VLIV DOPRAVY NA ČISTOTU VOD

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VLIV DOPRAVY NA ČISTOTU VOD"

Transkript

1 Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice VLIV DOPRAVY NA ČISTOTU VOD Daniel Cikán, II. ročník, DP-SV Prohlášení: Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v práci řádně cituji.

2 ANOTACE Semestrální práce pojednává o vlivu dopravy na čistotu vod. Úvod popisuje celkový pohled na vodu jako látku, která je pro existenci člověka na tomto světě nepostradatelná a problémy, které dnes nejvíce poutají pozornost lidstva. Druhá kapitola se zaměřuje na druhy vod a jejich rozdělení. Třetí kapitola se zabývá definováním látek způsobujících znečištění povrchových i podzemních vod. Ve čtvrté kapitole je popsán vliv dopravy na životní prostředí. Pátá kapitola pojednává o haváriích, jejich dělení a příčinách, dále pak o typech závadných látek způsobujících znečištění, vlivu ropných látek na životní prostředí, je zde uveden i přehled dopravních havárií. Šestá kapitola se týká ochrany vod, dopravy a skladování ropných látek. Závěr shrnuje všechny poznatky a možnosti, jak co nejvíce zmírnit následky dopravy na čistotu vod na celé planetě. Klíčová slova: Znečištění, Voda, Ropné látky, Doprava, Havárie. 2

3 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Exponenciální růst lidské populace a zatím neomezený hospodářský růst především zemí s rozvinutou ekonomikou, tzv. zemí bohatého Severu, má za následek porušení rovnováhy celé řady celoplanetárních systémů [2]. Lidská civilizace svou rozpínavostí a agresivitou ovlivňuje ovzduší, klima, půdu, vodu, koloběhy látek, ostatní živé organismy, a dokonce i sama sebe. Na povrchu naší planety jen stěží naleznete místo, které by nebylo zasaženo lidskou činností. I v hloubkách oceánů, v kosmickém prostoru okolo planety i v nedostupných polárních oblastech lze naleznout stopy cizorodých látek a produktů, které by se bez přičinění člověka na tato místa nikdy nedostaly [2]. Problémy poškození prostředí se díky lidské činnosti postupně stále více globalizují. Za globální problémy, které dnes nejvíce poutají pozornost lidstva, jsou pokládány: globální oteplování (globální klimatická změna), zeslabování ozónové vrstvy ve stratosféře, kyselá atmosférická depozice (kyselé srážky), ohrožení biologické diverzity. A ačkoli nejde o typicky globální problémy, vzhledem k jejich závažnosti se jako problémy s dalekosáhlými důsledky označují též: degradace půdy, kontaminace vod (oceán, řeky, podzemní zásoby vody), produkce odpadů (kvantita, toxicita, radioaktivita). Nejzávažnějšími globálními problémy, z nichž se všechny výše uvedené přímo nebo nepřímo odvozují jsou: růst lidské populace a růst materiální spotřeby. Pro existenci člověka je voda nepostradatelná a nelze ji ničím nahradit [2]. Voda je nejrozšířenější látkou na Zemi, patří k základním složkám životního prostředí a je také podmínkou existence života na naší planetě [2]. Veškerá voda na Zemi a v atmosféře, bez rozdílu skupenství, se nazývá hydrosféra. Vlivem Slunce, jež je iniciátorem a regulátorem oběhu vody v přírodě, dochází k výparu vody z vodní hladiny, z půdy, povrchu rostlin atd.. Tak se dostává do atmosféry, ve které jsou vlivem proudění vzdušné hmoty, obsahující vláhu, odtransportovány na jiné místo a tam, za příznivých podmínek, může dojít ke kondenzaci a vypadnutí srážek na povrch Země. Zde voda vsakuje, obohacuje vláhou půdní profil, rozhojňuje zásoby podzemních vod, doplňuje objemy v jezerech, řekách a rybnících a opět se vypařuje do atmosféry [2]. Tomuto jevu říkáme oběh vody v přírodě. Oběh vody v přírodě rozdělujeme na dva okruhy: velký oběh - oběh vláhy mezi pevninou a mořem a malý oběh - oběh vláhy jen nad plochami moří. 3

4 2. DRUHY VOD Podle normy ČSN se vody dělí podle základního vodohospodářského názvosloví na: povrchovou vodu - voda na zemském povrchu ve formě různých vodních útvarů, podpovrchovou vodu - voda v zemské kůře ve všech skupenstvích, podzemní vodu - podpovrchová voda v kapalném skupenství, půdní vodu - je částí podpovrchové vody obsažené v půdě bez ohledu na skupenství, zpravidla nevytváří souvislou hladinu, prostou vodu - voda s nízkým obsahem rozpuštěných látek, která nesplňuje žádné z kritérií pro minerální vodu, zvláštní vody - přírodní léčivé vody, přirozeně se vyskytující minerální stolní vody a vody, které jsou podle horních předpisů vyhrazenými nerosty a důlními vodami, důlní vody - všechny podzemní, podpovrchové a srážkové vody, které vnikly do důlních prostorů hlubinných nebo povrchových, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami, minerální vodu - podzemní voda,která má specifické vlastnosti fyzikální a chemické a vyznačuje se zvýšeným obsahem biologicky aktivních složek, přírodní stolní minerální vodu - voda z přírodního vodního zdroje, která svým chemickým složením, fyzikálními a smyslovými vlastnostmi je vhodná jako osvěžující nápoj a odpovídá ČSN , přírodní léčivou vodu - voda z přírodního vodního zdroje, která má vzhledem ke svému chemickému složení a fyzikálním vlastnostem vědecky prokázané a pro lidské zdraví užitečné účinky a odpovídá ČSN , pitnou vodu - zdravotně nezávadná voda, jejíž jakost odpovídá ČSN , užitkovou vodu - zdravotně nezávadná voda, která však není určena k pití a vaření, provozní vodu - voda pro různé provozní účely (chlazení, mytí, hydraulická doprava apod.), jejíž jakost odpovídá příslušnému způsobu použití, výrobní vodu - voda,která se při výrobním procesu stává součástí výrobku, závlahovou vodu - voda odpovídající jakosti používaná pro zemědělské a lesnické závlahy, drenážní vodu - voda zachycená a odváděná odvodňovacím zařízením do vodního recipientu, hraniční vody - povrchové a podzemní vody v profilech, v nichž je protínají státní hranice. Povrchové a podzemní vody jsou jedním ze základních surovinových zdrojů, tvoří důležitou složku přírodního prostředí a slouží k zabezpečování hospodářských a ostatních celospolečenských potřeb. V této práci si vystačíme s rozdělením vod na povrchové, podzemní a srážkové. 2.1 Povrchové vody Podle zákona č. 138/1973 Sb. jsou povrchovými vodami vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Za povrchové vody se nepovažují přírodní léčivé vody a přirozeně se vyskytující minerální stolní vody, ani vody, které jsou podle horních předpisů vyhrazenými nerosty a vodami důlními (dále jen zvláštní vody ). Z hlediska čistoty vody u nás jsou důležité vodní toky trvale tekoucí buď přirozeným (případně upraveným) korytem jako bystřiny, potoky, řeky nebo v umělém korytě jako kanály a nádrže ap., nebo vody nacházející se ve slepých ramenech a rybníky. 4

