K A K A D U. Kaleidoskop každodenního duchamoření

Transkript

1 K A K A D U Kaleidoskop každodenního duchamoření Noviny žáků Základní a Praktické školy G. Pelechové v Dolní Poustevně ÚVODNÍK ROZHOVOR S MARUŠKOU DUBEN 2014 ROČNÍK VIII / ČÍSLO 2 Tak ahoj lidi, je to celé nějaké zajímavé. Nedávno se ve školní šatně ztratily 2 bundy najednou. Je snad naše šatna tajemná či zakletá černá díra? Či se nám tu rozrůstá kanibalita mezi bundami? Nebo se nám tu objevila kriminalita? Tyhle blbosti se mi jako první honily hlavou... Nejdříve Vaškova bunda a teď i moje byla fuč. Proč ne jiné, proč tyhle bundy? A záhada se vyřešila. Nepozorný řidič ústavu jel pro Zdendu a společně pobrali nejbližší věci na věšáku (nechápu, jak se mu to podařilo). Proč zrovna Vaškova a moje? No protože máme bundy blízko Zdendy. Vašek už svou bundu má a o pár dní později (asi 2) mi ji taky vrátili. Klára 1. Jak se ti líbilo v naší škole? Líbilo, hodně. Budu se sem chodit koukat. 2. Na jakou školu se dále chystáš? Chtěla bych jít na kuchařku. 3. Měla jsi vybranou jinou školu? Chtěla jsem být zdravotní sestrou. 4. Jak dlouho u nás už si? Čtyři roky. 5. Bude se ti po nás stýská? Jo bude hlavně po Radce, Mirce. Vlastně po všech 6. Jaké jsou tvoje oblíbené koníčky? Poslouchání písniček. 7. Jaké je tvoje oblíbené jídlo? Hranolky a smažený řízek. 8. Co děláš ve volném čase? V létě jezdím na kole a na kolečkových bruslích. Také jezdím na tábory. 9. Máš nějakou oblíbenou hudební skupinu, zpěváka, písničku. Ano. Poslouchám Justina Biebera. 10. Jaké jsou tvoje oblíbené předměty? Věcné učení, rodinná výchova, pracovní činnosti. 1 Otázky vymyslel a rozhovor uskutečnil Štěpán Marek PŘEČTĚTE SI V TOMTO ČÍSLE: 1 Úvodník; Rozhovor s Maruškou 2,3 Den Země 4 Beseda se spisovatelkou I. Březinovou 5 Divadlo Varnsdorf 6 Pokoj mých snů; Nevydařené divadlo; Ztracená 7 Život na farmě 8 Hrajeme si na Afriku 9 Popis krajiny na fotografii 10 Jarní prázdniny 11,12 Projektový den s Ondřejem Sekorou 13 Perličky 14 Poslední ohlasy zimy 15 Po památkách Dolní Poustevny 16,17 Křížovky

2 DEN ZEMĚ Ve čtvrtek jsme měli projektový den. Tentokrát jsme nehledali obálky ani neskládali žádné puclíky, protože dneska nám to Ivanka řekla, o čem se budeme bavit. Bavili jsme se o Dnu Země. Ivanka nám pak dala pracovní listy, každý měl jiný pracovní list a jeden jsme měly s Míšou dohromady. Na tom prvním pracovním listě byly kontejnery a pod nima byly odpadky a měli jsme je roztřídit podle čísel. Každý kontejner měl svoje číslo a k čemu patřil ten odpad, tak jsme tam napsali číslo. Potom jsme hráli Ekohru, podobnou jako Člověče nezlob se, ale s otázkami o lese, vodě a odpadu. Pak jsme se šli nasvačit. Když jsme se nasvačili, tak jsme vyráběli stolní hry Člověče nezlob se a Dámu. Pak jsme vyráběli hvězdičku ze sáčků od čaje, složenou hvězdičku jsme nalepili na čtvrtku a udělali jsme si z toho přáníčko. Pak jsme dělali padák z igelitového sáčku, provázků a z víčka. Nakonec jsem si s Patrikem zahrála Dámu nikdo nevyhrál. Den se mi líbil. (Edita) Projektový den Den Země 24. dubna jsme si povídali o tradici oslav Dne Země a ohrožení planety. Říkali jsme si něco o recyklování a kam máme dát odpadky. Četli jsme a luštili k tématu. Hráli jsme ekologickou hru. Vyráběli jsme si hru z papíru a víček PET lahví (Člověče nezlob se, Dáma). Dělali jsem skládanky z čajových pytlíčků. Vyrobili jsem si padák z odpadových materiálů. Moc se mi to líbilo. (Patrik) Den Země Ve čtvrtek jsme měli projektový den Den Země. Když jsme přišli do školy, tak jsme se bavili o tom, co Zemi škodí. Potom jsme ve dvojicích dělali pracovní list s popelnicemi - museli roztřídit odpadky do správných popelnic. Když jsme to dodělali, tak jsme vyplnili další pracovní listy. Musela jsem na nich rozdělit zvířata podle toho, jestli jsou býložravci, masožravci nebo všežravci. Dál tam byla hadovka co zvířata dělají, jestli plavou, létají, plazí se nebo běhají. Když jsme to měli hotové, tak jsme si šli hrát ekologickou hru a tam byly otázky. Museli jsme na ně správně odpovědět. Když jsme na ně správně neodpověděli, tak jsme se museli vrátit ve hře o tolik políček, kolik jsme hodili kostkou. Když jsme hru dohráli, tak jsme šli svačit. Po jídle jsme vybarvovali hru Člověče nezlob se a Dámu. Když jsme to měli vybarvené, tak jsme si šli ty hry zahrát. Potom jsme šli skládat kytky z čajových sáčků, jmenuje se to tea bag holding. Ze čtvrtky jsme udělali přáníčka, na která jsme pak ty kytky nalepili. Potom jsme vyráběli padák z igelitové mikrotenové tašky. Vystřihli jsme čtverec, čtyři stejně dlouhé provázky a víčka. Do víčka jsme vyvrtali čtyři díry, do těch děr jsme protáhli ty provázky a udělali uzlíky. Potom jsme to přivázali k tomu pytlíku za rohy a bylo hotovo a mohli jsme už pouštět. Po obědě jsme si ještě jednou zahráli hry, které jsme si vyrobili. Projektový den se mi moc líbil. (Míša) 2

