ZPRÁVA K VÝZKUMU THE BEAT OF THE STREET

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRÁVA K VÝZKUMU THE BEAT OF THE STREET"

Transkript

1 ZPRÁVA K VÝZKUMU THE BEAT OF THE STREET ZPRACOVATEL ZADAVATEL Morgan OKane, New York City. Foto: The Busking Project.

2 ZPRÁVA K VÝZKUMU THE BEAT OF THE STREET OBSAH edstavení Shrnutí Úvod Pouli ní um ní: práva, p edpisy a povinnosti Jak m že busking pomoci ve ejným prostranstvím Pouli ní hudebníci, kte í to dotáhli z ulice na stadiony Analýza Strategie a licen ní systémy pro pouli ní um ní ve sv tových m stech Dopad strategií a licen ních systém na pouli ní um ní Záv r Jaké strategie by m la m sta zavést na podporu pouli ního um ní? ÍLOHA Výzkum The Beat of the Street ve 35 m stech Hodnotící kritéria Šestnáct klí ových m st Vyjád ení um lc k hodnotám buskingu Výzkumné cíle a otázky Metodika Grafy

3 1 P EDSTAVENÍ Pouli ní hudebníci známí v mnoha anglicky mluvících zemích jako buske i (buskers) baví lidi po celém sv už celá tisíciletí. S rozmachem, r stem a postupným vývojem m st a obcí se m ní i prost edí, ve kterém pouli ní um lci provozují své emeslo a vyd lávají si na živobytí. Zpráva The Beat of The Street (Rytmus ulice) zadaná spole ností Tullamore D.E.W. Irish Whiskey a vypracovaná organizací The Busking Project zkoumá stav pouli ního um ní v r zných ástech sv ta identifikuje rozdílné praktiky používané místními zastupitelstvy a poukazuje na úsp chy a neúsp chy jednotlivých p ístup. Zjišt ní, ke kterým tato studie dosp la, byla použita k vytvo ení doprovodného pojednání o budoucím sm ování v oblasti managementu um ní provozovaného na ve ejných prostranstvích. Doporu ení v tomto pojednání, které zpracoval The Busking Project, jsou navržená tak, aby pouli ní um ní i nadále p inášelo ve ejnosti prosp ch, a to na základ odpov dného a demokratického procesu, v n mž bude dodržována svoboda vyjad ování, kterou zaru uje lánek 19 Všeobecné úmluvy o lidských právech. Hnutí The Busking Project založil v roce 2010 Nick Broad jako celosv tovou sí na podporu komunity pouli ních um lc s cílem zm nit zp sob, jakým ve ejnost tento druh um ní vnímá a znovu m st m vdechnout kreativitu. Tullamore D.E.W. je irská spole nost a má v sob tedy p irozen zako en ný vztah k živé hudb. Ve spolupráci s hnutím The Busking Project se snaží vydobýt uznání pouli ním um lc m, kte í se nebojí postavit se na otev ené jevišt ulice a p ijmout kritiku kolemjdoucích. Tullamore D.E.W. se rozhodla zadat vypracování této zprávy o stavu pouli ního um ní proto, aby ocenila ínos pouli ních um lc pro naše m sta, a za ú elem odstran ní p ekážek, které jsou v r zných sv tových m stech pouli nímu um ní kladeny do cesty. Tane níci breakdance, Koda, Foto: The Busking Project.

4 2 SHRNUTÍ Pouli ní um lci provozují své emeslo v ulicích a na nám stích už od doby vzniku t chto ve ejných prostranství. Své um lce m l antický ím i st edov ká Británie i renesan ní Itálie. I v jedenadvacátém století je tento druh um ní provozován ve všech sv tových velkom stech. Pouli ní p edstavení jsou jednou z nejstarších a také nejodoln jších forem um ní. Zpráva The Beat of The Street zkoumá, jaké role m že pouli ní um ní zastávat v sou asném m stském prost edí, a klade si otázku, jak m že být do budoucna ochrán n a posílen zdravý rozvoj této formy um ní. Život v m stských centrech v sou asné dob vzhledem recesi, rozmachu nákup po internetu a dalším faktor m upadá. Myšlenka, že pouli ní um ní by mohlo pomoci k revitalizaci života v m stských centrech vzbuzuje stále více zájmu. Místotvorný p ístup k rozvoji ve ejných prostranství je založen na myšlence, že m stská centra by m la být p ív tivá, p íjemná a lákat lidi k návšt. St edem m stských center by nem ly být parkovací plochy a centra by nem la mít ist komer ní charakter. Naopak, centra m st by m la být navrhována, ízena a používána tak, aby p inášela dobro a prosp ch obyvatel m a byla místy, kde se lidé cht jí setkávat. Existují kazy, že pouli ní um ní m že v tomto procesu hrát svou roli. Stále více m st zárove uvádí v platnost legislativu na regulaci pouli ního um ní a vymezení zp sobu využívání ve ejných prostranství. V této zpráv jsou shromážd ny informace o r zných ístupech, které 46 vybraných m st z celého sv ta aplikuje v rámci regulace pouli ního um ní. Od 35 z t chto 46 m st se nám poda ilo získat informace pot ebné pro plnohodnotné vyhodnocení a srovnání r zných p ístup a politik. Na základ tohoto srovnání jsme vytvo ili kategorizaci strategií za ú elem indexace a ohodnocení p ístup od t ch, které jsou k pouli nímu um ní p átelské až po ty, které jsou spíše omezující. N která m sta p istupují k pouli nímu um ní jako ke kriminálnímu inu nebo ho posuzují z hlediska hluku, jiná ho naopak vidí jako kulturní snahu. Zkoumali jsme také povinnosti, které musí pouli ní um lci dodržet v rámci jednotlivých systém a co jim za to na oplátku radnice nabízí. V rámci hodnocení jednotlivých politik jsme se zam ili nap íklad na povinnost vlastnit licenci, ú astnit se konkurzu p ed komisí, asová omezení, podmínky používání zesilovací techniky, povolené ná iní a vybavení a podobné faktory. Hodnotili jsme, zda ve m stech funguje speciální kontaktní pracovník pro problematiku pouli ního um ní a jakou podporu um lc m poskytuje. Zjiš ovali jsme, který m stský odbor (pokud v bec n jaký) má pouli ní um ní na starosti. Spadá busking do kompetence odboru kultury a um ní, m stského plánování, živnostenského odboru, nebo pod na ízení o kontrole hluku? Na základ tohoto hodnocení jsme se adili zmín ných 35 m st od t ch nejvíce p átelských po ta omezující. Na nejvyšších pozicích se umístila m sta s p ív tivým p ístupem k pouli nímu um ní umož ující volný projev na ve ejných prostranstvích. Takovýto p ístup zaujímají první dv sta žeb ku Melbourne a Sydney. Jejich p ístup je p ív tivý a radnice zapojují pouli ní um lce do procesu tvorby p íslušné politiky a do procesu rozhodování o této problematice. M sta zárove podporují pouli ní um ní jako prvek své kreativní a kulturní identity. Zatímco m sta v Evrop a USA stále rozvíjejí své strategie a politiky, aby získaly reputaci kreativních m st, Sydney a Melbourne do tohoto stádia již dosp ly a pot eby pouli ních um lc a místních ú ad jsou zde v rovnováze. Lze diskutovat o tom, zda m sta s mírnými omezeními, která zárove nabízí podporu a propagaci komunity pouli ních um lc, mohou být považována za p átelská k buskingu. íkladem je Singapur: um lci zde na jedné stran musí projít konkurzem a ú astnit se soust ed ní, na druhé stran jim ale místní ú ady nabízí propaga ní a manažerské služby. Mezi regulací a poskytováním podpory je možné vytvo it zlatou st ední cestu. Rovnováha mezi zájmy zainteresovaných stran p ináší všem t mto stranám prosp ch. Ve m stech, jejichž skóre získané p i hodnocení se pohybuje kolem nuly (nap. Sofie), platí na ízení omezující pouli ní um ní, ovšem kontrola dodržování p íslušných zákon je benevolentní. Um lci z t chto m st vypov li, že pokud dodržují b žná pravidla slušného chování (tj. rozumná hluková hladina, neomezování pohybu ostatních na ulici), policie proti nim nezasáhne, i kdyby oficiáln porušovali zákon. Tyto p íklady zd raz ují, jak je p i provozování pouli ního um ní

5 ležitá seberegulace a jak rozumné uvažování a respekt mohou p isp t k dobru v ci aniž by um lc m hrozilo zat ení nebo obt žování. Hodnocení nazna ují, že m sta vyžadující po um lcích ú ast v konkurzu a striktn dodržující kvalitu, jsou pro um lce spíše odrazující. Nap íklad v Mnichov se každé ráno po ádají konkurzy pro získání licence. Ta je platná pouze jeden den a m sto krom povolení vystupovat na ulici nep ináší um lc m žádný prosp ch. Nízké skóre získala také m sta uplat ující p ísné tresty, z nichž nejvyšším je odn tí svobody. N která m sta trestají pouli ní um lce ve ejnou službou. Je velice zajímavé, i když možná ne až tak p ekvapivé, že místa tradi považovaná za centra pouli ního um ní, uplat ují restriktivní opat ení. Na ízení platná ve m stech jako je Amsterdam, Madrid, San Francisko, New Orleans, Vancouver nebo ím nejsou k pouli nímu um ní p íliš p átelská. P ítáme to faktu, že tato m sta jsou mezi buskery tak populární, že bylo nezbytné nastavit obranné mechanismy. kolik m st s pov stí center pouli ního um ní, nap íklad New Orleans, Camden a Madrid, zavedlo nedávno obzvlášt tvrdý režim. Bude velmi zajímavé sledovat, zda si svou reputaci udrží i v pr hu dalšího roku, nebo se vydají cestou Barcelony, kde je z pouli ního um ní možné vid t jen lidské sochy. Na základ výsledk studie jsme pro pouli ní um lce vytvo ili Praktického pr vodce (Best Practices Guide) a pro m sta jsme navrhli podrobný návrh systému dobrovolných licencí nazvaný SPACE. V nich jsme shromáždili a popsali postupy a p ístupy b žné v místech, kde efektivn funguje partnerství mezi pouli ními um lci a místními ú ady. Oba systémy vyžadují vzájemný respekt. Dialog a interakce mezi um lci a tv rci politiky funguje nejlépe v p ípad, že se na pouli ní um ní nahlíží jako na p ínos, který by m l být podporován, spíše než na problém, který je t eba ešit. Aby m sta získala nejtalentovan jší um lce, musí vytvo it prost edí, kde tito nejlepší um lci budou chtít pracovat. Toho lze dosáhnout pouze tak, že p íslušná politika a zásady pouli ního um ní budou vznikat na základ spolupráce vedení m sta a pouli ních um lc. Pokud jsou pravidla správn implementována, mohou být obrovským p ínosem pro všechny zainteresované. Pouli ní um lci mohou provozovat své emeslo, vyjad ovat se, prezentovat své um ní a vyd lávat si na živobytí za pomoci a podpory m sta, kde pracují. Pokud místní ú ady udržují spokojenou pouli ní scénu schopnou seberegulace, pomáhají vytvá et vzkvétající a kulturn bohaté m stské prost edí jak pro obyvatele, tak pro návšt vníky. Prozíravá místní zastupitelstva investují do pov sti pouli ní scény s cílem zhodnotit sv j kulturní kapitál. Co je nejd ležit jší, lidem žijícím i pracujícím v daném m st, stejn tak jako turist m a dalším návšt vník m p inese zážitek z dynamického a um leckého pouli ního života m sta prosp ch. astou stížností obyvatel je, že m stská centra upadají a jsou bez života a úsp šná komer ní centra jsou ím dál tím více homogenní. Barvitá pouli ní scéna m že do m stských center p ilákat lidi a p im t je trávit zde sv j as. Živá a rozmanitá scéna také m že p isp t k jedine nosti daného m sta a odlišit jej od konkurence.

