I. ÚVOD. Prožívání životního prostoru jako bezpečného může komunitu posilovat a prožívání pocitů ohrožení ji může naopak oslabovat.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "I. ÚVOD. Prožívání životního prostoru jako bezpečného může komunitu posilovat a prožívání pocitů ohrožení ji může naopak oslabovat."

Transkript

1 I. ÚVOD Pokud bychom se přenesli zpět k počátkům lidské společnosti, do doby improvizovaných přístřešků z kůží, domnívám se, že i tam bychom se mohli setkat s uplatněním několika základních úvah o uspořádání prostoru kolem obydlí a o pohybu v něm. Úvah o tom, jak zajistit bezpečí své a svých blízkých. Nebo alespoň jak minimalizovat hrozící nebezpečí. Tyto úvahy v našich myšlenkách zůstávají i dnes. Jak se proměnila společnost, proměnila se ale i rizika a příčiny pocitů ohrožení, stejně jako se ustanovily pojmy, kterými se je snažíme popsat, a teorie, které mají přinést jejich pochopení a možnost kontroly. Úplný obraz toho, čeho a kde se lidé bojí, a jak to ovlivňuje jejich chování, fungování komunit a následně i celé společnosti zůstává stále nejasný. V posledních letech se ho snaží propracovat především sociologické a kriminologické studie a práce environmentálních psychologů. Poznatky, ke kterým dospěli, představím v teoretické části práce. 1 V kontextu studií, které představím, figuruje vnímání nebezpečí v životním prostoru komunity jako článek v řetězci mezi charakteristikami prostředí a následným fungováním komunity kohezí, pocitem začlenění v komunitě (sense of community), množstvím vazeb mezi sousedy a spoluprácí na zkvalitnění života komunity (viz např. Ceccato & Haining, 2005). Ve studiích Chicagské školy je dokonce narušené životní prostředí komunity přes malý pocit bezpečí jejích členů v něm a následnou nedůvěru k sousedům spojováno až s nárůstem kriminality (viz. např. Shaw & McKay, 1942). Pocity ohrožení tak představují psychologické pozadí negativních sociálních jevů, které byly zachyceny v mnoha sousedstvích. Prožívání životního prostoru jako bezpečného může komunitu posilovat a prožívání pocitů ohrožení ji může naopak oslabovat.

2 Nalezení zdrojů takových pocitů a odhalení zákonitostí, podle kterých se do života komunit promítají, představuje první krok k efektivnímu plánování městské výstavby. Předešlé studie se zaměřovaly na vnímání bezpečí nebo ohrožení buď ve vymezeném prostoru sousedství (viz. např. Leonard, 2007; Miller, 2008) nebo se zaměřovaly konkrétněji na určité prvky v tomto prostoru (viz. např. Markowitz, 2001; Prezza et al., 2005). Má práce je také zaměřena konkrétně na jeden prvek sousedství, a sice na vnímání ohrožení v okolí věznice. V okolí budov, jako je věznice nebo nákupní centrum a na místech jako je školní komplex nebo zastávky autobusů a nádraží předešlé studie zjistily reakce okolí, které měly podobu jasně vyjádřených obav kolemjdoucích (Tulloch et al., 1998; Myers & Martin, 2004), nebo snížené sociální kontroly a větší míry problémového chování (viz. LaGrange, 1999). Ve své práci budu čerpat z amerických studií, které se zabývaly obavami z věznice pro účely územního plánování, a propojím je s poznatky urbánní sociologie o prožívání životního prostoru města ve vazbě na život komunity. Mým cílem je zjistit povahu a míru obav lidí žijících v okolí věznice. A dále zjistit, zda jsou tyto obavy vázané na vzdálenost bydliště od věznice nebo na psychologickou vzdálenost věznice pro jedince. 2 Závěry této práce naváží na dosavadní poznatky o prožívání ohrožení ve městech a odhalí, zda je budova věznice problémovou stavbou, která vnáší do sousedství obavy. Studie také reaguje na současnou situaci změny české legislativy, která dává příslib stavby nových věznic. Zjištění studie mohou být začleněna do širokého teoretického pozadí plánování výstavby ve městech, přispějí k plánování s ohledem na dopady na okolní komunitu. Protože budu sledovat i proměny obav a jejich síly vzhledem ke vzdálenosti od věznice, mohou závěry posloužit i k vytvoření lepší představy o tom, kde je vhodné věznice

3 umísťovat zda je to možné ve městech, nebo zda je lepší umístit je na okraji měst, mimo obytné zóny. Konkrétní poznatky o prožívaném pocitu ohrožení ve vztahu k dílčím prvkům okolí mohou být na základě poznatků urbánní sociologie také inspirací pro programy usilující o zvýšení bezpečnosti v sousedství - podpory sociální kontroly a dohledu nebo snížení problémového chování a kriminality. V neposlední řade, může má práce přispět k lepšímu vymezení a pochopení pojmu sousedství. Tento pojem se do sociologických a psychologických výzkumů dostal především díky americkým studiím, v nichž byl vázán na tamější podobu sousedství. Protože se způsob výstavby měst na různých místech světa liší, můžeme předpokládat, že by bylo vhodnější, a to především pro psychologické studie, najít jiné vymezující veličiny sousedství, než je rozsah kilometrů nebo bloků. V předchozích studiích už na tento problém upozornili například Fitzgerald a Carrington (2008), když se pro svou studii rozhodli vymezit sousedství na podkladě výpovědí místních obyvatel a ne na základě územněsprávního členění města. Při sběru dat pro svou studii budu následovat jejich přístup a budu pracovat s kresbou kognitivní mapy sousedství. Mapa poskytne představu o tom, kam lidé umísťují hranice svého sousedství, jak se v něm každodenně pohybují, která místa vnímají jako bezpečná nebo nebezpečná. Mapa tak vedle hlavního výzkumného cíle poskytne poznatky o způsobu vymezení sousedství. 3

