ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání zpracovaný dle RVP ZV

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání zpracovaný dle RVP ZV ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY

2 1. Identifikační údaje Název školního vzdělávacího programu: DUHA - Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovaný dle RVP ZV Předkladatel: Název školy: Základní škola Podbořany, Husova 276, okres Louny Adresa školy: Husova 276, Podbořany Ředitel školy: Mgr. Jana Šipošová Zástupce ředitele: Mgr. Jaroslava Kudláčková Koordinátor ŠVP pro 1. stupeň: Mgr. Jaroslava Kudláčková Koordinátor ŠVP pro 2. stupeň: Mgr. Jana Šipošová Kontakty: telefon: web: reditelka@1zs.podborany.cz; zastupcereditele@1zs.podborany.cz IČO: IZO: RED-IZO: Zřizovatel školy: Město Podbořany Mírová Podbořany IČO: Telefon: Web: Platnost dokumentu: Od ŠVP byl projednán a schválen Radou školy dne: Mgr. Jana Šipošová, ředitelka školy razítko školy 2

3 2. Charakteristika školy 2.1 Úplnost a velikost školy Základní škola Podbořany, Husova 276, okres Louny je úplná škola s devíti postupnými ročníky. Na prvním i druhém stupni je po dvou třídách v ročníku. Škola vykonává činnost: Základní školy IZO: kapacita: 540 žáků Školní družiny IZO: kapacita: 100 žáků Školní jídelny IZO: kapacita: 680 jídel Odloučená pracoviště školy: Podbořany, Smetanova 743 školní jídelna Podbořany, Příčná 846 v této budově je umístěno 8 tříd 1. stupně a oddělení školní družiny. Všechny tři budovy, byť jsou umístěny každá v jiné ulici, tvoří jeden komplex se společnou zahradou. Vybrané ukazatele Školní rok Počet tříd Počet žáků Počet odd. ŠD 2004/ / / Historie naší školy sahá až do roku 1890, kdy bylo rozhodnuto o ustavení měšťanské školy. Ke slavnostnímu vysvěcení budovy čp. 276 došlo 20. září Ve své historii prošla několika rekonstrukcemi, poslední rozsáhlejší proběhla v r V r k ní byl přistavěn polytechnický pavilon a v r nová velká tělocvična. Budova 1. stupně (tzv. pavilon KORD) v Příčné ulici 846 byl uveden do provozu v r Naše škola je umístěna v centru města s dobrou vzdáleností od autobusového a vlakového nádraží. Asi jedna třetina našich žáků dojíždí do Podbořan z blízkého okolí, např. z Blšan, Soběchleb, Malé Černoci, Velké Černoci, Pšova, Sýrovic, Očihova, Vroutku, Krásného Dvora, Podbořanského Rohozce, Kněžic, Letova, Valče v Čechách, Petrohradu. 3

