Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Milovice - Mladá CZ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Milovice - Mladá CZ0214006"

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Milovice - Mladá CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Milovice - Mladá Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2567 Rozloha (ha): 1244,11 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 66 nařízení vlády č.371/2009 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 64,9077 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 5,2 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 2251 PR Pod Benáteckým vrchem Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 12,4122 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 1 Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 1166,7901 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 93,8 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Benátky nad Jizerou, Jiřice, Lipník, Luštěnice, Milovice Dotčená katastrální území Jiřice, Kbel, Lipník, Luštěnice, Milovice nad Labem, Staré Benátky 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Horninové podloží je budováno turonskými slínitými prachovci a pískovci České křídové pánve, které jsou místy pokryty písčitými sedimenty pleistocénních říčních teras. Geomorfologie: Jižní část Jizerské tabule při hranici se Středolabskou tabulí.

3 Reliéf: Plochá, mírně zvlněná k severu se zdvihající stupňovina, náležející Jizerské tabuli. Nejvyšší body dosahují výšek přes 250 m n. m. Pedologie: Na křídových horninách se vyvinuly mělké pararendziny, na plošinách maloplošně uléhavé pelosoly, na píscích chudé arenosoly. Krajinná charakteristika: Bývalý vojenský prostor založený na počátku 20. století, po roce 1989 opuštěn a ponechán svému osudu. Krajina je charakteristická zanedbatelnou osídleností, hustou sítí zpevněných cest a velkým počtem opuštěných objektů různorodého určení. Zoologickou pestrost podporuje lesostepní (parkový) charakter krajiny, tj. mozaika světlých doubrav, smíšených lesů, travinných a křovinatých společenstev. Biota Bývalý vojenský prostor s rozsáhlými plochami suchých trávníků, které doplňují světlé listnaté acidofilní lesy. Z biologického hlediska se jedná o naprosto jedinečné území s nebývale vysokou biodiverzitou i koncentrací ochranářsky cenných organizmů - nachází se zde okolo 280 chráněných či ohrožených druhů. Nachází se zde velmi pestrá a místy i značně jemnozrnná mozaika stanovišť od silně rozvolněných oligotrofních společenstev s konkurenčně slabými druhy až po ruderální nitrofilní vegetaci. Zdejší bitopy mnohdy nabývají dosti netypických a obtížně klasifikovatelných podob, silný antropogenní vliv se zde mísí s bohatstvím jinde vzácných či vymizelých druhů rostlin i živočichů. Hlavním objektem přírodovědného zájmu jsou ohromné plochy širokolistých suchých trávníků, které vznikly samovolně na bývalých úhorech po založení vojenského prostoru. Vegetace poměrně rychle nabyla polopřirozeného charakteru, dají se předpokládat malé plochy původních mezí a lesních lemů odkud probíhala kolonizace volných ploch. Suché trávníky mají různou kvalitu a zachovalost v závislosti na substrátu expozice, svažitosti a historickém managementu. Nejhodnotnější plochy se nacházejí na prudších jižních svazích, kde se výrazněji uplatňuje ron, na nezapojených ploškách se nacházejí stanoviště např. ohrožené drchničky modré (Anagallis foemina) a vrabečnice roční (Thymelaea passerina). Na rozsáhlých plochách se jako dominanty střídají válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum) a sveřep vzpřímený (Bromus erectus). Ze vzácnější druhů se v širokolistých teplomilných trávnících vyskytuje např. kozinec dánský (Astragalus danicus), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) nebo vstavač kukačka (Orchis morio). Místy se na bezlesí objevují mezofilní lemy s jetelem prostředním (Trifolium medium), řepíkem lékařským (Agrimonia eupatoria) a růží galskou (Rosa gallica). Vzácně se vyskytují suché lemy diagnostikované mj. smldníkem jelením (Peucedanum cervaria), ostřicí nízkou (Carex humilis), jetelem alpínským (Trifolium alpestre), kozincem sladkolistým (Astragalus glycyphyllos) a bukvicí lékařskou (Betonica officinalis). Maloplošně se vyskytuje vegetace otevřených písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens) a také jednoletá vegetace písčin s diagnostickým ovsíčkem (Aira sp.) a nahoprutkou písečnou (Teesdalia nudicaulis), zapojenější porosty na píscích příslušejí kostřavovým trávníkům. Místy se na podobných stanovištích vyvinula rozsáhlejší teplomilná vřesoviště. Vřesoviště se často vyskytují i na světlinách rozvolněných březových porostů. Pouze zanedbatelnou plochu zaujímají mokřadní společenstva. Převažujícícm lesním biotopem jsou suché kyselé doubravy, vyvinuté na terasových sedimentech, ve stromovém patru dominuje dub letní (Quercus robur) či d. zimní (Q. petraea), často přimíšena bývá bříza bělokorá (Betula pendula) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Lokálně se vyskytují i hodnotné porosty vlhkých acidofiních doubrav, většinou v netypických formách s dominatními břízami. Na příznivějším substrátu rostou hercynské dubohabřiny s bohatším podrostem, velmi vzácně se na prudkých jižních slínitých svazích vyskytuje lesní vegetace zařaditelná do perialpidských teplomilných doubrav v podrostu s bělozářkou větevnatou (Anthericum ramosum), smldníkem jelením (Peucedanum cervaria), klinopádem obecným (Clinopodium vulgare), řimbabou okoličnatou (Tanacetum corymbosum), silenkou nicí (Silene nutans) a dalšími. Rozsáhlé plochy zaujímají nevyhraněné porosty na pomezí hercynských dubohabřin a kyselých doubrav. Místy se vyskytují i porosty s výskytem psamofytů v podrostu, které lze přiřadit k velmi vzácnému lesnímu biotopu acidofilním doubravám na písku. K četných drobným periodicky zamokřeným depresím se stahuje řada obojživelníků včetně čolka velkého (Triturus cristatus), který je předmětem ochrany EVL, a kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé (Bufo calamita). Kromě obojživelníků zde lze nalézt i další významné živočichy peridických tůních zejména žábronožky a listonohy. Rozsáhlé bezlesí s křovinami a světlé lesy využívají ohrožené druhy ptáků. Na loukách s výskyten hořce křížatého se uchovalo několik menších populacích kriticky ohroženého modráska hořcového (Maculinea alcon) v celkové populaci několika stovek jedinců.

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 2330 Název předmětu ochrany: Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Rozloha (ha): 6,7107 Relativní rozloha (%): 0,54 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat dostatečnou míru disturbance, která umožní regeneraci nebo reemergenci biotopu, tak aby jeho rozloha v EVL byla stejná či vyšší oproti době vyhlášení; zachování ve stálém umístění a stabilním stavu není vzhledem k charakteru biotopu možné ani žádoucí Kód předmětu ochrany: 4030 Název předmětu ochrany: Evropská suchá vřesoviště Rozloha (ha): 16,8827 Relativní rozloha (%): 1,36 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: zachovat stávající výskyt (stále odpovídající době vyhlášení), udržet jedinečný charakter biotopu a zamezit jeho přeměně na lesní biotop Kód předmětu ochrany: 6210 Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Rozloha (ha): 364,8009 Relativní rozloha (%): 29,32 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: zachovat stávající rozlohu biotopu, zamezit zarůstání expanzivními druhy a dřevinami; udržet specifický místní ráz biotopu; zastavit či zpomalit postupujícící degradaci Kód předmětu ochrany: 6510 Název předmětu ochrany: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Rozloha (ha): 43,2074 Relativní rozloha (%): 3,47 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav předmětu ochrany: zachovat biotop ve rozloze odpovídající době vyhlášení a ve vitálním stavu Kód předmětu ochrany: 9170 Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Rozloha (ha): 66,5841 Relativní rozloha (%): 5,35 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: udržet stav a strukturu porostů odpovídající době vyhlášení; místy zlepšit stav odstraněním stanovištně neodpovídajích druhů dřevin Kód předmětu ochrany: 9190

5 Název předmětu ochrany: Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních Rozloha (ha): 37,777 Relativní rozloha (%): 3,04 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav předmětu ochrany: udržets stávající stav i rozlohu, zamezit šíření mezotermních druhů Druhy Název předmětu ochrany: čolek velký Triturus cristatus Kód předmětu ochrany: 1166 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace přítomná 2 % p > 0 % průměrné nebo omezené zachování populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu významná hodnota Cílový stav předmětu ochrany: zachovat populaci na úrovni v době vyhlášení; zachovat prostředí pro reprodukci a přežívání 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 2330 Název předmětu ochrany: Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Popis nároků předmětu ochrany: Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým je vegetací, která osídluje suché narušované písčiny. Je vázán na disturbované plochy v trávnících či v lesích na světlinách a podél cest. Ohrožuje jej přirozený nálet dřevin a zvýšeným přísun živin (eutrofizace), případně i umělé zalesňování. MANAGEMENT VHODNÝ TYP MANAGEMENTU - Plošné narušení půdního povrchu, lokální narušení půdního povrchu, mechanické odstraňování náletu (chemické) VHODNÝ INTERVAL - 1x ročně MIN.INTERVAL 1x za 2 roky PRACOVNÍ NÁSTROJ / HOSP. ZVÍŘE - Samohybná lehká technika, ruční nástroje, herbicidy Kalendář na management listopad březen, případně září- říjen, duben 1) Princip obnažování ploch pro podporu rozmnožování semeny a udržování nízké úživnosti půdy 2) Závislé na době kvetení jednotlivých druhů (podpora konkurenčně méně zdatných druhů vázaných na chudé podloží) 3) Při výskytu rychle se šířících a agresivních druhů (např. ambrosie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia), turanka kanadská (Conyza canadensis), janovec metlatý (Sarothamnus scoparius) a akát (Robinia pseudacacia) je možné použití herbicidu na bázi glyfosátu. MANAGEMENT MOŽNÝ TYP MANAGEMENTU - Vypalování, mechanické odstraňování náletu, (chemické) VHODNÝ INTERVAL - 1x za 5 let MIN. INTERVAL - 1x za 10 let PRACOVNÍ NÁSTROJ / HOSP. ZVÍŘE - Ruční nástroje, Samohybná lehká technika, herbicidy Kalendář na management druhá polovina prosince leden, případně první polovina prosince, první polovina února 1) Možnost vypálení je nutné na jednotlivých lokalitách konzultovat ze zoology.