4 II. KONCEPTUÁLNÍ RÁMEC 1. Environmentální psychologie zaměření na význam celků prostředí pro člověka Jak ve svém shrnujícím článku o vzniku a vývoji environmentální psychologie uvádí Stokols (1995), psychologické zkoumání lidského chování v podstatě vždy směřovalo k odhalení jeho vztahu k vnějšímu prostředí. V tomto směru nebylo vymezení environmentální psychologie ničím novým. Nové bylo pojetí prostoru a především vymezení výseku prostředí, na které se výzkumy zaměřily. Před zrodem environmentální psychologie se výzkumníci nezabývaly většími celky prostředí, jeho molárními vzorky. Stokols (1995) uvádí jako příklad výzkumy Lewina, které směřovaly k životnímu prostoru jedince (life space), tak jak ho sám jedinec subjektivně vnímá; nebo výzkumy Gibsona a Skinnera, kteří v duchu behaviorální psychologie zkoumali odezvy jedince na jednoduché stimuli jako mikro vzorky prostředí. 4 Environmentálně psychologické výzkumy zaměřené na interakce jedince se sociofyzickým prostředím, přicházející s pojmy jako osobní prostor, sociální klima nebo teritorialita, započaly v polovině šedesátých let s výzkumy Barkera, Halla, Ittelsona, Proshanského, Rivlina a dalších (pro přehled studií viz Stokols, 1995; Winkel et al., 2009). Vedle dosud užívaných metod přicházejí environmentální psychologové s novými. K zachycení schopnosti lidí vytvářet si komplexní představy měst kombinují výzkum rozpoznávání prostředí s kreslením map, hledáním cest z místa na místo, nebo

5 s rozpoznáváním fotografií. Barker pak v roce 1973 prvně provedl průzkumy zaměřené na zachycení vzorců chování v rámci budov, parků nebo celých komunit (pro přehled studií viz. Stokols, 1995). Už v sedmdesátých letech začali environmentální psychologové spolupracovat s vědci dalších oborů. Vedle sociálně, vývojově, kognitivně nebo experimentálně zaměřených psychologů to byli také architekti, geografové nebo urbánně zaměření sociologové a územní plánovači. Středem zájmu se stalo vnímání prostředí, vliv environmentálního stresu, zkoumání jevu přelidnění tzv. crowding. Většina výzkumníků se věnovala tomuto oboru se zájmem porozumět soudobým sociálním problémům a s cílem dojít k jejich možnému řešení. Vedle problému přelidnění a znečištění životního prostředí to byl také problém koncentrace chudoby nebo násilí v některých částech měst a z méně závažných například problémy nevyhovujících prostor kanceláří, školních areálů nebo obytných zón (přehled studií viz Stokols, 1995). 5 V důsledku interdisciplinární spolupráce se environmentální psychologie nevyhranila do jediného výzkumného paradigmatu nebo programu a stala se spíše souborem poznatků různorodých disciplín a výzkumných perspektiv, které spojuje jen jejich zaměření na vztah lidí k sociofyzickému prostředí. Interdisciplinarita a zmnožení perspektiv dle mého názoru přináší hlubší pochopení problému a jeho komplexnější vysvětlení. Ve své práci využiji možnost prolnout různé perspektivy a budu vycházet vedle psychologických poznatků o tématu i ze studií kriminologických nebo z výzkumů urbánní sociologie. Ve své práci také vycházím z toho, co vyjádřil Fowlers (1990), a sice že mezi mnoha disciplínami, které realizují studie o vztahu prostředí a chování, by měla mít psychologie klíčové

6 postavení, protože poskytuje poznatky a koncepty, které jsou nezbytné pro fungování ostatních disciplín (cit dle Stokols, 1995, s. 822). Pokud to byli v posledních letech především urbánní sociologové, kteří přinášeli nejvíce poznatků o vztahu městského prostředí a projeveného chování lidí, pak jsou to psychologové, kdo by měl poskytnout koncepty a teorie vysvětlující pozadí těchto zjištění. Vztahy mezi prostředím a chováním lidí v něm totiž nejsou čistě lineární a nemůžeme se domnívat, že by charakter prostředí sám o sobě určil lidské jednání. I když k takovému uvažování svádí celá řada statistik spojující například určitý typ čtvrti s mírou kriminality. Vedle podlehnutí vlivu prostředí je člověk schopen sám uplatnit svůj vliv a prostředí přetvářet. Mezi prostředím a lidským jednáním tak bude nejspíše existovat kauzální smyčka (nebo více možných smyček), v níž bude jedinec pod vlivem prostředí a sám ho bude také ovlivňovat. V této smyčce bude také možné nalézt více proměnných interpersonálních nebo intrapsychických, které určí vývoj vzájemného ovlivňování v čase. Které proměnné to jsou a jak jsou významné, ukáže právě jen psychologický výzkum. 6 Proto má práce směřuje právě k psychologickým proměnným, které je možné hledat za statistickými údaji o chování lidí ve městech nebo jeho částech. Směřuje přímo k prožívání spojenému s městským prostředím, konkrétně s významnou budovou v okolí. Toto prožívání, v mé práci uchopené úžeji jako prožívání vlastního bezpečí, může vystupovat jako významný vysvětlující prvek spojení mezi prostředím a lidským jednáním. Obdobně o problému uvažovala například Chicagská škola, jejíž poznatky představím v dalším textu.