4 2.2 Vybavení školy Škola disponuje dvěma tělocvičnami. Malou, umístěnou v hlavní budově, a velkou, což je přístavba hlavní budovy, kde probíhají převážně všechny hodiny tělesné výchovy. Od školního roku 2005/06 využíváme společně s ostatními školami ve městě nově zrekonstruované moderní hřiště s umělým povrchem pro výuku atletiky a míčových her. Jeho poloha je v blízkosti školy. V budově 1. stupně v Příčné ulici se žáci učí ve velkých třídách, které dovolují některé aktivity přesouvat na koberec, případně zřizovat relaxační koutky. V hlavní budově je šest kmenových tříd spíše menších rozměrů, což limituje jejich vybavenost nábytkem, např. na uložení pomůcek. Další tři větší kmenové třídy slouží početně silnějším třídám. Dále je zde odborná pracovna výtvarné výchovy, přírodopisu, informatiky (21 žákovských počítačů + 1 učitelský připojených na internet a interaktivní tabule) a od školního roku 2006/07 nově zrekonstruovaná odborná učebna pro výuku fyziky a chemie s moderní digestoří a datovým projektorem. V současné době je v přípravě projektová dokumentace na výstavbu nové přístavby školy místo stávajícího již nevyhovujícího polytechnického pavilonu. Cílem je zlepšit prostorové podmínky pro činnost školní družiny, pro výuku pracovních činností a rozšířit počet odborných pracoven o učebnu hudební výchovy, zeměpisu a cizích jazyků s odpovídajícím materiálním vybavením. Jako ideální se jeví propojení této nové přístavby s pavilonem 1. stupně. Po dokončení stavby plánujeme vybudovat odpočinkové zóny a herní prostory na zbylém pozemku v okolí školy. Žáci mají možnost navštěvovat nově zřízenou školní knihovnu umístěnou v hlavní budově. Od roku 2001 se postupně rekonstruovala sociální zařízení v obou budovách školy i ve školní jídelně, kde byla nutná zásadní přestavba. Škola nabízí řadu volnočasových aktivit, s ohledem na zájmy žáků a dobré sportovní zázemí převážně sportovních. Od školního roku 2007/08 rozšiřujeme služby ve školní jídelně, kdy si strávníci budou moci vybírat ze dvou druhů jídel a lístkový systém bude nahrazen čipovým. Zákonní zástupci žáků mají možnost komunikovat se školou mimo jiné prostřednictvím webových stránek, kde jsou uvedené kontakty na všechny pedagogy. 2.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor má 28 členů, z toho 24 učitelů a 4 vychovatelky. Jedna vychovatelka pracuje na částečný úvazek i jako učitelka, t.č. si doplňuje vzdělání studiem učitelství 1. stupně na VŠ. Kvalifikační podmínky stanovené zákonem č. 563/2004 Sb. z 24 učitelů nesplňují 3 učitelé, přičemž dva z nich si vzdělání doplňují a zbývající nekvalifikovaná učitelka zastupuje za rodičovskou dovolenou. Dvě učitelky 1. stupně vystudovaly speciální pedagogiku. Kvalifikovanost ve školní družině je 100 %. Psychologické a speciálně pedagogické služby škola zajišťuje ve spolupráci s PPP v Žatci a SPC v Žatci, v oblasti logopedické péče spolupracujeme se Speciální základní školou pro žáky s vadami řeči v Měcholupech u Žatce. 4

5 Učitelé postupně procházejí semináři zaměřenými na činnostní učení, účastní se prázdninové Letní tvořivé školy. Zúčastnili se také seminářů zaměřených na problematiku emoční a sociální inteligence v rámci projektu ESRO. 2.4 Charakteristika žáků Většina žáků naší školy jsou děti pocházející přímo z Podbořan, dojíždí asi jedna třetina žáků. Běžně integrujeme žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, máme zkušenosti s integrací sluchově a zrakově postižených žáků i s integrací žáků s omezenou schopností pohybu. 2.5 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Od roku 2005 jsme zapojeni v celonárodní síti tzv. Tvořivých škol, snažíme se do výuky maximálně zařazovat prvky činnostního učení. V roce 2005 se naše škola přihlásila do projektu ESRO (emoční a sociální rozvoj osobnosti), jehož cílem je mimo jiné přispět k osobnostně a sociálně orientovanému vzdělávání a výchově, vybavit pedagogy kompetencemi a dovednostmi z oblasti emočního a sociálního rozvoje osobnosti. V současné době je naše škola zařazena v síti škol ESRO. Spolupráci zejména v oblasti sportovních aktivit rozvíjíme se školou v družebním městě Ehrenfriedersdorf v SRN. 2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Rodiče jsou o průběhu vzdělávání svých dětí informováni průběžně v žákovských knížkách, na třídních schůzkách nebo konzultacích jednotlivých učitelů. Školu mohou rodiče žáků navštívit kdykoliv po vzájemné dohodě s vyučujícím. Rodiče jsou o činnosti školy informováni také prostřednictvím webových stránek školy. Pro veřejnost pořádáme dny otevřených dveří. Při škole pracuje Sdružení rodičů a přátel školy, které se podílí na přípravě a financování některých školních i mimoškolních aktivit pro žáky. Ve spolupráci se SRPŠ jsme založili tradici pořádání školního plesu, kde se učitelé i rodiče mohou setkat neformálně. Rada školy podporuje vedení školy při realizaci kroků vedoucí k zlepšení podmínek žáků i učitelů ve škole. Úzce spolupracujeme s obcí, zejména s odborem životního prostředí a odborem sociálním a zdravotním MěÚ v Podbořanech, dále s Kulturním domem v Podbořanech, kde se konají kulturní pořady pro žáky a kde také žáci naší školy vystupují se svým kulturním programem pro veřejnost, tradicí se zde stala vystoupení v čase předvánočním a v závěru školního roku. Pravidelně navštěvujeme s pásmem písniček a pohádek při různých příležitostech Dům s pečovatelskou službou v Podbořanech, Dům pro seniory v Podbořanech a obě mateřské školy ve městě. Samozřejmostí pro naši práci je spolupráce s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Žatci a Speciálním pedagogickým centrem v Žatci, zejména v oblasti péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 5

