Jakost vody. Zpracovalo Ekologické centrum Most

Transkript

1 Jakost vody Zpracovalo Ekologické centrum Most ˇ na základeˇ dat pro Krušnohorí ˇ státní podnik od Povodí Ohre, 2-212

2 Obsah 1 Úvod Voda a její ochrana Ochrana vod v ČR Správa vodních toků v ČR Plány oblastí povodí ČR Povodí Ohře, státní podnik Monitoring povrchových vod Síť sledování povrchových vod Ukazatele jakosti vody Hodnocení jakosti vody Vodstvo na Mostecku Řeka Bílina Kvalita vody na vybraných profilech vodních toků Kvality vody na vybraných profilech řeky Bíliny Sledované profily na řece Bílině Profil 131 Bílina nad Mostem Profil 13 Bílina Chanov Rozšíření sledovaných profilů Sledované ukazatele jakosti vody na řece Bílině Vyhodnocení vývoje kvality vody na profilech řeky Bíliny Teplota vody Teplota vzduchu Rozpuštěný kyslík Biochemická spotřeba pětidenní BSK Chemická spotřeba kyslíku CHSK Cr CHSK Mn ph Konduktivita Rozpuštěné látky

3 6.9 Nerozpuštěné látky Železo Mangan Amoniakální dusík Dusitanový dusík Dusičnanový dusík Celkový fosfor Chloridy Sírany Vápník Hořčík Fosforečnany Sodík Draslík Hydrogenuhličitany Fekální koliformní bakterie Koliformní bakterie Vyhodnocení Závěr Zkratky Zdroje Seznam grafů, obrázků a tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam tabulek

4 1 Úvod Principem všech věcí je voda, z vody je vše a vše se do vody vrací. Thálét z Milétu Voda, neživá látka umožňující neobyčejný život na naší planetě. Voda, která denně proudí v údolích i korytech, dokazuje plynutí času a energie. Voda zde funguje jako prostředí, v němž vzniká život. Je zdrojem života také i pro ostatní organismy, které bezprostředně ve vodě nežijí, například lidé, stromy nebo květiny. Čím je prostředí přirozenější a méně zasažené člověkem, tím více má možnost zachovávat přirozené funkce ekosystému, svou samostatnost a potenciál biodiverzity. Mezi nejvýznamnější hodnoty vodních toků jako je přirozenost toku nebo prostředí biodiverzity se řadí i kvalita vody, která je bezpochyby také nositelem života. Kvalita vody je ovlivňována přirozenými procesy (eroze, odpad listí) a antropogenními procesy (vypouštění odpadních vod, kontaminace, havárie). Voda a monitoring její jakosti patří mezi legislativní rámec ochrany vody nejen na úrovni evropské, ale i mezinárodní. Kvalita vody a její monitoring má v České republice dlouholetou tradici. Umožňuje dlouhodobé zjišťování vývoje úrovně znečištění ve vodních tocích, ale také stanovení nápravných nebo dokonce revitalizačních opatření vedoucí ke snížení znečištění vodních toků. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) bylo založeno v roce 2 na základě Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí (Listiny). Podporu svým podpisem vyjádřilo také Povodí Ohře, státní podnik. Od roku 2 tak ECM získává data o kvalitě vody na vybraných profilech řeky Bíliny. Mimo dat jakosti vody z vybraných profilů řeky Bíliny jsou sledovány také průtoky a srážky. V roce 213 byla rozšířena spolupráce ECM s Povodí Ohře, státní podnik. Spolupráce spočívá v aktualizaci a rozšíření profilů vodních toků, srážek a průtoků. ECM získalo výjimečnou možnost sledovat ukazatele jakosti vody na vybraných profilech řeky Bíliny, které postupuje veřejnosti na webových stránkách a přispívá tak ke zvýšenému přehledu veřejnosti o vývoji kvality vody. ECM vzhledem k zájmu občanů o kvalitu vody rozšířilo monitoring ukazatelů o další profily vodních toků jako je Bílý potok, Srpina, Loupnice nebo Ohře. 4

