náš největší talent Návrhářka Petra Ptáčková je možná ten důvod, proč by se o českou módu mohl zajímat i New York.

Transkript

1 , číslo 09/14 náš největší talent Návrhářka Petra Ptáčková je možná ten důvod, proč by se o českou módu mohl zajímat i New York. 1ZEN Stylový měsíčník. Vychází s deníkem E15

2

3 editorial Inzerce A Inzerce A Inzerce A Naše generace nula Jak říká Umberto Eco, nostalgický jsem již od svých třinácti let, a tak i já, když vyrážím na 40. narozeniny svého spolužáka z gymnázia, nořím se do sladkobolného vzpomínání. Jsme nejsilnější Husákovy ročníky, čtyřiasedmdesátý a pětasedmdesátý. Na gymplu jsem nastupoval do 1. G, bylo nás v ročníku osm tříd po nějakých pětatřiceti studentech. V Gymnáziu Nad Alejí, tehdy i dnes jednom z nejlepších v republice. Z naší třídy vzešla soudkyně, bohatý podnikatel, biolog, vychovatelka postižených dětí, inženýři, právníci, dokonce jeden ministr Ten oslavenec, to býval největší sekáč ve třídě, hrál Nohavicu na kytaru a volejbal, nosil mikádo (po něm všichni kluci ve třídě), holky na něj letěly, ale on si už v prváku nabrnknul spolužačku, co seděla v lavici za ním. Jsou spolu dodnes, mají tři syny. Vypadají pořád dobře, šťastní to lidé. A to přesto, že on mívá dlouhá období bez práce. Dělá totiž HR manažera, což ho vůbec nebaví. Chtěl by se asi živit jako truhlář, ale nějak se k tomu nedokáže odhodlat. Můj kamarád je pro tu naši generaci typický. Říkám nám generace nula. Když jsme na gympl nastupovali, visely tam portréty Husáka, ale brzy přišel listopad 89. Vyrůstali jsme první roky po sametové revoluci, kdy už to nebylo jako za socíku, ale rozhodně to nebylo jako dneska. Pro generaci nula jako by neexistovaly peníze. Pořád jsme chodili do hospody a jezdili na chaty. Bylo to za pár kaček, šlo to utáhnout z kapesného a brigád. Přestože jsme studovali elitní školy, nikdo moc neřešil oblíkání. Nebyly mobily, nebylo nic, co by ukazovalo, že někdo je z bohatší nebo chudší rodiny. Pro generaci nula byl ovšem důležitý veřejný život. Nad pivem jsme se přeli o Klausovi, o privatizaci, každý znal jménem všechny ty chlápky z ODA, půlka dvacetiletých lidí si denně kupovala noviny. Ty noviny byly plné písmenek o politice, žádné velké fotky, žádné lajfstajly. My z generace nula jsme měli takový zvláštní rituál, jehož smysl jsem pochopil až mnohem později. Jak jsme tak seděli v hospodě nebo na Hlaváku čekali na vlak mířící někam na festival, pořád jsme si ze sebe dělali legraci. Jako když se malí vlci perou, a trénují tak na pozdější boj v divočině. Nekastovalo se, všichni si byli rovni a záleželo jen na vašem smyslu pro humor, co si na koho vymyslíte a jak dobře vrátíte úder. My z generace nula jsme v jisté chvíli opustili rodiče, vejšky jsme dělali levou zadní, do práce jsme ještě pořádně nechodili a tlupa přátel nám byla rodinou. Všelijaké bolesti z panelákového dětství se tady léčily, protože každému zvedalo sebevědomí, že na nic není sám, že má kolem sebe deset spřízněných duší, které prožívají zrovna to co on. Zažili jsme mytické devadesátky, kdy ještě nestály na každém rohu supermarkety, své milované jste házeli dopisy do schránky napsané rukou na skutečném papíře a místo Leoše Mareše byl největší hvězdou prokletý básník Filip Topol. Vždycky, když vidím své staré přátele, energie té doby je okamžitě zpátky. A my jsme znovu na začátku cesty. S tou obrovskou důvěrou v život a pocitem nesmrtelnosti, který je největším darem dospívání. Jan Müller, šéfredaktor Zažili jsme mytické devadesátky, kdy ještě nestály na každém rohu supermarkety, své milované jste psali dopisy na skutečném papíře a místo Leoše Mareše byl největší hvězdou prokletý básník Filip Topol. ZEN03

4 Marina Yachting, Široká 9, Praha 1 Marina Yachting, Králodvorská 9, Praha 1

5

6 KRÁSA JE V JEDNODUCHOSTI Nová Eletta ECAM W od De Longhi snoubí luxusní design s nejnovějšími technologiemi. Vychutnejte si dokonalé espresso, krémové cappuccino a další kávové nápoje jedním dotekem tlačítka.