7 2. Od perspektivy jednotlivce k perspektivě skupiny V počátcích se environmentální psychologie zaměřovala na to, jak celek prostředí vnímá jedinec. V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let ale své zaměření upravila a ve výzkumech tak prostředí a lidé dosáhly vyváženého postavení proti komplexnímu celku prostředí stála skupina jedinců. Tímto posunem environmentální psychologie kopírovala trend v ostatních psychologických disciplínách, kde došlo ke kritice individualisticky zaměřených výzkumů a roztříštěného poznání a byl vznesen apel k větší snaze o formulování obecnějších teorií chování vycházejících ze sledování skupin (srovnej Stokols, 1995, s. 826). Environmentální psychologie se tak obrací ke zkoumání komunit, agregátů, organizovaných skupin a jiných kolektivů a formuluje řadu nových konceptů 1. Zaměření této práce je asi nejblíže zkoumání tzv. sociálního klimatu prostoru, coby kolektivního prožívání určitého místa. 7 V osmdesátých letech se také začíná rozvíjet výzkum v rámci sousedství (neighbourhood), který pokračuje dodnes a na který navazuje také má práce. Je zkoumán vztah prostředí k psychosociálním charakteristikám komunity jako je pocit zapojení do komunity (sense of community), koheze, zapojení do organizace života komunity, ale také takové specifické charakteristiky jako jsou sdílené obavy, mezi nimi nejvíce pocit ohrožení a strach z trestné činnosti (přehled studií viz Stokols, 1995). Charakteristiky prostředí a s nimi spojené charakteristiky komunity pak novější studie, a to především kriminologické a urbánně sociologické, 1 V sedmdesátých letech byly dle přehledu Stokolse (1995) vytvořeny koncepce environmentální dispozice (Craik, 1976), která představuje vzorec reakcí lidí vůči určitým typům prostředí; koncepce obranného prostoru (desenfible space, Newman, 1973); koncepce sociálního klimatu prostředí zformovaného z toho, jak skupina prostředí vnímá (Moos, 1976); ekologická koncepce vývoje člověka (Bronfenbrenner, 1979), která zohledňuje význam, který pro vývoj jedince má široký kontext prostředí; koncepce identity místa (place identity) jako složky identity jedince (Proshansky, 1978) nebo koncepce soukromí, osobního prostoru, teritoriality a přelidnění (vše Alman, 1975).

8 spojují s nárůstem negativních jevů v sousedství - od většího výskytu graffiti a vandalismu až po častější kriminální činnost. 3. Empirické poznatky o městských zónách a dezorganizace komunity 3.1.Prostředí města ve vazbě na vandalismus, výtržnosti a zločinnost Jednoduché spojení mezi prostředím určitého sousedství, spokojeností lidí v něm a mírou negativních jevů a kriminality, které jsou v něm hlášeny, je už dlouho předpokládané a stejně dlouho zkoumané. Stojí za ním totiž mnoho dalších jevů a intervenujících proměnných, které se výzkumníci snaží zmapovat, určit jejich význam a propojenost a navrhnout vhodný model použitelný pro budování ideálních sousedství (jeden z takových modelů, který shrnuje dosavadní poznatky, popsali například Ceccato & Haining, 2005, viz zde s. 14). 8 Linie úvah vychází z pozorování reálného prostředí měst. Sociologické studie ukázaly, že v některých čtvrtích je trvale více problémů než v jiných, ať už se jedná o nepořádek na ulicích, ničení majetku, problémové chování dospívajících, drobné přestupky nebo o kriminální činnost (pro přehled viz LaGrange, 1999). Nejvíce problematické se pro kombinaci více proměnných opakovaně ukázala centra měst (Hillier, 2004). Problémy jakoby zůstávaly svázané se čtvrtí i přes úplnou obměnu obyvatel (Shaw & McKay, 1942). Už v počátcích zkoumání geografie zločinu Shaw a McKay (1931, 1942) při sledování delikvence a zločinnosti v Chicagu