5 Problém čistoty povrchových vod je velmi složitý, což podmiňuje skutečnost, že povrchové vody jsou současně vodním zdrojem i recipientem, tj. vodním útvarem, který přijímá vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní. 2.2 Podzemní vody Podle zákona č. 138/1973 Sb. jsou podzemními vodami vody v zemských dutinách a zvodnělých zemských vrstvách. Za podzemní vody se nepovažují, stejně jako u povrchových vod, výše definované zvláštní vody. Podzemní vody jsou součástí vodního fondu a jejich význam se neustále zvyšuje vlivem stoupajících nároků na zásobování obyvatelstva i průmyslu vodou. Podle zák. č. 138/1973 Sb. 28 odst. 1 jsou podzemní vody přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Z hydrogeologického hlediska podzemní vody představují část povrchových vod, která je v kapalném stavu. (Nejen z hydrogeologického hlediska, ale také podle ČSN ) Podle vodohospodářského plánu se podzemní vody dělí podle jakosti a využitelnosti na dvě základní skupiny: obyčejné vody a minerální a terminální vody. Z hlediska jakosti podzemních vod, především z hlediska ochrany před znečištěním, je třeba komplexně hodnotit prostředí pod zemským povrchem a neposuzovat pouze problematiku podzemní vody odděleně. Při řešení ochrany vod před znečištěním je nutné si uvědomit, že se podzemní voda nenachází jen v pórech hornin, ale také v puklinách a dutinách skalních hornin. Proto rozeznáváme tyto druhy podzemních vod: voda v pórech, puklinová voda, krasová voda. 2.3 Srážkové vody Z hlediska čistoty je důležitý déšť, mrholení a sníh. Jestliže chceme poznat jakost srážek, tj. jejich čistotu, je třeba si uvědomit, že srážky jsou komponentem atmosféry, která je energeticky a látkově otevřeným systémem [1]. Výměna látek mezi atmosférou a biosférou je nejdůležitější, protože je příčinou v podstatě stálého složení ovzduší. Toto ovzduší není čisté a obsahuje různé znečišťující látky, které můžeme rozdělit na přirozené a umělé. Podle rozsahu vlivu můžeme znečištění rozdělit do tří skupin: lokální znečištěné ovzduší měst a průmyslových oblastí, regionální - znečištění ovzduší spodní vrstvy celých územních celků až částí kontinentů, globální znečištění volné atmosféry, které se projevuje ve změně jejího složení jako celku. 5

6 3. LÁTKY ZPŮSOBUJÍCÍ ZNEČIŠTĚNÍ VODY Škodlivé látky jsou látky, které při styku s vodou způsobují její kvalitativní znehodnocení, a tím i snížení její užitkové hodnoty [1]. Škodlivými látkami tedy rozumíme produkty, suroviny, odpady, přípravky, jejichž složky se mohou dostat do odpadních vod, ale tyto látky za určitých okolností mohou úplně samostatně a nezávisle na použití vody znečišťovat povrchové a podzemní vody [1]. Škodlivé látky, které se vyskytují samostatně nebo v odpadních vodách, je možno rozdělit podle různých hledisek. Nejčastější je rozdělení podle místa vzniku, zdroje znečištění, povahy látek, vlivu na jakost a zdravotní nezávadnost vod. 1. podle místa vzniku na látky produkované: a) obyvatelstvem, b) průmyslem, c) zemědělstvím, d) dopravou, e) jinými složkami, 2. podle zdroje znečištění: a) plošné, b) bodové. 3. podle povahy látek: a) fyzikální, b) chemické, c) biologické. Bodové zdroje znečištění Přímo produkují odpadní vody nebo škodlivé látky a můžeme je též označit jako zdroje se soustředěným odváděním škodlivých látek (výpust kanalizace, únik ropných látek ze skladu apod.) [1]. Plošné zdroje znečištění Přímo neodvádí škodlivé látky, ale přispívají ke zhoršení jakosti povrchových vod a podzemních vod. Můžeme je označit jako zdroje rozptýlené (eroze, splachy terénu, znečištění zemědělstvím a rekreací, skládky, srážky apod.) [1]. Znečišťující látky v ovzduší jsou příčinou znečištění srážkových vod. Znečištění ovzduší a také srážek představuje vážný mezinárodní problém, protože ohrožuje životní prostředí a z vodohospodářského hlediska ovlivňuje čistotu povrchových a podzemních vod. Látkami, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových a podzemní vod, se podle 1 odst. 1 vyhlášky č. 6/1977 Sb. rozumí: a) ropné látky uhlovodíky a jejich směsi, b) jedy a jiné látky škodlivé zdraví, c) žíraviny, radioaktivní zářiče a radioaktivní odpady, d) silážní šťávy, e) průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty, f) přípravky na ochranu rostlin a k hubení škůdců a rostlin, g) pevné a tekuté odpady průmyslu výživy, pevné odpady spotřebního průmyslu a ve strojírenském průmyslu odpady: - z povrchových úprav kovů (chemikálie pro přípravu funkčních lázní, veškeré kontaminované lázně a pevné odpady z jejich čištění a regenerace), - z tepelného zušlechťování kovů (kalírenské soli a odpady po jejich použití), - z nekonvenčních technologií obrábění a tváření (elektronické a chemické obrábění), - ze zpracování kovů obsahujících zbytky olejů, h) koncentrované chromočinící lázně, 6

7 i) kaly nebo pevné znečištěné látky a odpady všeho druhu vzniklé: - při sběru a svozu odpadů z domácností, nemocnic apod., - při čištění skladovacích nádrží, přepravních prostředků, manipulačních ploch a vozovek znečištěných ropnými látkami, - při odstraňování strusky, popelovin apod., - při těžbě a úpravě nerostných surovin, j) jiné rozpustné volně skladované látky, zejména posypové soli. 3.1 Znečištění povrchových vod Zhoršování jakosti povrchových vod je způsobené především postupnou koncentrací obyvatelstva v urbanistických strukturách a zvyšujícím se procentem obyvatel, bydlících v domech, napojených na veřejnou kanalizaci. Industrializace a růst průmyslové výroby a v poslední době intenzivní zemědělská výroba znamená další zatížení toků [1]. Jednou z příčin zhoršování jakosti povrchových vod je také eutrofizace [1]. Jedná se o soubor přírodních a uměle vyvolaných pochodů, kterými se v tekoucí nebo stojaté vodě zvyšuje obsah biogenních prvků (N, P, K atd.), což má za následek zvýšenou produkci biomasy [1]. Důsledkem těchto pochodů je zhoršení kvality vody. Stoupá zákal, vzniká zabarvení, pach a v krajních případech může být voda toxická [1]. Eutrofizace je velmi složitý proces a její odstranění vyžaduje specifická řešení se zřetelem na zájmy ochrany vody [1]. 3.2 Znečištění podzemních vod Znečištění podzemních vod znamená každou změnu fyzikálních, chemických a bakteriologických vlastností v porovnání s přirozeným stavem. Podle rozsahu znečištění rozlišujeme dvě skupiny: postupně narůstající znečištění, které nedosahuje maximální přípustné hodnoty, znečištění, které přesahuje maximální přípustné hodnoty. Podzemní voda je oproti vodě povrchové, méně vystavena znečištění, to však většinou také znamená znečištění horninového prostředí, kde je jeho likvidace nesnadná [1]. Znečištění odpadních vod se projevuje většinou opožděně a zjistí se až při zamoření celého pásma nasycení. Znečištění podzemních vod závisí na znečištění horninového prostředí, tj. na půdě, horninách, povrchových vodách, atmosféře a srážkách. Mezi zdroje znečištění patří: odpadní a některé zvláštní vody, škodlivé látky (ropné látky, pesticidy, hnojiva atd.), průsaky znečištěných vod ze skládek, odkališť a míst uložení materiálů, znečištěné povrchové vody, znečištěné srážkové vody. Znečišťování podzemních vod splachovými vodami z komunikací je jedním ze zdrojů znečišťování těchto vod. Obsahují znečišťující látky organického i anorganického původu, které jsou odnášeny dešťovou vodou (nebo vodou z mytí vozidel), buď v rozpuštěné formě, sorbované na suspendovaných látkách, nebo jako suspendované látky [1]. Část těchto látek se dostane do bezprostředního okolí komunikace rozstřikem, nebo je do okolí roznášena větrem. Jako specifické znečišťující látky ze silničního provozu byly zjištěny organické sloučeniny extrahovatelné petroléterem nebo chloridem uhličitým, některé tekuté alifatické a aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, fenoly, anionaktivní detergenty a kyanidy. Organické látky se nešíří tak daleko jako anorganické látky, protože se nejen ředí, sorbují a mechanicky filtrují, ale účinkem mikroorganismů se i rozkládají. Proto pro ochranu podzemních vod hraje důležitou roli množství mikroorganismů v půdě. 7

