Přehled zpráv. Euro E15 TV: Ptejte se Vladimíra Dlouhého e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí ekonomika

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přehled zpráv. Euro E15 TV: Ptejte se Vladimíra Dlouhého... 7 30.12.2014 e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí ekonomika"

Transkript

1 Přehled zpráv Veřejné zakázky radnice vypisuje na výbornou, Velké Meziříčí je transparentním zadavatelem parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Obce voličŧm mestovm.cz Euro E15 TV: Ptejte se Vladimíra Dlouhého e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí ekonomika Politolog Romancov: Jediné, čemu Rusko rozumí, je síla. Pokud Západ ustoupí, udělá obrovskou chybu Hospodářské noviny ~ str. 07 ~ Události Adam Černý, Petr Kain Euro E15 TV: Ptejte se Vladimíra Dlouhého strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Zprávy Schumacherův příběh vábí davy. Je totiţ jen člověk Mladá fronta DNES ~ str. 12 ~ Názory Necid (ODS): Velké Meziříčí je transparentním zadavatelem parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm ODS Rubl, ropa a politika Respekt ~ str. 21 ~ Okem ekonoma ONDŘEJ SCHNEIDER Zeman na Frekvenci 1? Uţ mi to je jedno, říká moderátor Pokorný lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov Lidovky.cz, Lidovky.cz, Hana Mazancová Rubl, ropa a politika respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Ondřej Schneider Příliš z nás má chudobu na dohled Lidové noviny ~ str. 22 ~ Orientace - rozhovor TOMÁŠ URBAN V Berlíně chodí lidé s muslimy na pivo, na venkově souţití s nimi dusí předsudky Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Severní Čechy Michal Bělka Hrdinové: Je to obraz společnosti na prahu přelomu novinky.cz ~ str. 00 ~ Kultura František Cinger Severní Korea byla víc neţ dvě hodiny offline, tedy bez fungujícího připojení k internetu Plné znění zpráv 1

2 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 17:10 Den podle Ukrajina usiluje o vstup do NATO ČT 24 ~ str. 04 ~ 21:31 Horizont Topolánek mě kdysi označil za eurohujera, řekl ekonom Sedláček. A vyprávěl, co všechno vzešlo z letících dlaţebních kostek krajskelisty.cz ~ str. 00 ~ Liberecký kraj Anička Vančová Rozdělená Ukrajina ČT 24 ~ str. 08 ~ 22:00 Události, komentáře Přelom ve vztazích USA a Kuby ČT 24 ~ str. 07 ~ 20:05 Horizont Komu připadne severní pól ČT 1 ~ str. 24 ~ 19:00 Události Společenstvo českého mediálního prstenu proti Agromordoru blisty.cz ~ str. 00 ~ Bohumil Kartous Euro E15 TV: Ptejte se Vladimíra Dlouhého e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí ekonomika Euro E15 TV: Ptejte se Vladimíra Dlouhého strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Zprávy Mučednictví, to nám jde Téma ~ str. 32 ~ Rozhovor Lukáš Kašpar Ind od vedle Víkend HN ~ str. 19 ~ Téma Lucie Hrdličková Sankce zatím nezabraly, Rusko neustupuje. Evropa je má drţet aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika Trénink kritického oka v době přesycené obrazy blisty.cz ~ str. 00 ~ Bohumil Kartous Být láskou (Adam El Chaar) Plné znění zpráv 2

3 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ Adam El Chaar SLEDUJTE PRAVIDELNÁ ZAMYŠLENÍ TOMÁŠE HALÍKA V JISKŘE Jiskra ~ str. 20 ~ -r Protizápadní směr Kremlu můţe ještě posílit Lidové noviny ~ str. 03 ~ Ruská krize MAGDALENA SLEZÁKOVÁ Šafr: Veřejnost nedoceňuje hrůzu oligarchizovaných médií mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Internet & Mobil Mediaguru Šafr: Veřejnost nedoceňuje hrůzu oligarchizovaných médií mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Tisk Mediaguru Ruský Titanic nabírá vodu Mladá fronta DNES ~ str. 12 ~ Názory Michael Romancov Rusko není normální stát, říká expert novinky.cz ~ str. 00 ~ Zahraniční - Evropa Alex Švamberk Ekonom Sedláček se při vzpomínání na Havla vysmál Klausovi a Zemanovi. Takto je nazval parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Kauzy Oldřich Szaban GLOSA: Marný boj Vladimira Vladimiroviče s realitou, pravdou i logikou zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Zahraniční Jan Šír, autor působí na Institutu mezinárodních studií FSV UK Ruské obavy z ekonomiky ČT 24 ~ str. 07 ~ 21:31 Horizont Geopolitické důsledky pádu rublu ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:31 Horizont Je to obraz společnosti na prahu přelomu Právo ~ str. 14 ~ Kultura František Cinger Rizika deflace Rádio BBC ~ str. 01 ~ 09:40 Alter Eko T. Halík: Muslimské šátky bych nezakazoval Horácké noviny ~ str. 03 ~ Publicistika Arnošt Pacola Plné znění zpráv 3

4 Člověk je motýl naopak Respekt ~ str. 56 ~ Rozhovor SILVIE LAUDER, ONDŘEJ KUNDRA Ze slovníku krásných slov Respekt ~ str. 98 ~ Příloha - Literární příloha VRATISLAV MAŇÁK VLASTNĚ MÁME POUZE DVĚ ALTERNATIVY: BUĎ SI POTŘEBNÉ VYPĚSTUJEME, NEBO VYTĚŢÍME TRADE NEWS ~ str. 12 ~ Rozhovor MICHAEL ROMANCOV Neff: Nechcete přijít o osobní data? Nedávejte je tam ct24.cz ~ str. 00 ~ Média/IT mld LIBEREC: Euroregion Nisa ocenil přeshraniční projekty genusplus.cz ~ str. 00 ~ Zpravodajství TZ Člověk je motýl naopak respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Silvie Lauder, Ondřej Kundra Ze slovníku krásných slov respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Vratislav Maňák Matěj Stropnický: Já toho Golema zapřáhnu e15.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory Matěj Stropnický: Já toho Golema zapřáhnu euro.e15.cz ~ str. 00 ~ Archiv Sociální média jako zdroj informací ČT 24 ~ str. 01 ~ 20:05 Hyde Park Obce bez vedení ČT 1 ~ str. 04 ~ 18:00 Události v regionech - Praha Americký diplomat odhalil jedno malé tajemství o studené válce. Rozpoutala se kvůli tomu pěkná třenice eportal.cz ~ str. 00 ~ Politika Odjinud NEROVNOST BOHATSTVÍ A ŠPATNÉ PŘEDPOVĚDI Hospodářské noviny ~ str. 10 ~ Panorama Marek Hudema Plné znění zpráv 4

5 Kam se obrací ruská diplomacie? ČT 24 ~ str. 07 ~ 21:31 Horizont Vţdyť to všechno bylo jinak, neţ se píše. Projev amerického diplomata o pádu komunismu budí vášně parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor pro USA a Čína se dohodly o emisích? PRO-ENERGY ~ str. 51 ~ Ekologie - hospodárnost Tereza Basařová Jak ušetřit při čištění zubů? PRO-ENERGY ~ str. 63 ~ Strojírenství Tiskový mluvčí nesmí být hasičem mediálních poţárů Moderní obec ~ str. 18 ~ Management /zr/ Valašské Meziříčí je nadprůměrným zadavatelem veřejných zakázek parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Obce voličŧm valasskemezirici.cz Bakalův Respekt lţe a obhajuje islám eurabia.cz ~ str. 00 ~ Multikulturalismus Lukáš Lhoťan Politiku ovládají dynastie Dotyk ~ str. 00 ~ Téma Jan Štětka, Jan Řápek Bakalův Respekt lţe a obhajuje islám (Lukáš Lhoťan) idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ Lukáš Lhoťan Situace v Čečensku ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika Česko je na 37. místě v ţebříčku konkurenceschopnosti v celosvětovém ţebříčku ČT 24 ~ str. 08 ~ 21:05 Ekonomika Vladimir Putin o stavu Ruské federace ČT 24 ~ str. 02 ~ 21:31 Horizont Kde jsou hranice pokojného protestu? ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum Plné znění zpráv 5

6 Radní ČT promluvil ke zpravodajství veřejnoprávní televize o Zemanovi parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Kauzy Jiří Hroník Za vkusný sexismus denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Názory Šimon Fiala Roční poselství Majdanu dialog.ihned.cz ~ str. 00 ~ HN.IHNED.CZ Michael Romancov Já toho Golema zapřáhnu Euro ~ str. 20 ~ Rozhovor Hana Boříková ROČNÍ POSELSTVÍ MAJDANU Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Názory Michael Romancov Přehled. Kdy se školy představí Metro ~ str. 23 ~ Školy Ostuda českého školství Respekt ~ str. 44 ~ Fokus - školství v. Islám BARBORA JANAUEROVÁ Plné znění zpráv 6

7 Plné znění zpráv Veřejné zakázky radnice vypisuje na výbornou, Velké Meziříčí je transparentním zadavatelem parlamentnilisty.cz str. 00 Obce voličům mestovm.cz Město Velké Meziříčí je z hlediska transparentnosti a otevřenosti výběrových řízení nadprŧměrným zadavatelem veřejných zakázek. V kategorii měst do 20 tisíc obyvatel se umístilo na prvním místě v hodnocení takzvaného zindexu, které provádí Centrum aplikované ekonomie a Institut ekonomických studií FSV UK. Podle starosty městu uţ chybí jen takzvaný klikací rozpočet. Hodnocení zindexu zkoumá, zda konkrétní zadavatel postupoval transparentně, hospodárně a zda mu nevznikala korupční rizika. Ve zkratce lze říci, ţe zindex měří soulad s dobrou praxí, tak jak je popsána v doporučeních mezinárodních organizací, Ministerstva pro místní rozvoj a neziskových organizací. Velké Meziříčí je v porovnání se srovnatelnými městy našeho regionu výrazným premiantem. "O tom, ţe takové hodnocení probíhá, jsem neměl ani tušení. Naše zakázky vypisujeme tak, jak se má. Jsem opravdu spokojený s tím, ţe je takto kladně hodnocena odborníky," řekl starosta Velkého Meziříčí Radovan Necid. Hodnotitelé se ve Velkém Meziříčí zaměřili na období let a zkontrolovali zakázky za bezmála 153 milionŧ korun. Zaměřili se nejen na to, kolik radnice oslovuje dodavatelŧ a zda to nejsou pořád stejné firmy, ale také na dostupné a včas podávané informace o zakázce, vyuţívání elektronických aukcí, počty nabídek a další kritéria, která umoţňují přístup radnice k veřejným zakázkám hodnotit. "Otevřená radnice, tedy soubor opatření, které mají co nejvíce informací zpřístupnit lidem, je mŧj osobní závazek a cíl, na kterém pracuji uţ několik let. Začal jsem s tím ihned poté, co jsem se starostou v minulém volebním období stal, a zdá se, ţe tato práce se začíná úročit," zhodnotil úspěch starosta Necid s tím, ţe v další fází proběhnou některé úpravy webu, na které město získalo evropské peníze. "Jedna z nejdŧleţitější a nejviditelnější úprav bude zavedení takzvaného klikacího rozpočtu. Tedy aplikaci, která umoţní návštěvníkovi webu dohledat nejen výdaje města aţ k fakturám, které je moţno zveřejnit, ale také aktuální stav městské kasy a podobně. Plánujeme aplikaci, která bude propojená přímo s účetnictvím města a nebude vyţadovat další náklady na obsluhu. Z hlediska transparentnosti jde o dobrý nástroj nejen pro obyvatele města, ale i pro samotné zastupitele a radní," uzavřel Necid. URL Euro E15 TV: Ptejte se Vladimíra Dlouhého e15.cz str. 00 Domácí ekonomika Jaký byl uplynulý rok pro české podnikatele? Vrací se česká ekonomika ke stabilnímu rŧstu? Anebo s ní v novém roce opět zamává nepředvídatelná zahraničněpolitická situace a aktuální ruská krize? Na to vše a další otázky se mŧţete ptát prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého v novém multimediálním pořadu Euro E15 TV, který od nového roku chystají ekonomický deník E15 a týdeník Euro. Pořad, jehoţ videozáznam bude vţdy ke zhlédnutí na zpravodajském portálu E15.cz, bude mít formu moderované debaty, v níţ dostanou výrazný prostor právě otázky čtenářŧ. V lednové premiéře Euro E15 TV se Vladimír Dlouhý kromě aktuálních ekonomických témat vyjádří i ke změnám v českém podnikatelském prostředí, které v čele Hospodářské komory plánuje. Plné znění zpráv 7