6 3 ÚVOD 3.1 POULI NÍ UM NÍ: PRÁVA, P EDPISY A POVINNOSTI Zosen a Erakiel, Barcelona. Foto: The Busking Project. Studie sledovala pouli ní um ní ve 46 m stech po celém sv. V p ípad 35 m st se nám poda ilo shromáždit dostatek informací pro to, aby mohla být za azena do hodnocení Beat of the Street (Str. 14). Tato tabulka poskytuje stru né informace o sou asném stavu pouli ního um ní v 35 sv tových metropolích a umíst ní jednotlivých m st v žeb ku. Na prvním míst žeb ku je Melbourne, které je k buskingu nejvíce p átelské a pouli ní um ní je tam vnímáno jako cenný p ísp vek ke kulturní pov sti m sta. Na posledním míst skon ilo Mexiko City, které je pouli ním p edstavením nejmén naklon no, tento zp sob um ní je zde nelegální a porušení kterých zákon m že vyústit až v trest odn tí svobody. Historie pouli ního um ní za ala už v nejran jších fází spole nosti. Pouli ní um lci se na ve ejných prostranstvích objevují od jejich vzniku od pouli ních um lc ve starov kém Egypt, ím, ecku a Indii p es st edov ké francouzské trubadúry až po moderní mexické pouli ní kapely mariachi. Pouli ní vystoupení tu byla d íve než divadla a koncertní sály a p ežila i CD. Historicky se jedná o nejb žn jší vyjád ení lidského ducha. Historii pouli ního um ní je bohužel možné sledovat p evážn na zákonech mí ených proti n mu. Ve starov kém ím mohli být pouli ní um lci bez licence s ati a ve st edov ké Anglii t i dny bi ování. S t mito tvrdými opat eními už se dnes sice nesetkáme, p esto je toto um ní nelegální ve 4 ze 46 m st za azených do této studie a u 21 z nich je t eba k provozu tohoto emesla licence. V 5 z t chto 46 m st m že být porušení zákon o pouli ním um ní potrestáno uv zn ním, v 19 m že být ud lena pokuta a deset umož uje zabavení um lcova ná iní 1. Stále v tší množství m st zavádí legislativu na regulaci pouli ního um ní a kontrolu zp sob využívání ve ejných prostranství. Z povahy pouli ního um ní vyplývá, že bylo vždy emeslem, které si volili potulní hudebníci i herci z okraje spole nosti. Sou ástí krásy tohoto um ní je jeho nep edvídatelnost, prvek p ekvapení, kultura prostých lidí a nedostatek autority. Je snadné íci, že pouli ní kultura a p edpisy nemohou jít ruku v ruce. To je ovšem omyl. Na základ studia a hodnocení podmínek pro pouli ní um lce ve 35 m stech z celého sv ta si tento dokument klade za cíl ukázat, že toto um ní není nep ítelem ve ejného po ádku. Ve skute nosti je možné více než jednoduše vy ešit jakékoli st ety zájm mezi tv rci pravidel a um lci z ulice. P i citlivém a spolupracujícím p ístupu m že tento starov ký druh um ní pomoci revitalizovat centra m st a vylepšit jejich reputaci. 1 Je t eba brát v úvahu, že ísla a statistiky v této zpráv se mohou s dalším pr hem pr zkumu radikáln zm nit.

7 3.2 JAK M ŽE BUSKING POMOCI VE EJNÝM PROSTRANSTVÍM Význam ve ejného zájmu a ve ejného života ve m stech je stále ast ji tématem diskusí akademických pracovník i ve ejných institucí. Nakupování po internetu, ekonomická recese a nákupní centra situovaná mimo m sta p ispívají ke snížení pot eby trávit as ve m st. Podle britské studie The Portas Review: an independent review into the future of our high streets (Pr zkum Portas: nezávislé posouzení budoucnosti centrálních m stských t íd) pot ebují centra našich m st promyšlenou p estavbu a revitalizaci v nejv tším rozsahu od konce druhé sv tové války. Stále více je uznávána skute nost, že pokud chceme m stská prostranství revitalizovat a p ilákat na n obyvatele, je t eba zaplnit tyto prostory životem, kulturou a um ním ve zkratce im t lidi, aby toužili trávit ve m st sv j as. Gehl Architects, jedna z p edních a nejvlivn jších agentur na sv zabývajících se stským plánováním popisuje dobré m sto jako takové, které se vyzna uje širokou nabídkou aktivit, z nichž je možné si vybrat... [a] je kladn hodnoceno díky skute nosti, že velké množství lidí volí možnost trávit na jeho ve ejných prostranstvích sv j as. (...) dobré m sto nabízí širokou škálu nezbytných i p itažlivých aktivit, a protože se t chto aktivit ú astní velké množství lidí, je zde vždy možné setkávat se s ostatními, pozorovat je a hovo it s nimi. Toto m sto se m ní na živoucí a úžasné. M sto pro lidi. 1 i navrhování udržitelných strategií pro r zná m sta vidí urbanisté velký potenciál v kreativním využití ve ejných ploch. K propojení lidí a míst kolem nich se zvažuje využití stánk s ob erstvením, trh, festival, maleb na st nách, soch, p ív tivé architektury, zelen, fontán i digitálních aplikací. V tšina t chto možností ale vyžaduje nákladné investice a ne všechny jsou prov ené. Pouli ní um ní je ale levné ( asto zdarma) a má tisíciletou historii. Pojmy jako místotvornost, triangulace ve ejného prostoru 2, taktický urbanismus a další p edstavují inkluzivní a kreativní p ístup orientovaný na místní obyvatelstvo. William H. Whyte, jeden ze zakladatel místotvorného hnutí považoval pouli ní um ní za nezbytnou sou ást triangulace ve ejného prostoru. Triangulace je zásadním faktorem pro kvalitní ve ejné místo. Zahrnuje v sob takové postupy a innosti v rámci ve ejného zájmu, které lidi vzájemn spojují. Jinými slovy je to n co, co Whyte definoval jako takový proces, na jehož základ vn jší stimuly vzájemn propojují jedince a podn cují neznáme lidi, aby spolu hovo ili tak, jakoby se znali. 3 Podle Whyta Hudebníci a bavi i vzájemn spojují lidi. (...) Není p itom d ležitá dokonalost vystoupení. Lidi propojuje už samotná p ítomnost pouli ního um ní. N kdy dokonce špatný po in spojí lidi více, než dobrý. (...) Síla pouli ních vystoupení spo ívá v jejich nep edvídatelnosti. Když lidé vytvo í dav kolem bavi e a to m že prob hnout velice rychle, ve 40 nebo 50 vte inách vypadají jako d ti, které si p išli pro sladkost. N kte í se usmívají a jsou jednoduše pot šeni. Tyto okamžiky p edstavují skute né osv žení, a koli se o nich z ídkakdy emýšlí, a už v bec se nezamlouvají obchodník m, kte í se je snaží vyt snit. Je zde ale n co, co má obrovskou hodnotu a je t eba to p stovat. Pro um lce zakazovat? Pozv me je místo toho na nám stí. 4 estože o t chto možnostech odborníci asto diskutují a komunity je využívají, ú ady a tv rci zákonných ustanovení se zdráhají je zavád t. A to hlavn v p ípad pouli ního um ní. Pouli ní um lci jednak p itahují lidi na ve ejná prostranství a zárove p edstavují ve ejnosti um ní. Um le tí kuráto i jsou si v domi toho, že v sou asné dob žijeme ve sv, kde lze lidi rozd lit na dv skupiny. Jedni chodí za um ním a ú astní se ho, zatímco jiní nikdy ani nezajdou na koncert. Um lecké rady a auto i grant výrazn investují do tv rc um ní, kte í získávají nové publikum p evážn z ad menšin a mladých lidí. Je tedy namíst navrhnout, aby pouli ní um ní se svou schopností dotknout se 100 % obyvatel, bylo za azeno na vrchol žeb ku podporovaných druh um ní. 1 (Gehl Architects, 2004, str. 28) 2 William H. Whyte a Project for Public Spaces 3 (Whyte, City - Rediscovering the Center, 1988, str. 154) 4 (Whyte, The Social Life of Small Urban Spaces, 1980, str )

