Pravidla způsobilosti a publicity obecná část

Transkript

1 Čísl jednací: MPO 42978/16/61100 Pravidla způsbilsti a publicity becná Přehled prvedených změn ve verzi 3.0: Čísl Platnst d: Kapitla Strana Stručný ppis změny Specifikace pr pakvaná plnění Upřesnění k indikátrům Změna v uznávání způsbilsti při dlžení úhrady i výdajů faktury. 1.7, Tab. za Zpřesnění v i sbních nákladů, dle výkladu Nárdníh rgánu pr 4, 9 kap. 2 krdinaci Dplněn dkaz na Generátr nástrjů pvinné publicity Dplněn dpručení hledně ftdkumentace prvků publicity Přidán ustanvení ddržení pvinné publicity p bdbí udržitelnsti prjektu. 1 Způsbilé výdaje 1.1 Způsbilé výdaje jsu definvány nařízením 1303/2013, vycházejí z právních předpisů EU a ČR a musí splňvat becné principy způsbilsti výdajů z hlediska věcnéh, přiměřensti, času, umístění a účelu. Způsbilý výdaj musí být prkazatelný, dlžitelný a vykázán s jednznačným identifikátrem a vynalžen v suladu se zásadami hspdárnsti, účelnsti a efektivnsti. Pravidla způsbilsti výdajů zvláštní pr jedntlivé prgramy či výzvy mhu stanvit pdrbnější úpravu ve vztahu k jedntlivým plžkám způsbilých výdajů. 1.2 Věcná způsbilst výdaje je definvána jak výdaj, který byl vynalžen na stanvený účel prjektu, splňuje pravidla prgramu. Každý způsbilý výdaj musí být prkazatelně nezbytný pr realizaci prjektu a mít přímu vazbu k prjektu. 1.3 Přiměřenstí výdaje se rzumí ddržení principu 3E: Hspdárnst je takvé pužití prstředků k zajištění stanvených úklů s c nejnižším vynalžením těcht prstředků, a t při ddržení dpvídající kvality plněných úklů. Efektivnst je takvé pužití prstředků, kterým se dsáhne nejvýše mžnéh rzsahu, kvality a přínsu plněných úklů ve srvnání s bjemem prstředků vynalžených na jejich plnění. Účelnst je takvé pužití prstředků, které zajistí ptimální míru dsažení cílů při plnění stanvených úklů. Zásada je naplněna, pkud výdaj splňuje kritéria přijatelnsti prjektu a vede ke splnění pžadvaných cílů (vyjádřených ve frmě indikátrů pvinných k naplnění). 1.4 Časvá způsbilst znamená, že způsbilé výdaje jsu zásadně výdaje vzniklé a uhrazené p neb datu přijatelnsti prjektu (přičemž je rzhdující 1

2 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: datum, které nastal pzději) a d Výdaj nesmí být uhrazen (a t ani zálhvě) přede dnem přijatelnsti prjektu v případě dtací, u úvěrů před datem pdpisu smluvy úvěru. Pkud daný prgram nestanví dlišný pstup Datum vzniku způsbilých výdajů je shdné neb pzdější s datem přijatelnsti prjektu (datum registrace (předběžné) žádsti pdpru). Datum přijatelnsti prjektu je uveden v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Za datum vzniku výdajů se pvažuje: Zahájení prací dlžené prvním záznamem ve stavebním deníku, ppř. jiným záznamem stavbě, datum uzavření smluvy, vystavení bjednávky neb datum uskutečnění zdanitelnéh plnění, pdle th, který z aktů nastal dříve. V případech pakvanéh plnění jak jsu mzdy, nájmy, služby, výdaje za energie, vdu, plyn, tepl není pr datum vzniku takvéh výdaje relevantní datum uzavření smluvy. Výše uvedené druhy výdajů mhu být nárkvány puze za dbu realizace prjektu Prvnání skutečnéh a plánvanéh data uknčení prjektu je rzhdné pr stanvení, zda již byl naplněn účel prjektu a je mžné