5 2 Voda a její ochrana Voda patří mezi základní složky životního prostředí, které je nutné chránit. Jedním z nejvýznamnějších dokumentů v oblasti ochrany vodních zdrojů je tzv. Evropská vodní charta. Charta byla vyhlášena Evropskou radou (Council of Europe) dne 6. května 1968 ve Štrasburku. Její obsah vychází z Deklarace EHK o politice v oblasti ochrany vod před znečištěním a mezinárodních norem pro pitnou vodu Světové zdravotnické organizace WHO. Evropská vodní charta se skládá ze základních 12 tematických bodů vztahujících se k vodě, které jsou uvedeny níže. Čtvrtý bod se týká právě zachování optimální jakosti vody. I. Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina. Voda se dostává na Zemi z atmosféry ve formě srážek. Přes ledovce, potoky, řeky a jezera odtéká do moří. Při koloběhu se zadrží část v půdě a v rostlinách. Vypařováním se vrací do atmosféry. Voda je pro lidi, zvířata a rostliny životně důležitá, lidské tělo obsahuje 2/3 vody, rostliny 9/1. Člověk potřebuje vodu jako potravinu, v domácnosti, v hospodářství jako zdroj energie i jako dopravní prostředek. Dále slouží voda k zotavení, což moderní život stále více a více vyžaduje. II. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné tyto udržovat, chránit a podle možnosti rozhojňovat. Stoupající potřeba vody pro obyvatelstvo, zemědělství a průmysl způsobuje stále větší poptávku. Bude stále těžší uspokojovat tuto potřebu a zároveň zvyšovat životní úroveň, dokud každý jednotlivec nebude zacházet s vodou šetrně jako s drahocenným zbožím. III. Znečišťování vody způsobuje škody člověku a ostatním živým organismům závislým na vodě. Voda je životním prostředím četných organismů, které přispívají k udržení čistoty vody. Jestliže jsou vody přespříliš znečištěny, je životní společenstvo tak rozrušeno, že jsou poškozeny možnosti samočištění. Povrchové i podzemní vody musí být chráněny před znečištěním. Každé snížení množství a jakosti tekoucí i stojaté vody přináší nebezpečí škodlivých následků pro lidi i ostatní živočichy. 5

6 IV. Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského zdraví. Požadavky na vlastnosti vody mohou být rozličné, podle druhu použití (voda pitná, pro domácnost, zemědělství, průmysl, rybářství, rekreaci). Proto je nutná péče k udržení vod v jejich přírodním stavu, neboť všechen život ve své nekonečné rozmanitosti je závislý na dobrém stavu vody. V. Po vrácení použité vody do zdroje nesmí tato zabránit dalšímu jeho použití pro veřejné i soukromé účely. Znečištění je obecně taková změna jakosti vody způsobená člověkem, která nepříznivě ovlivňuje další využití vody pro průmysl a zemědělství, rybářství, rekreaci i životní přírodní podmínky. Odstraňování odpadků nebo odpadních vod, které způsobují fyzikální, chemické nebo biologické znečištění vody, nesmí být zdravotnickou veřejností dovoleno a musí být udržena schopnost samo čištění toků. Velký význam zde mají sociální a hospodářská hlediska. VI. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les. Je nutné udržet rostlinstvo a zvláště les na potřebných plochách, a kde chybí, vysazovat je co možno nejrychleji. Lesy hrají velkou roli ve vyrovnání odtoků. Stejně cenné jsou lesy pro hospodářství a rekreaci. VII. Vodní zdroje musí být zachovány. Využitelné množství sladké vody je méně než 1 % celkového množství vody na Zemi. Mimoto je voda velmi nerovnoměrně rozdělena. Je nezbytné znát zásoby podzemní a povrchové vody ve vztahu ke koloběhu, jakosti a využití. VIII. Příslušné orgány musí plánovat účelné hospodaření s vodními zdroji. Voda je cenná. Správné hospodaření s vodou vyžaduje důkladné plánování, které musí přihlížet i k potřebě ve vzdálené budoucnosti. To vyžaduje konstruktivní, vodohospodářskou politiku, která musí řídit přísun vody, dbát o udržení jakosti a potřebného množství a o vypouštění odpadních vod. Dále sledovat vývoj nových metod pro využití vody, její opakované použití a čištění odpadních vod. IX. Ochrana vody vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu, výchovu odborníků a informování veřejnosti. 6

