ročník: XVIII. červen číslo: 2/2009 ZPRAVODAJ obce Rusava cena: 10 Kč

Transkript

1 ročník: XVIII. červen číslo: 2/2009 ZPRAVODAJ obce Rusava LV. cena: 10 Kč

2

3 Slovo má starosta... Navýšení cen vodného a stočného Od počátku letošního roku došlo ke značnému navýšení ceny vodného a stočného. Nehledejme příčinu v provozních nákladech, ale v úpravě státního nařízení. V současné době lze z prostředků Evropské unie, ale i z financí českého státu nadále čerpat a realizovat akce vodohospodářského rázu. Jsou mezi nimi hlavně stavby čistíren odpadních vod a dostavba kanalizací. Evropské společenství ale již nebude v budoucnosti podporovat rekonstrukce, opravy či modernizaci těchto zařízení. K tomuto účelu musí být využity vlastní finanční zdroje od uživatelů zařízení, tj. od fyzických i právnických osob. Každý provozovatel či vlastník vodovodu a kanalizace si musí zpracovat plán obnovy vodovodu a kanalizací s výhledem na 10 let. Tabulka propočtů se následně zpracovává podle hodnoty majetku z pořizovacích cen, stavu opotřebení, ale zahrnuje i dobu na akumulaci finančních prostředků. Obec v letošním roce jako vlastník zařízení přispívá na obnovu částkou Kč, větší část ve výši cca Kč je tvořena ze zdražení vodného a stočného. V dalších letech by tvorba tzv. rezervního fondu na obnovu majetku měla být vyšší, poněvadž hodnoty vycházející ze vzorce jsou jasně stanoveny. Poplatky za vodné i stočné budou muset být každoročně upravovány. Stát v novele zákona počítá s navýšením odvodu za odběr podzemní vody ze současných 2 Kč na 4 Kč za 1 m 3 vody. Rovněž poplatek za vyčištěné odpadní vody se zvýší ze současných 0,10 Kč/m 3 na 0,50 Kč/m 3. Nejsou to příjemné zprávy, ale opatření se provádí ve vztahu ke globálnímu oteplování, nedostatku vody v jiných oblastech, a možná i jako určité přinucení k tomu, aby se vodou šetřilo. Tvorba rezervního fondu má však i své kladné stránky. Pokud stát již nebude finančně podporovat tyto modernizace, můžeme sami výhledově plánovat, které úseky je nutné rekonstruovat. Důležité je to zejména u kanalizace, kde postupně můžeme řešit oddílnou kanalizaci a tím zamezit přítoku povrchových vod do čistírny odpadních vod. Investice v oblasti nakládání s vodami by řešilo zastupitelstvo obce. Je to velmi odpovědný úkol pro současné vedení obce a závazné plnění pro další volené zástupce samosprávy na Rusavě. Bohumil Škarpich Zpravodaj obce Rusava 1

4 Silácký čin vandala Dění v obci... Rusavským katastrem vede poutní cesta z Velehradu na Sv. Hostýn, která byla otevřena začátkem července v roce Padesátikilometrová trasa poutní cesty vede z Velehradu přes Modrou, Jalubí a Sušice do Huštěnovic, podél řeky Moravy do Napajedel a přes Zlínské vrchy do Zlína, dále přes Fryšták, Lukoveček a Rusavu, kde kopíruje cyklostezku na Grapech, až na Sv. Hostýn. Cílem společného projektu Matice svatohostýnské a Matice velehradské je výsadba alejí, ve kterých spatřují symboliku spojení dvou nejvýznamnějších moravských poutních míst. V rusavském katastru bylo zatím vysázeno 120 ks mladých stromků (jeřábů, hrušní a javorů). Ještě před kolaudací celého díla zničil neznámý vandal 5 ks javorů a v nepochopitelné vandalské činnosti pokračoval i v průběhu zimního a jarního období, kdy dále likvidoval jeden stromek za druhým (celkem 43 ks). První kilometr úseku je tak zcela zničen. Je to dílo náhodné myšlenky něco zničit nebo cílevědomá činnost za účelem likvidace celého díla? Tento silácký čin byl sice nahlášen i na Policii ČR, ale dopadení pachatele je v nedohlednu. A tak místo mladé aleje lemují asi kilometr poutní cesty polámané pahýly, které v okolojdoucích vyvolávají rozporuplné pocity. Dana Gajdošová Druhý ročník Vítání jara na Pardusu Příznivci pohybu na vlastní pohon se sešli v sobotu 21. března v pěkném počtu 70 účastníků na druhém ročníku Vítání jara na Pardusu. Zahájení výšlapu po valašsku, pro ten správný, přiměřeně rychlý a šťastný krok, proběhlo již tradičně poklepáním valašků na podešev každého účastníka před budovou Obecního úřadu na Rusavě a hned na to jsme si to všichni šmarovali přes Kopácinu (kolem zahrad u lyžařského vleku) směr Pardus. Novinkou druhého ročníku byla účast portášů z Valašské Bystřice, 2 Zpravodaj obce Rusava