prplatit knečnu ku dtace na prjekt. Příjemce dtace je pvinen uknčit prjekt nejpzději v den plánvanéh uknčení prjektu dle harmngramu v Rzhdnutí pskytnutí dtace. K plánvanému datu uknčení prjektu je příjemce dtace pvinen splnit indikátry pvinné k naplnění, pkud výzva či zvláštní Rzhdnutí nestanví jinak a zajistit, aby tt splnění mhl být ze strany pskytvatele (neb jím pvěřené agentury) zkntrlván, ppř. vyhdncen, pkud daný prgram nestanví dlišný pstup. Skutečné datum uknčení prjektu určí žadatel v žádsti platbu s přihlédnutím k charakteru knkrétníh prjektu. Za skutečné uknčení prjektu se pvažuje: datum vydání klaudačníh suhlasu, datum vydání Rzhdnutí uvedení d zkušebníh prvzu (tím není dtčena pvinnst příjemce dtace dlžit pskytvateli klaudační suhlas, tent musí být dlžen nejpzději d 18 měsíců d skutečnéh uknčení prjektu), datum uvedení majetku d stavu způsbiléh k užívání dle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, dle prváděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb., č. 504/2002 Sb., datum úhrady pslední dlužné ky ddavatelům (zahrnuté d způsbilých výdajů), datum uskutečnění psledníh zdanitelnéh plnění v rámci plánvanéh uknčení prjektu, datum skutečnéh splnění cílvé hdnty indikátru(ů) pvinnéh(ých) k naplnění. 1.5 Umístění - prjekt musí být realizván na území České republiky s výjimku hlavníh města Prahy (tj. pdpra z OP PIK na území Prahy je vylučena). Místem realizace může být v případě pdnikatelských subjektů puze prvzvna/sídl příjemce dtace, která(é) je (p svém dknčení bude) registrvaná(é) na živnstenském úřadě. 2

3 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: Uvedené platí, pkud zvláštní pravidel způsbilých výdajů nestanví jinak. Příjemce dtace může prjekt realizvat na více místech. U mbilních a přensných předmětů (ntebky, dpravní prstředky) je místem realizace ta prvzvna, u níž je daný předmět veden v účetní evidenci (evidenci majetku). Pkud je přizván majetek, který je sdíleně využíván na více místech, z nichž některá nesplňují pdmínku umístění na území ČR neb mim hl. m. Prahu (např. splečné práv k využívání sftwaru), pak je způsbilým výdajem pměrná přizvací ceny tht majetku dpvídající míře využívání v prvzvnách umístěných ve způsbilých reginech (pměr může být stanven buď pdílem na celkvém pčtu prvzven, pdílem pracvníků umístěných ve způsbilých reginech na celkvém pčtu pracvníků příjemce dtace). Pkud jsu místa realizace jednh prjektu v reginech s různu míru pdpry dle reginální mapy intenzity veřejné pdpry, je aplikvána nejnižší ze všech mžných měr na celý prjekt. 1.6 Pr rzlišení na investiční a neinvestiční výdaj nejsu rzhdující limity dle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů v platném znění, tedy Kč (60 000) Kč, ale úvdní účetní zatřídění výdajů d příslušné plžky dle cenění danéh účetní jedntku. V rámci plžek značených jak investiční jsu způsbilé jen výdaje na přízení dluhdbéh hmtnéh a nehmtnéh majetku, pkud výzva nestanví jinak. D přizvací ceny lze zahrnut způsbilé výdaje dle 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění. Rzpčet prjektu služí pr pdrbnější rzpis způsbilých výdajů. S výjimku členění na investiční a neinvestiční výdaje a případů kdy rzpčtvá plžka má