9 zjistili, že i přes dlouhá časová období a obměnu obyvatel, se míra těchto jevů v určitých částech města nemění. Hledali proto ekologický a na komunitu zaměřený vysvětlující model. Zjistili několik proměnných, které by se v něm měly objevit. Na úrovni komunity má nejvyšší pozitivní korelaci s kriminalitou sociální deprivace chudoba, špatné bydlení, vysoká mobilita. Jako ekologické faktory pak popsali důsledky rozrůstání měst. Zejména nucené a ve způsobu provedení i násilné připojování dříve samostatných zón nebo zástavby prostoru kolem nádraží, fungujících i opuštěných továrních hal nebo kolem dopravních tepen a obchvatů, které se podepíše na plánu čtvrti 2. Rozvržení ulic a veřejného prostoru se tak mění a tato změna má dopad na organizaci komunity. Výzkum, který provedl Andresen (2006) ve Vancouveru potvrdil, že na míru kriminality má vliv jak sociální deprivace čtvrti, tak charakter jejího uspořádání. Kriminalita byla nejvyšší v komerční zóně města, kde žijí chudí lidé a kde je večer a v noci mnohem méně lidí než během dne, kdy se tam naopak koncentruje mnoho cizích. Souvislost zástavby a zločinnosti konstatuje i Abrams (1992) komerční zóny a okolí nákupních center jsou podle něho spojeny s vyšší kriminalitou. 9 Se sociální deprivací čtvrtí pracovali nově také Ceccato a Haining (2005) ve své studii zaměřené na výskyt vandalismu ve švédském městě Malmӧ. Zopakovali zjištění Shawa a McKaye (1942), když zjistili, že se vandalismus pravidelně více vyskytuje v centrech měst (podle autorů proto, že jsou plná veřejných míst s nižším dohledem), u volnočasových zařízení a také v deprivovaných, nestabilních čtvrtích, kde je hlášena vysoká nezaměstnanost, chudoba nebo soupeřící gangy. 2 Na tyto úvahy o charakteru zástavby navazuje přístup označovaný jako Jazyk prostoru Space syntax.

10 Další studie pak přidaly souvislost zločinu s nezaměstnaností, vzděláním, hustotou osídlení v sousedství, heterogenitou obyvatelstva, rozpadem primární rodiny a stabilitou sousedství ve smyslu malé výměny obyvatel (pro přehled viz. Andresen, 2006; Fitzgerald & Carrington, 2008). Frye a kol. (2008) ve své studii poukazuje na to, že tyto charakteristiky komunity jsou spojené jak s násilnými, tak majetkovými trestnými činy. Nejvíce ale predikují násilí spáchané přímo na ulicích čtvrti, spojení s domácím násilím se mu nepodařilo prokázat. Tyto poznatky tedy poukazují na to, že pro páchání trestné činnosti i drobných přestupků jsou z pohledu pachatelů zřejmě nejvhodnější sousedství v centru měst, kde je vysoká nezaměstnanost, bydlí tam mnoho chudých lidí s nízkým vzděláním, kteří se často stěhují do čtvrti a zase pryč, a tak se navzájem neznají. Takové prostředí jim zřejmě poskytuje podmínky pro pouliční zločin, za kterých se nemusí tolik obávat dopadení. Vhodné jsou pro pachatele také čtvrti, které se liší co do charakteru zástavby jde o komerční zóny, nebo čtvrti obklopující například továrnu, nádraží apod. Jak shrnuje Ceccato & Haining (2005, s.1639): Fyzická struktura měst a kompozice užívání prostoru hrají důležitou roli pro rozložení vandalismu. A protože předpokládají, že vandalismus a kriminalita sdílejí vysvětlující rámec, a tedy i lokality výskytu, je možné shrnout, že fyzická struktura měst a způsoby využití prostoru v jejich čtvrtích jsou podstatné pro geografii negativních jevů obecně Dezorganizační teorie Andresen (2006) uvádí, že v literatuře o geografii zločinu, jsou Dezorganizační teorie zaměřená na sociální deprivaci a Teorie

11 rutinních aktivit (která přináší více praktických podnětů pro mou práci a přiblížím ji v následujícím oddíle textu) často citované a používané. Obsah Dezorganizační teorie byl v minulosti formován řadou studií (pro přehled viz. Ceccato & Haining, 2005), které navazují na prvotní úvahy a výzkumy tzv. Chicagské školy. Chicagská škola vnesla do výzkumu geografie zločinu kontextuální a ekologické proměnné. Dnes už z provedených výzkumů vyplývá celkem kompaktní představa o provázanosti prostředí a demografických charakteristik sousedství se sociálními procesy a fungováním komunity (viz model na s. 14). Tyto procesy potom spolu s individuálními dispozicemi pachatelů i obětí vysvětlují narušení pořádku, přestupky i kriminalitu čtvrti (srovnej s Cecceto & Haining, 2005). Shaw a McKay (1942) od začátku pracovali s pojmem sociální dezorganizace sousedství jako s následkem nevýhodných životních podmínek jeho obyvatel, které vymezovali socioekonomickými proměnnými - nízkým vzděláním, nezaměstnaností, nízkým ekonomickým statusem, vysokou mobilitou atd. Pojem sociální dezorganizace byl nicméně explicitně definován až v roce 1978 Kornhauserem a o deset let později Bursikem jako uspořádání komunity, které ji nedovoluje uvědomit si hodnoty jejích členů a dosáhnout účinné sociální kontroly a také uspořádání, v němž se členové komunity nezapojují do společných aktivit (cit. dle Ceccato & Haining, 2005). Sociální dezorganizace jako stav neuspořádanosti a nesoudržnosti komunity podle Fitzgeralda & Carringtona (2008) nastane jako důsledek rozrušování formálních i neformálních vazeb mezi sousedy, jako důsledek slabé komunikace a narůstající anonymity obyvatel. V počátcích tohoto vývoje stojí 11