6 Tento typ stanoviště nevyžaduje obvykle intenzivní regulační management. Jde spíše o udržovací režim s příležitostným či občasným odstraněním náletu dřevin a narušením povrchu. Použití typu managementu je závislé na fenologii druhů a na podmínkách konkrétní lokality (dostupnost terénu, historie apod.). Kód předmětu ochrany: 4030 Název předmětu ochrany: Evropská suchá vřesoviště Popis nároků předmětu ochrany: Biotop T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) nalezneme vzácně na skalních hranách, velmi často též vznikají po odlesnění acidofilních a teplomilných doubrav Ve společenstvu se také může vyskytovat kručinka chlupatá (Genista pilosa). Kromě odstraňování náletových dřevin je také vhodná pastva ovcí a koz, občasné vypalování či narušování povrchu shrnutím svrchní vrstvy půdy. MANAGEMENT VHODNÝ 1 TYP MANAGEMENTU - Pastva volná VHODNÝ INTERVAL každoročně MIN. INTERVAL - 1x za 2 roky PRACOVNÍ NÁSTROJ / HOSP. ZVÍŘE - Ovce, kozy MANAGEMENT MOŽNÝ TYP MANAGEMENTU Vypalování VHODNÝ INTERVAL - 15 roků MIN. INTERVAL - 20 roků MANAGEMENT VHODNÝ 2 TYP MANAGEMENTU - Shrnování drnů VHODNÝ INTERVAL let MIN. INTERVAL - 30 let PRACOVNÍ NÁSTROJ / HOSP. ZVÍŘE - Buldozer, fréza, krumpáč Pro zachování živinami chudého stanoviště je nutné zajistit, aby se v okruhu 1 km od vřesoviště nehnojilo (může vést ke snížení vstupu dusíku z atmosferických depozic až o 70%). Na vřesovištích s expanzí trav jako je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), metlička křivolatá (Avenella flexuosa) a třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) je vhodné shrnovat drny i se svrchní vrstvou půdy a obnažovat minerální podloží na menších plochách nebo v pruzích (šířka do 10 m), aby došlo k vytvoření nestejnověkých vřesovišť s mozaikovitou strukturou. Shrnováním drnů se odstraní velké množství dusíku z půdy, vytvoří se podmínky pro zmlazování vřesu, který lépe klíčí na obnažené minerální půdě než v porostu s půdou pokrytou vrstvou stařiny a opadu, úspěšně se obnovují i ostatní druhy a zvyšuje se druhová pestrost porostů. Na stejných plochách opakujeme tento zásah podle průběhu sukcese po letech. Na dobře zachovalých vřesovištích pouze regulační management. Pastva ovcí za využití pasteveckých psů bez ohradníku (3h ráno, 3h večer, 1 2 ovce/ha) po celou vegetační sezónu (od dubna do října) nebo kontrolované vypalování menších plošek nebo pruhů v zimních měsících za holomrazu ( nebo ) v intervalu jednou za let. Nutná konzultace s entomology. Nutné je také sečení třtiny, ovsíku, vlčího bobu mnoholistého a janovce metlatého a odstraňování náletových dřevin. Použití typu managementu je závislé na terénních podmínkách konkrétní lokality (nerovnost, dostupnost terénu). " Kód předmětu ochrany: 6210 Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Popis nároků předmětu ochrany: Biotop se vyvinul se na mírnějších svazích na středně hlubokých až hlubokých půdách. Kromě pastvy jsou využívány jako jednosečné louky. V případě EVL Milovice - Mladá udržovány především požáry a disturbancí (výbuchy, pojezd) MANAGEMENT VHODNÝ TYP MANAGEMENTU - Sečení se sušením píce a odvozem sena, pastva jednorázová, (mechanické odstraňování náletu) VHODNÝ INTERVAL - 1x ročně (+ pastva otav) MIN. INTERVAL - 1x za 2 roky

7 PRACOVNÍ NÁSTROJ / HOSP. ZVÍŘE - Samohybná lehká a těžká technika, ruční nástroje, Ovce+koza, skot Kalendář na management červenec, druhá polovina června, srpen, září MANAGEMENT MOŽNÝ TYP MANAGEMENTU - Pastva rotační, mechanické odstraňování náletu VHODNÝ INTERVAL - 2x ročně MIN. INTERVAL - 1x za 2 roky PRACOVNÍ NÁSTROJ / HOSP. ZVÍŘE - Ovce+koza, ruční nástroje, Skot, samohybná lehká technika Kalendář na management druhá polovina června září, květen první polovina června Tento biotop zahrnuje pestrou škálu možného managementu, který je daný jak historickým způsobem obhospodařování, tak přírodními podmínkami. Může se jednat o druhově bohaté louky, které je možné kosit 1x ročně a to dle dostupnosti terénu traktorem, lištovou sekačkou či ručně. Vždy je nutné biomasu odvézt mimo zájmové území. Vhodný je časový posun sečí, aby stihla dozrát i semena pozdějších druhů (buď nekosit celou plochu ve stejnou dobu, ponechat pásy, nebo posunout seč v jednotlivých letech). Tato metoda posunu sečí je vhodná i pro hmyz. Třtinu křovištní (Calamagrostis epigeios) šířící se do porostu je potřeba likvidovat častějším sečením (3 5x ročně), případně vyvláčením. Počet sečí je třeba zvýšit i při šíření ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). U většiny těchto porostů je možné jednorázové přepasení otav, a to buď ovcemi, kozami, případně i dobytkem. V některých případech na historických pastvinách (s jalovcem) je možná rotační pastva ovcí a koz (méně vhodný je dobytek) s dosekáním nedopasků. V těchto případech je vhodné v intervalu 1x za 3 roky jednorázové posečení porostu koncem června nebo v červenci. Vždy je nutné biomasu odvézt mimo zájmové území. Po skončení pastvy je nutné pokosení nedopasků. Podrobný způsob obhospodařování musí být upřesněn na základě historického využívání daného území a možnostech uživatele či vlastníka pozemku. Vzhledem k tomu, že se může jednat o pozemky, na kterých byl nebo je odstraňován nálet, je nutné kosení výmladků. Vlastní likvidace náletu motorovými pilami a křovinořezy se provádí během zimního období X. III. Dřevní hmotu je nutné z biotopu odvézt. Kód předmětu ochrany: 6510 Název předmětu ochrany: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Popis nároků předmětu ochrany: Nejrozšířenější typ polopřirozených luk vyskytující se roztroušeně po celém území státu od nížin až po podhůří, především v blízkosti sídel. Existuje velká škála různých fytocenologických typů těchto mezofilních ovsíkových luk, navíc se často nacházejí v mozaice s jinými biotopy bezlesí. Jsou to vysokostébelné až středně vzrůstavé porosty bez vazby na určitý půdní podklad. V blízkosti toků obsazují spíše vyšší stupně náplavových teras, vyhýbají se trvale přemokřeným místům. Vedle běžných trav ovsík, srha, kostřavy, tomka vonná (Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, zástupci r. Festuca a Anthoxantum odoratum) jsou též zastoupeny dvouděložné rostliny, jako např. řebříčky (r. Achillea), pampelišky (Taraxacum sp.), jitrocele (Plantago sp.), kakost luční (Geranium pratense), jetel luční (Trifolium pratense), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kopretina bílá (Leucanthemum album), chrpy (Centaurea sp.) Zpravidla se jedná o dvousečné louky, které lze přihnojovat a vápnit. Musí se však dávat pozor, aby nedošlo k předávkování dusíkem, které vede k dominanci vysokých tvrdolistých trav. "MANAGEMENT VHODNÝ 1 ( zpravidla pro výživné nížinné typy) TYP MANAGEMENTU - Sečení se sušením píce a odvozem sena (hnojení, sečení s odklizením zelené píce, sečení s mulčováním) VHODNÝ INTERVAL - 2 3x/rok MIN. INTERVAL - 1x/rok PRACOVNÍ NÁSTROJ / HOSP. ZVÍŘE - Samohybná lehká technika, Samohybná těžká technika, ostatní technika, hnojení a vápnění Kalendář pro management druhá polovina července srpen, případně druhá polovina května první polovina června, září Nutno pravidelně kosit optimálně 2x (3x) za rok, sušení sena na místě a jeho následný včasný odvoz. Trávu možno podle stávajících podmínek (např. počasí) odvézt hned po seči.

8 Při pravidelných častých sečích (3x/rok) je nutné přihnojování hnojem. Nejlépe hovězím (podzimní rozmetání, jarní roz vláčení a shrabání) a mírné vápnění. Místo přihnojování lze použít mulčování (neprovádět vícekrát za sebou). MANAGEMENT VHODNÝ 2 ( zpravidla pro nevýživné nížinné typy) TYP MANAGEMENTU - Sečení se sušením píce a odvozem sena (sečení s odklizením zelené píce) VHODNÝ INTERVAL - 2x/rok MIN. INTERVAL - 1x/rok PRACOVNÍ NÁSTROJ / HOSP. ZVÍŘE - Ruční nástroje, samohybná lehká technika, Samohybná těžká technika Kalendář pro management druhá polovina července srpen, případně druhá polovina května první polovina června, září Optimální počet sečí je 2 do roka. Není vhodné přihnojovat a vápnit! Těžkou techniku používat jen na vybraných plochách. Dobu seče přizpůsobit tak, aby nebyly ohroženy chráněné druhy živočichů a rostlin, především orchidejí a bezobratlých. MANAGEMENT VHODNÝ 3 (zpravidla pro podhorské chudší typy) TYP MANAGEMENTU Sečení se sušením píce a odvozem sena (sečení s odklizením zelené píce, ohradníková pastva) VHODNÝ INTERVAL - 1 2x/rok seč, 1x/3roky pastva MIN. INTERVAL - 1x/rok seč PRACOVNÍ NÁSTROJ / HOSP. ZVÍŘE - Ruční nástroje, samohybná lehká technika, Skot, ovce Kalendář pro management seč: druhá polovina června první polovina srpna, druhá polovina října první polovina listopadu, případně první polovina června, druhá polovina srpna, pastva: druhá polovina září první polovina října, případně srpen první polovina září, druhá polovina října Kosit alespoň jednou za rok. Místo sečení otavy je možné extenzivní pastva skotu nebo ovcí zhruba od poloviny září do října, s důsledným dokosením nedopasků. Pastvu neprovádět každým rokem. Není vhodné přihnojovat a vápnit! Trávu vždy sklidit, nenechávat na lokalitě (pouze výjimečně při mulčování). Při velmi nízké seči, která naruší přízemní růžici některých druhů rostlin (pampeliška Taraxacum sp., řebříček Achillea sp.), dochází k nežádoucímu zmnožení těchto jedinců. Na některých lokalitách je také nutná likvidace nepůvodních druhů rostlin celíky (Solidago sp.), vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus), americké druhy hvězdnic (Aster lanceolatus et sp. div.) a rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis). Kód předmětu ochrany: 9170 Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Popis nároků předmětu ochrany: Toto stanoviště zahrnuje několik typů dubohabřin a jde o široce pojatou jednotku, vyskytující se v lesním vegetačním stupni. Dominantně zastoupenými přirozenými dřevinami jsou dub zimní (Quercus petraea), d. letní (Q. robur), habr obecný (Carpinus betulus) a lípa srdčitá (Tilia cordata), dle podmínek stanoviště s příměsí dalších dřevin (Betula pendula, Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus, Sorbus torminalis). Dubohabřiny se vyvinuly nejčastěji na živinami bohatých, hlubokých půdách plošin a svahů v teplých oblastech. Keřové patro je v rozvolněnějších lesích dobře vyvinuto, na jeho rozvoj má ale také vliv početnost zvěře. V zapojenějších lesích většinou chybí. V bylinném patře se projevuje výrazný jarní aspekt, pravidelný je výskyt běžných druhů list. lesů (i bučin), dle podmínek se přidávají více či méně teplomilné druhy. Habitat dubohabřin zahrnuje několik geograficky diferencovaných typů daných podmínkami. Hercynské dubohabřiny jsou nejrozšířenější jednotkou, postihující většinu teplých oblastí Čech a okraj Českého masívu. Vyskytují se od nížin po pahorkatiny, kde jsou v nejvyšších polohách na kontaktu s bučinami. V našich podmínkách jsou dubohabřiny dlouhodobě člověkem ovlivňované. Porosty se obhospodařovaly většinou jako lesy nízké a střední, s využitím dobré pařezové výmladnosti habru, vedoucí k jeho upřednostňování, spolu s dubem. Po ukončení výmladkového hospodaření došlo k silnému zapojení přerostlých habrových pařezin na úkor dubu a vymizení mnoha světlomilných, často vzácných druhů rostlin a bezobratlých. Neméně významným jevem je převod lesů na jehličnaté kultury, problémem je šíření invazních dřevin (akát, pajasan) a bylin (ruderalizace vlivem spárkaté zvěře). Pro zachování stanovišť dubohabřin je důležité především nerozšiřování umělých kultur jehličnanů a nepůvodních dřevin, především smrku. Druhové složení porostů je nutné udržovat v přirozené formě, místy je velmi žádoucí omezování invazních dřevin jako akát či pajasan. Na lesních typech, kde je součástí přirozené skladby také jedle, je vhodné její současný podíl zachovat, případně zvýšit. Pro zlepšení podmínek v porostech a zachování výskytu vzácných druhů je potřebné prosvětlování porostů probírkami, hlavně přerostlých starých

