemí celého světa, který pořádá Městské částí Praha 9. cílová skupina. počet návštěvníků. BAREVNÁ DEVÍTKA je sedmý ročník přehlídky kultur zemí celého světa, který pořádá Městské částí Praha 9 Pestrý festival mnoha vůní a strhujících vystoupení. Zábavné odpoledne pro rodiny s dětmi, večerní

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

Nabídka pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY pro školní rok 2015 2016

Nabídka pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY pro školní rok 2015 2016 Nabídka pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY pro školní rok 2015 2016 Vážení přátelé, Nabízíme vám přehled akcí, které Městská knihovna ve Frenštátě pod Radhoštěm připravila pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY pro školní rok 2015 2016.

Více

Evaluace kurzů projektu Postilión za 2. monitorovací období

Evaluace kurzů projektu Postilión za 2. monitorovací období Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace Postilión - projekt zvyšování kvality vzdělávání v oblasti poštovnictví a logistiky s důrazem na konkurenceschopnost

Více

Voice of Prague s.r.o., Rohanské nábřeží 661/5, Praha 8 Karlín, 186 00

Voice of Prague s.r.o., Rohanské nábřeží 661/5, Praha 8 Karlín, 186 00 Voice of Prague s.r.o., Rohanské nábřeží 661/5, Praha 8 Karlín, 186 00 HRAJEME NEJLEPŠÍ HUDBU V METROPOLI Classic Praha (dříve Classic FM) hraje klasickou a filmovou hudbu, doplněnou pořady s hudbou jazzovou,

Více

Naučil jsem se počítač zapnout, spustit internet. Dařilo se mi všechno výborně. Naučil jsem se hledat obrázky a ukládat je do počítače.

Naučil jsem se počítač zapnout, spustit internet. Dařilo se mi všechno výborně. Naučil jsem se hledat obrázky a ukládat je do počítače. Celá dnešní hodina byla věnována evaluaci kurzu někteří klienti svá hodnocení nadiktovali, někteří je dokázali napsat sami většinou ve wordu, někteří zvládli i sami poslat emailem: Tito klienti svá hodnocení

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT s.r.o.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT s.r.o. VÝROČNÍ ZPRÁVA společnosti NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT s.r.o. Čerchovská 1981/6, 120 00 Praha 2, Vinohrady IČO 264 31 017 2 0 1 1 Název účetní jednotky: Sídlo účetní jednotky: NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT

Více

Dana Koucká. III. ročník. Waldorfské lyceum v Praze. říjen 2010. Zpráva o pobytu na zahraniční škole v Německu

Dana Koucká. III. ročník. Waldorfské lyceum v Praze. říjen 2010. Zpráva o pobytu na zahraniční škole v Německu Dana Koucká III. ročník Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Stáž byla podpořena z prostředků programu OPPA Waldorfské lyceum v Praze říjen 2010 Zpráva o pobytu na zahraniční

Více

Exkurze do Českého rozhlasu Brno

Exkurze do Českého rozhlasu Brno Exkurze do Českého rozhlasu Brno Datum konání: 15. 11. 2013 Místo konání: Český rozhlas Brno Počet účastníků: 16 Zpracovali: Tomáš Pokorný, Adéla Nevěčná V rámci předmětu Odborná přednáška a exkurze jsme

Více

Projekt Malý princ: úvodní hodina ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY

Projekt Malý princ: úvodní hodina ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY Projekt Malý princ: úvodní hodina ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY zadání: 1. Do sešitu na literaturu napiš nadpis. 2. Najdi si obrázek spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho, případně další (maximálně 2) obrázky,

Více

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory.

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Obrázky silně působí na mozek. Vidět tohle: se velmi rychle pochopí a pamatuje. Lépe než slova "pokleslo o třicet procent" Trochu profesionálněji

Více

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Výroční zpráva 2008-2009 1 Charakteristika školy Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně. HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu V tomto předmětu je třeba u žáků postupně vytvářet kladný vztah k hudbě, rozvíjet jejich hudebnost, podporovat schopnosti hudbu emocionálně prožít.

Více

Habermaaß-hra 5589. Klasické kostky Kravička Karla

Habermaaß-hra 5589. Klasické kostky Kravička Karla CZ Habermaaß-hra 5589 Klasické kostky Kravička Karla Vážení rodiče, gratulujeme k zakoupení hry z cyklu "Moje první hra - Farma". Učinili jste správné rozhodnutí a umožnili svému dítěti učit se prostřednictvím

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Výroční zpráva. Projednána a schválena na pedagogické radě dne 2.10.2012.

