POD ZVIČINOU 40. MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL. Lázně Bělohrad června 2014

Transkript

1 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ, MĚSTO LÁZNĚ BĚLOHRAD, LÁZNĚ BĚLOHRAD A.S., FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČR, FS HOŘEŇÁK A HOŘEŇÁČEK O.S. POŘÁDAJÍ POD ZÁŠTITOU HEJTMANA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE LUBOMÍRA FRANCE, POSLANKYNĚ PS PČR MARTINY BERDYCHOVÉ A STAROSTY MĚSTA LÁZNĚ BĚLOHRAD PAVLA ŠUBRA 40. MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL POD ZVIČINOU Lázně Bělohrad června 2014

2 Vážení návštěvníci festivalu, vážení účinkující a pořadatelé, Královéhradecký kraj si je velice dobře vědom svých bohatých kulturních tradic, a proto vedle podpory hmotných památek, jejichž množstvím oplývá, nezapomíná ani na pomoc takzvané živé kultuře. A právě v případě folklorních souborů je tato podpora nejopodstatněnější. Jedinci i skupiny občanů, kteří se ve svém volném času věnují udržování folklorních tradic českých zemí, prokazují společnosti neocenitelnou službu. Dokáží totiž něco, oč by se marně pokoušela i ta nejlépe vybavená muzea navzdory toku času uchovávají v ryzí a živé podobě tanec, hudbu, zpěv i způsob oblékání našich předků. Oč více si jejich zápalu musíme vážit v dnešní přetechnizované době, kdy z každého rohu vyskakují stovky lákadel vytrhujících člověka z šedé reality. V tom lze spatřit asi jedinou podobnost. Duch minulosti, který na nás při návštěvě folklorního festivalu dýchne, nás také odpoutá od každodenních problémů. Myšlenkami a pocity nás ale zavede do idylické doby, kdy lidé dokázali myslet na druhé více než na sebe a žili v souladu s přírodou. Nepotřebovali přepych a nadbytek, aby se dovedli radovat ze života a zanechat po sobě nemalé hodnoty. To vše by nás mělo vést k hlubšímu zamyšlení. Třeba právě při návštěvě jubilejního 40. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Pod Zvičinou. Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje Vážení hosté a příznivci folkloru, je pro mě velkou ctí přivítat vás u nás v Lázních Bělohradě na jubilejním 40. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Pod Zvičinou. Festival se za čtyři desítky let stal jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí ve městě a tradičně jím zahajujeme nabídku letních kulturních programů s názvem Bělohradské kulturní léto. Chtěl bych vám všem, hostům a návštěvníkům festivalu, klientům místních lázní, tanečníkům a hudebníkům jednotlivých souborů popřát, aby se vám v našem městečku líbilo, abyste si z festivalu odnesli nádherné vzpomínky a určitě také, aby jubilejnímu festivalu přálo počasí. Závěrem mně dovolte poděkovat všem, kteří se na přípravě festivalu podíleli. Jmenovitě bych chtěl zmínit především manžele Zdeňku a Milana Richterovy, kteří úspěšně navázali na dlouholetou práci Milanových rodičů Jany a Jindřicha Rychterových. Vynechat nemůžu také členy místního souboru Hořeňák, který letos slaví krásné jubileum 65 let od svého založení, a pracovníky Městského kulturního střediska na čele s jeho vedoucím panem Ladislavem Stuchlíkem. Za spolupráci a podporu festivalu bych rád poděkoval také pracovníkům akciové společnosti Lázně Bělohrad a vedení Královéhradeckého kraje. Pavel Šubr, starosta města Lázně Bělohrad Vážení návštěvníci našeho festivalu, Dovolte mi přivítat vás na 40. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Pod Zvičinou v Lázních Bělohradě. Čtyřicátý ročník to už znamená tradici aotradicích, tanci a zpěvu celý festival je. Jsem velice potěšena, že v souborech je spousta mladých lidí, že pořád přibývají děti, které lidový tanec a muzika zajímá. Lidové tradice se předávají z generace na generaci a je dobře, že tato část kultury má pořád své příznivce, dobrovolníky a nadšence. Lidové pořekadlo jiný kraj, jiný mrav můžete sami pozorovat v krojích, v tancích a písních. Ajakseunásnatomnašemherbatympodhůříbydlílopředdáunymadobama?Každejbaráčekpůllila síňka. Na jenny straně hospodářova sennice, na druhý sennička, komora a chlívek. Ten bejval hned u silnice, aby s vodvážením hnoje nebyla kór velká štraface. Na dům se napácovalo seno pro krauku nebo koziště. Hospodář propachtoval senničku nájemnikoj, a dyž eště potřeboval peníze na daně a asekuraci, vzal do svý sennice podruha! Tak se v jenny sennici tísnily rodiny dje: hospodářova a podruhova. A všici se tam vešli. Buď byli lidi k sobě upřímnější, neměli takový nároky, nebo s každým perdem nechodili na vejřeunost! Taky nás nnes zaráží, jak se tam vešli, dyť vo sebe musely kobertať! Nejvic placu zabraly stavy, na kterých hospodář i podruh kalcovali a kolečka, ke kterejm byly děti jako přikovaný a museli, tátoj nasoukať mnoho civiček. Ale jo, vešli se tam všecky! A že měli rádi život - vo tom si dovedli krásně u práce zazpívať a vo svátkách i zatancovať! Všem tanečníkům, organizátorům, dobrovolníkům děkuji a Vám milí návštěvníci přeji hezký zážitek. Zdeňka Rychterová, ředitelka festivalu