3 3

4 BESEDA SE SPISOVATELKOU IVONOU BŘEZINOVOU Beseda V jsme šli do kostelíku. Šli jsme do kostelíku a viděl jsem portréty. Já jsem si sedl dopředu. Paní se jmenovala Iveta Březinová, je jí 50let. Začala ve 30psát knihy. Jednu knihu napsala třeba 10let. Řekla nám, že má ráda Karla Hynka Máchu. Na konci jí jsme dali hodně otázek, moje byla, jestli psala dobrodružství. (Patrik) Spisovatelka V úterý jsme byli v kostelíku na besedě a tam byla spisovatelka Ivona Březinová. Povídala nám o knihách a jak se chtěla stát spisovatelkou. Povídala nám ještě něco o těch hrdinách z knih. Moc se mi to líbilo. (Míša) Beseda se spisovatelkou Ivonou Březinovou V úterý jsme šli v do kostelíku. Šli jsme tam, abychom se něco nového dozvěděli. Povídala nám spisovatelka Ivona Březinová o jednom spisovateli, kterého měla ráda, Karel Hynek Mácha, nikdo neví, jak vypadal, je to tajemství. Ivona Březinová se narodila v Ústí nad Labem a chvíli byla učitelka na vysoké škole, tam co se sama učila - byla stejně stará, jako její žáci. Ve 30letech napsala první knížku. Spisovatelce je teď už 50let a za ty roky napsala 48 knížek. Přednáška byla fajn a i jsem se něco nového naučila.(edita) Beseda se spisovatelkou Ivonou Březinovou V úterý 11.března šla naše škola do kostelíka na přednášku paní spisovatelky Březinové. Třeba o béčkách a dalších, taky o tom, jak se knihy píší a taky kolik let čekala na 1. knihu. Pak byly otázky a odpovědi. (Danda Kreibich) zdroj: Koupit knihy na Ivona Březinová Ivona Březinová píše knihy pro děti a mládež všech věkových kategorií a nejrůznějších žánrů. Vystudovala gymnázium a Pedagogickou fakultu v Ústí n.l., obor čeština dějepis. Po několikaletém působení na katedře bohemistiky, kde získala titul se v roce 1996 stala spisovatelkou z povolání. Často jezdí na besedy a autorská čtení. Od roku 2007 vede tvůrčí skupinu Hlava nehlava, ve které funguje jako editorka povídkových sbírek autorů Literární akademie. Některé knihy: 1. Zrcátko pro Markétu 2. Věra, Nika a sedm babiček 3. O kočce Kačce 4. Kateřina nejen ze Zámku 5. Trosečníci-Dobrodružství v zamčeném bytě 6. Začarovaná třída 7. Velká dětská encyklopedie 8. Obrázková encyklopedie pro nejmenší 9. Zuby nehty 10. Pomeranče v podprsence odkazy: stltab1lydqda&ved=0cakq_auoaq&biw=1280&bih=909#facrc=_&imgdii=_&imgrc 4