7

8 Návrhářka Petra Ptáčková je možná ten důvod, proč by se o českou módu mohl zajímat i New York. 1ZEN S t y l o v ý m ě S í č n í k. v y c h á z í S d e n í k e m e 1 5 obsah citát čísla Na svůj stín se nechceme podívat, a když ho náhodou zahlédneme, hned ho sami před sebou začneme ospravedlňovat. Chceme být sami před sebou dobří. My ale nejsme dobří... Rozhovor s Janem Bílým o transformaci muže. Více na str. 18. ZEN Magazín Stylový měsíčník. Vychází s deníkem E15 ŠÉFREDAKTOR Jan Müller, (mullerj@mf.cz) zástupkyně šéfredaktora Hana de Goeij, l. 334 (degoeij@mf.cz) redakce Viola Černodrinská (cernodrinska@mf.cz) Art Director Samuel Kubín fotoprodukce Halina Šebesťáková náš největší talent obálka Foto: Lucie Robinson Fotografové čísla Eliška Harrisová, Lucie Robinson, Vladimír Novotný, Alexander Dobrovodský, Petr Hricko DTP Retušéři: Miloslav Pařík (vedoucí), Libor Horyna, Milan Kubička, Zdeněk Němec Technické zpracování: Jan Karásek, Jiří Pavlíček INZERCE David Korn (ředitel), Lenka Benetková, , prijmeni@mf.cz Generální ředitel David Hurta MARKETING Hana Holková (ředitelka), Markéta Priknerová (Brand Manager), DISTRIBUCE a VÝROBA Soňa Štarhová (ředitelka), VYDAVATEL Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 Modřany IČ: VYCHÁZÍ TISKÁRNA EUROPRINT a. s. MK ČR E20920 ISSN X Tištěný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC 10 pražský chodec Tipy na skvělá místa I 12 planeta zen Inzerát na erko I 14 detail Arabský kůň I 16 chytré peníze Koruna je riskantní I 18 rozhovor Jan Bílý, šaman naší doby I 26 příběh značky Renocar: lovestory s bavorákem I 32 na cestě Malý princ na planetě Namibie I 38 fashion Louis Vuitton v hotelu Evropa I 50 art Kroky pana Rodina 52 portrét Všech klaunů krá l 56 jím, tedy jsem Vzpomínky na jaro I 58 událost Designblok I 62 menu La Terrassa I 64 dárky I 66 Zen like Web magazínu ZEN: zen.e15.cz I Archivní vydání ZENu: zen.e15.cz/archiv V Praze je hodně módních návrhářek, ale kolik z nich hraje světovou ligu? Když na letošní Prague Fashion Weekend přijeli zahraniční nákupčí módy, měli zájem o Petru Ptáčkovou. Je to totiž opravdu originál. Inzerce A ZEN

9 GARDEN COLLECTION ROBERTOCOIN.COM ENDLESS CREATIVIT Y

10 pražský chodec Džíny na druhou Konviktská 30, Praha 1 Styloví Denim Heads otevřeli nový obchod a rozšířili nabídku o nové značky jako Red Wing, Eat Dust, Indigofera či českou značku Soxisix. Vyberou si jak po originalitě prahnoucí muži, tak jejich partnerky. 7edm tipů na skvělá místa Připravila Viola Černodrinská Ilustrace Tereza Kovandová Míša v Míšeňské Míšeňská 3, Praha 1 V centru Prahy otevřeli nový obchod pro milovníky plyšových medvídků. Na ručně šité, větší, menší či speciálně oblečené se prý do Teddy Shop Prague zašla podívat i známá kanadská zpěvačka Lara Fabian. Zdravě se vybalancovat Vyskočilova 2, Praha 4 Balance Club Brumlovka přichází s nabídkou nových kurzů pro dlouhé zimní večery. Jedním z nich je i kruhový trénik. Tedy komplexní cvičební program pro větší svaly a zdravé srdce. Lanýžový sen Smetanovo nábřeží 18, Praha 1 Patříte-li k labužníkům, splní se vám lanýžový sen. V restauraci Bellevue můžete od 17. do 23. listopadu ochutnat třeba lanýžové cappuccino z hub pocházejících z italského Piemontu. Pimprlárium Náměstí Franze Kafky 3, Praha 1 V Pražské galerii umění pro děti Gud můžete se svými ratolestmi do 21. prosince navštívit interaktivní výstavu loutek Pimprlárium, která vznikla ku příležitosti oslav 60. výročí Divadla loutek Ostrava. Sladká procházka Nerudova 46, Praha 1 Vynikající svačinku si můžete zakoupit cestou na Hrad v Pražské čokoládě. Společnost vyrábí pod značkou Nachfolger čokoládu s vylepšenou belgickou recepturou. Nachová parmice Novotného lávka 9, Praha 1 Unikátní listopadové degustační menu o šesti chodech pro vás v restauraci Mlýnec sestavil hostující Jan Punčochář, kuchař oceněný slavným Michelinem. Zkuste třeba pečenou nachovou parmici! Inzerce A ZEN