5 včetně rusavského desátnictva, ale také doprovodná akce přímo na Pardusu Narození prvního rusavského velikonočního vajíčka. Rozmarům zimy se první jarní den i letos statečně ubránil, ale sněhový koberec nám zima nechala, hlavně v lesním úseku, rozprostřen až na Pardus. Náladu tedy opět podpořilo slunečné počasí a slibované občerstvovací zastávky s rusavskú vodů (slivovice z rusavských trnek). Výšlap jsme zvládli každý svým tempem a na Pardusu se nám odměnou stala nádherná slunečná vyhlídka, uzený bůček a křesné pagáčky (škvarkové placky) paní Jany Bílkové, které nám moc šmakovaly. Do toho všeho jsme se kochali úžasnou zručností dvou perníkářek paní Žídkové a Doležalové, které pomohly na svět prvnímu rusavskému velikonočnímu vajíčku v nadmořské výšce 672 m. Všichni jsme obdivovali jejich práci a odněkud se ozvalo: Tomu nevěřím, to je možné tady nazdobit? Ale je, zkuste, ještě je mokré, odvětila za stálého zdobení perníkářka Žídková. Neuvěřitelné jak jsou šikovné! Postupně přicházeli i poslední účastníci výšlapu a portáši se přichystali na salvy, které byly slavnostně vypáleny nastávajícímu jaru. Z nebe nás potom dokonce pozdravila letka, která se účastnila rozlučkového dnu holešovského letiště. Následně předseda Valašského sboru portášského z Valašské Bystřice, portášský feldbáb Libor Fojtů, řekl pár slov k historii portášů. Další jarní kroky směřovaly k prameni Rusavy, kde jsme se symbolicky občerstvili douškem vody, poté pro jistotu vydezinfikovali slivoviců, valašsků sekerků pleskli po hladině a popřáli prameni sílu. Příležitost sejít se u pramene v letošním roce ještě jednou nám dá podzimní akce Naděje rusavských studánek, která se bude konat Poslední kroky skvělého jarního odpoledne směřovaly přes Vrchovů do hospůdky U Hradilů. A nutno dodat, že už nyní se těšíme na příští rok, na třetí ročník Vítání jara na Pardusu. Dana Gajdošová Maškarní bál Aktivní klub uspořádal v sobotu Maškarní bál. Jelikož jsme pořádali tuto akci již potřetí, nebyl problém v organizaci. Někteří se zaměřili na výzdobu sálu, další připravovali tombolu a ti nejšikovnější montovali první cenu rotoped. Sál byl připraven, tombola taky, tak honem domů a doladit kostýmy. V 19 hodin dorazila skupina Čuňaski, díky níž vlastně Maškarní bál pořádáme. Když nás před 3 lety Honza Uruba oslovil, ať to zkusíme, že nám jako kapela poprvé pomohou, řekli jsme si tak proč ne? A protože je spokojenost na všech stranách, příští rok do toho půjdeme určitě zase. Vyděláme tímto způsobem na pořádání jiné akce pro děti Kuličkiády, a co zůstane, přidáme na uspořádání Mezinárodního dětského dne. Samozřejmě nás motivují každoroční kladné ohlasy všech zúčastněných. Letošní rok byl na masky velice štědrý a nás těší, že těch, co přijdou v civilu, je rok od roku méně. Tuto akci bychom samozřejmě nemohli pořádat bez sponzorů, kteří nám při celoroční činnosti Aktivního klubu pomáhají. Tímto bychom jim chtěli moc poděkovat a taky všem členům AK, z nichž někteří přinesli ceny do tomboly z vlastních zdrojů. Zpravodaj obce Rusava 3

6 Kdo tedy letos vyhrál z toho velkého množství masek? Na 3. místě skončili námořníci + skupina Hipies, 2. místo získal rytíř u něj porota hlavně ocenila výdrž v těžké zbroji po celý večer. A na 1. místě se umístili Piráti z Rusavy. Vybrat nejlepší masky je moc těžké, ale porota si s tím vždy dobře poradí. Do úzkého výběru se dostaly i tyto masky šejk, dívky v županu s natáčkami, skupinka skládající se z vanilkového dortu, čokoládového krému a šlehačky, cikánský baron, nespočet lehkých žen v podání mladých urostlých jinochů, Mexičan ad. Po vyhlášení tří nejlepších masek, které byly oceněny krásným dortem a lahvinkou něčeho dobrého na zahřátí, došlo na tombolu. První cenu, cvičební sestavu rotoped + king gym, vyhrál Kamil Zbranek. Takže tombola byla rozdána a zábava mohla pokračovat. Kolem třetí hodiny ranní skupina Čuňaski oznámila, že zahraje opravdu už poslední písničku, a pak se masky začaly pomalu rozcházet do svých domovů. Na nás pořadatele čekal už jen závěrečný úklid, při kterém jsme konstatovali, že se nám Maškarní zase povedl a ti bystřejší z nás již hýřili nápady na nové masky. Tak za rok se na vás všechny už moc těšíme. Pavla Ševčáková, Aktivní klub Rusava Kuličkiáda a pálení čarodějnic V pátek svolaly členky Aktivního klubu brigádu na hřišti u keramiky, aby se hřiště připravilo k utkání 3. ročníku v kuličkiádě nejen pro děti. Že nás čeká práce nelehká jsme věděly již po minulých ročnících, kdy bylo hřiště zarostlé trávou. Maminky dorazily vybaveny motyčkami, hráběmi a pustily se do plení a klení! Ale protože jsme holky šikovné, hřiště bylo za 2 hod připraveno. V neděli jsme vše už jen doladily, rozdělily jednotlivá stanoviště a mohlo se závodit. V letošním roce se přihlásilo 38 dětí, což nás moc potěšilo, a k tomu se přidalo 24 dospěláků, kteří si přišli zavzpomínat na svá dětská klání v kuličkách. Soutěžilo se ve 4 kategoriích: 1 5 let, 6 10 let, let a dospěláci. Pravidla jsou pořád stejná, vyhrává ten, kdo první dostane všechny kuličky do důlku. A kdo to byl letos? V kategorii 1 5 let: 1. Anička Mikšánková, 2. Ondra Vrubel, 3. Honzík Uruba V kategorii 6 10 let: 1. Míša Ševčák, 2. Dominik Kocman, 3. Adrianka Zelená 4 Zpravodaj obce Rusava