přímý braz v účetní snvě (například sftware), není závazný pr následné zaúčtvání způsbilých výdajů. Je mžné akceptvat i případy, kdy žadatel rzpčet agreguje pdle způsbu zaúčtvání (například nepužije rzpčtvu plžku Prjektvá dkumentace a veškeré výdaje zahrne pd rzpčtvu plžku Nvstavby) a t při sučasném splnění pdmínek: agregvané plžky musí mít shdnu míru pdpry, agregvané plžky musí být ve shdné skupině (investiční/neinvestiční výdaje/de minimis), agregvané plžky nesmí být mezeny pevnu ku, agregvané plžky nesmí mít nastaven vnitřní limit. 1.7 Nezpůsbilé výdaje jsu: výdaje vzniklé neb uhrazené (a t i zálhvě) před neb před datem přijatelnsti prjektu (přičemž je rzhdující datum, které nastal pzději), výdaje vzniklé p datu uknčení prjektu neb uhrazené p (přičemž je rzhdující datum, které nastal dříve), výdaj, který nesplňuje účel prjektu, 3

4 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: výdaj, který není řádně vykázán, DPH, pkud lze uplatnit nárk na její dpčet, úrky z úvěrů, splátky úvěrů, výdaje na sudní spry, penále, pkuty, mzdvé náklady zaměstnanců, které nemají přímu suvislst s realizací prjektu/prgramu (za způsbilé nelze pvažvat náklady suvisející s mateřsku/rdičvsku dvlenu, a t ani náhrada platu/mzdy za řádnu dvlenu pskytnutu mezi mateřsku a rdičvsku dvlenu, u státních zaměstnanců ani platvé nárky v dbě zařazení mim službu, aktivace není způsbilým výdajem, pkud Pravidla způsbilsti výdajů zvláštní nestanví jinak, leasing není způsbilým výdajem, pkud Pravidla způsbilsti výdajů zvláštní nestanví jinak, administrace prjektu zpracvání žádsti 1. stupně, 2. stupně, prjektvéh záměru, studie prveditelnsti a žádsti platbu, pkud Pravidla způsbilsti výdajů zvláštní nestanví jinak. 2 Vykazvání způsbilých výdajů 2.1 Příjemce je pvinen řádně vykázat způsbilý výdaj nárkvaný pr daný prjekt příslušným účetním dkladem. Účetní dklady musí být značeny číslem prjektu. Dklad musí splňvat náležitsti účetníh dkladu dle 11 zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví s výjimku data vystavení dkladu a pdpisvých záznamů dpvědných sb. Dklady musí být předkládány v úředním jazyce (češtině). V případě dkladů v cizím jazyce si pskytvatel dtace vyhrazuje práv vyžádat si jejich úřední překlad. 2.2 Účetní dklad musí být prkazatelně uhrazen ddavateli, aby byl mžné zahrnut plžku d způsbilých výdajů. Úhrada může být prvedena v htvsti, bezhtvstním převdem neb zápčtem. Úhradu dlužné ky ddavatelům je mžné prvést i p skutečném uknčení prjektu v případě že datum uskutečnění zdanitelnéh plnění danéh případu nastal nejpzději v den plánvanéh uknčení prjektu. 2.3 Akceptvatelné úhradvé dklady jsu: Způsb úhrady Dklady Náležitsti Htvstní Příjmvý pkladní dklad Paragn Dklad dbírce vystavený Česku pštu neb kurýrní službu Výdajvý pkladní dklad d příjemce (VPD) ptvrzený ddavatelem Identifikace bu smluvních stran (pkud t charakter dkladu nevylučuje) Variabilní symbl/čísl účetníh dkladu (pkud se dklad vztahuje k faktuře, pkud ne, ptm předmět plnění) Částka a měna úhrady Datum úhrady VPD d příjemce musí bsahvat razítk i pdpis 4