11

12 sloupek Planeta Češi jsou svérázný národ, kverulantský a vyčuraný. Co se ale zdejším domorodcům nedá upřít, je ten jejich smysl pro humor. Obdařen mírou královskou je jím třeba Tomáš Ďásek z Jihlavska. Jeho inzerát na prodej staré Škody 110 R si na Aukru přečetlo v posledních týdnech už čtvrt milionu lidí. Je to malý literární diamant a hluboká sonda do duše českého muže. ZEN získal autorovo svolení k přetištění. Uvelebte se pohodlně a přejeme skvělou zábavu: Hoši vole, prodávám erko, klasický erko. Vono víte jak bejt to nějaká debilní tupá stovka, co s ní dědek Svobodů s vajíčkama na zadním platě jezdil jenom v neděli a za sucha, nedá za to nikdo ani blbej litr. Ale tohle je ježišmarja táto, poď na mě z boku tohle je fakt erko. Česká advanced vylepšená verze Porsche 911, mokrej sen každýho pořádnýho městskýho floutka konce sedmdesátejch let, kočkolap s logaritmickou účinností, plivanec do tváře všech imperialistů prostě ERKO!!! Jasně laik se po prohlídnutí fotek otřepe hnusem a začne pozpátku odříkávat korán. Ale pravej znalec ví, na co se zaměřit, a trocha prachu či koroze ho nerozhází, neboť ji považuje u perspektivního veterána za určitou společenskou slušnost. Takže teďka něco k vozidlu samotnému vyrobili ho asi před třema stoletíma zaměstnanci chráněné dílny v Young Pain City (domorodci to překládají jako Mladá Boleslav) přesněji ve filiálce Quassiny Ost-Sudetenland. Auto mělo asi šestnáct majitelů a postupně sloužilo jako střemhlavý stíhač, výletní parník, nosič spojlerových nástaveb, nasírač sousedů, kurník pro slepice, šmajchlkabinet pro drobné hlodavce a sociální zařízení pro kuny. Posledních deset let nehybně stálo ve stodole a celé je impregnováno speciální směsí patentovanou NASA, skládající se z 50 % ze slepičáků, 23 % hoven kuních, 10 % prachu, 10 % granulované tmy a 7 % neidentifikovatelného megaslizu. Po otevření dveří na vás dýchne nezaměnitelná vůně plísně, exkrementů a pitralonu. Koženková sportovní sedadla přímo vybízejí Prodat staré auto, to není jen tak. Pokud tedy nenapíšete geniální inzerát... Hoši vole, tohle je erko česká advanced vylepšená verze Porsche k nasednutí a upatlaný volant tiše vypráví o tom, jak v Mototechně roku 1980 přišel o panictví. Za zadními sedadly se skrývá silný mnohakoňový motor, který sice vypadá jak rezavý pozůstatek explodované pěchotní miny, ale kupodivu je kompletní a jde snadno protočit (ale zase ne tak, aby to znamenalo absenci ventilů). Autu chybí brzdy. Správný sporťák je ale nepotřebuje. Má platné doklady, posledních dvě stě let nebylo dělané STK. V papírech by mělo vše sedět (když jsem ho kupoval a přepisoval na sebe, nebyl žádný problém, a od té doby se nic nezměnilo). Hoši vole, buďte soudní. Výše uvedený odrazující popis a fotky uveřejňuji hlavně proto, že P O K A Ž D É, když prodávám nějaké auto, tak je to minimálně natřikrát. Obvykle se totiž stane výhercem nějaké polodementní teenagerské jelito, které místo co by si večer pod dekou drátovalo netopejrka, raději sedí u Aukra a sní svůj megaveteránistický sen, kterak pomocí kanagonu, sady ucho šťourů a piksly chromu ve spreji udělá za týden ze shnilého ošklivého kačátka hvězdu srazů. Jelito nemá soudnost ani náznak inteligence. Kromě základních životních funkcí se umí akorát těšit není ani schopné sednout do auta nebo na vlak a přijet se dopředu na vergl podívat. Celé to pak končívá výmluvami a maily typu Moh biste my to prodat na spládky po pětistovce měsýčně sem student nebo Bohužel tchýně sestry domovníkovic kočky dostala mrtvičku, slintá a tahá nohu za sebou, takže ji budu muset vozit kolem baráku na vozíčku a nebudu mít čas na veterány, případně rovnou přepnutím milostivého jelita do stavu mrtvého brouka. Největší jelito pak na druhý den ráno v pět dychtivě nakluše s tatínkem, dědečkem a baterkou v podpaždí. Načež se rozpláče, protože na fotce to přece vypadalo tak pěkně, jen nadlábnout a vyrazit, a pane, vy ste nás podvedl, tohle nahlásím Aukru, dám vám osm negativů a celou příští zimu vás navíc všichni tři budeme v noci chodit strašit tak, že se budete bát jít vychcat a nakonec potupně dopadnete jako starej Tycho de Brahe, kerýmu to kdysi rozervalo jahodu... Foto Inzerce A ZEN

