I. ÚVOD. Prožívání životního prostoru jako bezpečného může komunitu posilovat a prožívání pocitů ohrožení ji může naopak oslabovat.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "I. ÚVOD. Prožívání životního prostoru jako bezpečného může komunitu posilovat a prožívání pocitů ohrožení ji může naopak oslabovat."

Transkript

1 I. ÚVOD Pokud bychom se přenesli zpět k počátkům lidské společnosti, do doby improvizovaných přístřešků z kůží, domnívám se, že i tam bychom se mohli setkat s uplatněním několika základních úvah o uspořádání prostoru kolem obydlí a o pohybu v něm. Úvah o tom, jak zajistit bezpečí své a svých blízkých. Nebo alespoň jak minimalizovat hrozící nebezpečí. Tyto úvahy v našich myšlenkách zůstávají i dnes. Jak se proměnila společnost, proměnila se ale i rizika a příčiny pocitů ohrožení, stejně jako se ustanovily pojmy, kterými se je snažíme popsat, a teorie, které mají přinést jejich pochopení a možnost kontroly. Úplný obraz toho, čeho a kde se lidé bojí, a jak to ovlivňuje jejich chování, fungování komunit a následně i celé společnosti zůstává stále nejasný. V posledních letech se ho snaží propracovat především sociologické a kriminologické studie a práce environmentálních psychologů. Poznatky, ke kterým dospěli, představím v teoretické části práce. 1 V kontextu studií, které představím, figuruje vnímání nebezpečí v životním prostoru komunity jako článek v řetězci mezi charakteristikami prostředí a následným fungováním komunity kohezí, pocitem začlenění v komunitě (sense of community), množstvím vazeb mezi sousedy a spoluprácí na zkvalitnění života komunity (viz např. Ceccato & Haining, 2005). Ve studiích Chicagské školy je dokonce narušené životní prostředí komunity přes malý pocit bezpečí jejích členů v něm a následnou nedůvěru k sousedům spojováno až s nárůstem kriminality (viz. např. Shaw & McKay, 1942). Pocity ohrožení tak představují psychologické pozadí negativních sociálních jevů, které byly zachyceny v mnoha sousedstvích. Prožívání životního prostoru jako bezpečného může komunitu posilovat a prožívání pocitů ohrožení ji může naopak oslabovat.

2 Nalezení zdrojů takových pocitů a odhalení zákonitostí, podle kterých se do života komunit promítají, představuje první krok k efektivnímu plánování městské výstavby. Předešlé studie se zaměřovaly na vnímání bezpečí nebo ohrožení buď ve vymezeném prostoru sousedství (viz. např. Leonard, 2007; Miller, 2008) nebo se zaměřovaly konkrétněji na určité prvky v tomto prostoru (viz. např. Markowitz, 2001; Prezza et al., 2005). Má práce je také zaměřena konkrétně na jeden prvek sousedství, a sice na vnímání ohrožení v okolí věznice. V okolí budov, jako je věznice nebo nákupní centrum a na místech jako je školní komplex nebo zastávky autobusů a nádraží předešlé studie zjistily reakce okolí, které měly podobu jasně vyjádřených obav kolemjdoucích (Tulloch et al., 1998; Myers & Martin, 2004), nebo snížené sociální kontroly a větší míry problémového chování (viz. LaGrange, 1999). Ve své práci budu čerpat z amerických studií, které se zabývaly obavami z věznice pro účely územního plánování, a propojím je s poznatky urbánní sociologie o prožívání životního prostoru města ve vazbě na život komunity. Mým cílem je zjistit povahu a míru obav lidí žijících v okolí věznice. A dále zjistit, zda jsou tyto obavy vázané na vzdálenost bydliště od věznice nebo na psychologickou vzdálenost věznice pro jedince. 2 Závěry této práce naváží na dosavadní poznatky o prožívání ohrožení ve městech a odhalí, zda je budova věznice problémovou stavbou, která vnáší do sousedství obavy. Studie také reaguje na současnou situaci změny české legislativy, která dává příslib stavby nových věznic. Zjištění studie mohou být začleněna do širokého teoretického pozadí plánování výstavby ve městech, přispějí k plánování s ohledem na dopady na okolní komunitu. Protože budu sledovat i proměny obav a jejich síly vzhledem ke vzdálenosti od věznice, mohou závěry posloužit i k vytvoření lepší představy o tom, kde je vhodné věznice

3 umísťovat zda je to možné ve městech, nebo zda je lepší umístit je na okraji měst, mimo obytné zóny. Konkrétní poznatky o prožívaném pocitu ohrožení ve vztahu k dílčím prvkům okolí mohou být na základě poznatků urbánní sociologie také inspirací pro programy usilující o zvýšení bezpečnosti v sousedství - podpory sociální kontroly a dohledu nebo snížení problémového chování a kriminality. V neposlední řade, může má práce přispět k lepšímu vymezení a pochopení pojmu sousedství. Tento pojem se do sociologických a psychologických výzkumů dostal především díky americkým studiím, v nichž byl vázán na tamější podobu sousedství. Protože se způsob výstavby měst na různých místech světa liší, můžeme předpokládat, že by bylo vhodnější, a to především pro psychologické studie, najít jiné vymezující veličiny sousedství, než je rozsah kilometrů nebo bloků. V předchozích studiích už na tento problém upozornili například Fitzgerald a Carrington (2008), když se pro svou studii rozhodli vymezit sousedství na podkladě výpovědí místních obyvatel a ne na základě územněsprávního členění města. Při sběru dat pro svou studii budu následovat jejich přístup a budu pracovat s kresbou kognitivní mapy sousedství. Mapa poskytne představu o tom, kam lidé umísťují hranice svého sousedství, jak se v něm každodenně pohybují, která místa vnímají jako bezpečná nebo nebezpečná. Mapa tak vedle hlavního výzkumného cíle poskytne poznatky o způsobu vymezení sousedství. 3

