MASNÁ A MLÉČNÁ UŽITKOVOST

Transkript

1 MASNÁ A MLÉČNÁ UŽITKOVOST MASNÁ UŽITKOVOST - MASO - vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina - MASO - kosterní svalovina včetně kostí, vaziva, šlach a tuku masa na kosti - VÝKRMNOST - schopnost produkovat svalovinu a tuk z živin - VYKRMENOST - schopnost nasadit maso a tuk (stupeň nasazení svalstva a tuku na zvířeti) - ZMASILOST - stupeň vývinu a nasazení svalstva (masa) - PROTUČNĚLOST - stupeň vývinu a uložení tuku Kvalita masa je ovlivněna těmito faktory - druh - plemeno - pohlaví - vykrmenost - věk - zacházení se zvířaty před porážkou Hodnocení - na živém zvířeti - řeznické hmaty (7-9) - na mrtvém (zabitém) zvířeti - kvantitativní rozbor - kvalitativní rozbor Vady masa PSE (Pale, Soft, Exudative) - bledé, měkké, vodnaté - prasata, krůty - prudký pokles ph 5,4-5,6 - vyšší teplota - částečná denaturace bílkovin, světlá barva a uvolnění vody - maso kyselé DFD (Dark, Firm, Dry) - tmavé, tuhé, suché - skot, Duroc - malá změna ph - 6,4-6,8 - maso málo šťavnaté, hnědočerné barvy - maso zásadité Hodnocení masné užitkovosti Jatečný rozbor v den porážky (30 minut po porážce) - JV - jatečná výtěžnost (%) - ČJV- čistá jatečná výtěžnost (%) - brutto přírůstek (hrubý) - zahrnuje přírůstek veškeré živé hmoty i nepoživatelných částí těla - netto přírůstek (čistý) - hodnocení živého přírůstku a částečně i výtěžnosti - JOT (JUT) = jatečná hmotnost = jatečně opracované tělo (jatečně upravený trup) = hmotnost jatečně opracovaných půlek (čtvrtí)

2 Jatečná výtěžnost - telata % - mladý skot % - vyřazené krávy % - masné prase % - jehně 50 % - vyřazená ovce % - brojler % - kuře % - slepice % - krůta % - kachna pekingská % - kachna pižmová % - husa % - králíci % Technologický rozbor masa 24 hod po porážce - půlka se bourá na svalovinu, ořez a kosti - min. 12 hod v chladícím boxu - podíl předních čtvrtí - podíl zadních čtvrtí - poměr předních čtvrtí k zadním čtvrtím - podíl HMČ - hlavní masité části (%) - podíl masa na kýtě Kategorie masa Skot - hodnotné části - svíčková, roštěnec, kýta - cca 43 % - středně hodnotné části - plec, podplečí, krk - cca 32 % - málo hodnotné části - bok s kostí a bez kosti, hrudí - cca 26 % Prasata - podíl hlavních masitých částí - krkovice, pečeně, plec bez nožky, kýta bez nožky - podíl převážně tučných částí - hřbetní sádlo, plst, bůček - podíl méněcenných částí - hlava, nožičky Laboratorní rozbor 48 hod po porážce - vzorky - nejdelší zádový sval - sval pološlašitý (tzv. šál) - %volně vázané vody - %pevně vázané vody - S popř. popeloviny (min. látky) - % bílkovin - % tuku JOT - jatečně opracovaný trup JUT - jatečně upravený trup Skot - hmotnost celého těla nebo hmotnost 2 jatečně opracovaných teplých půlek (4 čtvrtí) masa téhož zvířete do 30 min po porážce po vykrvení, vykolení a stažení z kůže, bez hlavy oddělené od trupu před 1. krčním obratlem, bez nohou oddělených v dolní části zápěstního a zánártního kloubu, bez míchy, bez orgánů dutiny hrudní, břišní, pánevní vyňatých s přirostlým lojem, bez podkožního loje nad svrchním šálem, bez ledvin, pánevního a ledvinového loje, u mladých býků, býků a volků bez šourkového loje, u jalovic bez vemenního loje, u krav bez vemene a přirostlého vemenního loje, bez blanité a svalnaté části bránice, bráničního pilíře, bez oháňky oddělené mezi posledním obratlem křížovým a 1. obratlem ocasním a bez společné krkavice s přirostlým lojem.

