Rozhovor s Michalem Bobkem

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozhovor s Michalem Bobkem"

Transkript

1 Květen Kč / zdarma pro akademickou obec PF UK Časopis na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Rozhovor s Michalem Bobkem Co se zkouší na PF UK Bezdrátová Praha Letní škola práva Činnost Akademického senátu Debatní klub UK Partneři ELSA Praha

2 2 Úvodní slova zásadně nečteme! A proč taky? Nečteme předmluvy v učebnicích, nečteme poznámky pod čarou, dokonce nečteme kapitoly, které nejsou předepsány ke zkoušce. Se škubnutím v koutcích úst pročteme dvouodstavcový seznam doporučené literatury k předmětu a jdeme zakoupit onu jednu hlavní učebnici. Nejlépe podtrhanou z burzy učebnic. Nemusíme pak číst to, co není zvýrazněno. Kopírujeme poznámky od kolegů z přednášek, na které z principu nechodíme. Při postávání u kopírky s údivem sledujeme ty divné studenty, co sedí u stolů ve studovně obklopeni knihami. Stahujeme zkouškové otázky z internetu zpracované našimi předchůdci. Týden před zápisem na zkoušky si spočítáme, kolik dní na jednotlivé předměty budeme potřebovat, a zohledníme svůj úsudek při přihlašování na zkoušky v informačním systému fakulty. Po dvou měsících úmorného a útrpného ležení v textech si prohlédneme index a hrdě se poklepeme po ramenech. Je to neuvěřitelné, jak vynalézaví a důvtipní my studenti jsme! To jsme ale ušetřili času! Je nanejvýš zřejmé, že pěstovat akademického ducha ve studentovi je úkol nezřídka obtížný. Je na druhou stranu otázkou, do jaké míry má univerzita potažmo fakulta snahu a nástroje ve svých studentech cosi podobného vyvolávat a rozvíjet. Jen těžko lze dnešní typický obraz fakultního dění sloučit se základním úkolem univerzitního studenta, totiž bádáním. Univerzita (z latinského universitias spole-čenství) je do velké míry autonomní společenství učitelů a studentů, které mělo zejména ve svých historických počátcích elitní charakter. Vzdělání ovšem již dávno univerzity nenabízejí jen úzké elitní skupině, ale stále rostoucímu počtu studentů. Současné evropské státy vytvářejí svými finančními nástroji takové prostředí, aby univerzity byly nuceny masovou poptávku po vysokoškolském vzdělání uspokojit. Ať už jsme zástupcem z řad učitelů či studentů, je třeba vnímat schopnost univerzity více ovlivňovat společenské prostředí než že by tomu bylo naopak, tedy že by společenské prostředí ovlivňovalo ji. Pokud tento jev dáme do souvislosti s množstvím studentů, které prochází či v budoucnu projde vysokoškolským či univerzitním prostředním, je zcela bez pochyb, že rozvíjení univerzitního smyslu univerzity potažmo fakult je jednou z nejpodstatnějších složek akademického života. Toto vydání si vzalo jako hlavní téma polemiku o možnostech a směrech výuky v kontextu moderní doby, která klade na studenty stále tvrdší ekonomické požadavky praktického života. Jeho cílem není kritika či vyjádření jakéhokoliv přímého nesouhlasu, avšak podpora úvah a myšlenek nad různými eventualitami rozvoje současného studenta s ohledem na zkušenosti osobností a studentů ze studia nejen na právnické fakultě pražské ale také na jejich zkušenosti ze zahraničí. My sami bychom si však měli neustále pokládat otázku, jak přispíváme k tomu, abychom v sobě rozvíjeli jak samostatnost ale i schopnost týmové spolupráce, jak dalece v sobě rozvíjíme schopnost strategického myšlení, schopnost rozhodovat se, obhajovat svůj postup, řešit dané problémy. David Petr, šéfredaktor

3 Rozhovor I když jste sám na poušti, neznamená to, že si tam nemůžete hezky zařvat. 3 Pedagog, asistent soudce a vědec Michal Bobek vstoupil v širší povědomí svojí kritickou reflexí poměrů na českých právnických fakultách publikovanou v Právních rozhledech. O podrobnosti se zajímala Lucie Vinčálková. Ve svém článku píšete, že jste se nepokoušel jen o další negativní komentář. Že se snažíte přijít na to, jak z toho ven. Máte tedy už nějaký konkrétní návrh na zlepšení situace? Jak by podle Vás mohla vypadat ta pravá koncepce? Za současného stavu je zákonným požadavkem pro výkon v podstatě jakékoli tradiční právnické profese magisterské vzdělání v oboru práva a toto vzdělání poskytují v České republice čtyři státní instituce. Je velice důležité prolomit tento monopol čtyř státních právnických fakult v poskytování právního vzdělávání. Z ekonomického hlediska zde vzniká jistý druh kolektivní dominantní pozice. Dominantní subjekty jsou schopny vyloučit jakoukoli relevantní hospodářskou soutěž, jakoukoli konkurenci. Nevzniká motivace ke změně zevnitř fakult a žádný výraznější tlak není na fakulty vyvíjen ani ze strany univerzit. Mluvíte-li o konkurenci, vnímáte tu v podobě soukromých vysokých škol jako nedostačující? Pokusy o akreditaci soukromých právnických škol nebyly nikdy příliš úspěšné. Ke zřízení podobné instituce je třeba značné finanční i personální zázemí a veřejné fakulty se skrze Akreditační komisi brání přetahování učitelů do neveřejné sféry. Některé soukromé školy měly smlouvy o smlouvě budoucí s pedagogy ze současných právnických fakult. Ze zápisů zasedání Akreditační komise se dozvíme, že tyto návrhy byly smeteny ze stolu s tím, že nejsou dostatečně personálně zajištěny. Kdyby se tak nestalo, pedagogové by byli zaměstnanci dvou, tří, čtyř a více fakult najednou. Postupem času by mohlo dojít k tomu, že tyto učitele by úplně přetáhla soukromá škola (což je mnoho z nich tak jako tak již dnes, a to i v rámci jednotlivých fakult veřejných). Tento způsob vykrvácení veřejných vysokých škol se samozřejmě v rámci Akreditační komise nikomu příliš nelíbí. Některým soukromým školám se již přesto podařilo právní či spíše para-právní obory akreditovat. Další věc je pak kvalita takovýchto oborů, která je, upřímně řečeno, často velice pochybná. Co je tedy třeba udělat pro to, aby soukromé vysoké školy mohly lépe konkurovat školám veřejným? Hlavním problémem je velice obtížný vstup na trh poskytování magisterského vysokoškolského právnického vzdělání. Důvod vidím v tom, že ono vzdělání je pětileté, tudíž se jedná o velice dlouhý blok. Konkurence bude lépe vznikat v okamžiku, kdy se studium rozumným způsobem rozštěpí na bakalářské a magisterské. Takto vzniklé menší jednotky, zejména bakalářskou část, pak budou schopny poskytovat i jiné subjekty. Je tu však ještě jiná možnost, kterou představují veřejné vysoké školy. Byly činěny například pokusy založit právnické obory v rámci studia práva a ekonomie na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické. Pokud přijde etablovaná veřejná univerzita s tím, že chce rozšířit své obory o obor právo, její vyjednávací pozice je v rámci Akreditační komise o poznání lepší, než když se jedná o doposud naprosto neznámý (soukromý) subjekt. Odrazil se nějak na situaci, ve které se naše vysoké školství v oblasti práva ocitá, náš vstup do Evropské Unie? Vstup do Evropské Unie rozhodně zdůraznil, jak moc je náš vysokoškolský trh, zejména v oboru právo, přeregulovaný a nepřístupný. Ukázalo se, že pro privátní subjekty je snazší získat akreditaci v zahraničí a dávat studentům v České republice zahraniční diplom. Touto cestou se vydala kupříkladu Anglo-American College, privátní škola, která získala akreditaci od University of Wales. Co ale s takto získaným bakalářským titulem v oboru práva dál? V rámci Unie je uznáván, protože se jedná o anglický diplom, ale pokračovat v navazujícím magisterském studiu musí absolventi v zahraničí. Nešlo by přejít na nějakou školu u nás v Česku? Možná by šlo takové studenty přijímat dál prostřednictvím institucionálních dohod mezi školami. Podobná praxe již pokud vím existuje mezi Vysokou školou Karlovy Vary a Právnickou fakultou Západočeské Univerzity. Ideální by nicméně byla situace, kdyby studijní cykly byly od sebe oddělené a studenti by si mohli volně vybírat. V takovém případě by rozdělením studia na bakalářské a magisterské nevznikla propustnost jen v rámci univerzit v České republice a v zahraničí, ale i částečná propustnost oborová. Můžete přiblížit, jak by taková propustnost v praxi vypadala? Propustností mezi školami by byla myšlena situace, kdy by kupříkladu student bakalářského studia v Olomouci dále pokračoval v Brně či v Praze či kdekoliv jinde podle toho, zda by na dané škole byla nabízena specializace, která by mu vyhovovala. Pokud by došlo ke skutečnému funkčním oddělení studia na studium bakalářské a magisterské a nikoliv pouze k mechanickému useknutí tří roků od dvou, pak by se v rámci bakalářského studia naučily základy řemesla a magisterského studium by bylo specializační. Ony tři roky by představovaly právnické minimum. Pokud by se pak nějaký student chtěl specializovat mezioborově, nic mu nebrání studovat v rámci navazujícího studia třeba ekonomii a právo na VŠE anebo magisterskou politologii či mezinárodní vztahy na FSV UK či i jiné obory a získané poznatky prakticky provazovat. Tím by se dosáhlo i propustnosti oborové. Ve svém článku v Právních rozhledech jste zmínil také to, že vypovídací hodnota studijních výsledků na našich právnických fakultách je minimální. Proč potom podle Vás inzeráty, nabízející studentům pozice v advokátních kancelářích, tak často hlásají požadavek výborného studijního prospěchu? Pokud mám příležitost hovořit s některým

4 4 z partnerů advokátních kanceláří, otevřeně mi říkají, že diplom z právnické fakulty je jejich zaměstnancům v praxi téměř k ničemu. Kanceláře si musí své zaměstnance vychovat, naučit je samy právnickému řemeslu. Z tohoto pohledu se krásně ukazuje, že hodnotící systém v rámci výuky nefunguje, což je možné dovodit hned z několika indicií. Za prvé, je vcelku nepodstatné, na jaké fakultě jejich zaměstnanec vystudoval, protože všechny právnické fakulty u nás poskytují studentům - co se vzdělání týče - prakticky to samé. Ohledně prospěchu je potřeba dodat, že v pozici vysokoškolského pedagoga, pokud chcete, aby vysokoškolské vzdělání mělo alespoň minimální relevanci, musíte jakási hodnotící kriteria převzít. Ve fungujícím systému zkoušení slušný prospěch naznačuje, že student je pracovitý, inteligentní, rozumí problematice atd. Dnes ale říká, že potenciální zaměstnanec je trpělivý, pečlivý a umí se nadřít. Pokud tedy kancelář hledá takovéto osobnosti, nechce pravděpodobně brilantní právníky, ale pečlivé lidi, kteří si budou umět sednout a dřít. Proč ne, není přece možné mít advokátní kancelář složenou jen z vynikajících právníků, kteří oplývají brilantními myšlenkovými konstrukcemi, ale nejsou schopni je přenést na papír a už vůbec neumí sestrojit slušnou žalobu a dohledat materiály. Takže svým perverzním způsobem, ten hodnotící systém funguje, ale jinak, než by se na první pohled čekalo. Jestli nějaká kancelář vyvěsí takový inzerát a ví, co dělá, tak hledá pečlivé dříče, od kterých nemusí čekat výjimečnost, ale pracovitost. V ideálním případě by právník měl zvládat obojí, tedy jednak být schopen výtečného myšlení i obyčejné dřiny, nebo ne? To ano, ale pak by nemohlo existovat tolik advokátních kanceláří. Drtivá část praktické práce opravdu spočívá ve fádních úkonech. Rozhled v právní argumentaci je v agendě běžného právníka vždycky jen třešničkou na dortu. Ty, kteří jdou na práva s tím, že z nich nebudou úředníci, čeká v tomto směru zklamání. Co si tedy podle vás studenti od práv slibují? Vzpomínám na jednoho hostujícího amerického profesora, který se při jednom pohostinském posezení vyptával studentů sedících u stolu, proč si zvolili životní dráhu právníka. Zjevně očekával salvátorské projevy jako chtěl jsem spasit svět, vždy jsem si přál pomáhat postiženým lesbickým ženám černé barvy pleti a podobně. Zůstal však sedět konsternován výroky typu na matiku jsem blbej, na ekonomku se mi nechtělo, přírodní vědy neumim, až po otec má advokátní kancelář, tak že bych to jako po něm převzal a chtěl bych vydělat peníze. To je přirozeně nadsázka: ne všichni studenti právnické fakulty spadají do těchto kategorií, mám ale obavu, že jich je většina. Co stojí za takovou letargií ve srovnání se zahraničím? A existuje podle vás způsob, jak ji překonat? Pokud něco charakterizuje průměrného studenta pražské právnické fakulty, pak je to míra nezájmu. Vždy mne zarážela ta obrovská netečná masa lidí, kteří jdou na fakultu jen proto, aby dostali na konci tubus, který jim pak umožní vydělávat peníze. Na právnické fakultě tvoří devadesát procent studentů zmíněnou masu. V ideálním případě se mihnou jednou denně v Rozhovor menze, pak sem tam přetrpí nějakou tu zkoušku. Proto jsou také velmi cenné studentské spolky. Máte zkušenosti s činností studentských spolků v zahraničí? Spolkové aktivity nejsou tak silné v germánské nebo frankofonní tradici, ale i tam existují v podstatně živější podobě než u nás. Přehršle jich je ale v anglosaském světě. Tam je však zcela jiná i samotná organizace studentských spolků. Nejsou jen vysloveně fakultní anebo oborové, ale spíše průřezové, jdoucí celou univerzitou. I když samozřejmě existují i nějaké výzkumné skupiny, působící v jednom oboru v rámci fakulty. Kupříkladu v Oxfordu či Cambridge působí spolky v rámci jedné koleje až celé univerzity a jejich záběr je velice rozmanitý; od univerzitních sportovních klubů přes debatní spolky až po spíše recesistické podniky jako je Spolek Medvídka Pů či Milk First Club. Hlavní aktivitou posledně zmiňovaného spolku je přesvědčit celou Univerzitu a celý svět o tom, že při nalévání (anglického) čaje patří do hrnečku jako první mléko a nikoliv čaj, což je odvěký spor a téma nekonečných debat v lepší anglické společnosti. Různých spolků v rámci jedné univerzity nicméně bývají desítky až stovky. Poměrně velký prostor ve svém článku věnujete kritice systému financování a myšlence zavedení školného. Můžete tuto část krátce přiblížit? Jestli je něco příšernou lží této společnosti, tak je to rovnice nemáme školné = studují u nás dělnické děti. Sociální propustnost je v našich podmínkách mýtem. Jednou věcí je, zda rodina potomkovi vštěpuje, že vzdělání je hodnota hodná následování, či namísto toho dítě vidí, že je důležité si dát si pivo a klobásku a v pátek mít padla ve dvě. Pak přirozeně ani touha po vzdělání příliš nevzniká. Avšak dle studií OECD a dalších organizací je u nás propustnost v tom smyslu, že Michal Bobek vystudoval PF UK a mezinárodní vztahy na FSV UK, další studia zahrnují Oxford, Brusel, Brisbane (Austrálie), Cambridge a Bolzano (Itálie). V současnosti je asistentem předsedy Nejvyššího správního soudu a doktorandem na Evropském univerzitním institutu ve Florencii. Své heretické myšlenky občasně formuluje na blogu jinepravo.blogspot.com. dítě z nižších středních vrstev dostává vzdělání v rámci vysokoškolského systému a uchycuje se o třídu výš, čtyřikrát nižší než v USA, tedy v té tradiční baště kapitalismu. V zemích, kde studenti nějakým způsobem přispívají k úhradě nákladů svého studia, bývá propracován systém studentských půjček. V tu chvíli se rozšiřuje možnost jít studovat bez ohledu na to, zda rodiče vydělávají tolik, aby vás byli schopni pět let podporovat při studiu na škole. Faktem je, že velký počet studentů právnických fakult už během studia pracuje. To mi připomíná jednu věc. Je zajímavé sledovat, jak se studenti zejména nižších ročníků shlédnou ve světě vysokého práva prestižních mezinárodních advokátních kanceláří, které jim posléze tragickým způsobem vymývají mozek. Teď nechci nikoho urážet, ale pouze konstatovat fakt. Tito mladí lidé to vzhledem ke své zkušenosti anebo vyspělosti ještě příliš nerozpoznají. Je potom úsměvné pozorovat jejich proměnu, když jednoho dne začnou chodit do školy v sáčku a s kufříkem, protože musí ještě do práce, přičemž náplň jejich prestižní práce tvoří ve většině případů kopírování, nakupování kolků, nošení dokumentů na rejstříkové soudy a v lepších případech sepisování zbytečných memos apod., které pak někdo rychle prolétne a odloží. Souhlasím, že takoví někteří studenti jsou, není ale přece jen možné, že k práci v těchto firmách motivují i vcelku racionální důvody? Jistě, úplně jinou věcí je, pokud je student nucen pracovat z existenčních důvodů jen proto, aby se udržel na fakultě. Pak je to naprosto pochopitelné. Chápu také, že někteří jsou vyštváni tím, že chtějí dělat kromě studií ještě něco smysluplného. Což ale bohužel příliš nenaplní tím, že jdou kopírovat dokumenty a kupovat kolky. Pokud studujete práva a nemusíte vysloveně sami na sebe vydělávat, je lepší studovat jazyky a dál se obohacovat a růst. Široce rozšířenou chorobou je také paralelní studium dvou a někdy dokonce tří vysokých škol. To ale opět pouze potvrzuje to, že právnická fakulta není svým (lepším) studentům schopna poskytnout odpovídající intelektuální stimuly. Nicméně pokud skutečně toužíte vstoupit do světa mezinárodních právních kanceláří, na to je vždy času dost. Pokud tak učiníte, váš život se záhy po skončení studia rozštěpí na billable a non-billable hours, a pokud si dovolíte odejít z práce před osmou hodinou večer, budete považován za lenocha a podivína. Takový životní rytmus absolutní většina lidí není schopna dlouho vydržet a buď se v horizontu několika let vyšplhají na pomyslném žebříčku do pozice partnera, nebo jdou jinam Takže nepracuj, radí Michal Bobek. Ale to rozhodně ne. Ne že bych nechtěl vypadat jako umírající loupežník z Lotranda a Zubejdy, který dával klíčovou radu loupežnickému dorostu, na to byla ta postava příliš sympatická. Říkám pracuj, ale pracuj smysluplně. Uč se jazyky, ekonomii, historii, cokoli dalšího, rozvíjej se, piš, prostě dělej cokoli, co rozvíjí tvou osobnost. Tohle jsou věci, na které následně v profesním životě není čas a které pak lidem chybí. Za rozhovor děkuje Lucie Vinčálková.