4 II. KONCEPTUÁLNÍ RÁMEC 1. Environmentální psychologie zaměření na význam celků prostředí pro člověka Jak ve svém shrnujícím článku o vzniku a vývoji environmentální psychologie uvádí Stokols (1995), psychologické zkoumání lidského chování v podstatě vždy směřovalo k odhalení jeho vztahu k vnějšímu prostředí. V tomto směru nebylo vymezení environmentální psychologie ničím novým. Nové bylo pojetí prostoru a především vymezení výseku prostředí, na které se výzkumy zaměřily. Před zrodem environmentální psychologie se výzkumníci nezabývaly většími celky prostředí, jeho molárními vzorky. Stokols (1995) uvádí jako příklad výzkumy Lewina, které směřovaly k životnímu prostoru jedince (life space), tak jak ho sám jedinec subjektivně vnímá; nebo výzkumy Gibsona a Skinnera, kteří v duchu behaviorální psychologie zkoumali odezvy jedince na jednoduché stimuli jako mikro vzorky prostředí. 4 Environmentálně psychologické výzkumy zaměřené na interakce jedince se sociofyzickým prostředím, přicházející s pojmy jako osobní prostor, sociální klima nebo teritorialita, započaly v polovině šedesátých let s výzkumy Barkera, Halla, Ittelsona, Proshanského, Rivlina a dalších (pro přehled studií viz Stokols, 1995; Winkel et al., 2009). Vedle dosud užívaných metod přicházejí environmentální psychologové s novými. K zachycení schopnosti lidí vytvářet si komplexní představy měst kombinují výzkum rozpoznávání prostředí s kreslením map, hledáním cest z místa na místo, nebo

5 s rozpoznáváním fotografií. Barker pak v roce 1973 prvně provedl průzkumy zaměřené na zachycení vzorců chování v rámci budov, parků nebo celých komunit (pro přehled studií viz. Stokols, 1995). Už v sedmdesátých letech začali environmentální psychologové spolupracovat s vědci dalších oborů. Vedle sociálně, vývojově, kognitivně nebo experimentálně zaměřených psychologů to byli také architekti, geografové nebo urbánně zaměření sociologové a územní plánovači. Středem zájmu se stalo vnímání prostředí, vliv environmentálního stresu, zkoumání jevu přelidnění tzv. crowding. Většina výzkumníků se věnovala tomuto oboru se zájmem porozumět soudobým sociálním problémům a s cílem dojít k jejich možnému řešení. Vedle problému přelidnění a znečištění životního prostředí to byl také problém koncentrace chudoby nebo násilí v některých částech měst a z méně závažných například problémy nevyhovujících prostor kanceláří, školních areálů nebo obytných zón (přehled studií viz Stokols, 1995). 5 V důsledku interdisciplinární spolupráce se environmentální psychologie nevyhranila do jediného výzkumného paradigmatu nebo programu a stala se spíše souborem poznatků různorodých disciplín a výzkumných perspektiv, které spojuje jen jejich zaměření na vztah lidí k sociofyzickému prostředí. Interdisciplinarita a zmnožení perspektiv dle mého názoru přináší hlubší pochopení problému a jeho komplexnější vysvětlení. Ve své práci využiji možnost prolnout různé perspektivy a budu vycházet vedle psychologických poznatků o tématu i ze studií kriminologických nebo z výzkumů urbánní sociologie. Ve své práci také vycházím z toho, co vyjádřil Fowlers (1990), a sice že mezi mnoha disciplínami, které realizují studie o vztahu prostředí a chování, by měla mít psychologie klíčové

6 postavení, protože poskytuje poznatky a koncepty, které jsou nezbytné pro fungování ostatních disciplín (cit dle Stokols, 1995, s. 822). Pokud to byli v posledních letech především urbánní sociologové, kteří přinášeli nejvíce poznatků o vztahu městského prostředí a projeveného chování lidí, pak jsou to psychologové, kdo by měl poskytnout koncepty a teorie vysvětlující pozadí těchto zjištění. Vztahy mezi prostředím a chováním lidí v něm totiž nejsou čistě lineární a nemůžeme se domnívat, že by charakter prostředí sám o sobě určil lidské jednání. I když k takovému uvažování svádí celá řada statistik spojující například určitý typ čtvrti s mírou kriminality. Vedle podlehnutí vlivu prostředí je člověk schopen sám uplatnit svůj vliv a prostředí přetvářet. Mezi prostředím a lidským jednáním tak bude nejspíše existovat kauzální smyčka (nebo více možných smyček), v níž bude jedinec pod vlivem prostředí a sám ho bude také ovlivňovat. V této smyčce bude také možné nalézt více proměnných interpersonálních nebo intrapsychických, které určí vývoj vzájemného ovlivňování v čase. Které proměnné to jsou a jak jsou významné, ukáže právě jen psychologický výzkum. 6 Proto má práce směřuje právě k psychologickým proměnným, které je možné hledat za statistickými údaji o chování lidí ve městech nebo jeho částech. Směřuje přímo k prožívání spojenému s městským prostředím, konkrétně s významnou budovou v okolí. Toto prožívání, v mé práci uchopené úžeji jako prožívání vlastního bezpečí, může vystupovat jako významný vysvětlující prvek spojení mezi prostředím a lidským jednáním. Obdobně o problému uvažovala například Chicagská škola, jejíž poznatky představím v dalším textu.