3 Tele - tělo s ledvinou, bez kůže, hlavy oddělené od trupu za 1. krčním obratlem, bez nohou oddělených v karpech a tarzech, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, bez krkavice i s přirostlým lojem. Ovce - tělo bez kůže, hlavy oddělené od trupu před 1. krčním obratlem, bez nohou oddělených v karpech a tarzech, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní vyňatých s přirostlým lojem bez ocasu odděleného mezi ocasním obratlem, bez pohlavních orgánů a bez vemena, bez míchy u ovcí starších 12. měsíců, ledviny s ledvinovým lojem zůstávají u těla. Prasata - hmotnost 2 jatečně opracovaných půlek do 30 min po porážce po vykrvení, vykolení a bez mozku a míchy, orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, pohlavních orgánů, jazyka, špárků a pašpárků, ledvin, plstního sádla, bránice a bráničního pilíře, výkrojů očích a ušních. Drůbež - hmotnost zvířete bez krve, hlavy, běháků a peří, orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, k hmotnosti JUT se připočítává hmotnost krku, svalnatého žaludku, srdce, jater (tzv. jedlé droby). SEUROP - systém klasifikace JUT (JOT) zvířat Skot - hodnocení jatečných těl v teplém stavu - 6 tříd zmasilosti - S, E, U, R, O, P - 5 tříd protučnělosti 1 (velmi slabá), 2 (slabá), 3 (střední), 4 (silné), 5 (velmi silné) - třída jatečné stavby - podle hlavních masitých partií (kýta, hřbet, plec) Prasata - Třídy jakosti klasifikovaných JUT prasat s přejímací hmotností od 60 do 120 kg (podíl svaloviny -%) - S - 60 % a více - E - 55 až 59,9 % - U - 50 až 54,9 % - R - 45 až 49,9 % - O - 40 až 44,9 % - P - méně než 40 % Třídy jakosti klasifikovaných JUT nepodléhající rozdělení - Prasata - N - JUT do 59,9kg včetně- T - JUT nad 120kg - Z - JUT zmasilých prasnic a řezanců, svalstvo na všech částech velmi dobře vyvinuté, dobře vyvinutá zvláště kýta a pečeně, tvary jsou zaoblené, vrstva sádla je poměrně vyvinutá - H - JUT hubených prasnic a řezanců, svalstvo méně vyvinuté, JUT neodpovídají znakům stanoveným pro zařazení do třídy jakosti Z - K - JUT kanců a kryptorchidů Kvalita masa a tuku výživná hodnota - obsah bílkovin - obsah tuků - obsah minerálií - obsah vitamínů senzorické vlastnosti - barva masa - mramorování masa - šťavnatost masa - jemnost masa - chutnost technologické vlastnosti - barva masa - ph masa - vaznost masa - křehkost masa - kvalita tuku hygienické vlastnosti - objektivně - labor. metody - subjektivně - degustace (senzorické a organoleptické hodnocení) SKOT - kategorie jatečných zvířat a označení JUT - telata do 150 kg - kvalitní dietetické maso - mladý skot nedospělý skot - býčci a jalovičky 150 kg -12 měsíců věku - mladý býk (A) - nedospělé samčí zvíře od 12 do 24 měsíců - býci (B) - samčí nekastrovaná dospělá zvířata nad 24 měsíců věku - volek - kastrovaná samčí zvířata nad 12 měsíců věku - vůl (C) - kastrovaná zvířata samčího pohlaví - kráva (D) - samice od 1. otelení - jalovice (E)- samice nad 12 měsíců věku do 1. porodu PRASATA - kategorie jatečných zvířat - selata - živá hmotnost do 50 kg - mladá prasata - živá hmotnost nad 60 kg - výseková prasata - živá hmotnost od 80 do 120 kg - těžká sádelná prasata - výkrm nad 120 kg živé hmotnosti