8 tšina ú ad zodpov dných za dohled nad ve ejnými prostranstvími a za jejich údržbu rad ji klade pouli nímu um ní p ekážky a zavádí opat ení na jeho omezení. D sledkem toho jsou systémy licencí a regulací, které omezují revitalizaci ve ejných míst skrze kreativní tvorbu. To našt stí neplatí všude. Existuje n kolik významných m st, která se oprostila od tradi ního p ístupu a snaží se pouli ní um ní povolit nebo dokonce poskytují pomoc p i jeho rozvoji a po ádání akcí. Tento projekt zkoumá postoje a p ístupy k plánování v r zných sv tových m stech po celém sv a snaží se zd raznit jejich p ínos jak pro ob any, tak pro pouli ní um lce. Cílem je pomoci pouli ním um lc ukázat nep ízniv naklon ným a nep átelským zákonodárc m, že tento druh um ní je v mnoha ohledech kulturn a spole ensky prosp šný jak pro obyvatele m st, tak pro um lce, obchod a turismus, a že podpora pouli ního um ní (namísto jeho omezování r znými na ízeními) je jediným zp sobem, jak zajistit, že v centrech m st budou um ní p edvád t kvalitní, ohleduplní a profesionální um lci. 3.3 POULI NÍ HUDEBNÍCI, KTE Í TO DOTÁHLI Z ULICE NA STADIONY Pouli ní vystupování nemá jen pozitivní p ínos pro rozvoj m stského života, ale hrálo roli i v um lecké karié a mnoha dnešních uznávaných interpret. D ležité události jsou n kdy otázkou ne ekané náhody. Elvis Costello byl v roce 1977 v Londýn zat en, když hrál na ulici ed budovou, kde probíhalo zasedání spole nosti CBS Records. Tento incident poté vedl k tomu, že Costello podepsal s CBS smlouvu na vydání desky ve Spojených státech. Následující um lci, jejichž seznam není ani zdaleka úplný, se také v novali pouli nímu um ní: Amanda Palmer, B.B. King, Beck, Benjamin Franklin, Billy Bragg, Bon Jovi, Bruce Springsteen, Cirque du Soleil, Dixie Chicks, Django Reinhardt, Eddie Izzard, Elvis Costello, Eric Clapton, Glen Hansard, Jewel, John Butler, Joni Mitchell, Justin Bieber, Kanye West, KT Tunstall, Leonard Cohen, Louis Armstrong, Manu Chao, Norah Jones, Paul McCartney, Penn Jilette, Pierce Brosnan, Robbie Williams, Rod Stewart, Rolf Harris, Russell Crowe, Simon a Garfunkel, Steve Martin, Sting, Stomp, The Violent Femmes, Toby Keith a Tracy Chapman.

9 Zde je výb r citát um lc, jejichž kariéra zahrnovala vystupování na ulici: KANYE WEST Když jsem byl malý, moje matka p ijala práci v ín a já jsem tam za drobáky edvád l ukázky karate. Abych byl up ímný, dost m to bavilo a to, co jsem vyd lal, jsem utratil za zmrzlinu... ekl bych, že už v páté t íd jsme byl p kný šejdí, který bavil lidi. ZDROJ: JEWEL Rozhodl jsem se, že se nau ím ty i akordy na kytaru... a pak v Detroitu nasednu na vlak, budu jezdit po celé zemi a vystupovat na ulici. Vymýšlel jsem si texty o tom, co jsem vid l hem svých cest. Trvalo mi n kolik dní prozpívat se nap Státy. Pokaždé, když jsem n kde zastavil, vyd lal jsem si na rohu peníze na další jízdenku. " ZDROJ: GLEN HANSARD (THE FRAMES) Pro pouli ního um lce nefunguje jedna v c nesm lost. Pouli ní um lec musí pracovat. Musí zahodit své ego a pustit se do práce. Hrát své písni ky, hrát je dob e, vyd lat si peníze a neplést se lidem do cesty." ZDROJ: KETCH SECOR (OLD CROW MEDICINE SHOW) Rádi hrajeme pro davy lidí. Našim cílem vždycky bylo, aby lidi n co zaplatili a p išli se na nás podívat. Všechno ale za alo na rozích ulic a to stále ovliv uje to, co d láme. Je to opravdu skv lá(validating) zkušenost. Hraní na ulici je pokorný a state ný in a taky to vyžaduje odvahu. Je to taky o energii, kterou p ináší hudba hraná živ venku ve m st. Jasn, pro n které lidi jsi jen další chlápek s nataženou rukou, takže n kdy to m že být skv lý sociální barometr. M žeš zm it, s kým na téhle zemi žiješ. ZDROJ: AMANDA PALMER Tak jsem zažila nejhlubší setkání s lidmi, hlavn s t mi osamocenými, kte í vypadali, jako by s nikým nepromluvili už celé týdny. S nimi jsem zažívala ty krásné chvíle dlouhého o ního kontaktu, který ulice velkom sta umož uje. A jako bychom se do sebe na chvíli zamilovali. A moje o i íkaly: D kuji, všimla jsem si t. A jejich o i íkaly: M si nikdo nikdy nevšímá. kuji. ZDROJ:

10 4 ANALÝZA 4.1 STRATEGIE A LICEN NÍ SYSTÉMY PRO POULI NÍ UM NÍ VE SV TOVÝCH M STECH Za ú elem zm ení a srovnání toho, jak podp rný (nebo naopak potla ující) postoj r zná sta k pouli nímu um ní zaujímají, jsme p id lili kladné nebo záporné body podmínkám a na ízením, která se na um lce vztahují. Nap íklad m st m, která vyžadují pro tuto innost licenci, jsme ud lili -1 bod m st m, kde je licence zdarma a -2 body t m, kde se za ni musí platit. sta, kde existuje manažer nebo kontaktní osoba pro pouli ní um ní získala +2 body. Další kritéria se týkala toho, který odbor nebo odd lení místní samosprávy se regulací pouli ního um ní zabývá, jaká podpora a propagace je um lc m nabízena a jaká (pokud n jaká) omezení se vztahují na prodej zboží. Náš systém také hodnotí, jaké povinnosti mají pouli ní um lci v rámci r zných systém a jaké výhody jim dodržování pravidel p ináší. Kompletní list kritérií a jejich váha jsou uvedeny v tabulce. 2. sta s vysokým skóre aplikují politiku, která pouli ní um ní podporuje. M sta s nízkým skóre toto um ní nepodporují. M sta, jejich skóre se pohybuje kolem nuly používají systém pravidel, jejich vzájemná kombinace má neutrální efekt. Na základ tohoto systému hodnocení vykázala zkoumaná m sta následující skóre: (v po adí od nejp átelšt jších k nejmén p íznivým pravidl m/p ístup m) OBRÁZ EK 1 : UMÍST NÍ M ST PODLE ROZSAHU, V JAKÉM JEJICH PRAVIDLA A P ÍSTUPY PODPROUJÍ POULI NÍ UM NÍ. ZDROJ: AUTOR V VÝZKUM THE BUSKING PROJECT átelská nep íznivá

11 4.2 DOPAD STRATEGIÍ A LICEN NÍCH SYSTÉM NA POULI NÍ UM NÍ Výsledky tohoto pr zkumu vyhodnotily Melbourne a Sydney jako nejlepší m sta pro pouli ní um ní. Nejenže jejich vedení vykazuje p ív tivý p ístup k pouli nímu um ní, ale navíc zapojují samotné um lce do tvorby pravidel a do procesu rozhodování. Tato m sta navíc využívají p íležitosti propagovat pouli ní um ní jako prvek své kreativní a kulturní identity, protože zjistily, že pouli ní um ní m že mít pozitivní vliv na to, jakým zp sobem lidé vnímají ve ejná prostranství. Na druhé stran žeb ku se umístil Mnichov, který k pouli ním um lc m zaujímá mnohem více omezující p ístup. K získání licence, která platí jen jeden den, se musí um lci vždy astnit konkurzu. Za toto každodenní divadlo ovšem m sto um lc m neposkytuje žádné výhody. V d sledku toho byl Mnichov vyhodnocen jako t etí nejmén p átelské m sto ve vztahu k pouli nímu um ní. Na nejspodn jší p ce žeb ku pr zkumu se jako nejmén p íznivé m sto pro pouli ní um lce usadilo Mexico City. Na rozdíl od Melbourne a Sydney zastupitelé v Mexico City uplat ují zákony potla ující pouli ní vystoupení, spíše než aby se tento zdroj um ní snažili ho využít jako kulturní kapitál. Pouli ní um ní je zde dokonce nelegální a lidé p istižení p i jeho provozování mohou dostat pokutu nebo jim m že být zabaveno vybavení. Navzdory tomu existuje v Mexico City živá pouli ní scéna. Nejedná se p itom o ojedin lý úkaz. Londýnská m stská ást Camden i m sta jako Amsterdam, Madrid, San Francisco, New Orleans, Vancouver a ím jsou považovány za významná centra pouli ního um ní, a to i p esto, že v nich platí p ísná omezení. Tém všechny z nich za ínají být k pouli nímu um ní mén p átelská, p inejmenším co se tý e zp ísn ní edpis. Náš výzkum tohoto problému je dlouhodobý, ale zdá se velmi pravd podobné, že popularita t chto míst mezi pouli ními um lci vedla k defenzivní reakci místních zastupitelstev. Existuje p itom zlatá st ední cesta. M sta s mírnými omezeními, která ale um lc m nabízí podporu nebo propagaci jsou považována za p átelská k pouli nímu um ní. Jedním z t chto p ípad je Singapur. Um lci zde sice musí projít konkurzem a ú astnit se soust ed ní, poté je jim ale ú ady nabízí propagaci a management. Mezi omezeními pouli ního um ní a jeho podporou je t eba najít rovnováhu. Správná rovnováha p edstavuje pro m sta p ínos. Stále více autor urbanistických plán hledá strategie, které by pomohly vdechnout život stagnujícím centr m m st. Pouli ní um ní má potenciál zlepšit pov st m st jako kulturn bohatých míst vhodných pro život, práci i turistiku.