7 2. Od perspektivy jednotlivce k perspektivě skupiny V počátcích se environmentální psychologie zaměřovala na to, jak celek prostředí vnímá jedinec. V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let ale své zaměření upravila a ve výzkumech tak prostředí a lidé dosáhly vyváženého postavení proti komplexnímu celku prostředí stála skupina jedinců. Tímto posunem environmentální psychologie kopírovala trend v ostatních psychologických disciplínách, kde došlo ke kritice individualisticky zaměřených výzkumů a roztříštěného poznání a byl vznesen apel k větší snaze o formulování obecnějších teorií chování vycházejících ze sledování skupin (srovnej Stokols, 1995, s. 826). Environmentální psychologie se tak obrací ke zkoumání komunit, agregátů, organizovaných skupin a jiných kolektivů a formuluje řadu nových konceptů 1. Zaměření této práce je asi nejblíže zkoumání tzv. sociálního klimatu prostoru, coby kolektivního prožívání určitého místa. 7 V osmdesátých letech se také začíná rozvíjet výzkum v rámci sousedství (neighbourhood), který pokračuje dodnes a na který navazuje také má práce. Je zkoumán vztah prostředí k psychosociálním charakteristikám komunity jako je pocit zapojení do komunity (sense of community), koheze, zapojení do organizace života komunity, ale také takové specifické charakteristiky jako jsou sdílené obavy, mezi nimi nejvíce pocit ohrožení a strach z trestné činnosti (přehled studií viz Stokols, 1995). Charakteristiky prostředí a s nimi spojené charakteristiky komunity pak novější studie, a to především kriminologické a urbánně sociologické, 1 V sedmdesátých letech byly dle přehledu Stokolse (1995) vytvořeny koncepce environmentální dispozice (Craik, 1976), která představuje vzorec reakcí lidí vůči určitým typům prostředí; koncepce obranného prostoru (desenfible space, Newman, 1973); koncepce sociálního klimatu prostředí zformovaného z toho, jak skupina prostředí vnímá (Moos, 1976); ekologická koncepce vývoje člověka (Bronfenbrenner, 1979), která zohledňuje význam, který pro vývoj jedince má široký kontext prostředí; koncepce identity místa (place identity) jako složky identity jedince (Proshansky, 1978) nebo koncepce soukromí, osobního prostoru, teritoriality a přelidnění (vše Alman, 1975).

8 spojují s nárůstem negativních jevů v sousedství - od většího výskytu graffiti a vandalismu až po častější kriminální činnost. 3. Empirické poznatky o městských zónách a dezorganizace komunity 3.1.Prostředí města ve vazbě na vandalismus, výtržnosti a zločinnost Jednoduché spojení mezi prostředím určitého sousedství, spokojeností lidí v něm a mírou negativních jevů a kriminality, které jsou v něm hlášeny, je už dlouho předpokládané a stejně dlouho zkoumané. Stojí za ním totiž mnoho dalších jevů a intervenujících proměnných, které se výzkumníci snaží zmapovat, určit jejich význam a propojenost a navrhnout vhodný model použitelný pro budování ideálních sousedství (jeden z takových modelů, který shrnuje dosavadní poznatky, popsali například Ceccato & Haining, 2005, viz zde s. 14). 8 Linie úvah vychází z pozorování reálného prostředí měst. Sociologické studie ukázaly, že v některých čtvrtích je trvale více problémů než v jiných, ať už se jedná o nepořádek na ulicích, ničení majetku, problémové chování dospívajících, drobné přestupky nebo o kriminální činnost (pro přehled viz LaGrange, 1999). Nejvíce problematické se pro kombinaci více proměnných opakovaně ukázala centra měst (Hillier, 2004). Problémy jakoby zůstávaly svázané se čtvrtí i přes úplnou obměnu obyvatel (Shaw & McKay, 1942). Už v počátcích zkoumání geografie zločinu Shaw a McKay (1931, 1942) při sledování delikvence a zločinnosti v Chicagu

9 zjistili, že i přes dlouhá časová období a obměnu obyvatel, se míra těchto jevů v určitých částech města nemění. Hledali proto ekologický a na komunitu zaměřený vysvětlující model. Zjistili několik proměnných, které by se v něm měly objevit. Na úrovni komunity má nejvyšší pozitivní korelaci s kriminalitou sociální deprivace chudoba, špatné bydlení, vysoká mobilita. Jako ekologické faktory pak popsali důsledky rozrůstání měst. Zejména nucené a ve způsobu provedení i násilné připojování dříve samostatných zón nebo zástavby prostoru kolem nádraží, fungujících i opuštěných továrních hal nebo kolem dopravních tepen a obchvatů, které se podepíše na plánu čtvrti 2. Rozvržení ulic a veřejného prostoru se tak mění a tato změna má dopad na organizaci komunity. Výzkum, který provedl Andresen (2006) ve Vancouveru potvrdil, že na míru kriminality má vliv jak sociální deprivace čtvrti, tak charakter jejího uspořádání. Kriminalita byla nejvyšší v komerční zóně města, kde žijí chudí lidé a kde je večer a v noci mnohem méně lidí než během dne, kdy se tam naopak koncentruje mnoho cizích. Souvislost zástavby a zločinnosti konstatuje i Abrams (1992) komerční zóny a okolí nákupních center jsou podle něho spojeny s vyšší kriminalitou. 9 Se sociální deprivací čtvrtí pracovali nově také Ceccato a Haining (2005) ve své studii zaměřené na výskyt vandalismu ve švédském městě Malmӧ. Zopakovali zjištění Shawa a McKaye (1942), když zjistili, že se vandalismus pravidelně více vyskytuje v centrech měst (podle autorů proto, že jsou plná veřejných míst s nižším dohledem), u volnočasových zařízení a také v deprivovaných, nestabilních čtvrtích, kde je hlášena vysoká nezaměstnanost, chudoba nebo soupeřící gangy. 2 Na tyto úvahy o charakteru zástavby navazuje přístup označovaný jako Jazyk prostoru Space syntax.