5 DIVADLO VARNSDORF V úterý jsme jeli se školu do divadla do Varnsdorfu. Představení se jmenovalo Divadelní cestopis, aneb Evropou od renesance po realtius. Přišli jsme do divadla a šli jsme si sednout dolů do osmé řady, kluci seděli v deváté řadě. Hráli dva herci, cestovali podle mapy Evropy. Hráli ukázky z různých divadelních her. Líbilo se mi, jak jeden zlomil kliku u mlýnku a jak si hráli na doktora, prostě se mi všecko líbilo, byla to legrace. Pořád jsme se smáli. Když to skončilo, tak jsme se šli nasvačit ven, ale padaly kroupy, tak jsme šli jíst pod strom. Tam jsme se nasvačili a šli na bus. Andrea koukla na hodinky a řekla Hance, že máme už jen 6minut, tak jsme museli zrychlit, abychom stihli autobus. Nakonec jsme se i proběhli. Pak jsme jeli na odpoledku, jen Patrik už jel domů. (Edita) jsem jel do divadla. Když jsem šel na horní školu, tak jsem musel jít za Ivou odevzdat papírek. Když jsem byl na horní škole, tak jsme čekali nachvilku. Šlo nás na bus 9 i s učitelkou.. Nastoupili jsme do autobusu a sedl jsem si dozadu. Když jsme byli ve Varnsdorfu, trošku jsme bloudili. Šli jsme dovnitř, tak jsme si vzali věci. Začalo to a bylo to srandovní. Nejvíc se mi líbilo, jak si z nás dělal srandu a jak hráli. Když jsme končili, tak jsme pospíchali a v autobuse jsem usnul. Moc se mi to líbilo (Patrik) V úterý jsme byli v divadle na představení. Když představení začalo, tak ty páni něco vyprávěli. Cestovali v divadelních představeních. Dokonce si vzali na pódium Kláru a chvíli tam s nima hrála. Nakonec se hádali a toho jednoho otrávil s kafem. Divadlo se mi moc líbilo. (Míša) odkazy: =1C2CHMA_csCZ346&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=w3cxU4XaCoOktAag6IH4BQ&ved=0CAYQ _AUoAQ&biw= =1C2CHMA_csCZ346&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=w3cxU4XaCoOktAag6IH4BQ&ved=0CAYQ _AUoAQ&biw=1280&bih=909#fa 5

6 POKOJ MÝCH SNŮ Pokoj mých snů je obrovský. Zdi mají zelenooranžovou barvu. Jsou v něm tři velké skříně, jedno zrcadlo, plazmová televize, počítač a psací stůl. Pod televizí stojí xbox 360 a hry na xbox 360. Postel je ve tvaru auta. Na policích jsou vystaveny hračky a knihy. Nad psacím stolem je jedno okno a pod ním hřeje elektrické topení. Koberec je kožený ve tvaru medvěda. Zdi zdobí plakáty aut, zpěváků, hereček a herců. (Patrik) Pokoj je velký, stěny má vymalované šedou barvou a jsou vyzdobené plakáty a reproduktory. V pokoji je počítač, velká postel, točící skříň, poličky na boty, šuplíky na pásky. Je tam plazmová televize, tři okna. Stůl je kulatý a skleněný, je tam velké zrcadlo. Velký černý koberec s třásněmi leží na zemi. Dveře jsou polstrované. Na stropě svítí moderní lustr. (Edita) Můj pokoj je střední. Stěny má natřená na zeleno. Velké okno nad psacím stolem. Na zemi je zelený koberec. Potom tam je nábytek postel, skříň, gauč. Světla zabudovaná ve stropě. Dveře jsou zašupovací. (Míša) Je velký se spoustou místa. Barva zdí je zelená. Nábytek je osvícený zelenou a modrou barvou. Mám v něm domácí kino, xbox 360. Koberec je pografitovaný, postel ve tvaru Schelbi 6. Pokoj má 4 okna, elektrické topení, lednici plnou baget a hamburgrů. Součástí pokoje je i painttbalová dráha se zbrojírnou, větrná komora na létání, bazén a vířivka. Spím na velkém masážním vyhřívaném gauči. (Alex) Měl bych v pokoji švédský stůl. Pak bych měl malou továrnu na lego, všechnu elektroniku a auta na ovládání a angličáky. Moc bych byl rád, kdybych měl tento pokoj. (Štěpán) NEVYDAŘENÉ DIVADLO V úterý 8.4. jsme jeli do divadla, ale ujel nám autobus do Varnsdorfu. Tak jsme čekali na další autobus a Iva volala Mirkovi, kdy jede další a Mirek volal i do divadla. Když jsme šli na vlak zpátky, tak ten nám taky ujel. Tak jsme se na nádraží nasvačili a čekali na další autobus a do divadla jsme nejeli a jeli jsme domů. Moc se mi to líbilo. (Míša) ZTRACENÁ Příběh, díl 1. Tak nevím jak, ale jsem někde a nevím kde... Probudila jsem se na pláži a za sebou mám prales. Vedle sebe jsem měla školní tašku se sešity, psacími potřebami, rýsovacími potřebami, deštník a oblečení co mám na sobě. Zatím jsem si stihla přefiltrovat (jen tak narychlo) vodu do krabičky od svačiny skrz mé triko (nic moc ale žízeň je žízeň). Zapálila jsem pár suchých listu a klacíků s trochou trávy díky mým brýlím. Pomocí mikiny jsem vyšplhala na palmu pro kokosy. A podařilo se mi najít skálu, kde jsou kolonie nějakých ptáků. A zdařilo se mi ukrást pár vajec. Ty jsem pak dala do pískového důlku a zakryla je několikacentimetrovou vrstvou písku. Pak jsem na něj přenesla oheň a nechala jej hořet. Šla jsem zatím postavit dál od vody (kvůli přílivu) přístřešek. Kružítkem jsem vyvrtala díry pro dřevěné tyče přístřešku. Jeho střechu tvoří pár palmových listů a deštník. Polštář je můj penál vycpaný čerstvým palmovým listím. Hotovo přístřešek stojí, oheň jsem posunula z hromádky a vyndala jsem vajíčka natvrdo. A jelikož mě nebavilo filtrovat vodu-kterou vypiji hned jak ji dofiltruji- šla jsem do pralesa stírat vodu z listů. Už zapadá slunce tak pardon moc už toho nevidím, jdu přežít noc přikrytá učebnicemi u ohně. PS: Snad do rána nechytnu. Z hodiny dějepisu Klára Dinnbierová 6