5 Názory Co zkouší zkoušky na PF UK? 5 se člověk nepřipravoval, nemá šanci takovou zkoušku složit, protože na místě není dostatek času na to, aby dané materiály četl poprvé nebo aby vyhledával příslušnou judikaturu, na kterou by mohl odkázat. Jendou jsem měla v Praze rozhovor se studentem z mého ročníku, který obhajoval systém, nutící studenty k biflování zákonů. Jeho argument byl, že právník musí vědět, co kde je. To je pravda. Ale to podle mého názoru neznamená, že to musí znát nazpaměť, ale musí to umět najít a především použít. Ráda bych podotkla, že studiem, skutečným studiem, se člověk stejně naučí obsah i těmi čísly. Ale zůstane mu mnohem víc. Jeden profesor nám říkal, že když on před 30 lety studoval, také ho učitelé nutili, aby se něco učil nazpaměť. Řekl nám, že si ke zkoušce můžeme přinést jakékoli materiály, protože on chce, abychom přemýšleli. Nechce abychom opakovali knížku, kterou on napsal. Pak dodal: Ano, já vím, že to bolí a že je jednodušší se vše naučit nazpaměť, ale my chceme vychovávat myslící právníky!. O rozdílnosti studia, resp. zkoušení platného práva, tedy nikoli historie a jiných fakt, u nás a v zahraničí. Měli jste někdy pocit, když jste odcházeli od zkoušky, že jste nebyli dostatečně prozkoušeni? Že jste strávili tolik času nad studiem zákonů, v lepším případě také judikatury, a u zkoušky jste dostali otázku, jaké jsou subjekty práva? Já osobně jsem tento pocit měla často. Mnohokrát jsem si kladla otázku, proč nejsou zkoušky stavěny tak, aby zkoušející zjistil, co skutečně umím a jak danému problému rozumím. Ne aby zjistil, jak dobře jsem se naučila recitovat paragraf 137, hlava třetí OSŘ. Často jsem si říkala, proč jsem při zkoušce z pracovního práva tázána na subjekty práva. Proč se prostě nepředpokládá, že když jdu ke zkoušce, mám už nějaké základní znalosti? Proč se mě radši zkoušející neptají na otázky aplikace práva, které bez znalosti jeho subjektů stejně nebudu schopna odpovědět? Bohudík (nebo bohužel?) mám možnost srovnání zkoušek u nás a na zahraniční univerzitě. Zkoušky na právech jsou komplexnější, zaměřené na argumentaci, obsahující zpravidla fiktivní případ, ke kterému se váže mnoho otázek. Jsou to otázky typu: jaké argumenty zvolíte na místě státního zástupce, advokáta, jak případ rozhodnete jako soudce a proč, čím můžete argumenty podložit, jaká judikatura se váže k danému problému apod. Taková zkouška pak prověří nejen celkovou znalost studenta, ale především ho nutí přemýšlet a používat naučené právní předpisy. Ale nejen to. Pro vyřešení případů je nutná i teoretická znalost, kterou je nutno použít pro vysvětlení argumentace. Zkoušky jsou samozřejmě písemné, mimo jiné kvůli objektivitě, a také open book. Někdy je možno si přinést jakékoli materiály, jindy zase pouze právní předpisy. Při takových zkouškách se zjišťuje, jak umí student aplikovat nabyté poznatky teoretické i praktické. Neodpovídá na dvě otázky bez kontextu, z čehož lze zjistit pouze to, kolik se toho dokázal namemorovat. Otázky jsou stavěné tak, aby odpovědi nebyly jednoznačné, aby student musel přemýšlet, abstrahovat a analyzovat daný problém. Takové odpovědi nelze tedy přečíst v knize, kterou si přinesl na zkoušku. Pokud Vždy mě překvapilo, když vyučující zdůrazňovali, že nemusí být pouze jedna správná odpověď. Že jde především o naši argumentaci. A co je důležitější pro studenta práv? Naučit se nazpaměť čísla hlav a paragrafů, které se, zvláště v naší právní a politické kultuře, změní dříve než dostuduje? A nebo se naučit, kde je hledat a jak je aplikovat? Odpověď nechávám na každém z Vás. (se)

6 6 Názory Vždycky jsem byla typ studenta, který se učil až když bylo potřeba a měla jsem známky odpovídající trochu lepšímu průměru. Když jsem zrovna nedostala jedničku, moc jsem se netrápila, důležité bylo, že jsem to dala. Dost mě štvali studenti, kteří žili jen pro známky a pro jedničku by si nechali koleno vrtat. Asi jako každému se mi stalo, že jsem nebyla moc naučená, ale zrovna mi sedla otázka nebo vyučující měl dobrou náladu a já dostala jedničku. Ale bohužel i naopak. Vrcholem pro mě bylo, když jsem šla na jednu zkoušku, při které zkoušející nechtěl, abych mu řekla látku probíranou na většině seminářů a přednášek. Chtěl, abych mu řekla, kam se na určitém formuláři dává razítko. Protože jsem to nevěděla, dostala jsem za tři. Kolega, který tam byl se mnou, mi potom říkal, že mám být ráda, že tento zkoušející prý dává za tři nebo nic. Vedle v místnosti, moji kamarádi, na které připadl jiný zkoušející, si mohli vybrat otázky a dostali téměř všichni jedničky. Odcházeli spokojeni a s pocitem, že se ani tolik nenadřeli. Pár takových zkušeností mě ještě utvrdilo v mém názoru, že známky nejsou důležité, protože je to O (ne)důležitosti známek více o štěstí, než o skutečných znalostech. Mnohem důležitější je to, co má člověk v hlavě než v indexu. Když jsem začala studovat na zahraniční univerzitě, velmi záhy jsem zjistila, že známky jsou mnohem důležitější, než jsem si myslela. Rozdíl je ale ve způsobu zkoušení a následně známkování. Mám pocit, že známky zde odpovídají vždy znalostem studenta, zatímco u nás, jen někdy. Zkoušky na právech jsou mnohem komplexnější a především zaměřené na interpretaci, zahrnující zpravidla fiktivní případ. Během takové zkoušky má vyučující možnost zjistit, jak je student přemýšlivý a jak dokáže aplikovat nabyté poznatky. Nikoli to, kolik se toho dokázal naučit nazpaměť. Asi není potřeba zmiňovat, že zkoušky jsou písemné, což mimo jiné zaručuje také objektivitu, resp. přezkoumatelnost hodnocení. Student tak dostává známku, která odpovídá jeho celkovému pochopení problému a schopnosti aplikace právních předpisů. Jak jsou známky důležité, jsem si prvně uvědomila při pohovoru, který se týkal mého členství v univerzitním týmu na moot court. Vyučující projel pohledem mé dosavadní studijní výsledky v Praze a řekl: Není to špatné ( ), koukám, že máte dvojku z mezinárodního práva ( ). V tu chvíli mi prošla hlavou myšlenka, proč mám dvojku z mezinárodního práva. Protože jsem si spletla rok založení Rady Evropy s počtem jejích členů (rok založení Rady Evropy je 1949 / 49/, počet členů je 46). V tu chvíli jsem si uvědomila, že známky, kterými jsem do té doby pohrdala, otevírají nebo naopak zavírají mnoho dveří v životě studenta. Pokud chce studovat na zahraniční univerzitě (mám na mysli především jiné programy než Socrates/ Erasmus), chce zažádat o stipendia, která by financovala toto studium apod., jeho šance se odvíjejí především od jeho studijních výsledků. Paradoxně se tedy v našich podmínkách může stát, že větší šanci na úspěch mají lidé, kteří se umí nazpaměť naučit knihy a zákony včetně čísla paragrafů, ale třeba už nejsou tolik schopni je aplikovat, než jejich kolegové, kteří více přemýšlí a vědí, jak a kde mají hledat. Bohužel, znám mnoho lidí z obou skupin. (se)

