Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN
|
|
- Alena Králová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SLEDOVÁNÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO (FAGUS SYLVATICA L.) A MODŘÍNU OPADAVÉHO (LARIX DECIDUA MILL.) V MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH Monitoring of of phenological phases of european beech (Fagus sylvatica L.) and larch (Larix decidua Mill.) in a changing climate Slovíková, K. 1, Bednářová, E. 1, Truparová, S. 1 1 Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta V této práci je zpracováno pozorování fenologických fází modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.), které probíhalo v letech V porostu byly sledovány také teploty vzduchu a úhrny srážek. Průběh fenofází má sice periodický charakter, ale ve značné míře je odvislý od klimatu dané lokality a dlouhodobým pozorováním a porovnáváním můžeme charakterizovat i nepatrné změny klimatu související s globálním oteplováním. Z pozorovaných pěti let je rozhodně rok 2007 nejzajímavější průběhem jara. Nástup jarních fenofází je oproti ostatním rokům velice rychlý, což je více patrné u modřínu opadavého, který rychleji reaguje na jarní oteplování. Srovnáním průběhu jara a podzimu v posledních pěti letech a v předešlém pozorovaném období na výzkumné ploše ukazuje, že dochází k prodlužování vegetační doby dřevin. Klíčová slova: fenologie, efektivní teplota, vegetační období, fenologická fáze, srážky, teplota vzduchu This work elaborates the observation of phenological stages of European larch (Larix decidua Mill.) and European beech (Fagus sylvatica L.), which took place from 2006 to Air temperatures and precipitation totals were also monitored in the stand. Although the course of the phenological stages has a recurring character it is largely dependent on the climate of the site. Long-term observations and comparisons can characterize even slight changes in climate associated with global warming. The year 2007 is definitely the most interesting of the five monitored years, due to the course of its spring. The onset of spring, compared to other years, is very fast, which is more apparent on the European larch, which responds faster to the spring warming. Comparisons of the course of the spring and autumn within the last five years. Our monitoring have shown that thus the growing season of woody plants prolongs. Key words: phenology, efficient temperature, growing season, phenological stage, precipitation, air temperature Úvod Lesnická fenologie má na našem území poměrně dlouhou tradici, ale v poslední době, kdy k nejzávažnějším environmentálním problémům patří globální oteplování a možné klimatické změny, nabývá tato vědní disciplína stále více na významu. Fenologii lesních dřevin lze využít při hodnocení vlivu aktuálních podmínek prostředí na vývoj rostlinných společenstev a přispět tak k diskutované otázce předpokládaných změn klimatu a jejich dopadu na druhovou skladbu a zdravotní stav lesních ekosystémů. Získané poznatky mohou přispět k rozšíření znalostí o odezvě lesních dřevin na měnící se podmínky prostředí. Fenologie již není jen vědou popisnou, ale pokouší se poznat a objasnit vztahy mezi vývojem klimatu a nástupem a trváním fenologických fází. Počátek a délka jednotlivých fenofází jsou dány geneticky, avšak průběh počasí může nástupy fenologických fází posunout a tím narušit další vývoj rostlin. Analýzou a porovnáním 556
2 průběhu fenologických fází je možno získat informace o aktuálním stavu, ale i možném vývoji abiotických i biotických složek životního prostředí ve změněných klimatických podmínkách. Fenologická data jsou určitým vyjádřením charakteru klimatu dané oblasti a výsledky fenologických pozorování poskytují cenné informace o průběhu a délce vegetačního období. Čas nástupu fenofází v první polovině roku závisí především na době překročení určitých teplotních hranic. Fenologická data, která spadají do druhé poloviny roku, mohou být ovlivněna všemi podmínkami prostředí, které zpožďují nebo urychlují procesy zrání a stárnutí. Nejvyšší význam má opět teplota, která ovlivňuje syntetickou aktivitu. Dalšími důležitými faktory jsou zásoba živin, vody a především vliv diurální fotoperiody (LARCHER, 1988). S ohledem na možné klimatické změny je nutné získat další podrobnější informace o růstových procesech lesních dřevin jak stávajících či těch, které byly na daném stanovišti původní a v návaznosti na sledování mikroklimatu porostu spolu s fenologií přispět k vysvětlení ekofyziologických faktorů (BAGAR A KOL. 2001). Materiál a metody Plocha určená k pozorování