9 pařezin a udržení či obnova lesa nízkého či středního. Ve vybraných chráněných územích by měly být alespoň v některých porostech obnoveny tradiční formy lesního hospodaření. Snížením stavů spárkaté zvěře se může dosáhnout rozvoji keřového patra, omezení ruderalizace porostů a výskytu invazních rostlin. Kód předmětu ochrany: 9190 Název předmětu ochrany: Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních Popis nároků předmětu ochrany: Biotop vlhké acidofilní doubravy se vyskytuje v oblastech mělkých terénních sníženin, bezodtokových úžlabin a plošin v nížinách a pahorkatinách převážně mezi 200 a 400 m. n. m. Výše se může vyskytovat v mělkých sníženinách v pásmu acidofilních bučin. Půdy jsou střídavě vlhké, silně kyselé, s tvorbou kyselého surového humusu, v období léta a podzimu silně vysychající. Dominantou stromového patra je v přirozených porostech dub letní (Quercus robur). Doprovodnými dřevinami jsou nejčastěji dub zimní (Quercus petraea), bříza bělokorá (Betula pendula), b. pýřitá (B. pubescens), borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bělokorá (Abies alba), smrk ztepilý (Picea abies), topol osika (Populus tremula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Specifické podmínky vlhkých, kyselých a silně vysychajících stanovišť vymezují okruh diagnostických druhů bylinného patra s převahou acidofytů a vlhkomilných druhů. Mnohé porosty tohoto typu stanoviště vznikly pod vlivem dřívějšího lesního hospodaření jako lesní pastva či udržování nízkých a středních lesů. Po opuštění tohoto hospodaření dochází dle vlhkostních podmínek k šíření habru, břízy, buku či olše. Dubové porosty jsou dnes navíc často nahrazovány výsadbami smrku, ekologické podmínky těchto stanovišť jsou navíc vhodné pro pěstování cenných sortimentů borovice lesní, jejíž podíl je na mnoha místech velmi navýšen. Zásadní vliv na zdejší podmínky má také odvodnění a následná expanze vysokých trav a šíření invazních druhů (Impatiens parviflora aj.) vlivem zvěře a přílišného zapojení. K ochraně biotopu vlhkých acidofilních doubrav je nutné zachování, případně úprava vodního režimu tak, aby nedošlo ke zhoršení stanovištních podmínek těchto lesů. Pro zachování vhodné druhové skladby porostů je třeba omezit zvyšování podílu smrku či borovice lesní nad rámec modelu přirozené skladby. Ochranářský management musí udržovat prosvětlené stromové patro s dominancí dubu, v porostech s výskytem jedle bělokoré vytvářet podmínky pro možnost jejího přirozeného zmlazování a podporovat její zachování alespoň v současném množství, případně její zastoupení zvyšovat. Pro podporu věkové a výškové diferenciace je vhodné uplatnění maloplošného hospodaření s clonnými prvky, obnova porostů musí být dobře chráněna před zvěří. Druhy Název předmětu ochrany: čolek velký Triturus cristatus Kód předmětu ochrany: 1166 Popis nároků předmětu ochrany: Čolek velký žije v rybnících, tůních, jezírkách v lomech, hlinících a pískovnách, vzácněji i v zatopených příkopech podél cest, závlahových kanálech, požárních nádržích a ve vybetonovaných koupalištích s dostatečnou potravní nabídkou. Obecně preferují velcí čolci hlubší a větší vody než malé druhy čolků. Na jaře (v nižších polohách již od druhé dekády března) se vyskytují ve vodě, kde dochází k páření a kladení vajíček. Dospělí čolci setrvávají ve vodě (tzv. vodní fáze života) přibližně čtyři až pět měsíců (myslí se tím populace nikoli jedinci). Pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu a dalších zemních úkrytech, ať již v lese či mimo les. Jejich akční radius (vzdálenost putování od vody) je ca do 400 m, ale ve výjimečných případech bylo zaznamenáno 900 m a v jednom případě až 1290 m. Z vajíček se zhruba po 1 2 týdnech (záleží na teplotě vody) líhnou larvy, které se živí planktonem, drobnými bezobratlými, zoobentosem atp., a přibližně po třech, čtyřech i více měsících metamorfují. Velké druhy čolků jsou více vázány na vodu než malé, proto i nedospělé čolky nalezneme jak na souši, tak i ve vodě. Část populace zimuje v zemních úkrytech: puklinách skal, sutích, opuštěných norách savců, ve sklepích a podobných úkrytech, zbylá část na dně vodních nádrží zahrabána v bahně a detritu. Hlavní příčinou výrazného úbytku velkých čolků" v České republice jsou rozsáhlé změny v krajině a rybničním obhospodařování, k nimž došlo po druhé světové válce. Díky extenzivnímu a celkově odlišnému využívání krajiny byla v minulosti v krajině celá řada málo využívaných nebo nevyužívaných vodních ploch. S postupujícím tlakem na produkci krajiny však tato stanoviště prakticky zmizela. Druhy ustoupily především v důsledku změn vodního režimu v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů za účelem meliorací, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, chemizace v zemědělství, intenzivní využití každého kousku půdy v rámci náhradních rekultivací praktikovaných v 70. a 80. letech 20. století, rekultivace lomů a pískoven a podobné zásahy. V posledních letech přistupují faktory jako automobilismus, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí obsádky), zarůstání okolí vod spojené s jejich zastíněním a snad nejhorší dva faktory vůbec: zarybňování jezírek v lomech a pískovnách a devastační odbahňování rybníků. Obecně lze shrnout, že čolci trpí jednak zánikem biotopů, jednak zásahem do biotopů.

10 Dravé druhy ryb čolky přímo požírají, ryby živící se planktonem a bentosem čolkům potravně konkurují a čolci jako méně pohyblivá a hůře přizpůsobivá skupina živočichů ustupují až vymírají. Počínaje druhou polovinou 20. století se zvyšují stavy černé zvěře. Nárůst stavů je prudký, prasata mění své chování a dá se tedy hovořit o novém limitujícím faktoru či predátoru pro obojživelníky (i plazy) v obecné rovině. Černá zvěř likviduje nejen drobné tůňky, ale jako všežravec může být zahrnuta jako predátor čolků především v suchozemském období jejich života. U čolků dravých na Znojemsku, kde druh obsazuje činné kamenolomy, je voda odčerpávána tak, že zůstávají na dně lomu pouze menší tůně vhodné pro čolky. Po uzavření lomu se tento v důsledku absence odčerpávání spodní vody změní v jezero, které je spontánně či uměle zarybněno a čolci odtud ustupují až vymírají. Čolek dunajský zmizel především v důsledku změn vodního režimu v okolí velkých řek jako jsou: odvodňování luk a lužních lesů, zasypávání a odvodňování tůní, výstavba protipovodňových hrází a regulace řek, výstavba velkých přehrad v nížinách, proměna vlhkých luk v pole, meliorace a podobné zásahy. V posledních letech mohou působit negativně i umělé záplavy v okolí Břeclavi a Lanžhota, které jsou prováděny bez ohledu na životní cyklus čolků. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na evropsky významných lokalitách: odbahňování rybníků v nevhodném období (rozmnožování a vývoj larev) nebo takové odbahňování, při němž se sníží plocha litorálu (či je litorál odstraněn úplně), kde se čolci ukrývají. Ve většině případů platí, že pokud stupeň zabahnění neohrožuje přímo rybník ve své existenci, je lepší odbahňování neprovádět vypouštění rybníků v období březen srpen (září) příliš vysoké rybí obsádky v rybnících při nichž dochází k přímé predaci obojživelníků rybami (dravé ryby čolky přímo loví, nedravé druhy či menší velikostní skupiny dravých ryb loví jejich larvy), k likvidaci vajíček a larválních stadií obojživelníků všežravými a býložravými rybami (bentické ryby poškozují a žerou jejich drobné larvy a rozvracejí potravní bázi dospělců, býložravé ryby amur požírají s vegetací vajíčka umístěná na vodních rostlinách) a útlumu rozvoje potravní základny rybami, které se živí planktonem (planktonofágní ryby snižují až eliminují potravní nabídku především pro larvy, které pak hynou z nedostatku potravy) přehnojování rybníků a intenzivní krmení ryb umělými krmivy vede ke zhoršení kvality vody přebudovávání rybářsky nevyužívaných rybníků (nebo extenzivně využívaných) na rybníky s polointenzivním, popřípadě intenzivním chovem ryb zarůstání a zazemňování tůní a jezírek v opuštěných lomech problém s orobincem, který se uchytí a rozroste v hloubkách menších než 80 cm přítomnost ryb v případě nedostatku úkrytů (nezarostlé vodní nádrže, jezírka v lomech a pískovnách) v důsledku nekontrolovaného zarybňování; přítomnost ryb v tůních nekontrolované zarybňování nebo stavy po povodních, které vyplaví ryby do tůní; krajně negativní je přítomnost okounů nebo allochtonních druhů ryb (např. střevličky východní Pseudorasbora parva a karase stříbřitého Carassius auratus), které se mohou do nádrží dostat přirozenou cestou a dovedou se rychle namnožit uzavírání činných lomů s následnou změnou vodního režimu v lomu (týká se čolka velkého a čolka dravého) vznik či vysázení lesa kolem tůní v lomech (především při rekultivacích lomů) s následným zastíněním a důsledky s tím spojenými (jehličnany působí výrazně negativněji); totální zastínění lokality způsobuje ochlazení vody (oproti nezastíněným lokalitám i o 5 C a více), což zpomaluje nejen vývoj vajíček a larev, ale i rozvoj až úplnou absenci vývoje fytoplanktonu a následně zooplanktonu potravy larválních stadií čolků; obojživelníci takové lokality zjevně opomíjejí; zastínění drobných vod se během uplynulých 60 let dramaticky zvýšilo úpravy vodotečí v dolních úsecích toků, spojené se zasypáváním tůní podél řek; nešetrný přístup k tůním při bagrování štěrku z vodotečí a při úpravě toků v rámci protipovodňových opatření a prohlubování koryt toků s následným poklesem spodní vody a vysycháním tůní odvislých od hladiny spodní vody automobilismus na stávajících komunikacích, budování nových veřejných i účelových komunikací a cyklostezek v dosahu akčního radia druhu klimatické výkyvy (nedostatek srážek) na lokalitách napájených dešťovou vodou, které způsobují vysychání a navíc urychlují zazemňování umělé záplavy, které jsou prováděny bez ohledu na životní cyklus čolků a při nichž do jejich biotopu proniknou ryby (týká se čolka dunajského) propojování málo funkčních kanálů s vodními toky s následným vniknutím ryb do kanálů, čištění a splavňování vodních kanálů, kde je již téměř stojatá voda (týká se čolka dunajského) opouštění maloplošných vojenských cvičišť a předávání vojenských výcvikových prostorů do civilního sektoru spojené se změnou provozu až absence pohybu těžké vojenské techniky na tankodromech (týká se čolka velkého) opravy tankodromů na vojenských cvičištích a ve vojenských výcvikových prostorech a přímé zasypávání tůní mimo tankodromy v těchto prostorech (týká se čolka velkého) jednorázová prudká kontaminace vody organickými látkami (např. kejdou), či anorganickými látkami při mytí vozidel a dobývací techniky v lomech apod. používání biocidů a hnojiv při obhospodařování biotopů navazujících na vodní nádrže v dosahu akčního radia druhu přílišné odčerpávání vody z činných lomů a zarovnávání povrchu dna lomů či ukládání odpadků do lomů