10 Další studie pak přidaly souvislost zločinu s nezaměstnaností, vzděláním, hustotou osídlení v sousedství, heterogenitou obyvatelstva, rozpadem primární rodiny a stabilitou sousedství ve smyslu malé výměny obyvatel (pro přehled viz. Andresen, 2006; Fitzgerald & Carrington, 2008). Frye a kol. (2008) ve své studii poukazuje na to, že tyto charakteristiky komunity jsou spojené jak s násilnými, tak majetkovými trestnými činy. Nejvíce ale predikují násilí spáchané přímo na ulicích čtvrti, spojení s domácím násilím se mu nepodařilo prokázat. Tyto poznatky tedy poukazují na to, že pro páchání trestné činnosti i drobných přestupků jsou z pohledu pachatelů zřejmě nejvhodnější sousedství v centru měst, kde je vysoká nezaměstnanost, bydlí tam mnoho chudých lidí s nízkým vzděláním, kteří se často stěhují do čtvrti a zase pryč, a tak se navzájem neznají. Takové prostředí jim zřejmě poskytuje podmínky pro pouliční zločin, za kterých se nemusí tolik obávat dopadení. Vhodné jsou pro pachatele také čtvrti, které se liší co do charakteru zástavby jde o komerční zóny, nebo čtvrti obklopující například továrnu, nádraží apod. Jak shrnuje Ceccato & Haining (2005, s.1639): Fyzická struktura měst a kompozice užívání prostoru hrají důležitou roli pro rozložení vandalismu. A protože předpokládají, že vandalismus a kriminalita sdílejí vysvětlující rámec, a tedy i lokality výskytu, je možné shrnout, že fyzická struktura měst a způsoby využití prostoru v jejich čtvrtích jsou podstatné pro geografii negativních jevů obecně Dezorganizační teorie Andresen (2006) uvádí, že v literatuře o geografii zločinu, jsou Dezorganizační teorie zaměřená na sociální deprivaci a Teorie

11 rutinních aktivit (která přináší více praktických podnětů pro mou práci a přiblížím ji v následujícím oddíle textu) často citované a používané. Obsah Dezorganizační teorie byl v minulosti formován řadou studií (pro přehled viz. Ceccato & Haining, 2005), které navazují na prvotní úvahy a výzkumy tzv. Chicagské školy. Chicagská škola vnesla do výzkumu geografie zločinu kontextuální a ekologické proměnné. Dnes už z provedených výzkumů vyplývá celkem kompaktní představa o provázanosti prostředí a demografických charakteristik sousedství se sociálními procesy a fungováním komunity (viz model na s. 14). Tyto procesy potom spolu s individuálními dispozicemi pachatelů i obětí vysvětlují narušení pořádku, přestupky i kriminalitu čtvrti (srovnej s Cecceto & Haining, 2005). Shaw a McKay (1942) od začátku pracovali s pojmem sociální dezorganizace sousedství jako s následkem nevýhodných životních podmínek jeho obyvatel, které vymezovali socioekonomickými proměnnými - nízkým vzděláním, nezaměstnaností, nízkým ekonomickým statusem, vysokou mobilitou atd. Pojem sociální dezorganizace byl nicméně explicitně definován až v roce 1978 Kornhauserem a o deset let později Bursikem jako uspořádání komunity, které ji nedovoluje uvědomit si hodnoty jejích členů a dosáhnout účinné sociální kontroly a také uspořádání, v němž se členové komunity nezapojují do společných aktivit (cit. dle Ceccato & Haining, 2005). Sociální dezorganizace jako stav neuspořádanosti a nesoudržnosti komunity podle Fitzgeralda & Carringtona (2008) nastane jako důsledek rozrušování formálních i neformálních vazeb mezi sousedy, jako důsledek slabé komunikace a narůstající anonymity obyvatel. V počátcích tohoto vývoje stojí 11

12 právě znevýhodněné životní podmínky komunity, s nimiž se musí obyvatelé vypořádávat. Přestože je sociální dezorganizace komunity širokým pojmem, který zahrnuje mnoho dílčích procesů, bývá ve výzkumech reprezentován buď čistě skrze demografické charakteristiky sousedství, nebo užšími sociálně-psychologickými pojmy jako je sociální kapitál nebo koheze komunity. Tyto pojmy, i když si jsou významově blízké, mohou být pro výzkum různě operacionalizované, a tak je někdy těžké poznatky z dílčích studií propojit. Ceccato & Haining (2005) tento problém řeší návrhem přesného vymezení a operacionalizace všech relevantních pojmů, jako je attechement sousedů, sociální koheze, sociální kapitál či efektivita kolektivu. Souhrnně všechny tyto pojmy zařazuje pod koncept tzv. kolektivních zdrojů komunity, při jejichž nedostatku dochází k sociální dezorganizaci. 12 Sociální kapitál komunity vazby mezi sousedy a vzájemná důvěra i sepjetí s místem a ochota zapojit se do společných aktivit jsou, jak uvádějí Ceccato & Haining (2005) chápány jako protektivní faktory negativních jevů. Podle autorů jsou navázány na schopnost komunity stanovit a vymáhat normy chování, na ochotu sousedů zasáhnout a zabránit nežádoucímu jednání, tedy na efektivitu komunity (collective efficacy). Do vztahu ke kolektivním zdrojům tedy Ceccato & Haining (2005) dávají skutečnou sociální kontrolu v komunitě, následně negativní jevy jako vandalismus a kriminalitu, a pak kruh vztahů uzavírají prožitky stresu, ohrožení nebo konkrétně strachem ze zločinu, které jako výsledek stavu komunity zpětně ovlivňují její kolektivní zdroje. Model vztahů přehledně ukazuje Obr. 1.

13 Obr. 1 Model kolektivních zdrojů komunity Ceccata a Haininga Stach prožívaný komunitou v kontextu dezorganizační teorie 13 Obavy a strach, který komunita prožívá, může být zpracován dvěma způsoby. V případě jasně určeného a veřejně vyjádřeného a sdíleného strachu, např. v případě opozice proti výstavbě chemičky v blízkosti sousedství, může strach komunitu mobilizovat, sjednotit a organizovat v boji za společné zájmy. V tomto případě hovoří Ceccato & Haining (2005) o reakci ve formě rezistence. V případě, že se ale jedná o veřejně nevyjadřovaný strach nebo obavy, komunita jimi spíše trpí a autoři hovoří o akomodaci, přizpůsobení se. Lidé se stávají podezřívavými, více se stahují do soukromí, nemají chuť zapojovat se do dění. Santiago a kol. (2003) poukazuje na to, že pokud se obavy lidí vztahují k něčemu, co pociťují jako neovlivnitelné, nemají možnost kontrolovat nebezpečí nebo se mu nějak vyhnout, objeví se u nich ve vysoké míře nedůvěra vůči sobě navzájem.