7 Domov Municipální internet zdarma a soulad s právem ES (nezákonná veřejná podpora) 7 Pražský magistrát zahájil přípravu projektu tzv. Bezdrátová Praha. V rámci toho projektu by každý resident měl zdarma přístup k vysokorychlostnímu internetu (šířenému bezdrátově) zdarma pro účely kontaktu s veřejnou správou (tzv. egovernment) a v další fázi by za minimální paušální poplatek (cca 100 Kč / měsíc) měl každý rezident neomezený přístup k vysokorychlostnímu internetu. Asociace telekomunikačních operátorů podala stížnost Evropské komisi, že projekt je v rozporu s Evropským právem a představuje tzv. nezákonnou veřejnou podporu. Cílem článku je vyjádřit právní názor autorů na tento projekt. I. Definice pojmu veřejná podpora Smlouva o založení Evropských společenství (dále jen SES ) definuje tyto základní znaky veřejné podpory: a)poskytování veřejných prostředků Za veřejné prostředky jsou považovány i prostředky z rozpočtu krajů, obcí a měst. Poskytnutím veřejných prostředků nemusí být myšleno jen přímo jejich vyplacení ve formě dotace, ale například i odpuštění některých plateb, navýšení základního jmění, převod majetku za nižší než tržní cenu apod. b)zvýhodňování podnikání či odvětví výroby Podnikáním se v kontextu práva o veřejné podpoře rozumí provozování ekonomické činnosti nabízení služeb a zboží na trhu, a to bez ohledu na právní formu subjektu. K ovlivnění podnikání tak může dojít i u subjektů plně vlastněných a kontrolovaných městy a obcemi, příspěvkových organizací, atd. Takové subjekty jsou pak příjemci veřejné podpory pokud činnost, na kterou čerpají podporu z veřejných zdrojů, vykonávají na trhu v rámci hospodářské soutěže s ostatními hospodářskými subjekty. c)narušení nebo hrozba narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU Jak vyplývá z judikatury Evropského soudního dvora (dále jen ESD ) není nutné prokázat skutečný dopad poskytnuté podpory na obchod mezi členskými státy a skutečné narušení hospodářské soutěže, stačí, když podpora může ovlivnit tento obchod a narušit hospodářskou soutěž. Výjimkou z tohoto pravidla je tzv. podpora de minimis dle nařízení Evropské komise č. 69/2001, která činí EUR pro jednoho příjemce v období tří po sobě následujících let. Pokud některý z těchto znaků není splněn, pak se o veřejnou podporu nejedná. II. Financování infrastruktury z veřejných prostředků a veřejná podpora Zde je nutné rozlišovat mezi výstavbou obecné infrastruktury, 1 která bude sloužit na nediskriminační bázi předem neurčenému počtu uživatelů (silnice, neplacená parkoviště, páteřní rozvody, volně přístupná dětská hřiště, apod.) 2 a výstavbou specializované infrastruktury, která je přizpůsobena konkrétnímu projektu a bude využívána jen konkrétními uživateli podniky či vlastníky domů (např. silnice nebo parkoviště před sídlem jedné společnosti, které slouží pouze pro její potřeby, přípojky od páteřní infrastruktury k jednotlivým domům, placená garážová stání, prostory určené pouze pro obyvatele domů). Budování municipální internetové infratruktury z veřejných prostředků, do které na nediskriminačním základě bude mít přístup každá fyzická osoba, splňuje dle názoru autorů článku podmínky obecné infrastruktury. III. Budování informační společnosti jako jeden ze základních cílů Evropské unie Společnost, jež se ze současné industriální společnosti vyvíjí, je společností založenou na informacích a vzdělávání, společností, v níž připadá informacím role suroviny i výrobku, výrobního prostředku i zboží. Informace, resp. jejich vyhledávání, příjem, zpracování či využívání se přímo či zprostředkovaně dotýkají života všech lidí a vystupují jako jeden ze základních atributů současného světa. Internet nabízí nekonečné proudy informací on-line. S tím, jak vysokokapacitní digitální systémy spojují kdysi oddělené světy televizního vysílání a telekomunikací, vzniká nabídka úžasného množství programů a služeb. Tato revoluce v informačních technologiích dává vzniknout informační společnosti doma, ve škole i v zaměstnání. Evropská unie se svými politikami a akcemi tuto revoluci podporuje a vede od samého začátku. 3 Současná iniciativa Evropské unie, nazývaná i2010 4, se zaměřuje na nadcházejících pět let. Za klíčovou základní technologii v tomto časovém rámci se považuje širokopásmový přístup k internetu, který umožňuje rychle, levně a trvale komunikovat on-line. Širokopásmový přístup k internetu má přibližně 20 % domácností v EU, ačkoliv údaje pro členské státy, které přistoupily k EU v roce 2004, jsou výrazně pod tímto průměrem. Pod heslem raději on-line než do fronty je nyní on-line více než 90 % poskytovatelů veřejných služeb v Evropské unii. Cílem je poskytnout snadný elektronický přístup k 20 základním veřejným službám (podávání přiznání k dani z příjmu nebo k DPH, přihlašování nových vozidel a změny vlastnictví atd.). Ve starých členských státech se již elektronicky podává 88 % přiznání k DPH. Usiluje se o to, aby kromě škol všech stupňů byly k širokopásmovým sítím připojeny také knihovny, muzea a podobné instituce. Vlády členských států EU mají navíc poskytnout občanům zdravotnické služby on-line, včetně informací o prevenci nemocí, zdravotních záznamů on-line, konzultací na dálku a elektronického vyřizování náhrad výdajů na zdravotní péči. Současně s otevíráním trhů a stanovováním pravidel usiluje EU o zajištění, aby občané i podniky mohli využívat úspěchy informační společnosti. Jednou z priorit je zabránit vzniku digitální propasti mezi bohatšími a chudšími. 5 Společným cílem složek iniciativy i2010 je posílit růst a zaměstnanost v odvětvích informační společnosti a médií. Myšlenkou je aktualizovat všechny politické nástroje s cílem podpořit rozvoj digitálního hospodářství, zvýšit investice do výzkumu a vývoje a přijmout další konkrétní opatření k zúžení digitální propasti. 6 IV. Služby v obecném hospodářském zájmu V čl. 16 SES ve spojení s článkem 10 SES je stanovena povinnost Evropských společenství a jednotlivých členských států Evropské unie zajistit fungování služeb v obecném veřejném zájmu. Evropská komise opakovaně uznala veřejný přístup k vysokorychlostnímu internetu jako službu v obecném hospodářském zájmu (čl. 16 SES) a to např. v rozhodnutích Broadband in Limusin 7 nebo Pyrénées-Antlantiques. 8 Stejně tak platí, že členským státům je ponechána značná volnost, které služby budou považovat jako služby v obecném hospodářském zájmu. 9 Internet ve 21. století bezpochyby splňuje požadavky na službu v obecném hospodářském zájmu. Veřejný sektor dle názoru autorů tohoto článku je oprávněn zajistit internet jako veřejnou službu pro každého. Stejně jako veřejný sektor zajišťuje svým občanům základní služby jako silniční a dálniční síť, železniční síť, vodovody a kanalizace, dětská hřiště, veřejné parky, školství, bezpečnostní služby (armáda a policie) apod., tak by měl zajistit každému i přístup k vysokorychlostnímu internetu na nediskriminačním základě a to buď zdarma nebo za minimální paušální poplatek. Cílem je vybudovat všem přístupnou informační společnost podporující růst a vytváření nových pracovních míst, lepší veřejné služby

8 8 Domov a kvalitu života. Jde o rozvoj takové informační společnosti, která nebude nikoho vynechávat či vylučovat a prostřednictvím použití uživatelsky příjemných informačních a komunikačních technologií bude nabízet vysoce kvalitní a dostupné veřejné služby. 10 V. Povinnost vytváření podmínek ke konkurenceschopnosti Na základě čl. 157 SES jsou členské státy povinny zajistit existenci podmínek nezbytných pro konkurenceschopnost průmyslu Společenství. Za tímto účelem jsou povinny se zaměřit především na (a) urychlené přizpůsobování průmyslu strukturálním změnám, (b) podporu vytváření prostředí příznivého pro rozvoj podnikání v rámci Společenství, zejména malých a středních podniků, (c) podporu prostředí příznivého pro spolupráci mezi podniky a (d) podporu dokonalejšího využívání průmyslového potenciálu v oblasti inovace, výzkumu a technologického rozvoje. Viviane Reding, členka Evropské komise zodpovědná za informační společnost a media, ve svém projevu na Fóru o nové ekonomice v květnu 2006, 11 zdůraznila, že základním cílem iniciativy i2010 je vytvoření Evropského informačního prostoru v němž inovační potenciál digitální ekonomiky není brzděn umělými bariérami. Prvním požadavkem je vysokorychlostní, levná, široce dostupná a bezpečná informační infrastruktura. Proto je nutné podporovat investice do vysokorychlostních sítí. Jak bylo uvedeno v jejím dalším projevu na konferenci v Bruselu v březnu 2006, 12 poslední studie prezentovaná na CeBIT IT veletrhu v Hannoveru, vzrůstající vysokorychlostní pokrytí v Německu povede v důsledku k vzrůstu HDP Německa v roce 2010 o 40 mld. a k vytvoření 265 tis. pracovních míst. Také studie provedené v USA ukazují, že díky vysokorychlostnímu Internetu ve městech, která ho realizovala, vzrostla zaměstnanost o 1% vůči městům, která je dosud neimplementovala. Je proto nutno pohlížet na investice do vysokorychlostního připojení nejen z hlediska ekonomického, ale i sociálního. Evropa proto již déle nemůže tolerovat vysokorychlostní propast mezi těmi, kdo přístup k síti a službám mají a kdo nikoliv. Je nutno využít všech nástrojů na úrovni národní, regionální i municipální k realizaci projektů překlenujícím tuto propast. VI. Zajišťování internetového připojení tržními silami Jedním z možných přístupů pro vedení města by bylo ponechat věci tak jak jsou a čekat, jestli infrastrukturu potřebnou pro levný a rychlý internet pro každého v plné šíři někdy v budoucnosti zajistí trh. To by však znamenalo, že po dlouhou dobu bude velké množství občanů a podniků bez vysokorychlostního připojení s příslušným dopadem na konkurenceschopnost a produktivitu firem, kvalitu života občanů a atraktivitu města z hlediska rozhodování významných firem o alokaci svých poboček, což má významné dopady jak pro nabídku kvalitních pracovních míst, tak i na ekonomiku města. Na základě empirických studií z praxe také vyplývá, že rozvoj municipálního internetu pozitivně stimuluje tržní prostředí. 13 Jasně to dokládá i výrok mluvčího největší americké telekomunikační společnosti Verizon Communications 14 (také největšího poskytovatele vysokorychlostního připojení v USA), který uvedl, že díky municipálnímu vysokorychlostnímu internetu si občané lépe uvědomují výhody tohoto připojení a v důsledku této skutečnosti se společnosti Verizon daří lépe prodávat svoje služby založené na vysokorychlostním internetu (broadband services). 15 Empirické studie dokonce dokazují, že pokud není na trhu municipální poskytovatel vysokorychlostního připojení, potom je na trhu celkem o 13% méně soutěžitelů. 16 Většina zemí, které jsou ve vysokorychlostním připojení k internetu na špičce a předstihly i USA, dosáhly daného stavu právě kombinací municipálních internetových systémů a internetových sítí vybudovaných soukromých sektorem. 17 VII. Statistické ukazatele využívání internetu v ČR Ze statistiky 18 vyplývá, že přes 40% uživatelů internetu má zájem o služby egovernmentu (v hlavním městě Praze dokonce 50%). Pouze 30% uživatelů internetu ale tyto služby využívá (v Praze dokonce jenom 25%). Česká republika (Praha je navíc podprůměrem ČR) výrazné zaostává ve využívání služeb egovernmentu a trh evidentně není schopen zajisti rychlé a pro každého dostupné vysokorychlostní internetové připojení. Zájem občanů ČR o využívání služeb egovernmentu je značný. Přes 60% občanů chce tyto služby využívat např. při vyřizování osobních dokumentů, přes 50% občanů chce registrovat automobil přes internet a více než 40% občanů chce podávat své daňové přiznání přes internet I přes takto velký zájem nemá více než polovina obyvatel žádné zkušenosti s využíváním internetu a méně než 30% populace má základní znalost práce s internetem. Pokročilou znalost práce s internetem má potom pouhých 3,6% populace. Jako jeden z hlavních důvod ů nevyužívání internetu doma uvádějí občané předraženou cenu internetového připojení a to včetně nízkorychlostního narrowband. Navíc skoro 400 tisíc domácností má osobní počítač ale nemají připojení k internetu. Tyto aktuální statistické ukazatele dle názoru autorů článku dokládají správnost záměru pražského magistrátu ohledně vybudování municipální internetové sítě určené pouze pro služby egovernmentu, protože v současné době není trh evidentně schopen zajistit přístup k internetu za přijatelné ceny. Vybudování municipální internetové sítě je v takovémto případě plně v souladu se stanovisky Evropské komise. 19 VIII. Vybudování infrastruktury z veřejných prostředků a poskytování vysokorychlostního internetového připojení v Praze zdarma pouze za účelem kontaktu s veřejnou správou (tzv. služby egovernmentu). 20 Vzhledem ke skutečnostem, že a) internetové připojení v této fázi projektu nebude možno použít pro komerční provoz; b) provozováním pouze služeb egovernmentu nebude vytvářena konkurence stávajícím provozovatelům internetového připojení; c) provozovatel sítě bude využívat volná pásma vysílací frekvence; d) zpřístupnění služeb egovernmentu občanům v ČR je jasně definováno ve strategických dokumentech vlády ČR a to v (1) Národní politice pro vysokorychlostní přístup (tzv. broadband strategie) 21 a v (2) Státní informační a komunikační politice; 22 e) zřizovatel a provozovatel sítě byl vybrán na základě výběrového řízení v souladu s právem ČR a ES (legislativa týkající se zadávání veřejných zakázek); f) vybudovaná infrastruktura bude 100% vlastněna magistrátem a přístup do ní bude mít každý ve stejném rozsahu a to transparentně a nediskriminačně 23 je realizace této fáze projektu dle názorů autorů slučitelná s právem ES, resp. vytvoření obecné infrastruktury za účelem komunikace občanů s veřejnou správou nepředstavuje nezákonnou veřejnou podporu. Táto fáze projektu nenaplňuje znaky veřejné podpory, protože nenarušuje hospodářskou soutěž a nezvýhodňuje žádné podnikání ani odvětví výroby. Navíc autoři článku upozorňují, že celá tato fáze projektu byla konzultována s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ( Úřad ) a Úřad jasně stanovil, že se o veřejnou podporu nejedná. Tento projekt je vyjádřením zcela pochopitelné základní snahy Magistrátu o co nejlevnější a nejdostupnější služby egovernmentu v Praze. Evropská komise tedy dle autorů článku v souladu s čl. 5. SES (principy subsidiarity a proporcionality) není ani oprávněna se touto fází projektu zabývat a zasahovat do místních poměrů. Navíc masové rozšíření vysokorychlostního internetu (broadbandu) je základní podmínkou pro rozvoj moderní ekonomie a Evropské unie je povinna takovýto rozvoj stimulovat. 24 IX. Vybudování infrastruktury z veřejných prostředků a poskytování neomezeného vysokorychlostního internetového připojení v Praze za minimální paušální částku. 25 Každý občan má právo na nediskriminační přístup k informacím. Znamená to, že občan může prostřednictvím internetu vyhledávat informace a komunikovat s ostatními, ale i využití