fenologických fází pro tuto práci byla vysázena v roce 1980, pracovníky Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity, a to v rámci výzkumné plochy ústavu v Rájci- Jestřebí. Plocha se nachází v nadmořské výšce 625 metrů nad mořem. Pokusná plocha se nachází v oblasti Drahanské vrchoviny, avšak v relativní blízkosti Brna. Je zde patrný časový rozdíl nástupu fenofází (s náskokem dřevin brněnských), který potvrzuje vliv nadmořské výšky na průběh vegetační doby. Pro tyto časové rozdíly máme dané tzv. výškové gradienty, které nám posun nástupu fenofází udávají na 100 metrů nadmořské výšky a vysvětlují pozdější nástup jarních fenofází u stejných dřevin. Na ploše byl vysázen smíšený porost smrku, modřínu a buku. Fenologická pozorování byla prováděna ve variantě, kde smrk ztepilý tvoří 70%, buk lesní 30% a modřín opadavý 10%. Přirozeně se zde přimísily dřeviny jako vrba, bez hroznatý či bříza bělokorá. Fenologické fáze pozorované u jednotlivých dřevin Larix decidua Mill. Fagus sylvatica L. 10% 10% 50% 50% 100% 100% 100% 100% Butonizace 10% listí 10% Kvetení 10% listí 100% Kvetení 50% Opad listí 10% Kvetení 100% Opad listí 100% Odkvět 100% listí 10% listí 100% Opad listí 10% Opad listí 100% V porostu bylo vybráno vždy deset jedinců z každého druhu, kteří představují reprezentativní vzorek. Jedinci nejsou na okraji porostu, kde by absorbovali větší množství slunečního záření. Jsou voleni tak, aby nebyli extrémně předrůstaví a netvořili výraznou nadúroveň a naopak, aby nebyli potlačeni do podúrovně. U každého jedince je zaznamenán nástup fenofáze (za počátek příslušné fáze je považováno datum, kdy více jak 50% ze 557
3 sledovaných jedinců dosáhlo fenologické fáze) a následně určena průměrná hodnota. Jarní fenofáze jsou pozorovány třikrát týdně, letní a podzimní potom jednou týdně. Pro lepší možnost srovnání bylo každé fenofázi přiřazeno pořadové číslo dne v roce. Umístění plochy Zpracované území se nachází na výzkumné ploše ÚEL MENDELU v oblasti Drahanské vrchoviny. Plocha leží na severovýchodním až východním hřbetu ve výšce cca 625 m n.m. pod krátkým hřebenovitým aluviem. Poloha se nachází asi 3 km od obce Němčice. Smíšený porost nacházející se na výzkumné ploše byl vysázen v roce 1980, a to po vytěžení smrkového porostu první generace. Využitím čtyř variant řadového smíšení vznikly na ploše čtyři parcely o rozměrech 50 x 50 m. Pro řadové smíšení byl použit smrk, modřín a buk. Dřeviny byly vysázeny ve sponu 2 x 2 m. V době výsadby byla plocha chráněna oplocenkou. Obr. č 1 Situační náčrt výzkumného porostu (KNOTT, 2004) Červeně je označena pracovní plocha Charakteristika širších územních vztahů a přírodních poměrů Biogeografické členění České republiky (CULEK, 1995) zařazuje lokalitu do podprovincie Hercynské a bioregionu Drahanského. Drahanský bioregion leží na pomezí jižní a střední Moravy. Je mírně protažen od severu k jihu a plochu má 1248 km 2. Tento bioregion tvoří vrchovina na monotónním kulmu se sítí údolí u okrajů. Biota bioregionu náleží 3. dubo-bukovému až 5. jedlo-bukovému vegetačnímu stupni. Teplomilné prvky se zde také uplatňují, však pouze na okrajích a zejména na jihovýchodě a východě. Zdejší potenciální vegetace je řazena do bikových popřípadě do květnatých bučin. Biodiverzitu zvyšuje poloha bioregionu v kontaktu s podprovincií severopanonskou i karpatskou, snižuje ji naopak jednotvárný horninotvorný podklad. Podle zařazení do lesních oblastí (PLÍVA, ŽLÁBEK, 1986) se jedná o přírodní lesní oblast číslo 30: Drahanská vrchovina. Drahanská vrchovina má celkovou výměru km 2. Je to velmi výrazná vrchovinná oblast a zahrnuje kulmskou Konickou vrchovinu, vápencový Moravský kras a Adamovskou vrchovinu. 558
4 Všechny tři části jsou velmi rozdílné a tato rozdílnost se promítá i do pestré škály lesních společenstev. Také škála zastoupených lesních vegetačních stupňů je velmi široká (od dubového až po smrko-bukový). Pedologické poměry Půdním typem výzkumné plochy jsou kyselé kambizemě. Půdní profil je vytvořen na různě mocných vrstvách svahoviny s vtroušeným granodioritovým štěrkem a pomístně i balvany. Zvětralina granodioritu bez porušení struktury, která místy vystupuje až do hloubky cm, je pro prosakující vodu dosti nepropustná, což je příčinou občasného převlhčení celého půdního profilu a místy i oglejení. Po stránce zrnitostní je v jemnozemi dosti vysoko jílnatá frakce (<0,01 mm) % a lze proto tuto půdu označit jako hlinitou. Obsah částic pod 0,002 mm kolísá kolem 10 %. Jedná se o půdu kyselou, což je způsobeno jednak charakterem matečné horniny a jednak charakterem organického opadu. Nejnižší