8 Rozhovor s Vladimírem Dlouhým proběhne 7. ledna 2015, na portálu E15.cz jej pak budete moci zhlédnout v 17 hodin. Dotazy na hosta mŧţete zasílat jiţ nyní na adresu Vladimír Dlouhý (61) byl v letech 1989 aţ 1992 ministrem hospodářství a v letech 1992 aţ 1997 ministrem prŧmyslu a obchodu. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), v posledních volbách kandidoval na prezidenta republiky. Od května 2014 zastává funkci prezidenta Hospodářské komory, pŧsobí v soukromé sféře a věnuje se poradenské a pedagogické činnosti učil na VŠE a FSV UK. Je členem dozorčí rady Illinoiského technologického institutu v Chicagu. Řadu let byl reprezentantem investiční banky Goldman Sachs v Česku. URL Politolog Romancov: Jediné, čemu Rusko rozumí, je síla. Pokud Západ ustoupí, udělá obrovskou chybu Hospodářské noviny str. 07 Události Adam Černý, Petr Kain Putin je zoufale neúspěšný politik, který by v kaţdé normální demokratické zemi musel jiţ dávno odstoupit, tvrdí politický geograf Michael Romancov. Ze svého reformního programu, který Putin oznámil v květnu 2012 po svém třetím zvolení prezidentem Ruska, nesplnil takřka nic. Ani současná krize podle Romancova nepřiměje Rusko, aby přistoupilo ke skutečným změnám. Dokud nedojde k palácovému převratu nebo pokud Putin nezemře, nevěřím, ţe začnou reformy, říká Romancov. * HN: Do jaké míry podle vás současná krize ohroţuje stabilitu Putinova reţimu? Jsem přesvědčen, ţe Rusko se ţene do konfigurace, ve které ještě v moderních dějinách nebylo. Rusko má za sebou dlouhodobou zkušenost a strategii, jak se vypořádávat s rolnickými povstáními. Například obě války v Čečensku zapadají do tohoto schématu. Někde se vzbouří kus periferie, tak tam pošlu vojáky a i za cenu velikých problémŧ to nakonec udusím. Skutečnou revoluci však Rusko zaţilo v zásadě jen v roce 1905, kdy povstala města. Pokud by se něco takového zopakovalo, je otázkou, jak by s tím reţim naloţil. * HN: Nehrozí, ţe v případě Putinova pádu se k moci dostane někdo daleko horší? Ruské extremisty Putin nejvíce povzbudil, kdyţ je vypustil na Ukrajinu. Uţ teď se ruské bezpečnostní sloţky zabývají tím, co udělat s extremisty, aţ se začnou vracet. Pokud tedy dojde k převratu, pak je podle mne nejpravděpodobnější, ţe se k moci dostane někdo, kdo bude sice myslet podobně jako Putin, nebude však mít takové rozhodovací pravomoci. Bude to podobné, jako kdyţ Chruščov nahradil Stalina. To na jedné straně znamená, ţe rozhodování se ještě více zpomalí, na straně druhé by se pak ruské vedení mohlo vystříhat těch největších extrémŧ. * HN: Z Putinova nedávného projevu k národu se zdálo, ţe vedení Ruska si problémy uvědomuje. Nastal nyní okamţik, kdy lidé v čele země budou schopni přikročit k reformám? Nevěřím, ţe by byli schopni najednou konat jinak. O změnách pořád jen mluvili, ale nikdy ţádné velké neudělali. Spousta lidí tvrdí, ţe je Putin geniální stratég, ale podívejte se na jeho výsledky. Kdyţ se potřetí stal prezidentem, tak přišel s takzvanými květnovými nařízeními, co vše se musí změnit. Teď se dělal audit těchto nařízení, a kdyţ pominu, ţe spousta bodŧ časem vypadla, tak platí, ţe se nepovedlo naplnit 80 procent ustanovení, která zŧstala. Putin je zoufale neúspěšný politik. * HN: Takţe si nemyslíte, ţe Rusko se pod ekonomickým tlakem začne modernizovat? V krátkodobém horizontu toho Rusko schopné není. Aby toho schopné bylo, muselo by v prvé řadě provést strukturální reformy, které zasáhnou aţ do nejvyšších pater. Dokud nedojde k palácovému převratu nebo Putin nezemře, tak nevěřím, ţe začnou reformy. Chce-li Putin stát modernizovat, potřebuje lidi, kteří budou Plné znění zpráv 8

9 svobodně myslet. Samozřejmě, v Rusku stále ţije přes sto milionŧ lidí, takţe je tam určitě mnoho schopných vědcŧ, kteří čas od času přijdou s něčím, čím se světu vyrovnají, nebo jej dokonce předeţenou. V desítkách dalších případŧ ale Rusko hrubě zaostává. V tak dynamicky se rozvíjejícím prostředí, jako je věda, je nemoţné modernizovat, jestliţe je země řízena autoritativně jedním člověkem. * HN: Takţe nestabilita, kterou nyní vidíme v koncentrované podobě, bude pokračovat? Klíčovým problémem je, ţe ruská vládnoucí elita je ekonomicky nevzdělaná. Ti lidé vŧbec netuší, jak hospodářství funguje. De facto rozkrádají zemi, která je neuvěřitelně ekonomicky bohatá. Putinovi se podařilo vytvořit velké státní nebo polostátní podniky, které fungují v prakticky monopolním prostředí, coţ doposud fungovalo, protoţe ceny surovin na světových trzích se pro Rusko vyvíjely příznivě. Nyní se na tom trhu cosi děje a oni netuší, co s tím. * HN: Jak tedy má okolní svět s Ruskem nakládat? Máme s ním vycházet podle zásad realpolitiky, včetně respektování jeho zájmŧ, anebo k němu musíme přistupovat pevně, protoţe jinak nás bude vnímat jako slabé? Jsem jednoznačně stoupencem druhého přístupu. Aţ dosud v zásadě platilo, ţe Rusko je silný hráč v globální politice a ve vojensko-bezpečnostní aréně se chovalo jako předvídatelný partner. Po okupaci Krymu to padlo a poslední dŧvěryhodná věc, kterou Rusko mělo, se vypařila. Pokud nyní dáme najevo, ţe nejsme ochotni riskovat spor, kdyţ teď změkčíme sankce, zaděláváme si na velký problém. Putinovi prostě nemŧţe projít to, co udělal na Ukrajině a na Krymu. A platí, ţe pokud se Rusko nezmění a my ustoupíme, tak to bude naše obrovská chyba. Je třeba si uvědomit, ţe Západ má obrovskou výhodu. Máme víc lidí, víc bohatství, všechny výhody jsou na naší straně. * HN: Proč dosavadní pokusy o dialog s Ruskem nevycházejí? Dialog je součást západní politické kultury, ale Rusko její součástí není. Největší problém je, ţe Rus vypadá jako Evropan. Za tou fasádou je však zcela jiný typ myšlení. A všichni lidé, kteří se v Rusku vyznají, říkají, ţe jediné, čemu Rusko rozumí a co respektuje, je síla. Tam nejde o to, ţe by se nás nutně museli bát. Ale platí, ţe jsou ochotni a schopni mluvit s respektem jen s tím, kdo je v jejich očích toho respektu hoden. To jsou třeba Spojené státy. Také ale strašně se přitom kroutí je to Čína. A pak uţ nikdo. Evropská unie zatím v jejich očích respektu hodna není. Kdyby se toto podařilo změnit, tak by to byla ta nejlepší věc jak pro Rusko, tak pro Evropskou unii. My si prostě musíme získat jejich respekt. * HN: Čím by Rusko mohlo zatopit Západu? Nikoli Západu, ale celému světu. Rusko je schopné destabilizovat současnou úroveň globálních ekonomických vztahŧ. Jelikoţ se jejich země táhne od Baltu aţ po Dálný východ, tak mohou velmi účinně sabotovat probíhající transakce, ke kterým ve světě dochází. Třeba kombinací fyzických aktivit, zpŧsobováním problémŧ s dodávkami a také vyuţitím své pozice v Radě bezpečnosti OSN. * HN: Putin údajně vykazuje příklon ke spiritualitě. V jednom z proslovŧ dokonce připodobnil Krym k Jeruzalému. Je to pouhá propaganda, anebo tomu skutečně věří? Představa, ţe někdejší dŧstojník KGB, navíc rozvedený, se stane hluboce věřícím a praktikujícím křesťanem, pŧsobí zvláštně, ale moţné to je. Je dŧleţité si uvědomit, ţe prvopočátek pocitu ruské výjimečnosti je spojen s vírou. Ačkoli to Rusové nikdy nepřiznali, tak vlastně první vykročení na cestě k vybudování impéria bylo motivováno náboţenskou rétorikou. Bojovali proti nevěřícím, proti muslimŧm, katolíkŧm, protestantŧm. Pokud u Putina došlo k náboţenskému osvícení, přispívá to u něj bezpochyby k pocitu výlučnosti sebe sama i vlastního národa. O to horší je to pro představitele západních zemí, protoţe o některých náboţenských věcech je velmi zatěţko racionálně mluvit. * HN: Má Krym pro Rusko skutečně nějaký strategický význam? Ze strategického pohledu je Krym zcela bezvýznamný. Vojensko-strategický význam je velmi omezený. Je to něco jako Šluknovský výběţek pro Českou republiku. Má pro Rusy symbolický význam, pojí se s ním tradice romantických ruských autorŧ. Ale reálné vyuţití Krymu? Nejdřív Putin tvrdil, ţe bez Krymu to nejde, přirovnal ho k Jeruzalému, ale s čím nakonec přišel? Chce na Krymu vytvořit gamblerskou zónu. Plné znění zpráv 9