7 ŽIVOT NA FARMĚ (ČTVRTEK ) Ve čtvrtek jsme jeli na Novou Vísku,jela dvě auta a byla tam téměř celá třída - Nikola Krásná, Dominika Proszewská, Viki Chabová, Pavel Gajdoš, Andrea Martonová, učitelky Jana a Renata. Vystoupili jsme u Integrovaného centra v Horní Poustevně a šli jsme. Andrea nechtěla jít do kopce, ale nakonec to zvládla.přišli jsme na Novou Vísku a šli jsme na kozí farmu. Eliška nás uvítala, ukázala nám kozy a kůzlata a řekla nám, že nějaká kůzlata jsou strašně mladá a prý až vyrostou, tak je budou dojit mléko. Z kozího mléka se vyrábí výborný sýr. Kůzlečí maso bude Eliška prodávat na Velikonoce.Řekla nám, že si máme dávat pozor, aby nám kůzlata nekousala prsty, že mají vpředu malé a vzadu velké špičáky a bolelo by nás to. Potom jsme šli si sednout do traktoru. Jeli jsme do ohrady pro koně a oslíka a šli jsme kydat koblihy po koníkovi a oslíkovi, až byl celý plný vozík koblih. Eliška nám říkala, že ty koblihy tam jsou za celý rok. Potom jsme šli na svačinu v 10:30 h. Chtěli jsme se jít ještě podívat na Špičák, protože tam je kamenná památka, ale už jsme to nestíhali.šli jsme zpět k autům a jeli jsme do školy. Chtěla bych jet znovu, bylo to tam zábavné. koza kůzle kozí mléko kozí sýr autorka.: Viki Chabová Zdroje:

8 HRAJEME SI NA AFRIKU - BUBENÍK MILOŠ DVOŘÁČEK V 10 hodin jsme šli do kostelíku, protože tam přijel pán, který hrál na bubny. Tam jsme šli, tak pak jsme tleskali do rytmu a pak kdo chtěl, tak mohl tancovat. Hodně dětí tancovalo. A pak jsme zpívali a pak na konec hrál na kalimbu a zpívali jsme s ním. Pak se rozloučil a byl konec. Bylo to fajn, byla i sranda. (Edita) V hodin ráno jsme šli do kostelíku. Bylo nás tam hodně, z Vilémova tam přijeli. Každý seděl zvlášť, já jsem seděl vedle Míši a kámoše Ondry. Miloš Dvořáček nám ukázal činely (činely na sobě, rozbité činely, nerozbitné činely ) + ukázal nám bicí (malý buben, velký buben a konga). Na tři písně jsme tancovali a pak nakonec jsme si odpočili. (Patrik) Ve středu 5.3. jsme byli v kostelíku na představení. Pán Miloš Dvořáček hrál bubny a jiné nástroje, zpíval a my jsme tančili. A povídal nám něco o Africe. Představení se mi moc líbilo. (Míša) Bubeník se jmenoval Miloš Dvořáček, hrál v kostelíku. Šli jsme se na něj kouknout. Naučil nás africké slova. Když hrál na bubny, tak vždycky u toho buď vykládal nebo zpíval. Někteří se k němu přidali. Nějaké děti i zpívaly, tleskaly, tancovaly. Na závěr nám ukázal africký nástroj kalimba. (Alex) Šli jsme do kostelíka. Bubeník nám představil bubny a pak nám dal otázky. Pak jsme tancovali a bubeník nám hrál do toho. Hrál nám různě styly z různých zemí a vesnic. Nakonec nám ukázal bicí nástroj zvaný kalimba, moc se mi to líbilo. (Štěpán Janoš) 5. března ve středu bylo vystoupení s panem bubeníkem. Přišla tam naše škola a škola z Vilémova. Hrál tam různé cikánské a africké písničky, ale i moderní. Nejdříve se tam zapojil Martin Grundza:) k tanci se připojil i Patrik a potom všichni tancovali až Martin začal bubnovat :( Potom pan bubeník povídal o bubnech a o činelech. Pak tam hrál na africký nástroj kalimba. Konec a šli jsme do školy. (Honzík Novotný) Kalimba Kalimba patří do skupiny perkusních (bicích) nástrojů, jedná se o moderní verzi nástroje "Africká mbira". Je také známá jako palcové piano nebo jako lamelofon. Tradičně se používá v Africe jako doprovod při zpívání. Na kalimbu se hraje brnkáním pomocí palců na kovové struny. 8