hodnota ph je ve vrstvě H (A 03 ) a A 3,8 a 3,7, ovšem ani hlubší minerální horizonty nepřesahují většinou hodnotu 4,5. Po stránce fyzikálních poměrů není charakter profilu optimální z hlediska produkce lesních dřevin. Má poměrně omezenou fyziologickou hloubku nepropustné vrstvy granodioritové zvětraliny, která místy vystupuje až na 50 cm hloubky profilu (KLIMO, 1978). Klimatické poměry Podle mapy klimatických oblastí ČSR (QUITT, 1975) leží plocha v mírně teplé oblasti MT3. Charakteristika klimatické oblasti MT3 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu -2 až -5 C Průměrná teplota v dubnu 6 8 C Průměrná teplota v červenci C Průměrná teplota v říjnu 7 8 C Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn za vegetační období mm Srážkový úhrn za zimní období mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Výsledky Výsledky pozorování a zhodnocení roku 2006 (viz. graf č. 1) Fenologické fáze modřínu opadavého ( Larix decidua Mill.) Modřín vyrašil 110. den v roce. Olistění z 10 % dosáhl modřín 112. den, z 50 % byl olistěn již 113. den. 100% počátek olistění byl zaznamenán 114. den. 559
5 modřínu bylo dosaženo 135. den. z 10 % nastalo 283. den a 100% žloutnutí nastalo 306. den. Opad Opad jehlic z 10 % byl zaznamenán 283. den, 100% opadu dosáhl modřín 332. den. Fenologické fáze buku lesního (Fagus sylvatica L.) Buk ve sledovaném roce začal rašit stejně jako modřín tedy 110. den. Olisťovat se buk začal později než modřín, ale i v tomto případě byl průběh olisťování velmi rychlý. Olistění z 10 % bylo zaznamenáno 121. den, z 50% byl buk olistěn 122. den a 100% olistění dosáhl 125. den. Tato fáze u buku nastoupila 140. den. z 10 % nastalo u buku 270. den a 100% žloutnutí bylo zaznamenáno 301. den. Opad listí Opad listí z 10 % byl u buku zaznamenán 292. den. 100% opad listí nastal 317. den. Výsledky pozorování a zhodnocení roku 2007 (viz. graf č.2) Fenologické fáze modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) Modřín vyrašil 89. den v roce. Olistění z 10 % dosáhl modřín 93. den. Z 50 % olistěn byl již 96. den. A 100% počátek olistění byl zaznamenán již 100. den. modřínu bylo dosaženo 122. den. z 10 % nastalo 276. den a 100% žloutnutí nastalo 303. den. Opad Opad jehlic z 10 % byl zaznamenán 297. den. 100% opadu dosáhl modřín 333. den. Fenologické fáze buku lesního (Fagus sylvatica L.) Buk v roce 2007 začal rašit 95. den. Olisťovat se buk začal 110. den, z 50% byl buk olistěn 111. den a 100% olistění dosáhl 125. den. 560
6 Graf č.1: Fenologické fáze v roce 2006 (phenological phases in year 2006) Graf č.2: Fenologické fáze v roce 2007 (phenological phases in year 2007) Tato fáze u buku nastoupila 123. den. z 10 % nastalo u buku 258. den. 100% žloutnutí bylo zaznamenáno 301. den. Opad listí Opad listí z 10 % byl u buku zaznamenán 271. den a 100% opad listí nastal 309. den. Výsledky pozorování a zhodnocení roku 2008 (viz. graf č. 3) Fenologické fáze modřínu opadavého ( Larix decidua Mill.) Modřín vyrašil v roce den v roce. 561
7 Olistění z 10 % dosáhl modřín 103. den. Z 50 % olistěn byl 107. den a 100% počátek olistění byl zaznamenán již 113. den. modřínu bylo dosaženo 140. den. z 10 % nastalo 268. den a 100% žloutnutí nastalo 307. den. Opad Opad jehlic z 10 % byl zaznamenán 272. den, 100% opadu dosáhl modřín 330. den. Fenologické fáze buku lesního (Fagus sylvatica L.) Buk začal rašit 117. den. Olisťovat se buk začal později než modřín. Olistění z 10 % bylo zaznamenáno 115. den, z 50% byl buk olistěn 119. den a 100% olistění dosáhl 125. den. Tato fáze u buku nastoupila 141. den. z 10 % nastalo u buku 255. den a 100% žloutnutí bylo zaznamenáno 301. den. Opad listí Opad listí z 10 % byl u buku zaznamenán 268. den, 100% opad listí nastal 316. den. Graf č.3: Fenologické fáze v roce 2008 (phenological phases in year 2008) Výsledky pozorování a zhodnocení roku 2009 (viz. graf č. 4) Fenologické fáze modřínu opadavého ( Larix decidua Mill.) Modřín vyrašil 98. den v roce. Olistění z 10 % dosáhl modřín 100. den, z 50 % byl olistěn již 102. den. 100% počátek olistění byl zaznamenán 104. den. modřínu bylo dosaženo 142. den. 562
