Vypořádání připomínek veřejného konzultačního procesu. k návrhu změn cenového rozhodnutí ERÚ k cenám tepelné energie od roku 2016

Transkript

1 Vypořádání připomínek veřejného konzultačního procesu k návrhu změn cenového rozhodnutí ERÚ k cenám tepelné energie od roku 2016 Bod Instituce (2.6) TS ČR, Připomínka, návrh promítnutí připomínky do cenového rozhodnutí a odůvodnění Stávající znění je nejasné a umožňuje různý výklad, navrhujeme upravit formulaci. V bodu 2.6 větě první zní: Předběžná a výsledná kalkulace ceny tepelné energie pro odběrná místa, pro něž dodavatel kalkuluje cenu podle bodu (2.2) musí splňovat podmínky stanovené tímto cenovým rozhodnutím a musí mít za daný kalendářní rok stejné členění ekonomicky oprávněných nákladů, pokud v průběhu kalendářního roku nedošlo ke změně odběrných míst. Současné znění připouští různý výklad, včetně výkladu, že nelze provést změnu odběrných míst v průběhu roku. Taková změna však nezávisí jen na vůli dodavatele tepelné energie. Pokud je struktura odběrných míst stejná, je logické, aby i předběžná a výsledná kalkulace byly provedeny ve stejném členění. Ovšem pokud dojde ke změně odběrných míst, pak by měla být umožněna odchylka, jinak se dodavatel při jednom možném výkladu, dostává do prakticky neřešitelné situace. Vypořádání Poznámka Bod 2.6 cenového rozhodnutí nehovoří o připojování či odpojování odběrných míst v průběhu kalendářního roku. Bod 2.6 cenového rozhodnutí pouze doplňuje podmínku k bodu 2.2 a písm. a) až f) tohoto bodu cenového rozhodnutí, kdy nelze v průběhu kalendářního roku měnit strukturu odběrných míst (členění odběrných míst a úrovní předání tepelné energie v rámci cenové lokality). V případě změny struktury odběrných míst či úrovní předání tepelné energie v průběhu kalendářního roku, by byla znemožněna kontrolovatelnost dodržování cenových předpisů. Pozn.: Skutečnost zániku a vzniku odběrných míst, popř. úrovní předání tepelné energie v rámci cenové lokality v průběhu kalendářního roku se zohlední ve výsledné kalkulaci ceny tepelné energie, což vyplývá z obecné podstaty věcného usměrňování cen tepelné energie. Bod 2.6 cenového rozhodnutí tedy neposkytuje různé výklady.

2 (3.4) TS ČR, Navrhujeme zcela vypustit stanovené limity stálé složky v % pro jednotlivé způsoby výroby tepla. Bod 3.4 zní: Dodavatelem uplatňovaná stálá složka dvousložkové ceny tepelné energie může být do výše stálých ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku. V případě odstranění limitu stálé složky stanovené v procentech pro jednotlivé způsoby výroby tepelné energie by došlo k výraznému přenesení podnikatelského rizika na zákazníky a spotřebitele. Splňuje-li cena podmínku, že stálá složka může být pouze do výše stálých nákladů a přiměřeného zisku, nevidíme důvod pro stanovení dalších limitů, které zvyšují administrativní zátěž, působí problémy v průběhu roku při změnách v dodávkách a zvyšují riziko dodavatele tepla. (1.2.3) TS ČR, Navrhujeme zvýšit limit ekonomicky oprávněných nákladů na nákup emisních povolenek. V bodu přílohy č. 1 zvýšit ekonomicky oprávněný náklad na nákup emisních povolenek v případě tepelné energie vyrobené z uhlí na 35,4 Kč/GJ a v případě tepelné energie vyrobené z ostatních paliv na 8,5 Kč/GJ. Podíl bezplatné alokace povolenek na teplo podle č. 10a odst. 11 Směrnice 2003/87/ES postupně lineárně klesá z 80 % v roce 2013 až na 30 % v roce Snižovat emise skleníkových plynů takovým tempem není ve většině případů možné a model trhu s povolenkami to ani nepředpokládá (celkový redukční koeficient činí pouze 1,74 %). Rychlejší snižování povolenek je obvykle technicky možné, znamenalo by však podstatné zvýšení ceny tepla například přechod z hnědého uhlí na zemní plyn. Úřad se bude v následujícím období zabývat stanovenou výší ekonomicky oprávněných nákladů na potřebný nákup emisních povolenek, které lze uplatnit v ceně tepelné energie a případné úpravy promítne v cenovém rozhodnutí účinném od roku Vycházíme z toho, že shodné limity pro zahrnutí nákladů na povolenky byly již v 2/2012, kdy bylo počítáno s podílem bezplatné alokace 80 % platným pro rok Pak by za předpokladu lineární závislosti mezi podílem bezplatné alokace a povolenými náklady na nákup povolenek měl koeficient navýšení povolených nákladů pro rok 2016 činit 1,366. Při ceně povolenky 400 Kč (použito v 2/2013) potom vychází hodnota oprávněného nákladu na nákup povolenek v roce 2016 v případě výroby tepla z uhlí 34,15 Kč/GJ a v případě výroby z ostatních paliv 8,2 Kč/GJ.