7 V kategorii let: 1. Kajka Janováčová, 2. Tom Zbranek, 3. Markétka Vaculíková Všichni obdrželi krásné ceny, ale i ostatní děti byly odměněny sladkostmi, pitím a bublifukem. V dospělácké kategorii nakonec zvítězil těsně nad Davidem Zeleným Robert Gomola a ten si odnesl 1l chlazené slivovice. Takže motivace pro dospěláky je, doufám, lákavá. Po skončení kuličkiády došlo na pálení čarodějnic, které si děti s pomocí tety Romany Botíkové vyrobily ze slámy a starých hader. Ty jsme pak společně hodili do ohně. Na závěr proběhlo opékání špekáčků, které dostaly děti taky zdarma. I když se už hliněné kuličky přestaly vyrábět, doufáme, že se opět sejdeme na dalším, již 4. ročníku a opět si zahrajeme a zavzpomínáme (my dospěláci). Takže se na vás, děti, těšíme! Pavla Ševčáková, Aktivní klub Rusava Cvičení hasičů ve známém rekreačním zařízení v Rusavě Dne v hod. bylo vyhlášeno společné taktické cvičení hasičů na Čecheru v Rusavě. Cílem cvičení bylo prověřit možnosti likvidace požáru ve známém restauračním a pobytovém zařízení v obci Rusava, které je umístěno v kopcovitém terénu. Prověřovala se schopnost zaměstnanců požár nejen ohlásit, ale také včas evakuovat návštěvníky restaurace, případně ubytované hosty. Hasiči si pak prověřovali společný zásah profesionálních i dobrovolných hasičů a možnost využití přírodních vodních zdrojů. Jedna ze zaměstnankyň zjistila před polednem požár v některém z horních pokojů. Požár ohlásila na tísňovou linku 112 a do příjezdu hasičů prošla ubytovací prostory. V jednom z pokojů narazila na hosta, kterého vyvedla do bezpečí. Včas stačila vypnout i přívod elektřiny do objektu. Jako první dorazila na místo jednotka profesionálů z Bystřice pod Hostýnem s jednou cisternou. Velitel zásahu nařídil průzkum chaty v dýchacích přístrojích a s vodním vedením. Hasiči ve druhém patře nalezli ohnisko požáru v jednom z pokojů, kde došlo ke zkratu na televizoru. Požár se podařilo lokalizovat. S druhou jednotkou přijeli místní dobrovolní hasiči obce Rusava, kteří dostali za úkol rozvinout vodní vedení z místního rybníčku pod Čecherem. Hasiči sjeli do údolí, připravili čerpadlo a vytlačili vodu do přečerpávací cisterny u chaty. Jejich jedno čerpadlo zvládlo terénní převýšení 35 metrů, a to v celkovém stometrovém vodním vedení. Třetí povolanou jednotkou byli dobrovolní hasiči z Bystřice pod Hostýnem, kteří Foto: mjr. Ivo Mitáček Zpravodaj obce Rusava 5

8 zkoušeli hasební zásah z vnější strany restaurace. Pomocí žebříků se dostali do patra a nataženým vodním vedením požár likvidovali. Sami si vyzkoušeli zásah v dýchací technice a komunikaci pod jednotným velením. Cvičení přihlížel velitel stanice profesionálních hasičů z Bystřice pod Hostýnem, který po skončení okamžitě celou akci také zhodnotil. Zjištěné poznatky budou sloužit pro další školení a výcvik hasičů. Velitel ocenil dobré dojezdové časy, možnost využití přírodních zdrojů, zvládnutou dálkovou dopravu vody s převýšením i dobrou koordinaci hasebních prací. Nasazená technika hasičů a počet osob JPO Technika Počet J HZS ZLK ÚO KM stanice Bystřice p. H. CAS /500 - S3Z 1+3 J SDHo Rusava DA 8 PV3S - M3Z 1+6 J SDHo Bystřice pod Hostýnem CAS /300 M2R 1+2 Krádež slunečních kolektorů mjr. Ivo Mitáček, Mgr. Bc., tiskový mluvčí HZS Zlínského kraje V minulém čísle Zpravodaje jsme se pyšnili nad výsledky soutěže Solární ligy, ve které se obec udržela na prvních místech pět let. Nyní vstupujeme do historie krádeží slunečních kolektorů, které byly odcizeny v noci ze 17. na Zloděj vnikl na koupaliště nezajištěným zadním vjezdem, který byl toho času ve výstavbě, a z ocelové konstrukce pak demontoval a ukradl 21 plochých kapalinových slunečních kolektorů Ekostart Therma. Pachatel odstříhal přívodní kapalinové potrubí, takže ze systému vytekla nemrznoucí kapalina v objemu cca 300 litrů. Krádeží slunečních kolektorů vznikla obci škoda v celkové výši 450 tis. Kč. Zloději teď hrozí až tříletý trest vězení. Nejen policisté, ale i poškozená obec vyzývají veřejnost: pokud někdo může k tomuto protiprávnímu činu poskytnout jakékoliv informace, ať se obrátí na linku 158 nebo na obvodní policejní oddělení v Bystřici pod Hostýnem. Dana Gajdošová Ohlédnutí za poetickým hudebněním Všechno, co se v nějaké podobě či obměně stane v nějakém delším časovém rozmezí více než jednou až dvakrát, začne mít svou historii. Takto se z náhlé jarní pohnutky v roce 1997 zrodilo amatérské posezení s písničkou v budově obecního úřadu a nedávno mělo své další pokračování navazující na mnohá předchozí. Na první posezení s dovětkem Možná přijede i Kelly Family si vzpomínám velmi dobře, poněvadž v něm hostovala tehdejší studentka operního zpěvu na JAMU v Brně, 6 Zpravodaj obce Rusava