8 z 10 % nastalo 275. den a 100% žloutnutí nastalo 300. den. Opad Opad jehlic z 10 % byl zaznamenán 280. den, 100% opadu dosáhl modřín 326. den. Fenologické fáze buku lesního (Fagus sylvatica L.) Buk v roce 2009 začal rašit 104. den. Olisťovat se buk začal 106. den, z 50% byl buk olistěn 111. den a 100% olistění dosáhl 115. den. Tato fáze u buku nastoupila 131. den. z 10 % nastalo u buku 266. den. 100% žloutnutí bylo zaznamenáno 301. den. Opad listí Opad listí z 10 % byl u buku zaznamenán 276. den a 100% opad listí nastal 319. den. Graf č.4: Fenologické fáze v roce 2009 (phenological phases in year 2009) Diskuse Ve srovnání s ostatními sledovanými roky byl rok 2007 nejextrémnější a nejméně příznivý. Prudký nástup jarních fenologických fází maly za následek vysoké teploty, které se držely již od ledna nad 0 C, tedy nad bodem mrazu. Suma efektivních teplot velmi brzy překročila nutnou hranici a vybrané dřeviny v našem porostu začaly rašit. Nejpatrnější je tento jev u nejdříve rašícího modřínu. V roce 2007 začal rašit již o 21 dní dříve než v roce 2006 a o 2 dny dříve než v roce Olisťování z 10% se v tomto extrémním roce dostavilo již o 19 dní dříve než v roce 2006 a o 10 dní dříve než v následujícím roce Olisťování z 50% jsme zaznamenali hned po třech dnech, bylo to o 17 dní dříve než v roce 2006 a o 11 dní dříve než v roce Další nepříznivou skutečností roku 2007 byl nedostatek srážek. Ve 4. měsíci, tedy v dubnu, klesl úhrn srážek téměř na nulu a v letních měsících nepřesáhl 120 mm. 563
9 Teplotně vyrovnanějším byl bezesporu rok 2006, kdy teploty rovnoměrně stoupaly od záporných hodnot v lednu až po nejteplejší červenec a potom opět klesaly bez větších výkyvů. Srážky v roce 2006 už tak příznivé a vyrovnané nebyly. V nejteplejším měsíci červenci spadlo necelých 12 mm srážek, což bylo po září nejmenší množství. V srpnu sice spadlo největší množství srážek za měsíc v těchto třech letech vůbec, ale hned potom následovalo již zmíněné suché září. Rok 2008 se také vyznačuje teplým jarem, nicméně chladnějším než tomu bylo v roce Konec vegetační doby byl teplotně nepříznivý, protože po teplotách kolem 0 C v říjnu se teploty v listopadu přiblížily téměř 5 C. Srážky v roce 2008 byly v pozorovaném porostu rozhodně nejpříznivější. Teplotní křivka roku 2009 je velice vyrovnaná. Průměrné teploty v zimních měsících (leden, únor a na konci roku prosinec) jsou bod bodem mrazu, v lednu je průměrná teplota dokonce -5 C. Srážky v tomto roce jsou velmi nízké ve čtvrtém měsíci, to však díky srážkově poměrně bohatým předchozím měsícům nebyl vážný problém. Dále byly srážky, také vzhledem k teplotě nízké v srpnu. Červenec tohoto roku však byl srážkově velice příznivý (téměř 200 mm srážek), takže opět nebyl tento nedostatek příliš dramatický (viz. přílohy; obr.č.1-4). Na výzkumné ploše Ústavu ekologie lesa jsou buk lesní a modřím opadavý sledovány již řadu let. U modřínu a buku byly fenofáze zaznamenávány od roku 1991 a byly zpracovány Ing. Merklovou Ph.D. Průměrné hodnoty nástupů jednotlivých fenologických fází z období jejího pozorování, které byly uvedeny v článcích na toto téma publikovaných v rocích 2006 a 2007, jsem srovnala s průměrnými hodnotami období roků 2006 až Rozdíly v nástupu fenofází byly nejpatrnější u modřínu opadavého, který je ze sledovaných dřevin teplotně nejméně náročný, jak již bylo zmíněno výše v textu. (viz. graf č. 5 a 6) nastalo v letech průměrně 97. den a to bylo o 2 dny dříve než v období Fenofáze začátek olisťování z 10% nastal v období průměrně 102. den, což bylo o 8 dní dříve než v předešlém období, kdy se tato fenofáze dostavila průměrně 110. den. z 50% se v období dostavilo průměrně 104. den, tedy o 12 dní dříve než v období ze 100% byl v období zaznamenán 108. den - dokonce o celých 13 dní dříve než v období Fenofáze plné olistění se v období dostavila průměrně 135. den, což bylo o 2 dny dříve než v období listí z 10% bylo v období zaznamenáno 275. den, což bylo oproti období o 9 dní dříve. listí ze 100% bylo v období zaznamenáno 304. den, to však bylo o 3 dny později než byl průměrný nástup této fenofáze v období Fenofáze opad listí z 10% nastala v období den, což bylo o 19 dní dříve než v letech a byl to největší rozdíl v nástupu fenofází vůbec. Avšak fenofáze opad listí ze 100% nastala v období až 330. den, což bylo o 18 dní později než v období předešlém. [1] [1] Průměrné hodnoty nástupů fenofází modřínu opadavého za období byly čerpány z : Bednářová, E., Merklová, L., 2006: Fenologická pozorování u modřínu opadavého (larix decidua Mill.) na Drahanské vrchovině v letech In NEUHÖFEROVÁ, P. Modřín- strom roku Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, s