8 Z anorganických látek byly nalezeny v odtoku vozovek jednak rozpuštěné látky tvořené hlavně sodíkovými, vápníkovými, chloridovými, sulfátovými a hydrouhličitanovými ionty, přičemž koncentrace sodíku a chloru se značně mění - v zimě stoupá vlivem solení vozovek, v létě vlivem odparu vody, po velkých srážkách obsah chloridů klesá. Dále byly nalezeny nitráty, nitridy, amoniak, fluoridy, ze stopových prvků arzen, olovo, kadmium, měď, nikl, titan, zinek, chrom a rtuť. Nejvíce zatěžují podzemní vodu ionty sodíku a chloru, které se dostávají s proudem podzemní vody nejdále. Mohou proto sloužit jako ukazatele znečištění podzemní vody. Mezi hlavní způsoby znečištění patří: úniky odpadních vod, vypouštění odpadních a zvláštních vod do horninového prostředí (tento způsob je u nás ojedinělý), provozní, havarijní a jiné úniky škodlivých látek (vznikají při přepravě, skladování, manipulaci a použití), průsaky nedostatečně zabezpečených skládek komunálních a průmyslových odpadů, úniky kapalných odpadů ze zemědělské výroby (silážní a senážní žlaby, nádrže na kejdu atd.), splachy a průsaky ze zemědělsky ohospodařovaných ploch (hnojiva, pesticidy), úniky roztoků používaných při těžbě, průzkumu a jiných činnostech, vymývání látek z půdy, infiltrace znečištěných srážek, infiltrace znečištěných povrchových vod. 3.3 Odpadní vody Podle zákona č. 138/1973 Sb. se za odpadní vody považují vody použité v sídlištích, obcích, domech, závodech, ve zdravotnických zařízeních a jiných objektech či zařízeních, pokud po použití mají změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Podle původu znečištění rozlišujeme odpadní vody: splaškové (odpadní vody z domácností, sociálních zařízení), průmyslové (odpadní vody z výrobních procesů v průmyslu), zemědělské (odpadní vody ze zemědělské výroby), srážkové (vody, odváděné do kanalizačního systému z ulic, střech a veřejných prostranství, kde smyvem znečištěného povrchu se zhorší jejich jakost). Městské odpadní vody tvoří směs splaškových, průmyslových a srážkových vod. U velkých měst převládají vody splaškové, u malých měst závisí na charakteru města a podílu průmyslu v něm. 8

9 4. DOPRAVA 4.1 Vliv dopravy na životní prostředí Vliv dopravy na životní prostředí je určován zejména typem dopravních prostředků a dopravních cest. Základními činiteli jsou: vedení trasy komunikace a její uspořádání (intravilán, extravilán, průtah, obchvat, segregace tras dopravních systémů, nadzemní či podzemní vedení apod.), technický stav komunikací, způsob pohonu vozidel, způsob směrového vedení vozidla (kolejové, nekolejové), technický stav vozidel, způsob a technika řízení a organizace dopravy, disciplína účastníků dopravního procesu. 4.2 Porovnání jednotlivých druhů dopravy ve vztahu k životnímu prostředí Silniční doprava Při spotřebě 7 l na 100 km spálí ročně motor osobního automobilu kolem 700 litrů benzinu a z jeho výfuku unikne do ovzduší kolem 350 kg oxidu uhelnatého, 50 kg uhlovodíku, 15 kg oxidů dusíku, přes 0,5 kg olova a dalších asi 250 druhů škodlivin (jedná se o vozy bez katalyzátoru) [2]. Vesměs jde o látky, které již v miligramovém množství ohrožují zdraví člověka [2]. Rušné křižovatky měst vykazují vysokou intenzitu hluku 90 i více db [2]. Ohromné rozlohy autostrád, parkovišť a odstavných ploch ohřívají v teplých dnech nadměrně vzduch, napomáhají vzniku inverzních jevů, srážkovou vodu odvádějí ihned do řek [2]. Jen mimoměstské komunikace u nás zabírají více než 100 tis. ha půdy [2]. Silniční doprava trvale obohacuje naše vody a půdu ropnými produkty, saponáty apod Letecká doprava Jediné tryskové letadlo (dopravní) spotřebuje při přeletu Atlantiku průměrně 35 tun kyslíku [2]. Složení emisí leteckých motorů je podobné emisím ze silniční dopravy [2]. I když dochází k lepšímu spalování, v přepočtu na jednu osobu nejsou výsledky nijak povzbudivé. Zplodiny reaktivních motorů nadzvukových letadel reagují ve vysokých vrstvách atmosféry s ozonem [2]. Částečky obsažené ve výfukových plynech jsou účinnými kondenzačními jádry. V místech s hustým leteckým provozem vzrostla oblačnost o více než 10 procent [2]. Letiště zabírají ohromné plochy zemědělské půdy. Na hlukových mapách jsou vyznačena nejtmavší místa barvou [2]. Mamutí nádrže pohonných hmot umístěné pod zemí jsou velkou potenciální hrozbou pro půdu a vody [2] Železniční doprava Vztah železniční dopravy k životnímu prostředí lze charakterizovat jako ekologicky a energeticky velmi vhodný druh dopravy. Podle evropských statistik činí poměr spotřeby energie ne železnici k silniční dopravě přibližně 1:6 a k letecké dopravě 1:17 [2]. Britové vypočítali, že na vybudování dálnice spotřebují 3 až 4krát více energie a materiálu než pro kapacitně odpovídající železnici [2]. Rakouští výzkumníci dospěli k závěru, že po běžně vybavené středoevropské dvojkolejné trati lze při běžných dnešních rychlostech přepravit nejméně cestujících za hodinu, přičemž dálnice o stejné kapacitě by musela být 132 m široká [2]. Na druhé straně i železniční doprava svým provozem určité škody na životním prostředí stále způsobuje (jsou však 10 až 100krát nižší než škody, které by vznikly, kdyby současné přepravní výkony železnice převzala doprava silniční) [2]. 9