12 právě znevýhodněné životní podmínky komunity, s nimiž se musí obyvatelé vypořádávat. Přestože je sociální dezorganizace komunity širokým pojmem, který zahrnuje mnoho dílčích procesů, bývá ve výzkumech reprezentován buď čistě skrze demografické charakteristiky sousedství, nebo užšími sociálně-psychologickými pojmy jako je sociální kapitál nebo koheze komunity. Tyto pojmy, i když si jsou významově blízké, mohou být pro výzkum různě operacionalizované, a tak je někdy těžké poznatky z dílčích studií propojit. Ceccato & Haining (2005) tento problém řeší návrhem přesného vymezení a operacionalizace všech relevantních pojmů, jako je attechement sousedů, sociální koheze, sociální kapitál či efektivita kolektivu. Souhrnně všechny tyto pojmy zařazuje pod koncept tzv. kolektivních zdrojů komunity, při jejichž nedostatku dochází k sociální dezorganizaci. 12 Sociální kapitál komunity vazby mezi sousedy a vzájemná důvěra i sepjetí s místem a ochota zapojit se do společných aktivit jsou, jak uvádějí Ceccato & Haining (2005) chápány jako protektivní faktory negativních jevů. Podle autorů jsou navázány na schopnost komunity stanovit a vymáhat normy chování, na ochotu sousedů zasáhnout a zabránit nežádoucímu jednání, tedy na efektivitu komunity (collective efficacy). Do vztahu ke kolektivním zdrojům tedy Ceccato & Haining (2005) dávají skutečnou sociální kontrolu v komunitě, následně negativní jevy jako vandalismus a kriminalitu, a pak kruh vztahů uzavírají prožitky stresu, ohrožení nebo konkrétně strachem ze zločinu, které jako výsledek stavu komunity zpětně ovlivňují její kolektivní zdroje. Model vztahů přehledně ukazuje Obr. 1.

13 Obr. 1 Model kolektivních zdrojů komunity Ceccata a Haininga Stach prožívaný komunitou v kontextu dezorganizační teorie 13 Obavy a strach, který komunita prožívá, může být zpracován dvěma způsoby. V případě jasně určeného a veřejně vyjádřeného a sdíleného strachu, např. v případě opozice proti výstavbě chemičky v blízkosti sousedství, může strach komunitu mobilizovat, sjednotit a organizovat v boji za společné zájmy. V tomto případě hovoří Ceccato & Haining (2005) o reakci ve formě rezistence. V případě, že se ale jedná o veřejně nevyjadřovaný strach nebo obavy, komunita jimi spíše trpí a autoři hovoří o akomodaci, přizpůsobení se. Lidé se stávají podezřívavými, více se stahují do soukromí, nemají chuť zapojovat se do dění. Santiago a kol. (2003) poukazuje na to, že pokud se obavy lidí vztahují k něčemu, co pociťují jako neovlivnitelné, nemají možnost kontrolovat nebezpečí nebo se mu nějak vyhnout, objeví se u nich ve vysoké míře nedůvěra vůči sobě navzájem.

14 V této souvislosti uvažuji i o strachu, který může v lidech vyvolávat stavba věznice v sousedství. V průběhu stavby mohou obavy z možných dopadů komunitu mobilizovat a sjednotit. V době, kdy už ale věznice stojí a není možné s její přítomností v sousedství nic udělat, mohou si obyvatelé připadat se svými obavami bezmocní. V této době už také ztratila význam jakákoli odbojová sdružení, a tak není kde se o obavy podělit, uvolnit je a pocítit podporu ostatních. Obavy tedy nejspíše zůstávají nevyslovené, bez pocitu kontroly nad situací a také bez důvěry v sousedy a jejich podporu. Podle McCrea (2005) sociální procesy v komunitě (vazby, podpora, důvěra, společné aktivity apod.) snižují pocity ohrožení. Ale na druhé straně jsou samy pocity ohrožení oslabované. V případě mé studie předpokládám, že pokud se někdo ze sousedství obává, že se kolem věznice mohou během dne pohybovat komplicové uvězněných, kteří přijeli na návštěvu a bojí se, že by mu mohli ublížit, nejspíše se to projeví ve větší ostražitosti a neochotě navazovat s někým u věznice kontakt, zapříst konverzaci na zastávce nebo vyjít neznámému člověku vstříc a pomoci mu. Jak uvádí Warnerová (2007) na pocit bezpečí má jasný vliv předpoklad lidí o tom, jestli by sousedé zasáhli, kdyby je potřebovali. Zdá se tedy, že fakt nesdílení obav veřejně a nedůvěra v lidi v okolí mohou obavy dál udržovat nebo i zvyšovat. Stejně jako Santiago a kol. (2003) předpokládám, že obavy lidí vedou k oslabení důvěry v sousedy a větší ostražitosti, a tak i k narušení soudržnosti komunity, snížení kolektivních zdrojů Dopady oslabení kolektivních zdrojů pro komunitu Jak z obrázku (Obr. 1, s. 14) vyplývá, výrazné oslabení kolektivních zdrojů, které se promítá do života komunity a může být patrné z nepořádku v sousedství, vandalismu nebo nepokryté