9 internetu pro užší elektronický styk s úřadem. Infrastrukturu a připojení k internetu zdarma zajišťují nebo připravuji zajistit pro svoje občany většina z významných evropských měst jako jsou např. Amsterdam, 26 Berlín, 27 Kolín nad Rýnem, 28 Vídeň, 29 celý region Katalánska, 30 Turín, 31 Paříž, 32 Brusel 33 a mnoho dalších. Z bezpečnostních důvodů jako např. živelné katastrofy, teroristické úroky atd. je také dle názoru autorů tohoto článku nezbytné, aby veřejný sektor měl kontrolu nad infrastrukturou internetového připojení a aby veřejný sektor sám převzal vedoucí roly v zabezpečování vysokorychlostního internetu jako základního komunikačního kanálu a to v ideálním případě zdarma pro každého. Podle Sdělení Komise o službách veřejného zájmu v Evropě (OJ 2001/C 17/04) je poskytování služeb veřejného zájmu orgány veřejné moci využíváno v těch případech, kdy trh není schopen zajistit poskytování těchto služeb, popř. jsou tyto služby na trhu nabízeny, avšak za příliš vysoké ceny a zájmem veřejného orgánu je, aby tyto služby byly poskytovány v dobré kvalitě za přiměřenou cenu pro všechny občany (a/nebo podniky). Při poskytování dotací společnosti, která se zavázala k zajišťování služeb veřejného zájmu se nebude jednat o veřejnou podporu, v případě, že závazek subjektu vykonávat veřejnou službu: 1) je jasně definován národní legislativou a/nebo licencí (smlouvou), 2) jsou předem objektivním a transparentním způsobem stanoveny parametry, na jejichž základě je kalkulována kompenzace, 3) kompenzace nesmí přesahovat výši nutnou k pokrytí části či veškerých nákladů, které vznikly v souvislosti s plněním závazku veřejné služby, přičemž musí být zohledněny relevantní příjmy a v přiměřené výši zisk za plnění tohoto závazku, jestliže podnik, který plní závazek veřejné služby, nebyl vybrán na základě výběrového řízení v souladu s procedurou veřejných zakázek, pak nezbytná výše kompenzace musí být určena na základě analýzy nákladů, které by vznikly zavedenému podniku při plnění závazků veřejné služby, přitom musí být zohledněny relevantní příjmy a v přiměřené výši zisk za plnění těchto závazků. 4) v zájmu finanční transparentnosti pro případné doplňkové činnosti komerčního charakteru bude vedeno oddělené účetnictví, aby nedocházelo k přelévání z veřejných zdrojů poskytnutých finančních prostředků do jiných komerčních aktivit společnosti. Cíl jasně definovaný národní legisla- ad 1) tivou Dne 26. ledna 2005 na svém zasedání vláda schválila na návrh Ministerstva informatiky Národní politiku pro vysokorychlostní přístup. Její součástí je mimo jiné i ustanovení tzv. dotačního titulu na rozvoj vysokorychlostního přístupu, do něhož stát vloží finance ve výši 1 % výnosu z privatizace Českého Telecomu. Z prostředků tohoto dotačního titulu budou spolufinancovány infrastrukturní projekty z oblasti metropolitních a místních sítí, přičemž podmínkou bude vždy finanční spoluúčast regionu (kraje). Z dotačního titulu budou také spolufinancovány projekty z oblasti obsahu a služeb pro vysokorychlostní přístup. Prioritně budou podporovány projekty, které budou stimulovat požadavky na vysokorychlostní přístup rozdílných uživatelů (např. zdravotnictví, školství, samosprávné orgány, komerční subjekty apod.) v konkrétních územích a které budou zajišťovat vyšší ekonomický efekt investic. 34 ad 2), 3 a 4) Objektivně a transparentně stanovená kriteria kompenzace a oddělné účetnictví Podniku (společnosti), která bude provozovat infrastrukturu, kterou vybuduje město Praha, nebudou poskytovány žádné kompenzace. Takovýto podnik bude vybrán na základě řádného nediskriminačního výběrového řízení v souladu se zákon o zadávání veřejných zakázek. 35 Do městské internetové sítě mohou mít přístup i další operátoři a podniky a to na nediskriminačním základě a za stanovenou minimální cenu, která se bude rovnat nákladům na připojení (podobná metoda jako u local loop unbundling). Městská internetová síť bude dále plnit i tyto funkce: umožnění studentům, nezaměstnaným nebo matkám na mateřské dovolené přístup k informačním zdrojům, které jim mohou usnadnit plnění svých specifických povinností, zvýšení kvalifikace či nalezení vhodného zaměstnání, zpřístupnění informační a komunikační technologie široké veřejnosti, vytvoření prostředí pro ověření a další rozvoj nových mobilních služeb, umožnění elektronické komunikace občanů s okolím, především s veřejnou správou, umožnění veřejnosti seznámit se s možnostmi elektronické komunikace, cíleně tak zvyšovat informační gramotnost společnosti a tím generovat poptávku po službách, jako jsou egovernment, elearning a eworking, zvýšení poptávky po homeworkingu, využití sítě v těchto dalších oblastech: dopravní telematika využití sítě složkami krizového řízení (IZS) v terénu kamerové systémy pro dopravu a bezpečnost (pro pevné i mobilní objekty, např. tramvaje) monitorování těžce nemocných pacientů (doma i v terénu) přístup k informacím z terénu, např. z PDA (složky města, obyvatelé i návštěvníci) a další. Navíc i v případě, že obec na svém území vybuduje novou silnici, železniční trať nebo zavede kanalizační a vodohospodářské sítě v části svého území, také nelze hovořit o narušení hospodářské soutěže a zvýhodnění podniků a soutěžitelů, kteří budou moci novou silnici, kanalizaci a vodovodní síť využívat. Dle názoru autorů článku je zajištění neomezeného vysokorychlostního internetové připojení za minimální paušální částku v souladu s právem ES a navíc realizace takovéhoto projektu je ukázkovým příkladem služby v obecné zájmu dle čl. 16 SES (v tomto posudku část I.4.) kterou jsou členské státy oprávněny pro své občany zajistit. X. ZÁVĚR Dle názoru autorů je zajištění služeb egovernmentu pro residenty v Praze a zajištění bezdrátového vysokorychlostního internetového připojení za minimální paušální částku v souladu Domov 9 s právem ES a nepředstavují nezákonnou státní podporu, protože internetové připojení je třeba chápat jako základní veřejnou službu, kterou jsou členské státy oprávněny dle čl. 16 SES svým občanům (residentům) zajistit. Zároveň je v obou případech vysokorychlostní internetové připojení poskytováno transparentně a všichni k němu mají rovný přístup. Trh, jak vyplývá ze statistických ukazatelů ČSÚ, v současné době není schopen zajistit vysokorychlostní internetové připojení pro každého za přijatelnou cenu. Wifi (bezdrátové) internetové připojení je vhodné, protože kromě přenosu dat, hlasu a videa (tzv. triple play) umožňuje i mobilitu (tedy připojit se k síti kdekoliv), kterou je třeba považovat za základní prvek při budování egovernmentu a informační společnosti. Jakkoliv jsou autoři přesvědčeni o souladu vybudování obecné infrastruktury a poskytování vysokorychlostního internetového připojení za minimální poplatek s právem ES, tak upozorňuji, že se jedná, dle jejich názoru, především o politické rozhodnutí. Rozhodnutí, zda-li Evropská komise umožní veřejnému sektoru, aby zajistil svým občanům kvalitní přístup k vysokorychlostnímu internetu jako základní veřejnou službu a to zdarma nebo za minimální paušální poplatek a tím vytvoří (1) základ pro naplnění principu rovnosti pro každého k přístupu k informacím, (2) začne naplňovat iniciativu i2010 a (3) umožní skutečný rozvoj informační společnosti ve snaze co nejdříve dostihnout USA, Kanadu, Japonsko a další vyspělé státy. Jakékoliv jiné než kladné stanovisko k budování municipálních internetových sítí pro občany by dle názoru autorů tohoto článku mělo výrazně negativní vliv na vývoj informační gramotnosti, rozvoj konkurenceschopnosti na trhu IT, podpořilo by rozšíření digitální propasti a negování snah většiny evropských měst o vysokorychlostní internet dostupný pro všechny. JUDr. Bohumír Štědroň, LL.M., autor je advokátem v Praze Mgr. Ivana Hájková, Fakulta provozně ekonomická ČZU v Praze 1 Corrigendum to decision C(2004)1809 fin., Project ATLAS; broadband infrastructure scheme for business parks. 2 Budování takovéto obecné infrastruktury je v souladu s čl. 87 SES (veřejná podpora), protože zde chybí prvek selektivnosti, tedy zvýhodňování určitého podniku nebo odvětví. K obecné infrastruktuře má přístup každý. 3 (oficiální stránky Evropské unie) 4 1. června 2005 zveřejnila Evropská komise iniciativu i2010: Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost - komplexní strategii pro oblast informační společnosti a médií. Základními cíly této iniciativy jsou (a) dobudovat jednotný evropský informační prostor, (b) posílit inovace a investice do výzkumu v oblasti ICT a (c) všem přístupná informační společnost podporující růst a vytváření nových pracovních míst, lepší veřejné služby a kvalitu života. 5 Poznámka autora: nejedná se zde pouze o bohatší a chudší regiony, ale o obecný rozdíl mezi bohatstvím a chudobou. I v rámci bohatého

10 10 Domov regionu jsou chudí občané, které nelze geograficky lokalizovat do jednoho nebo více míst. 6 (oficiální stránky Evropské unie). 7 Broadband in Limusin DORSAL (N 382/ 2004). 8 Pyrénées-Antlantiques (N 381/2004). 9 Competition Policy Newsletter, Number 1 Spring 2005, Sate aid and public funding of broadband, page Iniciativa Evropské komise i Viviane Reding: The Role of ICT in Innovation and Growth, Forum de la Nouvelle Ekonomie, Madrid. 12 Viviane Reding: Broadband Access: The new Highways to Prosperity, Brussels. 13 Does Municipal Supply of Communications Crowd-out Private Communications Investment? An Empirical Study, Applied Economic Studies, February aspx. 15 Fred O. Williams, Urban Wi-Fi hot spots criticized in report, Bufflo (N.Y) News, Feb. 4, Does Municipal Supply of Communications Crowd-out Private Communications Investment? An Empirical Study, Applied Economic Studies, February Roy Mark, McCain Bill Would Help Municipal Wi-Fi, Wi-Fi Planet.com, June 23, Jedná se o oficiální údaje Českého statistického úřadu z roku 2006 (www.czso.cz). 19 Competition Policy Newsletter, Number 1 Spring 2005, Sate aid and public funding of broadband, page13; ( The Commission supports the principle that the deployment of broadband infrastructure needs to be encouraged where the broadband connectivity is not provided by the market at affordable prices ) 20 Více informací o projektu viz wifi.praha-mesto.cz. 21 php?id= php?id= viz. např. Corrigendum to decision C(2004)1809 fin. - Project ATLAS; broadband infrastructure scheme for business parks. 24 Bridging the Broadband Gab, Com(2006), 126 final, Více informací o projektu viz wifi.praha-mesto.cz. 26 ING report: CityNet Amsterdam: Fibre-to-thehome is becoming a reality. 27 Bigger role for small fry in broadband, International Herold Tribune. 28 Municipal Matryoshka Fiber in Cologne Germany?, Cook s Collaborative Edge. 29 FTTH in Vienna to all households, VoIP and ENUM free Wi-Fi hotspots planned for Paris, PC Advisor (oficiální stránky Ministerstva informatiky ČR). 35 Studie proveditelnosti Internet pro Pražany a Popis projektu. Veřejnoprávní smlouvy v českém právu Předmluva redakce: stejně jako v loňském roce i tentokrát Vám redakce časopisu PrímaLEX přináší jednu z prací, která se velmi úspěšně účastnila Soutěže studentských prací 2007, jež je pořádána ve spolupráci s advokátní kanceláří Allen & Overy. V tomto případě jsme nemohli sáhnout po pracech vítězných, které budou publikovány v jiných médiích, přesto jsme přesvědčeni, že přinášíme práci velmi kvalitní a doufáme, že Vám bude inspirací pro to, účastnit se této písemné soutěže opět v příštím roce. Historie Přestože institut veřejnoprávních smluv není na našem území neznámý, nebyl v minulosti příliš užíván, což mělo za následek jeho nedostatečnou nebo dokonce žádnou legislativní úpravu. Užívání samotného termínu veřejnoprávní smlouva není historicky zcela jednoznačné či striktní. V teorii byly nebo jsou užívány také pojmy veřejné smlouvy nebo správní dohody. 1 Výskyt tohoto právního institutu je možné vysledovat již v právní úpravě Rakouska-Uherska. Veřejnoprávní smlouvy byly již tehdy vnímány odlišně od smluv v soukromoprávním pojetí. Odlišnosti jsou spatřovány jednak v úpravě veřejnoprávních smluv, kdy tyto jsou upraveny normami správního práva a jednak jsou rozdílné důsledky rozporu takové smlouvy se zákonem včetně režimu řešení sporů z takových smluv. 2 V řadě případů je ovšem průnik tohoto modelu do naší právní úpravy jen pozvolný. Povahu veřejnoprávních smluv judikoval v roce 1924 Nejvyšší správní soud. Dle jeho nálezu 3 lze za veřejnoprávní považovati jen takovou smlouvu, při které dohodou stran má býti na místě dispozitivního předpisu právního, určitý poměr upravujícího a majícího povahu veřejnoprávní, nastoupiti přípustná úprava jiná. Pokud o veřejnoprávních smlouvách hovoříme z pohledu moderního pojetí, první jejich úpravu v českém právu je třeba hledat v ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění novely ze dne 13. června Termín veřejnoprávní smlouva používají ustanovení 63, 66a a 66c a násl. respektive 3a. Z hlediska této úpravy byly veřejnoprávními smlouvami taková právní jednání, jenž slouží k přenosu výkonu přenesené působnosti z jedné obce na druhou. A pouze v těchto případech byla otázka právního režimu takových smluv vyřešena relativně uspokojivě. Pro případ neřešených otázek odkazuje úprava na přiměřené použití občanského zákoníku. Občanský zákoník se však nepoužívá subsidiárně, nýbrž přiměřeně. Pojem přiměřeného použití byl ovšem zjevně nepraktický, neboť zároveň nebyla stanovena kritéria pro takové přiměřené použití. Potřeba úpravy veřejnoprávních smluv smluv ve francouzské právní úpravě, kde byly pojímány daleko šířeji než v úpravě české 5. Mezi hlavní důvody potřebnosti takové úpravy je třeba řadit zbytečné opakování právní úpravy, která byla důsledkem zakotvení možnosti uzavírat veřejnoprávní smlouvy vždy v každém příslušném zákonu ad hoc. Při zakotvení konkrétní veřejnoprávní smlouvy býval totiž zároveň upraven i postup jejího uzavírání v každém takovém právním předpisu. Principy postupu byly přitom totožné. Jiné právní předpisy dále obsahovaly možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu, avšak nestanovily podrobnosti kontraktačního procesu či principy existence smlouvy popřípadě jejího zániku 6. S touto problematikou byla úzce spojena neexistence samotného obecného zakotvení principů dovolující uzavřít veřejnoprávní smlouvu a nahradit tak vrchnostenský akt. V neposlední řadě podstatný problém vyvstal v případě sporu z takové smlouvy, kdy soud vyslovil svoji věcnou nepříslušnost a správní orgán nebyl evidentně oprávněn postupovat tak, že by vydal vrchnostenský akt. 7 Otázka věcné příslušnosti k řešení sporů z veřejnoprávních smluv nebyla tedy obecně upravena vůbec. Za tohoto stavu docházelo k určité nesystematičnosti v praxi správních úřadů, které využívaly k úpravě těchto otázek institutů práva občanského, aniž by byl takový postup pro dané účely vhodný. 8 Současná právní úprava 1.1.Pojem veřejnoprávní smlouvy Obecnou úpravu veřejnoprávních smluv vnesl do českého práva zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), účinný od 1. ledna Definiční a obsahové vymezení pojmu je zakotveno v části páté v 159 a násl. Veřejnoprávní smlouvou tedy rozumíme dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Pojem veřejné právo je třeba vykládat ve smyslu 1 odst. 1 a 159 odst. 1 jako právo správní, včetně práva sociálního zabezpečení či práva životního prostředí jako jeho speciálních oborů. V užším smyslu slova specifikuje teorie blíže povahu stran takové smlouvy, kdy stanoví, že alespoň jedna ze stran je subjektem veřejné správy. 9 V širším smyslu pojmu ovšem mohou veřejnoprávní smluvní vztahy vznikat i mezi osobami soukromého práva. 10 Veřejnoprávní povaha veřejnoprávních smluv vyplývá z integrace významných objektivních zájmů, ke které v rámci veřejnoprávních smluv dochází, přičemž míra účasti subjektů, které takové smlouvy uzavírají, tedy míra jejich dispoziční autonomie je značně omezena, neboť zde neplatí zásada, podle níž je dovoleno vše, co není zákonem zakázáno, ale zásada právě opačná. 11 Nedostatek obecné zákonné úpravy institutu veřejnoprávních smluv byl kritizován mnohými autoritami. Například již v roce 1934 prof. Hoetzel upozorňoval na rozsah pojetí veřejnoprávních Zákon stanoví obecná pravidla a zásady pro všechny veřejnoprávní smlouvy takto: veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí

11 být v souladu s veřejným zájmem; 12 uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a musí sledovat plnění cílů veřejné správy; veřejnoprávní smlouva se vždy posuzuje podle svého obsahu, 13 veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena vždy písemně. 1.2.Členění veřejnoprávních smluv Rozlišovacím znakem pro členění veřejnoprávních smluv je povaha smluvních stran. V závislosti na tom, zda je smlouva uzavřena mezi subjekty veřejné správy, hovoříme o smlouvách koordinačních, resp. pokud je uzavřena subjektem veřejné správy na straně jedné a fyzickou nebo právnickou osobou, vůči níž výkon veřejné správy směřuje, na straně druhé, hovoříme o smlouvách subordinačních Koordinační veřejnoprávní smlouvy Veřejnoprávní smlouvy koordinační jsou jak bylo řečeno výše uzavírány mezi subjekty veřejného práva. Těmito subjekty jsou dle textace zákona stát, veřejnoprávní korporace (např. obec, kraj, hlavní město Praha), jiné právnické osoby zřízené zákonem (např. veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny) a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy (např. lesní stráž, pohraniční stráž), pod podmínkou, že tak činí za účelem plnění svých úkolů. Za koordinační veřejnoprávní smlouvy v čistém slova smyslu pak na druhou stranu nepovažujeme dohody uzavřené mezi orgány (správními úřady, organizačními složkami) jediné osoby veřejného práva. Tyto dohody je možné označit jako kvazikoordinační veřejnoprávní smlouvy, jelikož tyto správní orgány nemají samostatnou právní subjektivitu. 14 Některé prameny hovoří ovšem o určité pochybnosti o charakteru právních účinků takových správních úkonů. 15 Předmětem koordinační veřejnoprávní smlouvy je tedy na rozdíl od smluv soukromoprávních výkon veřejné správy (při správě veřejných záležitostí a ve veřejném zájmu). Tyto smlouvy mohou být uzavírány, jen stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu, 16 který posuzuje, zda byly dodrženy zásady stanovené v 159, odst. 2 správního řádu, tedy soulad s právními předpisy a veřejným zájmem. Konkrétní příklady koordinačních veřejnoprávních smluv lze dovozovat jen z jejich skutečného obsahu, v některých případech také z korespondujícího označení. Příkladem takových smluv je veřejnoprávní smlouva o přenosu výkonu státní správy mezi jednotlivými obcemi (tzv. veřejnoprávní smlouva o přenesené působnosti obcí), veřejnoprávní smlouva týkající se plnění úkolů obecní policie, dohoda o připojení obce k jiné obci a jiné. Záměrem této části úpravy bylo dle důvodové zprávy k návrhu správního řádu umožnit upravovat své vztahy zejména územním samosprávným celkům Subordinační smlouvy Shodně s tzv. mocenskou teorií mají účastníci soukromoprávních vztahů rovné postavení, zatímco ve vztazích veřejnoprávních získává na základě přesného vymezení zákonem nadřazené postavení nositel veřejné moci. Ten poté autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. To vše v mezích zákona a způsobem, který zákon předvídá. 17 Tato teorie poskytuje velmi názorné vodítko, které ovšem právě v případě veřejnoprávních smluv subordinačních nelze uplatnit. Subordinace zde není vyjádřením nerovnosti subjektů, avšak skutečnosti, že tyto smlouvy mohou být uzavírány namísto vydání správního aktu. Subjekty subordinačních veřejnoprávních smluv (viz dále) jsou tedy v rovném právním postavení. Tato rovnost vyplývá nejen z důvodové zprávy k návrhu správního řádu, ale také např. z rozsudku Vrchního soudu v Praze. 18 Zároveň v uzavření takové smlouvy nelze spatřovat autoritativní vrchnostenské rozhodnutí (správní akt), kterým by se vyhovělo žádosti druhé strany na uzavření veřejnoprávní smlouvy. 19 Subordinační veřejnoprávní smlouvu může uzavřít správní orgán s osobou, která by byla, případně již je účastníkem podle 27 odst. 1, kdyby probíhalo nebo již probíhá řízení podle části druhé. Podmínkou účinnosti takové smlouvy je písemný souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle 27 odst. 2 nebo odst. 3. Uzavření takové smlouvy musí být výslovně připuštěno zvláštním zákonem. Jako příklady uvádí literatura smlouvu o závazku veřejné služby v oblasti silniční dopravy, dohodu na podporu zaměstnanosti či dohodu o vytvoření chráněné pracovní dílny. Zároveň je však třeba brát na zřetel, že veřejnoprávní povaha těchto smluv není v pozitivním právu zcela nepochybná. Za subordinační veřejnoprávní smlouvy lze pak již bez pochyb považovat mimo jinými smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů. Je třeba poznamenat, že veřejnoprávní smlouva nemusí být vždy nevyhnutelně alternativou možnosti vydat správní akt. Lze ji však, jak již bylo naznačeno, uzavřít i po zahájení řízení podle části druhé správního řádu. 20 V tom případě správní orgán řízení usnesením zastaví Veřejnoprávní smlouvy dle 162 Literatura tyto smlouvy označuje také jako veřejnoprávní smlouvy mezi osobami soukromého práva, veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky či dokonce veřejnoprávní smlouvy smíšené. V případě, že ti, kdo by byli účastníky podle 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé správního řádu, popřípadě ti, kdož účastníky takového řízení jsou, uzavřou smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností, lze takovou smlouvu v širším slova smyslu označit jako veřejnoprávní. Jako podmínky uzavření takové smlouvy stanoví 162 správního řádu souhlas správního orgánu. Ten opět posuzuje náležitosti obsahu smlouvy vzhledem k dikci 159 odst. 2, tedy soulad s právními předpisy a veřejným zájmem. Uzavření takové smlouvy nesmí dále vylučovat samotná povaha věci 21 ani zvláštní zákon. Přestože jsou stranami této smlouvy subjekty soukromého práva, a ve vzájemném vztahu by bylo možné hovořit o smlouvách koordinačních, Domov 11 vrchnostenské oprávnění správního orgánu schválit nebo neschválit posouvá vztah na úroveň subordinační. 22 Správní orgán může k takové smlouvě dokonce přistoupit, pak ovšem platí fikce, že k jejímu uzavření souhlas udělil. Pro tyto postupy postrádá právní úprava výslovnou povinnost správního orgánu vydat o takovém přistoupení rozhodnutí, což by bylo vhodné zejména z hlediska přezkoumatelnosti důvodů a správnosti takového rozhodnutí. Samotný institut přistoupení je problematický sám o sobě, jelikož správní orgán se přistoupením stává stranou smlouvy, aniž by se mohl opřít o speciální zákonné ustanovení, které je vzhledem k přenosu určitých veřejnoprávních povinností obecně vyžadováno. Obsahem těchto smluv může být také smír nebo případně obdobná dohoda odstraňující rozpory mezi stranami. Kontraktační proces Návrh, proces vzniku smlouvy Pro uzavírání veřejnoprávních smluv subsidiárně platí principy, jak jsou zakotveny v občanském zákoníku. 23 Návrh na uzavření smlouvy definuje 163 správního řádu jako projev vůle učiněný v písemné formě, směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy, který je určen jedné nebo více určitým osobám, jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle toho, kdo návrh činí (navrhovatel smlouvy), být jím v případě jeho přijetí vázán. Základní odlišností veřejnoprávních smluv od úpravy soukromoprávní je zejména předmět návrhu, kterým je vždy úprava veřejných subjektivních práv a povinností založených normami správního práva. Podle judikatury Nejvyššího soudu je významnou odlišností také skutečnost, že při posuzování povahy zmíněných práv a povinností je třeba přihlížet ke kogentním normám veřejného práva. 24 Stejně tak účinky a zánik návrhu jsou podobné s úpravami smluv občanskoprávních či obchodněprávních. 25 Návrh smlouvy působí od okamžiku, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh smlouvy může navrhovatel zrušit, dojdeli projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem smlouvy. To platí, i když je návrh smlouvy neodvolatelný. Návrh smlouvy zaniká uplynutím lhůty, která je v něm pro jeho přijetí stanovena, pokud v ní nebyl návrh přijat, pokud nebyla určena lhůta pro přijetí, uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované veřejnoprávní smlouvy a k rychlosti použitých komunikačních prostředků, okamžikem, kdy projev o odmítnutí návrhu smlouvy dojde navrhovateli smlouvy. Samotná smlouva pak může být uzavřena v několika různých okamžicích. za prvé je to připojením podpisu poslední smluvní strany, jsou-li ovšem smluvní strany přítomny současně, druhou situací je teprve okamžik, kdy řádně podepsaná smlouva dojde navrhovateli smlouvy. Tak je tomu v případě, kdy nejsou smluvní strany současně přítomny. Projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině, třetí možnost přichází v úvahu, kdy je uzavření smlouvy podmíněno souhlasem správního

12 12 Domov orgánu. Pak je smlouva uzavřena teprve dnem nabytí právní moci takového souhlasu. Řízení o výběru žádosti Určitá specifika přináší řízení o výběru žádosti dle 146 správního řádu. Podle jeho druhého odstavce mohou být zájemci vyzváni k předložení návrhu smlouvy nebo k přijetí návrhu smlouvy. Řízení probíhá na základě zvláštního zákona, zahajuje se vyhlášením podle 25 správního řádu, které obsahuje lhůtu pro podávání žádostí a dále kritéria hodnocení podaných žádostí. Zároveň se však návrh neobrací na konkrétního adresáta, nýbrž je určen neurčitému okruhu adresátů. Ve své podstatě se jedná o výběrové řízení obdobné úpravě obchodní veřejné soutěže ( 281 a násl. obchodního zákoníku) nebo veřejné soutěže ( občanského zákoníku). V případě řízení o výběru žádosti rozhoduje správní orgán na základě doporučení ustavené komise. Souhlas třetích osob Účinnost veřejnoprávních smluv (kromě veřejnoprávních smluv koordinačních) může být odsunuta na okamžik písemného udělení souhlasu s takovou smlouvou třetí osobou. Podle 168 správního řádu se tak děje v případě, že veřejnoprávní smlouva se přímo dotýká práv nebo povinností této osoby. Nedostatek takového souhlasu znemožňuje veřejnoprávní smlouvu uzavřít a správní orgán může pouze vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž použije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy. Tímto je zabezpečena situace, aby veřejnoprávní smlouvy nebyly zneužívány k obcházení zájmů dotčených osob, tedy aby nedocházelo k účelovému omezování procesních práv nevyužíváním procesu standardního řízení podle části druhé správního řádu. 26 Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy Obsah veřejnoprávní smlouvy je možné měnit, stejně jako u smluv soukromoprávních, pouze dohodou všech smluvních stran. Taková vůle smluvních stran musí být pak opět vyjádřena v písemné formě. Bylo-li k uzavření smlouvy třeba souhlasu správního orgánu nebo třetí osoby, je také změna obsahu smlouvy opětovně podmíněna souhlasem s novým zněním smlouvy. Výpověď veřejnoprávní smlouvy Veřejnoprávní smlouvu lze jednostranně vypovědět pouze písemnou formou a navíc za předpokladu, že si takovou možnost smluvní strany ve smlouvě dohodly a zároveň stanovily výpovědní lhůtu. V opačném případě je výpověď z veřejnoprávní smlouvy přípustná pouze na základě shodného projevu vůle smluvních stran. Ustanovení 582 občanského zákoníku, podle kterého lze obecně vypovědět smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, se zde nepoužije. Přezkum veřejnoprávních smluv Jedním ze základních požadavků v případě veřejnoprávních smluv je možnost kontrolovat jejich soulad s právními předpisy. Vzhledem k tomu, že veřejnoprávní smlouva může být uzavřena namísto správního aktu vydaného ve formě rozhodnutí, obsahuje otázka přezkumu dále soulad s povinnostmi smluvních stran, zejména pak povinnosti správního orgánu hájit při uzavírání smlouvy (resp. udělování souhlasu k uzavření smlouvy) veřejný zájem. Zde je třeba upozornit na odlišnost od občanskoprávního režimu smluv, která spočívá ve faktu, že v případě veřejnoprávních smluv se nepoužije institut neplatnosti smlouvy. Správní řád považuje uzavřenou veřejnoprávní smlouvu vždy za platnou. Případné vady jsou řešeny přezkoumáváním zákonnosti v jejíž souvislosti zná správní řád pouze pojem zrušení. Důsledkem takové úpravy je bezesporu vyšší právní jistota. Soulad veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy lze přezkoumat jen z moci úřední. Podle 165 odst. 1 správního řádu však strana veřejnoprávní smlouvy, která není správním orgánem, může dát podnět k provedení přezkumného řízení do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděla. Na druhou stranu, pokud by byla smlouva uzavřena v rozporu s právními předpisy, má správní orgán povinnost zahájit přezkumné řízení sám z moci úřední. K získání informací a podkladů pro takovéto zahájení pak může správní orgán použít libovolné zdroje, včetně tedy takového podnětu. Pokud dojde správní orgán k závěru, že veřejnoprávní smlouva byla uzavřena v rozporu s právními předpisy, smlouvu zruší ex nunc. Jestliže jsou v rozporu s právními předpisy jen některá ustanovení veřejnoprávní smlouvy, jsou zrušena jen tato, pokud z povahy smlouvy nebo z jejího obsahu či okolností uzavírání smlouvy nevyplývá, že je nelze oddělit od ostatních ustanovení a že v důsledku toho bude potřeba zrušit smlouvu jako celek. Zrušení veřejnoprávní smlouvy (koordinační, subordinační), resp. jejích ustanovení, se nedotýká úkonů učiněných vůči třetím osobám smluvní stranou v souvislosti působnosti převzaté na základě takové smlouvy až do okamžiku jejího zrušení. Tím je opět naplněn požadavek právní jistoty. Při přezkumu souladu veřejnoprávních smluv s právním řádem se použije obdobně ustanovení o přezkumném řízení ( 94 99) s výjimkou závaznosti lhůt dle 96 a 97. Zrušení smlouvy se provede formou správního rozhodnutí, z čehož vyplývá, že je umožněno eventuální opětovné napadení takového rozhodnutí opravnými prostředky nebo přezkumem. Orgánem, který přezkum provádí je u koordinačních a subordinačních veřejnoprávních smluv příslušný správní orgán uvedený v 169 odst. 1 správního řádu jako orgán oprávněný řešit spory z těchto smluv, u veřejnoprávních smluv dle 162 správní orgán nadřízený správnímu orgánu, jehož souhlasu bylo třeba k uzavření veřejnoprávní smlouvy. Zrušení veřejnoprávní smlouvy Pojem zrušení veřejnoprávní smlouvy používá správní řád opět v 167, tentokráte jde o zrušení na základě shodného projevu smluvních stran.27 Výkladem lze dovodit, že taková dohoda smluvních stran může obsahovat jakýkoliv důvod, popřípadě může být zcela bez důvodu. Stejně jako u změny veřejnoprávní smlouvy dle 166 správního řádu, je také zde potřebný souhlas správního orgánu s takovou dohodou, pokud jej bylo potřeba i při uzavírání veřejnoprávní smlouvy. 28 Smlouva pak zaniká dnem, na kterém se smluvní strany dohodly nebo udělením souhlasu se zrušením smlouvy. Mezi důvody, pro které lze podat návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy 167 uvádí bylo-li to ve smlouvě dohodnuto, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu smlouvy a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně již spravedlivě požadovat, dostala-li se smlouva do rozporu s právními předpisy, z důvodu ochrany veřejného zájmu, jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí smlouvu neuzavřela. Z těchto důvodů zanikne veřejnoprávní smlouva dnem, kdy písemný souhlas s návrhem na zrušení smlouvy dojde straně, která návrh podala, a to od poslední ze smluvních stran (od všech smluvních stran). Při nesouhlasu některé ze smluvních stran s návrhem může o zrušení rozhodnout správní orgán příslušný ke sporům ze smlouvy na žádost smluvní strany, která odmítnutý návrh podala. Spory z veřejnoprávních smluv Vzhledem k tomu, že úmyslem zákonodárce byl zájem na tom, aby veřejná správa dokázala nedostatky veřejnoprávních smluv řešit v rámci vlastních postupů a aby nedocházelo k zahlcování správních soudů nalézacím řízením o sporech z veřejnoprávních smluv, nerozhodují na rozdíl od soukromoprávních smluv spory z veřejnoprávních smluv soud v rámci soudního řízení, ale správní orgán ve správním řízení podle části druhé správního řádu. Jak bylo uvedeno, určení příslušnosti správních orgánů ve věcech sporu z veřejnoprávních smluv je podstatné také pro postup při přezkumném řízení či zrušení veřejnoprávní smlouvy. Dle 169 správního řádu spory z veřejnoprávní smlouvy tedy rozhoduje Ministerstvo vnitra, jde-li o koordinační veřejnoprávní smlouvu a je-li alespoň jednou ze smluvních stran kraj nebo jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností, příslušný krajský úřad, jde-li k koordinační veřejnoprávní smlouvu a jsou-li smluvními stranami obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, nepřevezme-li věc Ministerstvo vnitra, správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám, jde-li o jinou koordinační veřejnoprávní smlouvu; není-li takového správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní úřady nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám, správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, jde-li o subordinační veřejnoprávní smlouvu, správní orgán, který k jejímu uzavření udělil souhlas, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle 162 správního řádu. Samotný důvod žaloby ani žalobní petit zákon blíže nespecifikuje. Vzhledem k obecným zásadám řízení bude však správní orgán schopen vydat rozhodnutí jen na základě dostatečně jasné formulace těchto náležitostí návrhu. V otázce možnosti podat proti rozhodnutí