12 5 ZÁV R 5.1 JAKÉ STRATEGIE BY M LA M STA ZAVÉST NA PODPORU POULI ÍHO UM NÍ? Každé m sto na sv má k pouli nímu um ní vlastní p ístup. N která se ho snaží co nejvíce regulovat nebo dokonce zakazovat, v jiných neexistují žádná omezení a pouli ní um ní je stskou a kulturní aktivitou s prostorem pro vyjednávání. Zdá se, že každá místní metoda kontroly pouli ního um ní odráží p ístup daného m sta k managementu ve ejných prostranství. Ten se odvíjí od p evažujícího postoje k sociální inkluzi, svobod slova, navazování kontakt, p ístupnosti a rovnosti p íležitostí, které toto m sto zaujímá. sta, která se v hodnocení umístila na vyšších p kách, uplat ují jen mírná na ízení umož ující um lc m svobodné vyjád ení na ve ejných prostranstvích. P íklady tohoto p ístupu jsou Melbourne a Sydney. Tato dv m sta nejenže uplat ují jen mírná na ízení, ale navíc zvou pouli ní um lce k podílu na tvorb postup a k rozhodovacím proces m. Melbourne a Sydney využily šance podpo it pouli ní um ní jako prvek své kreativní a kulturní identity. Zatímco m sta v Evrop a USA stále rozvíjejí strategie a politiky s cílem získat vizitku kreativní m sto, Sydney a Melbourne do tohoto stádia již dosp ly a pot eby pouli ních um lc a místních ú ad jsou zde v rovnováze. Pokud n jaké m sto uplat uje jen mírná na ízení, ale zárove poskytuje um lc m podporu a propagaci má šanci být považováno za místo, které úsp šn podporuje pouli ní interprety. Takovým m stem je t eba Singapur. sta, jejichž skóre se pohybuje okolo nuly (nap. Sofie), p edstavují p ípady, kdy sice existují omezení pouli ního um ní, ale vymáhání jejich dodržování je velice benevolentní. Um lci z t chto m st uvedli, že pokud se chovají podle všeobecných pravidel (tj. dodržují rozumnou hlukovou hladinu, neomezují pohyb ostatních na ulici, nechovají se úto ), policie proti

13 nim nezasáhne, ani když oficiáln porušují zákon. Tyto p íklady zd raz ují, jak je p i provozování pouli ního um ní d ležitá seberegulace a jak rozumné uvažování a respekt mohou p isp t k ve ejnému dobru. Hodnocení nazna ují, že m sta, kde je nutné projít konkurzem a je striktn dodržována kontrola kvality, jsou pro um lce spíše odrazující. Nízké skóre získala také m sta uplat ující p ísné a nespravedlivé tresty za porušení na ízení. V Melbourne, Sydney a dalších m stech, kde pouli ní um lci obohacují kulturní život, aplikují místní ú ady podobná pravidla a strategie. Tato pravidla pomáhají synchronizovat cíle pouli ních um lc a místních ú ad. Není možné vytvo it jedinou strategii, kterou by bylo možné aplikovat na všech místech. Jakýkoli program musí být dostate flexibilní a ho mohla využít r zná sta. Náš Praktický pr vodce (Best Practices Guide) ur ený pouli ním um lc m a SPACE podrobný návrh systému dobrovolných licencí uvádí procedury a p ístupy spole né pro m sta, v nichž panuje harmonické a efektivní partnerství mezi pouli ními um lci a místními ú ady. Hnutí The Busking Project v í, že k vytvo ení rovnováhy mezi požadavky místních ú ad a pouli ních um lc je dosta ující dobrovolný kodex provozu pouli ního um ní. Pokud m sta cht jí zavést systém licencí, m l by být dobrovolný a zú astn ným um lc m by m l na oplátku poskytovat podporu a propagaci. Aby takový systém fungoval, musí mít pozitivní p ínos pro ú ady i pro um lce. Oba systémy vyžadují vzájemný respekt. Dialog a interakce mezi um lci a tv rci politiky pouli ního um ní funguje nejlépe v p ípad, že se na toto um ní nahlíží jako na p ínos, který by m l být podporován, spíše než jako na problém, který je t eba ešit. Aby m sta získala nejtalentovan jší um lce, musí vytvo it prost edí, kde tito um lci budou chtít pracovat. Toho lze dosáhnout tak, že pravidla a zásady provozování pouli ního um ní budou vytvá eny ve spolupráci s um leckou komunitou. P ísný policejní dozor nad dodržováním pravidel a kodex nebudou pravd podobn p íliš produktivní. Je t eba dát pouli ním um lc m as a prostor, aby se s potížemi vyrovnali sami. Spole ná m že být dosažena pouze tehdy, pokud bude v komunit pouli ních um lc fungovat seberegulace. Pokud jsou pravidla správn implementována, mohou být obrovským p ínosem pro všechny zainteresované. Pouli ní um lci mohou provozovat své emeslo, vyjad ovat se, p edvád t své um ní a vyd lávat si na živobytí za pomoci a podpory m sta, kde pracují. Když místní ú ady udržují spokojenou a seberegulující pouli ní scénu, pomáhají vytvá et vzkvétající a kulturn bohaté m stské prost edí jak pro obyvatele, tak pro návšt vníky. Prozíravá místní zastupitelstva investují do pov sti pouli ní scény s cílem zvýšit svou kulturní reputaci. Pokud má pouli ní scéna kvalitní management, m že být i hodnotnou vizitkou. Co je nejd ležit jší, lidem žijícím i pracujícím v daném m st, stejn tak jako turist m a dalším návšt vník m p inese zážitek z dynamického a um leckého pouli ního života m sta prosp ch. astou stížností obyvatel je, že m stská centra upadají a jsou bez života a úsp šná komer ní centra jsou ím dál tím více homogenní. Barvitá pouli ní scéna m že do m stských center p ilákat lidi a p im t je trávit zde sv j as. Živá a rozmanitá scéna také m že p isp t k jedine nosti daného m sta a odlišit jej od konkurence Pouli ní um ní poskytuje p íležitost jak zajistit, aby centrum m sta nesloužilo pouze komer ním ú el m. M že ob any kteréhokoli m sta znovu p ilákat a hrát významnou roli v jeho kulturní politice. Zavedení pravidel uvedených v Best Practices Guide, jehož autorem je The Busking Project umožní nám všem užívat si p ínos prosperující pouli ní scény.

14 ÍLOHA PR ZKUM THE BEAT OF THE STREET V 35 M STECH Níže uvedená tabulka p ibližuje r zné p ístupy, strategie a na ízení, která používají jednotlivá sv tová m sta za ú elem managementu pouli ních vystoupení od vytvo ení pravidla po zp sob jeho vymáhání. UMÍST NÍ STO POZNÁMKY 1. Melbourne 1. Sao Paolo 1. Sydney 2. Glasgow 3. Dublin 3. Milán 3. Praha 3. Spokane (W.DC) 4. Edinburgh 4. Liverpool Melbourne uplat uje ty i druhy licencí v závislosti na typu pouli ního um ní, díky emuž jsou podmínky ud lování jednotlivých licencí spravedliv jší a p im en jší. Ve m st existuje rozmanitá pouli ní scéna, kterou m sto podporuje jako sou ást svého kreativního pr myslu. Funguje zde také speciální koordinátor pouli ního um ní, který komunitu um lc podporuje. Sou ástí ud lování licencí pro nebezpe né kousky je bezpe nostní certifikát. Ten je ud lován v revizním ízení, za n ž odpovídá organizace pouli ních um lc. V Sao Paolu jsou na ízení ohledn pouli ního um ní velmi mírná a systém dovoluje um lc m vstupovat bez poplatku a veškeré situace ešit samostatn. Pouli ní um lci se nicmén mohou setkat se zabavením ná iní a jinými tresty. V sou asné dob se hledá zp sob, jak platné zákony zm nit. sto s bohatou pouli ní scénou. Licen ní systém je mírný, ale um lci za licenci musí zaplatit. Existuje také omezení trvání p edstavení a jeho místa. Na místní radnici ale pracuje konkrétní osoba pro styk s pouli ními um lci a místní komunita busker se aktivn podílí na tvorb p íslušné politiky. ást ud lování licencí (nebezpe né prvky vystoupení) je v kompetenci organizace pouli ních um lc. Pouli ní um ní je sou ástí kulturní politiky sta tvorby jeho reputace. Glasgow, obzvlášt jeho ást Style Mile, je místem s bohatou pouli ní scénou. P ístup sta je uvoln ný, pouli ní um lci jsou uznáváni a funguje zde kodex provozování tohoto um ní, který byl vytvo en ve spolupráci s um lci s cílem umožnit jim vlastní regulaci jejich ítomnosti na ve ejných místech. Existuje ovšem možnost za ur itých podmínek zabavit um lc m ná iní. Dublin p istupuje k pouli nímu um ní jako ke kultu e provozované v rámci ve ejných prostranství. Tamní omezení jsou mírná, ale existují konkrétní místa, kde platí p ísn jší opat ení (p edevším ohledn zesilování zvuku). Platí zde také omezení týkající se asu, trvání vystoupení a použitého ná iní. V nedávné dob za al Dublin pracovat na zm zákon týkajících se tohoto typu um ní. Ve spolupráci s místní organizací pouli ních um lc spustil Milán specializovanou internetovou platformu, ve které si m že kdokoli zarezervovat n které z m stských ve ejných míst pro své vystoupení. Platí zde omezení místa, asu a délky trvání vystoupení. Mnoha um lc m ale tento systém nevyhovuje, protože má výrazné nedostatky. Historické centrum Prahy je považováno ze ideální scénu pro pouli ní um lce a jejich vystoupení. Praha a její centrální m stský obvod vytvo ili strategii pouli ního um ní a p íslušnou vyhlášku s cílem podpo it tento druh um ní a zárove regulovat po et pouli ních um lc v centru. Tato strategie zahrnuje i Etický kodex buskera a vyhlášku, která edevším ur uje místa, kde je vystupování zakázáno, a kde povoleno. Um lci nepot ebují licenci, ale vyžaduje se od nich, aby dodržovali etický kodex. Vzhledem k vysokému po tu pouli ních hudebník ve m st byla vyhrazena místa, kde není povoleno hrát hlasit. Zdá se, že zastupitelstvo zde s pouli ními um lci spolupracuje. Funguje zde i platforma/webová stránka pro pouli ní um lce propagovaná m stem jako nástroj a služba pro buskery - Spokane je malé m sto s dob e fungujícím systémem managementu buskingu. Puli ní um ní je tu ovšem vnímáno jako hlukové zne išt ní a na základ toho je s ním i zacházeno. Pouli ní um ní sice není nijak omezeno, ovšem busker m nejsou ani nabízeny žádné výhody. Edinburgh nabízí skv lá místa a je m stem s bohatou pouli ní scénou. Za vystupování na ve ejných místech se neplatí žádný poplatek a platí zde jen n kolik málo omezení. Pro pouli ní um lce je tu konkrétní kontaktní osoba. Existuje ale i možnost zabavení um leckého ná iní. Liverpool je m sto s bohatou kreativní a kulturní identitou, na které neustále pracuje. Pouli ní um ní je zde regulováno velice mírn. Je ho ale možné provozovat jen na vyhrazených místech a um lci nesmí prodávat své výrobky.