10 Méně patrné rozdíly v nástupu jednotlivých fenofází mezi srovnávanými obdobími jsou u buku lesního, který je oproti modřínu opadavému více náročný na sumu efektivních hodnot teploty a raší i v jednotlivých letech asi o týden později než modřín. (viz. graf č. 7 a 8) buku bylo v letech zaznamenáno 104. den, což bylo průměrně o půl dne později než v letech Fenofáze začátek olisťování z 10% byla v letech zaznamenána 113. den a to bylo v porovnání s roky již o 1 den dříve. z 50% byl v letech pozorován 116. den, což bylo průměrně o 2,5 dní dříve než v období let ze 100% byl v letech zaznamenán průměrně 120. den, o 3,5 dní dříve než v období Fenofáze plné olistění se dostavila průměrně 134. den v období , v období potom 138. den. V období se tedy dostavila o 4 dny dříve. První pozorovaná podzimní fenofáze žloutnutí listí z 10% nastala v letech průměrně 262. den, což bylo o 8,5 dní dříve než v období listí ze 100% nastalo v období den- o 1,5 dne později, opad listí z 10% 277. den- o 15,5 dne dříve a opad listí za 100% 315. den- o 3,5 dne později. [2] V posledních letech dochází k časnějšímu nástupu jarních fenofází a ke zkracování délky jejich trvání následkem klimatických změn. Tendence vývoje vegetace v lesních porostech Moravy za období uvádí ve své práci Bagar a Nekovář (2005). Za stejné období byly publikovány fenologické fáze ve vztahu ke klimatickým činitelům na Drahanské vysočině (BEDNÁŘOVÁ, MERKLOVÁ 2006,2007). Poznatky získané při zpracování předkládané práce jsou s těmito údaji ve shodě. Jak již bylo v této práci zmíněno u jarních fenologických fází je rozhodujícím faktorem teplota a to nejen vzduchu, ale i půdy, jak uvádí v 10leté studii autoři Bednářová a Kučera (2002). Na nástupu a trvání podzimních fenofází se u sledovaných dřevin mimo teploty ve větší míře podílí také srážková četnost a vláhová dostupnost koncem léta a začátkem podzimu. Toto zjištění koresponduje s výsledky autorů Priwitzer a kol. (2007) a Merklové (2008). Graf č.5: Srovnání období (comparison of periods) (Larix decidua Mill.) [2] Průměrné hodnoty nástupů fenofází buku lesního za období byly čerpány z : Bednářová, E., Merklová, L., 2005: Sledování fenologických fází u buku lesního (Fagus sylvatica L.) v oblasti Drahanské vrchoviny. In: mezinárodní vědecká konference Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. ČSBS, MZLU v Brně, SPU v Nitře, TU ve Zvolenu, ČHMÚ, s
11 Graf č.6: Srovnání období (comparison of periods) (Larix decidua Mill.) Graf č.7: Srovnání období (comparison of periods) (Fagus sylvatica L.) Graf č.8: Srovnání období (comparison of periods) (Fagus sylvatica L.) Závěr V práci byly zhodnoceny vegetativní fenologické fáze u buku lesního (Fagus sylvatica L.) a modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) v letech 2006 až 2009 v 31letém smíšeném porostu na Drahanské vrchovině. Zpracované výsledky byly v jednotlivých letech porovnávány s meteorologickými charakteristikami měřenými v bezprostřední blízkosti 566
12 výzkumného areálu, dále pak byly jednotlivé roky srovnány mezi sebou a na závěr byly hodnoty tohoto 4letého období srovnány s hodnotami předchozího 14letého pozorování. Růstové a vývojové procesy jsou podmíněny vnitřními faktory rostliny, ale značnou mírou jsou ovlivněny faktory vnějšími, jako jsou teplota vzduchu, teplota půdy, radiace, půdní podmínky a srážková činnost. Začátky a délky jarních fenologických fází jsou ovlivněny v největší míře teplotou vzduchu a půdy, u podzimních fenologických fází je ve větší míře rozhodující i množství srážek, což se prokázalo i v předkládané práci. Nástupy a trvání fenologických fází se v jednotlivých letech lišily v závislosti na průběhu počasí. Z vlastního pozorování a porovnání získaných již publikovaných údajů z dřívějších let vidíme, že na sledované lokalitě dochází k časnějšímu začátku vegetačního období a jeho prodlužování do pozdního podzimu. Prodlužování vegetačního období na úkor vegetačního klidu může mít za následek zhoršování zdravotního stavu lesních porostů. Analýzou a porovnáním průběhu fenologických fází je možno získat informace o aktuálním stavu, ale i možném vývoji abiotických i biotických složek životního prostředí v měnících se klimatických podmínkách. Literatura Bagar, R., Klimánek, M., Klimánková, D., 2001: Fenologie je klíčem k poznání přírody, Ochrana přírody, 56, 3, s Bagar, R., Nekovář, J., 2006: Fenologická odezva proměnlivosti období, tendence vývoje vegetace v závislosti na klimatických podmínkách přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, Sborník referátů, ČHMÚ, Brno, s Bednářová, E., Kučera, J., 2002: Fenologická pozorování u smrkových porostů (Picea abies /L./ Karst.) rozdílného stáří v letech , Ekológia, Bratislava, Vol. 21/Supl.1./2002, s Bednářová, E., Merklová, L., 2005: Sledování fenologických fází u buku lesního (Fagus sylvatica L.) v oblasti Drahanské vrchoviny. In: mezinárodní vědecká konference Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. ČSBS, MZLU v Brně, SPU v Nitře, TU ve Zvolenu, ČHMÚ, s