15 kriminální činnosti gangů, vyvolává vedle pocitu ohrožení i odezvy v chování obyvatel. Kdo má prostředky, má snahu ze sousedství se odstěhovat, kdo nemá tu možnost, zůstává, ale opouští sousedství psychologicky tím, že přeruší vazby k místu, ke komunitě, stahuje se do soukromí a přestává se angažovat. Narůstá tak mobilita, spolu s ní i socioekonomické znevýhodnění sousedství; mezi těmi, kdo zůstali, roste anonymita a nezájem. Výsledkem je ještě větší oslabení kolektivních zdrojů komunity (Ceccato & Haining, 2005). Stejně jako Ceccato & Haining (2005) shrnuje model dezorganizace sousedství i Warnerová (2007). Strukturální faktory sousedství, negativně ovlivňují sociální procesy sociální kohezi, vazby a důvěru které jsou podmínkou neformální sociální kontroly. Autorka také uvádí, že v sousedstvích, kde je hodně narušená soudržnost, mnoho obyvatel přijímá zákon ulice, podle něhož se každý má postarat sám o sebe, méně se volá na pomoc policie a častěji se sáhne k násilí. Popisuje tak proces obdobný psychologickému stažení ze sousedství do soukromí, o kterém píši Ceccato & Haining (2005). Santiago a kol. (2003) ve stejném duchu uvádí, že v dezorganizovaných sousedstvích, kde se cítí lidé izolovaní, je menší pravděpodobnost toho, že budou sdílet představu přijatelného chování, budou zasahovat proti tomu nežádoucímu, a nebo že budou společně pracovat na řešení problémů komunity. 15 Environmentálně psychologické výzkumy jsou spíše než teoreticky zaměřené na praktické využití a získané poznatky se také hojně uplatňují v praxi plánování městské výstavby, ať už v rámci úpravy exteriéru nebo interiéru. Plány komerčních i rezidenčních částí měst, školních areálů a hřišť nebo lékařských

16 zařízení mohou čerpat z poznatků o osobním prostoru, soukromí, teritorialitě, environmentálním stresu a jeho redukci, které jsou již dlouho známé 3. V současné době k těmto poznatkům, které směřují městské plánování spíše k prevenci negativních jevů, přibývá řada nových poznatků o možnosti nápravy v neprospívajících městských zónách. Snaha o pochopení vztahu mezi prostředím, jeho negativním prožíváním místní komunitou a jejím sníženým fungováním ve smyslu vzájemné spolupráce, vazeb a sociální kontroly směřuje zároveň k odhalení vhodné cesty nápravy tohoto stavu. Zájem o tuto oblast zkoumání je jistě z velké části ovlivněn Chicagskou školou, která dává do souvislosti sníženou sociální kontrolu a kohezi komunity s nárůstem kriminality. Zajištění spokojenosti komunity v prostředí vlastního sousedství, tak představuje předcházení zločinu. Stokols (1995) nicméně poznamenává, že takový plán upevňování koheze komunity a její spokojenosti musí být teprve vytvořen. Má práce následuje tento trend zkoumání a zaměřuje se na budovu věznice v sousedství jako na možný zdroj obav o vlastní bezpečí, zdroj pocitů ohrožení a s tím spojené nepohody komunity. Mohla by ukázat, zda má význam sledovat reakce lidí na podobné prvky v prostředí a zda je při plánování výstavby třeba umísťovat je uvážlivě Teorie o vztahu prostředí jednání 4.1. Space syntax Počátky přístupu označovaného jako Space syntax jsou datované do pozdních sedmdesátých let a jsou spojeny se jmény Bill 3 Konkrétní využití dílčích konceptů a teorií uvádí Stokols (1995, s. 827)

17 Hillier a Julienne Hanson. Tento přístup má své kořeny v architektuře, konkrétně ve výzkumu působení architektury na život člověka. Má za cíl poskytnout informace o dopadech rozličného designu měst, čtvrtí a domů na fungování městského života a na každodenní život člověka. Jak uvádí Hillier (1996) konfigurační analýzy městského prostředí se snaží zachytit vnitřní logiku fungování tohoto zbudovaného prostředí a také se snaží dospět k poznání, jak architektura ovlivňuje lidské životy. Vedle toho, že budovy slouží jako ochranný štít, plní podle Hilliera (1996, 2007) také dvě sociální role. Protože strukturují prostor, ve kterém žijeme a pohybujeme se, ovlivňují sociální organizaci každodenního života. Druhou sociální rolí je potom fyzická reprezentace existující sociální organizace. Obě tyto funkce architektura plní, aniž bychom si to uvědomovali jedná se o zpracování konfigurace prostoru a to podle autora provádíme nevědomě a intuitivně. Bohužel v důsledku tohoto intuitivního zpracování je těžké hovořit o významu konfigurace prostoru (o vlivu architektury), dokonce je těžké ho popsat, i když jsme s danou konfigurací v přímém kontaktu a aktivně ji užíváme. Struktura městské výstavby podle Hilliera (1996, 1999) ovlivňuje základní prvek městského života, a tím je pohyb lidí. Skrze pohyb působí na vlastní fungování města, promítá se do charakteru využití dílčích částí města (rezidenční, rekreační, komerční, průmyslové apod.), do vlastního členění města na části, do hustoty zalidnění a zformování rušných nebo klidných zón, promítá se do prostorového rozložení kriminality. Na základě studia sousedství za použití konfigurační analýzy, pozorování a sociologických dat bylo zjištěno, že komplexní a příliš složitá, nestrukturovaná zástavba, která je běžná v mnoha moderních obytných zónách, vede k oslabení tzv. virtuální komunity, chápané jako přirozenou a přes pozorovaný pohyb uvědomovanou přítomnost a dohled ostatních lidí v sousedství. 17