10 * HN: Takţe z Jeruzaléma chce udělat Las Vegas. Přesně tak, a proto to vŧbec nedává smysl. * HN: Hrozí podle vás reálně válka? Doufám, ţe ne. V Moskvě snad stále funguje alespoň základní racionální uvaţování. Ale pozor, mluvíme o válce se Západem. Ale nevylučuji, ţe ve snaze o získání úspěchu vpadne Putin třeba do Gruzie, případně posílí jednotky v Arménii nebo se pokusí dostat pod svou moc Ázerbájdţán. Musíte si uvědomit, ţe Putin bude potřebovat peníze. A ty jsou v postsovětském prostoru pouze v Ázerbájdţánu a Kazachstánu. Jinak jsou všichni chudí. *** MICHAEL ROMANCOV (45) Politický geograf přednášející na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzitě Praha. Vystudoval Pedagogickou fakultu UK a posléze politologii na Fakultě sociálních věd UK. Patří k nejcitovanějším odborníkŧm v otázkách politické geografie a geopolitiky. Foto: HN Martin Svozílek Největší problém je, ţe Rus vypadá jako Evropan. Za tou fasádou je však zcela jiný typ myšlení. Foto popis O autorovi Adam Černý, Petr Kain, Euro E15 TV: Ptejte se Vladimíra Dlouhého strategie.e15.cz str. 00 Zprávy Jaký byl uplynulý rok pro české podnikatele? Vrací se česká ekonomika ke stabilnímu rŧstu? Anebo s ní v novém roce opět zamává nepředvídatelná zahraničněpolitická situace a aktuální ruská krize? Na to vše a další otázky se mŧţete ptát prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého v novém multimediálním pořadu Euro E15 TV, který od nového roku chystají ekonomický deník E15 a týdeník Euro. Pořad, jehoţ videozáznam bude vţdy ke zhlédnutí na zpravodajském portálu E15.cz, bude mít formu moderované debaty, v níţ dostanou výrazný prostor právě otázky čtenářŧ. V lednové premiéře Euro E15 TV se Vladimír Dlouhý kromě aktuálních ekonomických témat vyjádří i ke změnám v českém podnikatelském prostředí, které v čele Hospodářské komory plánuje. Rozhovor s Vladimírem Dlouhým proběhne 7. ledna 2015, na portálu E15.cz jej pak budete moci zhlédnout v 17 hodin. Dotazy na hosta mŧţete zasílat jiţ nyní na adresu Vladimír Dlouhý (61) byl v letech 1989 aţ 1992 ministrem hospodářství a v letech 1992 aţ 1997 ministrem prŧmyslu a obchodu. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), v posledních volbách kandidoval na prezidenta republiky. Od května 2014 zastává funkci prezidenta Hospodářské komory, pŧsobí v soukromé sféře a věnuje se poradenské a pedagogické činnosti učil na VŠE a FSV UK. Je členem dozorčí rady Illinoiského technologického institutu v Chicagu. Řadu let byl reprezentantem investiční banky Goldman Sachs v Česku. URL Plné znění zpráv 10

11 Schumacherův příběh vábí davy. Je totiţ jen člověk Mladá fronta DNES str. 12 Názory Trefa Roberta Sáry, reportéra MF DNES Statistika nejpouţívanějšího světového vyhledávače Google mluví jasně: ač byl letošek rokem fotbalového šampionátu i zimní olympiády, tak stejně je Michael Schumacher, který se přesně na den uţ rok zotavuje z váţného pádu na lyţích, druhým nejčastěji hledaným sportovcem na světě. A Jules Bianchi, měsíce přehlíţený pilot jedné z nejhorších stájí v F1, je pro změnu číslem 7. Nebýt říjnového karambolu, po kterém bojoval o ţivot, jeho jméno by do vyhledávače dál dávali jen formuloví fajnšmekři. Jsme-li u internetových statistik, pak jedna z idnes.cz první zpráva o Schumacherově poranění má víc klikŧ neţ články o letošních olympijských triumfech Čechŧ a hokejové reprezentaci. Co to o nás vypovídá? Ţe nás přitahují tragédie? Ţe jsme krvelační? Ne! Mýty obecně a ve sportu zvlášť jsou velmi silné. Tady máte mýtus super hrdiny, celebrity, dravce, z něhoţ se stal ve vteřině obyčejný smrtelník, vysvětluje Alice N. Tejkalová z Fakulty sociálních věd UK, jeţ se sportovní ţurnalistice věnuje a letos stála u otevření oboru zaměřeného na sport. Je to vlastně moderní pohádka, u níţ chcete vědět, jestli dopadne dobře. V dlouhodobé pozornosti čtenářŧ nevidím ţádný hyenismus. Je to mimořádně silný příběh a stejně jako u váţné nehody se čeká, jestli bude viník potrestán, tady se vyhlíţí šťastný konec. I to vysvětluje, proč jakákoliv zpráva o Schumacherovi uţ rok přitahuje davy. A to navzdory tomu, ţe po pár týdnech bylo i z vyjádření lékařŧ prakticky jasné, ţe zázrak (čili šťastný konec) se v tomto konkrétním případě čekat nemá. Jenţe čtenář věří dál. Nové zprávy o jezdci se tak často motají v bludném kruhu, není v nich ţádný posun, přesto mají co do počtu zobrazení úspěch. Honba za Schumacherem v titulku proto přinesla i bizarnosti. Hned třetí den po úrazu se jeden paparazzi převlékl za kněze a nakráčel do grenobelské nemocnice se slovy, ţe jde jezdci poţehnat. Kdyţ pod jeho hábitem nemocniční ochranka objevila fotoaparáty, nedostal se ani do chodby. O pŧl roku později se sice Schumacherŧv přesun na rehabilitační kliniku do Lausanne odehrával v téměř bondovském utajení, přesto se jeden záchranář dostal skrz počítačovou gramotnost k lékařským záznamŧm. A za 60 tisíc frankŧ, tedy asi za 1,35 milionu korun, je nabídl (bez úspěchu) bulvárním listŧm v Německu, Anglii i Francii. Ţe to není tak bizarní? Poté, co ho dopadla policie, se oběsil v cele. Podivuhodným mediálním kouskŧm ale konec nebyl. V září byl Schumacher propuštěn z nemocnice do domácího ošetřování, a tak se druhý den usadil u jeho švýcarské vily ruský štáb a chystal se přes internet do světa vysílat nepřetrţitý přenos. Sice by diváci téměř celý den koukali na zavřenou bránu, ale i tak to mohl být klikací sukces, nebýt ráznosti švýcarské policie. K Schumacherovi se za ten rok vyjadřoval kdekdo, třeba i jistý Jean-Louis Moncet, bývalý francouzský komentátor F1. Má sice pověst tlučhuby, jenţe kdyţ se ho v rádiu zeptali, zdali náhodou nemá nové informace o stavu jezdce, vypálil: Mluvil jsem s Michaelovým synem a ten mi řekl, ţe za to, ţe má tak poškozený mozek, mŧţe drţák na kameru GoPro, co měl na helmě. Uţ za dva dny byl Monceta plný svět, proto přiznal, ţe s nikým nemluvil. Jenţe vysvětlujte to na newyorské burze, kde akcie zdiskreditované firmy, která kamery vyrábí, klesly za den o 16 procent. Jak říká český neurolog Aleš Tomek, tak Schumacher a média udělali jednu velkou sluţbu. Lidi se dozvěděli, ţe i kdyţ do léčení dáte maximum financí a máte nejlepší doktory, tak to nestačí. Zkrátka i dravec je ve vteřině smrtelník. Foto popis Necid (ODS): Velké Meziříčí je transparentním zadavatelem parlamentnilisty.cz str. 00 Politici voličům ODS Město Velké Meziříčí je z hlediska transparentnosti a otevřenosti výběrových řízení nadprŧměrným zadavatelem veřejných zakázek. V kategorii měst do 20 tisíc obyvatel se umístilo na prvním místě v hodnocení takzvaného zindexu, které provádí Centrum aplikované ekonomie a Institut ekonomických studií FSV UK. Podle starosty městu uţ chybí jen takzvaný klikací rozpočet. Plné znění zpráv 11

12 Hodnocení zindexu zkoumá, zda konkrétní zadavatel postupoval transparentně, hospodárně a zda mu nevznikala korupční rizika. Ve zkratce lze říci, ţe zindex měří soulad s dobrou praxí, tak jak je popsána v doporučeních mezinárodních organizací, Ministerstva pro místní rozvoj a neziskových organizací. Velké Meziříčí je v porovnání se srovnatelnými městy našeho regionu výrazným premiantem. "O tom, ţe takové hodnocení probíhá, jsem neměl ani tušení. Naše zakázky vypisujeme tak, jak se má. Jsem opravdu spokojený s tím, ţe je takto kladně hodnocena odborníky," řekl starosta Velkého Meziříčí Radovan Necid. Hodnotitelé se ve Velkém Meziříčí zaměřili na období let a zkontrolovali zakázky za bezmála 153 milionŧ korun. Zaměřili se nejen na to, kolik radnice oslovuje dodavatelŧ a zda to nejsou pořád stejné firmy, ale také na dostupné a včas podávané informace o zakázce, vyuţívání elektronických aukcí, počty nabídek a další kritéria, která umoţňují přístup radnice k veřejným zakázkám hodnotit. "Otevřená radnice, tedy soubor opatření, které mají co nejvíce informací zpřístupnit lidem, je mŧj osobní závazek a cíl, na kterém pracuji uţ několik let. Začal jsem s tím ihned poté, co jsem se starostou v minulém volebním období stal, a zdá se, ţe tato práce se začíná úročit," zhodnotil úspěch starosta Necid s tím, ţe v další fází proběhnou některé úpravy webu, na které město získalo evropské peníze. "Jedna z nejdŧleţitější a nejviditelnější úprav bude zavedení takzvaného klikacího rozpočtu. Tedy aplikaci, která umoţní návštěvníkovi webu dohledat nejen výdaje města aţ k fakturám, které je moţno zveřejnit, ale také aktuální stav městské kasy a podobně. Plánujeme aplikaci, která bude propojená přímo s účetnictvím města a nebude vyţadovat další náklady na obsluhu. Z hlediska transparentnosti jde o dobrý nástroj nejen pro obyvatele města, ale i pro samotné zastupitele a radní," uzavřel Necid. URL Rubl, ropa a politika Respekt str. 21 Okem ekonoma ONDŘEJ SCHNEIDER V Rusku jde o jednu z největších destrukcí národního bohatství za posledních 70 let Ruská ekonomika zaţívá nejhorší období od roku 1998 a její pád je o to bolestivější, ţe je zpŧsoben vlastními chybami. Slabost ruské ekonomiky, která je závislá na vývozech surovin a zahraničním zadluţení, se nyní naplno projevuje. Ale byla to především ruská zahraniční politika a pokus ovládnout Ukrajinu, jeţ vedly ke kolapsu finančního trhu. Finanční sankce zavedené v létě Spojenými státy a Evropskou unií a nízké ceny ropy představují pro ruskou ekonomiku téměř dokonalou bouři. Sankce postupně vyčerpávají rezervy ruských bank a velkých firem a znemoţňují jim financovat se tak, jak byly zvyklé tedy velkými pŧjčkami v zahraničí. Od listopadu se pak o 40 procent sníţily ceny ropy, hlavního exportního artiklu Ruska. Cena ropy na úrovni 62 dolarŧ za barel znamená pro Rusko sníţení příjmŧ z exportu o 150 miliard dolarŧ, coţ je zhruba deset procent hrubého produktu celé země. Výsledkem této kombinace faktorŧ byl prudký propad hodnoty veškerých ruských aktiv. Rubl letos ztratil polovinu své hodnoty, stejně tak moskevská burza. Akcie dvou největších ruských bank obchodovaných na burzách v New Yorku a Londýně (Sberbank a VTB) klesly také o polovinu, lépe se zatím drţí akcie naftového koncernu Rosněfť ( 20 procent) a plynařského gigantu Gazprom ( jen 15 procent). Tak prudký propad měny bude mít na Rusko obrovský vliv: dovozy se dramaticky prodraţí, takţe budou pro mnohé Rusy nedostupné. Rusko přitom dováţí většinu spotřebního zboţí, potraviny, investiční celky: jak spotřeba, tak investice se proto v příštím roce v reálném vyjádření sníţí, spotřeba moţná o deset procent, investice o pětinu či ještě více. Výsledkem bude propad HDP příští rok nejméně o pět procent. Zatímco levnější ropa zasáhla Rusko okamţitě, vliv sankcí je pomalejší, nicméně dlouhodobě ještě váţnější. Rusko není schopné ze svých zdrojŧ financovat větší investice, které by modernizovaly zastaralou strukturu ekonomiky, a sankce také omezují technologické moţnosti ruských těţařských firem: bez spolupráce západních naftařských koncernŧ nebude Rosněfť schopen zpřístupnit naftová pole v Severním ledovém oceánu ani nezprovozní loţiska břidlicové ropy a zemního plynu. Plné znění zpráv 12