5 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: Bezhtvstní Zápčet Pštvní pukázka Výpis z bankvníh účtu (i elektrnická verze). Printscreeny nejsu akceptvatelné. Dhda zápčtu - zápčet písemně ptvrzený druhu stranu ddavatele. V případě, že ddavatel nemá razítk (např. zahraniční ddavatel neb mala firma) je mžné akceptvat dklady prkazující úhradu i bez razítka Identifikace banky Čísl bankvníh účtu, z kteréh je úhrada prvedena (pkud se neshduje s číslem účtu uvedeným v Žádsti platbu, na který má být zaslána dtace, je nutné dlžit identifikaci majitele účtu první stranu výpisu z bankvníh účtu, smluvu bankvním účtu neb ptvrzení majiteli bankvníh účtu Čísl účtu ddavatele (shdné s č. ú. na faktuře) neb jeh úplný název; pkud prvedla úhradu třetí sba, je nutn dlžit, z jakéh právníh titulu, například advkátní úschva při nákupu nemvitsti) Variabilní symbl/čísl účetníh dkladu Částka a měna převdu (v případě úhrady ky v zahraniční měně z bankvníh účtu v jiné měně je ptřeba, aby na VBÚ byla uvedena i uhrazená ka v zahraniční měně neb je na VBÚ uveden kurz, dle kteréh je mžné určit ekvivalent uhrazené ky, v pačném případě je nutné dlžit avíz zahraniční platbě) Den depsání ky z účtu. Identifikace bu smluvních stran Variabilní symbl/čísl účetníh dkladu Částka a měna, která je předmětem zápčtu dle jedntlivých faktur Datum pdpisu druhé smluvní strany Pdpisy a razítka bu smluvních stran. V případě, že ddavatel nemá razítk (např. zahraniční ddavatel neb malá firma) je mžné akceptvat dklady prkazující úhradu i bez razítka. 2.4 Chybějící náležitsti dkladů je třeba dplnit přilžením dalších průkazných dkumentů, které tyt náležitsti budu bsahvat (např. vyúčtvací fakturu k zálhvé faktuře), avízem prvedené úhradě, ptvrzením d ddavatele, jehž vzr je k dispzici na ptvrzením d banky). 2.5 Variabilní symbl/čísl účetníh dkladu se shduje s variabilním symblem/číslem účetníh dkladu na dkladu úhradě. Variabilní symbl účetníh dkladu se shduje s variabilním symblem uvedeným v ŽPl (s výjimku případů, kdy je VS na dkladech d stejnéh ddavatele shdný a dklad je hrazen pd číslem účetníh dkladu, zde je v ŽPl zapsán čísl dkladu). Primárně se d ŽPl zapisuje VS dkladu, pakliže jej 5

6 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: dklad nebsahuje, pužije se jak VS č. faktury. V případě, že není na dkladu uveden ani č. faktury, pužije se jak VS datum DUZP faktury ve frmátu: dd.mm.rrrr, případně IČ příjemce platby. 2.6 V případě faktury s uvedením úhrady htvě je pžadván dlžení úhrady (např. příjmvým pkladním dkladem, výdajvým pkladním dkladem ptvrzeným ddavatelem, ptvrzením d ddavatele neb razítkem zaplacen ). Tt se nevztahuje na případy, kdy je zcela evidentní, že dklad je vystaven prti slžení htvsti, např. paragn, faktura z velkéh bchdníh řetězce atp. Úhradu není třeba dkládat v případě, kdy je z účetníh dkladu zřejmé, že již byl uhrazen. 2.7 V případě platby přes platební bránu (např. PayU, PaySec, PayPal) je nutné dlžení výpisu z bankvníh účtu. Pkud bankvní výpis nebude bsahvat veškeré pžadvané údaje, je nutné dlžení výpisu z účtu na platební bráně, příp. dlžení dalších pdpůrných dkumentů (např. ptvrzení d ddavatele). 