Bednářová, E., Merklová, L., 2006: Fenologická pozorování u modřínu opadavého (larix decidua Mill.) na Drahanské vrchovině v letech In NEUHÖFEROVÁ, P. Modřínstrom roku Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, s Culek, M. a kol., 1995: Biogeografické členění České Republiky, Enigma, 347 s. Hruška, B., 1978, Geologicko-petrografické poměry a základní charakteristiky zvětrávacích procesů na výzkumné ploše v Rájci-Jestřebí; Struktura, funkce a produktivita modelových lesních ekosystémů, ovlivňovaných uvědomělou antropickou činností, sborník referátů, VŠZ Brno, s Klimo, E., 1978: Charakteristika půdních poměrů výzkumné stanice programu Člověk a biosféra: Rájec- Jestřebí, Struktura, funkce a produktivita modelových lesních ekosystémů, ovlivňovaných uvědomělou antropickou činností, sborník referátů. VŠZ Brno, s. Knott, R., 2004: Transformace smrkové monokultury na les blízké přírodě, Sbornících významných příspěvků institucionálního významu Trvale udržitelného hospodaření v lesích a v krajině- od koncepce k realizaci, MZLU Brno, 424 s. Koch, E., Bruns, E., Chmielewski, F.M., Defila, C., Lipa, W. Menzel, A., 2005: Guidelines for plant phenologocal observations. Zentralanstalt für Meteorologie ung Geodynamik, Austria, Deutscher Wetterdienst, Germany, HU Berlin, Germany, MeteoSwiss, Switzerland, TU München, Germany, 39s. Larcher, W. 1988: Fyziologická ekologie rostlin Academia, Praha, 361 s. 567
13 Menzel, A., Dose, V., 2004: Phänologie als Klimaindikator- neue Methoden. Forstliche Meteorologie und Hydrologie. Merklová, L., 2008: Studium růstových a fenologických fází a smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.) a buku lesního (Fagus sylvatika L.) v závislosti na mikroklimatu stanoviště. Disertační práce, MZLU v Brně. Pifflová, L. a kol : Příručka pro fenologické pozorovatele, Hydrometeorologický ústav ČSR, Praha, 152 s. Plíva, K., Žlábek, I., 1986: Přírodní lesní oblasti ČSR, Státní zemědělské nakladatelství, 316 s. Priwitzer, T. a kol. 2007: Vplyv zrážím na dynamiku rastu, fenologii a opad lesných drevín. In: International Scientific Konference Bioklimatology and natural hazards proceedings. Zvolen (Slovakia): Slovenská bioklimatologická společnost a Technická univerzita ve Zvolenu. Quitt, E., 1971: Klimatické oblasti ČSR, ČSAV, GU Brno, Studia geographica č. 16, 74 s. Slavíková, J. 1986: Ekologie rostlin, SZN, Praha, 368 s. Kontaktní adresa: Ing. Kristýna Slovíková Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská univerzita Zemědělská 1, , Brno, Česká republika, kristynaslovikova@seznam.cz 568
VLIV MIKROKLIMATU STANOVIŠTĚ NA NÁSTUP A PRŮBĚH JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U SMRKU ZTEPILÉHO A BUKU LESNÍHO.
VLIV MIKROKLIMATU STANOVIŠTĚ NA NÁSTUP A PRŮBĚH JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U SMRKU ZTEPILÉHO A BUKU LESNÍHO. Lucie MERKLOVÁ, Emilie BEDNÁŘOVÁ ABSTRACT Influence of locality microclimate on the onset and
VíceZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA
ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA Emilie BEDNÁŘOVÁ Lucie MERKLOVÁ SUMMARY: Evaluation of phenological stages of shrub layer at the edge
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceVYHODNOCENÍ FENOLOGIE MLADÉHO SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA
VYHODNOCENÍ FENOLOGIE MLADÉHO SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA Bednářová, E., Merklová, L. Abstract: Evaluation of the phenology of young Norway spruce stand in the Drahanská vrchovina.
VíceRESULTS OF THE PHENOLOGICAL STUDY OF THE NORWAY SPRUCE IN THE MIXED STAND.
RESULTS OF THE PHENOLOGICAL STUDY OF THE NORWAY SPRUCE IN THE MIXED STAND. Lucie Merklová, Emilie Bednářová Ústav ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
VíceSLEDOVÁNÍ FENOLOGICKÝCH A RŮSTOVÝCH FÁZÍ V BUKOVÉM POROSTU.
SLEDOVÁNÍ FENOLOGICKÝCH A RŮSTOVÝCH FÁZÍ V BUKOVÉM POROSTU. Merklová, L., Bednářová, E. Abstrakt: Observation of phenological and growth phases in a beech stand. The study evaluates phenological and growth
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
VíceTENDENCE VÝVOJE VEGETACE NA JIHOZÁPADNÍ MORAVĚ
TENDENCE VÝVOJE VEGETACE NA JIHOZÁPADNÍ MORAVĚ Rudolf Bagar Jiří Nekovář Summary: The paper is contribution to the vegetation development in southwest Moravia based on meteo station Kostelní Myslová -Telč
VíceŠEST LET FENOLOGICKÝCH POZOROVÁNÍ NA IPG V DOKSANECH
ŠEST LET FENOLOGICKÝCH POZOROVÁNÍ NA IPG V DOKSANECH Daniel Bareš, Martin Možný, Jiří Nekovář Abstrakt: The International Phenological Gardens (IPG) is a unique network in Europe for wild plants observation.