9 Bicí nástroje (zvané též perkuse) jsou pravděpodobně nejstarší a také nejobsáhlejší skupinou hudebních nástrojů. K vytváření zvuku dochází pomocí úderů do nástroje, třesením nástrojem, či škrábáním na nástroj. Bicí nástroje se dělí na bicí soupravu a perkuse (slovo perkuse znamená také poklep, lze tedy říci, že všechny bicí nástroje jsou perkuse). Příklady perkusí triangl, kastaněty, konga, tamburína, xylofon. perkuse bicí souprava Odkazy: Aaa24DADg&ved=0CEYQsAQ&biw=1280&bih=909#facrc=_&imgdii=5kFmjQ-oSWjHDM%3A%3B6GP66X4ivBXRvM POPIS KRAJINY NA FOTOGRAFII Dívám se na tuto fotku, kde je kamenitý kopec a na tom kopci teče voda. Fotka vypadá, jako by byla vyfocena za jarního dne. Když se na tuto fotku podíváte, uvidíte tekoucí vodu, vypadající, jako by byla z malinkých lesklých diamantů. Les s velkými i s malými kamínky vypadá, jako by ten les byl daleko od civilizace, myslím tím, že to není nijak poničený a také to vypadá jako prales. Stromy a kameny jsou porostlé zelenavým mechem, který vypadá jako zelená peřina a uprostřed peřiny teče mnoho lesklých diamantů. Les je místy i žlutozelený. Tato barva v té krajině mi připomíná, jako by v tom lese byli rozsypané 20 (dvacky). Čím více se dostáváme k dolnímu řádku obrázku, tak kameny vypadají, jako by v nich bylo zaraženo zlato. Voda sem-tam někdy sebere i nějaký klacíček, který spadl ze stromu hned do toku vody. Toto místo se mi zdá být velmi klidné a i bych tam někdy určitě šel jen tak se tam podívat nebo tam o něčem přemýšlet, jelikož tam je klid. Štěpán Šafránek 9