6 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Ve školách vše sloužiti má i pomáhati budoucímu životu (J. A. Komenský) Východiska k tvorbě ŠVP a jeho filozofie Název našeho ŠVP DUHA není nahodilý. Skládá se z počátečních písmen slov dovednosti, učení, hra, aktivita. Vyjadřujeme tím to, že učení bude z velké části probíhat formou tvořivé hry, což vede k aktivitě žáků a přispěje k jejich vybavení životními dovednostmi. Chceme být školou pro všechny žáky, pro žáky různých schopností a předpokladů. Náš ŠVP tak nepočítá se specifickým zaměřením ve smyslu profilace předmětů. Není primárně zaměřen na formální úpravy vzdělávacího systému školy, nejedná se tedy o program zevně organizační, pořádkový, ale vnitřně metodický, psychologický. Jeho ráz závisí v prvé řadě na způsobu vyučování. Za hlavní úkol považujeme utvářet samostatné myšlení žáků, jejich vůli a schopnosti. K jeho splnění se vydáváme cestou proměny zejména vnitřní atmosféry školy a kladení důrazu na činnostní učení. Proto jsme vstoupili do sítě škol ESRO a do sítě Tvořivých škol, inspirujeme se v programu Tvořivé školy. Respektujeme přirozené potřeby žáků a individuální úroveň jejich zrání a učení. Snažíme se, aby si děti ze školy odnášely jak potřebné trvalé vědomosti a kompetence, tak pozitivní motivaci pro celoživotní vzdělávání. Současná doba potřebuje lidi tvořivé, iniciativní, schopné se rychle rozhodovat a orientovat v problémech a řešit je, lidi, kteří jsou schopni komunikace a práce v týmu, lidi, kteří jsou si vědomi své vlastní hodnoty. Náš ŠVP by měl žákům pomoci získat základy potřebné k tomu, aby se takovými lidmi stali. Atmosféra školní práce zdůrazňuje především pozitivní vztah mezi učitelem a žákem. Žák je aktivním subjektem výchovně vzdělávacího procesu, ve kterém vždy sledujeme dva základní cíle výchovný a vzdělávací. Cílem výchovným je naučit žáka eticky nejlepším způsobem jednat a dát mu prostor pro osvojení si souboru potřebných kompetencí pro takovéto jednání. Cílem vzdělávacím je dosáhnout, aby si žák osvojil soubor základních vědomostí ve vzájemných vazbách, při zdůraznění jejich aktivního logického a správného používání v široké praxi a při řešení problémů. Příznivé atmosféře ve vyučování napomáhá schopnost učitele docílit, aby: činnosti při vyučování měly klidný průběh; žák pracoval svým tempem a postupně je podle svých maximálních možností přizpůsoboval tempu třídy; žáci neprožívali pocity úzkosti, strachu, křivdy ; zpětná vazba žák učitel byla využívána v každé vyučovací hodině, neboť upozorňuje na prvopočáteční problémy žáka, které je možné řešit vhodnou diferenciací průběžně a individuálně přímo ve vyučování; žáci dostávali dostatečný prostor na pochopení učiva a jeho procvičení; Záměr pozitivní změny v atmosféře školy vyžaduje od vyučujících zamýšlet se nad svojí výchovnou prací, proto formulují svou pedagogickou činnost z různých pohledů: 6