13 Muutos Designed by Jaroslav Bejvl Jr. WHERE THE STYLISH, INNOVATIVE DESIGN IS BORN OUT OF THE CRAFTSMANSHIP OF WHOLE GENERATIONS OF GLASSMAKERS PRECIOSA CUSTOMER CENTRE Opletalova 3197 Jablonec nad Nisou Czech Republic P F E info@preciosa.com PRECIOSA SHOWROOM Jáchymova 2 Praha Czech Republic P E showroom@preciosa.com

14 detail Inzerce A Inzerce A Inzerce A Inzerce A Arabský kůň Jméno itala Roberta Coina, který šperky vytváří od roku 1977, je dnes celosvětovým pojmem. Šperky jsou umění, řemeslo a design v jednom, říká Roberto. Do každého modelu vsází drobný rubín, jako symbol zdraví a štěstí. Faraoni ve starém Egyptě věřili, že rubín vyzařuje pozitivní energii. Rubín nebyl opomenut ani v limitované kolekci Horse. Na snímku náramek s názvem Arabian Horse, který byl «zrozen pro poušť a velkolepá dobrodružství» a je věnován všem svobodným a statečným duším. Cena Kč. Připravila Viola Černodrinská l Foto Roberto Coin 14ZEN

15

16 chytré peníze Koruna je riskantní sázkou ZEN přináší exkluzivní rozhovor s Larsem Seierem Christensenem, spoluzakladatelem a šéfem dánské Saxo Bank. Saxo Bank je lídrem v oblasti on-line tradingu a investic. Nabízí kompletní spektrum nástrojů pro obchodování a investice pro privátní investory i instituce. Je to plně licencovaná a regulovaná evropská banka, která umožňuje klientům obchodovat měny, akcie, futures, opce, CFD, ETF a další deriváty prostřednictvím oceněné platformy Saxo Trader. Saxo Bank nabízí profesionální správu portfolií a fondů stejně jako tradiční bankovní služby poskytované dceřinou bankou Saxo Privatbank. Saxo Bank Group byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a její pobočky se nacházejí v 26 zemích Evropy, Asie, Středního východu, Latinské Ameriky, Afriky a Austrálie. Která měna je nyní nejspolehlivější? Jaké jsou perspektivy dolaru a eura a co byste řekl národním měnám, třeba české koruně a ruskému rublu? Řekl bych, že je to americký dolar, protože Amerika představuje strukturálně lepší místo než jakákoliv jiná velká ekonomika. Banky se tam oddlužily a spekulativní bublina na trhu s nemovitostmi zůstala daleko v minulosti. Když pomineme starosti z poslední doby, Fed je také na cestě k prvotřídnímu výstupu na vrchol a politika rozlišování ve vztahu k Evropské centrální bance a Bank of Japan bude také ještě nějakou dobu pokračovat. Jsem velkým obdivovatelem České republiky a jejích tržních reforem a rozvoje trhu, kterými prošla od sametové revoluce. Zejména mě zaujal bývalý prezident Václav Klaus. Jen zřídkakdy jsem se setkal s politikem, který by se odvážil postavit se za svá přesvědčení. Česká koruna je ale v poslední době riskantní sázkou. Česká centrální banka dokonce nedávno sama měnu znehodnotila a možná to udělá znovu, pokud bude i nadále hrozit riziko deflace. Ruský rubl je slabý ze zřejmých důvodů a toky kapitálu ven z Ruska spolu s vnitrostátní ztrátou důvěry představují i nadále hlavní rizika dalšího propadu. Co čeká světovou ekonomiku v příštích letech? Hrozí nám prohloubení krize, nebo jste optimista? Myslím, že mohu bezpečně říct, že svět běží různými rychlostmi, protože