11 snížení průtočnosti toků v rámci budování náhonů (např. při výstavbě malých vodních elektráren, pil atp.) spojené s poklesem spodní vody a vysycháním tůní nadměrné stavy černé zvěře ničení terestrických stanovišť včetně předpokládané predace v poslední době mohou být populace čolků žijících podél vodních toků ohrožovány nepůvodním norkem americkým (Lutreola vison) Lokality osídlené velkými čolky mají rozmanitý charakter, proto je třeba management přizpůsobit konkrétním potřebám na dané lokalitě. Důležité je pravidelně kontrolovat stupeň sukcese lokalit specialistou na obojživelníky. Omezení chovu ryb v rybnících Vzhledem k tomu, že EVL vymezené pro velké čolky jsou většinou člověkem přebudované přirozené mokřady na rybníky, sloužící k chovu ryb, je nezbytné na těchto lokalitách skloubit obhospodařování rybníků s ekologickými nároky čolků. Poměrně účinnou ochranou pro čolky jsou prosluněné mělčiny rybníků, zarostlé vodní vegetací, kam ryby nepronikají a je zde rozvinut plankton. Důležité je stanovení úměrné a druhově vhodné rybí obsádky. Úměrná rybí obsádka je taková, která ještě umožní dostatečně bohatý rozvoj velkých druhů zooplanktonu a fytofilních bezobratlých. To současně umožní zachovat vysokou průhlednost vody, která na jaře a v první polovině léta neklesá pod 50 cm, a díky ní je umožněn rozvoj dostatečně rozsáhlých porostů makrofyt v mělčích částech rybníka. Velikost obsádky je nutno individuálně stanovit podle podmínek každého rybníka (průměrná hloubka, nadmořská výška, průtočnost, úživnost rybníka apod.). Ve větších rybnících (přibližně nad 40 ha) lze využít zátoku rybníka k přehrazení pletivem a prkny, aby se do ní nedostaly ryby. Toto opatření může být velmi účinné a vlastní chov ryb v rybníce v podstatě neomezí. Odbahňování a obnova poškozených rybníků Na odbahňovaných rybnících lze obecně doporučit podporu rozvoje litorálního porostu na osluněných místech vodní plochy ponecháním stávajícího porostu nebo v případě, že litorální porost vyvinut není, lze jeho rozvoj podpořit vytvářením mělčin a pozvolných břehů se sklonem 1:10, případně vyšším. Dno je nutno modelovat tak, aby vznikly dostatečně velké partie mělké vody (nemusejí být vždy u břehu). Sediment nesmí být vyhrnován do valů v okolí rybníka. V případě souhlasu hospodařicího subjektu je vhodným opatřením pro zvýšení úkrytových možností čolků ponechání alespoň části napadaných kmenů a větví v nádrži, nebo jejich navrácení po provedeném odbahnění. Při odbahňování je nutno postupovat individuálně u každé lokality na základě projektu a biologického hodnocení, které musí předcházet vlastní projekt. Rovněž termín odbahňování je nutno posuzovat individuálně podle nadmořské výšky, přítomnosti volných živin atd.; obecně lze říci, že vhodný termín je od konce září. Nádrž musí být příští jaro (v březnu) již napuštěna. Nelze odbahňovat více rybníků ležících v dosahu akčního radia druhu (i kdyby nebyl sousední rybník EVL), protože část populace zimuje ve vodě. V čerstvě odbahněné nádrži je třeba po jejím napuštění udržovat alespoň rok (lépe několik let) zvláštní režim, tj. bez ryb nebo s minimální obsádkou, neničící vodní a mokřadní vegetaci. Těžší obsádky lze nasadit až po stabilizaci litorálních porostů a vodních makrofyt. Průběh odbahňování je třeba řídit tak, aby dno odbahňovaného rybníka nezarostlo před opětným napuštěním vysokou vlhkomilnou makrovegetací. Pokud by odbahňování probíhalo tak, že by byl rybník celou vegetační sezonu na suchu a touto vegetací by zarostl, je někdy nutná těžká obsádka v prvním roce a až v následujícím období ji lze dostatečně snížit. Celá problematika je dosti složitá, je nutno na ni pohlížet individuálně a vždy předem promyslet v projektu. Pokud se jedná o nevyužívané a zchátralé rybníky (částečně prokopaná či propouštějící hráz, nefunkční výpustní zařízení) a jedná se o EVL, je nejlepší neobnovovat rybníky vůbec (záleží ovšem na výši vodního sloupce, stavu hráze, stupni zabahnění a dalších faktorech). Opatření zabraňující predaci čolků rybami Větší vodní plochy bez výpustních zařízení (tůně v lomech, hlinicích a pískovnách, nádrže na výsypkách aj.) jsou bez vědomí orgánů ochrany přírody často zarybňovány. Plevelné drobné rybky, které se dostanou na lokalitu samovolně většinou příliš nevadí (kromě střevličky východní). Velmi účinným opatřením v případě, kdy se do jezírka dostanou jakékoli ryby, je vytvoření mělkého menšího jezírka (jezírek), které je s původním větším spojeno vodou, avšak spojení je přesypáno např. makadamem, štěrkem nebo hrubším kamenem či pískem smíšeným s kameny, které zabraňují vyplavování písku za dešťů, aby do malých jezírek ryby nepronikaly. V některých případech postačuje vyhloubení izolované tůňky vedle jezírka s rybami. Pokud se do jezírka přesto ryby dostanou (např. potěr), v malém mělkém jezírku (hloubka do cm) uhynou na kyslíkový deficit v zimě pod ledem (proti nedostatku kyslíku je však velice rezistentní střevlička východní). Management v nezarybněných mělkých tůňkách v opuštěných i funkčních lomech, hlinicích a pískovnách Při absenci pravidelné údržby těchto lokalit dochází někdy k velmi rychlému růstu vodní vegetace a následnému zazemňování jezírek. Podle zkušeností může taková lokalita zaniknout někdy již během několika let (např. v Panoniku je proces velmi rychlý), jindy vydrží bez zásahu i čtvrt století vcelku v dobrém stavu (obecně na oligotrofních lokalitách a ve vyšších polohách). Nutné je individuální posouzení a pravidelná kontrola stupně sukcese specialistou na obojživelníky (v nižších nadmořských výškách ca jednou za tři až čtyři roky, u ostatních lokalit stačí méně často). Obecně ohroženější zarůstáním a zazemněním jsou tůně vybudované v nivách eutrofních potoků či na okraji nížinných rybníků s velkým množstvím volných živin (přibližně do 300 m n. m.). Litorální vegetace zde roste velmi rychle a tůně prakticky zanikají už do 5 let od vytvoření. Prodloužení životnosti takových tůní by bylo dosažitelné např. pravidelnou likvidací litorálního porostu, které by zabránilo pohlcení"" tůně rákosinou, porostem orobince či jiných vysokých bylin. Tůňky je optimální udržovat částečně zarostlé ponořenou vegetací a jen částečně zastíněné dřevinami. Napadané listí zhoršuje kyslíkové podmínky (tím

12 eliminuje nebo alespoň potlačuje ryby), je zdrojem organické hmoty jako počátku potravního řetězce pro dospělce (rozvoj bakterií a následně komářích larev jako hlavní potravy čolků) i pro larvy (rozvoj vírníků a planktonu), tvoří dobrý úkryt především pro larvy a zabraňuje rozvinutí vodní makrovegetace (především orobince), která zazemňuje tůňky podstatně rychleji než spadané listí. Pokud vegetace vodní sloupec zcela proroste nebo vrstva listí vystoupí těsně pod hladinu, přestávají být takové tůňky vhodné. Údržbou se rozumí odstraňování přebujelé vodní vegetace či listí, sedimentu a případné prohlubování tůněk nebo vytvoření tůněk nových tam, kde se změnil hydrologický režim. Rovněž je nutno průběžně odstraňovat křovinnou a stromovou vegetaci, která by tůňky příliš zastiňovala. Vhodné je ponechat strom nebo keř u tůňky na její severní straně, kde dřevina nebrání slunečnímu svitu. Tvorba a obnova tůní Po individuálním posouzení a tam, kde je to vhodné, je možné vytvářet nové tůně v povodí toků, blízkosti rybníků, v kamenolomech a lomech jiného typu. Nově vytvořené tůně mají význam pro populaci při kolonizaci okolí. Zvláště významné je vytváření tůní podél řek u čolka dunajského, protože v rámci úprav koryt řek a jejich okolí naprostá většina tůní zanikla a nadále zaniká. Vhodné jsou prosluněné nevysychavé tůňky v blízkosti rybníků spojené vodou přes vrstvu země Pro nastavení optimálních podmínek pro čolky je vhodné vytváření soustavy tůní. Při budování soustavy tůní doporučujeme vytvořit jednu větší (např. ovál o rozměrech 10 5 m, případně i více), hlubokou alespoň 1,5 m. V této tůni je vhodné podporovat růst ponořené (submersní) vegetace, aby se zde čolci mohli skrývat. Takovou nádrž může úspěšně využít část populace zimující ve vodě. Velmi problematické je zarůstání lokalit orobincem, který se snadno uchytí do hloubky 80 cm. Již z tohoto důvodu je vhodné zbudovat jednu tůň větší a hlubší, u níž je možné modelovat strmější břehy a to až 1:(2 3), případně i méně (alespoň na části břehu, nejlépe z jedné poloviny na jižním břehu tůně). Rovněž při vytváření soustavy drobných tůní je nejlepší některé zbudovat přistíněné, jiné ponechat plně osluněné, tůňky dlouhodobě monitorovat a podle výsledků, tedy obsazení tůní cílovým druhem, management dále modifikovat. Nelesní biotopy Na lučních porostech v bezprostřední návaznosti na rozmnožovací plochy je vhodné aplikovat ruční kosení nebo extenzivní pastvu. Na kosení vzdálenějších porostů (ca do 150 m) je nutno používat vysoko nastavitelnou lištu (alespoň 10 cm nad povrchem půdy) a nepoužívat bubnové sekačky. Na lučních a polních porostech v dosahu akčního radia druhu je nutné vyloučit užívání biocidů, velice důležité je vyhnout se chemickým postřikům v blízkosti vodotečí, které napájejí EVL. Les Pokud se vyskytují poblíž nádrží v dosahu akčního radia druhu komunikace, ať již v lese či mimo les, je nutno individuálně posoudit střety dopravních prostředků s obojživelníky a podle výsledku posudku navrhnout buď instalaci periodických bariér v době tahu, nebo (lépe) trvalých bariér. V případě výstavby nových komunikací a cyklostezek v dosahu akčního radia druhů uplatnit na exponovaných místech technická řešení, která vyloučí nebo budou minimalizovat dopad jejich využívání na obojživelníky. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Předmětné biotopy by měly být zachovány ve stávající rozloze, rozloha jednotlivých stanovišť by se neměla zvyšovat na úkor jiných. Drobné zásahy na úkor chráněných stanovišť při vytváření prostředí pro čolak velkého (tůní) lze považovat vzhledem k celkové rozloze stanovišť za zanedbatelné. 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Území EVL Milovice - Mladá je rozsáhlé a vyskytuje se zde široké spektrum chráněných druhů rostlin i živočichů. Managment je navržen tak, aby umožňoval udržet podmínky, které zajišťovaly dlouhodobé přežití těchto druhů v minulosti. Dlouhodobé přežití určitých druhů může být zajišťováno za cenu jejich krátkodobě zvýšené mortality. Vzhledem k počtu různých chráněných fenoménů a k charakteru managementu lze předpokládat, že bude docházet k celé radě konfliktů, které je však v současné době těžké odhadnout. Prioritu by vždy mělo mít zachování prostředí jako celku a procesů, které existenci tohoto prostředí podmiňují. Velký rozsah území skýtá výhodu dostatku prostoru pro různé druhy přístupu a různé typy managementu. V území je možné podporovat i různá sukcesní stádia jednotlivých biotopů, která budou vyhovovat pokaždé jiným druhům rostlin a živočichů. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Vojenská činnost VVP byl zřízen v roce 1904, v témže roce byla vysídlena obec Mladá. Největší rozlohy dosáhl výcvikový prostor ve 40. letech, kdy byl obsazen německou armádou. V prostoru probíhalo cvičení nejprve pěchoty, jízdy a dělostřelectva, od roku 1935 také tankových jednotek. Do roku 1950 zde byla prováděna ostrá střelba, později pouze střelba cvičná. Dopady granátů se disturbancemi a lokálními požáry významně podílely na utváření dnešní podoby zdejších lesních i nelesních ekosystémů. Disturbance pomáhaly udržet bezlesí jako takové, potlačovaly výrazné dominanty a otevíraly drn pro konkurenčně slabé druhy. Místy docházelo k regresi až k iniciálním