10 4.2.4 Vodní doprava Vodní doprava patří mezi energeticky málo náročný druh dopravy. Podle německých údajů se však při provozu jedné motorové lodi nebo vlečného člunu dostane do vodního toku za jeden měsíc 100 až 200 litrů oleje [2]. Vodní ekosystémy jsou rovněž postihovány napřimováním a regulací toků (zrychlení toku, kumulace vln), hlukem, výfukovými plyny, činností lodního šroubu atd. [2]. Říční doprava je poměrně náročná na infrastrukturu, loděnice, překladiště, ostatně i některé přístavy zabírají značné plochy [2]. 4.3 Výsledek srovnání jednotlivých druhů dopravy ve vztahu k životnímu prostředí Z dosud uvedených skutečností plyne, že nejproblematičtějším druhem dopravy z hlediska vlivu na životní prostředí je doprava silniční, kde rozhodujícím hnacím agregátem je spalovací motor. Přes rostoucí pokusy se zaváděním elektromobilů jako ekologicky bezproblémových vozidel do běžného, většinou městského provozu (hlavně v USA, Japonsku, Německu, Francii, Itálii, Švýcarsku), neustále roste počet používaných silničních vozidel vybavených spalovacími motory, a to jak zážehovými, tak i vznětovými. Zhruba 90% všech emisí přicházejících do přízemní vrstvy atmosféry pochází ve vyspělých zemích z výfuku spalovacích motorů automobilů. 4.4 Negativní účinky silniční dopravy na životní prostředí Základní projevy negativního vlivu dopravy na životní prostředí lze shrnout na působení v oblasti: hluku, vibrací a otřesů, exhalací a mikroklimatu, prašnosti, nehodovosti, znečišťování vody, záboru zemědělské a lesní půdy a plošných nároků v urbanizovaném území, esteticky a psychických účinků, dalšího narušování hmotného prostředí (snižování produkce zemědělských plodin vlivem exhalací a solení silnic, poškozování vozovek atd.). 10

11 5. DRUHY ZNEČIŠTĚNÍ (HAVÁRIÍ) 5.1 Co je to havárie Vyhláška č. 6/1977 Sb. ze dne 18. ledna 1977 o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod definuje havarijní zhoršení jakosti vod (dále jen havárie ) jako mimořádné závažné zhoršení, popřípadě mimořádné závažné ohrožení jakosti vod. Mimořádné závažné zhoršení jakosti vod je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zabarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným hynutím ryb. Za mimořádné závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek, popřípadě odpadních vod v jakosti nebo množství, které může způsobit havárii, do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Dále se za mimořádné závažné ohrožení jakosti vod považují případy technických poruch a závad, které takovému vniknutí předcházejí, a případy úniku ropných látek ze zařízení k jejich zachycování, skladování, dopravě a odkládání. Je důležité si uvědomit, že havárie (v právním smyslu) může začít ještě dříve, než se závadná látka dostane do vody, např. dostane-li se prostoru, z něhož může proniknout do podzemní či povrchové vody. Je nutno si také uvědomit odlišný charakter havárie u povrchových a podzemních vod. U povrchových vod je takřka vždy havárie krátkodobá a přechodná a odeznívá odtokem závadných látek nebo jejich přirozenou likvidací. U vod podzemních jsou obvykle havárie dlouhodobé, což je dáno jak malou rychlostí proudění podzemní vody, tak pomalostí samočisticích pochodů v podzemní vodě. 5.2 Dělení havárií Havárie lze rozlišovat podle řady hledisek. Mezi základní charakteristiky, podle kterých je možné havárie rozlišovat, například patří: prostředí postižené havárií, typ závadné látky a její škodlivost a rezistence, příčina vzniku Dělení havárií podle postiženého prostředí Podle charakteristiky prostředí, které je havárií postiženo, rozlišujeme: havárie na povrchových vodách, havárie na podzemních vodách. Statisticky častěji dochází k haváriím na povrchových vodách. Tento typ havárií je vizuálně velmi dobře postřehnutelný (zakalení, zbarvení, zápach, úhyn ryb a vodních organizmů, poškození vegetace) [3]. U havárií způsobených znečišťující látkou lze rozpoznat některé typické projevy, které jsou pro danou látku charakteristické. Současně však záleží na různých vnějších vlivech [3]. Průběh havárie je vždy ovlivněně momentálními klimatickými podmínkami, zejména teplotou a okamžitým průtokem vody [3]. Havárie na podzemních vodách mají zcela odlišný charakter, a to v důsledku odlišného režimu pohybu podzemní vody [3]. Častou komplikací bývá složitě prokazatelný původ znečištění [3]. Navíc se ve většině případů jedná o dlouhodobé působení znečišťujících látek s tendencí pomalého růstu až k nepřijatelné úrovni. Nejčastějším primárním zdrojem znečišťování podzemních vod bývají nedostatečně zabezpečené prostory skladování, dopravy a jiné manipulace s ropou, ropnými látkami, pesticidy, silážními šťávami a močůvkou, různými chemikáliemi apod.. Zvláštní postavení mezi kontaminanty pak mají chlorované uhlovodíky [3]. Jejich závažnost je dána především v důsledku vysoké biochemické stability (persistence) [3]. Tyto látky nepodléhají významnému záchytu v horninovém prostředí, ani biodegradaci 11