9 Vánoční besídka rok 2002 Jana Škarpichová z Brusného. Právě tento recesní dovětek způsobil, že se dostavilo hodně dětí, které se během posezení neustále ohlížely a vyptávaly, kdy už teda přijedou Kelly Family, a byly stále zklamanější a netrpělivější, když se bohužel po schodech a do dveří nikdo podobný nehrnul a my jako náhražky jsme nebyli v kurzu. Raději jsem si již nikdy příště nedovolil tak konkrétně zažertovat a musím přiznat, že dětí již potom nikdy nepřišlo tolik. Vlastně to byly pak už jen děti náhodně přibyvší v doprovodu rodičů. Navíc jsem se věnoval spíše svým hudebním autorským spřízněncům a nedbal o aktuálně populární sólisty a skupiny, pokud se nepohybovali zrovna v oblasti melodicky zajímavých skladeb či silných textů, které by mne vnitřně oslovily. Tím jsem nechtěně způsobil omezení okruhu zájemců schopných vydržet příval neznámých písní a melodií v mém skromném provedení bez bravurních rifů a prstokladových ekvilibristik. Za jarním posezením pak následovalo pár vánočních vystoupení společně se zručným kytaristou a zpěvákem Ivanem Huňou z Bystřice pod Hostýnem. Tato posezení měla spíše vánoční atmosféru s převahou koled či lidových písní. Ta vánoční tradice pokračovala, sem tam se přidalo i několik dalších amatérských parťáků, kteří obohatili zvuk houslemi, zobcovou flétnou, další kytarou. Život praktický je však náročný, takže jsem po několika společných vystoupeních zase osiřel. Díky zájmu posluchačů o společné zpívání a podnětu od posluchačů-zpěváků se začaly pro účastníky připravovat texty v tištěné podobě, protože touha se přidat je sice silná, ale znalosti textů písní bývají většinou chabé Po několika kolektivních sezeních, kdy se občas vyskytovaly problémy se zapomínáním brýlí na čtení, začala být vážným problémem i samotná příprava tištěných textů. Díky šťastné shodě náhod, na jejímž počátku paradoxně stála dezinformace, se nabídla možnost využít dataprojektoru a promítacího plátna z pracoviště Mikroregionu v Bystřici pod Hostýnem. Díky tomu jsem mohl při přípravě hudebního a poetického posezení uplatnit koncepci, o níž jsem již nějakou dobu snil a uvažoval. Chtěl jsem spojit možnost projekce čitelných textů písní s promítáním fotografií pořízených za různých okolností, především v přírodě a v horách. Vždyť právě tyto vizuální a pocitové zážitky stály u zrodu mnoha písní a textů. Problém náročného tisku textů byl rázem vyřešen, čitelnost pro účastníky byla nadstandardní a ušetřil se dokonce i papír pro úřední korespondenci. Premiéru měla nová koncepce právě před rokem při jarním májovém posezení s písničkami, básničkami a fotografiemi. Posezení jsme si několikrát zpestřili i dramatickým vystoupením s nadsázkou, ať už z říše člověčí nebo zvířecí. Na posledním posezení v pátek hostoval rockový baskytarista Vojta Křesálek ze Slavičína, jinak kolega z Univerzity Tomáše Bati, který si úspěšně poradil s přechodem na baladicky laděné skladby. Zpravodaj obce Rusava 7

10 Posezení s písničkou bylo mnohokrát vyzkoušeno v zasedací místnosti a několikrát v sále muzea obce. Sál muzea má výborné akustické vlastnosti díky vhodnému tlumení na rozdíl od zasedací místnosti, ve které jsou nevhodné odrazy a zvuk je tam tvrdší, proto se hodí opravdu spíše pro mluvené nebo šeptané slovo. V sále muzea se rychle dostaví ta správná klubová atmosféra, známá z let dávno minulých, kdy umělci s politickými vroubky objížděli zapadlá městečka a v nadšeném souznění s publikem dokázali vytvořit nezapomenutelné chvíle. Na tom se svorně shodují účastníci našich poťouchle poetických posezení, kteří sem přijíždějí většinou odjinud, aby spokojeně usedli na uvolněná místa po místních. Tím se vlastně postupným vývojem podařilo to, co bylo již v původním záměru přitáhnout aktivní posluchače spřízněné podobným cítěním a vnímáním světa okolo nás poťouchlý romantik Petr Neumann Kácání mája Zveme Vás na 33. Kácání mája na Rusavě. Letos nově na Čecheru. Tak alespoň zněla krátká pozvánka, která lákala domácí i přespolní k tradiční valašské akci na Rusavě, jež se měla letos konat v novém prostředí. Technické i organizační přípravy probíhaly dobře. Žel Bohu jsme však dešti poručit nedokázali. Chladné a deštivé počasí stavělo organizátory před těžké rozhodování provést tradici v tradičním rouchu nebo jí dát jiný kabát. Zvolena byla druhá varianta, a myslím, že její originální podoba ničemu neuškodila. Koneckonců jsme zohledňovali jak diváky, jež jsme nechtěli nechat sedět či stát v chladném počasí, tak i oba soubory, jež by musely vystupovat v mokrém, rozbláceném terénu. Máj však nakonec přece jen stál. Sice v malé podobě, ale měl vše, co máj mít má vršek, kruh i hada. Jeho menší replika se nejenže pěkně vyjímala v sále Obecního domu, ale především netradičně zachovala starou tradici. Originální provedení se líbilo všem, kteří přišli. Obavy, že se sál nenaplní, se naštěstí nevyplnily. Všechny stoly byly plně obsazeny, a kdyby jich bylo více, zaplnily by se i ty, neboť spousta diváků se ještě tlačila u vchodu do sálu. K spokojenosti všech přítomných přispěly svým vystoupením oba účinkující soubory hostující Soubor lidových písní a tanců Spinek z Vnorov a domácí Valašský krúžek Rusavjan. Naši hosté z Vnorov potěšili zrak i sluch svými Sedlckými z Vnorov, Verbuňkem i Sedlckými Hluckými. Bylo krásné a zajímavé vidět taneční repertoár jiného národopisného regionu. Domácí Rusavjan volil z rusavské pokladnice tanečních pásem. Muziganti, Křižáky a Rejdováky takový byl taneční sled. Svým krásným hla- Hostující soubor Spinek z Vnorov 8 Zpravodaj obce Rusava