3 (2.10.2) písm. g) TS ČR, Navrhujeme vypustit písm. g). V příloze č. 1 bod (2.10.2) se písm. g) vypouští. V současné době není možný souběh pracovní smlouvy a smlouvy o výkonu funkce, statutární orgány nejsou zaměstnanci společnosti (dle NOZ nemohou být současně zaměstnanci s řídící funkcí) a nepobírají tedy mzdu. Tyto náklady měly být analogicky ke mzdám do kalkulací zahrnovány. Odměny člena statutárního orgánu jsou vypláceny v souvislosti s výkonem jeho funkce a jako takové by měly být vypláceny v závislosti na výsledku hospodaření společnosti, tzn. ze zisku společnosti. (1.4) Přílohy 2 TS ČR, Navrhujeme umožnit rozdělit stálé náklady na jedné úrovni předání i jiným věrohodným způsobem než pouze v poměru množství tepelné energie. Navrhujeme na konec bodu (1.4) v příloze č. 2 doplnit větu: Stálé náklady je možné rozdělit i jiným věrohodným a kontrolovatelným způsobem. Cenové rozhodnutí umožňuje důvodně slučovat odběrná místa podle velikosti dodávky, aby bylo možno cenu odlišit, je tedy třeba konkrétně alokovat některé náklady např. náklady na měření, režie apod. Kritérium množství tepelné energie v řadě případů nijak nekoresponduje s charakterem (podstatou) fixních nákladů např. náklady spojené s obsluhou zákazníků apod. V řadě případů dochází k věcně nesprávné alokaci nákladů v neprospěch větších odběrů tepelné energie. Jiné rozdělení stálých nákladů, než jak je uvedeno v bodě 1.4 přílohy č. 2 cenového rozhodnutí, by v případě, kdy by si každý subjekt stanovil jinou datovou základnu, nebylo kontrolovatelné ze strany Úřadu. (2.1) ADTT Změna definice oprav v příloze č.1. Zrušení bodu (2.1.) v Příloze č.1. Příloha č.1, bod (2.1) definuje, že výměna majetku v rámci souboru movitých věcí, jejíž ocenění je 5% a vyšší než hodnota souboru věcí není oprava. Dle zákona o účetnictví a ČÚS však toto výměna majetku v rámci souboru movitých věcí je oprava, pokud nedochází k technickému zhodnocení. 5% podíl na souboru nemá žádný vztah k určení, jestli se jednalo o opravu. Vytváří rozdíly mezi účetnictvím regulovaného subjektu a regulovanými výkazy. Navrhujeme bod (2.1) zrušit nebo pouze uvést odkaz na zákon o účetnictví a ČÚS. Navrhujeme při cenových kontrolách důsledně prověřovat, zda-li výměnou majetku nedošlo k technickému zhodnocení, tedy jestli nedošlo ke změně technických parametrů. Nesplněny veřejného procesu. podmínky konzultačního Připomínka byla obdržena po uplynutí lhůty pro podání připomínek, která byla do úterý 22. září 2015 do 12:00 hod. Cenové rozhodnutí vymezuje náklady na opravy, které je možné promítnout v ceně tepelné energie. Dodavatelé tepelné energie často účtují o souboru movitých věcí a následně v jednotlivých letech pod institutem oprava (tj. jednorázový roční náklad) vymění nejnákladnější položky tohoto souboru, čímž je zatížena cena tepelné energie a dochází ke zkreslování reálné hodnoty majetku. Vzhledem k obecné definici pojmu oprava, která představuje úkony spojené s odstraněním opotřebení nebo