4 MLÉČNÁ UŽITKOVOST - MLÉČNOST - schopnost matek poskytnout mléko pouze pro odchov mláďat (objem mléka, který stačí na odchov mláďat), termín u matek, které se nedojí (králice, prasnice, fena, kočky) - DOJIVOST - objem vyprodukovaného mléka, hodnocený za laktaci - DOJNOST - schopnost produkce mléka pro mládě a potřebu člověka - DOJITELNOST - schopnost uvolňovat mléko (zcela pustit mléko), reagovat na dojící zařízení vyloučením mléka - MLEZIVO - colostrum, mléko nezralé, první sekret mléčné žlázy s vyšším obsahem solí (minerální látky), bílkovin, tuku a nižším obsahem laktózy, prvních 24 hod po porodu vysoká hladina gamaglobulinů (rychle klesá) -zajištění pasivní imunity mláděti - MLÉKO - zralé mléko (produkováno po mlezivu), využitelné pro lidskou výživu Rozdíly ve složení zralého a nezralého mléka Zralé mléko Nezralé mléko Voda 87 % 75 % Bílkoviny 3 % 15 % Tuk 4 % 5 % Cukr 5 % 3,5 % Minerální látky a vitamíny 1 % 1,5 % Sušina tuk, bílkoviny, cukr, minerální látky a vitamíny Typy mléka u samic - dle bílkovin - mléko kaseinové (kráva, koza, ovce), hlavní bílkovinou kasein (víc než 75 %) - mléko albuminové (člověk, masožravci, koně, lichokopytníci), má méně než 75 % kaseinu z celkového množství bílkovin Produkce mléka jednotlivých druhů Kráva dojnice - délka laktace - 10 měsíců (305 dnů - normovaná) - užitkovost až kg za laktaci - nejvyšší dojivost laktace - v rámci 1. laktace nejvyšší dojivost od týdne - tele zdvojnásobí svou váhu za 47 dnů - nejvýznamnější zdroj bílkovin a minerálních látek Koza - délka laktace měsíců - užitkovost kg, denně 2-8 kg mléka - nejvyšší dojivost - 4. laktace - kůzle zdvojnásobí svou váhu za 22 dnů - pro alergiky (na kravské mléko) - bílkoviny 2,7-3,5 %, tuk 3-4 % Prasnice - délka kojení 4-8 týdnů - užitkovost za dobu kojení kg mléka - denní množství 2-5 kg mléka - sele zdvojnásobí váhu za 10 dnů Ovce - délka laktace měsíců, denně 0,5-3 kg - užitkovost kg (600 kg) - s odchovem o 150 kg méně - jehně zdvojnásobí svou váhu za 15 dnů - výživná hodnota 2x vyšší než kravské mléko Klisna - délka laktace 4-6 měsíců - denní produkce kg mléka - roční produkce kg mléka - pro diabetiky, kojence, proti TBC a rakovině - složení mléka velmi podobné lidskému Králice - denní produkce g (dle hmotnosti samice) - kojení po dobu od 3 týdnů (cca 30 dní) do 8 týdnů - mléčnost dána rozdílem hmotností vrhu v 21 dnech a při narození - na 1 g přírůstku jsou potřeba 2 g mléka - králíče zdvojnásobí svou váhu za 6 dnů - bílkoviny 10,5 %, tuk 15,5 % Chemické složení mléka Druh voda sušina bílkoviny tuk laktóza popel skot 87,6 12,4 3,3 4 4,6 0,7 koza 86,9 13,1 3,7 4 4,4 0,8 ovce 84 16,4 5,1 6,1 4,2 0,9 buvol ,9 7,9 4,6 0,7 sob ,6 1,4 prase ,2 7 4,2 0,6 králík ,5 15,5 2 2,2 pes ,5 8,3 3,8 1,2 kočka kůň ,8 1,6 7,1 0,5 člověk , ,2

5 Laktační křivka - laktace - doba produkce mléka = od porodu do zaprahnutí - laktační křivka - grafické znázornění množství nadojeného mléka v jednotlivých měsících - zaprahnutí - první den, kdy kráva přestane dojit - stání na sucho - od zaprahnutí do porodu (max. 8 týdnů, 2 měsíce) - mezidobí - období od porodu do porodu popř. od laktace do laktace - SP = mezibřezost, service perioda - od otelení do nového zabřeznutí - gravidita (březost) - od zabřeznutí do porodu Perzistence laktace - schopnost udržet co nejdéle vyrovnanou užitkovost - v praxi je používán Johanssonův index perzistence P2 : 1 - % poměr užitkovosti za druhých 100 dnů laktace k užitkovosti za prvních 100 dnů laktace dojivost za den laktace P2 : 1 = x 100 dojivost za den laktace - hodnota indexu perzistence P2 : 1 - stupeň perzistence a tvar laktační křivky - 1. laktace vyšší P2 : %, 2. a další laktace P2 : % - OK - laktační křivka s velkou perzistencí (vyrovnaná, pozvolna klesá) - NE - laktační křivka s nízkou perzistencí (křivka strmě stoupá a příkře klesá) Hodnota P 2 : 1 Stupeň perzistence Tvar laktační křivky nad 90 - Příliš plochá 80,0 89,9 Velmi dobrý Plochá 70,0 79,9 Dobrý Normální 60,0 69,9 Málo uspokojivý Strmá do 59,9 Špatný Příliš strmá