3 Dupák - Hradec Králové Soubor, který zpracovává lidovou látku z východočeského regionu, převážně z Hradecka, Polabí a Podkrkonoší, se snahou obnovovat nejen tance a písně, ale i lidové zvyky a starodávné obyčeje našich předků, s přáním rozdávat radost písní i tancem. Od roku 2010 vystupuje spolu s výtečnou muzikou folklorního souboru Kvítek z Hradce Králové. V Dupáku se můžete setkat s tanečníky, kteří se své první polky a sousedské učili v dětském folklorním souboru Červánek Hradec Králové. K nim se postupem času přidali i další, které oslovil lidový tanec a zpěv. V roce 2012 oslavil 20 let existence. Dykyta - Krásná Lípa Folklorní soubor Dykyta vznikl na jaře roku 1990 v Krásné Lípě ve Šluknovském výběžku. V uplynulých létech členská základna kolísala mezi osobami a nyní je tvořena malými dětmi, mládeží i lidmi středního věku. Součástí souboru je složka taneční, pěvecká a muzikantská. Soubor vystupuje v pracovních a polosvátečních podještědských krojích. Repertoár je čerpán především z Podještědí a Pojizeří, pro některá tématická pásma i z jiných oblastí Čech a je prezentován jako jednotlivé tance, pásma nebo zvykoslovné pořady. Soubor vystupuje při různých akcích na řadě míst naší vlasti a příležitostně i v zahraničí. Bližší informace lze nalézt na webových stránkách Hořeňák Lázně Bělohrad Národopisný folklorní soubor písní a tanců HOŘEŇÁK byl založen v roce 1949 a u jeho zrodu stál hudební pedagog profesor Vratislav Vycpálek. V současné době má soubor asi 45 členů a je sdružován pod záštitou Městského kulturního střediska města Lázně Bělohrad. Od roku 1975 je soubor organizátorem mezinárodních folklorních slavností písní a tanců "Pod Zvičinou" v Lázních Bělohradě, které se každoročně konají v polovině června. Folklorní soubor HOŘEŇÁK má ve svém programu tance, písně a lidová vyprávění z Podkrkonoší a regionu Hořicka a Novopacka. V minulosti se účastnil mnoha mezinárodních folklorních festivalů téměř po celé Evropě, v Jižní a Severní Americe a v Asii, vystupoval a natáčel pro naši televizi i rozhlas. Návrhy na národní kroje provedli pracovníci Národopisného muzea v Praze. Soubor HOŘEŇÁK si za dlouhá léta svého působení, a to jak uměleckého, tak i kulturního, vytvořil osobitý hudební, taneční i slovesný repertoár, který ve svých hlavních rysech vychází z romantických historických vrstev folkloru v Podkrkonoší. Ten dále doplňuje z jiných podhorských krajů Čech, především Podorlicka a z Českomoravské vysočiny. Rozvíjet tradice podkrkonošského lidu, oslavovat krásu života tancem, písní a vyprávěnkou, dávat lidem radost a úsměv - to je především poslání souboru písní a tanců HOŘEŇÁK.