Výroční zpráva. Projednána a schválena na pedagogické radě dne 2.10.2012. Výroční zpráva Projednána a schválena na pedagogické radě dne 2.10.2012. Předána na MÚ Aš OŠKS dne 10.10.2012 Struktura výroční zprávy školy A. Základní údaje o škole str.2 B. Přehled oborů vzdělání str.

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

Vánoční hvězdy v Karlíně

Vánoční hvězdy v Karlíně Nabídka spolupráce 2014 Minulý rok se konal koncert Vánoční Hvězdy v Karlíně v Hudebním Divadle Karlín, na kterém vystoupily hvězdy jako J. Ledecký, L. Machálková, P. Vítek, J. Zelenková, R. Schwab, M.

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Praha Inspekční zpráva Základní umělecká škola, Praha 10 - Hostivař, Trhanovské náměstí 8 Trhanovské náměstí 8/129, 102 00 Praha 10 - Hostivař Identifikátor: 600

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

Evropa na dosah - závěrečná zpráva. projektu Evropa otevřená všem, škola otevřená všem, na ZŠ ulice Míru Rokycany

Evropa na dosah - závěrečná zpráva. projektu Evropa otevřená všem, škola otevřená všem, na ZŠ ulice Míru Rokycany Evropa na dosah - závěrečná zpráva projektu Evropa otevřená všem, škola otevřená všem, na ZŠ ulice Míru Rokycany Dne 9.května 2013 se na naší škole uskutečnil celoškolní projektový den pod názvem Evropa

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

A p o s t r o f Praha 2006

A p o s t r o f Praha 2006 A p o s t r o f Praha 2006 Divadlo Lucerna MB, o.s. vyhlašuje VIII. ročník Mezinárodního festivalu nezávislých a amatérských divadel APOSTROF, Praha 2006. červen/červenec 2006 (termín bude upřesněn) Zaměření

Více

Kresba pastelkami. O námětech obrazů (M.Brožová)

Kresba pastelkami. O námětech obrazů (M.Brožová) Kresba pastelkami O námětech obrazů (M.Brožová) http://www.pastelky.cz/obrazy-kreslene-pastelkami Kam chodíte na nápady? Nápad na obraz ke mně přichází jako celek, buď se mi zdá ve snu, nebo mě navštíví,

Více

Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA. Přemysl Dvořáček

Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA. Přemysl Dvořáček Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA Přemysl Dvořáček Vnímání citu Uzavřený kruh poznání sebelásky byl název souboru citací zveřejněných v knižním titulu Labyrint zdraví. Nyní nakladatelství Na-Ra nabízí soubor

Více

KRAJSKÁ KNIHOVNA FRANTIŠKA BARTOŠE ŠKOLÁM

KRAJSKÁ KNIHOVNA FRANTIŠKA BARTOŠE ŠKOLÁM Vavrečkova 7040, 760 01 Zlín KRAJSKÁ KNIHOVNA FRANTIŠKA BARTOŠE ŠKOLÁM Oddělení pro děti a oddělení pro dospělé čtenáře Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně připravilo na školní rok 2014/2015 plán

Více

České děti jako čtenáři v roce 2013. Prah 27.2.2014 Vít Richter Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz

České děti jako čtenáři v roce 2013. Prah 27.2.2014 Vít Richter Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz České děti jako čtenáři v roce 2013 Prah 27.2.2014 Vít Richter Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz Hlavní témata Čtou knihy více nebo méně? Čtení mezi zábavou na nudou Co čtou? Čtenářské zázemí v rodině

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Jana Paulusová Fišerová Datum: 28.10. 2012 Ročník: 6. 9. Vzdělávací oblast: Umění

Více

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Výroční. zpráva

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Výroční. zpráva Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Výroční zpráva 2011-2012 1 Charakteristika školy Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61

Více

ZPRÁVA O DOTAZNÍKU PÉČE O SENIORY

ZPRÁVA O DOTAZNÍKU PÉČE O SENIORY ZPRÁVA O DOTAZNÍKU PÉČE O SENIORY Jménem TDN si vážíme dotázaných, kteří se věnovali svůj čas vyplněním dotazníku buď formou osobního setkání v bytě či organizaci nebo elektronického dotazníku http://www.survio.com/survey/f/a8q3e2p9w4k0p2j9m

Více

Přijatí žáci do Základní umělecké školy Žerotín Olomouc na školní rok 2015/2016.