7 Přístup učitele k žákovi: ke každému je třeba přistupovat s úctou, s náklonností, s vírou v jeho síly a možnosti, s patřičnou pozorností se zásadovostí v případě, že se v chování žáka objeví odchylky od běžných norem Příznivé mikroklima ve třídě se utváří: již příchodem učitele tónem, jakým třídu osloví řečí učitele je-li klidná, ale bez lhostejnosti schopností vést žáky tak, aby se nebáli zkoušení a sami své vědomosti prezentovali tím, že žák dostává možnost vyjádřit se k učenému a že je mu dáván prostor ukázat to, co si sám připravil Máme-li dítě naučit dobrým způsobům jednání, musíme je průběžně vést k poznání základních etických principů. Uvědomujeme si, že každé dítě usiluje o pěkné citové zážitky, vybírá si ty hodnoty, které jsou pozitivní, a proto usilujeme o to, abychom ve škole dali žákům mnoho zážitků citově kladné povahy. Tím přispějeme k tomu, že v celkovém charakteru cítění dítěte nabudou převahu tendence tvůrčí optimismus, radost, jistota. V naší škole by ve vyučování i mimo něj měl být prostor pro dostatek dětské radosti. Hlavními záměry našeho školního vzdělávacího programu jsou: výchova kulturního člověka, kterému záleží na kvalitě jeho života, který si dokáže nalézt uplatnění v životě výchova člověka komunikativního a tvořivého, schopného spolupráce výchova ekologicky myslícího, tvořivého a mravně odpovědného člověka výchova člověka odpovědného, chápajícího hodnotu zdraví a aktivně usilujícího o jeho upevňování a ochranu výchova člověka zvídavého, sebezdokonalujícího se, rozumně a citlivě reagujícího v konkrétních praktických životních situacích výchova člověka hledajícího, svobodně jednajícího, s touhou dále se vzdělávat a zlepšovat kvalitu svého života příprava na celoživotní vzdělávání Považujeme za základní tyto didaktické zásady: probouzení zájmu o vzdělávací činnost a poznávání podněcování aktivní účasti žáka činnostmi ve vzdělávacím procesu využívání zkušeností žáka a vytváření kompetencí pro užití osvojovaného učiva v běžné životní praxi 1. Probouzet zájem žáka znamená vyučovat zajímavě. Toho dosáhneme, bude-li vyučování: a) názorné Největší hodnotu má přímý názor v rukou každého žáka. Přímým názorem jsou např. skutečné předměty kreslené názory modely 7

8 náčrty a diagramy demonstrační obrazy, mapy aj. K názoru je třeba se vracet a stále se přesvědčovat, zda žáci učivu porozuměli. b) pochopitelné Vyučování bude pochopitelné, když žák všemu učivu správně porozumí. Je třeba vhodně volit obsah učiva a způsob práce ve škole Je třeba zůstávat u prvopočátků učiva, až je řádně pochopeno. Totéž učivo se opakovaně probírá v nových situacích a s různými činnostmi. Je třeba: - postupovat zvolna, - stále se přesvědčovat, jak žáci nové učivo pochopili a jak ho zvládají, - abstraktní pojmy objasňovat názorem a příkladem. c) odpovídající příslušnému stupni vývoje žáka Je třeba znát psychický vývoj dítěte a respektovat ho. 2. Činnostmi podněcovat aktivní účast žáka v procesu vzdělávání: a) dítě se aktivně účastní vyučování, b) využíváme zkušeností žáků, c) vyhýbáme se dlouhým výkladům, d) neděláme nic z toho, co mohou udělat žáci sami, e) dopřejeme žákům radost z úspěchu při vlastní práci, f) snažíme se o to, aby žáci sami poznatky objevovali. 3. Vytvářet kompetence pro praxi: a) při výuce využíváme zkušeností žáků ze života, b) učíme žáky, aby poznatky a dovednosti získané v jednom vyučovacím předmětu uměli využít i v jiných předmětech c) informujeme žáky, jak lze získané poznatky využít v praxi Didaktikou našeho programu prolínají další zásady: Vyučování zakládáme na přirozených situacích a učební látce potřebné v životě k dalšímu vzdělávání a uplatnění se. Vyučování přizpůsobujeme individualitám žáků. Chceme docílit toho, aby naše škola umožňovala individuální uplatnění každému žákovi. Vyučování je založeno na samostatné činnostní práci žáků, učitel je žákovi rádcem a oporou, pomáhá žákům překonávat nesnáze. Vyučování má charakter nejen vzdělávací, ale i výchovný. Vycházíme ze zájmu žáků motivovaných pro dobrou školní práci, podněcovaných ke snaze se co nejlépe připravit do života. Snažíme se uchovat ty hodnoty, které vyrostly v našem českém prostředí, jsou ověřeny zkušenostmi mnoha vynikajících pedagogů i vědeckým bádáním. Chceme mít školu založenou na radostné žákovské práci. Její hybnou silou bude vzbuzování zájmu žáků o učení. Naši školu orientujeme na všestranný rozvoj osobnosti žáka, rozvoj jeho zděděných i získaných dispozic. Přitom dbáme, aby žáci nebyli ve škole přetěžováni. Víme, že dítě je proto dítětem, aby se připravilo na život dospělého člověka. V dětské psychologii je často zdůrazňováno: Čím déle žák zůstává dítětem, tím úplnějším se stane jeho vývoj. 8