7 K výzkumu vod a především použitých vod je třeba všemi způsoby napomáhat. Informační prostředky by měly být rozšířeny k ulehčení mezinárodního sdělování výsledků. Mimoto je nutné další školení kvalifikovaných sil v technickém i biologickém směru. X. Voda je společným majetkem, jehož hodnota musí být všemi uznávána. Povinností každého je užívat vodu účelně a ekonomicky. Každý člověk potřebuje a konzumuje vodu a musí proto brát ohled na ostatní uživatele. Kdo s vodou bezmyšlenkovitě mrhá, zneužívá darů přírody a jedná proti společnosti. XI. Hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí a ne v rámci politických a správních hranic. Voda, která padá na zem, shromažďuje se v toky podle sklonu území. Řeku, která je zásobována svými vedlejšími přítoky, je možno srovnat se silně rozvětveným stromem. Uvnitř tohoto povodí jsou v těsné souvislosti všechna využití podzemních a povrchových vod. Při všech vodo hospodářských cílech je třeba s touto skutečností počítat. XII. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci. Mezinárodní problémy, které souvisejí s využíváním vody, musí být v zájmu udržení množství a jakosti řešeny společně se sousedními státy. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci [1]. 2.1 Ochrana vod v ČR V ČR je ochrana vod prováděna na základě českého práva i práva EU. V roce 2 byla přijata tzv. rámcová směrnice pro vodní politiku (2/6/ES z 23. října 2), která představuje základní právní předpis Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států. Směrnice se zabývá komplexní ochranou kvality i kvantity vod, prevencí zhoršování a dosažení tzv. dobrého stavu vod nejen pro zajištění trvale udržitelného užívání vod, ale také zmírňování následků povodní a sucha. Další významným dokumentem zejména pro plošné znečištění je směrnice Rady 91/676/EHS (ze dne 19. prosince 1991) o ochraně vod před znečišťováním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. nitrátová směrnice). Konkrétní cíle a programy opatření ke zlepšování jakosti vod jsou stanoveny v Plánech povodí. Ochrana vodních zdrojů a začlenění rámcové směrnice je v ČR řešena zákonem č. 254/21 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 7

8 Z hlediska ochrany vody se stala dalším významným dokumentem směrnice Evropského parlamentu a Rady 28/15/ES (ze dne 16. prosince 28) o normách environmentální kvality (NEK) v oblasti vodní politiky, jejichž dosažení je nutné splnit do roku 215. Ukazatele vyjadřující jakost vody, NEK a požadavky na užívání stanovuje nařízení vlády č. 23/211 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/23 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/27 Sb. [2]. O stavu vodního hospodářství v České republice předkládá Ministerstvo životního prostřední (MŽP) společně s Ministerstvem zemědělství (MZe) každý rok vládě zprávu, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství povrchových a podzemních vod. Poslední zpráva je z roku 211, tzv. modrá zpráva je k dispozici zde. 2.2 Správa vodních toků v ČR Správa vodních toků je zajišťována Státními podniky Povodí, které byly zřízeny zákonem č. 35/2 Sb., o povodích. Správa povodí je zahrnuta pod Ministerstvo zemědělství. Hlavním předmětem činnosti Povodí je správa vodohospodářsky významných vodních toků, provoz a údržba vodohospodářských děl ve vlastnictví státu. Kromě hlavní činnosti zajišťují podniky vlastní podnikání a podmínky hospodaření. Řadí se sem například výroba elektřiny, vnitrozemská doprava, ubytování, lesnictví a myslivost, zásobování vodou, nadlepšování průtoků, povodňová ochrana, rekreace, vodní sporty, rybářství. Na území ČR je správa vodních toků prováděna prostřednictvím 5 státních podniků Povodí (viz obrázek 1). Správa vodních toků je rozčleněna na: Povodí Labe, státní podnik - se sídlem v Hradci Králové, Povodí Vltavy, státní podnik - se sídlem v Praze, Povodí Ohře, státní podnik - se sídlem v Chomutově, Povodí Moravy, státní podnik - se sídlem v Brně, Povodí Odry, státní podnik - se sídlem v Ostravě. Lesy České republiky, s. p. 8

9 Obrázek 1: Území ČR je z hlediska správy vodních toků rozděleno do pěti státních podniků Povodí Zdroj: Plány oblastí povodí ČR Cílené plánování v oblasti vodních zdrojů představuje soustavnou koncepční činnost, kterou zajišťuje stát. Jsou zpracovávány tzv. Plány hlavních povodí České republiky a Plány oblastí povodí, které obsahují programy opatření. Podle zákona č. 254/21 Sb., o vodách a vyhlášky č. 142/25 Sb., o plánování v oblasti vod, musí být zpřístupněn Časový plán a program prací pro zpracování jednotlivých plánů oblasti povodí k připomínkám. Na webu ministerstva ŽP jsou uvedeny odkazy na jednotlivé Plány oblasti povodí, kterých je v České republice celkem osm (viz obrázek 2): Plán oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Berounky, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy, Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, Plán oblasti povodí Moravy, Plán oblasti povodí Dyje, Plán oblasti povodí Odry. 9