11 sem si všechny podmaňovala i Anetka Trněná z Holešova, která svými sólovými zpěvy prokládala jednotlivá taneční pásma. Tato cérečka v poslední době s Rusavjany vystupuje a je určitě velkým příslibem i nadějí valašského folklóru. Jenže jaké by to bylo Kácání mája bez scénky, jež měla přimět k smíchu všechny přítomné. Letos se tohoto úkolu ujali naši hosté z Vnorov. Myslím, že nikdo z nás nezapomene na hlúpú Mařenku, která měla odlákat hlídača mája. Spinek podal skvělý výkon. Máj si ale nakonec porazili sami Rusavjané. A právě tato fáze byla signálem k tradiční besedě u cimbála, která vždy navazuje. Jen škoda, že na ní zůstalo méně z původních přítomných. To však nebránilo tomu, aby se ti, kteří zůstali, výborně bavili. Tance i zpěvy těšily všechny. Na tomto místě patří poděkování oběma cimbálovým muzikám, které se o dobrou zábavu postaraly CM Růža a CM Rusava. Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří se jakkoliv organizačně podíleli na zdárném průběhu celé akce, ať už přípravou, obsluhou u občerstvení, technickým zázemím nebo vlastním tanečním a pěveckým účinkováním. Tohle krátké vyprávění uzavírám s vírou, že se příští rok skutečně sejdeme při Kácání mája na Čecheru a že se všichni budeme bavit minimálně tak dobře jako letos. Jaroslav Pavelka, ogar z Rusavjanu Volby do Evropského parlamentu 2009 Všeobecné znechucení politickou scénou. Tak to byl výsledek malé účasti ve volbách do Evropského parlamentu, která na Rusavě dosáhla 30,86 % a příliš se neodchýlila od celkové účasti 27,73 % ve Zlínském kraji, ale ani od celorepublikové účasti 28,22 % oprávněných voličů. V obci je celkem 512 osob zapsaných v seznamu voličů, voleb se zúčastnilo 158 osob a odevzdalo 158 platných hlasů. Kdo za to může? Zcela jistě není jen jeden viník. Pokud by nám všem byla volební účast odepřena, nelíbilo by se nám to, je-li nám možnost volit otevřena, nevyužíváme jí a alibisticky se vymlouváme, že stejně nic neovlivníme. Politici, kteří eurovolby brali jako pokračování (mnohdy nechutného) kolbiště domácí politiky, také příliš nepřispěli k motivaci voličů účastnit se voleb. Úspěšnost politických stran na Rusavě: Česká strana sociálně demokratická 51 hlasů (32,28 %), Občanská demokratická strana 43 hlasů (27,22 %), Komunistická strana Čech a Moravy 17 hlasů (10,76 %), Křesťanská a demokratická unie Československá strana lidová 15 hlasů (9,49 %), Suverenita 7 hlasů (4,43 %), Strana zelených 4 hlasy (2,53 %). Dana Gajdošová Varhany v kostele Povýšení sv. Kříže na Rusavě po generální opravě Závěr měsíce května r byl nejen ve znamení vrcholící předvolební kampaně do Evropského parlamentu, ale pro účastníky bohoslužeb v římskokatolickém kostele přinesl příznivou a dlouho očekávanou zprávu. Opět znějí píšťalové varhany na kostelním Zpravodaj obce Rusava 9

12 Další fotografie varhan před a po opravě v příloze Zpravodaje kůru. Pokusím se přiblížit vám průběh opravy varhan vpravdě královského nástroje. Nástroj postavil v roce 1852 varhanář Johann Neusser. Manuál obsahuje 6 rejstříků, v pedálu hrají 2 rejstříky. V průběhu 20. století bylo na nástroji provedeno několik zásahů. Ne vždy ale přinesly pozitivní výsledek. Posledních zhruba 35 let nebyl nástroj vůbec používán. O to náročnější úkol měl varhanář Dušan Černoch z Přerova. Ten zahájil práce na opravě v lednu Cílem bylo uvést nástroj do provozu, konzervovat ho a zachovat co nejvíce původních dílů. Po vyčištění nástroje byly dřevěné části napouštěny roztokem přírodních pryskyřic v organických rozpouštědlech s aktivní látkou Lignofix. Dřevěné píšťaly byly po ošetření sanačním a penetračním roztokem vylity opakovaně řídkým klihem. U několika píšťal bylo třeba vyměnit nohy, předkrývky, jádra nebo přední stěny. Tři vzdušnice nástroje po rozebrání, vyčištění a konzervaci prošly rovněž renovací spočívající ve vlepení nových prvků, utěsnění krycích desek a obnovení vnitřního nátěru. Kožená těsnění zásuvek a ventilů byla vyčištěna a nakonzervována Elaskonem. Ventilové skříně a napojení vzduchových kanálů byly utěsněny novou kůží. Kovové píšťaly zůstaly všechny původní, v nezbytných případech byly vyměněny nebo doplněny poškozené části. Vyrovnání intonace a tónování píšťal bylo provedeno na intonační lavici. Varhanní skříň byla po vyčištění nakonzervována a poškozená místa na skříni zatmelena. Šedý odstín skříně byl obnoven přestříknutím barvou stejného odstínu. Manuálová klaviatura je kompletně opravena, přilepeny celuloidové potahy kláves, kožené matky vyměněny za nové. Pedálová klaviatura je zcela nová, zhotovená podle poničené původní. Byl pořízen nový ventilátor od firmy KONYVES es FIA KFT a vyroben nový plovákový měch o rozměrech cm se záklopkovým regulátorem. Nový měch má koženou manžetu a olověné odlité závaží. Nová vzduchotechnika je napojena na původní vzduchovody. Na průběh opravy dohlížel diecézní organolog Jan Gottwald z Olomouce. Celkové náklady na zmíněnou opravu varhan činily 290 tisíc Kč. Úprava elektroinstalace k novému ventilátoru varhan včetně nové spínací skříňky stála Kč. Děkuji všem příznivcům a štědrým dárcům za podporu tohoto díla. Z větších darů zmiňuji příspěvek 50 tisíc Kč z Fondu kultury Zlínského kraje a 30 tisíc Kč od Nadace Děti-kultura-sport z Uherského Hradiště. Věřím, že si rádi přijdete nástroj poslechnout. Pravidelně je používán při nedělních bohoslužbách, které začínají v hod. P. Marek Výleta, administrátor farnosti 10 Zpravodaj obce Rusava