13 sukcesním stádiím, na něž jsou vázány jinde již vzácné či vymřelé organizmy. V nelesní ploše "Traviny" je udáváno, že zde byl povrch v důsledku intenzivních manévrů místy i zcela bez vegetace. Těmito disturbancemi vznikala velmi heterogenní mozaika stanovišť, což umožnilo velkou diverzifikaci bioty. Pojezdy tanků půdu nejen disturbovaly, ale místy též zhutňovaly, čímž opět vznikala velmi specifická stanoviště. Ve zhutněných depresích na průjezdních místech se mohly tvořit periodické tůně, na něž je vázán čolek velký (tedy jeden z předmětů ochrany), ale také kriticky ohrožená ropucha krátkonohá, žábronožky letní a ž. zimní či listonozi letní. S armádní činností jsou spojeny také různé terénní úpravy a vytváření menších nezpevněných staveb - okopů pro techniku, pěchotních zákopů, valů apod. - díky nimž se mozaika stanoviště stala ještě rozrůzněnější. Mezi negativní dopady armádní činnosti patří zejména znečištění - jedná se hlavně o úniky ropných látek, které vzhledem k množství dislokované techniky musely být skutečně vysoké. Míra chemického znečištění bude v bývalém VVP s vysokou pravděpodobností znatelně vyšší než v okolní zemědělské krajině (jakkoliv zde naopak nedocházelo ke kontaminaci hnojivy a pesticidy). Míra chemického znečištění lze na území VVP předpokládat vyšší než v jeho okolí, její aktuální stav a především vliv na ekosystémy je však nutné prozkoumat a ověřit. Konec vojenské činnosti byl jednak rychle následován sukcesí, která recentně představuje hlavní zdroj ohrožení pro velkou část předmětných stanovišť i jednotlivých druhů, které se zde vyskytují, jednak se území otevřelo civilní činnosti, včetně té, která životní prostředí ovlivňuje negativně (velké investiční záměry, intenzivní lesnictví, viz níže). - Ochrana přírody Po průzkumu území v roce 1991, krátce poté, co jej opustila sovětská armáda, bylo k ochraně navrženo 5 lokalit v rámci VVP. Jako jediná z nich byla v roce 2002 vyhlášena přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem, která chrání část jedná z nelesních partií na území EVL, téhož roku byla lokalita Pozorovatelna zaregistrována jako VKP. Již od 90. let jsou vyvíjeny snahy o vyhlášení ZCHÚ v centrální části bezlesí "Traviny". V roce 1993 byla tato část území vyhlášena alespoň jako přechodně chráněná plocha. V 90. letech při budování skládky na Benáteckém vrchu (viz výše) sem byly úšpěsně repatriovány některé ohrožené druhy, kupříkladu hořeček nahořklý (Gentianella amarella). Na území PR pod benáteckým vrchem je v prováděn cílený management spojený s výše zmíněnými paramilitárními aktivitami. Jeho součástí je i kosení trávníků, budování tůní atd. Managementové velkoplošné kosení je jevem přinejmenším ambivalentním. Na jedné straně sice pomáhá potlačovat výrazné dominanty a nálety, zároveň však vede k homogenizaci porostu a zapojení drnu, což je opačný výsledek, než jaký by byl žádoucí. Od roku 2011 jsou podobným způsobem obhospodařovány též lokality "Pozorovatelna" a "Traviny". Zde jsou na vybraných plochách prováděny výřezy náletu, pastva ovcí a koz, rozbíjení drnu diskovými bránami. V případě lokality "Pozorovatelna" bylo též v prvním roce použito kontrolované vypalování. Výsledky těchto managementových pokusů by měly posloužit při rozhodování o dalším postupu na ostatních lokalitách. - Lesní hospodaření V dobách, kdy v území působila armáda byla část porostů prakticky bezzásahová či alespoň díky silnému narušení dělostřelbou jen slabě obhospodařovaná. Po zrušení VVP zde dochází k plošným těžbám i výsadbám. Občas zde bývají vysazovány i stanovištně a geograficky nepůvodní druhy dřevin a objevují se i snahy o zalesňování bezlesí. V nedávné minulosti byla část při okraji plochy zvané "Traviny" osázena borovicí. Přičemž negativní není jen sama ztráta části nelesního stanoviště, ale též zastínění přilehlého lesa (osluněné stromy jsou optimálním stanovištěm dřevobytného hmyzu) a likvidace ekotonu. Hospodaření v dubových porostech recentně komplikuje chroust, který napadá jak vzrostlé jedince, tak semenáčky a prakticky znemožňuje obnovu lesa. Při snaze o asanaci mohlo docházet i k plošným aplikacím insekticidů (viz Zámečník & Čížek 2007) což lze považovat za velmi negativní jev s ohledem na zdejší významnou entomofaunu. Některé z někdejších lesů, které dodnes mohou být v katastru vedeny jako lesní půda, byly v době existence VVP smýceny a nadále se na jejich místě vyvíjely nelesní společenstva. Zde je třeba nelesní charakter pozemků udržet a pozemky buď administrativně vést jako (trvalé) bezlesí na lesní půdě a nebo, lépe, přímo vyjmout z lesnického užívaní. Naopak některé nelesní pozemky zarostly za dobu armádního užívání dřevinami, které jsou již dnes i výrazně vzrostlé. V případě těchto pozemků je třeba zajistit, že zůstanou vedeny jako bezlesí i nadále a že spontánně vzniklé porosty budou ošetřovány jinak než klasickým lesnickým způsobem. - Zemědělství Před vyhlášením VVP bylo území zemědělsky využíváno, stejným způsobem jako jeho okolí. V některých partiích bezlesí pak zemědělská činnost probíhala i po vyhlášení. Sedlákům z okolních vesnic byly pronajímány tzv. dílce, které byly až do roku 1948 pravidelně, pravděpodobně každoročně, koseny. Pastva zde, z důvodu střeleb, využívána nebyla. Později však krátkodobě, mezi lety 1963 a 1968, probíhala pastva hovězího dobytka v bezlesí "Na Skále". V době, kdy zde byla usídlena sovětská armáda nebyl VVP nijak obhospodařován. Sporadické pokusy o zemědělské využití se objevily až po odchodu armády. Od roku 2011 je paseno (stádem cca 300 ovcí s několika kozami) bezlesí "Pozorovatelna" a od roku 2012 "Traviny" a to na pozemcích, která AOPK ČR pronajímá soukromému subjektu. Na zhodnocení výsledků je však dosud příliš brzy. - Urbanizace, průmysl

14 Spolu se vznikem újezdu byla vysídlena a srovnána se zemí obec Mladá. Od té doby se na území EVL a v jejím okolí nevyskytuje trvalé osídlení. Pro armádní účely byla v území vystavěna řada budov různého určení - pozorovatelny, opevnění, zázemí etc. - většina z nich dnes chátrá. Opuštěné armádní budovy se mohou stávat úkrytem některých druhů ptáků (sova pálená) či netopýrů. Po zrušení VVP byly snahy některé z partií využít ke komerčním účelům. V letech zamýšlela firma Škoda auto a.s. vystavět v jeho centrální části polygon na testování automobilů, což by pravděpodobně vedlo k významné fragmentaci území a chráněným biotopům by způsobilo těžkou újmu. Společnost však od záměru ustoupila. Na bezlesí "Traviny" byla též v nedávné době plánována výstavba rekreačního rezortu, která však též nebyla doposud realizována. I v tomto případě lze předpokládat negativní vliv na charakter území. - Skládky, odpad Z doby působení armády, zvláště sovětské po roce 1968, zůstalo v území několik deponií odpadu, jejichž rozsah a mnohdy ani umístění nejsou dokonce z části známy. Došlo také k rozsáhlé kontaminaci území převážně ropnými produkty a organickými rozpouštědly. Zjištěná kontaminace půdy sahá až do hloubky 3m, kontaminace podzemních vod až do 25 m. I mimo deponie zůstalo v území uloženo mnoho odpadního materiálu, jako jsou kabely elektrického rozvodu, který se stal oblíbeným cílem zběračů kovů. Ti při snaze odstranit z kabelů izolaci občas způsobí v území požár, čímž bezděky napomáhají suplovat někdejší pozitivní důsledky vojenských cvičení. Na Benáteckém vrchu, který býval stanovištěm významných druhů rostlin, vznikla na počátku 21. století řízená skládka TKO, část území byla z tohoto důvodu vyňata z původně plánovaného rozsahu EVL. Některé z tamějších druhů byly úspěšně repatriovány v části zvané "Traviny". Po odchodu armád zde vznikaly a doposud vznikají různě velké divoké skládky. Roku 1994 byla zjištěna a následně asanována deponie nebezpečných látek v korodovaných sudech v lokalitě. Mordová rokle které představují hlavně estetický problém, mohou však též lokálně ohrozit významná stanoviště chráněných druhů - kupříkladu zavezením čolčích tůní, eutrofizací apod. - Provoz historické techniky, sport a příbuzné aktivity Některé z nelesních ploch jsou (ve spolupráci s AOPK ČR resp. KÚ Středočeského kraje) v současnosti využívány k provozu historické vojenské techniky, pořádají se zde akce pro nadšence i širokou veřejnost. Do jisté míry se tak podařila obnova někdejšího způsobu využití, včetně očekáváných následků - disturbance, lokálního zhutnění půdy a tvorby drobných depresí. Tytéž partie jsou také poskytovány k dispozici pro off-roadové aktivity, závody tahačů a pod., které do jisté míry suplují armádní management. Disturbance menšího rozsahu jakkoliv mohou tyto činnosti vyvolávat zejména u laické veřejnosti negativní dojem, vliv na udržení biodiverzity je zjevně pozitivní. Ke zhodnocení je však dosud brzy a historie tohoto využití lokalit je zatím krátká. Využívané plochy by bylo vhodné podrobně sledovat (jak v rámci ochranářského monitoringu, tak kupříkladu formou diplomových prací) a získaným výsledkům přizpůsobit další postup, jak zde, tak na ostatních plochách. - Myslivost V rozsáhlé "buši" a lesních porostech se dobře daří stádům prasat divokých, srnčí i jiné zvěři a tak jsou tato místa využívána i myslivecky. Okolí některých posedů bylo v nedávné minulosti ošetřeno plošnou aplikací herbicidu, což sice do jisté míry mohlo poškodit okolní biotopy, zároveň však na ni dobře reagovaly konkurenčně slabé ohrožené druhy rostlin, zvláště v případě kdy byl použit selektivní graminicid. Přítomnost honitby představuje značný administrativní problém a může docházet ke střetům s ochranou přírody a komplikacím při zavádění managementu, proto je v rámci péče těmto komplikacím nutné předcházet a management předem administrativně zajistit. Vliv myslivecké činnosti nelze označit přímo za negativní, důležité je, aby v EVL dostával přednost kvalitní management zachovávající především biodiverzitu bezlesí před jednostranným výkladem zákona o myslivosti a zájmů úzké skupiny lidí - lovců. Např. není možné, aby byly jako negativní zásahy do honitby vnímány činnosti jako odstraňování expanzních křovin, umístění ohrad určených k podpůrnému pasení či rušení zvěře hlukem při pojezdech těžké techniky či dalších paramilitárních aktivitách atd. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHO Lysá nad Labem / z.o. Mělník Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,1866 Období platnosti LHP (LHO): Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka:

