PŘÍLOHY. Příloha 1: Seznam účastníků výzkumu

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘÍLOHY. Příloha 1: Seznam účastníků výzkumu"

Jozef Ovčačík
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 PŘÍLOHY Příloha 1: Seznam účastníků výzkumu Pěstitelé (uvedené množství hektarů představuje plochu, na které respondenti pěstují jablka): Bobek Karel, Pomona Těšetice a.s., Těšetice, Jihomoravský kraj, 71 ha. Demo Mikuláš, ZD Podlipan, Vitice, Středočeský kraj, 105ha. Fišer Jiří, ZD Dolany, Zájezd, Královéhradecký kraj, 250 ha. Fryčová Hana, LoPe 2000 s.r.o., Šepetely, Ústecký kraj, 147ha. Kratochvíl František, ZD Liběšice, Soběnice, Ústecký kraj, 70ha. Loskot Roman, SADY CZ, Velké Němčice, Jihomoravský kraj, 209ha. Mrňák Miroslav, Sady Tuchoraz s.r.o., Tuchoraz, Středočeský kraj, 300ha. Polívka Petr, ZD Libčany, Libčany, Královéhradecký kraj, 125ha. Schwarz Richard, Sady Schwarz Vranov s.r.o, Břasy, Plzeňský kraj, 50ha. Zikmundová Jana, Lukrena a.s., Nebílovy, Plzeňský kraj, 15ha. Další respondenti: Bártová Alena, referentka SZIF v oddělení pro cukr, ovoce a zeleninu, Praha. Hejzlar Pavel, Portfolio Manager Fruits, Nutricia Deva a.s., Nové Město nad Metují. Ludvík Martin, předseda Ovocnářské unie ČR, Praha. Macháčková Eva, importní a exportní společnost Hortim, Praha. Šrajbr Jan, ředitel odbytového družstva CZ FRUIT, Praha.

2 Příloha 2: Otázky pokládané pěstitelům 1. Jak dlouho se již věnujete pěstování jablek? 2. Jak se toto odvětví proměňovalo v průběhu času (poptávka po odrůdách, technologie, způsoby skladování a pěstování)? 3. Na kolika hektarech sadů pěstujete jablka? 4. Jaký je původ (zahraničí versus Česká republika) vašich vstupů a technologií (stromky, hnojiva, chemické postřiky, stroje)? 5. Jaká je struktura vašich pracovníků (sezónní versus stálí zaměstnanci)? a. Najímáte pracovní sílu ze zahraničí? Pokud ano, jakým způsobem? 6. Jste členy odbytového družstva? a. Pokud ano, proč jste se pro toto členství rozhodli a jaké to má pro vás výhody a nevýhody? 7. Kam odchází největší část vaší produkce? a. Kolik vyprodukujete pro čerstvou spotřebu a kolik jde na zpracování? 8. Jaké máte certifikáty a jak je náročné plnit jejich podmínky? a. V čem pro vás v praxi znamená dodržování principů SISPO a proč je pro vás důležité mít tuto ochrannou známku? b. Pokud pěstujete jablka pro zpracování na dětskou výživu, jaká opatření musíte přijmout? 9. Kdo podle vás řídí celý hodnotový řetězec? a. Kdo nejvíce diktuje pravidla a komu se nejvíce podřizujete? b. V čem konkrétně to spočívá? 10. Jaká je role státu a EU pro vaše podnikání? a. Jak vám pomáhají dotace od státu či Evropské unie? b. Je pro vás komplikované o tyto dotace žádat a získat je? c. Jaká zlepšení byste v této oblasti navrhoval/a? 11. Jaké si myslíte, že jsou největší bariéry, nebo problémy pro české ovocnáře? 12. Jaké jsou příležitosti pro inovace v tomto odvětví? 13. Co vnímáte jako největší ohrožení pro vaše odvětví? 14. Myslíte, že dosahujeme úrovně západních evropských států, co se týče technologií? 15. Myslíte si, že jsou zahraniční producenti oproti těm českým nějakým způsobem zvýhodněni? 16. Myslíte, že jsou současné výkupní ceny jablek adekvátní? a. Jak se ceny vyvíjely po příchodu obchodních řetězců na trh?