15 5. Berlín 6. Bristol 6. Christchurch 6. Singapur 7. San Francisco 7. Stockholm 8. Oakland 8. Toronto 9. Bratislava 9. Heidelberg 9. ím 10. Kapské M sto 10. Chicago 10. New York 10. Sofie Berlín a jeho moderní kreativní komunita nabízí skv lé základy pro rozvoj pouli ního um ní. Místní um lci v í, že Berlín poskytuje pro busking výjime nou atmosféru. Dle platných pravidel ale musí um lci získat zpoplatn nou licenci a za jakékoli porušení pravidel hrozí pokuty. Systémy licencí se v jednotlivých m stských obvodech liší, což je pon kud neobvyklé. Bristol je svou pouli ní kulturou dob e známý. Platí zde jen n kolik omezení (povinná licence, omezení trvání vystoupení atd.), ale m sto busker m nenabízí žádnou podporu. V australském m st Christchurch je pouli ní um ní legální, um lci používající zesilova e zvuku musí mít licenci, za kterou se platí. Jsou zde místa, kde mohou buske i vystupovat, aniž by pot ebovali povolení. Platí zde drobná omezení (nap. omezení délky vystoupení) a m sto buskerské komunit nenabízí žádnou podporu nebo propagaci. Než zde za nou pouli ní um lci vystupovat, musí projít konkurzem a ú astnit se soust ed ní. Celé schéma pouli ního um ní je ízeno národní um leckou radou k buskingu se tedy p istupuje jako ke kulturnímu prvku. Rada zú astn né um lce propaguje a poskytuje jim podporu. P ísná m ítka kvality, ur ená místa a asová omezení spolu se zákazem vystupování pro zahrani ní um lce ovšem nelze považovat za p íliš podp rné prvky. koli je San Francisko považováno za m sto p átelské k buskingu, jeho na ízení taková nejsou. Pro použití zesilova e je t eba mít licenci a um lci nesmí prodávat své výrobky. Zatímco ur itá místa (nap íklad Fisherman's Wharf) mají p esná pravidla, celkový p ístup sta k této problematice není zcela p ehledný. Stockholm je považován za centrum pouli ního um ní severní Evropy. Pouli ní vystoupení jsou legální, jeho regula ní systém je mírný a neobsahuje p íliš mnoho omezení. Nevypadá to ale, že by m l Stockholm pro busking specifickou strategii. Um lci musí mít licenci pouze v p ípad, že používají zesilova e. Hlavními neoficiálními místy, kde um lci p edvádí svá vystoupení dav m, jsou centrální p ší zóny a náb eží. M sto také hostí pouli ní festival nazvaný Stockholm Street Festival, který v roce 2013 navštívilo tém lidí. Oakland má velice mírná omezení pouli ního um ní. Právní dopady porušení zákon jsou ale pom rn p ísné a zahrnují pokuty, zabavení ná iní, nebo dokonce zat ení a trest odn tí svobody. V Torontu je povinná placená licence a je zakázáno používat zesilova e. Pouli ní um ní spadá pod odbor obchodu a m stské ekonomiky, který se zabývá licencemi pro obchodní innost provozovanou na ve ejných místech. M sto buskerské komunit nenabízí p ílišnou podporu a právo získat licenci a vystupovat mají jen um lci s pracovním povolením a povolením k pobytu. Pouli ní um lci v Bratislav musí zaplatit 1 Euro/m 2 zabraného prostoru. V n kterých místech je navíc zakázáno používání zesilova a existují omezení týkající se asu a délky trvání vystoupení a použitého ná iní. Jako pozitivní vidíme to, že buske i mají svého konkrétního kontaktního pracovníka. Heidelberg je považován za kulturní centrum N mecka a funguje tu rozmanitá pouli ní scéna. Pro vystupování není pot eba žádná licence, ale platí zákaz používání zesilova. Existují zde omezení asu, trvání vystoupení a použitého vybavení. M sto vytvo ilo konkrétní místa, kde jsou pouli ní vystoupení povolená (p edevším v historickém centru). Um lc m není nabízena žádná speciální podpora nebo propagace. sto se skv lým po asím, kulturou, prost edím, turismem a také živou pouli ní scénou. Busking zde spadá do kompetence m stské kulturní politiky a um lci mají svou kontaktní osobu. Existují zde p ísn vyhrazená místa pro vystoupení, p ísné jsou i postihy za porušení p edpis, mezi které pat í t eba zabavení ná iní. Kapské M sto se nedávno objevilo ve zprávách v souvislosti s násilnými zásahy proti pouli ním um lc m. A koli papírov nejsou omezení m sta nijak p ísná (zákaz zesilova ), policie se proti pouli ním vystoupení aktivn staví. Informace ohledn p íslušné legislativy, které se nám poda ilo získat, jsou ale omezené. Pouli ní um lci v Chicagu pot ebují licenci bez ohledu na to, zda používají zesilovací techniku. Ostatní místní zákony jsou velice mírné. Pokud jsou ovšem buske i usv eni z porušení t chto zákon, hrozí jim až trest odn tí svobody. Vzhledem k milion m turist, mírnými zákony a programu MUNY (Music Under New York Hudba pod New Yorkem) je New York mezi pouli ními um lci považován za nejlepší lokalitu. Newyorská policie nicmén místní politice p íliš nerozumí a um lc m, kte í poruší zákony o ve ejných prostranstvích, hrozí uv zn ní. Pouli ní um ní je regulováno edevším místní policií. Jiné m stské odbory (pro kulturu, ve ejné um ní, plánování) neposkytují pouli ním um lc m pomoc nebo podporu. Velmi asté jsou pokuty. Pouli ní um ní je sou ástí kultury a historie Sofie. A koli na webových stránkách m sta nejsou k buskingu žádné informace, od místních pouli ních um lc a výzkumných pracovník máme informace, že zde platí systém povinné placené licence (pro obchodní innost) a zákaz použití zesilova. Existují také konkrétní místa, kde je pouli ní um ní zakázáno. Vymáhání zákona je ale v tomto ohledu velmi benevolentní a tento aspekt pravd podobn p ispívá k rozvoji místní pouli ní kultury a života.

16 10. Tokio 10. Vancouver 11. Amsterdam 11. Tel Aviv 12. Camden 12. New Orleans 13. Brusel 13. Mnichov 14. Madrid 14. Mexico City V Tokiu funguje program konkurz. Jsou zde ur ena místa, na kterých mohou um lci vystupovat. Omezení je tu minimum. Program konkurz nazna uje, že um lc m je poskytována podpora a propagace. koli je ve Vancouveru silná pouli ní scéna, m sto od um lc vyžaduje opat ení placené licence a je možné jim zabavit ná iní. Busking není považován za kulturní, ale za obchodní innost. Amsterodam má pulzující pouli ní scénu, ale v centrálním obvodu m sta došlo ke spoust zm n v p íslušných na ízeních. Nyní je t eba mít placenou povinnou licenci a není povolena zesilovací technika. Pouli ní vystoupení jsou povolena jen na n kolika málo místech a je pro n stanoven asový limit 30 minut. Tel Aviv by mohl být skv lým místem pro pouli ní um ní skv lé po así, spousta lidí a barvitá kulturní a pouli ní scéna. Ve m st je ovšem jen malé množství míst ur ených k vystupování a o licenci mohou žádat jen místní obyvatelé. Londýnská m stská ást Camden, ve které funguje skv lá a temperamentní pouli ní scéna, nedávno zavedla v rámci vyhlášky o hluku p ísná opat ení týkající se buskingu. Nová na ízení zahrnují nutnost vlastnit zpoplatn nou licenci, omezení asu, délky trvání a použitého vybavení, zákaz zesilovací techniky a možnost zabavení nástroj. Funguje zde panel, který rozhoduje, zda um lec spl uje požadovaná kritéria. New Orleans je uznávaným hlavním m stem kultury, um ní a hudby. Po ád ní hurikánu Katrina požádal starosta m sta um lce, aby se vrátili a znovu vdechli New Orleansu život. Radnici se ale neda í nalézt rovnováhu mezi inností pouli ních um lc a pot ebami regulovat ní na ve ejných místech, obzvlášt pak hlukovou hladinu. V sou asnosti se tu zpracovává studie a probíhá diskuse ohledn zm ny s cílem upravit a ješt více zp ísnit p edchozí vyhlášku. To s sebou p inese snížení hlasitosti, omezení asu a trvání vystoupení a tvrdé zákroky policie s možností trestu odn tí svobody v p ípad porušení zákon. V Bruselu funguje systém konkurz. Um lci, kte í obdrží licenci, musí dodržovat omezení týkající se asu, doby trvání, vybavení, míst ur ených k p edstavením a prodeje svého zboží. koli politika pouli ního um ní je sou ástí kulturních strategií m sta, program neposkytuje zú astn ným um lc m žádnou další podporu a propagaci. Mnichov má reputaci m sta s bohatým pouli ním um ním. M sto nicmén zavedlo systém konkurz, které se konají každé ráno. Platí zde také omezení použití zesilovací techniky, asu a trvání vystoupení a použitého vybavení. A koli zákonná opat ení nejsou p ísná a zdá se, že m sto si uv domuje d ležitost pouli ního um ní pro místní kulturní identitu, systém každodenních konkurz um lce k vystupování v Mnichov p íliš nepovzbuzuje. Madrid v sou asnosti zavádí tvrdá opat ení proti pouli nímu um ní. V posledních sících zavedlo m sto systém konkurz, je zde také zakázáno používat zesilova e zvuku a jsou ur ena místa, kde je možné vystupovat. Na oplátku m sto busker m nic nenabízí. Tento p ístup byl p ijat v rámci vyhlášky o hluku na ve ejnosti. Z m st, se kterými jsme se setkali, je Mexico City jedním z mála, kde je pouli ní um ní nezákonné. Pokud jsou um lci p istižení p i vystupování na ulici, mohou dostat pokutu, nebo jim jsou zabaveny nástroje. P esto zde existuje barvitá pouli ní scéna. TABULKA 1 : HODNOCENÍ 35 M ST P ÍPADOVÉ STUDIE U NICHŽ BYL HODNOCEN P ÍSTUP VEDENÍ M STA K POULI NÍMU UM NÍ A MÍSTNÍ ZÁKONNÁ OPAT ENÍ NA REGULACI TOHOTO DRUHU UM NÍ. V TABULCE JE VŽDY UVEDEN I KRÁTKÝ POPIS ÍNOSU VYUŽÍVANÝCH STRATEGIÍ. ZDROJ: AUTOR V VÝZKUM HODNOCENÝ ASPEKT Právní pojetí vystupování na ve ejnosti ÍSTUP VEDENÍ M STA Legální 1 Nelegální -3 BODOVÉ HODNOCENÍ Povinnost vlastnit licenci Ano Zpoplatn ná -2 Bez poplatku -1 Ne 1 Povolena (bez licence) 1 Zesilovací technika Zakázána -1 Povolena s licencí 0 Konkurzy asové omezení Ano -2 Ne 1 Ano 0 Ne 0