13 Ruská centrální banka začátkem listopadu prakticky neměla jinou volbu neţ kurz rublu uvolnit. Její intervenční mechanismus, kdy posouvala kurz rublu o pět kopějek pokaţdé, kdyţ na jeho obranu utratila 350 milionŧ dolarŧ, byl vlastně návodem, jak na bance vydělávat peníze. Pochopili to i střadatelé v ruských bankách a začali své úspory přesouvat z rublŧ do dolarŧ. Zatímco vklady v rublech se letos sníţily o zhruba tři procenta, dolarové se zvýšily o 28 procent. Centrální banka však kromě změny kurzového reţimu začala komplikovat bankám převod rublŧ do jiných měn a zároveň zdraţila pŧjčky v rublech, takţe jakékoli spekulace proti rublu jsou teď draţší. Na začátku roku byla hlavní úroková sazba na úrovni 5,5, dnes je na 17 procentech, coţ podstatným zpŧsobem zdraţuje pŧjčky banky si dnes pŧjčují jiţ za více neţ 20 procent. Slabý rubl, vyšší úroky a navíc nesmyslné kontrasankce, které zdraţují dovozy potravin do Ruska, zvýšily inflaci v říjnu uţ na 9,1 procenta a na začátku příštího roku se inflace dostane nad deset procent, kde byla naposledy v roce Nejsou rezervy jako rezervy Potíţe centrální banky s inflací nejsou ale tím nejhorším, co momentálně trápí (nebo by aspoň mělo) ruské stratégy. Čím dál obtíţnější je finanční situace zadluţených ruských firem. Jen příští rok musí splatit 100 miliard dolarŧ zahraničním věřitelŧm a nemohou přitom spoléhat, ţe by si na splátky mohly v zahraničí znovu pŧjčit. Ţe si ruské firmy pŧjčovaly především v zahraničí, nebyla náhoda: domácí banky jim nebyly schopné poskytnout dlouhodobější úvěry, protoţe samy na ně neměly zdroje. To se v nejbliţší době nezlepší, spíše naopak. Jelikoţ ruské banky nedokáţou ty zahraniční nahradit, protoţe nemají dostatek zdrojŧ, bude muset aspoň část splátek pokrýt stát, respektive centrální banka. Jenţe ani její rezervy nejsou bezedné. Na konci listopadu měla banka v rezervách 406 miliard dolarŧ, o 110 miliard méně neţ na začátku roku. Zhruba 45 miliard rezerv je ovšem ve zlatě a nejsou tak bezprostředně pouţitelné, dalších 12 miliard je vázaných v kapitálu MMF, takţe skutečně pouţitelných rezerv má centrální banka zhruba 350 miliard dolarŧ. Polovina z těchto prostředkŧ je však uloţena v tzv. speciálních fondech ve správě ministerstva financí: rezervním a národního bohatství. Především ten druhý byl v poslední době vyuţíván pro všechno moţné, jen ne bezpečné a likvidní investice. Fond nakoupil na pokyn vlády za tři miliardy dluhopisy ukrajinské (ještě Janukovyčovy) vlády, investoval do ruské rozvojové banky VEB, financuje výstavbu rychlostní ţeleznice atd. Na 40 miliard dolarŧ z fondu si navíc dělá zálusk Rosněfť, státní ropný gigant, který vyniká spíše svojí chutí pohlcovat jiné firmy neţ svojí ziskovostí. Lze tedy odhadovat, ţe skutečně pouţitelné rezervy centrální banky jsou na úrovni okolo 200 miliard dolarŧ. To stačí na financování splátek do konce příštího roku a moţná i na začátek roku Situace by se podstatně vylepšila, kdyby ceny ropy opět stouply, coţ je sice moţné, ale málo pravděpodobné. V kaţdém případě se dá říci, ţe v době, kdy se vlastním rozhodnutím odřezává od západních trhŧ, Rusko rekordním tempem likviduje všechny pojistky, které si za posledních 15 let vybudovalo, a vydává se zpátky k primitivní ekonomice sovětského stylu. V přímém přenosu tak sledujeme jednu z největších destrukcí bohatství za posledních 70 let. Prvotně postiţení jsou samozřejmě samotní Rusové, ale otřes probíhá pouhé dva tisíce kilometrŧ od našich hranic. Tvářit se tedy, ţe to pro nás nic neznamená, by bylo hodně nezodpovědné. Q Foto popis O autorovi ONDŘEJ SCHNEIDER, Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je ekonomem v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu. Zeman na Frekvenci 1? Uţ mi to je jedno, říká moderátor Pokorný lidovky.cz str. 00 Lidovky / Domov Lidovky.cz, Lidovky.cz, Hana Mazancová Hovory z Lán na veřejnoprávním Českém rozhlase definitivně končí, vysílat je od příštího roku bude soukromá stanice Frekvence 1. Prezident Miloš Zeman odmítl ustoupit a i přes doporučení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pořad předtáčet nechce. Tohle uţ mi začalo být jedno, komentuje moderátor a šéfredaktor zpravodajství Radioţurnálu Jan Pokorný. Formu předtáčených Hovorŧ z Lán nabídl Zemanovi po kritice přímo Radioţurnál. V případě opakování vulgarit v přímém přenosu by byl totiţ nucen prezidenta vypnout. Jak ale jiţ dříve informoval server Lidovky.cz, Hrad stále bojoval za to, aby mohl Zeman promlouvat k občanŧm ţivě. Plné znění zpráv 13

14 Ještě před pár dny hradní mluvčí Jiří Ovčáček postup Českého rozhlasu kritizoval. Velmi si váţíme přístupu Frekvence 1, která narozdíl od ČRo, který několikrát měnil stanovisko, aţ nakonec vyţadoval předtáčení, bude vysílat z Lán rozhovor s panem prezidentem ţivě. Jednání byla zahájena ihned po názorovém obratu ČRo. Navazujeme na jiţ probíhající spolupráci, uvedl pro idnes.cz. Ţe by měla hlava státu k občanŧm promlouvat spíše z veřejnoprávního rozhlasu uţ nechce komentovat ani moderátor Hovorŧ Jan Pokorný. To uţ jde mimo mě. U nás to bohuţel není nic nového, ţe si někteří politici vybírají, s kým budou mluvit a s kým ne, napsal v sms serveru Lidovky.cz. Uţ v listopadu krátce po sprostých Hovorech uvedl, ţe za svou kariéru nepamatuje, ţe by hlava státu řekla ve vysílání tři sprostá slova. Tehdy ještě ale nechtěl celou událost hodnotit, prý bylo moc brzo. Nyní přiznává, ţe je mu to uţ jedno. Mrzí mě jen věci, které dokáţu ovlivnit. Tohle uţ mi začalo být jedno, dodal Pokorný. Zeman na to má právo Vše začalo v podvečer 2. listopadu, kdy se z vysílání Českého rozhlasu ozval další díl obnoveného pořadu prezidentských Hovorŧ z Lán. Tehdy Zeman vládou schválený návrh sluţebního zákona zhodnotil jako zkurv**ý, pouţíváním slova hov*o se dle svého vysvětlení chtěl přiblíţit tzv. praţské kavárně a vyslovením slova ku*da se prý zase pokusil o překlad názvu ruské punkové skupiny Pussy Riot. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání proto na základě kritiky a stíţností od divákŧ celý incident prošetřila a do budoucna doporučila celý pořad předtáčet. Na tuto variantu pořadu ale prezident Zeman odmítl přistoupit a raději se dohodl s komerční stanicí. Podle mediálního odborníka Jana Jiráka, který pŧsobí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, se ale není čemu divit. Ať je prezident jaký chce, snaţit se kontrolovat, co veřejně říká, je v hlubokém rozporu s principem svobody projevu. Je to ústavní činitel a to, ţe se mi jeho vystoupení nelíbí, neznamená, ţe by měl své projevy podrobovat kontrole či předtáčení. Povaţuji to za naprosto nehorázné, uvedl v rozhovoru pro Lidovky.cz. Ostatně uţ samotné stanovisko Rady pro rozhlasové a televizní vysílání označil za zvláštní. Já chápu, ţe to vše je kvŧli sprostým slovŧm, které Zeman pouţil. Jeden konkrétní Zeman, jedna konkrétní sprostá slova. Ale kdyţ to zobecníme: moţnost ústavního činitele vystupovat veřejně bez omezení je vyšší hodnota neţ sprosté slovo v éteru. A tento princip musíme bránit, uzavřel Jirák. URL /zpravy-domov.aspx?c=a141228_165011_ln_domov_hm Rubl, ropa a politika respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Ondřej Schneider V Rusku jde o jednu z největších destrukcí národního bohatství za posledních 70 let Ruská ekonomika zaţívá nejhorší období od roku 1998 a její pád je o to bolestivější, ţe je zpŧsoben vlastními chybami. Slabost ruské ekonomiky, která je závislá na vývozech surovin a zahraničním zadluţení, se nyní naplno projevuje. Ale byla to především ruská zahraniční politika a pokus ovládnout Ukrajinu, jeţ vedly ke kolapsu finančního trhu. Finanční sankce zavedené v létě Spojenými státy a Evropskou unií a nízké ceny ropy představují pro ruskou ekonomiku téměř dokonalou bouři. Sankce postupně vyčerpávají rezervy ruských bank a velkých firem a znemoţňují jim financovat se tak, jak byly zvyklé - tedy velkými pŧjčkami v zahraničí. Od listopadu se pak o 40 procent sníţily ceny ropy, hlavního exportního artiklu Ruska. Cena ropy na úrovni 62 dolarŧ za barel znamená Plné znění zpráv 14