13 Rybářské závody na Rusavě Rusavský klub rybářů pořádal 13. června tradiční rybářské závody na rybníce pod Čecherem. Při prezentaci v 6 hodin ráno se zapsalo 34 rybářů, kteří usedli kolem rybníka. Ryby braly a těm, kterým se podařilo včas a správně zaseknout, měli velkou šanci získat některou z krásných cen, řekl Pavel Sedlák. Rybáři lovili pouze na jeden prut na položenou nebo plavanou s jedním jednoduchým háčkem a mezi úlovky, vzhledem k množství navezených kaprů a amurů (1 ks), převládal samozřejmě kapr. Pro místní spolek to znamenalo navézt ryby pro soutěžní klání již tři týdny předem a zakrmit je kukuřicí, prozradil pan Josef Prokopovič, jeden z organizátorů závodů. Taky bylo nutné připravit zázemí pro občerstvení a opravit přítok vody do rybníka, dodal. A právě oprava přítoku spolu s deštivým počasím předchozích dnů způsobily, že byl terén kolem rybníka dosti podmáčený a místy i rozblácený. Samozřejmě jsme mysleli i na občerstvení, grilované ryby a klobásky, pivo, a taky nějaký ten kalíšek přišel vhod, dodal jedním dechem Pavel Sedlák. Úderem 13. hodiny byly rybářské závody ukončeny s celkovým počtem 11 ulovených kaprů, kdy výsledek závodníků mohla ovlivnit pouze délka jednoho úlovku. Na 1. místě se umístil pan Podmolík, který ulovil největšího kapra o délce 48,5 cm, 2. místo obsadil pan Ondrušek, který ulovil dva kapry o délce 45 cm, a na 3. místě skončil pan Frlajz, který také ulovil dva kapry o délce 42 a 47 cm. Poděkování Rusavského klubu rybářů patří všem sponzorům, díky kterým jsme mohli závody ukončit tombolou, ale i Obecnímu úřadu Rusava za vstřícnost a důvěru, kterou k nám zachoval, řekl Josef Prokopovič, předseda klubu. Dana Gajdošová Zemřel hudebník, primáš, čestný občan Rusavy Vladimír Meloun (* ) V pondělí , ve věku nedožitých 83 let, zemřel primáš, čestný občan Rusavy Doc. Ing. Vladimír Meloun, CSc., který se narodil 25. srpna 1926 ve Valašském Meziříčí. Už v mládí věnoval muzicírování spoustu volného času. Navštěvoval hudební školu a po studiu na reálném gymnáziu se stal mladinkým primášem cimbálové muziky M. Svrčiny ve valašskomeziříčském Valašském krúžku vedeném profesorem Arnoštem Kubešou. V letech studoval na Vysokém učení technickém v Brně, kde se již v roce 1946 zapojil do nově vznikajícího Valašského krúžku. Stal se primášem jeho první Zpravodaj obce Rusava 11

14 Na fotografii V. Meloun (uprostřed) Kácání mája na Rusavě v 80. letech muziky a později primášem cimbálové muziky Moravského souboru lidových písní a tanců. Spolu s Jaroslavem Juráškem zapisoval lidové písně na jižním Valašsku a na Rusavě. V roce 1951 se podílel na založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a v letech byl primášem cimbálové muziky celoakademického souboru VAAZ v Brně. V 60. letech založil s Emanuelem Kuksou a Otakarem Pokorným Gajdošskou muziku z Brna, pozdější Brněnské gajdoše. Poslední rozloučení s primášem V. Melounem se konalo v pondělí ve smuteční síni v Brně. Dana Gajdošová Jak žije evangelický sbor Také i v roce 2008 jsme se scházeli k pravidelným bohoslužbám, a to každou neděli a ve sváteční dny. Celkem jsme vykonali 54 bohoslužebných shromáždění. S pěti svými sestrami a bratry jsme se rozloučili při pohřebních shromážděních. Nedělní bohoslužby jsme přesunuli na 10. hodinu, a to proto, že od 1. července 2008 se stal dosavadní administrátor farář Ludvík Svoboda farářem rusavského sboru. Odpadla mu starost o prusinovický sbor, proto jsme mohli začátek bohoslužeb posunout na pozdější hodinu. 18. května se konala konfirmační slavnost, při níž byli konfirmováni tři mladí členové sboru. Děti se také scházejí k vyučování náboženství na faře, avšak je jich málo jen tři. 5. srpna se v kostele konal koncert s názvem Nastavte slunci tvář, který připravila paní Jana Dvorníková se svou rodinou. 19. října jsme uspořádali sborový den, při němž jsme vzpomenuli, že uplynulo 120 let od úmrtí faráře Daniela Slobody. K tomuto výročí jsme připravili bohoslužby, koncert, při němž zpívaly Moravské děti z Holešova, a výstavku různých spisů a listin ze Slobodovy doby. Přednášku o Danielu Slobodovi připravil PhDr. Zdeněk Fišer. Také jsme však nezapomněli, že v roce 2008 slavila naše církev 90. výročí svého vzniku. Této události jsme vzpomenuli při bohoslužbách. Paní Jana Dvorníková se svou rodinou 12 Zpravodaj obce Rusava

15 Staršovstvo na svých schůzích jednalo o různých opravách, které bylo nutno provést. A tak tedy pan Černoch z Přerova opravil harmonium, dále pak jsme nechali opravit strop s podlahou v archivu i nápis a plech nad dveřmi kostela. Také jsme jednali o úpravě a rekonstrukci zahrady kolem kostela. Návrh na úpravu zahrady předložila paní architektka Komendová. Zahrada má být místem klidu a odpočinku, případně místem pro meditaci a zamyšlení, někdy i místem, na němž se budou konat kulturní akce obce. Název tohoto projektu zní: Za odpočinkem a poznáváním do Slobodovy zahrady. Předpokládá se, že ji budou navštěvovat i školní děti, protože zahrada bude osázena různými zajímavými rostlinami. Evangelický sbor rekonstrukci zahrady provádět nebude, této akce se ujal Obecní úřad v Rusavě, jemuž sbor na 10 let pronajal zdarma příslušné pozemky. Mrzí nás, že účast na bohoslužebných shromážděních bývá někdy velice slabá. Ti, kteří byli věrnými účastníky bohoslužeb, umírají a noví nepřicházejí. Rusavský sbor si však chce zachovat svou samostatnost. Nechce se připojit k jinému sboru, ani se stát kazatelskou stanicí sousedního sboru. Samostatnost sboru však přináší i určité závazky. Samostatný sbor odvádí totiž seniorátu a církvi poplatky, které jsou stanoveny konventy a synody. Jsou to tzv. repartice a Personální fond. V roce 2009 tyto výdaje činí pro náš sbor téměř Kč. Kromě toho je zapotřebí peněz na provoz sboru, nezbytné opravy, kterých je vždycky dost, i na různé sbírky, jimiž je podporována charitativní i stavební činnost církve. Ti, kteří se účastní bohoslužeb, jsou o těchto věcech informováni a snaží se přispívat štědře. V roce 2009 jsme zvolili nové staršovstvo na dalších 6 let. Má 6 členů a 4 náhradníky. S potěšením mohu říci, že se nám pro staršovstvo podařilo získat i několik mladých členů sboru. Přáli bychom si, aby tito mladí členové staršovstva znamenali ve sboru oživení. I když si uvědomujeme, že se zdaleka nemůžeme srovnávat se svými předky, kteří za Slobodových dob rusavský evangelický kostel zaplnili do posledního místečka, a i když víme o svých mnohých slabostech a selháních, přec máme naději, že Pán Bůh i malou hrstečku evangelíků na Rusavě neopustí a zachová ji i do příštích let. Připravuje se kniha o Rusavě Mgr. Ludvík Svoboda, evangelický farář Všeobecným trendem dnešní uspěchané doby je vydávat dějiny měst, městeček a obcí. Návrat ke kořenům je tak trochu obranou před probíhající globalizací: lidé si rádi připomínají, odkud vzešli, kde žili nebo žijí jejich příbuzní, co zajímavého se v minulosti v tom kterém místě odehrálo. Leckterá obec v okolí Rusavy takové dějiny již má, i když kvalita jejich obsahu je velmi kolísavá a někdy je to jen snůška dílčích údajů, které autor zčásti opsal ze starších prací a zčásti zachytil to, co sám v místě prožil nebo čeho byl svědkem. Obec Rusava na zpracování svých dějin dosud čeká, ač by si je jako místo významného turistického ruchu, pozoruhodných kulturních tradic a dynamické přítomnosti nepochybně zasloužila. Existuje vynikající kniha Františka Táborského Rusava. Život valašské dědiny, která s ilustracemi Adolfa Kašpara vyšla v r (resp. před nedávnem její Zpravodaj obce Rusava 13