9 Pro zdravý psychologický vývoj žáků je třeba, aby neprožívali školní léta jen přepínáním paměti a přemírou povinností. Dbáme proto na dětské zájmy, vycházíme z nich a využíváme je. Dětská reakce a zájem ukazují, čím je dítě osloveno, co na ně působí. Dbát na dětské zájmy ale neznamená vyhovovat každému nápadu. Dětské touhy je třeba usměrňovat, probouzet vztah k pozitivním hodnotám a tím dítě vychovávat a zdokonalovat. Žákům necháváme vždy prostor k tomu, aby mohli zaujímat svá stanoviska. Zdůrazňujeme individualizované a kolektivní učení. Individualizovaným učením rozumíme kteroukoliv formu vyučování, při níž rychlost, kterou žák postupuje při osvojování vědomostí, závisí jen na jeho schopnostech a na jeho práci (činnostech). Uplatňujeme též výuku kolektivní, činnostní učení do tohoto způsobu práce však často vnáší individualizaci. Učitel má možnost individuálně sledovat žáky, neboť při manipulaci s věcmi se zobrazuje mysl žáků přímo před každým z nich. Může tak přizpůsobit postup výuky pozorované individuální práci žáků. Vede žáky k hovoru o pozorovaném jevu (problému), tím se mnohé objasní i ostatním spolužákům. Velký význam má také to, že nikdo není izolován. Vzájemná nápodoba činností a vyjadřování mezi žáky zefektivňuje vyučování. Vlastní činnosti zařazujeme do výuky krátce a často v různých formách, aby upoutaly pozornost všech žáků, vedly dříve či později k znovuobjevení poznatku, k pochopení učiva a jeho dobrému zvládnutí. Předchází se tak bezduchému memorování látky naučené zpaměti bez porozumění. Kolektivní individualizovaná výuka s využitím činností žáků a zpětné vazby přináší do vyučovacích hodin přirozenou potřebu diferenciace a skupinové práce. Při hovoru o pozorovaném jevu jsou kladeny otázky nejen učitelem, ale i žáky navzájem. Činnostní učení umožní postupně každému žákovi, aby pocítil uspokojení nad svými dosaženými výsledky. Vědomí úspěchu je pak každému vzpruhou k překonávání překážek. Škola musí umožnit každému žákovi takový tělesný a duševní vývoj, jakého je schopen. Způsob a míra žákova rozvoje se neposuzuje jen podle míry vědomostí, ale zejména podle toho, s jakou jasností a jistotou dovede žák myslet, své myšlenky vyjadřovat a řešit úkoly z praktického života, jak se vyvíjí jeho osobnost ve své mnohostrannosti. 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie Strategie jsou rozčleněny podle toho, kterou z klíčových kompetencí rozvíjejí přednostně, je však pochopitelné, že některé výchovné a vzdělávací strategie mohou současně směřovat k více klíčovým kompetencím I. Strategie směřující ke kompetenci k učení zařazujeme do výuky činnostní učení vedeme žáky ke kooperaci během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací z různých zdrojů (tištěné, elektronické) využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce 9

10 umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty, podněcujeme jejich tvořivost umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry individuálním přístupem k žákům zvyšujeme jejich šanci prožít úspěch žáky vedeme k samostatnému organizování některých akcí mimo vyučování žáci mají možnost účastnit se různých soutěží, olympiád II. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů vedeme výuku tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si také dokázali obhájit umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi ve vhodných oblastech vzdělávání používáme netradiční úlohy Kalibro, matematický Klokan při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení žákům nebráníme při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů podle svých schopností a dovedností se žáci zapojují do soutěží žáci jsou úměrně svému věku vedeni k používání internetu III. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní začleňujeme metody kooperativního učení, důraz klademe na týmovou práci vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory, učíme je obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout názor druhého žáci mají možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů ve výuce uplatňujeme brainstorming, simulace, hraní rolí IV. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální na tvorbě třídních pravidel se podílejí sami žáci žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování učíme žáky odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky žáci mají možnost vyjadřovat se ke školnímu řádu přes žákovský parlament žákovský parlament pravidelně jedná s ředitelkou školy 10