17 Omezení doby trvání Ano <45 minut -2 < 1.5 hodiny -1 Ne 0 Vyhrazená místa Povolení prodávat zboží Omezení používání nebezpe ného ná iní (ohe, nože, me e atd.) Jiná omezení týkající se ná iní (bicí sady, dechové nástroje atd.) Ano -1 Ne 1 Ano 1 Ne -1 Ano 0 Ne 0 Ano -1 Ne 0 Tresty Pokuta Odn tí licence Zabavení ná iní Ano -1 Ne 1 Ano 0 Ne 1 Ano -2 Ne 1 zení Ano -3 Ne 1 Manažer/kontaktní osoba pouze pro Ano 2 pouli ní um lce Ne 0 Speciální nástroje Zodpov dný orgán Rozvoj p íslušné politiky... Propagace 2 Aplikace / Platformy 1 Žádné 0 Odbor kultury 1 Odbor m stského plánování 1 Odbor životního prost edí 1 Odbor um ní 1 Odbor plánování spole enských událostí 1 Odbor dopravy 0 Odbor podnikání 0 Ve ejná správa 0 Vyhláška o hluku/zne iš ování prost edí -1 Policie -2...ve spolupráci kulturními institucemi 2...ve spolupráci s pouli ními um lci 2...bez spolupráce s kýmkoli jiným -1 Povolení podle bydlišt pouli ního um lce Pouze pro místní (povolení k práci/pobytu) -1 Povolení i pro mezinárodní um lce 1 TABULKA 2: SYTÉM HODNOCENÍ MÍRY PODPORY POULI NÍHO UM NÍ ZE STRANY MÍSTNÍCH ORGÁN A JEJICH POSTOJE K POULI NÍMU UM NÍ.

18 ŠESTNÁCT KLÍ OVÝCH M ST Na ízení vztahující se na pouli ní um ní se v jednotlivých m stech mohou siln lišit. Liší se také míra vymáhání jejich dodržování. V mnoha p ípadech dochází ke st et m mezi zájmy tv rc p íslušné politiky a pouli ními um lci. V rámci tohoto výzkumu jsme cht li zd raznit pohled busker na tuto politiku a poukázat na obtíže, se kterými se v ur itých p ípadech setkávají. Následujících šestnáct zpráv o klí ových m stech ilustruje množství r zných na ízení týkajících se pouli ního um ní. Hodnotí, jak p ísn je vymáháno dodržování na ízení, a obsahují zp tnou vazbu pouli ních um lc na jejich efektivitu. Zprávy jsou azeny abecedn podle názvu zem a poté (v p ípad více m st z dané zem ) podle názvu m sta. Každému m stu je p id leno bodové hodnocení neboli skóre, které je kombinací sou tu hodnot faktor a na ízení vztahujících se na pouli ní um ní v daném m st. V Londýn je pouli ní um ní legální, ale jednotlivé m stské ásti mají právo z velké ásti stanovovat sv j autonomní postoj k tomuto tématu. Do této sekce jsme za adili m stskou ást Camden i Londýn jako celek, protože Camden sv j systém nedávno zp ísnil. MELBOURNE AUSTRÁLIE Skóre: 9 Umíst ní: 1. místo Pouli ní um ní je legální. Získání licence je povinné, ale existují ty i typy povolení podle typu p edvád ného um ní, díky emuž jsou podmínky pro získání licencí férové a p im ené pro r zné druhy um ní. Konkurzem procházejí jen um lci p edvád jící nebezpe né kousky, a to z bezpe nostních vod. Konkurzy má na starosti asociace pouli ních um lc (ACAPTA). Z pohledu busker je tento licen ní systém férový a flexibilní. Dodržování zákona je podle pouli ních um lc vymáháno p im eným zp sobem a dochází mu jen v p ípad, že se objeví stížnost. Zvuková technika je povolena bez speciální licence, ale místní policie reguluje hladinu hluku. Za speciální licen ní p íplatek mohou um lci prezentovat a prodávat své výrobky. Existují zde konkrétní místa ur ená pro pouli ní um ní, je ale možné vystupovat i jinde. Obsazování míst funguje systémem Kdo d ív p ijde, ten d ív mele. V Melbourne funguje koordinátor pouli ního um ní. Melbourne oficiáln uznává pouli ní um ní jako sou ást své kultury a za le uje ho do budování reputace m sta. (Melbourne je považováno za australské hlavní m sto kultury.) Pouli ní um lci jsou podn cováni k ú asti na tvorb p íslušné politiky. SYDNEY AUSTRÁLIE Skóre: 9 Umíst ní: 1. místo Pouli ní um ní je legální Licence je povinná, ale poplatek za ni je nízký. Konkurzem procházejí jen um lci p edvád jící nebezpe né kousky, a to z bezpe nostních vod. Konkurzy má na starosti asociace pouli ních um lc (ACAPTA).

19 Existují zde vyhrazená místa, kde mohou um lci vystupovat. Problematické je to, že v tšina dobrých míst je v soukromém vlastnictví a vztahují se na n p ísn jší na ízení. Na radnici funguje koordinátor pouli ního um ní. Busking je sou ástí kulturní politiky a budování reputace m sta Sydney. Místní pouli ní um lci se aktivn podílí na tvorb p íslušné politiky. SOFIE BULHARSKO Skóre: -1 Umíst ní: 10. místo Pouli ní um ní je legální. Povinnost vlastnit licenci. Pouli ní um ní je povoleno na vyhrazených místech. Pro vystupování na náb eží je t eba licence v cen okolo lev ( eur) m sí konkrétní cena se vypo ítává podle na velikosti zabraného místa (informace od místního zdroje). Na pouli ní um ní se vztahují na ízení platná pro podnikání a obchod na ve ejných místech. Místní um lci se na ízeními p íliš ne ídí (informace od místního zdroje). Zákon je vymáhán obvykle jen v p ípadech stížností (informace od místního zdroje). Proces získání licence je komplikovaný a byrokratický (informace od místního zdroje). Um lci používají zesilovací techniku hlavn na velkých otev ených místech, nap íklad v parcích a na nám stích. Oficiáln je to ale zakázáno. PRAHA ESKÁ REPUBLIKA Skóre: 7 Umíst ní: 3. místo Pouli ní um ní je legální. Existuje zde konkrétní strategie pro tuto oblast a p íslušná vyhláška. Nová vyhláška omezuje vystupování na n kterých ve ejných místech místa pro provozování pouli ního um ní jsou konkrétn ur ena. Sou ástí strategie je Etický kodex buskera. V kodexu je obsažen i seznam míst, kde je pouli ní um ní zcela zakázáno, nebo je na nich povolen jen ur itý druh hudební produkce. Licence není povinná. Zesilovací technika je povolena bez licence, ale pouze v místech, kde je to nezbytn nutné. Pro hlasitou hudební produkci jsou vyhrazena speciální místa. Lze íci, že místní politici se zajímají o podporu pouli ního um ní. V centru m sta je ale pouli ní um ní vid no jako problémové a obtížné. Jeden lánek p íslušné vyhlášky uvádí, že Provozování pouli ního um ní na ve ejn p ístupných místech je inností, která m že narušovat ve ejný po ádek m sta Praha. Mezi zastupitelstvem a buskery funguje spolupráce. Existuje zde speciální platforma/webová stránka pro místní pouli ní um lce, která je podporována místními ú ady jako služba/nástroj pro busking

20 Etický kodex zahrnuje velké množství aspekt a možných problém, které se v pr hu pouli ního vystoupení mohou vyskytnout, ale objevují se v ní i velice zajímavá vyjád ení ohledn chování, které by m l busker dodržovat (nap. za hranicemi slušného chování, použití zdravého rozumu ). DUBLIN IRSKO Skóre: 7 Umíst ní: 3. místo Pouli ní um ní je legální. Politika/místní p edpisy vztahující se na busking se teprve vytvá í. Neexistují zde licence. Zesilovací technika je povolena všude, krom konkrétn ur ených míst. Omezení délky trvání se vztahuje jen na hudební vystoupení. Používání bicích souprav je zakázáno. Pokuta za porušení na ízení m že dosáhnout až 1500 Euro. Dochází k tomu ale jen z ídka. Zdá se, že místní politici jsou si v domi d ležitosti pouli ního um ní a p ejí si ho podporovat. Snaží se také zapojovat komunitu busker do tvorby politiky pouli ního um ní. Zajímavý fakt: v roce 2012 byl navržen etický kodex pouli ního um ní. Zpo átku se zdálo, že funguje, ve výsledku ale nep inesl snížení po tu stížností týkajících se hluku. Místní ú ady navrhují, že na oplátku za dodržování kodexu pouli ního um ní by busker m poskytly propagaci a podporu v kodexu se uvádí, že: Na oplátku (místní ú ady) vynaloží veškerou snahu vedoucí k rozvoji možností pouli ního vystupování v ulicích Dublinu formou izvání pouli ních um lc do Um leckého panelu a k vytvá ení programu pouli ního um ní hem významných kulturních událostí ve m st. MEXICO CITY MEXIK0 Skóre: -5 Umíst ní: 14. místo (poslední) Pouli ní um ní je považováno za nelegální. Právním postihem za jeho provozování jsou pokuty nebo dokonce zabavení ná iní. Navzdory zákazu se zdá, že v Mexico City existuje živá pouli ní scéna. Místní pouli ní kultura je siln zako en na v národních tradicích (nap. mexické pouli ní kapely Mariachi a hrá i na varhany). BRATISLAVA CENTRUM M STA SL0VENSKO Skóre: 0 Umíst ní: 9. místo Neexistuje zde konkrétní strategie pro pouli ní um ní. Pouli ní um ní je legální. Je nutné mít licenci. Její cena se odvíjí od plochy, kterou p i vystoupení um lec zabírá za 1 m 2 se platí 1 Euro. Licence je povinná pro všechny, kte í cht jí vystupovat více než sedm dní v roce. Zesilova e jsou povoleny jen v ur ených oblastech, stejn tak jako ur ité pom cka a nástroje, (nap. ohe, bicí souprava)

ZPRÁVA Z AKCE: KATALOGOVÁ A VZORKOVÁ VÝSTAVA název zem datum konání

ZPRÁVA Z AKCE: KATALOGOVÁ A VZORKOVÁ VÝSTAVA název zem datum konání ČESKÁ AGENTRURA NA PODPORU OBCHODU Název zakázky: ZPRÁVA Z AKCE: KATALOGOVÁ A VZORKOVÁ VÝSTAVA název zem datum konání Firma: ABC, s.r.o. íslo zakázky: 123456789 Zpracoval: Datum zpracování: CzechTrade

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 29. 6. 1999 COM(1999) 317 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Rozvoj krátké námořní dopravy v Evropě

Více

ATHÉNSKÁ CHARTA CIAM (1933) Zásady plánování měst, zrevidovaná verze charty vypracovaná v roce 2002 Evropskou radou urbanistů.