12 [3]. Riziko úniku kontaminantů do podzemní vody je podstatně zvýšeno u objektů umístěných pod úrovní terénu, nezřídka založených až pod hladinou podzemní vody. Znečištění podzemních vod je častým důsledkem znečištění nadložních zemin [3]. Kontaminanty za určitých podmínek, např. v důsledku vymývání srážkovou vodu, mohou prostoupit (migrovat) až do podzemní vody a jejím prostřednictvím se pak šíří ve směru proudění podzemní vody okolí. Přitom dochází k diferenciaci jednotlivých nebezpečných látek na základě jejich hmotnosti, viskositě, rozpustnosti ve vodě a schopnosti zachycovat se na horninovém prostředí [3] Dělení havárií podle typu závadné látky Havárie můžeme dělit podle druhu uniklé závadné látky a skupiny látek: ropa a ropné látky, toxické látky, organické hnilobné látky (způsobující deficit kyslíku), kyseliny a louhy, látky měnící senzorické vlastnosti vody, nerozpuštěné látky, radioaktivní látky, nadměrně teplé odpadní vody, ostatní látky. Podle statistiky nejčastěji unikají při haváriích ropa a ropné látky, přičemž k haváriím dochází jak při výrobě a zpracování těchto produktů, tak i při jejich přepravě, skladování a použití [3]. Mezi ropné látky patří produkty zpracování ropy, jako jsou benziny, petrolej, motorová nafta a minerální oleje. Ropné uhlovodíky se mohou vyskytovat ve vodách jako rozpuštěné nebo nerozpuštěné (volné, emulgované) [3]. Přítomnost ropných uhlovodíků ve vodách je často patrná podle skvrn nebo olejového filmu na hladině [3]. Tento film se začíná tvořit při koncentraci volných olejů nad 0,1 až 0,2 mg.l -1 [3]. V závislosti na tloušťce olejové vrstvy se zpomaluje přestup kyslíku z atmosféry do vody, čímž je nepříznivě ovlivněn průběh samočištění. Cca 50 l oleje stačí pokrýt 1 km 2 vodní plochy souvislou vrstvou o tloušťce cca 0,05 µm [3]. Jasné barevné pruhy, způsobené interferencí, se tvoří na hladině při množství cca 300 l oleje na 1 km 2 vodní plochy při tloušťce cca 0,3 µm [3]. Další významnou negativní vlastností ropy a ropných látek je jejich velmi malá biodegradovatelnost [3]. To znamená, že přirozený samočisticí proces, zvláště v podzemních vodách, probíhá velmi pomalu. Hodnocení vlastností ropných látek ve vodě je značně složité, protože se obvykle jedná o směsi sloučenin s různou chemickou strukturou, a tedy i s různými chemickými, fyzikálně chemickými a biologickými vlastnostmi. S tím souvisí i problematika jejich sumárního, analytického stanovení ve vodách. Jejich škodlivost a nebezpečí pro vodu je dána jak toxicitou, přesněji ekotoxicitou, tak především tím, že významně ovlivňují její senzorické vlastnosti chuť a zápach. Tyto vlastnosti mohou být ovlivněny již při koncentracích od 0,01 mg.l -1. V koncentracích asi 0,1 mg.l -1 může být voda již zcela senzoricky znehodnocena, což odpovídá např. 1 kg benzinu v m 3 vody. Prahová koncentrace pachu závisí na chemickém složení ropné látky. Zvlášť senzoricky účinné jsou isoalkany a aromatické uhlovodíky. Toxické látky jsou často definovány jako látky, jejichž nadbytečné množství v těle organismů působící chemicky, jsou škodlivé pro stav žijících tvorů nebo rostliny, nepříznivě ovlivňují samostatné fyziologické procesy neb o jejich souhrn anebo mají za následek přechodné nebo trvalé poškození živého organismu nebo dokonce jejich smrt [3]. 12

13 Nejobvyklejším projevem toxických účinků látek ve vodě je bezesporu úhyn ryb [3]. Toxicky působí ve vodách různé látky, mezi nejvýznamnější patří především kyanidy a některé sloučeniny kovů (chromu, mědi) [3]. Organické látky s biologickou spotřebou kyslíku (hnilobné), které mají vysoké nároky na spotřebu kyslíku, způsobí při nárazovém a nadměrném vypouštění nedostatek kyslíku ve vodě [3]. Nejčastěji to bývají splaškové vody, odpadní vody převážně z potravinářského průmyslu nebo odpadní látky ze zemědělství (silážní šťávy, močůvka, kejda apod.) [3]. Kyseliny a louhy mohou unikat do prostředí v místě výroby, spotřeby a při dopravě, především v prostředí chemického průmyslu, povrchových úprav apod. [3]. Výrazným vychýlením hodnoty ph vody trpí především vodní organismy [3]. Látky měnící senzorické vlastnosti vody. Tyto vlastnosti nejvíce ovlivňují především fenoly [3]. Tyto látky způsobují především pachuť a zápach vody [3]. Obsah fenolů má především význam při úpravě surové vody na vodu pitnou, protože při hygienickém zabezpečování vody chlorací se z fenolů tvoří páchnoucí chlorfenoly, přičemž prahová koncentrace pachu značně závisí na druhu chlorovaného fenolu [3]. Nerozpuštěné látky způsobují havárie především lokálního významu, neboť tyto látky se ve většině případů usadí na dne toků [3]. Způsobit však mohou rozsáhlý úhyn ryb v důsledku zalepení žáber nebo ucpání jejich tělních průduchů [3]. Radioaktivní látky. Měřítkem havárie v důsledku úniku radioaktivních látek je zvýšená radioaktivita vody, kterou je možné zjistit jen speciální technikou [3]. Její nebezpečí nespočívá v okamžitém úhynu či poškození organismů [3]. Tímto nebezpečím je trvalá zvýšená zátěž těchto organismů [3]. Zvýšená teplota vody způsobená buď klimatickými poměry nebo vypouštěním horkých vod může být rovněž příčinou poklesu obsahu kyslíku ve vodě [3] Dělení havárií podle její příčiny Dělení havárií podle příčin vzniku, průběhu a následku má svůj význam především z pohledu preventivních opatření v místě vzniku havárie. Mezi základní příčiny vzniku havárie například patří: vsakování závadných látek do terénu a do podzemní vody, spláchnutí závadných látek do vody, vypouštění nadměrně znečištěných odpadních vod při selhání funkce čistírny vod, vypouštění jiných látek, než jsou odpadní vody, prostřednictvím veřejných nebo průmyslových kanalizací apod. Mezi havárie uvedené v prvních dvou bodech je možné především zařadit dopravní nehody vozidel přepravující závadné látky. Technická závada jako bezprostřední příčina havárie je v častých případech provázena selháním lidského faktoru, kterým je nedbalost, neznalost předpisů a také možných následků těchto nehod. 5.3 Ropné látky Z technického hlediska lze ropné uhlovodíky rozdělit do 4 skupin: 1. benzíny (směs uhlovodíků C 4 až C 12 ), 2. petroleje (směs uhlovodíků C 12 až C 18 ), 3. plynové oleje (směs uhlovodíků C 16 až C 24 ), 4. mazací oleje (směs uhlovodíků C 24 až C 40 ). 13