14 V této souvislosti uvažuji i o strachu, který může v lidech vyvolávat stavba věznice v sousedství. V průběhu stavby mohou obavy z možných dopadů komunitu mobilizovat a sjednotit. V době, kdy už ale věznice stojí a není možné s její přítomností v sousedství nic udělat, mohou si obyvatelé připadat se svými obavami bezmocní. V této době už také ztratila význam jakákoli odbojová sdružení, a tak není kde se o obavy podělit, uvolnit je a pocítit podporu ostatních. Obavy tedy nejspíše zůstávají nevyslovené, bez pocitu kontroly nad situací a také bez důvěry v sousedy a jejich podporu. Podle McCrea (2005) sociální procesy v komunitě (vazby, podpora, důvěra, společné aktivity apod.) snižují pocity ohrožení. Ale na druhé straně jsou samy pocity ohrožení oslabované. V případě mé studie předpokládám, že pokud se někdo ze sousedství obává, že se kolem věznice mohou během dne pohybovat komplicové uvězněných, kteří přijeli na návštěvu a bojí se, že by mu mohli ublížit, nejspíše se to projeví ve větší ostražitosti a neochotě navazovat s někým u věznice kontakt, zapříst konverzaci na zastávce nebo vyjít neznámému člověku vstříc a pomoci mu. Jak uvádí Warnerová (2007) na pocit bezpečí má jasný vliv předpoklad lidí o tom, jestli by sousedé zasáhli, kdyby je potřebovali. Zdá se tedy, že fakt nesdílení obav veřejně a nedůvěra v lidi v okolí mohou obavy dál udržovat nebo i zvyšovat. Stejně jako Santiago a kol. (2003) předpokládám, že obavy lidí vedou k oslabení důvěry v sousedy a větší ostražitosti, a tak i k narušení soudržnosti komunity, snížení kolektivních zdrojů Dopady oslabení kolektivních zdrojů pro komunitu Jak z obrázku (Obr. 1, s. 14) vyplývá, výrazné oslabení kolektivních zdrojů, které se promítá do života komunity a může být patrné z nepořádku v sousedství, vandalismu nebo nepokryté

15 kriminální činnosti gangů, vyvolává vedle pocitu ohrožení i odezvy v chování obyvatel. Kdo má prostředky, má snahu ze sousedství se odstěhovat, kdo nemá tu možnost, zůstává, ale opouští sousedství psychologicky tím, že přeruší vazby k místu, ke komunitě, stahuje se do soukromí a přestává se angažovat. Narůstá tak mobilita, spolu s ní i socioekonomické znevýhodnění sousedství; mezi těmi, kdo zůstali, roste anonymita a nezájem. Výsledkem je ještě větší oslabení kolektivních zdrojů komunity (Ceccato & Haining, 2005). Stejně jako Ceccato & Haining (2005) shrnuje model dezorganizace sousedství i Warnerová (2007). Strukturální faktory sousedství, negativně ovlivňují sociální procesy sociální kohezi, vazby a důvěru které jsou podmínkou neformální sociální kontroly. Autorka také uvádí, že v sousedstvích, kde je hodně narušená soudržnost, mnoho obyvatel přijímá zákon ulice, podle něhož se každý má postarat sám o sebe, méně se volá na pomoc policie a častěji se sáhne k násilí. Popisuje tak proces obdobný psychologickému stažení ze sousedství do soukromí, o kterém píši Ceccato & Haining (2005). Santiago a kol. (2003) ve stejném duchu uvádí, že v dezorganizovaných sousedstvích, kde se cítí lidé izolovaní, je menší pravděpodobnost toho, že budou sdílet představu přijatelného chování, budou zasahovat proti tomu nežádoucímu, a nebo že budou společně pracovat na řešení problémů komunity. 15 Environmentálně psychologické výzkumy jsou spíše než teoreticky zaměřené na praktické využití a získané poznatky se také hojně uplatňují v praxi plánování městské výstavby, ať už v rámci úpravy exteriéru nebo interiéru. Plány komerčních i rezidenčních částí měst, školních areálů a hřišť nebo lékařských

16 zařízení mohou čerpat z poznatků o osobním prostoru, soukromí, teritorialitě, environmentálním stresu a jeho redukci, které jsou již dlouho známé 3. V současné době k těmto poznatkům, které směřují městské plánování spíše k prevenci negativních jevů, přibývá řada nových poznatků o možnosti nápravy v neprospívajících městských zónách. Snaha o pochopení vztahu mezi prostředím, jeho negativním prožíváním místní komunitou a jejím sníženým fungováním ve smyslu vzájemné spolupráce, vazeb a sociální kontroly směřuje zároveň k odhalení vhodné cesty nápravy tohoto stavu. Zájem o tuto oblast zkoumání je jistě z velké části ovlivněn Chicagskou školou, která dává do souvislosti sníženou sociální kontrolu a kohezi komunity s nárůstem kriminality. Zajištění spokojenosti komunity v prostředí vlastního sousedství, tak představuje předcházení zločinu. Stokols (1995) nicméně poznamenává, že takový plán upevňování koheze komunity a její spokojenosti musí být teprve vytvořen. Má práce následuje tento trend zkoumání a zaměřuje se na budovu věznice v sousedství jako na možný zdroj obav o vlastní bezpečí, zdroj pocitů ohrožení a s tím spojené nepohody komunity. Mohla by ukázat, zda má význam sledovat reakce lidí na podobné prvky v prostředí a zda je při plánování výstavby třeba umísťovat je uvážlivě Teorie o vztahu prostředí jednání 4.1. Space syntax Počátky přístupu označovaného jako Space syntax jsou datované do pozdních sedmdesátých let a jsou spojeny se jmény Bill 3 Konkrétní využití dílčích konceptů a teorií uvádí Stokols (1995, s. 827)