11 od prvního ročníku zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci od žáků vyžadujeme rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu dvojice, skupiny, třídy využíváme diskuse a prezentace názorů žáků výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) V. Strategie směřující ke kompetenci občanské v jednotlivých třídách žáci společně stanovují pravidla chování vedeme žáky k respektování individuálních rozdílů žáky vedeme ke třídění odpadů vyžadujeme, aby se k obsahu školního řádu žáci vyjádřili prostřednictvím svých zástupců v žákovském parlamentu hledáme se žáky společné řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy či školního řádu umožňujeme žákům vznášet připomínky ke školnímu řádu přes žákovský parlament na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí pořádáme sportovní soutěže, a to i ve spolupráci s ostatními školami ve městě (Olympijský den, Svatováclavský pohár, Vánoční laťka), vystupujeme pro seniory, mateřské školy i veřejnost nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kroužky) pro trávení volného času VI. Strategie směřující ke kompetenci pracovní stanovování (pokud možno vyvozování s žáky) pravidel pracovních postupů při všech činnostech žáků ve škole (z hlediska bezpečnosti a funkčnosti) systematické vedení žáků k řádnému plnění všech povinností a závazků žáka motivujeme k co nejaktivnějšímu zapojení v předmětu pracovní činnosti upřednostňujeme formu skupinové a individuální práce, projektovou činnost vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci výuku doplňujeme o exkurze umožňujeme žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravě akcí pro ostatní spolužáky i pro veřejnost zapojujeme žáky do přípravy školních projektů 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Ve škole integrujeme převážně žáky s dyslexií, dysgrafií, dysortografií, lehkou mozkovou dysfunkcí, ale zkušenosti máme i s integrací žáků se sluchovým a zrakovým postižením a s integrací žáků se sníženou schopností pohybu. Ve všech případech spolupracujeme se školským poradenským zařízením. Se žáky pracujeme na základě doporučení obsažených ve zprávách z těchto zařízení, žáci s poruchami 11

12 učení mají možnost navštěvovat dyslektickou doučovací skupinu, kde se menšímu počtu žáků individuálně věnuje zkušená učitelka. Většina pedagogů prošla semináři zaměřenými na práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, dvě učitelky mají vystudovanou speciální pedagogiku. Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami vypracováváme individuální vzdělávací plán, podle kterého se bude se žákem pracovat a který obsahuje závěry a doporučení z vyšetření ve školském poradenském zařízení, způsoby reedukace, pomůcky a další údaje dle platné právní úpravy. V případě potřeby doplňujeme individuální vzdělávací plán dohodou o formě podílu žáka a spolupráce se zákonnými zástupci. Při klasifikaci přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy, zákonný zástupce má možnost požádat o slovní hodnocení. 3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádné nadaných V současné době nemáme ve škole diagnostikovány žáky s mimořádným nadáním, pro které bychom vytvářeli na základě závěrů odborného vyšetření individuální vzdělávací plán. Učitelé však s ohledem na individuální možnosti každého žáka diferencují náročnost úkolů, čímž mohou přispět k včasnému odhalení mimořádného nadání žáka a následně dát podnět k vyšetření v poradenském pracovišti. Počítáme s tím, že v případě, že se mimořádné nadání u některého dítěte diagnostikuje, budeme mu zadávat takovou práci, která bude rozvíjet úroveň jeho dovedností v oblasti jeho nadání, případně bude navštěvovat výuku ve vyšším ročníku. 3.5 Začlenění průřezových témat Průřezová témata ve školním vzdělávacím programu představují aktuální problémy současného světa. Tematické okruhy průřezových témat umožňují propojení vzdělávacích oborů, procházejí napříč vzdělávacími oblastmi. Z tohoto důvodu průřezová témata integrujeme do vyučovacích předmětů, nevytváříme pro ně samostatné vyučovací předměty. Zařazení jednotlivých tematické okruhů průřezových témat je součástí charakteristiky vyučovacích předmětů a jednotlivá témata jsou uvedena v tabulkách vzdělávacích obsahů předmětů. Pro lepší orientaci uvádíme v této části přehled průřezových témat a jejich tematických okruhů zařazených do ročníku a předmětu v tabulkách zvlášť pro 1. stupeň a zvlášť pro 2. stupeň. Integraci průřezových témat do předmětů budou doplňovat projekty. 12

13 Průřezová témata Tematické okruhy průřezového tématu 1. stupeň Ročníky Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj Hv Hv Hv ČaS,Hv ČaS, Hv Sociální rozvoj ČaS, Hv Čj, ČaS, Hv Čj, ČaS, Hv Čj, ČaS, Hv Čj, ČaS, Hv Morální rozvoj Občanská společnost a škola Výchova demokratického občana (VDO) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Evropa a svět nás zajímá Hv Hv, Čj Hv, Aj ČaS ČaS,Čj, Aj ČaS ČaS, Čj, Aj, Inf. Objevujeme Evropu a svět Hv Hv Jsme Evropané 13