15 pro Rusko sníţení příjmŧ z exportu o 150 miliard dolarŧ, coţ je zhruba deset procent hrubého produktu celé země. Výsledkem této kombinace faktorŧ byl prudký propad hodnoty veškerých ruských aktiv. Rubl letos ztratil polovinu své hodnoty, stejně tak moskevská burza. Akcie dvou největších ruských bank obchodovaných na burzách v New Yorku a Londýně (Sberbank a VTB) klesly také o polovinu, lépe se zatím drţí akcie naftového koncernu Rosněfť (-20 procent) a plynařského gigantu Gazprom ( jen -15 procent). Tak prudký propad měny bude mít na Rusko obrovský vliv: dovozy se dramaticky prodraţí, takţe budou pro mnohé Rusy nedostupné. Rusko přitom dováţí většinu spotřebního zboţí, potraviny, investiční celky: jak spotřeba, tak investice se proto v příštím roce v reálném vyjádření sníţí, spotřeba moţná o deset procent, investice o pětinu či ještě více. Výsledkem bude propad HDP příští rok nejméně o pět procent. Zatímco levnější ropa zasáhla Rusko okamţitě, vliv sankcí je pomalejší, nicméně dlouhodobě ještě váţnější. Rusko není schopné ze svých zdrojŧ financovat větší investice, které by modernizovaly zastaralou strukturu ekonomiky, a sankce také omezují technologické moţnosti ruských těţařských firem: bez spolupráce západních naftařských koncernŧ nebude Rosněfť schopen zpřístupnit naftová pole v Severním ledovém oceánu ani nezprovozní loţiska břidlicové ropy a zemního plynu. Ruská centrální banka začátkem listopadu prakticky neměla jinou volbu neţ kurz rublu uvolnit. Její intervenční mechanismus, kdy posouvala kurz rublu o pět kopějek pokaţdé, kdyţ na jeho obranu utratila 350 milionŧ dolarŧ, byl vlastně návodem, jak na bance vydělávat peníze. Pochopili to i střadatelé v ruských bankách a začali své úspory přesouvat z rublŧ do dolarŧ. Zatímco vklady v rublech se letos sníţily o zhruba tři procenta, dolarové se zvýšily o 28 procent. Centrální banka však kromě změny kurzového reţimu začala komplikovat bankám převod rublŧ do jiných měn a zároveň zdraţila pŧjčky v rublech, takţe jakékoli spekulace proti rublu jsou teď draţší. Na začátku roku byla hlavní úroková sazba na úrovni 5,5, dnes je na 17 procentech, coţ podstatným zpŧsobem zdraţuje pŧjčky - banky si dnes pŧjčují jiţ za více neţ 20 procent. Slabý rubl, vyšší úroky a navíc nesmyslné kontrasankce, které zdraţují dovozy potravin do Ruska, zvýšily inflaci v říjnu uţ na 9,1 procenta a na začátku příštího roku se inflace dostane nad deset procent, kde byla naposledy v roce Nejsou rezervy jako rezervy Potíţe centrální banky s inflací nejsou ale tím nejhorším, co momentálně trápí (nebo by aspoň mělo) ruské stratégy. Čím dál obtíţnější je finanční situace zadluţených ruských firem. Jen příští rok musí splatit 100 miliard dolarŧ zahraničním věřitelŧm a nemohou přitom spoléhat, ţe by si na splátky mohly v zahraničí znovu pŧjčit. Ţe si ruské firmy pŧjčovaly především v zahraničí, nebyla náhoda: domácí banky jim nebyly schopné poskytnout dlouhodobější úvěry, protoţe samy na ně neměly zdroje. To se v nejbliţší době nezlepší, spíše naopak. Jelikoţ ruské banky nedokáţou ty zahraniční nahradit, protoţe nemají dostatek zdrojŧ, bude muset aspoň část splátek pokrýt stát, respektive centrální banka. Jenţe ani její rezervy nejsou bezedné. Na konci listopadu měla banka v rezervách 406 miliard dolarŧ, o 110 miliard méně neţ na začátku roku. Zhruba 45 miliard rezerv je ovšem ve zlatě a nejsou tak bezprostředně pouţitelné, dalších 12 miliard je vázaných v kapitálu MMF, takţe skutečně pouţitelných rezerv má centrální banka zhruba 350 miliard dolarŧ. Polovina z těchto prostředkŧ je však uloţena v tzv. speciálních fondech ve správě ministerstva financí: rezervním a národního bohatství. Především ten druhý byl v poslední době vyuţíván pro všechno moţné, jen ne bezpečné a likvidní investice. Fond nakoupil na pokyn vlády za tři miliardy dluhopisy ukrajinské (ještě Janukovyčovy) vlády, investoval do ruské rozvojové banky VEB, financuje výstavbu rychlostní ţeleznice atd. Na 40 miliard dolarŧ z fondu si navíc dělá zálusk Rosněfť, státní ropný gigant, který vyniká spíše svojí chutí pohlcovat jiné firmy neţ svojí ziskovostí. Lze tedy odhadovat, ţe skutečně pouţitelné rezervy centrální banky jsou na úrovni okolo 200 miliard dolarŧ. To stačí na financování splátek do konce příštího roku a moţná i na začátek roku Situace by se podstatně vylepšila, kdyby ceny ropy opět stouply, coţ je sice moţné, ale málo pravděpodobné. V kaţdém případě se dá říci, ţe v době, kdy se vlastním rozhodnutím odřezává od západních trhŧ, Rusko rekordním tempem likviduje všechny pojistky, které si za posledních 15 let vybudovalo, a vydává se zpátky k primitivní ekonomice sovětského stylu. V přímém přenosu tak sledujeme jednu z největších destrukcí bohatství za posledních 70 let. Plné znění zpráv 15

16 Prvotně postiţení jsou samozřejmě samotní Rusové, ale otřes probíhá pouhé dva tisíce kilometrŧ od našich hranic. Tvářit se tedy, ţe to pro nás nic neznamená, by bylo hodně nezodpovědné. Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je ekonomem v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu. URL Příliš z nás má chudobu na dohled Lidové noviny str. 22 Orientace - rozhovor TOMÁŠ URBAN Se sociologem Danielem Prokopem o tom, jak si občané utvářejí svá mínění o menšinách, i o zamoření celých oblastí pŧjčkami a dluhy Podle Daniela Prokopa je část frustrací české společnosti zpŧsobena propadem jejího nemalého segmentu k hranici chudoby a pocitem nespravedlnosti. Vztah této sociálně křehké a třaskavé vrstvy třeba vŧči Romŧm nebo bezdomovcŧm však není tak radikální, jak by se mohlo zdát, a neliší se tolik od zbytku tuzemské společnosti. * LN Zhoršuje se vztah české společnosti vŧči menšinám nebo sociálně slabým skupinám, jako jsou Romové, bezdomovci, narkomani a další? V datech, která znám, se prokazatelně zhoršuje hodnocení souţití Romŧ a společnosti, avšak osobní vztah k Romŧm se zhoršuje méně. Nedávno jsme ve výzkumu pro Českou televizi zopakovali otázku z roku 1990 na osobní vztah respondenta k Romŧm a vyšla lépe neţ tehdy, ačkoli mŧţeme diskutovat, nakolik je to dŧsledek silnějšího vědomí společensky ţádoucích odpovědí (nechci však znít jako rasista) a také dŧsledek segregace Romŧ, kvŧli níţ značná část populace vlastně ţádné Romy nezná a nepotkává. U osobního vztahu je kaţdopádně respondent více tlačený k popisu své osobní zkušenosti, kdeţto při hodnocení souţití Romŧ a společnosti respondenti více vycházejí z médií neţ ze své ţité reality. A vinou medializace zaměřené na dílčí konflikty a problémy vidíme u těchto dat zhoršování. U bezdomovcŧ pak existuje méně dat. Vnímání jejich existence je asi intenzivnější, protoţe v posledních zhruba šesti letech narŧstá i tenhle problém. V Praze jsou podle sčítání zhruba čtyři tisíce bezdomovcŧ, ale podle organizací, které se tím zabývají, jich mŧţe být i násobně víc, protoţe existují rŧzné, poměrně neviditelné bezdomovecké kolonie. * LN Jak vlastně takové výzkumy zhoršujících se nálad probíhají? Nedochází tu k nemístným zkratkám? Na vztah k Romŧm se často usuzuje na základě jednoduché otázky ve výzkumu. Pouze málokdo, kdo je zasaţen mediální agendou a zároveň si uvědomuje, ţe existují sociálně vyloučené lokality, odpoví, ţe je souţití Romŧ a Neromŧ dobré. Proto je také okolo devadesáti procent odpovědí negativních. Problém je, ţe se vezme tohle jednoduché číslo, spojí se s nějakou vyhrocenou rasistickou online kampaní a usoudí se, ţe postoj většiny je podobný tomu nejhoršímu, co vybublává na Facebooku. To tvoří obrázek xenofobního národa, který ţije problémem souţití s dvouapŧlprocentní menšinou romské populace a prosazuje rŧzná konečná řešení. To je pak pochopitelně zkreslený obraz. Kdyţ v otázce na největší problémy české společnosti respondentŧm nedáte na výběr, uvedou spontánně souţití s Romy dvě aţ tři procenta lidí. Častěji zmiňují věci, které skutečně trápí je osobně: příjmy, nezaměstnanost či mezilidské vztahy a korupci. Ale kdyţ Romy zařadíte do výběru, tak se ocitnou mezi těmi problémy. Tohle vynucené hodnocení souţití s Romy přitom příliš nezávisí na tom, zda v bydlišti respondenta Romové ţijí, anebo neţijí. Hodnocení souţití s Romy na celorepublikové úrovni se kvŧli závislosti na mediální agendě a ekonomické situaci také v čase mění více neţ hodnocení konkrétního souţití v dané obci. Ukázkou síly médií je také to, ţe i lidé, kteří souţití s Romy ve vlastní obci hodnotí pozitivně, často říkají, ţe na celorepublikové úrovni je to značný problém. Předpokládají prostě, ţe jsou pouhou světlou výjimkou. Opak ţe by si někdo myslel, ţe souţití s Romy v jejich obci je výjimečně špatné se takřka nevyskytuje. Plné znění zpráv 16