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VícePorovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer
Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer R. BAGAR and J. NEKOVÁŘ Czech Hydrometeorological Institute Brno,
VíceTENDENCE VÝVOJE VEGETACE V ZÁVISLOSTI NA KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH V PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI BÍLÉ KARPATY A VIZOVICKÉ VRCHY
TENDENCE VÝVOJE VEGETACE V ZÁVISLOSTI NA KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH V PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI BÍLÉ KARPATY A VIZOVICKÉ VRCHY Rudolf BAGAR Jiří NEKOVÁŘ 1.Úvod V České republice v současnosti existují dvě biogeografické
VíceFENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace
Vít Voženílek Alena Vondráková Aleš Vávra Lenka Hájková Radim Tolasz Univerzita Palackého v Olomouci Český hydrometeorologický ústav FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace věda o časovém
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
VíceTendence vývoje vegetace v závislosti na a klimatických podmínkách v přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
Tendence vývoje vegetace v závislosti na a klimatických podmínkách v přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy BAGAR Rudolf, Brno - NEKOVÁŘ Jiří, ČHMÚ Praha 1.Úvod V České republice v současnosti
VíceKlimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VícePočasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceDLOUHODOBÉ KOLÍSÁNÍ POČÁTKU VEGETAČNÍ SEZÓNY V ČR V LETECH
DLOUHODOBÉ KOLÍSÁNÍ POČÁTKU VEGETAČNÍ SEZÓNY V ČR V LETECH 1876-2005 M. Možný 1 and J. Nekovář 2 1 Český hydrometeorologický ústav, Observatoř Doksany, 41182 Doksany, ČR, martin.mozny@chmi.cz 2 Český hydrometeorologický
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Okruhy přednášky Podnebí ČR Počasí v posledních letech Oteplování Dopady změny
VíceSoubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny
Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Autorský kolektiv Ing. Lukáš Bílek Ph.D, Doc. Ing. Jiří Remeš Ph.D, Mapa je výsledkem
VíceJak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
VíceFenologický kalendář přírody České republiky. Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1)
Fenologický kalendář přírody České republiky Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1) 1) ČHMÚ Praha, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 18, 400 11 Ústí nad Labem 2) ČHMÚ
VíceVLIV KLIMATICKÝCH FAKTORŮ NA SEZÓNNÍ DYNAMIKU TLOUŠŤKOVÉHO PŘÍRŮSTU SMRKU ZTEPILÉHO
VLIV KLIMATICKÝCH FAKTORŮ NA SEZÓNNÍ DYNAMIKU TLOUŠŤKOVÉHO PŘÍRŮSTU SMRKU ZTEPILÉHO Klára Kamlerová Hana Schejbalová SUMMARY: The influence of climate factors on the seasonal dynamics of the radial increment
VíceVýskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VíceWWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.
WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VíceMožnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
VíceVAZBY NÁSTUPU JARNÍCH ALERGOLOGICKY VÝZNAMNÝCH FENOFÁZÍ A INDEXU SEVEROATLANTICKÉ OSCILACE (NAO)
VAZBY NÁSTUPU JARNÍCH ALERGOLOGICKY VÝZNAMNÝCH FENOFÁZÍ A INDEXU SEVEROATLANTICKÉ OSCILACE (NAO) Martin Novák, Lenka Hájková, ČHMÚ, pobočka Ústí n.l ÚVOD: Dlouhodobé řady nástupu jednotlivých fenofází
VíceTEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ
TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ 2002 Soil temperature and moisture on the territory of the Czech Republic in 2000-2002 Možný Martin, Kott Ivan Český hydrometeorologický ústav Praha
VíceHodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
VíceHodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceRELATIONSHIP OF PHENO & CLIMA-DATA IN NORTH BOHEMIA REGION
VZTAH FENOLOGICKÝCH A KLIMATICKÝCH DAT SEVERNÍCH ČECH RELATIONSHIP OF PHENO & CLIMA-DATA IN NORTH BOHEMIA REGION Hájková, Lenka - Nekovář, Jiří (Czech Hydrometeorological Institute) In the work is performed
VíceRůstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VícePříloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí
1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceDer Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.
Vliv nadlimitních koncentrací přízemního ozónu na zdravotní stav asimilačního aparátu lesních dřevin ve východním Krušnohoří a možnosti jeho prognózování. Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceTeplotní poměry a energetická náročnost otopných období 21. století v Praze
Vytápění Ing. Daniela PTÁKOVÁ Teplotní poměry a energetická náročnost otopných období 21. století v Praze Temperature Conditions and Energy Demand for the Heating Periods of the 21 st Century in Prague
VíceHodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1
Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší
VíceROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015
VíceZrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4
Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 75/a, Praha Významnou fyzikální vlastnosti půdy, od které se odvíjejí další vlastnosti, je zrnitostní složení půdy, které je základní vlastností
VíceKořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Okruhy přednášky Podnebí ČR Počasí roku 2009 a posledních desetiletí Oteplování
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VícePrezentace projektu na vybraném biocentru.