13 správního orgánu řádné opravné prostředky není právní úprava dostatečná. Ve svém ustanovení 169 odst. 2 správní řád pouze vylučuje možnost podat odvolání či rozklad proti rozhodnutím vydaným ve sporu podle 169 odst. 1. Závěr, že na ostatní rozhodnutí o sporech z veřejnoprávních smluv, která nejsou uvedena v 169 odst. 1, se toto vyloučení nevztahuje, není zcela jednoznačný. Určitý úsudek je možné dovodit z toho, že zákonodárce měl zajisté příležitost vyloučit možnost podat řádné opravné prostředky proti takovým rozhodnutím jednoznačněji. De lege ferenda měl tak učinit, pokud skutečně takový úmysl měl. Pokud zákonodárce nevyloučil možnost podat odvolání v jiných případech, je možné dovodit přípustnost odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutím správního orgánu upravené mimo ustanovení 169 odst. 1 správního řádu. 29 Srovnání s úpravou v jiných zemích Německo osobou, která by jinak byla adresátem správního aktu. 31 Německá úprava tedy na rozdíl od úpravy české zvolila legislativní řešení, kdy veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít kdykoliv, pokud to není právním předpisem výslovně vyloučeno. Tento způsob úpravy znamená širší otevření prostoru pro veřejnoprávní smlouvy. Ostatní ustanovení jsou již obdobná české úpravě. Tak je tomu v případě změny obsahu veřejnoprávních smluv, souhlasu třetích osob aj. Rovněž je obsaženo přiměřené subsidiární použití BGB (občanského zákoníku). Vzhledem k 1 odst. 3 VwVfG se jeho ustanovení na úrovni spolkových zemí nepoužijí v případě, že je veřejnoprávní činnost jednotlivých zemských úřadů upravena samostatným zákonem. Vzhledem ke značné podobnosti těchto úprav se spolkovým zákonem, a to zejména v oblasti veřejnoprávních smluv, však nelze spatřovat žádné větší odchylky. Domov 13 smlouvy jsou častěji využívány v oblasti práva finančního, například mezi finančním úřadem a plátcem daně při výměru daně a způsobu její úhrady. Takové smlouvy musejí mít svou oporu v zákonném zmocnění a nesmějí ve svém důsledku znamenat podstatné změny odvodu na daních. Přesto je v nich spatřováno zjednodušení celého procesu. Švýcarsko Ve švýcarské právní úpravě jsou rovněž subordinační veřejnoprávní smlouvy mnohem méně uplatňovány. Koordinační veřejnoprávní smlouvy jsou přípustné, pokud je právní úprava předvídá nebo pokud není zákonem výslovně vyloučena. Na rozdíl od úpravy české neobsahuje švýcarská úprava požadavek speciálního zákonného zmocnění. Závěrem Působnost správního řádu Česká právní úprava institutu veřejnoprávních smluv měla svou inspiraci právě v německém spolkovém správním řádu (dále jen VwVfG). 30 Ten ovšem v úvodu těchto ustanovení definuje přípustnost veřejnoprávní smlouvy takto: Právní vztah v oblasti veřejného práva může být založen, změněn nebo zrušen, pokud to není v rozporu s právními předpisy. Zejména pak může úřad, namísto vydání správního aktu, uzavřít veřejnoprávní smlouvu s tou Rakousko Také v Rakousku mají veřejnoprávní smlouvy své pevné místo v právní úpravě, přestože rakouský správní řád jejich úpravu výslovně neobsahuje. V oblasti správního práva jsou více frekventované veřejnoprávní smlouvy koordinační, které jsou hojně užívány pro úpravu vztahů mezi spolkovými zeměmi a státem i mezi spolkovými zeměmi navzájem. Subordinační veřejnoprávní Ustanoveními správního řádu se dle 182 odst. 2 řídí i veřejnoprávní smlouvy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti správního řádu s tím, že vznik těchto smluv, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle předchozích právních předpisů. Toto ustanovení tak zavádí nepravou retroaktivitu, podle které se vznik právního vztahu posuzuje podle právní normy účinné v době vzniku právního vztahu, avšak obsah právního vztahu

14 14 Domov se řídí již ustanoveními nového správního řádu. Vzhledem k tomu ovšem nebude možné přezkoumávat soulad veřejnoprávních smluv vzniklých před 1. lednem 2006 s požadavky 159 odst. 2 a 3, pokud by stejné zásady nevyplývaly z předchozí příslušné právní úpravy. Kvalita úpravy veřejnoprávních smluv Nad rámec předchozí právní úpravy vnesl nový správní řád do české právní úpravy institut bezesporu moderního charakteru, jehož hlavní přínos je obecně spatřován ve zjednodušení činnosti veřejné správy, které by se mělo projevit zejména vůči veřejnosti a zároveň zefektivnění jednotlivých jejích procesů. Úprava však není zcela bez mezer. Nepřijatelné jsou zejména situace, kdy není naplněna základních zásada předvídatelnosti správního rozhodnutí a ochrana veřejného zájmu. Tak je tomu v případě absence zákonné povinnosti správního orgánu vydat rozhodnutí v případě přistoupení k veřejnoprávní smlouvě. Pokud budeme úvahy směřovat do budoucna, lze očekávat vývoj k většímu počtu smluv subordinačních oproti smlouvám koordinačním a to zejména vývoj směřující k jejich jednoduchosti. De lege ferenda by mohly povahu subordinačních veřejnoprávních smluv získat další, z dnešního pohledu ne zcela přesně vymezené instituty. Například poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z veřejných prostředků právnickým nebo fyzickým osobám. 32 De lege ferenda lze také rozvíjet myšlenku přímé vynutitelnosti ustanovení veřejnoprávní smlouvy. Na rozdíl např. od německé úpravy není koncepce přímé vynutitelnosti z těchto smluv v českém právu obsažena vůbec. David Petr, 4. ročník 1 Srov. Hendrych, D. a kol.: Správní právo, obecná část, Praha 2006, str. 238n. 2 Podrobněji Vedral, J.: Veřejnoprávní smlouvy o výkonu státní správy podle zákona o obcích, Správní právo, 2003, č Nejvyšší správní soud, Boh A 3595/24 K povaze veřejnoprávních smluv, Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění novely zákona č. 313/2002 Sb. 5 Hoetzel, J.: Československé správní právo, Melantrich, Praha Ani argumentace, dle které se v tomto případě postupuje podle obecných ustanovení o závazcích v občanském zákoníku, neobstojí ve světle specifického pojetí veřejnoprávních smluv. 7 David, L.: Veřejnoprávní smlouva a pravomoc soudu, Časopis pro právní vědu a praxi č. 1/ 1996, str. 10 a násl. 8 Blíže viz například důvodovou zprávu k návrhu zákona o řízení před správními úřady, správní řád, Kadečka, S.: Veřejnoprávní smlouvy a nový správní řád, Parlamentní zpravodaj č. 12/2001, str správního řádu, viz dále. 11 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. října 2004, čj. 4 As 47/ Nedodržení požadavku veřejného zájmu spatřuje důvodová zpráva zejména v uzavření veřejnoprávní smlouvy v neprospěch veřejných prostředků. 13 Správní řád definuje pouze obecné náležitosti veřejnoprávních smluv, jejich konkrétní obsah je odvislý od zvláštních zákonů, podle kterých jsou uzavírány, popřípadě od vůle smluvních stran. 14 Srov. 160 odst. 3 a 4 správního řádu. 15 Hendrych, D. a kol.: Správní právo, obecná část, Praha 2006, str Pojem nadřízený správní orgán je třeba vysvětlovat ve smyslu 178 správního řádu. 17 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. října 2004, čj. 4 As 47/ Mazanec, M.: Soudní judikatura ve věcech správních , Praha 1999, str Tento fakt ve svém důsledku znamená, že na tyto případy se nepoužila úprava předchozího správního řádu zákona č. 71/1967 Sb odst. 2 správního řádu. 21 O takovou situaci by se jednalo např. v případě povinnosti v podobě nezastupitelného plnění konkrétní osobou. 22 Je třeba dodat, že na udělení souhlasu není právní nárok. 23 Výjimkou z této zásady je veřejnoprávní smlouva o poskytnutí podpory dle zákona č. 130/ 2002 Sb., o podpoře a výzkumu vývoje, ve znění pozdějších předpisů, který výslovně odkazuje na subsidiární použití obchodního zákoníku. 24 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 33 Odo 161/2002 K době, kdy může být vyplacena účelová dotace ze státního rozpočtu. 25 Srov. 43a a násl. občanského zákoníku nebo 269 a násl. obchodního zákoníku s ohledem na požadavek písemnosti návrhu veřejnoprávní smlouvy. 26 Důvodová zpráva k návrhu zákona o řízení před správními úřady (správní řád) z dubna Vzhledem k matoucímu použití stejného pojmu jako v případě přezkumného řízení se zdá být vhodnější pojem skončení smlouvy používaný v soukromém právu. 28 Tak je tomu vzhledem k tomu, že obsahem rušené smlouvy mohou být i povinnosti, které je strana nucena plnit bez ohledu na její vůli. 29 Tato problematika ovšem nemá vliv na možnost použít jiné opravné prostředky dle části druhé správního řádu. 30 Institut veřejnoprávních smluv je zde upraven v VwVfG. 32 Srov. Hendrych, D. a kol.: Správní právo, obecná část, Praha 2006, str Why don t sharks eat lawyers? Don t fit the stereotype? Contact us, for legal intern and koncipient positions. Tel: zpartners.eu Professional courtesy. Schoultz & Partners Law Office Vladislavova 17 Prague 1, Schoultz & Partners

15 Domov Ivo Jahelka - z výroků u soudu Poučení jsem rozuměl, ale ne moc. Neznám paragrafy jako třeba advokát, poněvadž jsem slušný a čestný člověk. Manžel mě doma tloukl. Když jsem mu řekla, že to půjdu dát k soudu, řekl, ať jdu třeba do pr***e. Tak jsem tady. U stánku se zdravou výživou jsem vypil asi čtyři vodky. Obviněný doznává, že nakupoval dolary. Na svoji obhajobu uvádí, že chtěl skoupit všechny dolary, aby Američani neměli na zbrojení. Svědkyně sděluje, že ví, jak vypadá pánské přirození, neboť v práci ho vídá velmi často. Vyzývám vás, abyste vaše primitivní lhaní zastavil! Můj syn je sice velkej darebák, ale ne zas takovej, aby se musel bavit sváma, pane prokurátore. S průběhem manželství nejsem spokojena. Odpůrce jen zabírá místo v posteli někomu, kdo by si to více zasloužil. Tak jsem různě měnil zaměstnání, až jsem se dostal do vězení. Snažil jsem se hlídce vysvětlit, že jsem toho moc nevypil, ale asi mi pro podnapilost nerozuměli. Stál na chlívku a díval se oknem na ženy, jak se sprchují. V tom jedna z nich náhle vykřikla a on se propadl mezi kozy paní J. S. Pacient jel ve svém luxusním voze škoda 1000 MB z Litvínova do Horního Lomu. V zatáčce před Lomem se vyřítila osoba nezodpovědná z protisměru, nezvládla svůj stroj zn. Škoda Favorit a naprala to do poškozeného. Na nehodu se přišla podívat mimo jiné i policie ČR. Poškozený ležel na zádech, chroptěl a byl evidentně mrtvý. Letní škola Gender a právo. Ženy a muži na trhu práce. Jak poznám diskriminaci? Jaké otázky zaměstnavatel smí a nesmí položit u přijímacího pohovoru? Kde na pracovišti končí legrace a začíná obtěžování? Co je spravedlivá odměna za práci? Máte-li chuť diskutovat a hledat odpovědí na tyto a jiné otázky, související s problematikou postavení žen a mužů v pracovněprávních vztazích, prožijte s námi pět dní na kurzu Gender a právo. Ženy a muži na trhu práce. Stejně jako v minulém roce, se letní škola se i tentokráte zaměří na právní úpravu postavení žen v českém, evropském i mezinárodním právu, se zvláštním důrazem na pracovní právo. Zmíněny budou tradiční ochranné normy v pracovním právu, pozornost bude ale věnována zejména institutu rovného zacházení a zákazu přímé a nepřímé diskriminace. Diskutovány budou instituty sexuálního obtěžování, afirmativní akce, rovného odměňování, přenesení důkazního břemene, či možnost sladění rodinného a profesního života pro muže i ženy. Účastníci/ce obdrží před začátkem letní školy speciálně sestavený soubor materiálů, se kterým budou v hodinách pracovat. Kurz pak budou tvořit jeden a půl hodinové interaktivní přednášky účastníci/ce budou vybízeni ke komentování výkladu, rozboru předložených předpisů, judikatury i literatury. Vyučujícími budou specialisté/ky na gender problematiku i právníci/čky; odborníci/ce z praxe (právníci/čky z Právní poradny Půl na půl, Úřadu vlády, advokáti/ky soudci/ kyně) i akademici/čky (například z Katedry Genderových studií FHS UK, Právnické fakulty UK či Sociologického ústavu akademie věd). V závěru letní školy proběhne simulace soudního jednání - Moot Court, při kterém si účastníci/ice budou moci vyzkoušet již dnes před skutečným/ nou soudcem/kyní to, co jednou budou jako advokáti zažívat doopravdy V závěru kurzu účastníci obdrží certifikát. Letní škola se bude konat ve dnech 30. června 4. července 2007 v Poděbradech. Pořádá ji Gender studies o.p.s. ve spolupráci s ELSA ČR v rámci Projektu EQUAL Půl na půl rovné příležitosti žen a mužů, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR. Projekt je pod záštitou města Poděbrady. Účastníci/ce budou mít příležitost setkat se starostkou města. Registrační poplatek činí Kč, zahrnuje ubytování, plnou penzi, výuku a soubor materiálů. Internet na místě k dispozici. Účastníci si hradí sami povinnou literaturu, nutnou ke zvládnutí kurzu a dopravu. Přihlašovat se můžete u Petry Ingerové na adrese letniskola2 .cz., nejpozději do 15. května Maximální počet účastníků/ic je dvacet, přihlášky budou přijímány do naplnění kapacity. Bližší informace najdete na adrese JUDr. Barbara Havelková Petra Ingerová Letní škola je součástí projektu EU EQUAL Půl na půl rovné příležitosti žen a mužů, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR. Více informací:

16 16 Fakulta Debatní klub Univerzity Karlovy Debatní klub studentů a přátel Univerzity Karlovy (DK UK) pusobí na poli akademické debaty již od roku V čem spočívá kouzlo debaty, resp. co je debata? Parlamentní debata je soutěžní diskuse podle přesných pravidel, ve které se dvoučlenné týmy snaží přesvědčit rozhodčí a publikum o platnosti předem zadaných tezí. Témata debat odrážejí zásadní otázky lidské společnosti, legalizací eutanázie počínaje a strategií boje proti terorismu konče. Debatování tříbí schopnosti analytického myšlení, kultivovaného mluveného projevu a týmové spolupráce. Program si zároveň klade za cíl vyváženě vzdělávat, formovat osobnost debatéra a podporovat smysl pro fair play. Co je naším cílem? Posláním DK UK je přispívat k rozvoji svobody projevu, demokracie a občanské společnosti, a to např. zkoumáním místních, národních i mezinárodních témat prostřednictvím debaty; šířením debaty jako formy komunikace; organizací debat, debatních turnajů, seminářů a konferencí; pomocí při doplnění nadstandardních vzdělávacích aktivit. Nezanedbatelným přínosem našeho klubu je rozšiřování přehledu o aktuálním společenském dění, zlepšování jazykových, rétorických a komunikačních schopností (podporujeme rovněž debatování v anglickém jazyce). Jaké máme zázemí? DK UK tvoří momentálně 50 aktivních členů ze sedmi fakult a institutů Univerzity Karlovy v Praze. V čele klubu stojí předseda (v současnosti Richard Gracla, FSV UK), který klub řídí a reprezentuje navenek. DK UK také spolupracuje s národními debatními asociacemi (ADK Asociace debatních klubů ČR, SDA Slovenská debatná asociácia), CIEE, a s mezinárodní organizací IDEA International Debate Education Association, která sdružuje víc než členů z celého světa. Pomyslnou třešničkou na dortu bývají debatní turnaje, jež kromě příjemné zábavy a možností setkat se se zajímavými lidmi, poskytují šanci změřit síly s ostatními. Debatéři z DK UK jsou stabilními účastníky prestižních turnajů světové debatní veřejnosti a už od počátku založení klubu se mohou pyšnit vynikajícími výsledky na mistrovstvích Evropy a dalších akcích (Berlin Open, Oxford Open, LSE Open atd.), kde se střetávali se světovou debatní špičkou. Renomé DK UK posiluje i organizování vlastních turnajů, jež probíhají na Právnické fakultě UK. V nedávné době DK UK hostilo Akademické mistrovství České a Slovenské republiky, jež je největší česko-slovenskou debatní událostí roku a probíhá ve spolupráci českých a slovenských debatních klubů pokaždé v jiném městě. Je velkou ctí zmínit, že putovní pohár pro vítěze si v letošním roce odnesl tým z DK UK. Pro některé debatéry je ovšem debatování v českém jazyce jen odrazovým můstkem k měření sil s debatéry zahraničními. O předposledním dubnovém víkendu se Praha stala místem konání mezinárodního debatního střetnutí - členové DK UK pozvali milovníky argumentace na Allen Overy Prague Debate Tournament 2007, jež je již tradičním každoročním turnajem s nejvyšší kvalitou v České republice. Krom reprezentantů České a Slovenské republiky se jej účastní přes 20 týmů z více než 10 evropských zemí jako např. Velká Británie, Německo, Slovensko či Turecko. Turnaj vznikl za podpory právnické kanceláře Allen Overy a Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která organizátorům poskytla své prostory. Klub DK UK organizuje každou středu v 18:00 pravidelné debatní schuzky, kde členové klubu i široká veřejnost debatují o různých významných tématech, proto zajímá-li se někdo o společenské dění, má jedinečnou příležitost přijít a vyzkoušet si, zda jeho argumenty obstojí, nebo si jen přijít poslechnout názory ostatních. Pro právníky, jakož i další profese, je velmi duležité umět obhájit určitý názor a zároveň zaujmout a přesvědčit publikum. Více informací je možno nalézt na internetových stránkách DK UK: DK UK

17 Senátní sloupek Fakulta 17 Vážení kolegové, po delším čase opět vítám možnost oslovit (nejen) širokou studentskou veřejnost přes médium, které se stalo hlásnou troubou studentské části Akademického senátu PF UK. Oproti předchozím obdobím, která byla poměrně hektická, a to jak už samotnou volbou děkana, tak jednáním ohledně rozdělení závěrečných státnic, nebo pracemi nad novým studijním plánem (zahaleným do závoje kreditního systému), naše poslední období je obdobím určité konsolidace. Ale co víc si přát. Závěrečná státnice byla, po dlouhých bojích týkajících se činnosti několika studentských kurií, konečně rozdělena. Na fakultě se (i mezi studenty) začínají objevovat hlasy, že to rozdělení nebylo až tak dobrý nápad, že zkoušející teď půjdou více do hloubky a podobně. Existuje na to jediná odpověď jděte se zeptat studentů, kterým souborná závěrečná státnice udělala ze závěru studia peklo. Osoby, které po 5 letech studia na PF UK měly díky závěrečné státnici problémy školu dokončit, popřípadě po přestupu mají diplom třeba z právnické fakulty v Plzni, by s Vámi jistě polemizovaly. V rámci adaptace předpisů studijního systému na kreditní systém byly odstraněny největší nedostatky stávajícího systému předměty platného práva (a formy jejich kontroly zápočty, zkoušky,...) byly přesunuty do nižších ročníků studia. Zároveň se, doufám, povedlo zvýšit náročnost úvodních ročníků studia ve prospěch ročníků navazujících. V rámci povinně volitelných a volitelných (doposud výběrových) předmětů je možné hovořit o možnosti, byť jen částečné, specializace. Diskutovat se začíná i o možnosti praxe v průběhu studia, stranou pozornosti by nemělo zůstat ani kreditní zvýhodnění předmětů vyučovaných v cizím jazyce. Kreditní systém pak studentům poskytne i větší možnost uspořádat si studijní plán, využít alternativních možností studia. Jistě bude zajímavé sledovat i vývoj ohledně uznávání právních předmětů ze studia v zahraničí. Vaší pozornosti by neměla uniknout ani nově ustavená Komise pro koncepci studia pod vedením proděkana pro koncepci studia prof. Kuklíka. Tato komise se má zabývat koncepčními otázkami. Ve skupině reprezentující jednotlivé složky fakulty se bude hovořit o alternativách děleného studia, nebo o možnosti kombinace studia prezenčního a kombinovaného. Dalšími tématy mohou být např. specializace v rámci magisterského studia, nebo nová akreditace, která se bude týkat mimo jiné systému státnic (státnice ne/volitelné, v průběhu/na závěr studia). A tento výčet jistě není úplný. Bohužel je možné hovořit i o oblastech, odkud zprávy nejsou jen pozitivní. Nový systém přihlašování na zkoušky způsobil při svém náběhu nemalé problémy. Zde lze konstatovat, že studentská kurie se obrátila studentským hlasem nejen na senát, ale i přímo na vedení fakulty. Bylo přislíbeno, že napříště se bude více dodržován princip, že do určitého data by měly všechny katedry vypsat termíny, a až poté bude postupně docházet k zápisu. Zároveň jsme žádali, aby okamžik přihlašování byl stanoven na křesťanské hodiny, a nikoliv třeba na půlnoc. Upozornění o zápisu by pak mělo být zasíláno s dostatečným předstihem. Úsilí jsme věnovali i snaze prosadit možnosti užití znění zákonů u zkoušek. V tomto směru lze jen konstatovat, že tato možnost byla na většině kateder jednotlivě odmítnuta. Jsem přesvědčen, že v této věci by mělo být věnováno další úsilí diskusi a přesvědčování o pozitivech takového systému. Jakýmsi vzkazem pro budoucí generace může být i zavedení zpětné vazby do studijního systému. V první řadě se jedná o výuku samotnou, stranou zájmu by nemělo zůstat ani zkoušení. Pokud akceptujeme tezi, že ústní forma zkoušení je ze samé podstaty neobjektivní, měla by být zavedena opatření k minimalizaci této skutečnosti a to zejména statistikami jednotlivých zkoušejících a srovnání výsledků do katederního průměru. Oblastí pozornosti je jistě více. Co je nejdůležitější jsem přesvědčen, že stávající studentská kurie ukázala, že změny jsou možné a prosaditelné. Jistě nikdo nebude čekat, že se z PF UK stane škola liberálního způsobu výuky práva (PF UK je i historicky konzervativní institucí), ale poctivou a postupnou prací je možné uskutečnit ty změny, které jsou potřebné. Dále jsem pyšný na to, že stávající studentská kurie překonala populární tezi o boji mezi studenty a pedagogy. Jsem velmi rád, že diskuse (nejen) na poli Akademického senátu byly vždy věcného rázu, a že více než příslušnost k určitému stavu hrál svou roli osobní charakter každého ze zúčastněných. V tomto směru není oblíbená předvolební teze o paritě v senátu důležitá důležité jsou věcné názory každého zástupce, a schopnost jejich kvalitní prezentace v plénu. Bylo pro mě pozitivní zkušeností, že tyto názory byly vždy s respektem vyslyšeny, a bylo o nich vážně diskutováno. Následující akademický rok je volební (jde o podzim 2007). Největším zadostiučiněním by pro mě byla vyšší než tradiční (rozuměj tristní) účast na těchto volbách. Studentští zástupci se 3 roky snaží prosadit a hájit studentské zájmy. Od řadových studentů PF UK se nežádá nic více než dát jim k tomu mandát. Jsem přesvědčen, že jsme dokázali, že takový mandát dává smysl. A za to těch 5 minut, o kterých se vám prodlouží cesta od tramvaje na přednášku, určitě stojí. Pavel Raboch, místopředseda AS PF UK za studentskou kurii Slavnostní předání cen Randovy nadace Ve čtvrtek dne 15. března 2007 se ve Vlasteneckém sále Karolina uskutečnilo slavnostní předání Randovy ceny za vynikající vědeckou práci s přínosem k prohloubení právní vědy. Randova nadace při Spolku českých právníků VŠEHRD se v letošním roce rozhodla udělit Randovu cenu panu JUDr. PhDr. Janu Wintrovi, Ph.D. z katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za jeho celkový přínos k prohloubení právní vědy, jeho četnou publikační činnost a za jeho disertační práci obhájenou na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a vydanou péčí nakladatelství Karolinum. Laureát Randovy ceny, kterého přestavil prof. dr. J.Kruliš Randa, pronesl při této příležitosti přednášku na téma Aktuální úvahy o evropské ústavní smlouvě. V průběhu večera byly rovněž předány ceny Randovy nadace za vynikající diplomové práce z oboru obchodního práva a příbuzných oborů práva soukromého, které Randova nadace každoročně uděluje za přispění advokátní kanceláře Procházka Randl Kubr. V letošním roce byly ceny uděleny panu Mgr. Jiřímu Konečnému a panu Mgr. Peteru Mikitovi, kteří absolvovali Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a panu Mgr. Josefu Šilhánovi, který vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně. Slavnostního setkání se zúčastnili též děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Prof. JUDr. Aleš Gerloch, který se aktivně zapojil do diskuse k přednášce laureáta, proděkani JUDr. Jiří Hřebejk, doc.judr. Hana Marková, doc. JUDr. Josef Salač, JUDr. Věra Štangová a další učitelé a studenti fakulty. zdroj: aktuality PF UK

18 18 Sport Gambrinus akademická fotbalová liga Jde v podstatě o soutěž, do které se zapojují vysoké školy a větší fakulty. Celé liga je rozdělená na několik skupin, podle různých oblastí republiky. Vítězové z každé oblasti postupují na akademické hry, kde mají možnost vybojovat si místo na Mistrovství Evropy vysokých škol. Proč se ani tento rok fotbalový tým PFUK neprobojoval na akademické hry? V prvé řadě bych chtěl apelovat na vedení školy,aby neřešily naše neúspěchy odvoláním trenéra Radka Jenčka, jehož trenérské schopnosti jsou na ligové úrovni. Selháni v zápase s ČZU, které zhatilo naše postupové ambice, bylo totiž jen a jen v nás hráčích. Doplatili jsme samozřejmě i na menší sehranost, a to hlavně v ofenzivě. A zmínit musím i nízkou návštěvu, de facto každý kdo na zápasy chodí fandí vždy jen soupeřům. Možná by vaše potencionální fanoušky a fanynky zajímalo jaký je následující program zápasů fotbalového týmu PFUK? Na jaře nás čekají jen zápasy II.skupiny ve kterých budeme bojovat o lepší výchozí pozici do následujícího ročníku. V průběhu dubna sehrajeme utkání proti ČVUT FSS (fakulta stavební) a ČVUT FEL (fakulta elektrotechnická). Bližší informace o termínech a místu konání uveřejníme prostřednictvím školních nástěnek. V USA žiji fotbalovými zápasy svých školních týmů celé university, dočkáme se něčeho obdobného i u nás? Bohužel podpora akademické obce,hlavně z řad studentů a studentek je mizivá. Obecně zájem o akademický sport není v ČR,ale myslím, že ani v jiných státech v Evropě, valný. Těžko hledat příčiny,ale je to smutné. Protože trochu povyražení ze zavedených studentských starostí a strastí by mohl jenom prospět. Sport je společenská událost a dokáží si jí užít nejen aktivní, ale také pasivní účastníci. Čím si vysvětlujete nízký zájem studentu na naší škole o sport vůbec? Těžko říct, myslím,že chybí hlavně kvalitní zázemí, reklama a vůbec podpora od vedení školy. Myslím,že většina studentů ani neví,že vůbec nějakou soutěž hrajeme. Není divu, že postrádáme i tým roztleskávaček (pro jarní část soutěže požádáme vedení školy aby nábor zaštítilo). Kdyby se nějaký v budoucnu vytvořil, věřím že by to pomohlo nejen větší atraktivitě našich zápasů, ale také nejmenovaní hráči by toho možná na hřišti nechali víc než nechávají doposud (smích). Jak se zejména vám hráčům z vyšších ročníku daří skloubit fotbal a školu? Myslím, že výborně. Ležet celý měsíc v knížkách nejde a sport je obecně jedna z možností, jak se odreagovat a aktivně si odpočinout. Nějakou podporu zkoušejících před nejdůležitějšími zápasy rozhodně nikdy neočekáváme, to by byla velká troufalost. Petr Flašar, služebně nejstarší hráč fotbalového týmu (rozhovor vedl OnG) Horní řada zleva: Ivan Mazanec, Martin Kotlár, Filip Trnka, Zdeněk Císař, Petr Souček, Jan Vácha a trenér Radek Jenček; dolní řada zleva: Zbyněk Odstrčil, Miroslav Čoček, Rado Vagaský, Jaroslav Lepka, Ondřej Galuška a Petr Flášar.