6 OCHRANA ZVÍŘAT Ochrana zvířat - soubor opatření a podmínek, které umožní zvířeti uspokojit jeho biologické potřeby a prožívat plnohodnotný život Etika - správné, morální zacházení se zvířaty Etologie - nauka o chování zvířat Citát: Velikost národa a jeho morální pokrok se může měřit podle způsobu zacházení se zvířaty." Mahátma Gándhí Oblasti ochrany zvířat - hospodářská zvířata - skot, prasata, ovce, kozy, drůbež - zvířata v zájmových chovech - chovné stanice, domácnosti - chovy volně žijících zvířat - zoo, stanice hendikepovaných zvířat - pokusná zvířata - výzkumné ústavy, školy, farmak. a kosm. spol. Ochrana zvířat se vztahuje k zacházení se zvířaty od jejich narození do smrti z hlediska - ošetřování, výživa a napájení, hygiena prostředí - šlechtění, plemenitby a rozmnožování - využívání, přepravy - léčení, zdolávání hromadných onemocnění - usmrcování zvířat WELFARE - anglický termín - životní pohoda zvířat - dle Webstera (1999) - schopnost zvířete vyhnout se strádání a zachovat si zdatnost - posouzení pohody zvířat podle metody - 5 svobod - na zhoršenou pohodu zvířete poukazují změny v jeho chování, jako stereotypní chování nebo abnormální nečinnost a neschopnost reagovat 5 svobod 1. Svoboda od žízně, hladu a podvýživy 2. Svoboda od nepohodlí 3. Svoboda od bolesti, zranění a nemoci 4. Svoboda uskutečnit normální chování 5. Svoboda od strachu a úzkosti Orgány ochrany zvířat - Ministerstvo zemědělství (Mze) - Orgány veterinární správy - Ústřední orgány státní správy a Akademie věd - Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti - Obecní úřady obcí s rozšířenou působností - Na úseku ochrany zvířat vykonávají též ve vymezeném rozsahu působnost OBCE. Právní normy pro ochranu zvířat Přímá ochrana - zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb. - vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat, ve znění vyhlášky č. 39/2009 Sb. (vyhláška č. 39/2009 Sb. nabyla účinnosti ), - vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. a vyhlášky č. 464/2009 Sb. (vyhláška č. 464/2009 Sb. nabyla účinnosti ), - vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, ve znění vyhlášky č. 424/2005 Sb., - vyhláška č. 346/2006 Sb., o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat, - vyhláška č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, - vyhláška č. 3/2009 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání (účinnost od ), - vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě (účinnost od ), - vyhláška č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu (účinnost od ) - zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (platnost do ), - zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. (účinnost od ). - Vzhledem k tomu, že je Česká republika členem Evropské Unie, je v rámci přímé ochrany zvířat nutno dodržovat také nařízení ES.