17 Hillier a Julienne Hanson. Tento přístup má své kořeny v architektuře, konkrétně ve výzkumu působení architektury na život člověka. Má za cíl poskytnout informace o dopadech rozličného designu měst, čtvrtí a domů na fungování městského života a na každodenní život člověka. Jak uvádí Hillier (1996) konfigurační analýzy městského prostředí se snaží zachytit vnitřní logiku fungování tohoto zbudovaného prostředí a také se snaží dospět k poznání, jak architektura ovlivňuje lidské životy. Vedle toho, že budovy slouží jako ochranný štít, plní podle Hilliera (1996, 2007) také dvě sociální role. Protože strukturují prostor, ve kterém žijeme a pohybujeme se, ovlivňují sociální organizaci každodenního života. Druhou sociální rolí je potom fyzická reprezentace existující sociální organizace. Obě tyto funkce architektura plní, aniž bychom si to uvědomovali jedná se o zpracování konfigurace prostoru a to podle autora provádíme nevědomě a intuitivně. Bohužel v důsledku tohoto intuitivního zpracování je těžké hovořit o významu konfigurace prostoru (o vlivu architektury), dokonce je těžké ho popsat, i když jsme s danou konfigurací v přímém kontaktu a aktivně ji užíváme. Struktura městské výstavby podle Hilliera (1996, 1999) ovlivňuje základní prvek městského života, a tím je pohyb lidí. Skrze pohyb působí na vlastní fungování města, promítá se do charakteru využití dílčích částí města (rezidenční, rekreační, komerční, průmyslové apod.), do vlastního členění města na části, do hustoty zalidnění a zformování rušných nebo klidných zón, promítá se do prostorového rozložení kriminality. Na základě studia sousedství za použití konfigurační analýzy, pozorování a sociologických dat bylo zjištěno, že komplexní a příliš složitá, nestrukturovaná zástavba, která je běžná v mnoha moderních obytných zónách, vede k oslabení tzv. virtuální komunity, chápané jako přirozenou a přes pozorovaný pohyb uvědomovanou přítomnost a dohled ostatních lidí v sousedství. 17

18 Veřejný prostor, aby podporoval dohled a virtuální komunitu, by měl být podle autora budován a ohraničen vchody domů, což umožní dohled nad prostorem. Samotné domy pak mají být zabezpečeny tak, že budou rozestaveny v lineární struktuře (vchody vedle sebe a naproti sobě), aby jejich vchody nebyly v místech, kam nikdo ze sousedů nevidí. Oslabená virtuální komunita, či jinak oslabený dohled a sociální kontrola vede podle autora k antisociálnímu užívání prostoru. Toto užití je potom v prostoru čitelné, vnímané a negativně prožívané komunitou, což podporuje postupující sociální úpadek (srovnej Hillier, 1996, 2004, 2007). Výzkum konfigurace měst nebo jeho částí ve vztahu k sociálnímu fungování musí být podle Hilliera (1996) nahlížen jako výzkum vnitřně provázaného celku jednotlivých prvků (budov, čtvrtí apod.). Konfigurace a struktura zástavby musí být řešeny jako globální problém, ve kterém lokální změny mohou změnit charakter celku a běžné fungování lidí v něm. Podle autora je významné zkoumat existující struktury měst a k normativním teoriím, které v designu převládají, přidat také teorie analytické popisující skutečné fungování a význam rozdílných uspořádání prostoru. Přímo v tomto duchu pracuje environmentální psychologie, a tímto směrem se také ubírá má studie významu areálu věznice pro pocit bezpečí prožívaný okolní komunitou, z něhož je možné na základě dalších psychologických poznatků vyvodit důsledky pro životní spokojenost komunity a pro její fungování Teorie rutinních aktivit Teorie rutinních aktivit se v literatuře poprvé objevila v článku Cohena a Felsona v roce Autoři se v něm snažili vysvětlit změny v kriminální činnosti skrze změny v rutinních činnostech

19 jejích obětí (rutinní činnosti zahrnují veškeré převládající a opakované činnosti uspokojující společenské a individuální potřeby). Předpokladem zločinu je podle Teorii rutinních aktivit společný výskyt potenciálního pachatele, vhodné oběti a vnímaného nedostatku dohledu nebo ochrany v místě zločinu. O zločinu se tedy uvažuje vzhledem ke kontextu trestného činu, nejenom vzhledem k vnitřní motivaci pachatele (srovnej Groff, 2007). Předpokládá se, že ti, kdo vykonávají rutinní aktivity doma nebo v blízkosti domova, jsou vzhledem k určitým zločinům v menším ohrožení, protože v okolí domova je vyšší míra dohledu. Ať už cesta vede do práce, na nákup nebo za zábavou, fakt opuštění domova staví člověka podle této teorie do pozice možné oběti. Při zvážení různých socio-demografických charakteristik a s nimi spojených rutinních aktivit, vychází najevo, že různí lidé jsou ohrožení s různou pravděpodobností. Tento fakt se zdá více samozřejmý než další předpoklad Teorie rutinních aktivit, a sice že rutinní aktivity nejsou v různých prostředích města v důsledku různých prostorových charakteristik a sociodemografických charakteristik tamějších obyvatel rozložené stejně, v důsledku toho není ani viktimizace v těchto prostředích rozložená stejně a zároveň ani zcela náhodně (srovnej s Andresen, 2006). Toto praktické zaměření Teorie rutinních aktivit a kontextuální výklad zločinu nabízí podle Groffové (2007) vhodný rámec pro politiku i praxi prevence zločinnosti. Andresen (2006) v souvislosti s odlišným zatížením městských čtvrtí trestnou činností uvažuje o sociální dezorganizaci sousedství, o níž jsem psala výše. Ta měla být podle některých autorů přímým následkem urbanizace a přelidnění měst. Přelidnění, které s sebou nese anonymitu, nedostatek komunikace a narušení vazeb mělo rozbít i sociální kontrolu a fungování komunity. Nicméně se ukázalo, že i ve velice 19