17 * LN Takţe názor, ţe jsou Češi rasisti a nejradši by s Romy zatočili, je podle vás chybný? Jen z online diskusí to vypadá, ţe většina podporuje radikální řešení. A pak kdyţ se do pochodŧ přidají běţní lidé z některé oblasti, aby upozornili na neřešení lokální situace. Ale kdyţ jsme se ptalivostravě, kterou vyloučené oblasti také trápí, jak by si představovali řešení, většina zastávala nějaký relativně rozumný mix posílení kontroly, podmínění dávek a systémových řešení od předškolní výchovy přes regulaci lichvy a hazardu po rozvoj sociálního bydlení. To samé se ukázalo u bezdomovcŧ v Praze. Prevence a pomoc měly větší podporu přinejmenším deklarativně neţ vytlačování bezdomovcŧ z městského centra. Lidé nejsou vţdy tak hloupí jako některé předvolební billboardy. A kdyţ si vezmete poslední komunální volby, tak kvŧli těmhle typŧm kampaní nikdo neuspěl, tedy aţ na výjimky jako Duchcov. * LN Lze rozpoznat a oddělit, kdy si lidé byť třeba na reálných společenských problémech řeší vlastní problém? Nechci bagatelizovat negativní zkušenosti lidí z okolí vyloučených lokalit, protoţe někde se mohly v uplynulých letech skutečně zhoršit. Ale vliv přenášení sociálních frustrací tam částečně také je. Data CVVM ukazují, ţe v době ekonomické krize se vyhranily názory lidí se špatnou ţivotní úrovní, kteří přitom přiznávají, ţe Romové v jejich blízkosti vŧbec nebydlí. U lidí s dobrou ţivotní úrovní a bez silné osobní zkušenosti postoje stagnovaly. V době krize se prohloubilo zasaţení chudší části populace rŧznými těţkostmi od nezaměstnanosti po nezvládané zadluţení a likvidační exekuce. Tento pocit nespravedlnosti pak mŧţe být ventilován na lidi, kteří podle ní ze sociálního systému údajně tyjí. Naše výzkumy totiţ ukazují, ţe řada lidí skutečně věří, ţe Romové mají nárok na vyšší sociální dávky, léky zdarma, jsou zvýhodněni v dŧchodech či mají MHD zdarma. Mezi mladými ve věku let například těmhle jednotlivým hoaxŧm věří mezi procenty lidí a řada další odpovídá, ţe neví, zda jsou, či nejsou pravdivé. Tito lidé přitom zároveň říkají, ţe o souţití s Romy disponují dostatkem informací. Nesmysly tím bohuţel spoluvytvářejí jejich postoje včetně pocitu informační saturovanosti. Touhle optikou pak informace, které dané problémy popisují z více úhlŧ, aniţ by někoho zbavovaly odpovědnosti, vypadají jako účelová agitka. * LN Existují v české společnosti ještě nějaké další sociální skupiny a vrstvy, které Romy takhle řeší? Názory chudších lidí se sice v krizi asi více radikalizovaly, ale obecně jsou postoje rŧzných skupin k Romŧm docela srovnatelné. Ty segmenty společnosti, od nichţ bychom čekali liberálnější názory, jsou totiţ zase často zaloţeny dost individualisticky úspěchy a selhání primárně připisují jedincŧm a je pro ně stěţí přijatelná představa, ţe za sociálním vyloučením a dalšími jevy mohou stát systémové příčiny. Například lidé do 25 let tak všechny problémy od zadluţení přes nezaměstnanost, nedostatečné vzdělání a segregaci bydlení připisují především nezájmu či neochotě Romŧ, jejich etnicitě. Často přitom jdou právě tyhle věci rozporovat. Třeba v českých sociálně vyloučených oblastech jsou vyšší dluhy neţ v dalších východoevropských a balkánských státech. Není to dáno etnicitou, nýbrţ prostředím intenzitou nebankovních a lichvářských pŧjček, přeprodáváním a vymáháním dluhŧ, které navyšují malé částky na likvidační. Český Nerom z těchto oblastí či jejich okolí je tak častěji zadluţen neţ Rom z jiných zemí. Stejně tak velkou část nezaměstnanosti Romŧ nevysvětluje nutně jejich etnicita, ale hlavně vzdělání. Výzkum, který jsme dělali pro OSN v sociálně vyloučených oblastech, potvrzuje, ţe místní Romové jsou výrazně méně zaměstnaní neţ neromská populace ţijící v blízkém okolí. Kdyţ to ale zkoumáte ve vzdělanostních skupinách, rozdíly skoro zmizí Rom s nedokončenou základní školou má stejnou šanci na nezaměstnanost jako Nerom; Rom středoškolák má stejnou šanci jako Nerom středoškolák. Problém je, ţe právě Romové častěji dosahují horšího vzdělání. A dŧvodem tu nejsou pouze horší studijní předpoklady, nýbrţ i fakt, ţe v Česku se silněji neţ jinde v Evropě dědí vzdělanostní status po rodičích, kteří ovlivňují vaše aspirace. Školní systém pak velmi brzo dělí zrna od plev a potom uţ to nemáte šanci napravit. V případě vyloučených Romŧ tohle začíná uţ u předškolního vzdělávání, kam velká část dětí nechodí většinou kvŧli krátkodobě racionální úvaze, ţe je to zbytečný výdaj, kdyţ v domácnosti je většinou nějaký dospělý člen doma. Co vím, tak školky v některých oblastech toto dědění chudoby navíc podporují preferováním dětí pracujících rodičŧ. O těchto systémových podmínkách se nepíše dostatečně. A jelikoţ člověk pro smysluplný popis světa potřebuje generalizaci, zobecňuje podle etnicity. * LN Někdy se mluví o tom, ţe nejhorší vztah k Romŧm mají lidé, kteří jsou jim ekonomicky a sociálně nejblíţ. Potvrzuje se vám to? Problém je, ţe nejchudší části společnosti jsou v podstatě výzkumem veřejného mínění nedosaţitelné. Dokonce i výzkumy statistického úřadu, z kterých vychází údaje o chudobě či materiální deprivaci, jsou zaloţeny Plné znění zpráv 17

18 čistě na bytových domácnostech. Takţe například lidé bez domova či v nějakých nově vzniklých ubytovnách zŧstávají tímhle výzkumem nepokryti. Z výzkumŧ veřejného mínění lze však vysledovat, ţe niţší střední třída začala mít v krizi pocit vylučování s absencí práva vyjadřovat se k problémŧm společnosti a ovlivňovat je. To výrazně častěji říkají lidé, kteří se subjektivně hodnotí jako chudí nebo mají příjmy pod čtrnáct tisíc čistého. A jen menšina z nich například povaţuje demokracii za nutně nejlepší zpŧsob vlády. Problém Česka netkví v rozsáhlosti extrémní chudoby, ale v tom, ţe i pracovitý člověk s mediánovou mzdou je té chudobě skoro na dohled. Z toho mŧţe vyvěrat frustrace pracujících chudých vŧči ekonomicky neaktivní části populace, která se přitom nemá nijak dobře. * LN Znamená zhoršování vztahŧ k minoritám zhoršování mezilidských vztahŧ obecně? Dá se to nějak měřit? Existuje řada výzkumŧ prokazujících, ţe jak mezi zeměmi, tak v jedné zemi se spolu s rŧstem nerovností často sniţuje míra sociální koheze a mezilidské dŧvěry. Pocit vzájemné dŧvěry klesl v období krize a je to jedna z věcí, na niţ si lidé nejvíce stěţovali, kdyţ v našem výzkumu pro Českou televizi srovnávali konec komunismu a dnešní dobu. Mezi lety 2001 a 2011 se zřejmě kvŧli krizi na konci dekády zvýšilo něco, čemu se v sociologii říká materialistické zaměření, tedy zaměření na vlastní ekonomickou situaci, jistoty, silnější ochrannou roli státu, hlídání pořádku a podobně. Naopak se oslabila orientace na postmateriální hodnoty jako lidská práva, ochrana ţivotního prostředí, kvalita demokracie apod. To má dŧsledky v jisté atomizaci společnosti, protoţe se zmenšuje hodnota věcí, které jednotlivce přesahují směrem ke komunitě. V sociologii byla teze, ţe bohatnoucí západní společnost směřuje díky generační proměně hodnot k postmaterialismu. Ukazuje se však spíše, ţe tyto hodnoty dost silně závisí na aktuální ekonomické situaci. * LN Dají se české negativní vztahy k menšinám srovnat se zahraničím? Kupříkladu v Itálii a Polsku je rozšířen špatný vztah vŧči gayŧm i antisemitismus. Má to nějaké historické příčiny? U Polska a Itálie se to dá vyloţit jako dŧsledek hodnotové orientace určené například religiozitou. Srovnatelná je ta situace moţná v tom, ţe negativního naladění majority vŧči minoritám se začnou bát elity. Není pak snadné narazit na vyváţený analytický článek o oţehavém tématu nebo na politika, který by se menšin zastával. Tím vzniká spirála mlčení a kruh se uzavírá. DANIEL PROKOP (* 1984) Vystudoval sociologii na Univerzitě Karlově, absolvoval stáţ na dánské Roskilde University. Čtyři roky pracoval jako novinář na serveru idnes.cz. Od září 2009 pŧsobí ve společnosti MEDIAN, kde se zaměřuje na výzkum politických preferencí a metodiku kvantitativního výzkumu. Na FSV UK se věnuje tématu chudoby a sociálního vyloučení. Podílel se na několika mezinárodních výzkumných projektech. Zajímá se o vývoj nerovností a proměny hodnotových postojŧ české společnosti. Foto autor FOTO ARCHIV AUTORA V Berlíně chodí lidé s muslimy na pivo, na venkově souţití s nimi dusí předsudky Mladá fronta DNES str. 03 Severní Čechy Michal Bělka Na demonstraci proti islamizaci v Dráţďanech přišlo 17 tisíc lidí. O islámu nic neví, přivedla je hesla neonacistŧ, mají za to, ţe musí bojovat proti terorismu; přitom zdejší muslimové jsou z vývoje na východě stejně vystrašení jako oni, míní politolog Jaroslav Šonka. DRÁŢĎANY V ulicích saské metropole vyšlo v pondělí asi 17 tisíc lidí protestovat proti německé imigrační politice. Další se přidali na jiných místech Německa. Bojí se islamizace Evropy. Přímo v Dráţďanech měli odpŧrci islámu převahu nad lidmi, kteří přišli demonstrovat proti nim. Za muslimy se tam postavilo asi pět tisíc lidí. V dalších velkých městech měli však výraznou převahu odpŧrci protimuslimského hnutí Pegida. V Bonnu nebo Mnichově se za muslimy postavily tisíce lidí, odpŧrci islámu se počítali na stovky. Plné znění zpráv 18