10 JARNÍ PRÁZDNINY Šel jsem domů a byl jsem u babičky a byl jsem tam na víkend. Potom jsem byl v DD v Lipové. V pondělí jsme byli na procházce. V úterý jsme byli na hřišti. Ve středu jsme hráli stopovanou, kde jsme plnili úkoly. Ve čtvrtek na bowlingu. V pátek na hřišti. V sobotu U Pytláka a pak generální úklid. V neděli jsme se stěhovali na 1.RS. (Štěpán Janoš) Jeli jsme do Karlových Varů k babičce. Babička nás vzala do Plzně na koně, pak do Dinoparku, tam bylo hodně dinosaurů. Byly tam i prolézačky, kino, obchod na suvenýry, obchody s jídlem, měli jsme hranolky. Jeli jsme k babičce, tam jsme spali čtyři dny. Jeli jsme domů, tam jsem psal úkoly, chodil jsem ven, na počítač hrát hru Transformes the game. (Patrik) Já jsem o prázdninách uklízel byt a hrál hry na počítači. Hrál jsem střílečku Counter Strike 1.6 Nao Steam. Hrál jsem o místo VIP gold a o administra. (Alex) O jarních prázdninách jsem byla s tetou v kině v Děčíně na Babovřeskách 2. Teta mě pak odvezla k babičce a byla jsem tam do středy. S babičkou jsme chodily na procházky. Ve středu jsem jela k tetě a babičce do Chřibské, tam jsem byla do soboty. S tetou a babičkou jsme jezdily na výlety. Byly jsme u tety a strejdy ve Svoru. V pátek jsme byli v Liberci se strejdou, šli jsme do Mac Donaldu. V neděli jsem jezdila na kole. Prázdniny se mi moc líbily. (Míša) O jarních prázdninách jsem jezdila do Lipové skoro každý den. V úterý jsem jela s Lenkou a se Sárou do Šluknova a tam jsme šly do obchodu, ale musely jsme chvíli počkat, protože měli zavřeno a otevírali až v půl jedné. Když otevřeli, tak jsme se šly podívat do všech obchodů. Vzaly jsme to odzdola až nahoru. Já jsem si koupila zelený lak, Sára si koupila zelený a oranžový lak a Lenka si také koupila laky. Pak jsme si šly koupit jídlo. Já jsem si koupila hranolky a holky si koupily hamburger. Pak už jsme se ve Šluknově nudily a jely jsme nazpátek ve Jely jsme do Šenova a pak jsme šly pěšky do Lipové. Tam jsem byla do 16.15, protože pak mi jel bus domů. Výlet s holkama se mi líbil, byla s nima sranda. V sobotu k nám přijela Klára, šly jsme k nám a tam jsme si nalakovaly nehty. Pak volala Lenka, v kolik hodin vyjdeme do Lipová, domluvily jsme se za půl hodiny. Ale vyšly jsme déle, protože nám trvalo, než jsme si nalakovaly ty nehty. Pak jsme čekaly, až máma a táta přijedou z obchodu, aby mi dali 20Kč. S holkama jsme si povídaly v autobusové zastávce, udělaly pár fotek, rozdělily jsme si margotku a pak se vrátily do Šenova a čekaly, až Kláře pojede bus. Ten den se mi moc líbil, protože jsem byla s těma nej nej kámoškama. V sobotu jsme měli návštěvu, tetu Žanetu a strejdu Martina. Měli s sebou tentokrát Martinku, jí je 7let. Ve středu příští přijede k nám na návštěvu a bude u nás i spát. Ještě bych chtěla vidět Jarču po dlouhé době. Tyhle dny se mi nejvíc líbily. (Edita) 10

11 PROJEKTOVÝ DEN S ONDŘEJEM SEKOROU (115 LET OD NAROZENÍ O. SEKORY) 17. dubna jsme šli do školy, v 8.00 jsme šli hledat obálky na půdu. Když jsme je našli, tak tam byly úkoly, buď z ČJ, M, P, RV. Hádali jsme, co to byl za den. Skládali jsme puzzle, já měl Ondřeje Sekoru. Získali jsme písmenka za správné složení. Četli jsme pohádku Ferda Mravence a brouka Pytlíka, ukazovali jsme si na youtube písničku a pohádku. Vyrobili jsme si berušku a pak dali závod. Dělali jsme si pokrm, beruška z pečiva, ze sýra a zeleniny. Barvili jsme z kamene berušku a nakonec jsme dostali omalovánky a bonbóny lipo Ferda. (Patrik) Na projektovém dnu jsme si užili hodně legrace. Soutěžili jsme, připravili pokrm a vyráběli. Nejdřív jsme hledali obálky na zjištění názvu projektu, potom jsme vyráběli a soutěžili a nakonec jsme si připravili pokrm a nabarvili berušku na kámen. (Alex) Ve středu jsme měli projektový den o Ferdovi. Když jsme přišli do školy, tak jsme šli hledat obálky s úkoly a museli jsme je vyřešit správně. Iva nám za ně dala indicie. Když to měli všichni hotové, tak dostali taky indicie a mohli hádat, co je to za projektový den. Když jsme to neuhádli, tak nám Iva dala složit obrázky a potom jsme to uhádli. Pak jsme skládali jméno a životopis spisovatele. Iva nám přečetla kapitolu o Ferdovi Mravencovi. Potom nám Iva pustila písničku a přitom jsme dělali berušku z papíru. Když jsme ji dodělali, tak jsme si šli s beruškama dát závody. Po závodech jsme se měli nasvačit, ale Iva řekla, že budeme kuchtit. Tak nám Iva rozdala cherry rajčata, ledový salát, papriku, pažitku, hroznové víno, mazací sýr a veku. Veky jsme namazali sýrem a na to jsme dali ledový salát. Na ledový salát jsme dělali berušky z hroznového vína, cherry rajčat a z pažitky. Z papriky jsme udělali kraba a dali jsme ho také na veku. Potom jsme všechno snědli. Když jsme dojedli, tak jsme šli malovat kameny a na ně jsme malovali berušku. Pak nám Iva pustila krátkou pohádku o Ferdovi a přitom jsme vybarvovali omalovánku. Nakonec jsme dostali lipo. Projektový den se mi moc líbil. (Míša) Ve středu 16. jsme měli projektový den s naší třídou. Šli jsme hledat papíry na půdu a na nich byly dva úkoly. Když jsme je udělali dobře, tak jsme každý dostal dvě kartičky, na nich byla napsaná různá slova, abychom uhodli, jaký budeme mít den, o čem budeme mluvit. Protože jsme to neuhodli, tak jsme každý dostal jednu větu a pořád jsme nevěděli. No a pak nám dala Ivanka písmenka a z toho jsme měli složit jméno a příjmení. Tak jsme je složili a vyšlo nám Ondřej Sekora, tak jsme se bavili o něm. Je to spisovatel a napsal a namaloval Ferdu Mravence. Potom jsme dostali puzzle, na jednom obrázku byla beruška, na druhém mravenec, na třetím brouk, na dalším Ondřej Sekora. A Ivanka k tomu nám pouštěla písničku od Divokého Billa, jmenovala se O Ferdovi a mravenci a dala z papíru nám k tomu text. Potom jsme si vyrobili berušku a na ní jsme dali dlouhej provázek a konec provázku jsme nalepili na ruličku a soutěžili jsme, kdo ji rychleji namotá. My jsme si s Alexem dávali závody, kdo bude rychlejší, jestli já a nebo Šiška a Šiška byl naštvanej, protože jsem byla rychlejší vždycky já. Pak jsme dělali housky s beruškama z rajčat, hroznového vína a ledového salátu. Ještě nám Ivanka dala papriku a to jsme udělali kraba a 11