14 Mohou se vyskytovat: rozpustné, nerozpuštěné volné, emulgované, adsorbované v organických látkách (na jílovitých částečkách, planktonu, dnových sedimentech). Čím je délka řetězce větší, tím je horší rozpustnost ropných uhlovodíků [1]. Olejový film na hladině se začíná vytvářet při koncentraci větší než 0,1 až 0,2 mg.l- 1 ; 50 litrů oleje stačí pokrýt 1 km 2 vodní plochy o tloušťce vrstvy 0,05 mm [1]. Ropné uhlovodíky ovlivňují pach a mají schopnost kumulovat se ve vodních organizmech a dnových sedimentech [1]. Olejový film na hladině zpomaluje přístup kyslíku do vody a ovlivňuje tak biochemický rozklad ve vodách probíhající [1]. Ropné látky (RL) patří do skupiny nepolárních uhlovodíků (NU) analyzovaných jako nepolární extrahované látky (NEL) [1]. V odpadních vodách tvoří ropné látky podstatnou část NEL [1]. 5.4 Vliv ropných látek na životní prostředí Vypouštění většího množství ropných látek do vodního toku obvykle provází tvorba olejovitých filmů na vodní hladině. Vodní hladina pokrytá souvislou, dostatečně silnou vrstvou ropných látek může omezit přístup vzdušného kyslíku ke hladině vody, což pak ovlivňuje biocenózu vodního toku či nádrže a působí na průběh biologických samočisticích procesů [1]. Plovoucí vrstvy ropných látek mohou mít smrtící důsledky pro vodní ptactvo. Jakmile se totiž peří těchto ptáků pokryje vrstvou plovoucích ropných látek, pták se neudrží na hladině a utopí se [1]. Je zajímavé, že vodní ptáci se nevyhýbají ropným vrstvám na hladině vody. Dokonce je vyhledávají, neboť plovoucí olejová vrstva tlumí vlnění vody a vytváří dojem klidné vodní hladiny [1]. Po rozpadu plovoucích ropných filmů v důsledku rozpouštění ropných látek zůstanou u hladiny jen málo rozpustné těžší ropné uhlovodíky [1]. Ty pak ulpívají na březích říčního koryta či vodní nádrže, především na stvolech pobřežních rostlin. Škodlivými vlivy těchto asfaltových látek je postihována fauna i flora. 5.5 Ropa a moře Znečišťování moří ropou nabývá stále větších rozměrů a místy dostává formu lokálních katastrof. Ropa byla sice známa už od středověku, například v babylónské říši, ale tehdy se využívala nanejvýš k léčebným účelům nebo ke kouzlům. Teprve v tomto století se stala významným zdrojem energie. Hlavní zdroje ropy leží většinou mimo těžiště průmyslové výroby a proto se dopravuje buď potrubím nebo cisternovými loděmi. Až do 50.let nebyly cisternové lodě či tankery velkých rozměrů, a tak jejich ztroskotání příliš neohrožovalo mořské organismy [8]. Ani množství ropy, které se dostávalo do moře při jejich vymývání, nepřesahovalo hranici, kdy mohlo být zneškodněno přirozenou bakteriální cestou. Ke zvlášť rychlému nárůstu počtu obřích tankerů došlo v roce 1967 tedy v době, kdy byl za války s Izraelem vyřazen z provozu Suezský průplav [8]. Ten byl vybudován v letech , je dlouhý 161 km a průjezd jím trvá pouze 15 hodin. Aby se majitelům tankerů vyplatila dlouhá cesta, kterou museli podniknout kolem jihu Afriky, nabývaly tankery stále větších rozměrů. Za dobu své existence napáchaly obrovské škody na mořských organismech a živočiších. Podle odhadů odborníků uniká při normálním provozu těchto lodí a při čištění jejich nádrží do moře asi 33 tisíc tun ročně [8]. To je už ovšem množství, které je pro mořské organismy obrovskou zátěží. 14

15 Daleko horší jsou poměrně časté havárie cisternových lodí a moderních supertankerů. Tyto havárie jsou způsobeny několika okolnostmi. Supertankery jsou příliš těžkopádné, mají velmi dlouhou brzdnou dráhu a tak ztroskotávají snadněji než menší lodě. Kromě toho se koncerny průmyslových zemí, které tankery vlastní, snaží vyhnout zdanění a přísným bezpečnostním předpisům svých zemí a proto si opatřují registraci v některých rozvojových zemích. V důsledku toho vlastní například Libérie největší flotilu obchodních lodí na světě [8]. Protože kontrola bezpečnostních opatření bývá v těchto zemích velmi povrchní, bývají mnohdy v provozu již vysloužilá plavidla, jejichž ztroskotání je při vysokém pojištění pro majitele spíše ziskem než ztrátou. Málokoho pak zajímá dopad takovéto havárie pro daný úsek moře a pobřeží. Jednu z největších ekologických katastrof způsobila havárie cisternové lodi Amoco Cadiz v březnu 1978, plující právě pod liberijskou vlajkou [8]. Tehdy se do moře vylilo 60 tisíc tun ropy. Na počátku bylo znečištěno 72 km pobřeží, ale počátkem dubna se otočil vítr a hnal ropnou skvrnu opačným směrem a koncem dubna, tedy měsíc a půl po havárii, bylo zasaženo již 300 km pobřeží [8]. Pohroma, valící se v důsledku této havárie na mořské živočichy, byla ohromná. Někteří sice mohli utéct ze znečištěné zóny, horší to bylo s těmi, kteří byli zasaženi nenadále, nebo kteří jsou nepohybliví, jako například ústřice. Z ústřičných líhní muselo být zničeno 6 tisíc tun ústřic pro nepoživatelnost. Žalostný pohled byl na vodní ptactvo, zvláště alky. Ropný povlak zbavil jejich peří tuku, což vedlo buď k jejich utopení, nebo v důsledku ztráty tepelné izolace zmrzli. Mnozí z nich se přímo otrávily ropou. Vyčištění pobřeží od ropy stálo francouzskou vládu 700 mil.franků [8]. V posledních dvaceti letech se začalo s vrty na naftu v pobřežním šelfu mnoha zemí. To je pro čistotu mořské vody velké riziko. Ropa uniká do moře už při samotných těžebních pracích. Havárie vrtných plošin nejsou žádnou vzácností, protože věže jsou vystaveny silným bouřím, kterým se nemohou vyhnout a někdy dojde i k výbuchu. Například v šelfu zátoky Campeche začala 10. Prosince 1978 vrtat společnost Petroleos Mexikanos, 3.června 1979 vybuchl průzkumný vrt a požár a výlev ropy byly zastaveny až 23. března 1980, tedy po 290 dnech [8]. Výbuch zničil celé zařízení, takže se ropa mísila s vodou hned u dna. Na pobřeží se dostalo asi 120 tisíc tun ropy, a zahynulo při tom na 4 tis. mořských ptáků. Vážné nebezpečí spočívá i ve válečných konfliktech v blízkosti ropných polí. Počátkem března 1983 při bojových operacích mezi Iránem a Irákem byla zasažena jedna z vrtných plošin ropného pole Navrúzu. Došlo tak k jedné z největších ekologických katastrof [8]. Koncem dubna už pokrýval ropný koberec přes 20 tisíc km 2 Perského zálivu. Denně zde unikalo asi šest tisíc barelů ropy (1 barel je 159 l). Za války v Perském zálivu, v roce 1991, Irácká vojska Saddáma Husajna vypustila do moře milióny barelů ropy, a škody které takto napáchala nelze ani řádně odhadnout [8]. Ve srovnání se splašky, které se dostávají do moří z průmyslových závodů a měst, je sice znečištění ropou plošně omezené, ale škody jím způsobené jsou značné. Před věkem rozumu a před nástupem moderní vědy připisovali naši předkové vždy svým řekám, jezerům, oceánům a mořím zvláštní duchovní nebo posvátný význam. Za znesvěcení se považovalo poškození čistého pramene nebo krásné řeky, protože to byly zdroje především přírodního, Bohem daného bohatství, na němž závisí náš život. Současné znečišťování je možno klasifikovat právě jako takový soudobý znesvěcující proces. 15