10 Obrázek 2: Území ČR je rozčleněno do osmi dílčích povodí Zdroj: Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, jehož pořizovatelem je Povodí Ohře, státní podnik ve spolupráci s Krajským úřadem Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Středočeského, Plzeňského kraje a ústředními vodoprávními úřady je k dispozici na webových stránkách Povodí Ohře, státní podnik zde [3]. 2.4 Povodí Ohře, státní podnik Státní podnik Povodí Ohře vznikl k na základě zákona č. 35/2 Sb., o povodích. Je zapsán v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Ústí nad Labem v oddílu A, vložce č Historie podniku Povodí Ohře však sahá už do roku 1966, kdy byl založen. Povodí Ohře, státní podnik je státní podnik se sídlem v Chomutově, spravuje majetek na území o rozloze více než 1 tis. km 2, které zasahuje do správních obvodů 5 krajů a 29 obcí s rozšířenou působností. Hlavní činností je správa významných vodních toků a další činnosti, které umožňují zajišťovat hodnocení stavu povrchových a podzemních vod. 1

11 Územní působnost pokrývá oblast povodí Ohře, dále povodí ostatních přítoků Labe od jeho soutoku s Vltavou a povodí Mandavy. Podnik je rozdělen na tři závody v Karlových Varech, Chomutově a Terezíně. Základní údaje o povodí jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1: Základní údaje o Povodí Ohře, státní podnik Měrná veličina Měrná jednotka Skutečnost Délka vodních toků celkem km 6 82,9 Délka vodních toků dle Vyhlášky č. 178/212 Sb. a určených dle 48 odst. 2 Vodního zákona km 4 54,5 z toho - délka upravených toků km 1 488,3 Délka vodních toků dle 48 odst. 4 Vodního zákona km 2 316,5 Délka ochranných hrází km 4,6 Délka umělých kanálů a přivaděčů km 182,8 Počet čerpacích a přečerpacích stanic počet 7 Počet jezů celkem počet 42 Počet velkých vodních nádrží počet 22 Celkový objem nádrží tis.m Počet ostatních vodních nádrží počet 57 Plocha stanovených záplavových území při Q1 km 2 267,6 Počet vlastních MVE počet 21 Zdroj: Povodí Ohře, státní podnik Obrázek 3: Rozčlenění území, které spravuje Povodí Ohře, státní podnik Údaje platné k Zdroj: Výroční zpráva Povodí Ohře, státní podnik

12 Povodí Ohře, státní podnik zajišťuje ochranu a kontrolu jakosti povrchových a podzemních vod, a to v souladu s platnou legislativou, ale také s Plánem hlavních povodí a s platným Plánem oblasti povodí Ohře a dolního Labe. Oddělení jakosti vod, odborné pracoviště Povodí Ohře, státní podnik zpracovává a poskytuje data o kvalitě povrchových vod nejen pro potřeby podniku Povodí Ohře, ale i pro veřejnou správu, samosprávu a pro jiné subjekty, jako jsou konzultační a projekční kanceláře. Jedním z odběratelů dat o kvalitě vody je také Ekologické centrum Most pro Krušnohoří. Celkové náklady státního podniku Povodí Ohře na monitoring povrchových vod za rok 212 činily Kč, v roce 211 to bylo 24,789 mil. Kč. Celý monitoring byl hrazen pouze z vlastních zdrojů státního podniku. V roce 212 se prováděl pravidelný monitoring na 251 profilech tekoucích vod a na 33 profilech tekoucích vod převzatých od ZVHS (Zemědělská vodohospodářská správa byla zrušena ke dni ). Na stojatých vodách se prováděl monitoring na 17 vodních nádržích, monitorovalo se zde celkem 82 profilů. V roce 212 bylo ve vodohospodářských laboratořích zpracováno cca 71 vzorků. Povodí Ohře, státní podnik také zajišťuje spolu s dalšími složkami (např. HZS ČR) odstraňování následků havárií ohrožujících kvalitu podzemních a povrchových vod. Speciální služby poskytuje v případě vážných problémů společnost DEKONTA. Mezi časté příčiny havárií patří technické poruchy zařízení, špatný technický stav zařízení a dopravních prostředků, dopravní nehody a selhání lidského faktoru [4]. Vývoj počtu havárií je uveden v grafu 1. 4 havárie z toho ropných Graf 1: Vývoj počtu havárií na území v působnosti Povodí Ohře, státní podnik v letech Zdroj: Výroční zpráva Povodí Ohře, státní podnik 211 a

