METODICKÉ LISTY. Sada metodických listů: ČJ KV Název metodického listu: Návrhy na práci ve čtenářských dílnách Zpracovala : PaedDr..

Transkript

1 METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/ Sada metodických listů: ČJ KV Název metodického listu: Návrhy na práci ve čtenářských dílnách Zpracovala : PaedDr.. Ilona Baarová květen 2016

2 V následujícím textu se pokusím popsat metodiku, kterou používám v hodinách literatury, které jsou věnovány čtenářským dílnám. V těchto dílnách jsem použila řadu metod z kritického čtení a psaní. Lekce lze doplnit o další vlastní metody. Je třeba je používat v souvislosti s čtenářskými dovednostmi žáků, s jejich čtenářskými zkušenostmi. Tyto metody jsem také použila při výuce v dělené třídě ve 3. ročníku střední školy. Popis lekce 1 V lekci došlo k rozdělení knih. Pro čtenářskou dílnu jsem nezvolila ani čtení jedné společné knihy, ale ani čtení zcela individuální knihy. Ze zakoupených knih pro školu jsem vytipovala několik titulů, které dle mého výběru by mohly být pro studenty atraktivní a které by obsahovaly závažnější společenské problémy. Navrhla jsem knihy: Mc Carthy Cesta, Krviny Pravidla moštárny, Zusac Zlodějka knih, Styron Sophiina volba, Šmaus Děvčátko, rozdělej ohníček, Denemarková peníze od Hitlera, Tučková Žižkovské bohyně, Soukupová Zmizet, Hůlová- Paměť mojí babičce, Mc Ewan Betonová zahrada, Merle Smrt je mým řemeslem. Všechny uvedené knihy jsou součástí seznamu knih k maturitě. Žáci si vybrali z nabídnutých titulů. Ještě před rozdělením jsem jim knihy a autory stručně přiblížila. Poté si žáci knihy rozebrali a podle titulů vzniklo několik skupinek. Toto rozdělení mi připadá vhodné. Je to alternativa mezi čtením jedné knihy společně a mezi variantou, že každý si přinese svou knihu. Myslím, že by si řada žáků přinesla knihu, kterou již četli, a tím by odpadla možnost předvídat děj a postupně ho odhalovat. Již v první lekci měli žáci příležitost číst alespoň 20 minut a v poslední části zpracovávali předvídání formou metody křišťálové koule. Odhadovali, co se bude dít s hlavní postavou, případně jak se děj bude odvíjet a čeho se bude týkat základní konflikt. Součástí předvídání je i zdůvodnění, proč si to žák myslí, jaké indicie ho k tomu vedly.

3 Popis lekce 2 Nyní následovala 2. hodina čtenářské dílny. Nejprve si žáci přesedli tak, aby vytvořili skupinky podle titulů. Poté každý žák představil svou knihu a sdělil důvody, proč si ji zvolil. Tato aktivita musí probíhat rychle, každý řekne jednu větu. Mnohdy se stane, že žáci mají důvody stejné, lze práci proto urychlit. Poté společně ve skupince sdíleli svá předvídání a mluvčí skupinky, kterého si sami vybrali, sdělí, jaká mají očekávání členové skupiny a jak se domnívají, že se děj bude odvíjet, případně, jak se vyvine hlavní postava. Pro svá tvrzení musí mít alespoň jeden argument. Tato aktivita trvá 5 minut. Domnívám se, že společné sdílení předvídání donutí žáky o knize uvažovat a přemýšlet. Před vlastní četbou jsem se žáky zopakovala princip podvojného deníku, který jsme již používali několikrát při četbě knih v nižším ročníku. Podvojný deník král Co postava dělá, říká vlastnost domýšlivec pijan byznysmen lampář zeměpisec