19 Protimuslimské protesty v Dráţďanech ukázaly na předsudky, které trápí východ Německa. Zatímco Berlín, Frankfurt a další německé metropole muslimy bez potíţí přijaly, zapadlé vesnice si s islámem nevědí rady, vysvětluje současné tření v Dráţďanech politolog a publicista Jaroslav Šonka. Podobně je na tom podle něj i česká společnost. * Světové agentury hovoří o 17 tisících demonstrantŧ v Dráţďanech, v dalších německých městech ovšem proti muslimŧm protestují jen stovky, někde i pouhé desítky lidí. Proč je jich tolik zrovna v saské metropoli? Moţná proto, ţe jde o východní Německo, kde se usídlil jakýsi zakořeněný předsudek. Lidí, kteří jsou proti těmto demonstracím a demonstrují také, je v Dráţďanech kolem pěti tisíc. Všude jinde jich je ovšem víc neţ těch, kteří nekultivovaným zpŧsobem protestují proti muslimŧm. * Demonstrace v Německu svolává hnutí Pegida - vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu. Kdo se k jeho myšlenkám hlásí? Jsou to hlavně neonacisté a potom celá řada lidí, kteří si v současné době nedali moc práce se studiem toho, co znamená politická aktivita jednotlivých občanŧ. Připojují se, protoţe jsou to velice jednoduchá hesla a oni mají za to, ţe musí bojovat proti terorismu. Třeba v Berlíně ovšem ţijí vedle pŧl milionu Turkŧ, kteří mají z radikálního islámu naprosto stejný strach jako oni. Chybí tady jistá solidarita. Ale ta se pomalu vyvíjí. * Staví se hnutí Pegida jen proti dţihádistŧm, nebo proti islámu obecně? Staví se proti něčemu, o čem nic neví. * A jaké jsou jejich hlavní argumenty? Ţe někde někdo v Iráku a Sýrii uvádí islám jako něco, k čemu není ţádná alternativa. Třeba v Berlíně je ale úplně normální, ţe zoufalí turečtí muslimové pořádají dny otevřených mešit, aby lidem vysvětlili, co vlastně islám znamená. Je třeba podotknout, ţe přátelství mezi ţidovskou a islámskou obcí v Berlíně je neotřesitelné, protoţe se zabývají stejným problémem. Problémem intolerance. * Němečtí muslimové na podzim skutečně pozvali své sousedy do mešit, kde jim vysvětlovali, ţe s radikálními dţihádisty z Iráku a Sýrie nemají nic společného. Zabralo to? Zabralo. Ale pozor, to je tradice, která uţ má v Berlíně za sebou asi dvacet let. Muslimové vystrašení dţihádem a svým vlastním osudem se v Kreuzbergu spolu se svými sousedy, kteří nejsou muslimové, snaţí vytvořit smírnou atmosféru. * Islamistŧm se dŧkladně věnují i německá média. Bulvární deník Bild píše o dţihádistech, kteří pronikají přes uprchlické tábory do Evropy, kde pak plánují teroristické útoky. Jak na takové zprávy reagují Němci? To je dost dobře moţné. Němci, ale i turečtí muslimové v Německu, na to reagují stejně. Tohle pronikání je drastická a tragická věc, na druhou stranu to ale nemá nic společného s těmi muslimy, kteří přišli do Německa v roce 1968, aby zachránili Volkswagen. Dělicí linie je úplně jinde, neţ si to bulvárně představujeme. * Jak Němci přijali čerstvé svědectví Jürgena Todenhöfera? Německý novinář strávil deset dní v baště dţihádistŧ a varuje, ţe Islámský stát podceňujeme. To je věc, která hrozně straší i naše kamarády, turecké muslimy z Kreuzbergu. A straší i německou vládu, kde je mimochodem i jedna ministryně tureckého pŧvodu. Nejedná se tam o islám, ale o lidi, kteří něco předstírají. Propagují brutální násilí a mají s tím určitý úspěch. Jsou schopni z turecké muslimské komunity odčerpat jednotky procent, třeba tři procenta mladých lidí, kteří v Německu nejsou úspěšní. Násilník a brutální terorista má samozřejmě mnohem větší vliv neţ někdo, kdo je mírumilovný, pomodlí se a jde domŧ. * Zmínil jste reakci německé vlády. Do médií v pondělí pronikla výzva poslancŧ, aby lidé v kostelech kromě koled zpívali i muslimské písně. Je to namístě? Vánoce jsou křesťanský svátek. Plné znění zpráv 19

20 Nemyslím si, ţe by to bylo přehnané. V Evropě máme takzvanou ţidokřesťanskou kulturu. Existuje Starý zákon, u křesťanŧ ještě Nový zákon a potom máme Jeţíše, který se vyskytuje i v Koránu. Dávat tyhle věci do kontextu je něco, co nikoho moc nevzrušuje. * Dá se shrnout, jestli německá společnost obecně muslimy spíše přijímá, nebo se jim brání? Německá společnost je rŧzná. V německé společnosti zapadlých vesnic si s muslimy vědí rady asi tak jako v České republice, totiţ nijak. Pak existuje Berlín, Kolín nad Rýnem, Frankfurt... Tam s muslimy chodí na pivo. A ti muslimové ho pijí. *** Pronikání dţihádistŧ do Evropy je tragická věc, ale nemá nic společného s muslimy, kteří přišli do Německa v roce 1968, aby zachránili Volkswagen. Fakta Jaroslav Šonka Politolog, publicista, expert na českoněmecké vztahy a evropskou problematiku. Věnuje se také etice a sociální spravedlnosti. Vyučuje na Evropské akademii v Berlíně, externě spolupracuje s Katedrou mediálních studií FSV UK. Foto popis Demonstrace hnutí Pegida v Dráţďanech se konají kaţdé pondělí. 22. prosince dorazilo na Divadelní náměstí na 17 tisíc lidí. Foto autor Foto: Hannibal Hanschke, Reuters O autorovi Michal Bělka, redaktor idnes.cz Hrdinové: Je to obraz společnosti na prahu přelomu novinky.cz str. 00 Kultura František Cinger Petr Luňák, dnes zástupce ředitele divize veřejné diplomacie NATO, a Marek Pečenka, nakladatel a pedagog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, vzpomněli na studia na Filozofické fakultě UK a napsali román o vztazích pedagogŧ a studentŧ na přelomu let 1988 a Jmenuje se Hrdinové. Vydali jste nejdříve Encyklopedii moderní historie. Kdy jste se rozhodli, ţe začnete psát prózu? Luňák: Loni na jaře jsem napsal pár kapitol a poslal je Markovi. Nakonec jsme se domluvili, ţe v tom budeme pokračovat společně. Pečenka: Rozhodnutí bylo Petrovo, já nic podobného pŧvodně nechtěl. Ale nakonec jsem uvítal, ţe by vzniklo něco jiného neţ jen další studie o studené válce, o níţ se stále píše. On přehodil tu výhybku. Encyklopedii moderní historie jsme začali psát na začátku devadesátých let proto, ţe jsme oba začali učit a byl absolutní nedostatek odborné literatury. Vše bylo zastaralé obsahově i metodologicky. Jsme rádi, ţe kniha vychází doposud. Minulý týden nás oslovili z nakladatelství, ţe ji opět vydají. Ale chce to nové autory na pokračování či aktualizace, my se uţ k tomu vracet nechceme. Kdyţ jste končili studia, mysleli jste si, ţe někdy o tom všem napíšete román? Pečenka: Kdyţ jsme dokončili studia, měli jsme jiné starosti. Kdybychom chtěli psát podobný román, neměli bychom odstup. Je to návrat po dvaceti pěti letech. Luňák: Souvisí to s pětadvacátým výročím revoluce. Mám pocit, ţe se zapomíná na to, jak ţili lidé jako my. To jsme chtěli připomenout. Myslíte si, ţe příběh o té době mŧţe být srozumitelný dnešním čtenářŧm? Luňák: Není to historický román. Jde spíš o humorný pohled na dobu. Nejde ale jen o její popis, chtěli jsme vyprávět příběh, který má ovšem všechny rysy související s tím časem. Plné znění zpráv 20

Hodnocení informací v médiích

Hodnocení informací v médiích TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Hodnocení informací v médiích Technické parametry

Více

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií!

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Autor: Ing. Tomáš Tyl 7.6. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Výnosy akcií překonají

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Mù¾e se Èeská republika ocitnout v postavení Argentiny? Miroslav Cvrèek, Petr Holec REFLEX

Mù¾e se Èeská republika ocitnout v postavení Argentiny? Miroslav Cvrèek, Petr Holec REFLEX Mù¾e se Èeská republika ocitnout v postavení Argentiny? Miroslav Cvrèek, Petr Holec REFLEX Jak se dìlá státní bankrot? Byl leden 2003. Pod azurovou oblohou se tetelil horký vzduch argentinského léta. Stál

Více

Den finanční gramotnosti. Výzkum muži, ženy a finance

Den finanční gramotnosti. Výzkum muži, ženy a finance Výzkum finanční gramotnosti 2 V loňském roce byl realizován výzkum mezigenerační finančních znalostí, který mapoval, jak jsou na tom tři různé generace s finančními znalostmi, a zároveň, jak jsou na tom

Více

Ukázka mediální analýzy na téma Ministerstvo financí

Ukázka mediální analýzy na téma Ministerstvo financí Ukázka mediální analýzy na téma Ministerstvo financí Období:..00..00 NEWTON Information Technology, s.r.o. Politických vězňů 0,0 00 Praha E-mail: obchodni@newtonit.cz Web: http://www.newtonit.cz Tel.:

Více

Zkušenosti s kvalitou a nákupem potravin

Zkušenosti s kvalitou a nákupem potravin VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9 tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz Oficiální partner KANTAR

Více

Orley Clark Ashenfelter profesor ekonomie na Princeton University v USA byl hostem pořadu ČT24.

Orley Clark Ashenfelter profesor ekonomie na Princeton University v USA byl hostem pořadu ČT24. Co se děje v ČR?! Orley Clark Ashenfelter profesor ekonomie na Princeton University v USA byl hostem pořadu ČT24. Na otázku, zda má Česko přistoupit do měnové unie a přijmout Euro odpověděl: Tuto otázku

Více

Spořící chování ve vybraných zemích skupiny Erste Bank

Spořící chování ve vybraných zemích skupiny Erste Bank Spořící chování ve vybraných zemích skupiny Erste Bank Průzkum uskutečněný mezi obyvatelstvem (ve věku 15+) v několika zemích - tj. v Rakousku, České republice a na Ukrajině -září 1 - Návrh průzkumu Tato

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

CHCEME SPRAVEDLIVÉ DANĚ. Co chcete Vy? 26. dubna 2006 Strana 1

CHCEME SPRAVEDLIVÉ DANĚ. Co chcete Vy? 26. dubna 2006 Strana 1 CHCEME SPRAVEDLIVÉ DANĚ Co chcete Vy? 26. dubna 2006 Strana 1 Rovnost mezi lidmi nikdy neexistovala a existovat nebude. Mirek Topolánek, předseda ODS, www.aktualne.cz, 10.04.2006 Bohatým je jasné, že na

Více

Ekonomická krize. Pohled ČMKOS 11.3.2009

Ekonomická krize. Pohled ČMKOS 11.3.2009 Ekonomická krize Pohled ČMKOS 1 11.3.2009 Příčiny krize a důsledky I. Základní příčiny Krize je především krizí neoliberálních koncepcí, které ovládly v posledních 30. letech jak ekonomické myšlení tak

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

LIGA NEÚPLATNÝCH liberální národní obchodní klub samospráv, podnikatelů a firem PRAVDA ČEST DŮVĚRA

LIGA NEÚPLATNÝCH liberální národní obchodní klub samospráv, podnikatelů a firem PRAVDA ČEST DŮVĚRA LIGA NEÚPLATNÝCH liberální národní obchodní klub samospráv, podnikatelů a firem PRAVDA ČEST DŮVĚRA Motivační heslo Mluv pravdu Staň se čestným Získej důvěru Výklad pojmů NEÚPLATNOST v anglicky mluvících

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace

Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace na příkladu medializace sporu o stavbu komunitního centra v obci Uhelná na Jesenicku Popis události Jaká je situace sociálně

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

ČESKO JAK JSME NA TOM? Národní bezpečnost 20. 10. 2015. Jatka 78 (Jateční 1530/33, Praha 7 Holešovice)

ČESKO JAK JSME NA TOM? Národní bezpečnost 20. 10. 2015. Jatka 78 (Jateční 1530/33, Praha 7 Holešovice) ČESKO JAK JSME NA TOM? 2. 1. 215 Jatka 78 (Jateční 153/33, Praha 7 Holešovice) Národní bezpečnost Národní bezpečnost Garant: Tomáš Pojar Česká republika prožívá z dlouhodobějšího hlediska období nebývalého

Více

Reformy v globálním kontextu. Vítězové a poražení

Reformy v globálním kontextu. Vítězové a poražení Reformy v globálním kontextu. Vítězové a poražení Děkuji, že tady mohu být a říci něco ke kontextu, v jakém se pohybuje globální ekonomika a jakým způsobem se to dotýká České republiky. Dosavadní postoje

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance Výzkumy finanční gramotnosti 2 Jednou ročně monitorujeme finanční gramotnost Čechů z různých pohledů 2011 mezigenerační finanční gramotnost, 2012 muži, ženy a finance a letos Češi a rodinné finance Zaměřujeme

Více

Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice

Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice červen 2012 Úvod Akreditační komise (dále jen AK) rozhodla na svém zasedání č. 3/2010 ve dnech 21.