USA se daří relativně lépe, ale Evropa má před sebou ještě obtížnou cestu. Největší celkové riziko nejspíš představuje Čína, protože se zdá, že Čína opakuje chyby Západu a směřuje ke své vlastní krizi. Dobrou věcí ale konečně je, že jsme na začátku konce této krize. V jakých zemích je Saxo Bank nejsilnější a kde roste nejrychleji? Máme pořád velmi silnou základnu v Evropě, ale růst zaznamenáváme v Asii, na Středním východě, v severní a jižní Africe a Latinské Americe. Jak byste několika slovy charakterizoval Saxo Bank, kdyby to byl člověk? Jako běžného mladého muže nebo ženu po dvacítce. Má ještě hodně energie, vibruje, je živoucí, ale dospělejší a pokročilejší než teenager. Je také lépe vybavená k tomu, aby dosáhla ambiciózních cílů a ještě více posílila naši pozici na trhu. Můžete popsat hlavní skupiny vašich klientů? Naši klienti jsou sofistikovaní investoři, kteří dokážou samostatně obchodovat za využití našich technologií a služeb, jež nabízíme. Snažíme se své klienty co nejvíc vzdělávat a vybavovat je všemi potřebnými nástroji, které jsou nezbytné pro obchodování na finančních trzích. Zaměřujeme se na náročné klienty, kteří nebyli spokojeni s tradičními službami správy majetku, jaké nabízejí obchodní banky. Upřímně, nejspíš nejsme nejlevnější bankou obchodující on-line, ale máme nejvyšší prodeje a služby péče o zákazníky v oblasti on-line obchodování. Mohl byste popsat nejtěžší chvíli v historii Saxo Bank, a naopak chvíli, kdy jste byl profesně nejspokojenější? Zažili jsme mnoho triumfů, například když jsme zavedli jednu z prvních on-line platforem pro obchodování na světě nebo když jsme nedávno založili TradingFloor.com, což je první sociální obchodovací platforma s více druhy aktiv. Nicméně můj obchodní partner Kim Fournais a já jsme společnost založili uprostřed září roku 1992, den předtím, než evropský měnový systém, známý též jako EMS, zkolaboval. Byli jsme kvůli tomu pod tlakem, ale vybrousilo to naši pozornost a schopnost zaměřit se na danou věc. Za pouhé tři měsíce jsme dosáhli bodu zvratu. Stále jsem na to velmi pyšný. Myslím, že to byl současně náš nejobtížnější okamžik i největší triumf. Co podle vás rozhodlo o tom, že jste se stal ve světě financí tak úspěšným? Racionální přístup, tvrdá práce, poctivost a trocha štěstí, protože bych lhal, kdybych tvrdil, že naším cílem bylo vše, co dnes Saxo má. Můj obchodní partner a já si samozřejmě stanovujeme ambiciózní dlouhodobé cíle, ale nemohli jsme předpokládat, že by se Saxo Bank stala jedním z předních světových měnových obchodníků s možná nejlepší on-line platformou pro obchodování na světě a s technologií, kterou další banky a makléři využívají jako svou vlastní. n 16ZEN

17

18 rozhovor 18ZEN

19 JAN BÍLÝ Kdyby někdo sestavoval seznam deseti nejvlivnějších českých mužů dneška, měl by tam dát i Jana Bílého (60). Byl by tam jako prominentní zástupce oné stále silnější skupiny guruů a terapeutů, kteří nám ukazují, že naše staré představy o vztazích, o mužských a ženských rolích, jsou opravdu staré. Text Jan Müller l Foto Lucie Robinson Styling Radka Sirková ZEN19