4 Příklad podvojného deníku pro knihu Malý princ V této fázi čtenářské dílny žáci individuálně četli a zpracovávali podvojný deník dle instrukcí. V závěru hodiny opět pracovali ve skupinkách a navzájem sdíleli svoje podvojné deníky. Do následující hodiny bude podvojný deník sloužit k částečné charakteristice postavy. Domácí úkol: přečíst další desetinu knihy a sledovat vývoj postavy. Popis lekce 3 V první části hodiny čtenářské dílny proběhla minilekce. Ta se skládala z několika částí. Žáci jako domácí přípravu nakreslili úvodní obálku knihy dle svých vlastních představ o knize. Protože pouze předvídali a neznali obsah a základní zápletky příběhu, vycházeli při kresbě ze svých předpokladů, případně z informací o autorovi. Vizuálně tak zpracovali to, co na počátku uvedli při aktivitě předvídání. Tedy vycházeli ze své křišťálové koule. V další části minilekce představili individuálně autora ve 3 větách. Tato aktivita nemůže trvat příliš dlouho (maximálně 3 minuty). Žáci měli za úkol sami vybrat informace, které považují za nejdůležitější vzhledem k vybranému literárnímu dílu. Poslední částí minilekce bylo vzájemné sdílení ve skupinách dle zvolených knih. Žáci doma přečetli přibližně 1 desetinu knihy. Při vzájemném sdílení zážitků z četby měli za úkol vyjádřit svůj názor na jednu postavu (hlavní), která se v knize objevuje.

5 V této fázi jsem se zaměřila na jednu skupinu, zařadila jsem se do ní a sledovala diskusi. Snažila jsem se řídit diskusi návodnými otázkami: Co již o postavě víte? Můžete popsat její vzhled? Z jakého pochází prostředí? Jak je stará? Jak mluví a jedná? Můžete usuzovat na nějakou její vlastnost? Po ukončení diskuse, a tím i počáteční minilekce, která trvala přibližně 10 min, následovala vlastní četba. Po ukončení diskuse, a tím i počáteční minilekce, která trvala přibližně 10 min, následovala vlastní četba. Žáci pokračovali ve čtení svých knih. Zadala jsem úkol sledovat dále hlavní postavu, jak se vyvíjí její osud, jak bude pokračovat apod. S tím souvisel další úkol: sledovat další postavu, pokud se vyskytne, a odhalovat její vztah k hlavní postavě. Vlastní četba trvala 20 min. Poslední fází této čtenářské dílny bylo volné psaní. Nejprve jsem žáky seznámila s pravidly volného psaní. 1. Piš po celou stanovenou dobu vše, co tě k tématu napadá. 2. Piš souvislý text (ne jen jednotlivá hesla nebo body). 3. Nevracej se k napsanému.

6 4. Pokračuj v psaní, i když tě nic nenapadá. (Zapisuj i pomocné věty: Jak bych teď mohl/a pokračovat? nebo Teď mne nic nenapadá..., Jsem unavený..., ale snaž se vrátit k tématu. 5. Nedbej na pravopis ani na stylistickou správnost. Učitel vysvětlí žákům, že to, co napíšou, nemusí dát nikomu přečíst. Pokud budou s textem dále pracovat, pravopisné i stylistické chyby si opraví. Těsně před vypršením vymezeného času na psaní učitel upozorní žáky, aby dopsali větu, poté je vyzve k vytvoření dvojic a k přečtení svých volných psaní. Pokud někdo nebude chtít svůj text přečíst, má na to právo. Smyslem této aktivity je nechat volně proudit myšlenky vztahující se k tématu. Žák se musí neustále vracet k tématu a je dokázáno, že při této činnosti dospěje k novým objevnějším myšlenkám. Poté, co jsem seznámila žáky s pravidly volného psaní, zadala jsem na tabuli otázku, na kterou žáci měli reagovat: Cop byste postavě přáli? A proč? K tomuto úkolu jsem použila grafický obrázek zlatá rybka, do něhož žáci psali své volné psaní. Volné psaní trvalo 3 minuty. Následovalo sdílení ve skupinách. Z každé skupiny dobrovolně jeden žák prezentoval svůj text před celým kolektivem. Pokud žák odmítl veřejně prezentovat své volné psaní, respektovala jsem to. (Ale z každé skupiny se našli žáci, kteří byli odvážní. Zde je důležitá role učitele, jakým způsobem působí na žáky a jaké bezpečné klima panuje ve třídě.) Tato aktivita trvala přibližně 10 minut. V poslední části hodiny žáci ještě pracovali společně ve skupinách a písemně odpovídali na otázky: Připomíná vám postava někoho, koho znáte? Jednali bychom stejně jako postava? Mohla by postava být naším přítelem?