3 17. Je zapotřebí tak velkého dovozu ze zahraničí?

4 Příloha 3: Typologie řízení globálního hodnotového řetězce Zdroj: Gereffi, Humphrey, Sturgeon 2005

5 Příloha 4: Druhy ovoce, na které se při dovozu ze třetích zemí do EU vztahují vstupní ceny (2012) Zdroj: Situační a výhledová zpráva ovoce Nařízení Komise (EU) č. 1006/2011, příloha 2. * celní kvóta WTO

6 Příloha 5: Přehled celních kvót WTO při dovozu ovoce a ovocných výrobků do zemí EU (2012) Zdroj: Situační a výhledová zpráva ovoce Nařízení Komise (EU) č. 1006/2011, příloha 7.

7 Příloha 6: Ceny výrobců jablek ve vybraných státech EU v období 2011/2012 ( /100 kg) Belgie Nizozemsko Maďarsko Polsko Česká republika Srpen 80,03 53,22 60,01 29,4 47,56 Září 59,34 46,31 49,61 23,65 50,14 Říjen 48,88 37,91 49,14 24,12 50,03 Listopad 53,57 39,06 47,92 24,69 48,66 Prosinec 47,35 40,38 45,24 28,32 48,42 Leden 55,79 38,65 44,81 31,67 46,82 Únor 48,62 37,41 49,25 37,76 47,13 Březen 56,91 44,13 52,38 40,97 49,41 Duben 72,46 46,01 51,61 40,98 48,03 Květen 59,88 50,16 55,5 40,74 47,99 Červen 75,4 53,22 53,17 51,46 49,29 Červenec 77,34 67,7 x 54,24 45,44 Zdroj: vlastní zpracování (data: Evropská komise 2012 Jablka) (x = chybějící data).

8 Příloha 7: Podíl jednotlivých krajů na ploše osázené jabloněmi v Česku (%) Hl. m. Praha a Středočeský Jihočeský 9% 6% 4% 22% Plzeňský Karlovarský Ústecký 13% 7% Liberecký 1% 2% 12% 5% 14% 1% 4% Královéhradecký Pardubický Vysočina Z droj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ

9 Příloha 8: Top 7 obchodních skupin (s převahou rychloobrátkového zboží) v Česku v roce 2010 Pořadí Skupina/Firma Tržby (mld.kč, vč. DPH) Celkový počet prodejen 1. Schwarz ČR 63,2 316 Kaufland Lidl ČR 23, Rewe ČR 51,1 520 Billa 22,2 196 Penny Market 28, Tesco Stores ČR 47,5 149 Tesco hypermarket - 71 Tesco obchodní dům - 6 Tesco supermarket - 47 Tesco Expres Ahold Czech Republic 42,3 279 Albert hypermarket - 55 Albert supermarket Makro Cash&Carry ČR 33, Globus ČR 26,1 14 x COOP SPAR ČR Interspar - 33 Spar supermarket - 4 TOP 7 Celkem bez COOP 276, TOP Celkem vč. COOP 302,3 Zdroj: Incoma Gfk 2012a, 2011 vlastní úprava x = systém Coop nemá jednotnou vlastnickou strukturu, takže jeho pořadí není číslováno

Podobné dokumenty

Maloobchod ČR a jednotný trh EU

Maloobchod ČR a jednotný trh EU Martin Kocourek ministr průmyslu a obchodu ČR Maloobchod v ČR Obchod jedním z hlavních zdrojů hrubé přidané hodnoty V ČR tvoří 11,8 % HPH Podíly odvětví obchodu a ubytování