20 Vytratily se všechny rituální přechody v životě muže, které sloužily k dospívání a zmoudření. zanikl i přechod mezi chlapcem a mužem, který byl dříve vynucován skrze povinnou vojenskou službu. Seděl jsem v hlubokých kožených sedačkách exkluzivního Prague Business Clubu, sdružujícího všelijaké manažery, a poslouchal jistého majitele miliardové firmy, jak s nábožným zanícením vypráví o tom, že absolvoval kurz Cesta krále, který změnil jeho manažerský styl. Teď už se prý nehoní jako čamrda, ale prostou silou své osobnosti panuje v čele firmy, nerozptyluje se podružnostmi a má v hlavě krásně čisto, aby byl schopen najít tu správnou firemní strategii. Prostě řídí svůj podnik jako král. Naučil ho to jistý Jan Bílý, který mu vysvětlil, že pravý lídr se nevyznačuje osmnáctihodinovou pracovní dobou, ale tím, že zná své místo, ze kterého bez zjevné námahy řídí své království. Načež se ve sněhobílé košili zjevil sám guru Jan, sedl si s dalšími boháči a manažery kolem stolu, kde probíhala debata o vzniku nějakého think tanku, který měl spasit českou politiku, a prohlásil: Nejlepší bude, když nebudeme dělat nic. Prostě necháme prostor pro to, aby se něco velkého a úžasného událo samo. S ostatními jsem souhlasně přikyvoval; moc jsem to nechápal, ale tenhle Bílý se mi od začátku líbil. Ten den mě musel třikrát opravovat, abych mu neříkal Honzo, ale zásadně jen Jane. Kupodivu jsme se přesto stali dobrými přáteli. Od té doby jsem přečetl jeho analýzu pohádek Co se stalo s Popelkou po svatbě, která ukazuje, jak už jsme odmalinka krmeni mýty a stereotypy mužského a ženského chování. Z jeho knihy Růže pro Plúta jsem se dozvěděl, že muž by měl přijmout i svoji temnou stránku, protože každý strom má své kořeny, byť nejsou pod zemí vidět. Zažil jsem sérii jeho večerních setkání s padesátkou mužů, kam každý měl například dorazit se 107 cm dlouhou holí (po vzorů druidů), aby si vyzkoušel, že tato třetí noha mu pomáhá najít tu archetypální, živočišnou, divokou podstatu, toho neohnutého muže, kterého jsme ztratili někde pod nánosem kancelářského haraburdí. Strávil jsem pár víkendů na jeho seminářích systemických konstelací, kde v kruhu lidí, které jsem před tím neznal, se pod Janovým dohledem zjevovaly příběhy z mého podvědomí a historie mých předků, které mě a ostatní jako dlouhé stíny dodnes ovlivňují. Jsem jedním z mnoha tisíc absolventů jeho kurzů a čtenářů jeho knih. Právě šedesátiletý Jan Bílý, který v jednadvaceti, v roce 1976, emigroval do Německa, kde si užil dozvuky šedesátých let, vlastnil reklamní agenturu, patřil mezi žáky Osha a naučil se metodu systemických konstelací, se v novém miléniu vrátil do Čech a od té doby tu šíří co to tu šíří? Ne víru jako Cyril a Metoděj, ale spíš touhu podívat se sám sobě do očí. Především mužů se ptá: Proč jsi tady? Kam jdeš? A o mužích je také náš rozhovor. O mužích, kteří se musejí změnit, nebo vymřou. Na tvých seminářích se jako klasické téma řeší, že mnoho mužů vlastně nikdy nedospělo. Že žijí jako věční chlapci, kteří se celý život cítí ublíženě, za partnerky si podvědomě vybírají ženy, ve kterých hledají matku, a vybíjejí si frustrace jako manažeři nebo adrenalinoví šílenci. A přitom by jim třeba stačilo projít nějakým přechodovým rituálem, jak ty říkáš, kterým by vědomě dospěli. Jak vidíš to téma dospívání mužů v Čechách? Tak ono to snad nebude s námi tak strašné. (směje se) Ale jistě, nejen u nás, ale i jinde na Západě máme my muži jednu nevýhodu totiž že se stále ještě nemusíme měnit, neboť nás nic nenutí. Skrze staletí mužské dominance a kvůli posledním šedesáti letům absence katastrof a válek jsme zpohodlněli. To znamená, že se téměř úplně vytratily všechny rituální přechody v životě muže, které sloužily k dospívání a zmoudření. Tak například zanikl přechod mezi chlapcem a dospělým mužem, který byl dříve vynucován skrze povinnou vojenskou službu. Dneska se vedou bitvy především virtuálně přes počítač. To samozřejmě neznamená, že bych nějak toužil po válkách, ale na jejich místo nenastoupilo nic, kde by mladý muž musel něco riskovat, kde by se setkal se svými limity, které by pak mohl překročit, kam by mohl expandovat. Sport to sice také umožňuje, ale to je jen hra. Říkáš také, že expandovat už dnes není kam, a muž proto už nemůže být ve své klasické roli dobyvatele, na jakou byl staletí zvyklý Světadíly jsou rozparcelovány, pralesy vykáceny a tam, kde na mapách dříve stálo zde jsou lvi, řádí islámské bojůvky. Expanze, jedna z nejdůležitějších vlastností mužského principu, znamenala dříve také rozšíření obzorů a cestu za dobrodružstvím. Ono tenkrát nešlo jen o dobytí, ale také o zúrodnění ladem ležící země, o otevření prostoru, který nás muže přijal, tak jako to dělají ženy. Jistě létáme do kosmu, ale myslím, že je- 20ZEN