7 Nakonec byl zadán úkol k domácí četbě. Žáci budou číst další část knihy. Při četbě se soustředí na prostředí, v němž se děj knihy nejvíce zatím odehrává. Popis lekce 4 Žáci pracují ve skupinách podle své četby. Sdílejí dosavadní informace z knih. Každý sdělí, co ho v dosavadní četbě překvapilo, co neodpovídá původnímu předvídání. Po společném sdílení jeden mluvčí skupiny shrne souvisle všechny názory a prezentuje je za celou skupinu. Učitel se věnuje jedné vybrané skupině a sleduje a usměrňuje diskusi. Při této kavitě je nutné, aby žáci byli dostatečně disciplinovaní a komunikovali spolu polohlasně. Ve většině případů se žáci při úvodním předvídání nestrefili do základního konfliktu příběhu, a proto vždy našli nějaké překvapení. V další části hodiny následovalo samostatné čtení. Úkolem této lekce bylo při čtení především sledovat prostředí, vzhled postavy, vliv prostředí na postavu. Cílem bylo vnímat detaily, zapamatovat si jich co nejvíce a později vysvětlit jejich funkci v příběhu, jejich funkci při charakteristice postavy apod. V další části, po ukončení četby, následovala individuální práce žáků. Učitel vysvětlil žákům princip líčení, rozdíl mezi líčením a popisem. Žáci již v druhém ročníku psali jak popis, tak líčení. Nebylo proto nutné vysvětlovat podstatu obou slohových útvarů. Úkolem bylo vybrat z četby určité prostředí, co možná nejzajímavější, a napsat vlastní líčení, bez ohledu na autora. Práce trvala 10 minut a žáci svá líčení odevzdávali.

8 V poslední části hodiny pracovali opět ve skupinách a vytvářeli odpověď na otázku, jaký vliv mělo prostředí na jednání hrdiny, jak ho ovlivnilo, případně ovlivní. Opět jeden mluvčí skupiny stručně zhodnotil, k čemu skupina došla a na čem se shodla. DÚ: pokračovat v četbě další částí knihy a doplnit popis či líčení o vlastní ilustraci do knihy dle svých schopností (případně doplnit text kresbou nějakého atributu patřícího postavě.) Odevzdat kompletně následující hodinu. Popis lekce 5 Žáci vzájemně sdílejí své popisy prostředí a společně hledají zajímavé detaily (5 detailů). Ty potom před třídou prezentují. Ostatní skupiny usuzují na základě těchto informací, co je námětem knihy. Následuje individuální čtení textu a dalších postav, jejich vazeb a následně doplňování podvojného deníku z předchozích lekcí. Dále pří četbě žáci sledujíí problémy hlavní postavy, co bude muset postava řešit a jak. Po ukončení četby následuje individuální práce individuálně napsat literární dopis spolužákovi, v němž nastíní pisatel otázku, jak by postava měla řešit problém. Spolužák, který čte jinou knížku, se snaží na základě informací v dopise odpovědět. V poslední fázi hodiny (čtenářské reakce) následuje diskuse pisatelů dopisu a adresátů o možnostech řešení problému hlavní postavy. DÚ: pokračovat v četbě a příště přinést kreslící pomůcky. Popis lekce 6 Úkolem je nakreslit formou komiksu 1 konflikt z knihy (prezentace na nástěnce). Žáci vysvětlí, proč si vybrali právě tento konflikt. Při četbě žáci mus ísledovat, co postava podle vás dělá správně a co ne.