14 Kulturní diference Hv Hv Hv, Čj Vv Vv Lidské vztahy Čj Vv, Vv Multikulturní výchova (MKV) Etnický původ Hv Hv Hv Vv Vv Multikulturalita Aj Aj, Čj Aj Princip sociálního smíru a solidarity Ekosystémy Vv Vv Vv Vv, ČaS Vv, ČaS Environmentální výchova (ENV) Základní podmínky života Pč Pč Pč Pč, Vv Pč, Vv Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vv Vv Vztah člověka k prostředí Vv Vv Vv ČaS, Vv ČaS, Vv Mediální výchova (MEDV) Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Čj Čj Čj Čj Čj 14

15 Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Hv Hv Hv Hv Hv Čj Čj Tvorba mediálního sdělení Aj, Čj Práce v realizačním týmu Hv Hv Hv Hv Čj, Hv 15

16 Průřezová témata Tematické okruhy průřezového tématu 2. stupeň Ročníky Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj Tv, Vv, Pč Sociální rozvoj VZ, Hv, Vv Tv, Vv, Pč, VZ, VO Hv, Vv, VO Tv, Vv, Pč,Ch Hv, Vv, Pč, VZ, Př Tv, Vv Hv, Vv, Pč Morální rozvoj Vv Vv, VO Vv Vv Občanská společnost a škola VO Výchova demokratického občana (VDO) Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě VO, D VO VO, Z Ch Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Tv Tv Tv, VO Tv, Z Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) Evropa a svět nás zajímá Hv, Př, Vv Hv, Př, Z, Vv Hv, Př, Z, M, Ch, Vv Hv, Př, Ch, D, Vv Objevujeme Evropu a svět Vv Vv, Z, Př Vv, Z Vv, VO Jsme Evropané Z Z, Ch Z, D, VO 16

17 Kulturní diference Vv, VO Vv Vv, Čj Vv Multikulturní výchova (MKV) Lidské vztahy Tv Tv, D, VO Tv Tv Etnický původ Z Z, VO Z Multikulturalita Vv Vv, Čj Vv Vv Princip sociálního smíru a solidarity VO VO Ekosystémy Př, Z Př Př Př Environmentální výchova (ENV) Mediální výchova (MEDV) Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Př, Z, D, Vv, Pč Př, Z, Vv Př, Hv, Tv, Vv, VO Vv, Pč Př, Vv Př, Hv, Tv, Vv Př, Ch, M, Vv Př, Ch, Z, Vv Ch, Čj, Hv, Tv, Vv Vv Ch, Z, F, Vv Př, Ch, Hv, Tv, Vv, VO Inf., VO Inf. Čj, F, Ch Vv Vv Inf., Vv Vv, Čj Stavba mediálních sdělení Čj Čj 17

18 Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Inf., VO Čj Čj Tvorba mediálního sdělení Inf., Vv Inf., Vv Inf., Vv Inf., Vv, Čj Práce v realizačním týmu Inf. Inf. Inf., Čj 18

19 3.6 Školní družina Cíl programu Cílem programu je vytvořit každému dítěti optimální podmínky k rozvoji jeho osobnosti, napomáhat jim k chápání okolního světa a motivovat je k dalšímu vzdělání. Důležitá je maximální podpora individuálních rozvojových možností dětí a umožnit tak každému dítěti dospět k optimální úrovni osobního rozvoje. Obecná charakteristika školní družiny Ve školní družině působí čtyři vychovatelky s plným úvazkem a příslušným vzděláním. Školní družina má čtyři oddělení naplněné počtem 25 dětí. Prostory pro jednotlivá oddělení jsou dvě samostatná, jedno oddělení je v prostoru kmenové třídy a jedno je v hlavní budově školy. Děti se stravují ve školní jídelně základní školy. Školní družina je vybavena dostatečným množstvím hraček a pomůcek. Školní družina má možnost využívat jako školní zahradu prostoru před školní jídelnou. Akce pořádané školní družinou jsou uvedeny v celoročním plánu. Vychovatelky spolupracují s učitelkami, vedou rozhovory o dětech po stránce výchovné i vzdělávací, tak aby činnosti ve školní družině navazovaly a rozvíjely znalosti dětí. Školní družina pořádá společné akce s rodiči (např. vánoční besídku, čarodějnice). Vychovatelky vyhodnocují výsledky dětí v soutěžích a jiných činnostech. Dbáme, aby každé dítě mělo dostatek prostoru a času ke hrám. Oblast výchovy Vychovávat děti k zvládnutí vlastního chování a přispívat k utváření dobrých vztahů. Vést děti, aby pomáhaly v nouzi a v různých situacích ohrožení. Naučit děti samostatně se rozhodovat, rozeznat klady a zápory. Rozvíjet kamarádství, přátelství, vzájemnou úctu a ohleduplnost k ostatním. Řešit konfliktní situace a vést děti, aby k nim nedocházelo. Naučit děti respektovat individuální potřeby a zvláštnosti dětí v kolektivu. Zlepšit vztah dětí k hodnotám. Odstraňovat škodlivý způsob chování, bojovat proti bezohlednosti, lhostejnosti, agresivitě, šikaně, lži, odstraňovat vulgární ošklivou mluvu. Oblast organizační Využívat při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic. Pozorovat přírodu ve všech ročních obdobích, zaznamenávat a hodnotit výsledky pozorování. Posilovat a prosazovat práci ve skupinách. Zapojovat kolektiv do jednotlivých činností. Hodnotit výsledky a snahu v jednotlivých činnostech. Prezentovat práci dětí školní družiny na veřejnosti. Oblast materiální Nákup spotřebního materiálu na jednotlivé výchovné činnosti. Obnovovat hry a hračky k použití uvnitř i venku hry, stavebnice, míče, švihadla. Doplňovat a obnovovat audiovizuální pomůcky. Vytvářet hrací koutky. 19