4 Hořeňáček Lázně Bělohrad Dětský folklorní soubor Hořeňáček vznikl v roce 1975 a od doby svého založení dosáhl mnoha úspěchů na národních přehlídkách i dětských folklorních soutěžích. Účinkoval na festivalech U nás na Náchodsku, ve Strážnici, Luhačovicích, Kyjově, na zemské přehlídce v Pardubicích a jinde.v zahraniční vystupoval v Polsku, Německu, Maďarsku, Slovensku, Litvě,Turecku atd. Soubor se zabývá zpracováním lidového umění, to je písněmi, tanci, dětskými hrami, na jejichž podkladě se snaží rozvíjet dětskou hudebnost, rytmické cítění a pohybovou kulturu. Ve svém repertoáru má písně z Podkrkonoší a podhorskýchoblastí Čech. Javor - Lomnice nad Lužnicí Folklorní soubor Javor je občanské sdružení založené v lednu 1990, zabývající se udržováním a šířením lidových tradic a zvyků regionu jihočeských blat. Program sestavený z jihočeských a západočeských písní a tanců prezentujeme při svých vystoupeních v domovech pro seniory, na setkáních rodáků a slavnostech pořádaných jednotlivými obcemi, na firemních akcích, pro zahraniční publikum. Účastníme se také folklorních festivalů u nás i v zahraničí. Nejčastěji v Rakousku, Německu a Belgii, kde máme své partnerské soubory a spolky. Javor tvoří cca 25 členů ve věku od 15 let do neurčita. Patří k nám i dětský soubor Javoráček, který má svůj vlastní program postavený na dětech ve stáří od 3 do 15 let. Především v předvánočním čase pořádáme společná vystoupení našich souborů.. Vystupujeme v tradičních blatských krojích s pásmy připomínajícími tradice a zvyky zachované ve vzpomínkách a zápisech např. Karla Weise, K. J. Erbena, Č. Holase a dalších sběratelů. Podklady si sami zpracováváme a upravujeme s ohledem na své schopnosti a možnosti. V repertoáru máme např. pásma Máje, Hospoda, Jarmark, Švamberk, NaVánoce dlouhý noce, Smrt nesem ze vsi. Naše tanečníky, zpěváky a malé Javoráčky doprovází dudácká muzika. Jsme pořadateli folklorního festivalu U Zlaté stoky, obchůzky Lucek, vynášení Smrtky. Podílíme se na organizaci kulturních akcí v Lomnici nad Lužnicí (Rej čarodějnic, pouťové slavnosti, festival dechových hudeb, Kaprobraní, adventní trhy a koncerty, řemeslné dílny). Markovice Postřelmov Folklorní soubor Markovice, který vznikl v roce 1953, uchovává lidové umění svých předků z nejsevernější oblasti Hané. Jeho domovem je obec Postřelmov a svůj název přijal od nedalekého kopce Markovice. Za dobu svého trvání absolvoval desítky úspěšných koncertů nejen v České republice, ale také na mnoha folklorních festivalech Evropy. Soubor doprovází malá dechová hudba, která je schopna i samostatné produkce.

5 Pálava a Pálavští senioři - Mikulov Národopisný spolek Pálava o.s. je sdružení čtyř folklorních souborů a cimbálové muziky se sídlem v Mikulově. Nejstarší dětský soubor Palavánek vznikl v roce 1975 v Horních Věstonicích, v roce 1979 se k němu přidal dospělý soubor Pálava, v roce 1985 z přípravného oddělení Pálavánku vznikl soubor Palavěnka a v roce 1999 vznikla nejmladší složka spolku Pálavští senioři. Od roku 2007 se ke spolku připojila cimbálová muzika Píšťalenka. Spolek má 80 členů a každoročně organizuje několik akcí včetně dvou folklorních festivalů, dětské pěvecké soutěže a adventního koncertu. Zakladatelkou spolku a dlouholetou vedoucí všech souborů je Zlatislava Krůzová. Festivalu v Lázních Bělohradě se zúčastní dospělý soubor Pálava a Pálavští senioři. Soubor Pálava v počátcích své práce zpracovával materiál národopisných oblastí, které byly v kraji pod Pálavou zastoupeny skupinami přistěhovaného obyvatelstva po 2. světové válce. Zpracoval projevy lidové kultury Podluží, Dolňácka a Kopanic. Později se přidala oblast Hanáckého Slovácka. Pro zpestření repertoáru zařadil soubor do svého programu začátku 90. let taneční suitu z východního Slovenska. Od r nastává období lidové kultury Moravských Chorvatů. Začíná další spolupráce s profesorkou Zdenkou Jelínkovou. Soubor začal uskutečňovat výsledky jejích výzkumných prací, začal zpracovávat její pásma a na základě sběratelské činnosti a historických podkladů se začalo pracovat na obnovení krojů. Tato náročná mravenčí práce byla korunována na 50. a 68. MFF ve Strážnici, kde byl soubor Pálava vyhlášen "laureátem" za obnovu krojů a scénické zpracování kultury Moravských Chorvatů. Pálavští senioři jsou skupinou bývalých tanečníků souboru Pálava, kteří se rozhodli neskončit se svou uměleckou činností a založili další složku národopisného spolku. Repertoár této složky tvoří lidové zvyky a tance z Hanáckého Slovácka, Podluží a tance Moravských Chorvatů. V současné době tvoří základnu obou souborů na tři desítky tanečníků z Mikulova a blízkého i vzdálenějšího okolí ve věkovém rozmezí let v doprovodu cimbálové muziky Píšťalenka. Vedoucí tanečních složek je Petr Ševčík, vedoucí cimbálové muziky je Helena Slavíková. Atarazú - Kostarika Tato skupina k nám přijela ze Střední Ameriky, ze státu Kostarika (španělsky Costa Rica nebo plným názvem República de Costa Rica, český doslovný překlad Bohatépobřeží). Folklórní skupina Atarazú byla založena v roce 2000 s cílem zachovat tradice a zvyky Kostariky. Skupina chce zároveň vzbudit u dětí a mladých lidí upevnění různých kulturních projevů, se kterými se lidé v provincii San José identifikují. Ve svých vystoupeních předvádí typické činnosti pro tento kraj jako je sběr kávy a práce s tím spojené. "Atarazú" znamená, podle některých historiků, slovo, které dalo podnět k názvu obce, ze které skupina pochází: Tarrazu. Toto sdružení má sídlo v San Marcos detarrazu, 70 km jihovýchodně od San José. Hlavní ekonomické aktivity v jejich oblasti je pěstování, sklizeň a zpracování jednoho z nejlepších odrůd kávy na světě. Hermanovčan - Slovensko Foklorní soubor Hermanovčan si v tomto roce připomíná 47. výročí svého vzniku. Za léta existence má za sebou mnoho vystoupení nejen doma a regionu, ale prezentoval se i v Bosně a Hercegovině,Turecku, Řecku, či v Polsku. Je nositelem mnoha ocenění zrůzných folklórních soutěží. Soubor Hermanovčan se snaží o mapování folklorních tradic své obce a ve zbývajícím čase i z jiných oblastí Šariše, které přetváří do tanečních obrazů. Nezanedbatelná součást činnosti souboru je i uchovávání dávných písní, které interpretuje mužská i ženská zpěvácká skupina. Svoje pěvecké umění představili na dvou CD nosičích. To nejnovější, které vydali předminulý rok, se jmenuje Uzka dražka. Soubor vede Miroslav Jurčišín.