9 Poté je úkolem napsat argumentační esej na otázku: Bylo správné, že hrdina udělal? (Doplňte sami otázku.) Klasifikované práce. Žáci odevzdávají na konci lekce. Popis lekce 7 Vysvětlení významu knižní ilustrace. Významní ilustrátoři. Žáci pracují s internetem, hledají příklady ilustrací. Společně vysvětlují význam ilustrace. Vlastní individuální četba. Při četbě se žáci mají soustředit na vzhled postav, jejich věci, oblečení, atributy, jejich zvyky, rituály. Závěrečný úkol -pokusit se o vlastní ilustraci. Žáci vyberou zajímavý motiv, který se pokusí ztvárnit. Měl by obsahovat myšlenku i detaily. Nejlepší práce vyberou sami žáci. Popis lekce 8 Žáci se věnují podrobnější informacím o autorovi z internetu. Žák vybere tu nejzajímavější informaci a ústně prezentuje. Při četbě se soustředí žáci na možné vyřešení konfliktu, ústně prezentují. Dalším úkolem je napsat vzkaz spisovateli, který bude mít souvislost s přečteným textem, navrhnout mu řešení konfliktu. Případně žáci mohou klást spisovateli otázky, nebo kriticky zhodnotit knihu. 15 min. Práce odevzdávají ke klasifikaci. Popis lekce 9

10 Předposlední lekce je věnována dokončení četby. Poté žák samostatně provede zápis z četby podle dané osnovy. Zápis z četby Rozsah: 1-1,5 strany A4 čistého textu (nezapočítávají se základní údaje o knize) Inspirace k promýšlení přečtených textů A - hodnocení knihy 1. Co se mi na knize líbí? 2. Co se mi na knize nelíbí? 3. Jak se mi kniha četla? Nač jsem při četbě myslel(a)? 4. Jak kniha začíná? 5. Jak kniha končí? 6. Byl závěr knihy uspokojivý? B - jazyk 1. Jaká důležitá slova autor používal? Zapůsobil na mě jazyk, který autor používá? Která místa jsou zvlášť působivá? V jakém smyslu? 2. Mohu zformulovat jednu či dvě věty, kterými bych popsal(a) autorův styl? C - problém, konflikt, napětí 1. Jaký konflikt, problém kniha nastoluje? 2. Zajímalo mě, jak to dopadne? Proč? Co udělal autor pro to, aby mě zaujal? 3. Jak docílil autor toho, že jsem během četby neztratil(a) zájem o knihu? D - osobní zkušenost, poučení 1. Co řekl autor touto knihou o životě? 2. Co z toho má smysl právě pro mě? 3. Bylo to, co jsem od knihy očekával(a)? Proč ano, proč ne? 4. Jaké nové názory mám teď, když jsem knihu přečetl(a)? Co nového nyní vím? 5. V jakém smyslu je ze mě po přečtení této knihy lepší čtenář? 6. V čem spočívá největší síla (účinek) knihy? E - postavy 1. Jak se v průběhu knihy měnily jednotlivé postavy? Proč? 2. Jak se vývoj některých postav odrazil na změnách jiných postav? 3. Zachoval(a) bych se stejně jako hlavní hrdina při řešení některého problému? 4. Mohu se s touto postavou ztotožnit? Připomíná mi některá z postav lidi, které znám? Čím?

11 5. Co jsem se naučil(a) z toho, jak postavy v této knize jednají a jak myslí? 6. Chovaly se postavy věrohodně? Proč ano, proč ne? F - prostředí 1. Které detaily jsou charakteristické pro prostředí? 2. Jak se podařilo autorovi popsat srozumitelně prostředí? 3. Jaký význam mělo prostředí pro příběh? Bylo něčím zvláštní? Čím? Popis lekce 10 Na závěr jsou vhodné ústní komplexní referáty o knize dle dané osnovy. Referát bude doplněn o vybranou větu či pasáž, která podle čtenáře je zásadní v celé knize. Diskuse k citátům z knih. Žáci uvažují, proč si referující vybral právě tento citát. Referující žák má poslední slovo, ve kterém sám zdůvodní, proč právě tento citát zvolil jako zásadní. (metoda Poslední slovo patří mě. )