15 Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHC Lipník Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0 Období platnosti LHP (LHO): Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka: Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHC Městské lesy Benátky nad Jizerou Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0 Období platnosti LHP (LHO): Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka:

16 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Ochranářský management EVL by se ve většině případů neměl soustředit na ochranu jednotlivých biotopů, ale spíše na zachování celé jejich mozaiky se širokým spektrem dílčích stanovišť a jejich lokálních variant. Jedním ze zásadních cílů by mělo být též zachování místních specifik předmětných biotopů. Území je natolik rozsáhlé, že bez problémů umožňuje využít širokou škálu přístupů. Velká pozornost by měla být věnována výběru plošek, které se vyznačují významným výskytem některého z ochranářsky cenných fenoménů a které budou vyžadovat specifický management, odchylný od okolních stanovišť. Tyto plochy byly poměrně vhodně definovány v plánu péče. Základem managementu nelesních ploch by měla být simulace procesů, které vedly ke vzniku recentně chráněných stanovišť, cyklicky je obnovovaly a které zajišťovaly jejich zachování. Jedná se především o simulaci armádní činnosti, popřípadě nalezení vhodných alternativ. Zalesňování bezlesí je třeba bezpodmínečně vyloučit. Odstranění recentních výsadeb na nelesní půdě není vyžadováno. Tyto pozemky však musí být nadále vedeny jako bezlesí a lesní porost by však měl být zbaven nepůvodních druhů a jeho postupným prořeďováním by mělo být dosaženo podoby velmi světlého "savanovitého" porostu s mírou zakmenění nanejvýše 0,7. Plochy xerotermních trávníků je třeba chránit především před zarůstáním nálety, postupujícím zapojováním bylinného patra a expanzí agresivních mezofilních travin, zde především třtiny křovištní. Nálety je možné likvidovat různými způsoby od standardního vyřezávání přes bránování (ranných porostů) až po přejíždění těžkou technikou. Likvidaci je možné provádět prakticky kdykoliv, s ohledem na možné hnízdění vzácnějších druhů ptáků je optimální doba na konci nebo mimo vegetační sezónu. Přinejmenším plochy s výskytem klonálně se šířící trnky, akátu či podobných dřevin je po vyřezání vhodné ještě přepásat (v závislosti na době výřezu buď v té samé nebo v příští sezóně). Získanou dřevní hmotu je vhodné z EVL odvážet, optimální je spojit výřez se štěpkováním a odvozem. Možné je však také pálení na místě a část biomasy může být deponována ve vegetačně méně hodnotných partiích ve formě větších kup, které pak mohou sloužit jako úkryt pro různé živočichy. Dřevo je také možná na místě využít pro tvorbu ohrad pro pasoucí se zvířata, dočasných staveb pro pastvu, opevnění pro válečné hry a filmy a pod. V rámci smýcené plochy je vhodné ponechávat solitéry či skupinky keřů. Rozsah bezlesí však umožňuje také zároveň vytvářet zcela holá místa a naopak některé ochranářsky nejméně hodnotné partie ponechat dlouhodobě zcela bez zásahu spontánnímu vývoji. Významným problémem je expanze třtiny křovištní. Místa jejího výskytu je vhodné pravidelně i vícekrát ročně kosit čímž však jsou potlačeny i ostatní druhy (jak rostlin, tak hmyzu a dalších bezobratlých) a nebo, kupříkladu v rámci požárních cvičení, vypalovat. Obojí je vhodné (v případě vypalování dokonce nezbytné, neboť třtina je pyrofilní a po požáru ochotně obráží) spojit s pastvou ovcí, neboť přestože ovce se vzrostlé třtině vyhýbají, mladé rostlinky, které po pokosení nebo vypálení vyrazí, spásají ochotně. Účinné je též spásání nově vyrážejících rostlin brzy na jaře. Velmi úspěšným se proti třtině jeví být rovněž užití podmítky, optimálně spojené s další disturbancí, kupříkladu vláčením. Většinu ploch trávníků je vhodné udržovat především pastvou, kosení je mnohem méně vhodné. Pastva by neměla být rovnoměrná, některá místa je možné vypást úplně, jiné plošky by měly zůstat naopak nepasené. Plánovaný management by měl vždy zahrnovat přítomnost disturbancí, která je jednou z hlavních příčin současné podoby rostlinných společenstev a která umožnila zachování vzácných druhů organizmů. Alespoň někde je potřebné navracet zapojené trávníky k iniciálním sukcesním stádiím. Výše zmíněnou podmítku a bránování je možné používat i mimo místa výskytu třtiny, je však třeba se vyhnout plošné homogenizaci povrchu a tedy snížení stanovištní diverzity a dále je důležité respektovat místa hojného výskytu zemních mravenišť, nezbytných pro vývoj larev modráska hořcového. V krajních případech (silně zapojený trávník, rostlinné invaze) je možné odstranit svrchní vrstvy půdy a deponovat ji jinde, deponie půdy mohou být využity k vytváření drobných terénních útvarů, které by zvyšovaly stanovištní nabídku. Při silnější úpravě terénu podmítkou či plošnějším stržením drnu by mělo platit, že daná plocha bude po dobu několika sezón vynechána z intenzivního managementu, aby se mohli do plochy našířit druhy z okolí. Rozsáhlé disturbující zásahy mohou být doplněny či alternovány drobnými, kupříkladu vytvářením brázd traktorem taženou kolejnicí, vytvořením dočasné cesty zbuldozerováním povrchu atd.. Zhutnění způsobené pojezdy tanků a obrněných vozidel i jiné těžší techniky, které vede k selekci ve složení vegetace, omezenému uchytávání náletu a zvýšené povrchové retenci vody, lze do jisté míry napodobit válcováním. Na vybraných malých plochách, kde byl potvrzen výskyt konkurenčně slabých druhů je možná také plošná aplikace selektivního graminicidu. Zde je však potřeba jednat spíše opatrně, vliv herbicidu nejprve experimentálně ověřit na malé ploše a teprve na základě výsledků pokračovat v dalším managementu. Testování vlivu herbicidů na biodiverzitu by bylo vhodné zjistit specializovanou studií v co nejkratší době, aby mohl být v případě pozitivních účinků nasazen jako doplněk pastvy a disturbancí. Herbicid by měl být vždy aplikován jen na malé rozloze a při jeho užití je třeba zabránit kontaminaci vodního prostředí. Především je však potřeba umožnit disturbance vznikající jako vedlejší důsledek jiné činnosti - pojezdů těžké techniky, terénních vozidel, motokrosu, ale také třeba budování drobných zemních staveb jako jsou valy a okopy v rámci natáčení filmů nebo pořádání válečných her. Velikost území jej činí obtížně obhospodařovatelným, zároveň však bez problémů umožňuje vedle cílených a řízených aktivit tolerovat i aktivity "divoké". Divoká jízda motorových vozidel by však měla být usměrněna systémem pravidel (např. časové a prostorové omezení jízdy v

17 určitých lokalitách např. při pastvě stáda nebo při hnízdění ptactva atd. Divoké skládkování nelze připustit za žádných okolností. Disturbance by měly být nejmírnější v intenzitě i v časovém a prostorovém rozsahu na místech s výrazně nízkým zapojením, zvláště na plošně omezených fragmentech tzv. bílých strání. Ty by měly být disturbovány jen do té míry, aby bylo umožněno jejich zachování, zásahy do tvaru terénu a velkoplošné disturbance, stejně tak jako intenzivní pojezd by zde měly být v těchto plochách téměř vyloučeny. Postup v případě mezofilních ovsíkových trávníků - lze je najít především v bezlesí "Na Skále" a "Pod Benáteckým vrchem" - je obdobný. Větší měrou by zde měla být uplatňována pastva a i kosení se zdá být vhodnější než pro xerotermní stanoviště. Kosení musí být prováděno bez mulčování, biomasa musí být po pokosení či po usušení odstraněna. Disturbance jsou zde také vyžadovány, avšak měly by být uplatňovány spíše na plochách invadovaných třtinou než v zachovalých porostech. Při obhospodařování všech typů trávníků je třeba zcela vyloučit hnojení, či jakékoliv jiné obohacování půdy zejména dusíkem a fosforem, neboť jeho dosavadní absence (nebo velmi nízká míra na pozemcích v minulosti využívaných pro zemědělství) je pravděpodobně jednou z příčin vysoké biodiverzity lučních společenstev a dochovaného výskytu vzácných druhů. Trávníky písčin jsou udržovány především disturbancemi a je potřeba počítat s jejich periodickým vznikáním a zanikáním. Vyskytují se především podél nezpevněných cest a je tedy třeba zajistit, aby cestní okraje byly pravidelně disturbovány. Vhodné je občasné přeložení cesty. Nežádoucí je zpevňování cest. V případě, že samotná disturbance způsobená pojezdem a sešlapem nebude dostačujcící, je vhodné ji doplnit či nahradit jiným prostředkem - bránami, taženou kolejnicí, bagrem, popřípadě ručními nástroji. Vřesoviště lze považovat za poměrně stabilní biotop. Mělká půda s nedostakem živin a podpovrchové vody zabraňuje rychlému zarůstání a lesní porosty na tomto stanovišti by pravděpodobně měly vždy velmi rozvolněný a světlý charakter. Vřesoviště zde však také zarůstají třtinou i jinými travinami (sveřep, válečka) a při absenci pastvy, občasné disturbance či požáru hrozí oslabení rostlin vřesu až jejich postupné uhynutí. Biotop by bylo vhodné podpořit prořezávkami především vysokých keřů, mladých jedinců a stanovištně nevhodných dřevin (smrk, akát). Vždy je potřeba chránit jej před umělým zalesněním. Plošné odlesnění není vyžadováno, spíše naopak je třeba jej považovat za nevhodné. Přítomnost dřevin na stanovišti není jeho degradací, spíše se jedná o specifikum hodné zachování. Jednotlivé osluněné dřeviny může obsazovat dřevobytný hmyz popřípadě epixyllické lišejníky. Přesto však je třeba udržet míru zakmenění hluboko pod zákonem danou hodnotou 0,7 plného zakmenění (Optimální hodnota je do 0,4). V ostatních porostech příslušné porostní skupiny je tedy třeba udržovat takové zakmenění, aby zákonná míra pro celou skupinu byla dodržena. Vhodnější alternativou by bylo vynětí těchto partií z lesního půdního fondu a vést je nadále jako bezlesí, popřípadě pro ně alespoň získat výjimku ze zákona. Ačkoliv se jedná o nelesní biotop, prakticky všechny pozemky, na kterých se vyskytuje,jsou vedeny jako PUPFL. To s sebou může nést při ochranářských zásazích administrativní obtíže. Požáry, běžná forma vzniku a údržby vřesovišť, kterou lze předpokládat i v této EVL, jsou pro lesní vřesoviště, prakticky nedostupné. Cílené vypalování (v možnostech daných zákonem) by přicházelo v úvahu nanejvýše v případě vřesoviště na nelesní exklávě EVL u bývalého letiště Boží Dar. Čas od času by bylo možné nechat vřesoviště přepást kozami a ovcemi, popřípadě zde použít některou z disturbančních technik využívaných na jiných plochách. Při disturnbanci je vhodné alespoň místy strhnout půdu až na minerální podklad, pouhé bránování je z hlediska regenerace vřesoviště nedostatečné, neboť na holém podkladu se vřes uchytává snáze než na hlubší půdě a šíření kompetitorů je naopak ztíženo. V současné době však není žádný management, kromě občasných prořezávek, akutně vyžadován. Na nelesní půdě probíhala místy nerušená sukcese směrem k lesu již za existence VVP. Vznikla tak těžko zařaditelná společenstva na pomezí lesa a bezlesí, spíše savanového nebo lesostepního charakteru. Tyto plochy je třeba nadále vést jako bezlesí a dlouhodobě fixovat současné sukcesní stádium popřípadě umožnit regresi k mladším fázím. Především je třeba zachovat jejich světlý "savanovitý" charakter. Toho by mělo být dosaženo vyřezáváním náletových dřevin v podrostu a občasnými výběrnými těžbami dřeva, při nichž by byly odstraňovány mezofilní a stanovištně nevhodné (smrky, modříny, akáty, duby červené) dřeviny. Naopak xerotermní dřeviny a autochtonních druhy dubů je nutné šetřit. Podrost by měl být pravidelně přepásán. Do území EVL zčásti zasahuje i golfové hřiště. Někde, zvláště na tzv. "roughu" se dosud zachovaly fragmenty xerotermních trávníků. Prosazovat zde nějaké zásadní managementové zásahy by bylo spíše bezpředmětné. Nanejvýš je možné fragmenty přirozených porostů udržovat vhodným přírodě blízkým způsobem. Měly by být vyloučeny výsadby a vysévání nepůvodních druhů a aplikace neselektivních herbicidů. Případně lze majiteli doporučit přechod na formu přírodního hřiště (v zahraniční literatuře označováno jako "naturalistic golf courses"), což je v současnosti stále se rozšiřující trend. Lze připustit i vynětí hřiště z EVL, opačná možnost, tedy jeho rozšiřování do EVL, je však vyloučena. Rozsah lesních i nelesních společenstev i délka hranice mezi lesem i bezlesím poskytují ideální prostor pro rozvoj lemových společenstev. Okrajům lesních porostů je třeba dát co nejčlenitější tvar, na okrajích by lesy měly být co nejvíce rozvolněné, je vhodné je proředit pod hodnotu zakmenění 0,7 (tak aby však celá lesní skupina splňovala zákonem danou mez), čímž se dosáhne hloubkového prosvětlení porostu. Jednoznačně nevhodné jsou husté plošné výsadby, zvláště jehličnanů, při lesních okrajích (viz. výše Traviny). V lesních porostech (na PUPFL) je základním předpokladem pro zachování předmětů ochrany hospodaření s dřevinami přirozené dřevinné skladby a s maximálním využitím přirozené obnovy. Dále je nutné nesnižovat počet zastoupených druhů dřevin přirozené druhové skladby. Porostní skupiny s druhově bohatou skladbou dřevin přednostně obnovovat opět na porostní skupiny smíšené, se zastoupením většího počtu druhů dřevin přirozené