21 ZEN21

22 den z mála prostorů, který zbyl chlapovi k smysluplné expanzi, je ten dovnitř, do jeho duše. Pod to místo, kam si vážeme kravatu. Dnešní muž, místo aby vyrážel na moře nebo do lesa za divou zvěří, tráví život na kancelářské židli, kde pomalu měkne Znám otce, který byl na mých mužských kruzích a pochopil, že jeho syn potřebuje takový rituál neboli zasvěcení, iniciaci, aby dospěl. A tak si usmyslel, že ho, čtrnáctiletého, vezme do divočiny, někam do hor. Jenže pak ho napadlo, co kdyby se mladému něco stalo? A tak se šel zeptat na pojištění no a oni ho odmítli pojistit, samozřejmě, neboť tam, kam chtěli, tak tam by se nedostala záchranka a nemocnice byly daleko. My bychom chtěli dobrodružství s úplným havarijním pojištěním, ale to nejde. V Německu, kde také pracuji s muži, je to ještě horší. Tam už člověk nemůže ani přejít ulici na červenou. Jenže pokud si neuvědomíme, že každá pojišťovna a každý další bezpečnostní předpis je hřbitov odvahy, nepotřebujeme se ptát, zda přežijeme. Už jsme totiž mrtví. Píšeš také o stínu muže, o jeho temné stránce, kterou nechce vyjevit, a ona ho přitom stále pronásleduje Tvrdím, že spousta mužů na svůj stín, na toho Kaina v sobě, nebo staroegyptského Seta, který vraždí toho světlého Abela či Osirise, zcela zapomněla. A to je velká chyba, neboť my to temné, co u sebe nechceme vidět, pak hledáme venku. A tam potom nacházíme teroristy, korupčníky, nemakančenky, lůzu... Z nás se stanou zdánlivě hodní hoši, kteří si pak po večerech pouští vražedné videohry nebo porno a zároveň to před světem schovávají, protože se za to stydí. To neznamená, že by muž měl své stinné stránky využívat, ale měl by si jich být vědom, přijmout je, možná i uctít. Když pozná muž svůj stín a přijme ho, tak pak ho už nemusí prožívat nutkavě, nemusí utíkat ani k násilí, ať už virtuálnímu nebo skutečnému, a ani se ho panicky bát. Řekni mi, jak tu stinnou stránku v sobě uctít... Vytáhnout ji sám před sebou na světlo. Na svůj stín se nechceme podívat, a když ho náhodou zahlédneme, hned ho sami před sebou začneme zalhávat nebo ospravedlňovat. Chceme být sami před sebou dobří. My ale nejsme dobří, jsme prostě konglomerát toho, co je docela fajn, a toho, co fajn není. V okamžiku a to se skutečně děje u spousty mužů, kteří na svém rozvoji trochu makají, kdy akceptuji, že mám jisté nedostatky, se moje síla, kterou jsem do té doby používal k jejich maskování, může proměnit v sílu, kterou mohu někam pozitivně nasměrovat. Taky tvrdíš, že muž trpí tím, že dnes už nikdo nemá pravdu. Doba jasného řádu, všeobecně přijímaných hodnot pominula a dneska si každý jakoby může říkat a dělat, co chce. A muže to mate... My chlapi potřebujeme jasné návody na život. Obvykle je hledáme v různých ideologiích, vůči kterým jsme méně odolní než ženy. Dnes v éře všeobecné inflace se i tyto ideologie tak rozmnožily a zároveň vyčpěly, že už nestrhují. Velké pravdy, za kterými šly masy, už nejsou. Což zase tak špatné není, díky tomu zde nemáme žádnou tyranii. Jenže pak se naše mnohačetná pravda setká třeba s islámem, a najednou se cítíme ohroženi, protože někdo jiný má sjednocující, silnou, třeba i násilnou pravdu, vůči které jsme sice korektně tolerantní, ale cítíme, že prohráváme. No a v okamžiku, kdy dostaneme tenhle strach, tak se může stát, že zase začneme volat po silné ruce. Takže je to taková jízda od zdi ke zdi. Co chybí, co musíme objevit, je, promiň mi ten citát z politiky, klidná síla. Klidnou sílu by měli obstarávat hlavně muži od padesátky nahoru. Jenže v polistopadové době jako by starší muži vyklidili pole Oni si to ti starší musejí vydobýt sami, jim to nikdo nedaruje. Právě proto jsem nedávno začal dělat semináře pro starší lidi nazval jsem je padesát plus. A jako naschvál se mi na ten první přihlásilo mnoho žen a velice málo chlapů. Starší moudří muži chybí, to máš pravdu. A tak jsem napsal článek o starých mužích a jejich mladých milenkách, skrze které sice získají trochu odklad před stárnutím a smrtí, ale skrze které nezmoudří, neboť je to jen útěk. Taková zkratka mezi playboyem a dementem s vynecháním moudrosti. Samozřejmě i moudrý starý muž smí mít mladou milenku, ale musí se postavit svému stáří a ne před ním utíkat. Zabýváš se mužskou mytologií. Který mýtus tě nejvíc fascinuje? Tak samozřejmě asi ten nejstarší mýtus, ze kterého vychází i křesťanství, o Osirisovi a jeho temném bráchovi Sethovi. Dokonce jsem si toto léto zajel do Egypta k Nilu, abych se potuloval na těch takříkajíc originálních místech natáčení. No a setkal jsem se s trochou egyptského mýtu a s velkou porcí islámu. Vždy se divím, jak takzvaná náhoda pracuje bohyně Isis, žena Osirise, která ho poté, co je Sethem roztrhán na kousky, zase dá dohromady, má stejné jméno, jako současná nejkrvelačnější a nejvíc nelidská skupina fanatiků, která se také nazývá ISIS, Islámský stát v Iráku a Sýrii. Takže možná že z milující Isis se dneska stala taková Kálí, krvelačná indická bohyně zmaru. Tvýma rukama prošla řada manažerů, které si mimo jiné vyučoval princip krále. O co vlastně šlo? 22ZEN