16 5.6 Přehled závažnějších dopravních havárií v letech na území ČR 1975: došlo k úniku l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán. Skladování motorové nafty bylo v rozporu s vodohospodářskými předpisy a nebylo ani povoleno. Díky včasné realizaci sanačních prací nebyl dlouhodobě ohrožen odběr pitné vody z Jordánu [7] došlo k havárii autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka, levostranný přítok Želivky. Cisterna se převrhla (nedošlo k jejímu poškození), ale odvzdušňovacím ventilem uniklo l nafty do terénu a následně do meliorační strouhy a Martinického potoka. Sanační práce trvaly do listopadu, k bezprostřednímu havarijnímu ohrožení vodárenské nádrže díky včasnému a intenzivnímu sanačnímu zásahu nedošlo [7] došlo v Podhájí (okres Zlín) k úniku kapalného hnojiva do toku Lutonínka. Při přečerpávání z mísící nádrže do nádrže fekálního vozu (ručně obsluhované čerpadlo) se obsluha vzdálila a došlo k přeplnění nádrže fekálního vozu a úniku do pstruhového potoka Lutonínka. Došlo k úhynu ryb v délce toku 3 km. vodárenský odběr pro Vizovice (7 km pod místem havárie) byl na 8 hodin odstaven [7]. 1979: došlo k úniku 33,5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy (zhruba 4 km nad prameništěm Vsetín Ohrada). Byly zastaveny vodárenské odběry Vsetín, Jablůnka, Valašské Meziříčí a krátkodobě i Hranice a Přerov. Sanace prameniště Vsetín byla provedena vypouštěním závlahových rybníků a příkopů a proplachem čistou vodou z nezasaženého přítoku Bečvy. Vysoká postupová rychlost znemožnila jakýkoliv účinný záchyt (v Senici byl v době havárie průtok 15 m3/s) plovoucích ropných látek, vyšší průtok způsobil dostatečné naředění. Příčinou úniku (cisterny byly nepoškozeny) byla netěsná uzavírací víka v horní části cisteren, která nebyla po naplnění řádně uzavřena [7]. 1980: V noci z na došlo k dosud největší ropné havárii z ropovodu na území ČR. Na úseku ropovodu u obce Bartoušov vznikla netěsnost ve spirálově svařovaném potrubí o velikosti cca 30 cm x 1 až 3 cm. Vzniklá netěsnost nebyla včas dispečerem dálkovodu identifikována (na signalizovaný pokles tlaku v potrubí obsluha uvedla do provozu druhé čerpadlo), celý úsek byl pod tlakem minimálně 6 hodin. Celkový únik byl později vyčíslen na t ropy. Z terénu unikala ropa do mokřadu a následně do Šlapanky a Sázavy. Na likvidaci této havárie bylo nasazeno značné množství pracovníků - cca 300 a techniky, byla postavena řada norných stěn na Šlapance i na Sázavě, na norné stěně u ústí Šlapanky do Sázavy byla vrstva ropných látek až 60 cm. Byly přerušeny odběry ze Sázavy. Sanační práce probíhaly do roku 1982 [7]. 1982: došlo k vážné dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu ČSAD mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice. okres Rokycany. Při nehodě uniklo cca 26 m 3 leteckého petroleje na vozovku, okolí a přímo do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka), dále došlo ke znečištění Boreckého rybníka a Holoubkovského potoka pod rybníkem. Asi na jeden týden byl odstaven vodárenský odběr pro Rokycany z potoka, sanační práce trvaly zhruba 5 měsíců [7] bylo zjištěno intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. Příčinou byla netěsnost v podzemní nádrži na LTO (koroze) v uložišti francouzského 16

17 velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí. Únik trval delší dobu, odhad uniklého množství byl l. 1985: došlo k železniční nehodě u Bíliny na trati Bílina - České Zlatníky (km 37,175). Příčinou železniční nehody bylo hrubé porušení drážních předpisů (nerespektování návěstidla v poloze Stůj). Při srážce dvou vlaků došlo mimo jiné i k vykolejení a poškození dvou železničních cisteren s topným mazutem. Mazut pak z cisteren vytékal do kolejiště, po náspu na obslužnou komunikace, do propustku pod tratí a dále až do řeky Bíliny. Celkem uniklo 51 t mazutu, několik tun se dostalo až do Bíliny. Ze strany ČSD byla činnost při zneškodňování uniklého mazutu zcela nedostatečná, několikrát byly sanační práce přerušeny, proto byla z podnětu ČVI vyžádána spolupráce s Povodím Ohře Chomutov [7]. 1988: došlo k úniku motorové nafty (63 m 3 ) ze skladu Benziny v Jabloneckých Pasekách. Příčinou úniku bylo hrubé porušení provozních předpisů obsluhou při stáčení železničních cisteren. Pracovníci po ukončení směny nezabezpečili 3 cisterny proti pohybu a ani neuzavřeli vypouštěcí ventily. Při samovolném posunutí cisteren došlo k utržení stáčecích hadic a úniku nafty [7]. 1992: a došlo k úniku motorové nafty ze skladu FMV v Domašíně, okres Benešov. Příčinou úniku bylo přeplnění nádrže při stáčení z železničních cisteren (nádrže nebyly vybaveny signalizací maximální hladiny ani jinak zabezpečeny proti přeplnění), kdy se obsluha při obsluze vzdálila. Nafta se dostala do splaškové kanalizace, na ČOV a následně do místního potoka a do řeky Blanice (Vlašimské). Ve druhém případě únik nafty byl způsoben chybnou manipulací na lapolu a nafta přetekla do splaškové kanalizace. Uložiště bylo vybudováno v roce 1926 a v době havárie nemělo být již provozováno (původně VÚ Domašín, který měl provoz časově omezen udělením výjimky) [7]. 1998: došlo k úniku ropných látek z plavidla Lucký 1, ze kterého se v důsledku proražení dna odčerpávaly vody ze strojovny tak, aby nedošlo k potopení lodi. V profilu Hřensko byla postavena norná stěna, sanační práce probíhaly i v Děčínském přístavu [7]. 2000: došlo k dopravní nehodě autocisterny převážející naftu v Turnově, okres Semily na silnici Turnov Jičín. Ve dvou komorách pětikomorové cisterny bylo 18 m3 nafty. Při vyhýbání autocisterny v zatáčce s jiným vozidlem došlo k utržení krajnice vozovky a následnému převržení AC na bok. Při převrácení došlo k proražení dvou otvorů první komory, Nafta tekla po krajnici vozovky a z větší části natekla do uliční vpusti jednotné kanalizace, která se nacházela přímo pod převrácenou AC. Kanalizací nafta odtekla na MěČOV Turnov, kde byla zachycena v nové usazovací nádrži, která nebyla ještě v provozu. Nafta na krajnici silnice byla zachycována na pevný sorbent. Povodí Labe pod zaústěním MěČOV Turnov instalovalo preventivně nornou stěnu, ke znečištění Jizery nedošlo [7]. 2001: došlo v poledních hodinách k dopravní nehodě autocisterny na silnici z Chomutova směrem na Karlovy Vary (cisterna jela na trase ze Spolany Neratovice do SRN) před obcí Boč, okres Karlovy Vary. Autocisterna vezla 22 t kaprolaktamu v kapalném stavu, který byl horký. Řidič jel vysokou rychlostí a nezvládl řízení v zatáčce. Cisterna se převrátila mimo vozovku a zůstala převrácená na boku na břehu Ohře. Z porušené cisterny vyteklo asi 50 l kaprolaktamu, který na vzduchu po zchladnutí ztuhl na podvozku a zemině, do řeky Ohře nevnikl. Na místo se dostavila zásahová jednotka hasičů ze Spolany Neratovice. Ti nezahájili 17