16 reprint); je však věnována spíše národopisu než vlastním dějinám. Jiná kniha vztahující se k Rusavě nazvaná Z minulosti východní Moravy v století se zase zabývá hlavně osobností Daniela Slobody a dále popisuje širší česko-slovenské vztahy. Navíc vyšla už před více jak čtvrtstoletím (1980). Existuje rovněž řada dílčích článků, které se zabývají různými epizodami místních dějin. Jakousi jejich svodku představuje drobná brožurka Miroslavy Češkové nazvaná Z dějin Rusavy, vydaná r V souvislosti s blížícím se 200. výročím narození nejvýznamnější rusavské osobnosti a prvního čestného občana Rusavy Daniela Slobody (nar. 20. prosince 1809) se obecní úřad rozhodl vydat knihu, která by uctila jednak Slobodovu památku, jednak by přiblížila místním občanům i širší veřejnosti vzdálenou i novější minulost obce. Proto ponese název Rusava a Daniel Sloboda. Jak název napovídá, bude rozdělena na dvě části. První Rusava přiblíží dějiny obce. Připomenuty budou přírodní podmínky, počátky a vznik obce, šlechtické rody, v jejichž majetku se katastr i poddaní nacházeli, dále události týkající se valašských rebelií a jak s tím Rusava souvisí, čím se obyvatelstvo zabývalo v 17. nebo v 19. století. Zachycen bude i novější vývoj po revoluci , co se v místě dálo za 1. a 2. světové války. Objeví se i statistické údaje ze sčítání lidu, dochované od r Jedna z kapitol se bude týkat duchovního vývoje, tj. života místních katolíků a evangelíků, dále školství a spolků. Samozřejmě nemůže být opomenuta ani lidová kultura. Vzpomenuty budou rovněž osobnosti, které Rusava svým geniem loci přitáhla (Táborský, Macůrek, Fialová), ale i malíři Kašpar, Ondrúšek, Schweiger či Schneiderka. V závěru této části bude uveden přehled archivních fondů a literatury vztahující se k obci i chronologický přehled vývoje obce. Druhá část knihy bude věnována osobnosti evangelického faráře Daniela Slobody, který učinil z Rusavy významné centrum česko-slovenských vztahů jakož i jedno z center českého a slovenského národního života v 19. století. Zachyceny budou jeho rodinné poměry, jeho vědecké zájmy jako botanika, matematika, meteorologie, geologie a národopis, jeho vztahy ke Slovensku a vazby na tamní významné osobnosti, včetně tchána Jurkoviče nebo švagra Hurbana. Vzpomenuta bude Slobodova účast na Slovanském sjezdu v Praze v r. 1848, styky s Moravskou národní jednotou, novinářská činnost a také oblíbená záliba hra v šachy. Připomenuta bude jeho bohatá knihovna, reflexe ve vzpomínkách současníků i pamětníků a také následný zájem o Slobodu po jeho smrti v odborné literatuře. Kniha, doufejme, bude-li dostatek finančních prostředků, na nichž závisí její rozsah i obrazové vybavení, by měla vyjít v roce Garantem obsahové kvality knihy bude Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, která má s vydáváním podobných publikací nemalé zkušenosti. K obsahu pak přispěje více autorů z moravských vědeckých a muzejních institucí. Redakcí knihy je pověřen autor tohoto příspěvku, takto odborný pracovník Moravského zemského muzea v Brně, autor obsáhlé edice dokumentů vztahujících se k osobnosti D. Slobody. PhDr. Zdeněk Fišer 14 Zpravodaj obce Rusava