23 Král prostě jen je. Sedí na trůnu a svojí jasností a stálostí vyzařuje jistotu pro své podřízené. Je přirozenou autoritou a dodává celku tu špičku, kterou hierarchické struktury, ve kterých stále ještě povětšinou žijeme a pracujeme, potřebují. Je to takový ten zlatý vršek pyramidy. Zatímco manažer běhá, maká, má přeplněný kalendář a nemá na nic pořádně čas, je král pomalý, kterážto vlastnost dneska již téměř vymizela. V byznysu je málo králů, ale když jsem o tématu například mluvil na letošní Leadership for Life konferenci, prakticky každý z přítomných hned věděl, o čem je řeč. Takže bych řekl, že ofenziva králů v byznysu je slibná, na rozdíl od politiky. Král ve firmě? Ten prostě jen je. Sedí na trůnu a vyzařuje jistotu pro své podřízené. Zatímco obyčejný manažer běhá, maká a nemá na nic pořádně čas, je král pomalý, kterážto vlastnost dneska již téměř vymizela. S emancipací ženy nabývají nebývalé sebevědomí v sexu, a s tím jde ruku v ruce požadavek na muže, aby se v posteli snažili mnohem víc než dřív, byli empatičtí atd. Na druhé straně máme explozi porna, které ženy ukazuje jako kus masa. Jak se s tím muži vyrovnávají? Mám pocit, že se my muži zrovna nacházíme ve stadiu proměny, takového přechodu z housenky doufejme do motýla. Tedy snad právě ve stadiu kukly, která se zakuklila někde před počítačem, ve fitku nebo i v nějakých esoterických seminářích či naukách. Znám opravdu hodně atraktivních žen, kterým chybí chlapi. Nechtějí už žádné machos bez mozku, ale také žádné zjemnělé a znejistělé muže, kteří nevědí, co chtějí. Možná že je to pro nás velice bolestné, ale já se na svých mužských večerech stále setkávám s tím, že nás muže posune dopředu jen kritika. A to navzdory všem těm magazínovým poučkám, jak my chlapi potřebujeme od žen pochvaly. Tím si ženy sice zajistí klid, nám mužům ale neumožní vývoj. No a k pornografii velké nebezpečí je v tom, že virtuální sex je bezpečný a pohodlný, zatímco skutečné setkání dvou lidí je náročné, protože se musíme tomu druhému ukázat a vystavit. Ženy dnes chtějí, aby muž byl chlapák, úspěšný v konkurenci s ostatními, dost silný, aby je ochránil a vydělal na hypotéku, ale zároveň to byl chápavý a empatický partner, angličtina tomu říká soul mate. To se dá někdy těžko spojit Za posledních sto let se ženy začaly pohybovat na škále mezi mužským a ženským principem. Když jsou v rodině nebo s dětmi, nebo si vyjdou s mužem do společnosti, tak dovedou být velice dobře ženami. A jindy, když se od nich vyžadují mužské vlastnosti, tak do toho umějí vklouznout, řídí auto nebo firmu. Ony se naučily proměňovat. A mnoho žen touží po mužích, kteří to také umí. Kteří umí být chlapy tam, kde to žena potřebuje, ale kteří rozumí také té druhé straně. Kteří mají nejen přístup ke svým pocitům, ale kteří s nimi také umějí zacházet. Kteří občas, když je to vhodné, navštíví ženu v té ženské, jemné, soul ZEN23