13 3 Monitoring povrchových vod Monitorování vývoje hydrosféry má na území České republiky dlouhou tradici, zejména počátky kvantitativního sledování povrchových vod (vodní stavy a průtoky) se datují od 19. století. Vzhledem k postupnému rozvoji a budování veřejných vodovodů začaly být sledovány také podzemní vody. Jakost vody byla soustavně monitorována od 6. let 2. století, kdy znečištění povrchových vod bylo již natolik vysoké, že byla ohrožena funkce vody jako složky životního prostředí. Monitorování hydrosféry zahrnuje: množství a jakost povrchových vod, množství a jakost podzemních vod, množství jakost srážek, výparu, evapotranspirace a jiných faktorů ovlivněná přirozeného původu, umělé akumulace vody, odběru a převodů vody, vypouštění odpadních vod a jiných faktorů umělého ovlivnění [5]. 3.1 Síť sledování povrchových vod Sledování jakosti vod se provádí v České republice od roku Monitorovací síť se v průběhu let měnila v závislosti na poznání stavu povrchových vod nejen počtem a umístění profilů (tzv. odběrných míst), ale také rozsahem sledovaných ukazatelů a četnosti sledování. V původním monitorování bylo do sítě zařazeno celkem 15 profilů na významných vodních tocích, na kterých byl prováděn odběr vzorků 4x ročně a postoupen k základnímu chemickému rozboru. V současné době je monitorováno 12x až 24 ročně přes 25 profilů a zahrnuje komplexní rozbor všech ukazatelů chemické, biologické a mikrobiologické ukazatele, těžké kovy a specifické organické látky. Český hydrometeorologický ústav jako správce státní sítě sledování jakosti vody v tocích spravuje i další profily, u kterých je prováděn od roku 1966 rozbor radiochemických ukazatelů. Mimo celorepublikové sítě sledování provádějí monitoring pro potřeby správy vodohospodářských vodních toků také státní podniky Povodí (například Povodí Ohře, státní podnik) a v rámci výzkumné činnosti také Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV TGM, v.v.i.) [5]. 13

14 3.2 Ukazatele jakosti vody Odebírání vzorků v rámci monitorovaní povrchové a podzemní vody nespočívá pouze v odběru vody, pro komplexní analýzu jsou monitorovány i další složky říčních složek ekosystémů. Jedná se o analýzu plavenin, sedimentu nebo biologických složek. Při odběru vody z vodních toků je odebírán tzv. reprezentativní vzorek a to v proudnici ve vhodném místě pro zajištění homogenity cca 5 cm pod hladinou cca 3 cm ode dna do odběrné nádoby. Pro základní fyzikálně-chemický rozbor jsou vzorky přepravovány a skladovány například v polyethylenových, polypropylenových, polykarbonátových nebo skleněných vzorkovnicích v chladicí brašně. Vzorky jsou konzervovány dle metodik vždy podle předepsaných norem, odebírány a analyzovány jsou cca 12x ročně. Některé parametry jsou měřeny přímo na místě [5]. 3.3 Hodnocení jakosti vody Kvalita povrchových vod je hodnocena na základě normy ČSN Klasifikace jakosti povrchových vod, která pro obecnou informaci vyjadřuje kvalitu vody pomocí tříd jakosti vody. Norma je přizpůsobena současným potřebám a přibližuje se klasifikaci a kontrole povrchových vod v EU. Základní ukazatele jakosti vody jsou zařazeny do skupin podle charakteru, jedná se o: Obecné, fyzikální a chemické ukazatel (teplota vody, vodivost, BSK5, chloridy), Specifické organické látky (např. chlorbenzen, chlororofom, PCB), Kov a metaloidy (např. chrom, rtuť, mangan, železo, kadmium), Mikrobiologické a biologické ukazatele (např. saprobní index makrozoobentosu, eneterokoky), Radiologické ukazatele (např. celková objemová aktivita α, uran, tritium atd.) [5]. Na základě vyhodnocení jakosti vody, jsou sestavovány mapy jakosti vody podle souhrnného hodnocení základních ukazatelů sledovaných dle ČSN kontinuálně již od období Na obrázku 4 je uvedeno porovnání kvality vody na území ČR v rámci dvouletí z období a Je patrné, že kvalita vody se v průběhu téměř 2 let významně zlepšila na většině vodních toků v ČR. Většina hodnocených úseků je klasifikována I. až III. třídou kvality. Stále se však vyskytuje několik úseků vodních toků, které jsou zařazeny do V. třídy. 14