7 Nepřímá ochrana - zahrnuje právní předpisy, které upravují - zacházení se zvířaty - stanoví způsob a podmínky chovu, plemenitby zvířat - základní pravidla péče o zvířata - problematika nepřímé ochrany při zacházení se zvířaty je upravena různými právními předpisy týkajícími se zdraví - veterinární péče, chovu zvířat, myslivosti, rybářství, krmiv, ochrany přírody a krajiny, ochrany životního prostředí, zoologických zahrad, podnikání - obchod se zvířaty a drezúra atd. Na základě 21 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vydal ÚKOZ (poradní orgán ministra) doporučení. Ta mohou posloužit jako vodítko k řešení problémů, které přináší praxe. Doporučení ÚKOZ Provozování stanic pro handicapovaná zvířata a podobných zařízení Doporučení ÚKOZ Pomoc zvířatům z naší přírody v nouzi Doporučení ÚKOZ k regulaci populací toulavých koček Doporučení ÚKOZ k přepravě laboratorních zvířat Doporučení ÚKOZ Podmínky chovu plazů v zajetí Doporučení ÚKOZ Podmínky chovu savců v cirkusech Doporučení ÚKOZ Podmínky chovu savců volně žijících druhů v zajetí Nevládní organizace ochrany zvířat - zahraniční - WSPA - World Society for Protection of Animals (proti utrpení zvířat) - CIWF - Comparisson in World Farming (ochrana hospodářských zvířat) - RSPCA - Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals (ochrana zvířat proti týrání) - RSPB-Royal Society for the Protection of Birds (ochrana ptáků) - EUROGROUP for Animal Welfare Nevládní organizace ochrany zvířat CZ -Nadace na ochranu zvířat -Společnost pro zvířata -Liga na ochranu zvířat -Different life -Sdružení na ochranu velkých koček -Svoboda zvířat -Sdružení na ochranu zvířat -Ochránci hospodářských zvířat -První společnost za práva koček -Pražský spolek ochránců zvířat -Přátelé přírody

8 GENETIKA A ŠLECHTĚNÍ OBECNÁ GENETIKA - Genetika - nauka o dědičnosti a proměnlivosti živých organismů - Dědičnost - schopnost organismů přenést znaky a vlastnosti na potomstvo - Proměnlivost - schopnost přizpůsobovat se měnícím se podmínkám - nedědičná - znaky se mění vlivem vnějších podmínek (barva srsti ovlivněná slunečním zářením), změny nejsou dědičné - modifikace - dědičná - založení znaků se mění vlivem vnějších podmínek (radioaktivní záření, buněčné jedy) a projeví se změnou znaku (nový typ zbarvení), změny jsou dědičné - předání na potomstvo - mutace Znaky kvalitativní (alternativní) - výskyt jiné kategorie bez přechodů - černá/červená, rohatost/bezrohost geny velkého účinku - zootechnicky znak Znaky kvantitativní - spojitá proměnlivost (kg, cm) - sledování skupiny zvířat - individuální hodnoty od + do -(živá hmotnost, produkce mléka) - mnoho genů malého účinku - zootechnicky vlastnost Gen část DNA, schopná funkčně zabezpečit syntézu aktivní jednotky Genotyp soubor genů, určuje rozsah a míru fenotypových možností Fenotyp soubor znaků a vlastností F = G + P Alely kvalitativně změněné formy genu (A-a) Homozygot stejná kvalita obou genů pro znak (AA, BB, cc) Heterozygot různá kvalita obou genů pro znak (Aa, Bb, Cc) PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE A JEJÍ SLOŽKY Plemenářská práce - soubor všech zootechnických, organizačních a plemenářských opatření, vedoucích ke zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat CÍL optimalizace genotypu zvířat do konkrétních podmínek, bez maximálního zisku 1. Komponenty plemenářské práce 2. Metody plemenitby 3. Šlechtitelské programy 1. KOMPONENTY plemenářské práce a) výběr (selekce) - přirozený (přírodní) / umělý - pozitivní/negativní b) kontrola užitkovosti (KU) a kontrola dědičnosti (KD) c) bonitace hodnocení zvířat a úrovně chovu d) připařovací výběr výběr vhodných dvojic k páření 2. METODY PLEMENITBY a) zootechnické členění - čistokrevná plemenitba - křížení b) genetické členění - metody využívající podobnost rodičů a potomků (aditivní působení genů) - metody využívající heterózní efekt 3. ŠLECHTITELSKÉ PROGRAMY a) selekční programy aditivní složka (skot) b) hybridizační programy maximalizace efektů (prasata) KU (kontrola užitkovosti) - sledování definovaných užitkových vlastností zvířete podle přijatého systému pro využití v selekci KD (kontrola dědičnosti) - porovnání potomků a rodičů, porovnání potomků a vrstevníků