Přijatí žáci do Základní umělecké školy Žerotín Olomouc na školní rok 2015/2016. Přijatí žáci do Základní umělecké školy Žerotín Olomouc na školní rok 2015/2016. Provoz školy, kmenové budovy v Olomouci bude 1. září v době 9 11.30 a 12.30 17.00. Níže zmíněné žáky, kteří budou navštěvovat

Více

Magická síla přírody a lidského umu

Magická síla přírody a lidského umu Luhačovice Město Luhačovice, cestovní agentura Luha Info Městské informační středisko Masarykova 950, 763 26 Luhačovice tel./fax: 577 133 980, tel.: 577 132 341 e-mail: luhainfo@mesto.luhacovice.cz Magická

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY PRAHA 9, UČŇOVSKÁ 1 1. část Charakteristika a historie školy, zaměření a vize školy, výchovně vzdělávací strategie, výuka a hodnocení žáků, oblasti vlastního

Více

Copyright 2010 MADE IN CZ production www.madeincz-production.cz

Copyright 2010 MADE IN CZ production www.madeincz-production.cz PRESS PACK uvádí Česká republika 2010 Žánr Délka Druh Zvuk Jazyk Scénář a Režie Asistentni režie Kamera Hudba Zvuk Výkonný producent PR manager Hrají Radka Honza Jarda Vendy Mira Petr Pavlína hudební 103

Více

Moje inspirace. E-book zdarma Jana Pěkná 2013

Moje inspirace. E-book zdarma Jana Pěkná 2013 Moje inspirace E-book zdarma Jana Pěkná 2013 Vážení a milí Děkuji Vám za stažení mého e-booku s názvem Moje inspirace. Co zde najdete? Prozradím Vám něco ze stránek, kam si chodím pro nápady, inspiraci

Více

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015 ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2015 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2015. Soupis je rozdělen do tří částí

Více

3.5.2007-9.5.2007. Jazykové okénko... 7.5.2007 ČT 1 str. 1 07:50 Rubrika dne - Ostrava

3.5.2007-9.5.2007. Jazykové okénko... 7.5.2007 ČT 1 str. 1 07:50 Rubrika dne - Ostrava 3.5.2007-9.5.2007 Jazykové okénko... Jazykové okénko Tak a zatímco já jsem vás vítal u obrazovek, tak mě tady sledovala, čekala, až domluvím, paní Eva Jandová, vedoucí Katedry českého jazyka z Ostravské

Více

Medvídek Teddy barvy a tvary

Medvídek Teddy barvy a tvary CZ Habermaaß-hra 5878 Moje první hra Medvídek Teddy barvy a tvary Moje první hra Medvídek Teddy barvy a tvary První umísťovací hra pro 1 až 4 malé medvídky od 2 let. Autor: Christiane Hüpper Ilustrace:

Více

NABÍDKA TEMATICKÝCH BESED PRO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014

NABÍDKA TEMATICKÝCH BESED PRO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 Městská knihovna Kyjov, příspěvková organizace města Kyjova NABÍDKA TEMATICKÝCH BESED PRO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 POPRVÉ V KNIHOVNĚ: Individuální informační lekce, která podává

Více

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň 5.7 UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa. Přináší umělecké osvojování světa s rozvojem specifického cítění, tvořivosti a vnímavosti

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Jméno a příjmení: Nikola Součková Třída: 5. A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání: 31. 03.

Více

Bílá nemoc Pracovní list Hra s textem, obdoba pracovního maturitního listu.

Bílá nemoc Pracovní list Hra s textem, obdoba pracovního maturitního listu. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218CZ. Šablona I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské gramotnosti Označení materiálu VY_12_INOVACE_Pap30

Více

Katalog rozpracova ní obsahu vzdě la va ní ra mcový ch vzdě la vací ch programu do s kolní ch vzdě la vací ch programu RVP2ŠVP. 2012 Konzervatoř Brno

Katalog rozpracova ní obsahu vzdě la va ní ra mcový ch vzdě la vací ch programu do s kolní ch vzdě la vací ch programu RVP2ŠVP. 2012 Konzervatoř Brno Katalog rozpracova ní obsahu vzdě la va ní ra mcový ch vzdě la vací ch programu do s kolní ch vzdě la vací ch programu RVP2ŠVP 2012 Konzervatoř Brno 1 Úvod V Konzervatoři Brno se vyučují tři obory Hudba,

Více

Vzdělávání kazatelů a vedoucích

Vzdělávání kazatelů a vedoucích Vzdělávání kazatelů a vedoucích vzdělávání a přípravě vedoucích pracovníků. V roce 2011 požádal biskup Bernard Oringa naši církev o pomoc při Letos v létě oslavil Jižní Súdán první rok své svobodné existence.