15 Obrázek 4: Porovnání jakosti vody v tocích mezi dvouletími a , ČR Legenda: Poznámka: Základní klasifikace je souhrnem hodnocení těchto ukazatelů: BSK 5, CHSK Cr, N-NH 4+, N-NO 3-, Pcelk. a saprobní index makrozoobentosu. Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i., dostupné na 15

16 Zásadním právním předpisem, který navazuje na již uvedené předpisy včetně zákona o vodách a evropských směrnic, je nařízení vlády č. 61/23 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/27 Sb. a nařízení vlády č. 23/211 Sb. Jsou zde uvedeny požadavky na ochranu vod a povolování vypouštění odpadních a přípustné znečištění povrchových vod. Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku, normy environmentální kvality a požadavky na užívání vod jsou uvedeny v Příloze č. 3 k nařízení vlády č. 61/23 Sb. (viz tabulka 2). V tabulce 2 jsou uvedeny normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod a požadavky na užívání vod pro vodárenské účely, koupání osob a lososové a kaprové vody, které se vztahují k místu odběru vody pro úpravu na vodu pitnou, místu provozování koupání, respektive k úseku vodního toku stanoveného jako lososová nebo kaprová voda. Tabulka 2: Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/23 Sb. přípustné znečištění povrchový vod Ukazatel Značka, zkratka nebo číslo CAS A) Jednotka Požadavky pro užívání vody (průměrná hodnota) B) C) vodárenské účely ( 31 zákona) D) koupání ( 34 zákona) E) 16 lososové vody ( 35 zákona) F) kaprové vody ( 35 zákona) G) Norma environmentální kvality C) NEK-RP (průměrná hodnota) B)H) NEK-NPH (nejvyšší přípustná hodnota) I) Všeobecné ukazatele J) rozpuštěný kyslík O 2 mg/l >9 biochemická spotřeba kyslíku BSK 5 mg/l 2 3,8 chemická spotřeba kyslíku CHSK Cr mg/l 26 celkový organický uhlík TOC mg/l 8 1 celkový fosfor P celk. mg/l,5 l),5 2 ),15 celkový dusík N celk. mg/l 6 amoniakální dusík N-NH + 4 mg/l,3,16,23 dusitanový dusík N-NO - 2 mg/l,9,14 dusičnanový dusík N-NO - 3 mg/l 5,4 teplota vody t C 29 reakce vody ph ) rozpuštěné látky sušené RL 15 mg/l 75 rozpuštěné látky žíhané RL 55 mg/l 47 nerozpuštěné látky NL 15 mg/l 2 chloridy Cl - mg/l sírany SO 2-4 mg/l 18 2 Prioritní látky K) L) alachlor μg/l,3,7 anthracen* μg/l,1,4 atrazin μg/l,6 2 benzen μg/l 1,5 1 5 brómovaný difenylether 5 ) * μg/l,5 chlorované alkany* C 1-C μg/l,4 1, chlorfenvinfos μg/l,1,3 chlorpyrifos μg/l,3,1 cyklodienové pesticidy * aldrin * μg/l =,1

17 endrin * μg/l dieldrin * μg/l isodrin * μg/l DDT * 6 ) S-DDT μg/l,25 p,p'-ddt * μg/l,1 1,2-dichlorethan μg/l 2 1 dichlormethan μg/l 2 DEHP di(2-ethylhexyl)ftalát μg/l 1, diuron μg/l,2 1,8 endosulfan* 7 ) μg/l,5,1 fluoranthen μg/l,1 1 HCB hexachlorbenzen * μg/l,1, HCBUT hexachlorbutadien* μg/l,1, hexachlorcyklohexan* 8 ) μg/l,2, isoproturon μg/l, naftalen μg/l 2,4 nonylfenol (4- nonylfenol)* μg/l,3 2 oktylfenol (4-(l,l',3,3' μg/l,1 tetramethylbutyl)-fenol) pentachlorbenzen * μg/l,7 PCP pentachlorfenol * μg/l, polycyklické aromatické uhlovodíky*: benzo[a]pyren* μg/l,36,5,1 benzo[b] fluoranthen* μg/l =,3 benzo [k] fluoranthen* μg/l benzo[ghi]perylen* μg/l =,2 indeno[l,2,3-cd]pyren* μg/l simazin μg/l 1 4 PCE tetrachlorethen * (PER) μg/l tetrachlormethan * μg/l 12 1,1,2-trichlorethen TCE (TRI) μg/l 1 (trichlorethylen) * tributylstannan kationt μg/l,2,15 (kationt tributylcínu)* 28-4 trichlorbenzeny * ) μg/l,4 4 trichlormethan (chloroform) TCM 67- μg/l 2,5 * trifluralin μg/l,3 8 kadmium a jeho sloučeniny* -rozpuštěné (v závislosti na třídách tvrdosti vody) 1)11)) nikl a jeho sloučeniny - rozpuštěné 1 ) olovo a jeho sloučeniny - rozpuštěné 1 ) rtuť a její sloučeniny * - rozpuštěné 1 ) Cd-rozp Ni-rozp Pb-rozp Hg-rozp μg/l 17,8 (třída 1),8 (třída 2),9 (třída 3),15 (třída 4),25 (třída 5) μg/l 2 μg/l 7,2,45 (třída 1),45 (třída 2),6 (třída 3),9 (třída 4) 1,5 (třída 5) μg/l,5,7 Znečišťující organické látky 1,2-cis-dichlorethen μg/l 1 2,4-dichlorfenol μg/l 5 3,4-dichloranilin μg/l,2 anilín μg/l 5 adsorbovatelné organicky vázané halogeny AOX μg/l 25 bis(l,3 - dichlor prophyl)ether 8-7 μg/l,1 bis(2,3 - dichlor prophyl)ether 7 μg/l,1 1,3 - dichlor-2-prophyl (2,3- dichlor-l-prophyl) ether μg/l,1