12 pak jsme to snědli. Ale já jsem nechala toho raka, protože nemám ráda papriku. A pak jsme malovali na kámen berušku a Šiškovi to vůbec nešlo. A pak Ivanka pustila pohádku Ferdu Mravence a za odměnu jsme dostali bonbóny Ferdu a ještě k tomu omalovánku. Den se mi moc líbil. (Edita) 12

13 P E R L I Č K Y Dělení slov na konci řádku Danda: Myš se nerozděluje, že ne? Honzík: Ale jo, myš můžeme rozdělit na tělíčko a ocásek. Danda: My jsme měli doma jako vánoční stromeček modřín. Úsečka měří 5 dilimetrů. (Danda) Šafra má na tabuli nakreslen jehlan a má napsat název tělesa. Odpověď: Čtyřboký trojúhelník. Sára odmítá přečíst slovo vůl, protože je sprosté. Tak jí vysvětluju, že to je samec od krávy, takže vůl je zvíře. Do hovoru se vmísí Erik: "Vůl jako, že hulí, jo?" - "Ne, vůl jako, že volí." Eriku, co je na obrázku? Oko. - Dobře, ale když jsou dvě? Co to je? - Oko, oko. Kde se berou sliny? Sliny, to je taková sušená voda. (Vojta V.) Co znamená červená čára na mapě? Konec světa (Nikola) Vypátrej úkol z chemie: Dají se sulfan a amoniak vyrobit ve školní JÍDELNĚ? (správně laboratoři) (Šafrda) Vem si nějakou měkkou tužku, která se dobře počítá. (Petra) Jak posíláme důležitý dopis? Tajně. Příbuzné slovo ke slovu smýkat šmitec Jak se jmenuje bod, který leží na ose souměrnosti samodružec Kolik asi měří tasemnice 3 roky Jakými způsoby se rozmnožuje nezmar? Půjčením a fyzikálně. Hele jaký mám špekatý jablko. Příště budeme zdobit krachlice? Co znamená zkratka BESIP? Bez posypu; Bez helmy a bez chráničů. Čím je nebezpečný AIDS? Způsobuje zácpu nebo průjem. Co dělali národní buditelé? Přinesli do zámku lásku. Vytvoř několikanásobný a rozvitý přívlastek ke slovu květina: několikanásobný přívlastek = 4x, 80x, 5x, 100x, 8x, 24x květina rozvitý přívlastek: 1,8, 2, 45, 55, 47, 99, 38, 77 květina Němčina Honzík má doplnit německé názvy zemí: Švýcarsko Schwicarsko (Schweiz) Kdy je důležité vyplnit barvu očí v dotazníku? Když jdu na operaci s očima (Vojta V.) 13