6 Ludoseltsi - Bulharsko Komunitní centrum Razvitie , obec Dibich, okres Shumen, Bulharsko. Folklorní skupina lidových písní a tanců Ludoseltsi obce Dibich má za sebou padesátiletou historii. Na práci souboru Ludoseltsi se podílí více než 50 amatérů ve věku mezi 15 a 70 lety. Složení tak může ukazovat bohatou krásu a smysl bulharského folkloru. Lidové písně, tance a melodie jsou studovány a šířeny třemi formacemi - mužský a ženský zpěv skupiny, lidový orchestr a taneční skupina. Talentovaní amatérští umělci vytváří umění tónované emocemi, temperamentem a krásou. Repertoár Ludoseltsi se skládá z písní a tanců ze všech národopisných oblastí v zemi a umožňuje divákům seznámit se s bohatou hudební a taneční kulturou Bulharska. Folklorní soubor Ludoseltsi vystupuje na mnoha koncertech v Bulharsku i v zahraničí a získal mnoho ocenění a poct. Soubor vystupoval v Srbsku na Slovensku. Vedoucí tanečního složení: Boris Ivanov Vedoucí sboru: Zhivka Haralanova Walbrzych - Polsko Soubor písní a tanců Walbrzych, kulturní instituce města Walbrzych, existuje od roku Všichni její členové žijí a pracují ve městě Walbrzych - ve městě, které je srdcem našich regionálních tradic a zvyků. Soubor nejen vystupuje, ale hlavně také vyučuje více než 120 mladých občanů. Jeho úkolem je poskytnout malým dětem a teenagerům pozadí hudební výchovy, jakožto i ukázat krásu lidového tance. Koncerty jsou doprovázeny živou hudbou na originální nástroje. Všechny umělecké programy jsou uvedeny v krásných kostýmech, typických pro každý styl tance. Vystoupení byla obdivována publikem v Asii, Severní i Jižní Americe a Evropě, z měst jmenujme alespoň Peking, Vancouver, Rio de Janeiro, Istanbul a také v sídlu ozbrojených sil NATO v Istanbulu a mnoho měst Evropy. Warna Indonesia - Indonésie Warna Indonesia (což doslovně znamená indonéské barvy) byla založena v roce 1990 a byla propagována paní Tanti Horii a panem Ai Syarif, kteří jsou nyní členy velmi dobře známé a respektované kulturní umělecké skupiny v Indonésii Swara Maharddhika. Warna Indonesia, vystupovala na nespočetných vystoupeních, místně i mezinárodně. Mimo jinése představila na folklorním festivalu CIOFF v Port Sur Saune, Commentry, Lezay, Dijon a Gannat ve Francii 2009 s vlajkovou lodí Swara Maharddhika. Tento rok (2014), Warna Indonesia vystupuje v na festivalech v Česku, Holandsku a Francii. Kromě folklórních tanců má také dětský folklorní sbor.