9 SELEKCE Cíl - změna genetického založení populace - změna dědičného základu hospodářských zvířat v žádoucím směru Podle účinnosti a záměru - pozitivní ( + užitkovost, zdravotní stav) - negativní (věk, nemoci, - užitkovost) Podle věku zvířete - předběžná dle zevnějšku a původu - hlavní dle KU vlastní - konečná dle KD potomků Variabilita - proměnlivost populace Výběrová základna - populace, ve které uskutečníme výběr Intenzita - podíl zvířat vybraných z výběrové základny Generační interval - období mezi 2 generacemi Výběrová hranice - konkrétní hodnota, která odděluje vybraná zvířata od vyřazených Genetický zisk - rozdíl mezi užitkovostí potomstva a průměrnou užitkovostí rodičovské populace, násobený koeficientem dědivosti TYP SELEKCE (na 1 znak) - Stabilizační populace má stejný průměr, snižuje se proměnlivost - Direkcionální výběr 1 směrem, zvířata s vyšším průměrem znaku - Disruptivní výběr 2 směry, extrém + a - POSTUP SELEKCE (na více znaků) - Tandemová (postupná) nejdřív 1 znak, pak další, zdlouhavé - Dle nezávislých výběr. úrovní limity pro znaky, v 1 znaku minus vyřazení - Simultánní (dle celkového zhodnocení, selekční indexy) sledování všech znaků, každý znak dostane body a koeficient významnosti = index - Selekční index = komplexní vyjádření celkové hodnoty zvířete na základě hodnocení všech selektovaných znaků a vlastností. Selekční index vyjadřuje číselnou hodnotu, úměrnou celkové plemenné hodnotě jedince METODY SELEKCE Využívající složky genotypové proměnlivosti se selekcí na 1 znak - Hromadná všichni jedinci nad průměrem bez ohledu na původ - Rodinná celé nadprůměrné rodiny, bez ohledu na podprůměrné jedince - Kombinovaná nadprůměrní jedinci z nadprůměrných rodin Využívající aditivní složky genotypové proměnlivosti se selekcí na více znaků - Dle selekčních indexů Využívající neaditivní složky genotyp. proměnlivosti - Rekurentní selekce dle heterozního efektu, porovnání s testerem - Reciproká rekurentní selekce populace se porovnají navzájem Účinnost selekce - Kriteriem účinnosti selekce a tím cílem šlechtění je genetický zisk( G) zlepšení užitkovosti - K dosažení co největšího genetického zisku je třeba analyzovat faktory, které se podílejí na jeho realizaci G = d. h 2 Přenos genetického zisku - Přenos genetického zisku do další generace se realizuje 4 cestami: 1. z otců na syny (40%) 3. z matek na syny (30%) 2. z otců na dcery (20%) 4. z matek na dcery (10%) PLEMENNÁ HODNOTA (PH) - vyjadřuje, jak se otec projeví na potomstvu - genotypová hodnota zvířete - čím známější genotyp, tím lépe přesnější předpoklad chování jeho genetické informace v další generaci

10 OBECNÁ PLEMENNÁ HODNOTA odhad na základě páření samce s více samicemi vyjadřuje schopnost jedince v určité populaci (v níţ se testoval) přenášet své uţitkové vlastnosti na potomstvo SPECIÁLNÍ PLEMENNÁ HODNOTA zjišťuje se na základě kombinací dvou genotypů (př. linií) vyjadřuje PH linie při páření s linií s níţ byla testována METODY PLEMENITBY - GENETICKÉ ČLENĚNÍ 1. Metody využívající aditivní složky genotypu a podobnosti rodičů a potomků 2. Metody využívající neaditivní složky genotypu - heterózní efekt Metody využívající aditivní složky genotypu a podobnosti rodičů a potomků Čistokrevná plemenitba chov podle rodin chov podle linií příbuzenská plemenitba (inbreeding) - páření příbuzných, společný předek do 5. generace - úzká - rodiče x potomci, sourozenci - střední (blízká) - strýc x neteř, bratranec x sestřenice - vzdálená - pravnuk x pravnučka osvěžení krve - jednorázové připáření samce stejného plemene z cizího prostředí Pozměňovací křížení zušlechťovací křížení - přilití krve - jednorázové připáření samce cizího plemene - meliorační křížení - opakované použití samce cizího plemene pro udržení genů převodné (vyhlazovací) - nahrazení původního plemene jiným - český strakatý skot kombinační (novoplemenné, tvůrčí) - kombinace plemen pro vytvoření nového - angloarab - jednoduché - složité