17 Mé setkání s plukovníkem letectva panem Petrem Urubou (* ) Ještě nikdy nebylo, aby nějak nebylo! Vidím to ještě dnes, když jsem se na jaře roku 2004 poprvé setkal s panem plukovníkem Urubou. Ač mu bylo téměř 88 let, působil velmi svěžím dojmem jak po psychické, tak fyzické stránce. Setkání proběhlo v restauraci Legie poblíž stanice metra I. P. Pavlova. Oba jsme si objednali pivo, já velké, pan plukovník malé. Bylo to naše první setkání a alespoň pro mě začátek takřka pětiletého přátelství, na jehož konci stálo vydání knihy o osudových okamžicích v životě pana plukovníka. Pokud mu to zdraví dovolilo, probíhala naše další setkání rovněž v restauraci Legie, kde mi s obrovskou dávkou trpělivosti odpovídal na mé nekonečné otázky. Bez těchto setkání by nikdy nemohla moje kniha vzniknout. V propojení s archivními materiály tak mohla být napsána práce, která zmapovala doposud opomíjené nebo tabuizované události našich novodobých dějin. Později jsme se scházeli v jeho skromném dvoupokojovém pražském bytě, kde jsem se setkal i s jeho ženou, paní Dobromilou Urubovou. Tehdy jsem pochopil, proč o ní pan plukovník vždy mluvil s takovou úctou a respektem. Byla jeho andělem, se kterým na své životní pouti prošel dobré i to zlé. I když toho druhého bylo v jejich životě až příliš. Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 se z pana plukovníka stal ze dne na den nenáviděný Zápaďák, který za války bojoval za zájmy kapitalismu. Na přímý pokyn neblaze proslulého Bedřicha Reicina následoval vyhazov z armády a živoření u těžké manuální práce. Po krátkém intermezzu u dopravního letectva byla rodina koncem ledna 1951 v mrazivém počasí vystěhována z Olomouce na Rusavu, kde pan plukovník pracoval v podniku Impregna a ve Valašských dřevařských závodech v Bystřici pod Hostýnem až do konce roku 1956, kdy se vrátil zpět do Olomouce. V oněch těžkých dobách padesátých let si rodina Petra Uruby sáhla na skutečné dno. Tvrdá manuální práce, vystěhování z bytu, úmrtí blízkých v rodině paní Urubové, šikana ze strany Státní bezpečnosti (po návratu do Olomouce museli každé ráno okolo jedné hodiny rozsvěcet byt, zda neutekli za kopečky ), to vše se pochopitelně podepsalo na zdraví obou manželů. Právě tehdy si pan plukovník řekl: Ještě nikdy nebylo, aby nějak nebylo! Přežili to jiní, přežijeme to i my! Byl to právě onen nezdolný životní optimismus, vybrané chování a vysoká inteligence, kterou jsem vždy u pana plukovníka Uruby tak obdivoval. Tento vitální muž až do svých devadesátin pravidelně navštěvoval české školy, aby dětem a mládeži vypravoval, kdo to byli oni zapomenutí muži, kteří hájili čest své země nad oblohou západní Evropy a nacistického Německa. Číše osudu se naplnila 1. března roku Já za svoji osobu mohu uvést, že jste pane plukovníku prožil bohatý a pestrý život, který by u běžného jedince vydal na několik, a pouze tiše dodávám: PER ARDUA AD ASTRA! (Utrpením ke hvězdám, motto RAF) PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. Zpravodaj obce Rusava 15

18 Kniha Ladislava Kudrny Jeden ze zapomenutých mužů Plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce krátkým 20. stoletím přináší zcela nový pohled na události našich novodobých dějin, které se bezprostředně týkaly československých letců, bývalých příslušníků RAF. Společně s plukovníkem letectva Petrem Urubou projdeme mezníky československých dějin, jež bezprostředně ovlivnily jejich osudy. Naše cesta začne ve třicátých letech 20. století a skončí sametovou revolucí. Poprvé je veřejnosti v ucelené formě prezentována problematika perzekuce bývalých příslušníků královského letectva nejen u armádního, ale i u dopravního letectva po únoru 1948, nechybí náhled do trpkých padesátých let 20. století, do života ve stínu mocné StB, počátků rehabilitace v šedesátých letech a řada dalších nových pohledů do naší nedávné historie, jež z letců, kteří brázdili nebe nad Evropou a Třetí říší, udělala na mnoho let zapomenuté muže. Jak je tedy patrné, nejedná se o biografii jednoho z nich plukovník Uruba se stal pouze naším průvodcem po dané problematice. Knihu Jeden ze zapomenutých mužů si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz nebo navštívit Obecní knihovnu na Rusavě a knihu si zapůjčit. Čerpáno z internetového portálu Kosmas Vzpomínka na paní Boženu Páleníkovou Paní Božena Páleníčková, pro mnohé občany Rusavy možná málo známá spisovatelka čistého srdce, byla neobyčejně vnímavá a ve svých literárních dílech byla schopna vyjádřit všechny lidské vlastnosti opravdovou lásku, ale i hněv, nenávist a nepochopení jeden druhého. Vydala několik děl a se svým synem grafikem Dr. Oldřichem Páleníčkem přispěla několikrát do našeho Zpravodaje svými hodnotnými články o Rusavě a dění v okolí Bystřice pod Hostýnem. Na podzim roku 2008 jsme se dozvěděli smutnou zprávu o skonu paní Boženy Páleníčkové. Proto mi dovolte seznámit vás s výtahem z medailonu sepsaného PhDr. Milanem Blahynkou, CSc., a s úvodním slovem Mgr. Marty Pořízkové otištěnými pod názvem Rozloučení s paní Boženou Páleníkovou v časopise Bystřické pokroky č. 5/2008. Jak nevypočitatelné jsou lidské osudy! Ještě před dvěma měsíci jsme mohli s úsměvem a radostí popřát paní Boženě Páleníčkové ke krásným 95. narozeninám a dnes již jen vzpomínáme na rozloučení, které se konalo 13. října 2008 v Obřadní síni města Bystřice pod Hostýnem. Paní Božena Páleníčková zemřela po dlouhé a těžké nemoci 4. října Její osobitý literární odkaz, na němž usilovně pracovala i v době, kdy již byla upoutána na lůžko, stále nastavoval zrcadlo vlastnímu svědomí a našemu životu. Nikdy mnoho nemluvila, spíše lidem pozorně naslouchala, přemýšlela a přetavovala ve slovesný projev plný lidskosti a touhy po poctivém, pravdivém poznání. A protože ještě nikdo povolaný nenapsal medailon, který by dovedl zhodnotit literární dílo paní Boženy Páleníčkové, 16 Zpravodaj obce Rusava

19

20 Rusava obrazem Významné životní jubileum 100 let oslaví paní Marie Mozolová V průběhu Kuličkiády přišla vhod i chůze na chůdách Tradiční Kácání mája - netradičně v Obecním domě Zdobení prvního velikonočního vajíčka na Pardusu Mor včelího plodu nebezpečná nákaza už i na Rusavě Výstavba komunikace a kanalizace k bývalému ZD zahájena Zpravodaj obce Rusava