Více

Better way Jihlava. Občasník skupiny distribuce zdarma. 1.Vydání

Better way Jihlava. Občasník skupiny distribuce zdarma. 1.Vydání Better way Jihlava 1.Vydání Občasník skupiny distribuce zdarma Skupina lidí pod názvem "BETTER WAY" byla založena se záměrem zlepšování fyzického a psychického zdraví sportem a tělesnou aktivitou přirozenou

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TŘEBÍČ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TŘEBÍČ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TŘEBÍČ 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP: Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Třebíč Předkladatel: Základní umělecká škola Třebíč, Masarykovo

Více

Interaktivní pořad plný písniček k nám zavítal 23. listopadu a jmenoval se Pohádková minishow.

Interaktivní pořad plný písniček k nám zavítal 23. listopadu a jmenoval se Pohádková minishow. Základní škola Ořech a její KFOŠ A je tu zase prosinec. Prý měsíc klidu, pohody a radostného očekávání vánoc. No, mnozí z nás dobře víme, že umí být občas pořádně hektický a náročný. I když vždy krásný.

Více

ZNÁSOBTE SVŮJ VLIV POKROČILÉ PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI VZHLEDEM K MAXIMALIZACI ÚČINKU NA POSLUCHAČE

ZNÁSOBTE SVŮJ VLIV POKROČILÉ PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI VZHLEDEM K MAXIMALIZACI ÚČINKU NA POSLUCHAČE ZNÁSOBTE SVŮJ VLIV POKROČILÉ PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI VZHLEDEM K MAXIMALIZACI ÚČINKU NA POSLUCHAČE Všichni jsme potencionálně svobodni naučit se tomu, co chceme, dělat to, co chceme, a stát se tím, čím chceme.

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

Anesta s.r.o. REFERENČNÍ ANALÝZA ZPĚTNÉ VAZBY, HODNOCENÍ A OVĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKŮ. Tvoříme z neviditelného viditelné.

Anesta s.r.o. REFERENČNÍ ANALÝZA ZPĚTNÉ VAZBY, HODNOCENÍ A OVĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKŮ. Tvoříme z neviditelného viditelné. Anesta s.r.o. REFERENČNÍ ANALÝZA ZPĚTNÉ VAZBY, HODNOCENÍ A OVĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKŮ Tvoříme z neviditelného viditelné. OBSAH Seznam zákazníků/ popis zakázky... 3 Kdy byla spolupráce dokončena?...

Více

OBSAH PREZENTACE. O Media Masteru. Kontakty

OBSAH PREZENTACE. O Media Masteru. Kontakty OBSAH PREZENTACE O Media Masteru Představení zastoupených médií TV Barrandov Kino Barrandov Barrandov Plus Týden Instinkt Sedmička Exkluziv Interview Animáček Top dívky Popcorn Marketing sales media PR

Více

Beseda v knihovně. Nikol Dziadurová, 6.A

Beseda v knihovně. Nikol Dziadurová, 6.A Beseda v knihovně Dne 12.1.2012 se třída 6.A vydala na cestu do knihovny.došli jsme v 9:00 hodin.celou prezentací nás provázely dvě sympatické slečny.prezentace byla o Moderních pohádkách Seznámili jsme

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci

Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci 1. Chodí Vaše dítě do MŠ: a) velmi rádo 7x b) rádo 7x c) nerado 1x d) nevím Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci 2. O dění v MŠ s Vámi dítě hovoří: a) každý den 10x b) občas 5x 3. MŠ

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 OBSAH Co je DDS?...3 Co je soubor KLAP?...4 Kdo si hraje s DDS?...5 Skupiny DDS 6 Repertoár DDS.7-9 Odehraná představení ve Švandově divadle...10-11

Více

I TY MŮŽEŠ MĚNIT SVĚT K LEPŠÍMU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI. JEDEN SVĚT NA ŠKOLÁCH program společnosti Člověk v tísni, o. p. s.

I TY MŮŽEŠ MĚNIT SVĚT K LEPŠÍMU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI. JEDEN SVĚT NA ŠKOLÁCH program společnosti Člověk v tísni, o. p. s. I TY MŮŽEŠ MĚNIT SVĚT K LEPŠÍMU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI JEDEN SVĚT NA ŠKOLÁCH program společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Je to skvělý pocit, když se vám povede udělat něco dobrého pro lidi kolem sebe.