18 bisfenol A μg/l,35 ethylbenzen μg/l 1 fenantren μg/l,3 fluoridy F - mg/l,8 chlorbenzen μg/l 1 isopropylbenzen μg/l,7 kyanidy snadno uvolnitelné CN - mg/l,5 kyanidy celkové CN celk. mg/l,2,3 kyselina EDTA ethylendiamintetraoctová 6--4 μg/l 5 kyselina nitrilotrioctová NTA μg/l 5 nitrobenzen μg/l 3 sulfan H 2S mg/l,5 suma dichlorbenzenů l2) S-DCB μg/l,25 suma polycyklických aromatických uhlovodíků 13) S-PAU μg/l,3,1 suma polychlorovaných bifenylů 14) S-PCB μg/l,7 tenzidy aniontové MBAS mg/l,3 toluen μg/l 5 uhlovodíky C 1-C 4 C 1-C 4 mg/l,1 vinylchlorid μg/l,5 1 Jednotlivé prvky K) antimon Sb μg/l 1 25 arsen As μg/l 5 11 baryum Ba μg/l 18 berylium Be μg/l,5 bor B μg/l 3 cín Sn μg/l 25 hliník AI μg/l 45 1 hořčík Mg mg/l 12 chrom Cr μg/l kadmium Cd μg/l,3 kobalt Co μg/l 3 mangan Mn mg/l,3 měď ^ Cu μg/l 14 molybden Mo μg/l 18 nikl Ni μg/l 2 olovo Pb μg/l 7,2 rtuť Hg μg/l,5 selen Se μg/l 2 stříbro Ag μg/l 3,5 uran U μg/l 9 24 vanad V μg/l 18 vápník Ca mg/l 19 zinek li) Zn μg/l 92 železo Fe mg/l,55 1 Mikrobiologické ukazatele escherichia coli termotolerantní (fekální) koliformní bakterie intestinální (střevní) enterokoky Ukazatele radioaktivity celková objemová aktivita alfa celková objemová aktivita beta celková objemová aktivita beta opravená na 4 K ECOLI FC ENT KTJ/1 ml KTJ/1 ml KTJ/1 ml 1 16) 9 17) 25 17) 18) 2 16) 4 17) 18) 2 16) 33 17) 2 17) 18) c α Bq/l,2 19),2,3 19) c β Bq/l,5 1 19) c β- 4 K Bq/l,5 19),3,5 19) radium Ra Bq/l,1,3 19) tritium 3 H Bq/l 1 19) stroncium 9 9 Sr Bq/l,2 1 cesium Cs Bq/l,1,5 Zdroj: Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/23 Sb. 18