18 druhové skladby. Důležité je zachovat a podporovat zastoupení vzácnější druhů dřevin a nevysazovat stanovištně a geograficky nevhodné dřeviny. Výsadby monokultur stanovištně nevhodných dřevin hlavně smrku ztepilého nebo dubu červeného, ale i modřínu evropského mají za důsledek zhoršení půdních vlastností, což vede k ruderalizaci a výraznému ochuzení bylinného a keřového patra. Nežádoucí je i pěstování monokultur borovice lesní. V případě obnovy porostů s převahou smrku, modřínu, borovice, dubu červeného, akátu nebo jiných stanovištně nevhodných dřevin je žádoucí jejich postupná přeměna dřevinami přirozené dřevinné skladby dle příslušných souborů lesních typů. Při hospodaření v zachovalých porostech využívat přednostně přírodě bližších způsobů hospodaření (především podrostního a skupinovitě výběrného hospodářského způsobu) a tím vytvářet prostorově i věkově heterogenní porosty. Určitou alternativou hospodaření by zde mohlo být i obnovení využití hospodářského tvaru lesa nízkého nebo středního. Střední les produkuje ve výmladkové etáži palivové dřevo se zkrácenou dobou obmýtí (nejčastěji okolo 40 let) a výstavková etáž kvalitní užitkové dřevo s cíleně vychovávaných jedinců generativního původu. Na vodou ovlivněných stanovištích s výskytem vlhkých acidofilních doubrav je nutností zachovaní stávajícího vodního režimu. Razantní odvodnění by vedlo k zániku tohoto vzácného lesního biotopu. Nežádoucí je plánování schematických obnovních prvků s řádkovou přípravou půdy. Pro podporu přirozeného zmlazení je však možné pomístně využívat plošnou přípravu půdy. Při obnově využívat přednostně zmlazení dřevin přirozené dřevinné skladby, případně síji. Pouze při nezdaru přirozené obnovy přistoupit k umělému zalesňování. U řady porostů je možné využít i pařezové výmladnosti. Holosečného způsobu využívat především při obnovách porostů stanovištně nevhodných dřevin bez přirozeného zmlazení nebo s ruderalizovaným podrostem a při nezdaru přirozené obnovy. V dřevinné skladbě by měl převažovat dub (zimní, letní) s příměsí břízy, borovice lesní, osiky a dalších dřevin přirozené dřevinné skladby. Bříza by měla i nadále zůstat součástí porostů s alespoň 10% zastoupením. Naopak se v této oblasti předpokládá absence nebo velmi malé přirozené zastoupení habru obecného nebo buku lesního, V nevhodně založených mladších porostních skupinách výchovou udržovat alespoň minimální zastoupení dřevin přirozené dřevinné skladby. Porosty dubu červeného obnovovat v nejčasnějším možném termínu, vzhledem k tomu, že dub červený se často stává nebezpečnou invazní dřevinou. Nadále udržovat světlejší charakter porostů pro podporu světlomilných druhů a vřesovišť. Světlejší charakter (zakmenění cca 0,7 0,9) by měly mít především hodnotnější místa z hlediska ochrany přírody jako jsou jižní okraje lesních komplexů, okolí cest a vodních ploch, místa se světlinami s výskytem vřesovišť, suchých trávníků a písčin. Nejcennější lemové porosty se nacházejí na jižním úpatí vrchu Mýtko a při jižním okraji tzv. dubového lesa na kontaktu s bezlesím Traviny. Zde je vhodné navrhnout mírné prosvětlení zapojenějších částí porostu za okrajovou řadou stromů. Nezalesňovat tzv. tankovou cestu a naopak z ní odstraňovat nálety a prosvětlovat zapojenější části porostů, které ji lemují. Tanková cesta funguje jako biokoridor pro nelesní druhy spojující bezlesí Traviny a Pozorovatelna. Prosvětlovat i okolí drobných lesních vodních ploch. Obnova je recentně ztížena kalamitním výskytem chroustů. Žír chroustů často decimuje umělé výsadby a proto i z tohoto důvodu je třeba v nejvyšší možné míře podporovat přirozené zmlazení a naopak omezit dosadby, zvláště nepůvodních druhů. Lesy jsou významným stanovištěm ohrožených druhů hmyzu, proto je třeba co nejvíce omezit používání nebezpečných insekticidů. V současnosti není na likvidaci chrousta schválen insekticidní přípravek. V případě schválení chemických přípravků je potřeba jejich využití konzultovat s entomology. Pesticidní přípravky musí být z užití zcela vyloučeny v okolí lesních tůní. V porostech je také třeba ponechávat alespoň z části suché a prosychající stromy (zejména duby), stejně tak jako ležící mrtvé dřevo a nefrézovat pařezy. V EVL se na několika místech vyskytují rozsáhlé akátové porosty. Ochranářský postup proti této invazní dřevině musí být uvážený a dobře odůvodněný aktuální potřebou. Soustředěné úsilí o vymýcení akátu by na mnoha místech, zejména v prostoru bývalé obce Mladá, bylo spíše neefektivní a zbytečně by odčerpávalo energii a prostředky využitelné jinde. Plošnému kácení je třeba, pokud to okolnosti umožňují, se vždy vyhýbat, neboť by pouze iniciovalo neméně plošné intenzivní zmlazení. Vzrostlé porosty, zvláště tam, kde se pomalu blíží stádiu rozpadu a v jejichž podrostu se mohou vyskytovat i vzácnější nitrofilní rostliny (kerblík třebule štětinoplodý), je lépe nechat dožít, případně je postupným výběrem a dosazováním stanovištně vhodnějších dřevin pomalu převádět na jiný typ porostu. Aktivnější postup je nutný tam, kde hrozí či spíše probíhá invaze do bezlesí. I zde je však nutné postupovat opatrně. Výmladky je třeba vysilovat vytrvalým vyřezáním oprtimálně spojeným s pastvou koz a aplikací herbicidu. Staré jedince je třeba nejprve oslabit injektáží kapsle s arboricidem nebo nařezáváním lýka. Výřez či smýcení je vhodné provádět před koncem vegetační sezóny, aby čerstvě obrazivší výmladky připravily strom o zásobu asimilátů a samy nebyly schopny zdřevnatět před příchodem mrazu. Druhým vhodným termínem jsou jarní měsíce, kdy strom využívá zásobu živin k tvorbě listí a květů. Při jarním výřezu je vhodné ještě v téže sezóně přepást výmladky stádem koz. Technologicky je potřeba zásahy proti akátu vždy pečlivě připravit a minimalizovat případná rizika zmlazení, ke každé řešené ploše s akátem je potřeba přistupovat individuálně. Druhovým předmětem ochrany EVL je čolek velký, třebaže se v území vyskytuje ještě celá řada dalších významných druhů. Pro ochranu čolka je třeba především zajistit dostatek vhodných míst k jeho rozmnožování. Stávající tůně je potřeba udržovat tak, aby v nich byla přítomna voda. Drobné zavodněné deprese na cestách by měly být alespoň občas projížděny libovolnými dopravními prostředky (od horského kola po tank), optimální je těžká technika, která zhutňuje podloží a zvyšuje jeho schopnost zadržet vodu. Jako tůně také slouží různé malé lůmky či krátery po dopadech granátů, tyto malé vodní plochy se mnohdy nacházejí uvnitř lesních porostů. Zachovaly se kupříkladu v náletovém porostu mezi bezlesím "Pozorovatelna" a "Na Skále". U lesních tůní je

19 vhodné zajistit oslunění vyřezáním okolních dřevin, díky čemuž se budou také pomaleji zanášet listím a plody dřevin. Před zazeměním je možné je chránit občasným odstraněním sedimentu, alternativně lze zazemněné tůně nahrazovat novými v sousedství. Na vhodných místech mohou být vytvářeny nové tůně. Je však nezbytné věnovat pozornost geologickému podloží, neboť může způsobovat, že na jinak geomorfologicky příznivém stanovišti se voda nebude schopná udržet. Obnovu tůní (či budování nových tůní v sousedství stávajících) lze provádět pouze mimo dobu páření obojživelníků. vysoce nevhodné jsou také zimní měsíce, kdy obojživelníci zimují přímo v tůních, nebo v jejich okolí. Jak již bylo řečeno výše, území bývalého VVP není nutné uzavírat veřejnosti. Naopak mnohé současné antropogenní aktivity působí vzhledem k předmětům ochrany příznivě a měly by být nadále zachovány, popřípadě mohou být umožněny i další jako třeba pořádání velkých hudebních akcí, srazů specializované techniky atd. Zkušenosti získané AOPK ČR při obhospodařování vlastních pozemků ukazují, že je zde možné úspěšně sladit zájmy ochrany přírody se zájmy ekonomickými a snížit tak náklady na management, či jej dokonce učinit ziskovým. Je tedy vysoce doporučeno, aby pozemky v majetku státu si tento status zachovaly i nadále, neboť to státní ochraně přírody umožňuje účinnou kontrolu nad jejich využitím i údržbou, aniž by to zároveň kladlo zvýšené nároky na její rozpočet. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření 8, 9, 10, 11 Název managementového opatření Kosení lehkou mechanizací Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany 6510 Popis opatření seč mezofilnějších trávníků, alternativa k pastvě; nutno zohledňovat fenologii vzácných druhů; nekosit větší plochy najednou, ale ve dvou až tří časových intervalech, uplatňovat mozaikovou seč. Vhodný interval 1 x za 1 rok / let Kalendář pro management , Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 Název managementového opatření Extenzívní pastva ovcemi či kozami Kategorie opatření Pastva Cílový předmět ochrany 2330, 6210, 6510 Popis opatření obroční střídání ploch s extenzivní pastvou (či přeháněním stáda) s intenzivnější formou Vhodný interval 1 x za 1 rok / let Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 1, 2, 3 Název managementového opatření Extenzívní pastva ovcemi či kozami Kategorie opatření Pastva Cílový předmět ochrany 4030 Popis opatření občasné extenzivní přepasení vřesoviště Vhodný interval 1 x za 2 rok / let Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 4, 5, 7, 12, 14, 16 Název managementového opatření Obnova a vytváření tůní a mokřadů Kategorie opatření Péče o mokřady a rašeliniště Cílový předmět ochrany Triturus cristatus (čolek velký) Popis opatření vytváření nebo obnova drobných periodicky zavodňovaných depresí bagrováním nebo explozemi Vhodný interval 1 x za 10 rok / let Kalendář pro management kdykoliv Poznámka stávající tůně neobnovovat či nerozšiřovat době páření a zimování, optimálním odbobím je září-říjen Číslo zákresu managementového opatření 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15