20 početných komunitách imigrantů může sociální kontrola být na dobré úrovni (viz např. Fitzgerald & Carrington, 2008, a jimi citované studie), a tak se potvrdilo, že je potřeba rozlišovat počet obyvatel (population size) a hustotu populace (population density). Zatímco vyšší počet obyvatel přináší více potenciálních obětí, a tak vyšší riziko zločinu. Vyšší hustotu populace Teorie rutinních aktivit spojuje se snížením rizika zločinu, protože s sebou nese zvýšení potenciálního dohledu a ochrany sousedů navzájem. Více lidí v sousedství tedy podle této teorie nevadí, pokud představují sjednocenou komunitu, která je připravena zasáhnout a poskytuje sociální kontrolu a dohled. Teorie rutinních aktivit tedy v této souvislosti také pracuje s kolektivními zdroji komunity sociální kohezí, sociálním kapitálem a efektivitou komunity (collective efficacy) protože jsou to právě tyto charakteristiky komunity, které sníží negativní vliv přelidnění sousedství. Mohou na druhé straně snížit i opačné riziko, a tím je negativní potenciál veřejného prostoru, který nikomu nepatří a ve kterém je malý dohledem a ochrana možných obětí. V případě tohoto prostoru může komunita obyvatele chránit organizovaným dohledem např. umístěním kamer, zavedením hlídek apod. 20 Dokladem toho, že množství lidí, které se v prostoru pohybuje je spojené s mírou kriminality, je například studie Andresena (2006), který zjistil vysokou míru kriminality v komerční zóně, kterou vysvětluje právě vylidněním zóny večer a v noci. V této době tak v zóně výrazně klesne dohled a sociální kontrola. Množství lidí, které se v prostoru pohybuje a poskytuje tak možnost kontroly a dohledu, ale nekolísá jen ve vztahu k denní době, ale jak uvádí Hillier (1999) je podmíněné i strukturou zástavby. Autor srovnává zástavbu s jednoduchou sítí ulic, po níž procházejí všechny sociální skupiny (muži, ženy, dospělí, děti, rezidenti i náhodní kolemjdoucí apod.), se složitou

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 3. PGS SGRR URRlab

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 3. PGS SGRR URRlab Komunitní studie lokality Jana Jíchová 3. PGS SGRR URRlab Úvod Geografie zločinu Strach ze zločinu Prostředí Případová studie Proměny během vývoje společnosti Existují v dnešní době nové formy trestné

Více

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Obsah prezentace Město bez bariér - B 6 Cesty dětí do školy a zpět /Spolupráce škol Bezpečnost ve městě Bezpečnost ve městě - Program prevence kriminality v Hradci

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Město Nová Role Karlovarský kraj

Město Nová Role Karlovarský kraj Město Nová Role Karlovarský kraj Plán práce prevence kriminality na období 2013 2015 MĚSTA NOVÁ ROLE Schválen 10. 12. 2012 usnesením ZMě Nová Role č. 16/07 2) 1 Obsah I. Úvod statistické údaje ustanovení

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Architektura a environmentální vzdělávání. Tomáš Kažmierski

Architektura a environmentální vzdělávání. Tomáš Kažmierski Architektura a environmentální vzdělávání Tomáš Kažmierski Člověk si zdokonaluje svůj vlastní svět a příroda se mu čím dál častěji stává pouhou kulisou. Při troše štěstí ji sleduje při pohledu z okna nebo

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení)

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) Zpracováno dle: MAIER, K. Sídliště: problém

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

PRAHA 12. Základní přehled

PRAHA 12. Základní přehled PRAHA 12 Základní přehled Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců na žijících na území

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě

Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě Zpracoval: Bc. Tomáš Žák koordinátor prevence kriminality Dne: 30. 11. 2014 Od poloviny září do 10.listopadu 2014 probíhal sběr

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová 6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová Výzkumem druhů kriminality či přímo vybraných trestných činů se na úrovni větších územních celků zabývali již tzv. evropští kartografičtí kriminalisté v 19.

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Metodická příručka aktivity 5 Prevence kriminality Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka

Metodická příručka aktivity 5 Prevence kriminality Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka Metodická příručka aktivity 5 Prevence kriminality Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka 1 I. ÚVOD Metodická

Více

ČESKÝ SVAZ MUŽŮ, o.s.

ČESKÝ SVAZ MUŽŮ, o.s. Rovnost a spravedlnost www.svaz-muzu.cz Český svaz mužů -představení Proč vznikl Český svaz mužů O nás Prezentace v médiích Základní cíle Současná činnost Hlavní témata Českého svazu mužů Možnosti spolupráce

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

Týmová kultura ve VaV doc. PhDr. Marek Franěk, Ph.D.

Týmová kultura ve VaV doc. PhDr. Marek Franěk, Ph.D. Týmová kultura ve VaV doc. PhDr. Marek Franěk, Ph.D. Podpora přednášky kurzu Týmová kultura, techniky a případové studie týmové práce ve VaV s podporou ICT Týmová kultura ve vědě a výzkumu Marek Franěk

Více

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov 1. Úvod Zaujatost společnosti vůči handicapovaným osobám se vyskytuje hlavně kvůli segregovanému vzdělávání dětí s postižením, což zabraňuje kontaktu

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR Kriminalita a její příčiny Geografie zločinu, strachu Strach ze zločinu Bezpečnost Case study Žižkov a Jarov Crime crīmen ( Já rozhoduji, dávám rozsudek

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/ 2015 Základní škola praktická a základní škola speciální Ostrov Adresa školy: Krušnohorská 304, 363 01 OSTROV Telefon: 730 585 022, 730 329109, 730 329 108

Více

STANOVISKO ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE. Účastníci projektu se shodují, že výuka Úmluvy o právech dítěte je dnes na školách nedostačující nebo zcela chybí.