18 Veřejný prostor, aby podporoval dohled a virtuální komunitu, by měl být podle autora budován a ohraničen vchody domů, což umožní dohled nad prostorem. Samotné domy pak mají být zabezpečeny tak, že budou rozestaveny v lineární struktuře (vchody vedle sebe a naproti sobě), aby jejich vchody nebyly v místech, kam nikdo ze sousedů nevidí. Oslabená virtuální komunita, či jinak oslabený dohled a sociální kontrola vede podle autora k antisociálnímu užívání prostoru. Toto užití je potom v prostoru čitelné, vnímané a negativně prožívané komunitou, což podporuje postupující sociální úpadek (srovnej Hillier, 1996, 2004, 2007). Výzkum konfigurace měst nebo jeho částí ve vztahu k sociálnímu fungování musí být podle Hilliera (1996) nahlížen jako výzkum vnitřně provázaného celku jednotlivých prvků (budov, čtvrtí apod.). Konfigurace a struktura zástavby musí být řešeny jako globální problém, ve kterém lokální změny mohou změnit charakter celku a běžné fungování lidí v něm. Podle autora je významné zkoumat existující struktury měst a k normativním teoriím, které v designu převládají, přidat také teorie analytické popisující skutečné fungování a význam rozdílných uspořádání prostoru. Přímo v tomto duchu pracuje environmentální psychologie, a tímto směrem se také ubírá má studie významu areálu věznice pro pocit bezpečí prožívaný okolní komunitou, z něhož je možné na základě dalších psychologických poznatků vyvodit důsledky pro životní spokojenost komunity a pro její fungování Teorie rutinních aktivit Teorie rutinních aktivit se v literatuře poprvé objevila v článku Cohena a Felsona v roce Autoři se v něm snažili vysvětlit změny v kriminální činnosti skrze změny v rutinních činnostech

19 jejích obětí (rutinní činnosti zahrnují veškeré převládající a opakované činnosti uspokojující společenské a individuální potřeby). Předpokladem zločinu je podle Teorii rutinních aktivit společný výskyt potenciálního pachatele, vhodné oběti a vnímaného nedostatku dohledu nebo ochrany v místě zločinu. O zločinu se tedy uvažuje vzhledem ke kontextu trestného činu, nejenom vzhledem k vnitřní motivaci pachatele (srovnej Groff, 2007). Předpokládá se, že ti, kdo vykonávají rutinní aktivity doma nebo v blízkosti domova, jsou vzhledem k určitým zločinům v menším ohrožení, protože v okolí domova je vyšší míra dohledu. Ať už cesta vede do práce, na nákup nebo za zábavou, fakt opuštění domova staví člověka podle této teorie do pozice možné oběti. Při zvážení různých socio-demografických charakteristik a s nimi spojených rutinních aktivit, vychází najevo, že různí lidé jsou ohrožení s různou pravděpodobností. Tento fakt se zdá více samozřejmý než další předpoklad Teorie rutinních aktivit, a sice že rutinní aktivity nejsou v různých prostředích města v důsledku různých prostorových charakteristik a sociodemografických charakteristik tamějších obyvatel rozložené stejně, v důsledku toho není ani viktimizace v těchto prostředích rozložená stejně a zároveň ani zcela náhodně (srovnej s Andresen, 2006). Toto praktické zaměření Teorie rutinních aktivit a kontextuální výklad zločinu nabízí podle Groffové (2007) vhodný rámec pro politiku i praxi prevence zločinnosti. Andresen (2006) v souvislosti s odlišným zatížením městských čtvrtí trestnou činností uvažuje o sociální dezorganizaci sousedství, o níž jsem psala výše. Ta měla být podle některých autorů přímým následkem urbanizace a přelidnění měst. Přelidnění, které s sebou nese anonymitu, nedostatek komunikace a narušení vazeb mělo rozbít i sociální kontrolu a fungování komunity. Nicméně se ukázalo, že i ve velice 19

20 početných komunitách imigrantů může sociální kontrola být na dobré úrovni (viz např. Fitzgerald & Carrington, 2008, a jimi citované studie), a tak se potvrdilo, že je potřeba rozlišovat počet obyvatel (population size) a hustotu populace (population density). Zatímco vyšší počet obyvatel přináší více potenciálních obětí, a tak vyšší riziko zločinu. Vyšší hustotu populace Teorie rutinních aktivit spojuje se snížením rizika zločinu, protože s sebou nese zvýšení potenciálního dohledu a ochrany sousedů navzájem. Více lidí v sousedství tedy podle této teorie nevadí, pokud představují sjednocenou komunitu, která je připravena zasáhnout a poskytuje sociální kontrolu a dohled. Teorie rutinních aktivit tedy v této souvislosti také pracuje s kolektivními zdroji komunity sociální kohezí, sociálním kapitálem a efektivitou komunity (collective efficacy) protože jsou to právě tyto charakteristiky komunity, které sníží negativní vliv přelidnění sousedství. Mohou na druhé straně snížit i opačné riziko, a tím je negativní potenciál veřejného prostoru, který nikomu nepatří a ve kterém je malý dohledem a ochrana možných obětí. V případě tohoto prostoru může komunita obyvatele chránit organizovaným dohledem např. umístěním kamer, zavedením hlídek apod. 20 Dokladem toho, že množství lidí, které se v prostoru pohybuje je spojené s mírou kriminality, je například studie Andresena (2006), který zjistil vysokou míru kriminality v komerční zóně, kterou vysvětluje právě vylidněním zóny večer a v noci. V této době tak v zóně výrazně klesne dohled a sociální kontrola. Množství lidí, které se v prostoru pohybuje a poskytuje tak možnost kontroly a dohledu, ale nekolísá jen ve vztahu k denní době, ale jak uvádí Hillier (1999) je podmíněné i strukturou zástavby. Autor srovnává zástavbu s jednoduchou sítí ulic, po níž procházejí všechny sociální skupiny (muži, ženy, dospělí, děti, rezidenti i náhodní kolemjdoucí apod.), se složitou