2.8 V případě úhrady dkladu, kterým žadatel dkládá výši a existenci způsbiléh výdaje pmcí platební karty, je tut úhradu mžné uznat: výše účetníh dkladu nižší neb rvna ,- Kč včetně DPH kpie účtenky (tj. stvrzenka úhradě kartu), daňvý dklad (identifikační znaky: 1/ datum; 2/ ka; 3/ddavatel), bankvní výpis (identifikační znaky: 1/ kncvé čísl platební karty; 2/ ka; 3/ ddavatel; v případě, že bankvní výpis nebsahuje všechny tři identifikační znaky, je nutné dlžit platbu ptvrzením d ddavatele výše účetníh dkladu vyšší než ,- Kč včetně DPH kpie účtenky (tj. stvrzenka úhradě kartu), daňvý dklad (identifikační znaky: 1/ datum; 2/ ka; 3/ ddavatel), bankvní výpis (identifikační znaky: 1/ kncvé čísl platební karty; 2/ ka; 3/ ddavatel); u účetních dkladů nad ,- Kč včetně DPH je třeba dlžit navíc ptvrzení d ddavatele (při platbě kartu není uváděn variabilní symbl dkladu, z tht důvdu je vyžadván ptvrzení d ddavatele jak pdpůrný dklad) k dlžení vazby na variabilní symbl platba kartu na internetu daňvý dklad (identifikační znaky: 1/ datum; 2/ ka; 3/ddavatel) bankvní výpis (identifikační znaky: 1/ ka; 2/ ddavatel) Na bankvních výpisech musí být i statní náležitsti: den depsání ky z účtu, čísl majitele účtu a identifikace banky. POSTUP U PROJEKTŮ TP OP PIK V rámci administrace interních prjektů TP není datum transakce uvedené na daňvém dkladu relevantní, ale je pdstatný datum depsání ky na bankvním výpisu. 6

7 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: V rámci administrace interních prjektů TP platby se statutem "nákup u bchdníka" na výpise jednznačně nestanvují fyzicku platbu kartu v místě bchdníka přes platební terminál, ale jedná se i nákupy přes internet (není vyžadván dlžení stvrzenky z platebníh terminálu). V rámci administrace interních prjektů TP je stanvena výjimka u platby kartu na internetu za letenky. Náklady za přízení letenek, kdy není mžné získat d letecké splečnsti daňvý dklad, ale puze elektrnicku letenku, jsu uznatelné i na základě rezervačníh frmuláře letenky, vystavené elektrnické letenky a palubních lístků. V rámci administrace interních prjektů TP při hrmadné úhradě platební kartu přes internet není vyžadván sulad ky na výpise z bankvníh účtu s ku na daňvém dkladu, avšak jen v případě, kdy sučet ek na daňvých dkladech dpvídá suhrnné ce na výpise z bankvníh účtu a z dlžených dkladů je výdaj prkazatelný. V rámci administrace interních prjektů TP není u plateb striktně vyžadván přesný sulad názvu ddavatele na daňvém dkladu a na výpise z bankvníh účtu, kdy z dlžených dkladů je výdaj prkazatelný. U zahraničních plateb v rámci administrace interních prjektů TP je přijatelné, aby chybějící variabilní symbl na výpise z bankvníh účtu byl nahrazen jiným jednznačným identifikátrem. Např. jmén cestujícíh u platby za letenku neb předmět plnění. Avšak jen v případě, že jednznačný identifikátr je uveden jak na výpise z účtu, tak i na daňvém dkladu a výdaj je tak prkazatelný. 