20 Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Rozrušování drnu strojově Speciální opatření na podporu druhů/stanovišť 2330, 4030, 6210, Triturus cristatus (čolek velký) různá forma a intenzita disturbance - pojezd, podmítka, vláčení, případně i ruční narušování; šetřit místa výskytu vzácných druhů, místa s hojným počtem zemních mravenišť; intenzivně v mísetch výskytu expanzních druhů; zohlednit životní cyklus ohrožených druhů rostlin a živočichů kdykoliv Číslo zákresu managementového opatření 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16 Název managementového opatření Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany 2330, 4030, 6210, 6510, Triturus cristatus (čolek velký) Popis opatření téměř veškeré bezlesí EVL; intenzitu přizpůsobit potřebám jednotlivých ploch, termín orientační - přizpůsobit vyřezávané dřevině; výmladky vyřezávat; možno ponechávat solitéry či skupinky dřevin Vhodný interval 1 x za 2 rok / let Kalendář pro management Poznámka

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606

Více

Písečný přesyp u Píst

Písečný přesyp u Píst Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Písečný přesyp u Píst CZ0210064 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Písečný přesyp u Píst Kód lokality: CZ0210064

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ0623713

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ0623713 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rosice - zámek CZ0623713 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Rosice - zámek Kód lokality: CZ0623713 Kód lokality

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají

Více

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků

Více

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

Co prozradí žáby zpěvem?

Co prozradí žáby zpěvem? Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Černý Orel CZ0214004

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Černý Orel CZ0214004 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Černý Orel CZ0214004 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Černý Orel Kód lokality: CZ0214004 Kód lokality v ÚSOP:

Více

Obojživelníci bývalého VVP Pístov

Obojživelníci bývalého VVP Pístov Obojživelníci bývalého VVP Pístov a péče o jejich biotopy Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2010 Foto: J.Maštera, J.Dvořák, A.Zedníková Pístovské mokřady Rančířovský tankodrom

Více

Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé. Jaromír Maštera únor 2015 Foto Jaromír Maštera

Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé. Jaromír Maštera únor 2015 Foto Jaromír Maštera Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé Jaromír Maštera únor 2015 Ropucha krátkonohá = druh raných sukcesních stádií = potřebuje otevřená narušovaná stanoviště, vodní i suchozemská Biotopy pro

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály

SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály - výrazná závislost na typu skalního podloží (hornině) - málo příznivá stanoviště => pionýrské rostliny - řasy, lišejníky - štěrbinová veg.: kapradiny (sleziníky, osladič), rozchodníky,

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Octárna CZ0213818

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Octárna CZ0213818 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Octárna CZ0213818 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Octárna Kód lokality: CZ0213818 Kód lokality v ÚSOP: 2572

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací

Více

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Český svaz ochránců přírody Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Obojživelníci a jejich funkce v přírodě Ukazatelé čistoty vod a prostředí Jako první reagují na změny životního prostředí Patří do potravy

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Lounín CZ0210011

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Lounín CZ0210011 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Lounín CZ0210011 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Lounín Kód lokality: CZ0210011 Kód lokality v ÚSOP: 2564

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

EKOSYSTÉMY LOUKY A PASTVINY

EKOSYSTÉMY LOUKY A PASTVINY Luční stanoviště - přirozeně zřejmě jen maloplošně (ale četně ve světlých lesích!) - větší souvislé plochy vytvořeny lidskou činností - obhospodařování: jednosečné či dvousečné louky - vliv podkladu a

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Praktické zkušenosti z kontrol

Praktické zkušenosti z kontrol Praktické zkušenosti z kontrol podmíněnosti nosti v roce 2009 (SMR 1, SMR 5) 5 Mgr. Zdeněk k Papoušek Česká inspekce životního prostřed edí Odbor ochrany přírodyp Legislativní podklady SMR 1, SMR 5 Směrnice

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka 1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA B.1 Popis území stavby a) Charakteristika pozemku Projekt Revitalizaci sídelní zeleně v obci Lhotka bude probíhat v intravilánu obce, na katastrálním

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Štola Jarnice CZ0213615

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Štola Jarnice CZ0213615 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Štola Jarnice CZ0213615 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Štola Jarnice Kód lokality: CZ0213615 Kód lokality

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

0 extrémně špatný vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany

0 extrémně špatný vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany Příloha č. 5: Tabulky kritérií pro hodnocení stavu a péče dle Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005) Kritéria hodnocení současného stavu území ZACHOVALOST

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

Finanční možnosti ochrany přírody

Finanční možnosti ochrany přírody Finanční možnosti ochrany přírody Mgr. Libor Opluštil Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Závěrečná prezentace výsledků projektu Vliv chráněných území na rozvoj obcí zkušenosti českých a rakouských

Více

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště Kód lokality Název EVL Kategorie ochrany: CZ0614134 Údolí Jihlavy NPR, PR, PP Kód typu přírodního stanoviště/kód Název stanoviště/název Kód a název biotopu

Více

Černá Voda - kulturní dům

Černá Voda - kulturní dům Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Černá Voda - kulturní dům CZ0713725 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Černá Voda - kulturní dům Kód lokality:

Více

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Lesy zaujímají 38% rozlohy CHKO Český kras. Údolí Berounky u Srbska. Vlevo NPR Koda, vpravo NPR Karlštejn. Jeřáb krasový (Sorbus eximia) Jeřáb

Více

Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti

Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti Tůně pro Arboretum Janovka Projekt: Tůně pro Arboretum Janovka Podpořil v r. 2013 Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti PLÁN Vybudování tůní a úprava potoka v lokalitě plánovaného Arboreta Janovka.

Více

Břeclav - kaple u nádraží

Břeclav - kaple u nádraží Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Břeclav - kaple u nádraží CZ0623003 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Břeclav - kaple u nádraží Kód lokality:

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Výměra parcely celková podle KN. Způsob vyuţití pozemku podle. ostatní komunikace

Výměra parcely celková podle KN. Způsob vyuţití pozemku podle. ostatní komunikace Praha: 26.1.2015 Dle rozdělovníku jednací: 011674./2015/KUSK Spisová značka: SZ_011674/2015/KUSK Vyřizuje: Ing. Zdeněk Tesař Značka: OŢP/Tes Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území,

Více

Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Odbor péče o přírodu a krajinu

Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Odbor péče o přírodu a krajinu Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu Odbor péče o přírodu a krajinu Zvláště chráněná území v ČR Zvláště chráněná území v ČR 4 NP, 25 CHKO, 114 NPR, 107 NPP, 798 PR, 1206 PP Celkem je třeba na zajištění

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko Plán péče o přírodní památku Šafránová stráň na období 2009 2018 Obsah: 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ - PŘÍRODNÍ

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Malešov CZ0213613

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Malešov CZ0213613 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Malešov CZ0213613 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Malešov Kód lokality: CZ0213613 Kód lokality v ÚSOP: 2565

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Čechy pod Kosířem CZ0713723

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Čechy pod Kosířem CZ0713723 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Čechy pod Kosířem CZ0713723 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Čechy pod Kosířem Kód lokality: CZ0713723 Kód

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Svatá Dobrotivá CZ0213631

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Svatá Dobrotivá CZ0213631 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Svatá Dobrotivá CZ0213631 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Svatá Dobrotivá Kód lokality: CZ0213631 Kód lokality

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Na Plachtě Datum

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

UPOZORNENÍ VLASTNÍKÚ POZEMKÚ VEREJNÁ VYHLÁŠKA

UPOZORNENÍ VLASTNÍKÚ POZEMKÚ VEREJNÁ VYHLÁŠKA - KrajskýúradLibereckéhokraje Odborrozvojevenkova,zemedelstvía životníhoprostredí \\\Liberec~ý ~ kraj Liberec 28. brezna 2008 C. j. KULK/18273/2008 Vyrizuje: Ing. Habrda Tel.: 485 226 392 UPOZORNENÍ VLASTNÍKÚ

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ Věc: I. Návrh na vyhlášení přírodní památky Petřín a ochranného pásma II. Seznámení s plánem péče I. Magistrát hlavního města Prahy,

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU) DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

Přírodní rezervace Černý důl

Přírodní rezervace Černý důl Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ust. 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky

Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky Praha: 30.12.2010 Dle rozdělovníku Číslo jednací: 117711/2010/KUSK Spisová značka: SZ_117711/2010/KUSK/1 Vyřizuje: Ing. Klára Polesná / linka 789 Značka: OŽP/Pol Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu Zemní, terénní a arboristické práce v lesoparku Na Sluneční realizované v rámci projektu LESOPARK NA SLUNEČNÍ, CZ.3.22/3.3.01/13.03849 a/ identifikační údaje Název projektu:

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Seznam biotopů České republiky Seznam jednotek pro aktualizaci vrstvy mapování biotopů (WANAS)

Seznam biotopů České republiky Seznam jednotek pro aktualizaci vrstvy mapování biotopů (WANAS) Seznam biotopů České republiky Seznam jednotek pro aktualizaci vrstvy mapování biotopů (WANAS) V V1A V1B V1C V1D V1E V1F V1G V2A V2B V2C V3 V4A V4B V5 V6 Vodní toky a nádrže Makrofytní vegetace přirozeně

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích

Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích 27. listopadu 2008 Restaurace Mánes Praha Právní úprava ochrany dřevin a novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny Ing. Pavel Chotěbor odbor péče o krajinu

Více

2.5 [T1] Louky a pastviny

2.5 [T1] Louky a pastviny 2.5 [T1] Louky a pastviny Biotop: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Přírodní stanoviště: 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří Biotop: T1.2 Horské trojštětové louky Přírodní stanoviště: 6520 Horské

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

REVITALIZACE PŘÍRODNĚ KRAJINÁŘSKÉHO AREÁLU NA ZELNIČKÁCH. Řešená lokalita. Investor: Město Kunovice Projektant: Ateliér König Staré Město

REVITALIZACE PŘÍRODNĚ KRAJINÁŘSKÉHO AREÁLU NA ZELNIČKÁCH. Řešená lokalita. Investor: Město Kunovice Projektant: Ateliér König Staré Město REVITALIZACE PŘÍRODNĚ KRAJINÁŘSKÉHO AREÁLU NA ZELNIČKÁCH Řešená lokalita Investor: Město Kunovice Projektant: Ateliér König Staré Město Popis řešení - v jižníčásti vybudování vodní plochy - propojení vodních

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44

Více

Jungmannova škola v Berouně

Jungmannova škola v Berouně Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Jungmannova škola v Berouně CZ0213601 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Jungmannova škola v Berouně Kód lokality:

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Kalspot CZ0213029

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Kalspot CZ0213029 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Kalspot CZ0213029 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Kalspot Kód lokality: CZ0213029 Kód lokality v ÚSOP: 2543

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů

Více

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ Viz rozdělovník Váš dopis značka // ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Karlovy Vary 2714/ZZ/13-1 Chochel/594 12-08-2013 Záměr vyhlášení

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní

Více