4 poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, je nutné, aby tento institut byl upřesněn pro účely věcného usměrňování cen tepelné energie. To znamená omezit výměnu komponentů v souboru majetku, které mají významnou hodnotu, proto je tento pojem vymezen procentem vztaženým k hodnotě ocenění majetku. (2.6) ADTT Zrušení časového limitu úroků. Do ceny tepelné energie lze nejvýše promítnout obvyklou výši úroků z úvěru, půjčky a jiné výpomoci, které jsou uzavřeny do 31. prosince 2012 a které jsou nezbytné a přímo souvisejí s výrobou nebo rozvodem tepelné energie, maximálně ve výši odpovídající úrokům z bankovních úvěrů. Z důvodu splácení jistiny úvěru, půjčky nebo jiné výpomoci nelze navýšit cenu tepelné energie nad rámec podmínek pro sjednání cen tepelné energie. Do ceny tepelné energie mají být zahrnuty dle energetického zákona všechny náklady související s výrobou a rozvodem tepelné energie. V bodě (2.6.) Přílohy č.1 je omezení možnosti zahrnutí úroků z úvěrů do kalkulace dnem Úroky z úvěrů z let není možné zahrnout do ceny tepla, i když byly úvěry použity na investice do výroby a rozvodu tepelné energie, což je v rozporu se zákonem. Navrhujeme omezení datem vypustit. Nesplněny veřejného procesu. podmínky konzultačního Připomínka byla obdržena po uplynutí lhůty pro podání připomínek, která byla do úterý 22. září 2015 do 12:00 hod. Úroky z úvěru představují cenu cizího kapitálu, která by měla být kryta ze zisku, který zahrnuje návratnost celého použitého kapitálu pro výrobu a rozvod tepelné energie. Možná výše přiměřeného zisku v ceně tepelné energie není stanovena pouze pro vlastní kapitál, protože zisk podle zákona o cenách zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu jako celku. (2.10.2) písm. g) ADTT Uplatnění nákladů na vedení společnosti. Zrušení bodu ( ), písm. g v Příloze č.1. Do ceny tepelné energie mají být zahrnuty dle energetického zákona všechny náklady související s výrobou a rozvodem tepelné energie. Bez členů statutárních orgánů není možné provozovat společnost mající licenci k výrobě a distribuci tepla. Není možné spravedlivě požadovat po statutárních orgánech, aby svou práci vykonávali zdarma. Dřívější možnost souběhu pracovní smlouvy a smlouvy o výkonu funkční u ředitelů společností a zároveň jednatelů již není možná. Nemožnost uplatnit mzdu ředitele společnosti, který je zároveň jednatelem společnosti, v cenové kalkulaci, i když jeho práce přímo souvisí s výrobou a Nesplněny veřejného procesu. podmínky konzultačního Připomínka byla obdržena po uplynutí lhůty pro podání připomínek, která byla do úterý 22. září 2015 do 12:00 hod. Odměny člena statutárního orgánu jsou vypláceny v souvislosti s výkonem jeho funkce a jako takové by měly být vypláceny v závislosti na výsledku hospodaření společnosti, tzn. ze zisku společnosti.