2.9 V prjektech TP a SA je přípustné pr žadatele (realizátry) dlžit čestné prhlášení se seznamem pužívaných platebních karet. Tt čestné prhlášení nahrazuje pvinnst dlžení vazby na variabilní symbly. V případě platby více faktur najednu jednu úhradu je nutné dlžení variabilních symblů všech faktur (např. avízem prvedené platbě) a zárveň dlžení všech faktur z úhrady suvisejících s prjektem, aby byl mžné zkntrlvat, že byly všechny řádně uhrazeny. V pačném případě je nutné dlžit ptvrzení d ddavatele Bude způsbilá puze ta výdajů, která bude mít dlženu úhradu (pkud bude faktura bsahvat i nezpůsbilé výdaje, není ptřeba dkládat úhradu celé faktury). Při dlžení úhrady i faktury, bude uznána jak způsbilá puze dlžená výdajů. K zálhvé faktuře je třeba vždy dlžit fakturu vyúčtvací. Pkud je datum uskutečnění zdanitelnéh plnění na vyúčtvací faktuře p datu uknčení prjektu, je příjemce pvinen prkázat, že předmět plnění reálně nastal nejpzději v den uknčení prjektu V případech uhrazení jen i faktury z důvdu reklamace se zapčítává d způsbilých výdajů uhrazená ka a pr účely autrizace není pžadván dlžení 7

8 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: uhrazení celé faktury. Sučasně je třeba dlžit vypřádání zmíněné reklamace (tj. reklamační řízení je uknčené a jeh výsledek je transparentně dlžen) V případě zádržnéh je přípustné uhradit fakturu bez zádržnéh. Tt je mžné puze tehdy, když se zádržným je jednznačně pčítán tj. na faktuře je v klnce k úhradě uvedena výše bez zádržnéh neb jeh existence a výše jednznačně plyne ze smluvy díl (pak jeh vyčíslení na faktuře není nutné). Způsbilým výdajem je celá uhrazená ka bez DPH (v případě neplátce včetně DPH) V případě přízení majetku neb služeb v cizí měně (fakturace v cizí měně) je způsbilým výdajem skutečně uhrazená ka příjemcem za dané plnění v Kč v den úhrady, nikliv účetní hdnta tht plnění ceněná v účetnictví příjemce dle platné účetní legislativy. Když je úhrada realizvána z účtu příjemce vedenéh v české měně, je způsbilým výdajem ka v Kč ke dni úhrady. Neb pkud je úhrada realizvána z účtu v cizí měně příjemce, je způsbilým výdajem ka v Kč, která je vypčtena z ky uhrazené v cizí měně přepčtené na Kč kurzem devizvéh trhu vyhlášeným Česku nárdní banku (ČNB) ke dni úhrady K Žádsti platbu není nutné dkládat účetní dklady a úhradvé dklady a t d výše ,- Kč včetně DPH za jeden účetní dklad. Dklady je nutné připjit v případě, kdy jsu způsbilé výdaje nižší než stanvený limit (např. faktura je vystavena na ,- Kč, ale způsbilé výdaje tvří puze 5.000,- Kč). Tt ustanvení se netýká dkladů ke mzdvým nákladům, které je třeba dlžit vždy, u pakvaných plnění (např. nájemnéh) je ptřeba dlžit smluvu neb bdbný dklad. Pkud je hdnta celéh plnění u neskladvatelných ddávek a jiných ddávek a služeb nad ,- Kč, je třeba dlžit vyúčtvací fakturu, a t i v případě, pkud bude vyúčtvací faktura d ,- Kč včetně DPH U neskladvatelných ddávek je mžné v rámci jedné žádsti platbu uznat i zálhvé faktury, aniž by byla přilžena faktura vyúčtvací. Vyúčtvací fakturu je nutné dlžit nejpzději v pslední etapě prjektu Cestvní a mzdvé náklady je třeba uvádět d dpručených (předepsaných) tabulek, které jsu k dispzici na a U tabulek ve frmátu.xls je nutný pdpis statutárníh zástupce (elektrnický neb písemný) U režijních nákladů je mžné pužít zjedndušené vykazvání výdajů paušální sazbu až d výše 15 % způsbilých přímých nákladů na zaměstnance 2.18 Pskytvatel dtace/zs si vyhrazuje práv vyžádat si v případě pchybnstí další pdklady d příjemce dtace. 8