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Jak se sociální sítě zpracovávají?

Jak se sociální sítě zpracovávají? SOCIÁLNÍ SÍTĚ Sociální sítě většina jedinců je zapojena ve více sociálních sítích jak jsou tyto vazby strukturovány? analýza sociálních sítí (social network analysis) zmapování mezilidských vztahů určitých

Více

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Dotazník pro (sebe)posouzení

Dotazník pro (sebe)posouzení 1 Dotazník pro (sebe)posouzení Kontaktní informace Jméno (stačí křestní) E-mail Tel. Věk Aktuálně využívaná podpora Aktuálně mi poskytuje podporu: Neplacená péče rodiny, přátel nebo sousedů Placená (z

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Upravené pojetí příspěvku vzhledem k rozsahu a závažnosti problematiky Ing. Petr Hartmann PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Jestliže si

Více

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI TEORETICKÉ OTÁZKY STAV v konkrétních podmínkách umožňuje plnění stanovených funkcí a jejich rozvoj v zájmu člověka a společnosti párové termíny STAV NEBEZPEČÍ protikladný stav SYSTÉM společenský, přírodní,

Více

Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika

Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika KONFERENCE: Integrovaný přístup k sociálním, bezpečnostním a zdravotním rizikům Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik ACCENDO -

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Město Příbram odbor: Městská policie Příbram 23. 2. 2015. Text Usnesení RM: Rada bere na vědomí Výsledky dotazníkového šetření Cítíte se v Příbrami

Město Příbram odbor: Městská policie Příbram 23. 2. 2015. Text Usnesení RM: Rada bere na vědomí Výsledky dotazníkového šetření Cítíte se v Příbrami Město Příbram ZM odbor: Městská policie Příbram 23. 2. 2015 Název bodu jednání: [>>>Výsledky dotazníkového šetření Cítíte se v Příbrami bezpečně?

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

ČEŠI A REKLAMA 2015. Na jaké otázky výzkum odpovídá

ČEŠI A REKLAMA 2015. Na jaké otázky výzkum odpovídá ČEŠI A REKLAMA 2015 Tisková informace obsahuje výsledky z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnos. k reklamě. Výzkum navazuje na šetření, které od roku 1993 prováděla agentura Marktest, a.s. a ve kterém

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Controllingový panel 2013 Plánování

Controllingový panel 2013 Plánování Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce

Více

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Metodologie výzkumu: Metoda výzkumu: Dotazníkové šetření Sběr dat: Květen 2006 Vyhodnocení dat: Prosinec 2006 Cílová skupina: Občané města Krnova

Více

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace doc. Ing. Monika MOTYČKOVÁ (Grasseová), Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomika a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky Kounicova 44/1. patro/kancelář

Více

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura

Více

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Mgr. Petra Koprajdová E-mail: info@rozvoj-obce.cz Tel.: +420 595 136 023 Výstup z projektu Zájmová diferenciace a soudržnost

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

coachpage.cz MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování ve vztahu ke koupi automobilu TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS

coachpage.cz MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování ve vztahu ke koupi automobilu TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS coachpage.cz TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování Faktory ovlivňující nákupní chování Hlavní cíl výzkumného projektu Výzkumný projekt si klade za

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA Internetoví uživatelé v ČR a jejich zvyky Doplňkový marketingový výzkum k projektu NetMonitor Témata výzkumu: využívání jednotlivých druhů pojištění způsob platby při online

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Záměr programu Program proti šikanování je speciální program, který se zaměřuje na specifickou primární a sekundární prevenci. Celoškolní přístup Základním předpokladem pro fungování

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

Žáci a ICT. Sekundární analýza výsledků mezinárodních šetření ICILS 2013 a PISA 2012

Žáci a ICT. Sekundární analýza výsledků mezinárodních šetření ICILS 2013 a PISA 2012 Žáci a ICT Sekundární analýza výsledků mezinárodních šetření ICILS 2013 a PISA 2012 Praha, květen 2016 Česká republika se již více než 20 let pravidelně účastní mezinárodních šetření v oblasti vzdělávání.

Více

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 8 29 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě

Více

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Obor: Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby (navazující magisterské studium) Milé studentky, milí studenti, na následujících

Více

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A CHARITA OSTRAVA Kořenského 17 703 00 Ostrava-Vítkovice SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB CHARITY

Více