5 distribucí tepla, je v rozporu se zákonem. (1.2) EEC ČR Změnit dikci Podmínky věcného usměrňování cen tepelné energie se nevztahují na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované nižší než je limitní cena 31). Limitní cena je stanovena Úřadem ve výši 152,86 Kč/GJ bez DPH. Podmínky věcného usměrňování cen tepelné energie se nevztahují na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované nižší než je limitní cena 31). Limitní cena je stanovena Úřadem ve výši 152,86 Kč/GJ bez DPH ve smyslu 19a zákona 131/2015 Sb., pro účely regulace ceny tepelné energie. Stávající dikce vytváří u odběratelů domněnku, že tato limitní cena je nepřekročitelná a dotazují se, z čeho budeme naší cenu dotovat. Navržené doplnění je uvedeno již pod poznámkou pod čarou č. 31) tj. jednalo by se o duplicitní informaci. (2.1) EEC ČR V příloze č. 1 bod (2.1) Opravy vypustit následující větu: Za opravu se nepovažuje výměna majetku, který je veden v účetnictví jako samostatná movitá věc nebo součást souboru movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejíž výše ocenění je 5 % a vyšší v poměru k výši ocenění souboru movitých věcí. Za opravu se považuje výměna majetku, který je veden v účetnictví jako samostatná movitá věc nebo součást souboru movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, pokud je vyvoláno směrnicemi Evropské unie nařizujícími použití elektronicky regulovatelných zařízení. Týká se to pouze zařízení, jež dosud byla regulována skokově pomocí přepínání odboček vinutí anebo jiným ne plynulým řízením. Podle rozhodnutí Evropské unie se od roku 2014 nesmějí prodávat a instalovat čerpadla bez elektronické regulace. Stávající čerpadla jsou mokroběžná bez ložisek a neopravitelná. Opravu je nutno provést pouze výměnou. Zároveň jsou čerpadla se stejnými parametry z hlediska výtlaku a množství. Cena je 3x větší než u stávajících čerpadel. Cenové rozhodnutí vymezuje náklady na opravy, které je možné promítnout v ceně tepelné energie. Dodavatelé tepelné energie často účtují o souboru movitých věcí a následně v jednotlivých letech pod institutem oprava (tj. jednorázový roční náklad) vymění nejnákladnější položky tohoto souboru, čímž je zatížena cena tepelné energie a dochází ke zkreslování reálné hodnoty majetku. Vzhledem k obecné definici pojmu oprava, která představuje úkony spojené s odstraněním opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, je nutné, aby tento institut byl upřesněn pro účely věcného usměrňování cen tepelné energie. To znamená omezit výměnu komponentů v souboru majetku, které mají významnou hodnotu, proto je tento pojem vymezen procentem vztaženým k hodnotě ocenění majetku.

6 (2.6) EEC ČR V příloze č. 1 zrušit bod (2.6). Do ceny tepelné energie lze nejvýše promítnout obvyklou výši úroků z úvěru, půjčky a jiné výpomoci, které jsou uzavřeny do 31. prosince 2012 a které jsou nezbytné a přímo souvisejí s výrobou nebo rozvodem tepelné energie, maximálně ve výši odpovídající úrokům z bankovních úvěrů. Z důvodu splácení jistiny úvěru, půjčky nebo jiné výpomoci nelze navýšit cenu tepelné energie nad rámec podmínek pro sjednání cen tepelné energie. Jestliže jsou úroky zahrnuté v zisku, pak jsou stejně součástí ceny tepla. Z hlediska nákladů podle Ministerstva financí jsou úroky z úvěrů, půjček a jiné výpomoci nákladovou položkou. Úroky z úvěru představují cenu cizího kapitálu, která by měla být kryta ze zisku, který zahrnuje návratnost celého použitého kapitálu pro výrobu a rozvod tepelné energie. Možná výše přiměřeného zisku v ceně tepelné energie není stanovena pouze pro vlastní kapitál, protože zisk podle zákona o cenách zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu jako celku.