9 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: Druh Vymezení způsbiléh výdaje Účetní a jiné dklady Úhrada Pzemek Kupní cena pzemku max. d výše stanvení psudkem sudníh znalce. Tat výdajvá plžka nesmí přesáhnut 10 % z celkvých skutečných Kupní smluva Výpis z katastru nemvitstí becně způsbilých výdajů. Způsbilý je výdaj d výše stanvené znaleckým psudkem. Psudek sudníh znalce k ceně Stavební práce Přizvací cena staveb, nvé výstavby. Stavební pvlení Stavební deník Klaudační suhlas (lze dlžit i pzději na základě ddatku) Faktura Smluva díl Předávací prtkl stavby becně Dluhdbý hmtný mvitý a nehmtný majetek Mzdy a pjistné Služby Neskladvatelné ddávky Přizvací cena majetku. Osbní náklady pracvníků, kteří se přím pdílejí na realizaci prjektu a jen za dbu, kdy pracují na prjektu; z tht phledu (dle výkladu Nárdníh rgánu pr krdinaci) je důležitá přímá suvislst s realizací prjektu/prgramu, způsbilým výdajem tak nejsu např. náklady suvisející s mateřsku/rdičvsku dvlenu (a t ani náhrada platu/mzdy za řádnu dvlenu pskytnutu mezi mateřsku a rdičvsku dvlenu), u státních zaměstnanců ani platvé nárky v dbě zařazení mim službu apd. Náklady na služby nezbytné pr realizaci prjektu p dbu realizace prjektu. Energie, vda, plyn, tepl sptřebvané v místě realizace nezbytné pr realizaci prjektu. Inventární karta majetku Ddací list Faktura Předávací prtkl Inventární karta majetku Mzdvá tabulka s prhlášením úhradě - z hlediska pžadavků na publicitu bude suí Pdpis prhlášení zaměstnance, ptvrzující seznámení s kfinancváním mzdy z prstředků OP PIK. Smluva/bjednávka Faktura Smluva/bjednávka Faktura becně nedkládá se becně becně 9

10 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: Nájemné Materiál Cestvné Nájemné v místě realizace p dbu realizace prjektu. Materiál nezbytný pr realizaci prjektu. Náklady pracvníků na tuzemské a zahraniční pracvní cesty, jež suvisí s prjektem. Smluva/bjednávka Faktura Smluva/bjednávka Faktura Tabulka Rzpisu cestvních nákladů včetně prhlášení příjemce dtace z hlediska pžadavků na publicitu bude suí Pdpis prhlášení zaměstnance. becně becně dkládá se na vyžádání 10

11 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: 3 Publicita 3.1 Mezi pvinné nástrje publicity patří internetvá stránka žadatele/příjemce, pkud takvá stránka existuje. Dalšími pvinnými nástrji jsu v závislsti na níže uvedených pdmínkách, dčasný billbard, stálá pamětní deska/stálý billbard, plakát. 3.2 Pdmínky pvinných nástrjů: Internetvé stránky, pkud je žadatel/příjemce vlastní, bsahují stručný ppis perace úměrný míře pdpry, včetně jejích cílů a zdůrazní, že je na danu peraci pskytvána finanční pdpra d Unie Dčasný billbard je pužit u prjektů/perací, které splňují bě následující pdmínky: perace spčívá ve financvání infrastruktury neb stavebních prací, celkvá výše pdpry z EFRR neb FS přesahuje eur Stálá pamětní deska/stálý billbard je pužit u prjektů/perací, které splňují bě následující pdmínky: celkvá výše pdpry z EFRR neb FS přesahuje eur, perace spčívá v nákupu hmtnéh předmětu, financvání infrastruktury či stavebních prací. Stálá pamětní deska/stálý billbard se vystaví nejpzději d tří měsíců p dknčení perace v místě snadn viditelném pr veřejnst. Na desce/billbardu musí být uveden název a hlavní cíl perace a lg EU nesucí infrmaci fndu a peračním prgramu Plakát s infrmacemi