19 4 Vodstvo na Mostecku Okres Most se nachází v Ústeckém kraji a se svojí rozlohou 467 km 2 se řadí společně s okresy Ústí nad Labem a Teplicemi mezi nejmenší okresy v kraji. Většina území Ústeckého kraje spadá do povodí řeky Labe. Řeka Labe je největším vodním tokem na území kraje, který po opuštění hranic teče do Německa, kde se následně vlévá do Severního moře. Mezi nejvýznamnější toky kraje dále spadá řeka Ohře, vlévající se zleva do Labe u Litoměřic a pak Bílina, ústící do Labe v Ústí nad Labem. Území Ústeckého kraje spadá pod správu Povodí Ohře, státní podnik a Povodí Labe, státní podnik. Nejvýznamnější znečišťovatelé kraje jsou průmyslové podniky, čistírny odpadních vod (ČOV) a důlní vody. Mostecko lze z hlediska množství srážek rozčlenit na dvě části, pro první severní (horskou) část je charakteristické větší množství srážek, oblast je také prameništěm mnoha vodních toků. Druhá část se nachází v srážkovém (dešťovém) stínu, typické zejména pro střední a jižní část regionu. Významné změny vodstva na Mostecku byly způsobeny povrchovou těžbou hnědého uhlí. Toky byly regulovány, napřímeny a odkloněny z původního koryta. Příkladem je řeka Bílina, jejíž směr byl změněn na několika místech. Mezi nejvýznamnější vodní toky okresu Most lze zařadit Bílinu, Srpinu a Bílý potok. Nejvodnatějším a nejdelším tokem Mostecka je řeka Bílina, která pramení na Chomutovsku, její celková délka je cca 82 km, z toho na Mostecku 25 km [6,7]. 4.1 Řeka Bílina Řeka Bílina pramení na Chomutovsku v Krušných horách v nadmořské výšce 785 m n. m. na jihovýchodních svazích Slepičí stepi. Název řeky pochází ze staročeského Bielina, v překladu znamenající bílou, čistou vodu [8]. Řeka Bílina byla znečišťována již od druhé poloviny 19. století, kdy v Podkrušnohoří docházelo k význačnému rozvoji průmyslu a těžby uhlí [9]. 19

20 Povodí řeky Bíliny je v severní horské části charakteristické velkými srážkami a velkými specifickými odtoky. Nízké srážky a nízké specifické odtoky jsou typické pro údolní jižní část, která je značně ovlivněna průmyslovou a těžební činností [8, 1, 11]. Velmi intenzivně je ovlivněna povrchovou těžbou hnědého uhlí střední část toku Bíliny. Přirozené odtoky byly zcela pozměněny, například se jedná o odvodnění předpolí lomů a vznik přeložek vodotečí [1]. Na internetových stránkách se uvádí, že řeka Bílina splňuje požadavky na kvalitu pitné vody pro kojence od pramene až do nádrže Jirkov. V tomto úseku je zachována vysoká kvalita vody. Ke zhoršení jakosti vody v některých ukazatelích dochází u města Jirkov, do řeky byl začleněn odtok z ČOV. Pod nádrží Újezd v tzv. Ervěnickém koridoru je tok řeky Bíliny nejvíce pozměněn, voda je zatrubněna do čtyř ocelových rour (4x DN 12 mm) v délce 3,5 km a dále protéká Mosteckou pánví. Z potrubí vystupuje v prostoru lomu ČSA, pod komunikací Komořany- Horní Jiřetín a pokračuje k ústí Loupnice [1, 12]. V místě prostoru petrochemického komplexu (Unipetrol RPA v Záluží u Litvínova) je na řece Bílině vybudován jez Jiřetín pro regulaci průtoku. Poté se řeka Bílina přibližuje k městům Most, Bílina, Rtyně nad Bílinou až k Ústí nad Labem, kde se vlévá zleva do Labe v nadmořské výšce 132 m n. m. [8, 1, 13]. Bílina na svém toku přijímá také mnoho přítoků. Levostrannými přítoky jsou bystřinné toky se značným spádem jako potoky: Kundratický, Vesnický, Šramnický, Albrechtický a Jiřetínský, Loupnice, potok Bílý, Divoký, Radčický, Lomský a Loučenský. Délka toků je různá cca od 4 km (Divoký potok) do 15 km (Bílý potok). Pravostrannými přítoky jsou málo vodnaté toky s malým spádem jako potok Hutní, Srpina s přítoky (potok Blažimský, Počeradský, Bečovský, Zaječický a Lužický) a potok Liběšický. Délky pravostranných přítoků se pohybují od 2 km (Blažimský potok) do 25 km (Srpina, v mosteckém regionu necelých 22 km [6]. Mezi hlavní problémy znečištění Bíliny se řadí: povrchová těžba hnědého uhlí, vypouštění odpadních vod, havárie průmyslových podniků (např. Unipetrol RPA v Litvínově), staré ekologické zátěže (Unipetrol RPA a Spolchemie, a.s.) [9, 14]. Základní charakteristiky toku Bíliny a jeho povodí jsou znázorněny na obrázku 5 a 6. 2