ATHÉNSKÁ CHARTA CIAM (1933) Zásady plánování měst, zrevidovaná verze charty vypracovaná v roce 2002 Evropskou radou urbanistů. ATHÉNSKÁ CHARTA CIAM (1933) Zásady plánování měst, zrevidovaná verze charty vypracovaná v roce 2002 Evropskou radou urbanistů. Prvá část: VŠEOBECNĚ MĚSTO A JEHO REGIONY 1. Město je pouze součástí ekonomického,

Více

Zpráva z auditu programu Ekoškola

Zpráva z auditu programu Ekoškola Zpráva z auditu programu Ekoškola Název školy Adresa školy Jméno ředitele školy Jméno koordinátora programu Datum auditu Jména auditorů Základní škola, Praha 9 - Horní Počernice, Ratibořická 1700 Ratibořická

Více

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit Číslo klíčové aktivity VI/2 Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací

Více

JARNÍ ŠKOLA NSZM 2005 METODIKA NSZM PODKLADOVÝ MATERIÁL

JARNÍ ŠKOLA NSZM 2005 METODIKA NSZM PODKLADOVÝ MATERIÁL JARNÍ ŠKOLA NSZM 2005 METODIKA NSZM PODKLADOVÝ MATERIÁL POPIS místního/regionálního systému realizace Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 Organizační zázemí zodpovědné osoby a pracovníci PZM a MA21;

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Účelové komunikace jsou důležitou a rozsáhlou částí sítě pozemních komunikací v České republice. Na rozdíl od ostatních kategorií

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 153/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 153/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 153/0 Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Více

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. 5. IMPLEMENTACE A VYUŽÍVÁNÍ

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí

Více

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

2. CÍL A SOUVISLOSTI VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 1. NÁZEV

2. CÍL A SOUVISLOSTI VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 1. NÁZEV Příloha I Podmínky zadávacího řízení ze dne 2. března 2009 SPECIFIKACE Produkce "open air" festivalu k oslavě Dne Evropy (9. května), který bude informovat o záležitostech EU, propagovat 5.výročí rozšíření

Více

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 - Návrh projektu k 3. 2. 2016 Obsah Obsah... 2 1. KONTEXT... 3 2. CÍLE A VÝSTUPY PROJEKTU... 4 3. POSTUP PŘÍPRAVY PARTICIPAČNÍHO

Více

Marketing. Modul 5 Marketingový plán

Marketing. Modul 5 Marketingový plán Marketing Modul 5 Marketingový plán Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského

Více

které je třeba si položit před zakoupením levného CAD programu

které je třeba si položit před zakoupením levného CAD programu Otázek které je třeba si položit před zakoupením levného CAD programu 5 otázek, které je třeba si položit před zakoupením levného CAD programu 1 Má daný CAD program konzistentní příkazový slovník 2 Podporuje

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

Jak se ČNB stará o českou korunu

Jak se ČNB stará o českou korunu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Šumperk, Hlavní třída 31 Jak se ČNB stará o českou korunu Esej na odborné téma Jméno: Nicola Lužíková Ročník: 3. JAK SE ČNB STARÁ O

Více

Program Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut v Chrudimi 2007

Program Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut v Chrudimi 2007 Evropský týden mobility Evropský den bez aut 2007 V roce 2007 se česká, moravská a slezská města opět zapojila do celoevropské akce Evropský týden mobility (16. 22. září) a Evropský den bez aut (22. září),

Více

ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI

ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.8.2012 COM(2012) 479 final ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI CS CS ÚVOD ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU

Více

Zásady organizace výstavby REVITALIZACE ZELEN V M ST NASAVRKY. Stupe : Datum: listopad 2012 Zakázkové íslo: M 12 / 999 Formát:

Zásady organizace výstavby REVITALIZACE ZELEN V M ST NASAVRKY. Stupe : Datum: listopad 2012 Zakázkové íslo: M 12 / 999 Formát: Zodpov dný Vypracoval: Technická projektant: Ji í Myslík, DiS. Ji í Myslík, DiS. Ing. Lubor Dít Kraj: Pardubický M sto: Nasavrky Investor: M sto Nasavrky, Nám stí 77, 538 25 Nasavrky REVITALIZACE ZELEN

Více

Příloha č. 1: Seznam respondentů

Příloha č. 1: Seznam respondentů Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam respondentů (tabulka) Příloha č. 2: Scénář otázek pracovníci ÚP Příloha č. 3: Scénář otázek zahraniční pracovníci Příloha č. 4: Scénář otázek zaměstnavatelé Příloha č.

Více

Pokyny pro dodržování soutěžního práva

Pokyny pro dodržování soutěžního práva Translation by courtesy of Pokyny pro dodržování soutěžního práva Naše obchodní asociace sdružuje dodavatele a další strany, které se podílejí na činnosti evropského zdravotnického sektoru, aby diskutovali

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro sportovní a zájmové organizace (dále jen Zásady )

Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro sportovní a zájmové organizace (dále jen Zásady ) Město Slaný na základě ustanovení 85 a 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vydává Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se

Více

Zápis z jednání Kulturního fóra 6.5.2008 17:00-20:15 platforma pro všechny, kdo mají co říci ke kultuře v Písku Svolavatel: člen kulturní komise Ing. arch. Martin Zborník Místo: Divadelní kavárna DFŠ Písek

Více

3. V roce 1600 patřil Český Krumlov stále Rožmberkům, v roce 1690 Eggenberkům a v roce 1920 byl Český Krumlov schwarzenberským majetkem.

3. V roce 1600 patřil Český Krumlov stále Rožmberkům, v roce 1690 Eggenberkům a v roce 1920 byl Český Krumlov schwarzenberským majetkem. Úkol 1 1. časová osa 2. Poslední rožmberský vladař se potýkal s finančními problémy, kvůli těmto problémům koupil část majetku Rožmberků Rudolf II v roce 1601, po tomto roce byl tedy rozsah rožmberského

Více

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBEC VITĚJOVICE Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích Zastupitelstvo Obce Vitějovice se na svém zasedání dne 31.10.2012 usnesením č. 63/2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona

Více

VÝZKUM. KRAJE V ČESKÉ REPUBLICE: vytvoření modelu efektivity. Moravská vysoká škola Olomouc Grantová agentura České republiky

VÝZKUM. KRAJE V ČESKÉ REPUBLICE: vytvoření modelu efektivity. Moravská vysoká škola Olomouc Grantová agentura České republiky VÝZKUM KRAJE V ČESKÉ REPUBLICE: vytvoření modelu efektivity Moravská vysoká škola Olomouc Grantová agentura České republiky Vážená paní zastupitelko, vážený pane zastupiteli, v zimě jsme se na Vás obrátili

Více

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Statutární město Most Radniční 1 Most Úsvit Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Dílčí projekt Projekt rozšířené estetické výchovy Projekt rozšířené estetické výchovy

Více

URBACT Věstník Listopad 2010 #10

URBACT Věstník Listopad 2010 #10 URBACT Věstník Listopad 2010 #10 AKTUALITY - URBACTu Jak mohou města získat co nejvíce z PPP projektů. Propojení územního plánování a obnovy města projekt NODUS. Dopady programu URBACT na lokální politiky

Více

Pracovní právo seminární práce

Pracovní právo seminární práce Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou

Více

Elektronizace ve ejných zakázek

Elektronizace ve ejných zakázek P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Elektronizace ve ejných zakázek Vít zslav Grygar ecentre - P EDSTAVENÍ SPOLE NOSTI Jsme na trhu od r. 2006 a naši spole nost

Více

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Návrh individuálního národního projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém 1. Název projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Anotace projektu Předkládaný projekt navazuje na výsledky systémového

Více

Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti

Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti 1. Úvod Tento dotazník vám pomůže zamyslet se nad tím, jak se vaše společnost může stát zodpovědným podnikem, a to za pomoci otázek zaměřených na

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

Název instituce Stanovisko připomínky Vyhodnocení stanoviska

Název instituce Stanovisko připomínky Vyhodnocení stanoviska Příloha č. 5: Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů uplatněných k návrhu změny č.1 Územního plánu obce Bařice Velké Těšany Název instituce Stanovisko připomínky Vyhodnocení stanoviska Městský úřad Kroměříž,

Více

Program prevence kriminality Městské policie Liberec na rok 2010

Program prevence kriminality Městské policie Liberec na rok 2010 Program prevence kriminality Městské policie Liberec na rok 2010 realizátor programu: Odbor prevence kriminality Městské policie Liberec Zpracoval : Mgr. Luboš Raisner Předkládá: Mgr. Ladislav Krajčík

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1013/08-01. Předmět inspekční činnosti. Popis školy

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1013/08-01. Předmět inspekční činnosti. Popis školy Česká školní inspekce Pražský inspektorát Název školy/školského zařízení: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1013/08-01 Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené, Praha 1, Maltézské nám. 14 Adresa:

Více

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Jménem občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě,

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Dotační program pro oblast kultury na rok 2016

Dotační program pro oblast kultury na rok 2016 Dotační program pro oblast kultury na rok 2016 Příloha č. 1 usnesení č. 1318/36/R/2015 MČ Praha 11 vyhlašuje pro rok 2016 dotační program podpory kultury s následujícími programy: I. program: Celoroční

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 9. schůze konané dne 30. ledna 2007 k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně ekonomická Obor: Provoz a ekonomika Statistické aspekty terénních průzkumů Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavla Hošková Vypracoval: Martin Šimek 2003

Více

Zápis z jednání Rady města Milovice č. 3/2010 konaného dne 18.1. 2010 od 15.00 hodin v kanceláři starosty

Zápis z jednání Rady města Milovice č. 3/2010 konaného dne 18.1. 2010 od 15.00 hodin v kanceláři starosty Město MILOVICE ul. 5. května 71, Milovice, PSČ 289 23 tel.a fax: 325577203 email: meu@mesto-milovice.cz Sekretariát, ul. 5. května 71 tel. a fax:325577203,325577403, email: meu@mesto-milovice.cz Zápis