19 Partneři ELSA Česká republika Časopis PrímaLEX vychází na akademické půdě Právnické fakulty UK v Praze, vydává jej občanské sdružení ELSA Praha, Nám. Curieových 7, Praha 1, kancelář č. 32, IČ: , DIČ: , cz, web: tel.: , registrace Ministerstva kultury ČR č ISSN X, sazba a tisk: Tiskárna Ing. V. Fabián, náklad ks.

20

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Petr Križan Praha, 9. září 2010 Pojem a vymezení veřejné podpory Čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU 4 znaky veřejné podpory - podpora

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016 Poskytovatel Nazev aktivity Cil aktivity Termín podání návrhu projektu Malé granty (Small Grants): 1. června, 1. září a 1. prosince; Visegradský fond Standardní granty (Standard Grants): 15. září Visegrádský

Více

Partnerství znalostního transferu

Partnerství znalostního transferu Partnerství znalostního transferu podpora nového typu partnerství podnikatelské a akademické sféry založená na úspěšném britském programu Knowledge Transfer Partnership přímá aplikace výzkumných poznatků

Více

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku Co je to veřejná podpora čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie: Podpory poskytované v jakékoli formě státem

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák prezident ICT UNE Konference DEN MALÝCH OBCÍ Prostějov

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Snížení stresových faktorů při podnikání v zahraničí aneb jak je důležité znát EEN PhDr. Marie Pavlů, CSc. 14. 10. 2014

Snížení stresových faktorů při podnikání v zahraničí aneb jak je důležité znát EEN PhDr. Marie Pavlů, CSc. 14. 10. 2014 Snížení stresových faktorů při podnikání v zahraničí aneb jak je důležité znát EEN PhDr. Marie Pavlů, CSc. 14. 10. 2014 Co způsobuje stres podnikům a jejich manažerům? 1. Nemají dostatek financí na rozvoj

Více

Informační společnost z pohledu statistiky

Informační společnost z pohledu statistiky Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Dne: 16. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní slovo

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou

Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou Česká republika se letos v žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra umístila na 31. místě ze 140 ekonomik

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994 Oddělení TC AV

Více

Koučinkový program pro firmy na téma Technologický roadmapping

Koučinkový program pro firmy na téma Technologický roadmapping Příručka pro žadatele Průvodce výzvou pro malé a střední firmy Koučinkový program pro firmy na téma Technologický roadmapping Výzva ÚVOD Inovace jsou dnes rozhodujícím faktorem úspěchu malých a středních

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Informační společnost: to není jen egovernment. Jiří Peterka, 11.5.2010

Informační společnost: to není jen egovernment. Jiří Peterka, 11.5.2010 Informační společnost: to není jen egovernment Jiří Peterka, 11.5.2010 Motto: Když řešíte věci vytrženě z kontextu, koledujete si o problém.. Také informační společnost je řadou vzájemně provázaných oblastí,

Více

ICT jako faktor konkurenceschopnosti?

ICT jako faktor konkurenceschopnosti? FITPROsto 15.4.2010 ICT jako faktor konkurenceschopnosti? Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz Situace V roce 2004 Česká republika byla na předních

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.

Více

Výuka práva duševního vlastnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze

Výuka práva duševního vlastnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze Výuka práva duševního vlastnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze Prof. JUDr. Martin Boháček, CSc. Katedra podnikového a evropského práva Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR. Digitální cesta k ekonomickému růstu

Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR. Digitální cesta k ekonomickému růstu Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR Digitální cesta k ekonomickému růstu ICT Unie Spolek pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Praha 2/2015 Fakta

Více

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994 Oddělení TC AV

Více

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Rozvoj digitální agendy v ČR: příležitosti a překážky Klíčová témata ICT průmyslu ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Konkurenceschopnost ČR za využití ICT VÝVOJ-VÝZKUM

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ

SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ Programy na podporu vzdělávání čekají pro nadcházející období významné změny. Evropská komise chce lépe koordinovat tyto programy a zamezit dosavadní roztříštěnosti

Více

6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM

6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM 6. února 2004, Olomouc Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM Preambule Výuka a vzdělávání studentů jsou hlavním a základním společenským posláním vysokých škol a univerzit. Je postavena na základech

Více

Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu.

Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu. Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu. Dohoda o partnerství: koncem března začátkem dubna by měla být předána

Více

Role Technologické platformy Energetická bezpečnost ČR při přípravě a řešení krizových situací v Energetice

Role Technologické platformy Energetická bezpečnost ČR při přípravě a řešení krizových situací v Energetice Role Technologické platformy Energetická bezpečnost ČR při přípravě a řešení krizových situací v Energetice XV. Podzimní konference A.e.M Blackout v ČR, 18.9.2012 1 Blackout jako zbraň? Blackout ztráta

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Veřejná podpora ve strukturálních fondech EU & Manuál služeb obecného hospodářského zájmu

Veřejná podpora ve strukturálních fondech EU & Manuál služeb obecného hospodářského zájmu Veřejná podpora ve strukturálních fondech EU & Manuál služeb obecného hospodářského zájmu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Jaroslav RICHTER Odbor rozpočtu vedoucí oddělení finančního řízení programů

Více

Vážení klienti, vážení spolupracovníci, Co jsou služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) a koho se týkají?

Vážení klienti, vážení spolupracovníci, Co jsou služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) a koho se týkají? Nová pravidla pro veřejnou podporu v oblasti financování veřejných služeb hospodářské povahy (tzv. služeb obecného hospodářského zájmu) Vážení klienti, vážení spolupracovníci, rádi bychom Vás informovali

Více

1. Nové provozní smlouvy (část B Návrhu)

1. Nové provozní smlouvy (část B Návrhu) Příloha č. 7: Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí na Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 2013 předložených

Více

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění:

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění: Stanovisko č. 1 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 11. 2012 k návrhu změny vodního zákona k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4.

SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4. SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4. 2014 Návrhy, které budou projednány ve druhém čtení dne 29.

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

SÍTĚ NOVÉ GENERACE. - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE

SÍTĚ NOVÉ GENERACE. - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE SÍTĚ NOVÉ GENERACE - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE Marek Ebert Český telekomunikační úřad ISSS 2014 Hradec Králové, 7. a 8. dubna 2014 Agenda 1) Podpora budování přístupových sítí NGA pro

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH. Hana Landová SIC ČZU & ÚISK FF UK

NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH. Hana Landová SIC ČZU & ÚISK FF UK INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Hana Landová SIC ČZU & ÚISK FF UK Knihovny + IG + IV = [Zdroj: www. Office.com] Spolupráce, přesahy a nápady Význam IG a IV bez ohledu na typ knihovny

Více

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE Na právní úpravu cookies v České republice je potřeba nahlížet ze dvou pohledů - jednak z pohledu poskytování služeb elektronických komunikací a jednak z pohledu ochrany osobních

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU. směřující k vytvoření mezioborové integrace

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU. směřující k vytvoření mezioborové integrace Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Klíčová aktivita KA5 Propojení univerzitního prostředí s trhem práce Garant aktivity Ing.

Více

Optical Fibre Apparatus Otevřená optická přístupová síť FTTH

Optical Fibre Apparatus Otevřená optická přístupová síť FTTH Optical Fibre Apparatus Otevřená optická přístupová síť FTTH Pavel Dubský, OFA s.r.o. Pavel Dubský OFA s.r.o. Po roce 2015 nemusí pro plnohodnotný širokopásmový přístup stačit ano 100 Mb/s. Optické vlákno

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Úskalí tvorby a implementace vnitrouniverzitních předpisů v oblasti duševního vlastnictví a transferu technologií

Úskalí tvorby a implementace vnitrouniverzitních předpisů v oblasti duševního vlastnictví a transferu technologií Úskalí tvorby a implementace vnitrouniverzitních předpisů v oblasti duševního vlastnictví a transferu technologií Eva Janouškovcová 9. října 2012 1 Obsah Funkce univerzity Význam a podmínky transferu technologií

Více

Veřejná podpora. Hlavní principy a pravidla. Ing. Pavel Černý Mgr. Jan Ďoubal

Veřejná podpora. Hlavní principy a pravidla. Ing. Pavel Černý Mgr. Jan Ďoubal Veřejná podpora Hlavní principy a pravidla Ing. Pavel Černý Mgr. Jan Ďoubal Obsah semináře 1. Právní prostředí 2. Znaky veřejné podpory 3. Hlavní principy a pravidla 4. Poslední změny v pravidlech 5. Diskuze

Více

Partnerství s PEF MENDELU

Partnerství s PEF MENDELU Partnerství s PEF MENDELU C h a r a k t e r i s t i k a fa k u lt y Prestižní studium praktické a flexibilní studium vysoká zaměstnanost absolventů nejlepší ekonomická fakulta na Moravě* třetí nejlepší

Více

OBSAH PŘÍSPĚVKU. Cíl změny systému. Historický exkurz do dotačního řízení MPSV. Podklady deklarující nutnou změnu. První kroky v roce 2014

OBSAH PŘÍSPĚVKU. Cíl změny systému. Historický exkurz do dotačního řízení MPSV. Podklady deklarující nutnou změnu. První kroky v roce 2014 OBSAH PŘÍSPĚVKU Cíl změny systému Historický exkurz do dotačního řízení MPSV Podklady deklarující nutnou změnu První kroky v roce 2014 Přechod financování sociálních služeb na kraje od roku 2015 CO JE

Více

Konkurenceschopné vysoké školství. (Vize 2020) Rudolf Haňka

Konkurenceschopné vysoké školství. (Vize 2020) Rudolf Haňka Konkurenceschopné vysoké školství (Vize 2020) Rudolf Haňka Podfinancované veřejné vysoké školy? Výdaje na VVŠ jako takové, i přepočtené na jednoho studenta, narůstají každoročně Těžká soutěžse zeměmi které

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH 1. Účel příručky... 2 2. Definice jednoho podniku... 2 3. Je subjekt propojeným podnikem?... 3 3.1. Podniky

Více

Marketing & průzkum trhu únor 2014. Pavlína Langerová, AUDICA

Marketing & průzkum trhu únor 2014. Pavlína Langerová, AUDICA únor 2014 Pavlína Langerová, AUDICA Odborné školení v rámci projektu Odborné vzdělávání zaměstnanců společnosti RILEXTRADERS reg.č.: CZ.1.04/1.1.02/94.01311 co je to praktický marketing jak si udělat průzkum

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Obor UROSPRÁVA. doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru

Obor UROSPRÁVA. doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru Obor UROSPRÁVA doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru Proč se rozhodnout pro obor UROSPRÁVA? Chceš vědět jak funguje EU? Chceš vědět jak EU ovlivňuje hospodářský, sociální a politický život v České

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Vlastní deskriptory EQF. Obory vzdělá ní. NSP 1 Rozlišovat pracovní prostředky, suroviny základní vzdělání

Vlastní deskriptory EQF. Obory vzdělá ní. NSP 1 Rozlišovat pracovní prostředky, suroviny základní vzdělání Vlastní deskriptory EQF NSK Charakteristika kompetencí Stupně vzdělání NSP 1 Rozlišovat pracovní prostředky, suroviny základní vzdělání apod. Vykonávat práce podle jednoduchých zadaných neměnných postupů

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

CampusFrance Praha Česká republika. Studovat ve Francii

CampusFrance Praha Česká republika. Studovat ve Francii Studovat ve Francii Proč vybrat Francii? CampusFrance Velká moderní evropská země, ve které byly vynalezeny velké technické objevy Příjemné životní prostředí Široká nabídka studijních programů -----------------------------------------

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Studie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014

Studie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014 Studie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014 Autoři prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc., VŠE v Praze Mgr. Kateřina Háblová, AGROFERT, a.s. Bc. Darja Krasnikova, VŠE

Více

VYHLÁŠKA. č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

VYHLÁŠKA. č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků VYHLÁŠKA č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ze dne 27. července 2005 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Institut politologických studií den otevřených dveří 15. 1. 2013

Institut politologických studií den otevřených dveří 15. 1. 2013 Institut politologických studií den otevřených dveří 15. 1. 2013 Institut politologických studií Institut jeden z pěti institutů FSV UK katedra politologie a katedra mezinárodních vztahů učebny, kanceláře,

Více

Doktorské studium 2013-2014

Doktorské studium 2013-2014 Doktorské studium 2013-2014 Proč a jak studovat v doktorském studiu? Doktorské studium 3. a nejvyšší stupeň VŠ vzdělání Bakalářské (Bc.) Magisterské (Mgr., Ing.) Doktorské (Ph.D. za jménem) Doktorské studium

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

I. Nařízení o blokových výjimkách

I. Nařízení o blokových výjimkách I. Nařízení o blokových výjimkách Vývoj 8. 5. 2013: začátek konzultací k návrhu nové úpravy slučitelnosti určitých kategorií podpory s vnitřním trhem 18. 12. 2013: poslední znění textu 1. 7. 2014: účinnost

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Přehled Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Overview OECD Communications Outlook: 2003 Edition Czech translation Přehledy jsou překladem výtahů z publikací OECD. K dispozici jsou zdarma v internetovém

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Otevřená data veřejné správy z pohledu České republiky

Otevřená data veřejné správy z pohledu České republiky Otevřená data veřejné správy z pohledu České republiky Mgr. Tomáš Kroupa Ministerstvo vnitra - Samostatné oddělení hlavního architekta egovernmentu Agenda Proč to všechno děláme Co máme za sebou Co nás

Více