prjektu v min. veliksti A3 bude pužit u prjektů/perací, které splňují alespň jednu z následujících pdmínek: celkvá výše pdpry z EFRR neb FS nepřesahuje eur, celkvá výše pdpry z EFRR neb FS přesahuje eur a perace nespčívá v nákupu hmtnéh předmětu, financvání infrastruktury či stavebních prací. Plakát žadatel/příjemce umístí p zahájení realizace prjektu na místě snadn viditelném pr veřejnst (v místě realizace prjektu, případně v sídle příjemce), jaku jsu vstupní prstry budvy. Realizuje-li příjemce více prjektů v jednm místě, lze umístit puze jeden plakát. 11

12 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: 3.3 Časvá relevantnst publicity. Publicita je pvinná d kamžiku zahájení prjektu (zahájení prací). Zahájením prací se rzumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, neb první právně vymahatelný závazek bjednat zařízení či jiný závazek, v jehž důsledku se investice stává nezvratnu, pdle th, která událst nastane dříve Plcha pvinné publicity u pvinných nástrjů. Je blast pr umístění Lga EU případně lga řídícíh rgánu. Lg EU se umisťuje v suladu s parametry uvedenými v Manuálu jedntnéh vizuálníh stylu (JVS). Tat plcha musí v suladu s nařízením vždy mít minimálně 25% plchy předmětu Parametry prvků publicity - prvedení znaků, lg, jejich velikstí, rzměrů apd. je uveden v Manuálu JVS ESI fndů v PO Žadatelé/příjemci mhu využít Generátr nástrjů pvinné publicity dstupnéh na Česká verze lga OP PIK má následující pdbu (statní pdby jsu uvedeny ve zmíněném manuálu): 3.7 Umístění lg. Lga se vždy umísťují tak, aby řazením hrizntálně vedle sebe neb vertikálně pd sebe ddržvala následující pravidl pzici: Lg EU je vždy na první pzici zleva v hrizntálním řazení a na nejvyšší pzici ve vertikálním řazení. Pkud je pužit lg ŘO (tj. MPO), je umístěn na druhé pzici. Minimální vzdálenst mezi lgy je vždy větší, než je větší z bu chranných zón umisťvaných lg. Velikst Lga EU musí být shdná neb větší než lg MPO tzn., že lg MPO bez chranné zóny musí být mžné umístit d imaginárníh bdélníku stranách s velikstí shdné s pužitým Lgem EU. 3.8 Příjemce je pvinen uchvávat dklady suvisející s prpagací pr ptřeby kntrly. Dpručujeme prt přizvat záznamy infrmačních a prpagačních patření, např. ftgrafie billbardu, plakátu, screensht webvých stránek apd. 3.9 Pvinnu publicitu je nutné ddržvat i p dbu udržitelnsti prjektu dle pdmínek uvedených v Rzhdnutí Přepčet kurzů. Pr veškeré přepčty EUR na CZK v těcht pravidlech platí, že se přepčítávají kurzem Evrpské kmise platným pr měsíc, ve kterém byl vydán Rzhdnutí pskytnutí dtace 1 Za zahájení prací se nepvažují nákup pzemků a přípravné práce, jak je získání pvlení a zpracvání studií prveditelnsti (viz Nařízení č. 651/2014 článek 2 bd 23). 2 U plakátu, v případě uvedení více názvů perací na jednm plakátu, je mžn plchu úměrně snížit při zachvání čitelnsti. 12

13 způsbilsti a publicity becná Čísl Platnst d: ( ). Pkud je publicita realizvána ještě před vydáním Rzhdnutí, pak se vychází z pžadvané ky dtace a pužije se kurz Evrpské kmise platný pr měsíc, ve kterém je patření publicity realizván. Přílhy: Přílha č. 1 Ptvrzení d ddavatele zaplacení Přílha č. 2 Předepsané tabulky pr mzdvé náklady a cestvné (včetně prhlášení) 13