11 Metody využívající neaditivní složky genotypu - heterózní efekt Se selekcí na kombinovatelnost - křížení inbredních linií - křížení syntetických linií - křížení chovných linií Bez selekce na kombinovatelnost - diskontinuitní křížení - jednoduché, zpětné, tří a více plemenné - kontinuitní křížení - střídavé - střídání 2 plemen - rotační - střídání (rotace) 3 plemen - mezidruhové křížení Dvouplemenné křížení, Tříplemenné křížení Zpětné křížění Střídavé křížení, Rotační křížení Šlechtitelský program (ŠP) - biologická část navrhuje a řeší komplex genetických, chovatelských a zoohygienických opatření - ekonomická část posuzuje náklady a výnosy plynoucí z realizace biologické části programu a rozhoduje o optimalizaci jednotlivých kroků programu s cílem dosažení zisku - ŠP selekčního typu selekční program aditivní složka genotypu - u skotu a má standardní sled kroků - test fenotypu odhad PH selekce nová generace - ŠP hybridizačního typu hybridizační program neaditivní složkou genotypu hledá se optimální kombinační návaznost. u prasat Selekční program v chovu skotu ŠP v chovu skotu je zejména v dojených populacích založen na těchto principech: systematická testace býků přesnost a intenzita býků a matek býků (MB) připařování krav prověřenými býky (zlepšovatelé) řízení rozsahu a forem křížení organizovaná selekce v samičí populaci

12 Hybridizační program v chovu prasat Šlechtitelské chovy cca 5% stavu (dále se člení na nukleové chovy, chovy otcovských plemen a rezervní chovy pro šlechtění) Rozmnožovací chovy cca 10% stavu Produkční chovy cca 85 % stavu - do pozice mateřské = šlechtění na znaky reprodukce - do pozice otcovské = šlechtění na znaky produkční Pozice A mateřská plemena šlechtí se hlavně na znaky reprodukce a přiměřenou masnou užitkovost (české bílé ušlechtilé, Přeštické černostrakaté, syntetická linie) Pozice B otcovská plemena pevná konstituce, dobrá výkrmnost a jatečná hodnota (české výrazně masné, Landrace, syntetická linie) Pozice C otcovská plemena vynikající jatečná hodnota (Duroc, Hampshire, Belgická landrace, Pietrain, syntetická linie) Šlechtitelský program v chovu ovcí Realizovaný systém hybridizace předpokládá diferenciaci: - Pozice A plemena mateřská domácího původu veškerý dostupný samičí materiál - Pozice B plemena speciální plodná ovce romanovská, finská - Pozice C plemena speciální masná Suffolk, Berrichon, Texel Šlechtitelské programy v chovu drůbeže Princip šlechtění firemní činnost výrobní tajemství a zahrnuje: chov výchozích čistokrevných linií v ŠCH je třeba chovat minimálně 8-10 linií pro užitkový typ (část produkční, část rezervní), jako zdroj genů je třeba chovat co nejvíce tradičních plemen a lokálních populací testace linií na vzájemnou kombinovatelnost prověřování linií a kombinací produkty selekce a křížení se testují staniční metodou a selekce je provedena dle výsledků testů nejlepší kombinace linií jsou realizovány v systému rozmnožování finálních hybridů Organizace šlechtitelský chov udržuje čistokrevné linie, kmeny, provádí novošlechtění a udržovací chov (5%) prarodičovský chov první křížení linií pro získání hybridních rodičů u víceliniových hybridů(5%) rodičovský chov křížení linií pro výrobu užitkových hybridů, výroba násadových vajec pro líhnutí finálních hybridů (20%) užitkové chovy produkce vajec a drůbežího masa (70%) Šlechtitelské programy v chovu králíků - komerční báze pro účely produkce brojlerového králíka. - Brojlerový králík je užitkovým typem, který je meziplemenným, případně meziliniovým hybridem. - Šlechtitelské programy využívají k tvorbě finálního hybrida plemena střední masná: kalifornský, Novozélandský bílý, Velký světlý stříbřitý, Burgundský, Český albín aj. - produkce masa - šlechtění zaměřeno na znaky produkce a reprodukce. - mateřské populace (linie) na ukazatele reprodukce a produkce, - otcovské linie na ukazatele produkce a jatečné hodnoty. - finální produkt je nejčastěji čtyřliniový hybrid. - Principy šlechtění a organizační zajištění je shodné s výše uvedeným u šlechtění drůbeže.