Více

Výsluňský. plátek LISTOPAD. Připravily: Anička, Jarka a Katka

Výsluňský. plátek LISTOPAD. Připravily: Anička, Jarka a Katka Výsluňský plátek LISTOPAD Připravily: Anička, Jarka a Katka Z obsahu: Fotbalový turnaj osmiček Zamířeno do: 7.C- rozhovor s Martinem Gebellem I učitelé jsou jen lidé - rozhovor s panem ředitelem Jiřím

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

Nemáte Žádné Reference?

Nemáte Žádné Reference? Nemáte Žádné Reference? Pak mám pro vás dobrou zprávu. Každý začíná s tím, že žádné nemá. Všichni ale musíme odněkud začít. Z vlastní zkušenosti se mi nesčetněkrát potvrdilo, že když umístíte reference,

Více

Prof. Götz W. Werner zakladatel a člen dozorčí rady dm-drogerie markt

Prof. Götz W. Werner zakladatel a člen dozorčí rady dm-drogerie markt Předmluva V mládí jsem si myslel, že stojím na vlastních nohou. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že stojím na ramenou společnosti. Bez toho, co dokázaly předchozí generace bez znalostí a metod, které

Více

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Výroční. zpráva

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Výroční. zpráva Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Výroční zpráva 2005-2006 1 Charakteristika školy Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61

Více

MICHAL HUVAR. K O N C E R T.eu žurnál 001

MICHAL HUVAR. K O N C E R T.eu žurnál 001 i MICHAL HUVAR K O N C E R T.eu žurnál 001 O cestě za digitalizací... Začnu citáty z tisku, které se v tuzemských novinách objevují už nějaký čas. Nejprve titulky: SPALTE SVO- JE CD, BUDÍČEK PRO DINOSAURY,

Více

Domov. Srdce v dlaních

Domov. Srdce v dlaních Domov Srdce v dlaních 12.číslo Zpravodaj Listopad 2014 Horoskop Štír Lidé narození ve znamení Štíra mají velmi jasné myšlení, bystrý úsudek a přesný odhad situace. Nemají jen dobrou paměť, ale mají i aktivní

Více

Video č. 3 JAK ZAČÍT S ŽIVOU STRAVOU. Eva Peršinová 2015 www.vitarianstyle.com

Video č. 3 JAK ZAČÍT S ŽIVOU STRAVOU. Eva Peršinová 2015 www.vitarianstyle.com Video č. 3 JAK ZAČÍT S ŽIVOU STRAVOU 1 Krásný den Jmenuji se Eva Peršinová a vítám vás na webových stránkách www.vitarianstyle.com. Pojďme se nyní podívat na třetí video s názvem: Jak na to, v podstatě

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Foxíkovy kroužky ve školním roce 2014/2015

Foxíkovy kroužky ve školním roce 2014/2015 Foxíkovy kroužky ve školním roce 2014/2015 14,00 14,30 15,00 15,30 16,00 16,30 17,00 17,30 18,00 18,30 pondělí herna Drama (15:00-16:00) Muzikál (16,00-17,00 třída Flétna (14:00-14:45) Angličtina - Pokr

Více

Jsme společnost poskytující svým klientům profesionální servis v marketingových službách.

Jsme společnost poskytující svým klientům profesionální servis v marketingových službách. Jsme společnost poskytující svým klientům profesionální servis v marketingových službách. NAŠE HLAVNÍ ČINNOST Zajištění hostesek a promotérů Ochutnávky Event marketing Road show Centrála Projekt manager

Více

Zpě tná vázbá (sobotní sěminá ř KM v Kunřáticí ch, 28.3.2015)

Zpě tná vázbá (sobotní sěminá ř KM v Kunřáticí ch, 28.3.2015) Zpě tná vázbá (sobotní sěminá ř KM v Kunřáticí ch, 28.3.2015) 1) Co mi dnes vyhovovalo? 1, Že to bylo velice krátké. 2, Práce v příjemných skupinách 3, kolektiv; Evička 4, pracovní skupinka 5, Byla to

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA (IV. ročníku) festivalu TANEC DĚTEM 2011

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA (IV. ročníku) festivalu TANEC DĚTEM 2011 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA (IV. ročníku) festivalu TANEC DĚTEM 2011 Poprvé vznikla myšlenka tanečního festivalu určeného pro mladé diváky již v roce 2004, kdy byl zahájen festival TANEC PRAHA symbolicky na Den Dětí

Více