Více

V polistopadovém vývoji naší země si nejvíce vážíme svobody a možnosti cestování, nejvíce nám vadí korupce a kriminalita

V polistopadovém vývoji naší země si nejvíce vážíme svobody a možnosti cestování, nejvíce nám vadí korupce a kriminalita V polistopadovém vývoji naší země si nejvíce vážíme svobody a možnosti cestování, nejvíce nám vadí korupce a kriminalita 17.listopad roku 1989 si nejvíce spojujeme se svobodou, demokracií, změnou, ale

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014 Mír přináší bohatství, bohatství přináší zpupnost, zpupnost přináší válku, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru a pokora přináší mír. ARABSKÉ PŘÍSLOVÍ XI 19 23:13 1 XI 17 21:57 2 SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ

Více

Světová ekonomika v roce 2016 poroste stejně rychle jako loni. V Evropě a USA rozhodne politika, z rozvojových zemí zazáří Indie

Světová ekonomika v roce 2016 poroste stejně rychle jako loni. V Evropě a USA rozhodne politika, z rozvojových zemí zazáří Indie Praha, 19. ledna 2016 Světová ekonomika v roce 2016 poroste stejně rychle jako loni. V Evropě a USA rozhodne politika, z rozvojových zemí zazáří Indie Hrubý domácí produkt v příštím roce čeká podobně rychlý

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010 Řecké problémy a dopady na Česko Praha, 29. dubna 2010 Proč se zabývat Řeckem Obviňují nás, že strašíme Řeckem Odborníci i novináři upozorňují, že situace může být horší, než se zdálo V EU se vážně uvažuje,

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Občanská výchova (ONV) Výchova k občanství, výchova ke zdraví Kvarta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Formování naší

Více

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 16. května 2016 Agenda dnešního online semináře Vývoj na globálních akciových trzích: 1. Aktuální

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ

SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rozpo čet 2010 návrh 2011 Příjmy SR celkem 586 626 705 700 769 866 923 1026 1064 975 1022

Více

ČESKÁ EKONOMIKA PO INTERVENCI

ČESKÁ EKONOMIKA PO INTERVENCI ČESKÁ EKONOMIKA PO INTERVENCI 22.11.2013 economic.research economic.research@rb.cz Intervence ČNB.. Forecasting swinging Singer 7. listopadu 2013 zahájila Česká národní banka (ČNB) intervenci proti koruně

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ

DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ Prof. Ing. Miroslav Václavík, CSc., generální ředitel a předseda představenstva VÚTS, a.s.

Více

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner V Itálii střadatelé vkládající peníze pouze na spořicí účty 1 přišli o 50% za 35 let díky inflaci. Italského investora ochránila investice do zahraničních akcií v cizích měnách. Autor: Ing. Tomáš Tyl 11.

Více

Základní informace o ukrajinských novinách, rádiových a televizních kanálech, internetových portálech

Základní informace o ukrajinských novinách, rádiových a televizních kanálech, internetových portálech Základní informace o ukrajinských novinách, rádiových a televizních kanálech, internetových portálech Na Ukrajině existuje velké množství regionálních a několik celostátních novin. Ve srovnání s ČR zde

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Když Rusko nepovede plyn přes Ukrajinu, přijdeme o miliardy, spočítali si Slováci

Když Rusko nepovede plyn přes Ukrajinu, přijdeme o miliardy, spočítali si Slováci DOMÁCÍ ZAHRANIČÍ EKONOMIKA SPORT NÁZORY MAGAZÍN AUTO VIDEO PENÍZE NA DOVOLENOU SPOŘICÍ ÚČTY A DŮCHODOVÉ FONDY PROBLÉMY OKD FOTO: NOVÁ TVÁŘ PRAHY UŠETŘI PENÍZE Když Rusko nepovede plyn přes Ukrajinu, přijdeme

Více

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je:

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je: Při tvorbě návrhu rozpočtu města na rok 2015 se vycházelo z předpokládaných ročních příjmů a ze skutečně dosaţených příjmů za rok 2014. Celkové příjmy jsou rozpočtovány v částce 632.659.859,17 Kč a tvoří

Více

Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace

Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace CEBES, 2.4. 2015 Řecko a Itálie svou vlastní nečinností, pod dozorem Bruselu, otevřeli Evropu

Více

Postoje občanů ČR k NATO a USA

Postoje občanů ČR k NATO a USA Tisková konference pořádaná v rámci 15. výročí vstupu České republiky do NATO Postoje občanů ČR k NATO a USA CEVRO Institut, úterý 11. března 2014 Pozadí a cíle výzkumu V souvislosti s 15. výročím vstupu

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013)

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Ing. Jana Šubrtová 31.05.2013 Obsah Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben

Více

Tisková zpráva. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013

Tisková zpráva. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013 Tisková zpráva 22. července 2013, 0:00 Spíše zamračeno... 22. července 2013 Rolf Bürkl T +49 (0) 911 395-3056 konsumklima@gfk.com Ursula Fleischmann Podniková komunikace T +49 (0) 911 395 2745 F +49 (0)

Více

Úřad vlády České republiky

Úřad vlády České republiky Úřad vlády České republiky Dodatek č. 1 ke smlouvě o vytváření mediálních analýz ev. č. 14/193-1 uzavřený v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Strany: Česká republika - Úřad vlády České

Více

Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů

Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů Page 1 of 5 2. 5. 2013 poslední aktualizace: 2. 5. 2013 02:06 Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů Jan Sochor Editor HN V odměňování šéfů českých firem hraje stále větší roli to, jak se

Více

Univerzita Karlova v Praze Katedra marketingové komunikace a PR VLÁDNÍ KOMUNIKACE

Univerzita Karlova v Praze Katedra marketingové komunikace a PR VLÁDNÍ KOMUNIKACE Univerzita Karlova v Praze Katedra marketingové komunikace a PR VLÁDNÍ KOMUNIKACE Jak vypadá česká vládní komunikace? První odborný výzkum v ČR Jeden z cílů: Jak vnímá česká veřejnost komunikaci vlády

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Sněmovní volební model MEDIAN ÚNOR 2015

Sněmovní volební model MEDIAN ÚNOR 2015 Sněmovní volební model MEDIAN ÚNOR 2015 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail: median@median.cz www.median.cz

Více

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory.

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Obrázky silně působí na mozek. Vidět tohle: se velmi rychle pochopí a pamatuje. Lépe než slova "pokleslo o třicet procent" Trochu profesionálněji

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka Témata z oblasti světové politiky se v sociologických šetřeních či průzkumech veřejného mínění neobjevují příliš často, ačkoli

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Statistika. hospodaření. a financování veřejných. rozpočtů. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 29. května 2014, Jihlava

Statistika. hospodaření. a financování veřejných. rozpočtů. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 29. května 2014, Jihlava Statistika hospodaření a financování veřejných rozpočtů Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 29. května 2014, Jihlava OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST ČR PŘEHLED HOSPODAŘENÍ

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Studie porovnání zadlužení Strakonic s jinými městy

Studie porovnání zadlužení Strakonic s jinými městy Ing. Libor Volf, daňový poradce č. osvědčení 3650 / Tax Adviser Nr. 3650 Mobil 603 952 358 Školní 41 E-mail volf.libor@wo.cz 386 01 Strakonice II Tel./Fax 383 321 061 Studie porovnání zadlužení Strakonic

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ V říjnu vzrostl index spotřebitelských cen o 0,5 % proti předcházejícímu měsíci a o 3,5 % za poslední rok (v září činil meziměsíční růst 0,8 % a meziroční 3,0 %). Meziroční nárůst

Více

Monitoring médií za 3/2015 2.4.2015

Monitoring médií za 3/2015 2.4.2015 Monitoring médií za 3/2015 Přehled výstupů za 3/2015 (část 1) Datum Médium Titulek Kategorie Výstup Rozsah Obor Medi atyp 4.3.2015 Iprosperita.cz Za zlepšení neziskového sektoru produktová pozitivní celý

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ,

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/12 VYDÁNO DNE 7. 6. 12 VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, ŢE DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI BY MĚLY BÝT TAKOVÉ, ABY LIDÉ NEZTRÁCELI MOTIVACI HLEDAT SI PRÁCI. Více neţ

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: info@factum.cz, www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 2. 18. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 2. 18. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky 2. 18. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty

Více

ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE TOP KOMBI

ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE TOP KOMBI ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE TOP KOMBI VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ Národní výzkum sledovanosti médií v ČR společně zadávaný vydavateli deníků a časopisů sdruženými v Unii vydavatelů a Asociací komunikačních

Více

ČTENÁŘI SERVERU lidovky.cz. Zpravodajský server Lidových novin

ČTENÁŘI SERVERU lidovky.cz. Zpravodajský server Lidových novin ČTENÁŘI SERVERU SERVER LIDOVKY.CZ Lidovky.cz vznikly jako zpravodajský server Lidových novin v červnu roku 2000. Od té doby se výrazně rozrostly a nyní jsou webem, který kromě nepřetržitého aktuálního

Více

Nahrávka z porady TV Prima: Nechci, aby dcera musela chodit v burce, říká zástupce majitele

Nahrávka z porady TV Prima: Nechci, aby dcera musela chodit v burce, říká zástupce majitele DOMÁCÍ ZAHRANIČÍ EKONOMIKA SPORT NÁZORY MAGAZÍN AUTO VIDEO SOUD S NEČASOVOU A RITTIGEM ČSSD PROHRÁLA SOUD O 300 MILIONŮ ČAPÍ HNÍZDO UPRCHLICKÁ KRIZE DĚNÍ V KRAJÍCH Nahrávka z porady TV Prima: Nechci, aby

Více

Test obecné finanční gramotnosti

Test obecné finanční gramotnosti Test obecné finanční gramotnosti Finanční inteligence je něco, co se ve škole nenaučíte. A přitom je to obor stejně důležitý ne-li důležitější než algebra v matematice nebo historie literatury v češtině.

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více