Více

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka

Více

MĚSTSKÁ POLICIE HODONÍN

MĚSTSKÁ POLICIE HODONÍN MĚSTSKÁ POLICIE HODONÍN VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008-2009 Zpracoval: Mgr. Jindřich Vašíček Únor 2010 Zpráva o činnosti Městské policie Hodonín za rok 20079 Strana 2 Obsah 1. Úvod 3 2. Personální obsazení 3 3. Činnosti

Více

Disciplinární řád. 1 Účel disciplinárního řádu

Disciplinární řád. 1 Účel disciplinárního řádu Disciplinární řád 1 Účel disciplinárního řádu Disciplinární řád upravuje postup čestné rady Komory, práva a povinnosti účastníků disciplinárního řízení a úkony, které s disciplinárním řízením souvisejí

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -

Více

Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví

Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví I. Úvod Po více než deseti letech od 16.července 2002, kdy evropští sociální partneři uzavřeli Rámcovou dohodu

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Církevní husitská základní umělecká škola Harmonie, o.p.s. se sídlem Bílá 1, 160 00 Praha 6 - Dejvice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 2. ŠKOLNÍ ŘÁD ZUŠ Č.j.: 8/2012 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala

Více

PREZENTA NÍ PROJEKT KARLOVARSK REGION V ITÁLII

PREZENTA NÍ PROJEKT KARLOVARSK REGION V ITÁLII PREZENTA NÍ PROJEKT KARLOVARSK REGION V ITÁLII eská republika má bohatou historii láze ství a tuto tradici dnes v láze sk ch místech napl uje wellness obsahem. Jestli e to platí o t iceti sedmi láze sk

Více

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní

Více

Město Mariánské Lázně

Město Mariánské Lázně Město Mariánské Lázně Městský úřad, odbor investic a dotací adresa: Městský úřad Mariánské Lázně, Ruská 155, 353 01 Mariánské Lázně telefon 354 922 111, fax 354 623 186, e-mail muml@marianskelazne.cz,

Více

Zm ny pravidel UCI Cyklokros 1.7.2011

Zm ny pravidel UCI Cyklokros 1.7.2011 Zm ny pravidel UCI Cyklokros.7. (VÝPIS - ZM NY UVEDENY ERVEN )..00 Mezinárodní závody v cyklokrosu jsou registrovány do mezinárodního kalendá e závod podle následující klasifikace: - UCI mistrovství sv

Více

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Motto: Nemůţete neuspět... pokud se nevzdáte Abraham Lincoln

Více

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II)

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) Systém metodické, informační a komunikační podpory při zavádění školních vzdělávacích programů s orientací na rozvoj klíčových kompetencí a růst kvality vzdělávání Anotace

Více

Všeobecné podmínky provozu sběrných míst kolektivního systému Eltma

Všeobecné podmínky provozu sběrných míst kolektivního systému Eltma Všeobecné podmínky provozu sběrných míst kolektivního systému Eltma 1. ZŘÍZENÍ SM Kolektivní systém 1.1. ELT Management Company Czech Republic s.r.o. ( Eltma ) je provozovatelem neziskového kolektivního

Více

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ verze 1.06 Evidence změn Verze Platnost od Předmět změny Strany č. 1.01 22. 10. 2007 Sestavování

Více

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR Správní právo dálkové studium VIII. Územní samospráva A) Historický vývoj na území ČR - po roce 1918 při vzniku ČSR zpočátku převzala předchozí uspořádání rakousko uherské - samosprávu představovaly obce,

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 Zastupitelstvo města Březnice se na svém zasedání dne 11. 12. 2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o

Více

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) L 46/8 23.2.2016 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/248 ze dne 17. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu

Více

MV ČR, Odbor egovernmentu. renata.horakova@mvcr.cz. Webové stránky veřejné správy - minimalizace jejich zranitelnosti a podpora bezpečnostních prvků

MV ČR, Odbor egovernmentu. renata.horakova@mvcr.cz. Webové stránky veřejné správy - minimalizace jejich zranitelnosti a podpora bezpečnostních prvků Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 10 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BORŠOV NAD VLTAVOU

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 10 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BORŠOV NAD VLTAVOU ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 10 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BORŠOV NAD VLTAVOU Zadání po projednání s dotčenými orgány, ostatními účastníky a veřejností bude schváleno Zastupitelstvem obce Boršov nad Vltavou Dne :... Usnesením

Více

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán

Více

DOTAZNÍK OBČANSKÉ SPOKOJENOSTI

DOTAZNÍK OBČANSKÉ SPOKOJENOSTI - 1 - DOTAZNÍK OBČANSKÉ SPOKOJENOSTI Vážení spoluobčané, Obracíme se na Vás s žádostí o spolupráci při tvorbě Strategického plánu rozvoje města Nového Jičína. Máte možnost se vyjádřit k Vaší představě

Více

Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations

Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Roman KOZEL If universities want to succeed on the market, they have to deal with higher assertivity their graduates. They need a specialist,

Více

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Číslo jednací: 113/2007 Předkladatel : Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové

Více

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007 č. 1 / únor 2008 Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou první číslo našeho Zpravodaje v roce 2008, ve kterém bychom Vás rádi informovali o dění v naší obci v uplynulých i nadcházejících měsících.

Více

Daňová partie. Aktuality z oblasti řešení daňových sporů. 5. května 2011. 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech

Daňová partie. Aktuality z oblasti řešení daňových sporů. 5. května 2011. 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech www.pwc.cz/danovespory Aktuality z oblasti řešení daňových sporů 5. května 2011 Témata tohoto vydání: 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech 2. Příjmy z absolutně neplatných smluv v daňovém přiznání

Více

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana MATEMATIKA A BYZNYS Finanční řízení firmy Příjmení: Rajská Jméno: Ivana Os. číslo: A06483 Datum: 5.2.2009 FINANČNÍ ŘÍZENÍ FIRMY Finanční analýza, plánování a controlling Důležité pro rozhodování o řízení

Více

Zápis ze 6. zasedání Zastupitelstva Obce Studená konaného dne 23.2.2015 v 18:00

Zápis ze 6. zasedání Zastupitelstva Obce Studená konaného dne 23.2.2015 v 18:00 Zápis ze 6. zasedání Zastupitelstva Obce Studená konaného dne 23.2.2015 v 18:00 Ve Studené dne 24.2.2015 Zpracoval: Ing. David Fogl Obsah Obsah... 1 1. Určení ověřovatelů zápisu a zapisovatele... 2 2.

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 2. zasedání zastupitelstva města dne: 23. 2. 2012 Bod pořadu jednání: Protokol z kontrolní akce Srovnání statutů a pravidel fondů Statutárního města Liberec

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

Průzkum podnikatelského prostředí OBSAH

Průzkum podnikatelského prostředí OBSAH PRŮZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ MĚSTA HABARTOV STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HABARTOV 2008-2013 OBSAH OBSAH... 2 Úvod... 3 2 Cíle... 3 3 Výběr metody sběru dat... 3 3.1 Návrh dotazníku... 3 3.2 Metodika

Více

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov 1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

I. SPRÁVNÍ ORGÁN eská národní banka II. ŽADATEL III. ŽÁDOST VZOR. Sídlo Na P íkop 28, Praha 1, PS 115 03 Podatelna Senovážná 3, Praha 1, PS 115 03

I. SPRÁVNÍ ORGÁN eská národní banka II. ŽADATEL III. ŽÁDOST VZOR. Sídlo Na P íkop 28, Praha 1, PS 115 03 Podatelna Senovážná 3, Praha 1, PS 115 03 Příloha č. 6 k vyhlášce č. 255/2008 Sb. VZOR Žádost o p edchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby podle zákona. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve zn ní pozd jších p edpis ( dále jen

Více

Dotazník bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve skandinávských zemích

Dotazník bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve skandinávských zemích NOSACQ-50- Czech Dotazník bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve skandinávských zemích Ú elem tohoto dotazníku je získat Vá názor na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci na Va em pracovi ti. Va e odpov

Více

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty DAŇOVÉ AKTULITY 2013 Po dlouhém období daňově lability v oblasti očekávání pro rok 2013 a následující došlo ke schválení kontroverzního daňového balíčku a dalších daňových zákonů a jejich zveřejnění ve

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT"

Stanovy horolezeckého oddílu ROT SPORT Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT" Horolezecký oddíl "ROT SPORT" je dobrovolným občanským sdružením zájemců o horolezecký sport, navazující na sportovní a duchovní hodnoty českých a saských horolezců

Více

Využití EduBase ve výuce 10

Využití EduBase ve výuce 10 B.I.B.S., a. s. Využití EduBase ve výuce 10 Projekt Vzdělávání pedagogů v prostředí cloudu reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0011 Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D. a kol. 2015 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Autorský

Více

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ ZA ROK 2005 O em se do tete v naší výro ní zpráv : 1. Úvodní slovo 2. Poslání a cíle 3. Naši lenové, lidé ve vedení 4. Zpráva o innosti 5. Finan ní zpráva za rok 2005

Více

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb.

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dostavba splaškové kanalizace - Prostřední Bečva a Horní Bečva, zhotovitel, dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. Zadavatel Dobrovolný svazek obcí Prostřední Bečva a Horní Bečva Sídlo

Více

Hrozí-li nesplnění termínů odevzdání práce, je třeba: Nejraději mám takového spolupracovníka, který:

Hrozí-li nesplnění termínů odevzdání práce, je třeba: Nejraději mám takového spolupracovníka, který: Styly řízení Řízení lidí je dosahování cílů prostřednictvím druhých lidí. Řízení lidí je proces, do kterého vstupuje široké spektrum faktorů, jehož podstatou jsou různí lidé. Jaký styl řízení charakterizuje

Více

The University of Plymouth

The University of Plymouth The University of Plymouth Jmenuji se Lukáš Widomski, je mi 19 let a tento rok jsem udělal maturitu na SPŠ EI Kratochvílova 7. Označil bych se jako průměrný, cílevědomý student, který vzal osud do svých

Více

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace V Praze dne 27. dubna 2015 Č.j.:359/15/REV1 Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace k návrhu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

využívá svých schopností

využívá svých schopností Táto relácia využívá svých schopností je pro nás svaté. pojednáva o možnostiach breathariánstva, teda života bez jedenia jedla, no nie je to kompletný návod. V záujme vašej bezpečnosti, nepokúšajte sa

Více