20 Podle finančně a prostorových možností postupně vyměňovat nábytek a zařízení ŠD vzhledem k věku a potřebám dětí. Tematické okruhy vzdělávacího programu Seznamujeme děti s novým prostředím, sledujeme sociální vztahy ve školní družině, pravidla soužití v rodině, sklizeň na zahradě, na poli, vycházky do přírody, sledovat barvy podzimu. Rozšiřujeme poznatky o kvalitě pohybových činností, co je prospěšné našemu tělu, význam hygieny pro zdraví, oblečení, vyprávíme známé pohádky, hovoříme o oslavě nejkrásnějšího svátku. Sledujeme zimní sporty, vyrábíme dárky pro děti z mateřské školy k zápisu, připravujeme se na školní karneval. Sledujeme přírodu, která se probouzí k životu, rozšiřujeme poznatky o domácích a volně žijících zvířatech. Slavíme svátek maminek, sledujeme změny v přírodě, oslavujeme svátek dětí. Činnosti školní družiny Činnost školní družiny zahrnuje odpočinkovou činnost, kterou zařazujeme po obědě nebo ráno a dle potřeby během dne. Dále to jsou zájmové činnosti, které rozvíjí osobnost žáka. Jsou zařazeny jako kolektivní nebo individuální činnost. Patří sem pracovně zájmová činnost, kde pracujeme s přírodním materiálem, práce s textilem, práce s netradičním materiálem. Výtvarně zájmová činnost zahrnuje kresbu, malování,modelování, koláže z papíru, textilu, ilustrace k veršům, přečtené pohádce, estetickou výzdobu školní družiny. Přírodovědná zájmová činnost zahrnuje pozorování změn v přírodě, ochranu životního prostředí, botanické pokusy, poznávání přírody. Hudebně zájmová činnost zahrnuje poslech hudby i její reprodukci, instrumentální, hudebně pohybovou výchovu. Náplní sportovně zájmové činnosti jsou sportovní hry v přírodě, pohybové hry v tělocvičně a na hřišti. Obsahem společenskovědních zájmových činností jsou besedy k významným výročím a událostem, osvojování základních pravidel společenského chování. Činnost školní družiny zahrnuje také rekreační činnost, která slouží k regeneraci sil. Řadíme sem sezónní hry v přírodě, pouštění draků, sáňkování, bobování, stavby ze sněhu, dopravní výchovu, tělovýchovné chvilky, náročnější pohybové hry. Další činností je příprava na vyučování, jejíž náplní jsou didaktické hry, kvízy, křížovky a zábavné procvičování učiva. Odpočinková činnost Zahrajeme pohádku dětem na uvítanou do školní družiny, společně posloucháme četbu pohádek. Vyslechneme příběh s dětským hrdinou, hovoříme samostatně při vyprávění příběhu, pohádky. Upevňujeme výslovnost a výrazový projev, pozorně posloucháme literární text. Posloucháme a učíme se básně o Mikulášovi a čertovi. Seznamujeme se s tradicemi Vánoc, působíme na estetické cítění dětí literárními texty. Vyprávíme o Vánocích, čteme příběhy o zimě. 20