STANOVISKO ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE. Účastníci projektu se shodují, že výuka Úmluvy o právech dítěte je dnes na školách nedostačující nebo zcela chybí. STANOVISKO V rámci projektu, Nenech sebou zametat!, proběhlo od listopadu 2012 do dubna 2013 šest besed s odborníky na problematiky spjaté s Úmluvou o právech dítěte, šikanou a kyberšikanou. Těchto besed

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65

Více

Pilotní projekt Bezpečná lokalita Bezpečné bydlení se rozjíždí v Brně a ve Zlíně

Pilotní projekt Bezpečná lokalita Bezpečné bydlení se rozjíždí v Brně a ve Zlíně Pilotní projekt Bezpečná lokalita Bezpečné bydlení se rozjíždí v Brně a ve Zlíně Majetková kriminalita stále dosahuje vysokého zastoupení v celkovém stavu a dynamice trestné činnosti na území České republiky.

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

Regionální strukturální zátěž Ostravska a co s ní?

Regionální strukturální zátěž Ostravska a co s ní? Regionální strukturální zátěž Ostravska a co s ní? Klub regionalistů VŠB, Ostrava 10. Února 2011 www.gac.cz Cíl prezentace Máme více otázek než odpovědí Proto je potřebná diskuse otázek i postupu/metodologie

Více

Obsah prezentace. Probace. Výkon dohledu nad pachateli trestných činů

Obsah prezentace. Probace. Výkon dohledu nad pachateli trestných činů Probace Výkon dohledu nad pachateli trestných činů Seminář pro probační a mediační úředníky 14. 15. 3. 2013 Justiční akademie SR v Omšení zpracoval: Mgr. Radim Valián Obsah prezentace Představení způsobu

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín

Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín Cílem výzkumu bylo zjistit, jak obyvatelé města Hlučín hodnotí město z hlediska bezpečnosti, kterých negativních jevů

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Development v České republice: Maloobchod jako klíčový prvek v koncepci moderních center měst

Development v České republice: Maloobchod jako klíčový prvek v koncepci moderních center měst Development v České republice: Maloobchod jako klíčový prvek v koncepci moderních center měst Petr Vávra Project Manager / ECE Projektmanagement Praha Nákupní centra ECE 83 center ve správě Celková prodejní

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Vycházíme z teze Školního vzdělávacího programu Břežanská tvořivá škola respektovat individualitu jednotlivých žáků a vytvořit podmínky pro úspěšný

Více

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Šest strategických cílů 1. Otevřené a soudržné město využívající potenciál aktivních a vzdělaných obyvatel (lidé) 2. Živé, kulturní a kreativní město (kreativita)

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

TOP MANAGEMENT PROGRAM

TOP MANAGEMENT PROGRAM 1/1/2015 TTI SUCCESS INSIGHTS TOP MANAGEMENT PROGRAM Popis metody František Vlčík Top Mananagement Program Lidé ve vrcholných pozicích společnosti dosáhli svého postavení kombinací vlastních dovedností,

Více

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Praha, 13. prosince 2011 Téměř jedna pětina firem se chystá

Více

Market Intelligence Cesta k poznání trhu

Market Intelligence Cesta k poznání trhu Market Intelligence Cesta k poznání trhu Petr Šmíd, Consulting České spořitelny, a.s. smid@consultingcs.cz INSOURCE 2008:Konference o profesionálních informačních zdrojích pro obchod, management, marketing

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč.

Více

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Úvod Jednou z alternativ povinné školní docházky je domácí vzdělávání. Tento fenomén, historicky pocházející z potřeby rodičů zajistit svým

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je koncipován

Více

www.dobryweb.cz Studie webů bank v ČR prosinec 2005

www.dobryweb.cz Studie webů bank v ČR prosinec 2005 Studie webů bank v ČR prosinec 2005 INTERNET INFO Durychova 101, 142 00 Praha 4, tel.: 244 003 110, fax: 244 003 220 E-mail: info@iinfo.cz www.dobryweb.cz 1. Manažerské shrnutí Web pro banku představuje

Více

Město Letohrad. Pardubický kraj. Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU

Město Letohrad. Pardubický kraj. Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU Město Letohrad Pardubický kraj Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU Schválen dne 6. 6. 2012 usnesením RM č. 163/2012 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 3 2.1.

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

Kde jste se o dnešní akci dozvěděli?

Kde jste se o dnešní akci dozvěděli? JEDNORÁZOVÉ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ PŘI PŘÍLEŽITOSTI DNE SENIORŮ V MZM CÍL Zjistit v návaznosti na předchozí Výzkum návštěvníků 55+ další aspekty související s návštěvou seniorů v muzeu a také jejich případný

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

KONCEPCE OCHRANY MIGRAČNÍCH KORIDORŮ VELKÝCH SAVCŮ A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

KONCEPCE OCHRANY MIGRAČNÍCH KORIDORŮ VELKÝCH SAVCŮ A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KONCEPCE OCHRANY MIGRAČNÍCH KORIDORŮ VELKÝCH SAVCŮ A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Petr ANDĚL 2, Michal ANDREAS 1, Ivana GORČICOVÁ 2, Václav HLAVÁČ 3, Tereza MINÁRIKOVÁ 3, Dušan ROMPORTL 1, Martin

Více

MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM

MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM Proč je nutná existence MIS ve firmě? Firmy přechází od místního k celonárodnímu a ke globálnímu marketingu změna orientace od zákaznických potřeb k zák. přáním / stále vybíravější

Více

SOCIOEKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE ZDRAVÍ OBYVATEL OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SOCIOEKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE ZDRAVÍ OBYVATEL OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY SOCIOEKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE ZDRAVÍ OBYVATEL OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY H. Šlachtová, H. Tomášková, D. Skýbová, P. Polaufová, I. Tomášek, A. Šplíchalová Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě ředitel: RNDr.

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Klára Nováková Lukáš Ouzký OBSAH Co je to skupina Malá sociální skupina rodina, škola, vrstevníci Velká sociální skupina Masa x dav Skupinová dynamika Struktura skupiny dělení

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více