Prezentace projektu na vybraném biocentru. Vracet krajině její původní charakter? Navracet lesu jeho původní funkci? Podporovat domácí druhy dřevin? Na takové a řadu souvisejících otázek lze dát bezpochyby
VíceVýzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Zpráva o stavu ozimů a rizika jejich poškození mrazy v ČR k 3.3.2018. 1/ Růst a vývoj odolnosti ozimých obilnin v zimě 2017/2018 Podle ČHMÚ byly v
VíceLesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
VíceIndikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti
VíceZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU
ZMĚY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU A BŘÍZY V PRŮBĚHU ROKU Řešitel: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady Doba řešení: 23 24 Řešitelský kolektiv: Vít Šrámek,
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceKoncentrace přízemního ozónu jako funkce parametrů prostředí ve vztahu k poškození listů.
Koncentrace přízemního ozónu jako funkce parametrů prostředí ve vztahu k poškození listů. doc. Ing. EMILIE BEDNÁŘOVÁ, CSc., MZLU Brno, ČR Ing. Jiří Kučera, EMS Brno, ČR Působení ozónu na rostliny začíná
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
VíceGlobální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru
Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených
VíceZměny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny Zdeněk Žalud a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Seč, 6.12.2018 Rok 2018 teplota a srážky průměr ČR měsíc Tprům
VíceDYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ
DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ Marcela Mašková, Jaroslav Rožnovský Ústav krajinné ekologie, Vysoká škola zemědělská Brno ÚVOD Základem existence a produkční aktivity rostlin
VíceMáme se dál obávat sucha i v roce 2016?
Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? V našich geografických podmínkách nelze spolehlivě predikovat vznik sucha v horizontu několika týdnů či měsíců. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VíceProjevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme
Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VíceGLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceInovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?
Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky Smrk? Ano? NE? Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
VíceSucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce
Tisková zpráva 21.8.2018 Ústav výzkumu globální změny AV ČR Tým Intersucho Sucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce V tomto týdnu došlo k prohloubení sucha
VíceCO JE TO KLIMATOLOGIE
CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceMeteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
VíceZdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina
4.2. Lesnictví Lesnictví představuje jeden ze základních pilířů primárního sektoru. Využívá tradičních přírodních zdrojů, od některých dalších sektorů prvovýroby se však vyznačuje dlouhotrvajícím hospodařením.
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VíceProjevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období )
Projevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období 1916 2015) RNDr. Jiří Hostýnek Ing. Karel Sklenář Vybrané klimatologické prvky, způsoby zpracování a použité metody
VíceVLIV OČEKÁVANÝCH ZMĚN KLIMATU NA POTENCIÁLNÍ RŮS- TOVÉ PODMÍNKY LESNÍCH POROSTŮ NA ÚZEMÍ DRAHANSKÉ VRCHOVINY V ČASOVÉM HORIZONTU 2050
VLIV OČEKÁVANÝCH ZMĚN KLIMATU NA POTENCIÁLNÍ RŮS- TOVÉ PODMÍNKY LESNÍCH POROSTŮ NA ÚZEMÍ DRAHANSKÉ VRCHOVINY V ČASOVÉM HORIZONTU 2050 Pavel Hadaš Summary: Impact of anticipated climatic changes on the
VíceMODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA
MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA Klára Ambrožová 1*,a, Kamil Láska 1,b 1 Masarykova univerzita, Přírodovědecká
VíceE- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ
POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ Bagar Rudolf Abstrakt: Mikroklima lesních porostů mimo jiné také výrazně ovlivňuje stanoviště charakterizované lesním typem (souborem lesních typů
Vícelesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VícePŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU
PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceTepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav
Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Teplota pozdě odpoledne
VícePředmět: Hospodářská úprava lesů II
Předmět: Hospodářská úprava lesů II Komplexní analýza přírodního prostředí 1.1 Přírodní prostředí a jeho složky Prostředí organizmu - vše co působí z okolního prostoru na organizmus faktory - abiotické
VíceZáklady lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních
VíceČASOVÁ VARIABILITA NÁSTUPU FENOFÁZÍ OVOCNÝCH DŘEVIN SLEDOVANÝCH VE FENOLOGICKÉ SÍTI ČHMÚ ZA OBDOBÍ 1991-2010
ČASOVÁ VARIABILITA NÁSTUPU FENOFÁZÍ OVOCNÝCH DŘEVIN SLEDOVANÝCH VE FENOLOGICKÉ SÍTI ČHMÚ ZA OBDOBÍ 1991-2010 Temporal variability of phenophase entrance of fruit trees at CHMI phenological network within
Více139/2004 Sb. VYHLÁŠKA
139/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů
VíceZměny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR
6.4.213 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie Ústav agrosystémů a bioklimatologie Změny bonitačního systému půd v kontextu změny
VíceSuchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů Vítězslav Hybler Mendelova univerzita v Brně Říční krajina lužního lesa: - využívání
VíceZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
VíceDufková Jana Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
POROVNÁNÍ KLIMATOLOGICKÝCH INDEXŮ CHARAKTERUÍCÍCH VLHKOSTNÍ RÁZ KRAINY COMPARISON OF CLIMATOLOGICAL INDEXES THAT DESCRIBE HUMIDITY CHARACTER OF LANDSCAPE Duková ana Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceVláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
Více