14 POSLEDNÍ OHLASY ZIMY Bruslení Jeli jsme autobusem. Přijeli jsme, šli na zimní stadion a obuli brusle. Šli jsme na led. Štěpán a Dan střílí na bránu. A Mirka učila jezdit na bruslích Erika. Užili jsme si to. Jirka Brož Popis dětských lyží Lyžování je zimní sport, na sjezdovkách se jezdí, kličkuje se mezi sloupky. Lyže vypadají jako prkno a na tom jsou připnuté boty a lyže jsou vepředu trochu zahnuté nahoru a dokulata. Lyže mají barvu modrou s šedivými proužky. U boty jsou úzké a vepředu jsou široké a prkno je placaté, dlouhé. Lyže jsou dlouhé jeden a půl metru, určené pro děti od 12 let. Na lyžování potřebuješ mít krátké hůlky a teplé oblečení a helmu na hlavu, chrániče, čepici, rukavice a teplé ponožky. Na lyže nechoď opilý a nejezdi rychle, jezdi bezpečně, neměl bys dělat blbosti a jezdit do cesty jiným lidem a když jsi malý, nechoď na sjezdovky. Honzík Novotný Bruslení jsme jeli na bruslení. V 8.25 jsme jeli do Rumburka. Než jsme jeli, tak jsem šel pro brusle k Ivě. Já jsem seděl v autobuse s Jirkou. Jeli jsme asi půl hodiny. Byli jsme tam. Pak měl jsem se převlíknout. Když jsem se převlíknul, tak jsem šel na led, tak jsem spadl na nos. Pak šlo mi to. Pak jsme šli nasvačit se a zase šli bruslit. Pak jsme jeli domů. Moc se mi to líbilo. (Patrik) V pátek jsme jeli se školou na bruslení do Rumburka. Když jsme přijeli do Rumburka, tak jsme šli na zimní stadion. Šli jsme do šatny přezout se do bruslí. Museli jsme čekat, až se všichni přezují a pak jsme šli teprve na led. Nejdřív jsem se držela mantylanu a pak už jsem jezdila po celém ledě. Štěpán mě chtěl shodit i Viktorku s Andreou, ale nepovedlo se mu to. Pak já s Andreou jsme šli na Štěpána ho shodit, ani jsme ho nemuseli shodit, protože padal sám. Pak jsme šli na svačinu, koupila jsem si horkou čokoládu. Když jsme všichni dosvačili, tak jsme šli ještě na led. Andrea chtěla, abych s ní šla jezdit, tak jsem šla. Držely jsme se za ruce a Andrea udělala prudkou zatáčku a spadly jsme obě dvě. A pak už jsme museli jít, takže jsme se šli přezout do bot a pak jsme šli na vlak a jeli jsme na jednu hodinu do školy. Bruslení se mi líbilo. (Edita) V pátek jsme byli v Rumburku na bruslení. Když jsme přišli na stadion, tak jsme se obuli do bruslí a šli jsme na led. Na ledě jsem jednou spadla. Potom jsme šli na svačinu a tam jsme si koupili teplou čokoládu. Když jsme byli nasvačení, tak jsme šli zpátky na led. Bruslení se mi líbilo. (Míša) Odkazy: 14

15 PO PAMÁTKÁCH DOLNÍ POUSTEVNY Ve středu jsme se ve třídě domluvili, že půjdeme na vlastivědný výlet nazvaný Po kamenných památkách Dolní Poustevny. V pátek jsme vyrazili. Prohlédli jsme si naučnou tabuli, kde byly informace. Potom jsme šli kolem rybníků za nádražím. Překvapilo nás, že byl vypuštěný sportovní rybník a byla tam spousta škeblí rybničních. Dívali jsme se na ně. Je to největší druh měkkýše v České republice. Dýchá žábrami. Potravu získává filtrováním vody a vyžaduje čistou vodu. Larvy mají ozubenou skořápku a lepkavé vlákno, živí se planktonem a dožívá se 5-15let. Šli jsme se dále podívat na sochu Bílé paní. Dominika se lekla, myslela si, že je to duch Bílé paní. Dříve to byla statkářka, která se zamilovala do vojáka, ale když se o té lásce dozvěděl její manžel utkal se s vojákem na život a na smrt. Ale statkář uměl vidlemi lépe než zamilovaný voják s píkou a tak zabil nebohého vojáka a statkářka po své smrti už nikdy neměla najít klid a dodnes volá svého vojáka. Jen nás mrzelo, že jsme nenašli pomník zamilovaného vojáka jménem Carolo. Šli jsme se také podívat na pomník Ježíše Krista, který je z roku Potom jsme se snažili hledat rozdíly na budově mateřské školky. Šli jsme kolem knihovny do školy. Já bych tam šel milionkrát,ten výlet se mi líbil, přeji jsi, aby ten výlet neskončil. Škeble rybniční Honza Horák

16 KŘÍŽOVKA Slepice snáší 2. Druh děravého sýra 3. Nářadí na nabírání (hlína, uhlí) 4. Mateřídouška je léčivá 5. Manžel od krávy 6. Gorila je 7. Místo, kde spí jezevec 8. Jablko je 9. Samice od berana 10. Kráva, býk a tele je hovězí TAJENKA:. Autor křížovky Martin Schmalz 16

17 Správně přiřaď, doplň do křížovky: TAJENKA:.. AUTO OCET OŘECH KÁVA NOS ŠIJE VANA LEPIDLO MED SEDÍ 17

18 18