18 přečerpávání kaprolaktamu, protože při přečerpávání mohlo dojít k ochlazení látky a k jejímu ztuhnutí, následně k ucpání potrubí. Bylo rozhodnuto, že se nechá látka zchladit a ztuhnout v autocisterně a následně byla provedena likvidace havárie. Při havárii nedošlo ke znečištění Ohře [7] dopoledne došlo k úniku benzinu ze společnosti ČEPRO, a. s., sklad Cerekvice nad Bystřicí. Z areálu stáčiště železničních cisteren sjely 4 cisterny (80 m 3 ), které vykolejily na vlečce u železniční stanice Hněvčeves (příčinou havárie bylo selhání lidského faktoru). Při vykolejení došlo k proražení jedné cisterny, ze které do okolí unikl benzín. Na místě zasahoval HZS a smluvní sanační organizace ČEPRA Vodní zdroje a Dekonta, dále Policie ČR. Pracovníci HZS provedli základní zabezpečení, cisternu opěnovali z důvodu prevence požáru a výbuchu a zajišťovali přečerpání zbytku. Ke znečištění řeky Bystřice nedošlo, část produktu se podařilo přečerpat, část zachytit v kolejišti, uniklo cca 30 m 3 [7]. 5.7 Aktuálně: Tanker se potopil, hrozí ekologická katastrofa Dne došlo k potopení tankeru (viz. obrázek č. 2) [6]. Nejhorší obavy ochránců přírody se vyplnily. Poškozený tanker Prestige, který měl na palubě přes 70 tisíc tun ropy, se rozlomil na dvě části a klesl pod hladinu. Tanker se před tím ale podařilo odvléci asi 250 kilometrů od galicijských břehů. Tanker se zlomil ve chvíli, kdy ho táhla čínská vlečná loď, kterou si pronajala nizozemská společnost SMIT specializující se na pomoc při podobných haváriích. Galicijské úřady oznámily, že se tak stalo v portugalských vodách. Zatím není jasné, kolik ropy uniklo do moře [6]. Obr. č. 1 havárie ropného tankeru před potopením [6] Rozlomení tankeru by mohlo podle ekologů znamenat dvakrát větší katastrofu než aljašská nehoda tankeru Exxon Valdez v roce 1989 [6]. 18

19 Obr. č. 2 potopení ropného tankeru [6] Ropa tekla do moře celou dobu Ropa z tankeru unikala již od středy , kdy došlo k havárii (viz. obrázek č. 1) [6]. Příčinou úniku ropy byly trhliny v nádržích tankeru. Znečištěno bylo asi 200 kilometrů španělského pobřeží a ropa unikala již během transportu na volném moři [6] Co nejdále od pobřeží Tanker se snažili záchranáři odtáhnout co nejdále od španělského pobřeží, ale bouře nedovolila z poškozeného tankeru odčerpat zbylou ropu. Záchranáři bojovali s postupující skvrnou natažením osmnácti kilometrů plovoucích bariér a nasadili také desítky pump k odsávání ropy. Ta byla přesto cítit i vidět po celém pobřeží. Galijci ho přezdívají pobřeží smrti, neboť u něj často havarují námořní lodě. Zamoření pobřeží děsí i mnoho místních obyvatel, pro které je rybolov hlavní obživou. Španělské úřady včera pozastavily výlov v širokém pásu pobřežních vod a vláda slíbila rybářům kompenzaci ušlých zisků. Znečištění se obává i Francie, která vyslala k tankeru loď specializovanou na bojh proti znečištění. Z tankeru Prestige vyteklo od středy 3000 tun ropy.tanker, který plul z Lotyšska do Gibraltaru pod bahamskou vlajkou, přepravoval 77 tisíc tun ropy. Tanker směřoval z lotyšského přístavu Riga do Singapuru. Minulý týden ve středu se u španělských břehů dostal za silné bouře do problémů a začal nabírat vodu. O den později ho vlečné čluny začaly odtahovat na širé moře, aby se tak zabránilo vážnému znečištění galicijského pobřeží [6]. 19

20 6. OCHRANA VOD Existující opatření ke zmírnění antropogenních vlivů na vody jsou rozsáhlé a komplexní [4]. Jinou otázkou je, do jaké míry jsou respektována [4]. V obecné rovině je lze rozdělit na preventivní a následné. Za preventivní opatření je především třeba pokládat zákony, nařízení, normy a vyhlášky stanovující pravidla o nakládání s vodami a jejich ochrany, o úplatách, ukazatelích přípustného znečištění apod. Stejně tak preventivně působí nejrůznější technická zařízení zamezující pronikání nežádoucích kontaminantů do povrchových i podzemních vod. Největší nebezpečí pro hydrosféru však spočívá ve vypouštění znečištění odpadních vod, jejichž vzniku se dosud nelze vyhnout [4]. Je proto třeba je co nejdokonaleji čistit a pokud je to možné, recyklovat je [4]. Čištění odpadních vod se provádí mnoha různými způsoby, které lze rozdělit podle jejich podstaty do tří základních skupin: fyzikální, chemické, biologické postupy [4]. Téměř nikdy nestačí k vyčištění jen jeden způsob či způsoby z jedné skupiny, nýbrž je jich třeba kombinovat více k dosažení žádaného efektu [4]. Vlivem velké rozmanitosti složení odpadních vod z různých odvětví průmyslu, kdy i odpadní vody z jednotlivých provozů téhož odvětví se svým složením liší, nelze udat jednotný předpis pro sestavu čistírny vod [4]. Je nezbytně nutné řešit čistírny případ od případu vždy s přihlédnutím ke specifice každého odvětví [4]. 6.1 Ochrana vod před ropnými látkami (přímou kontaminací) Masové používání ropných látek a jejich negativní vlastnosti ve vztahu k vodě vedou k řadě konfliktních situací [4]. Pro ohrožení nebo znečištění vod nejsou důležité jen ty operace, kde ropné látky přecházejí do odpadních vod, ale i všechny ostatní manipulace s ropnými látkami a jejich používání. Při nárazovém znečišťování vod je podíl těchto manipulací na vzniku havárií podstatně vyšší než vliv vypouštění odpadních vod s obsahem ropných uhlovodíků. Proto soubor preventivních technických opatření proti únikům ropných látek nebo omezujících jejich škodlivé působení na nejnižší možnou míru je nezbytnou součástí všech zařízení, která slouží k jakékoli manipulaci s ropnými látkami. Objektem ochrany je jak povrchová, tak podzemní voda [4]. 6.2 Doprava ropných látek Ropné látky, tj. ropa i výrobky z ní, se dopravují po železnici, automobilními cisternami, loďmi a dálkovými ropovody [4]. Při dopravě železničními cisternami se nepožadují zvláštní preventivní opatření proti únikům; dodržování železničního přepravního řádu je dostatečné preventivní opatření [4]. Cisterny musí být v dobrém technickém stavu, to se týká především uzavíracích armatur a topného systému (u vyhřívaných cisteren). Přepravce také musí kontrolovat stav vozů i jejich naplnění. Silniční doprava v autocisternách je velmi obvyklým způsobem přepravy ropných látek, zvláště mezi distribučními sklady a místy spotřeby (hlavně čerpacími stanicemi). Ropné látky se převážejí v zařízeních různého typu a tonáže a při převozu vyšších objemů se zároveň zvyšuje riziko přepravy. To se netýká jen většího množství přepravované látky, ale i zvětšení hmotnosti celé jednotky a obtížnější manipulace na užších a méně únosných silnicích. Lodní doprava ropných látek má v našich podmínkách jen velmi omezený význam. Zvláštní preventivní opatření proti únikům ropných látek z nádrží zde nejsou požadována [4]. Ve vnitrozemí se největší množství ropných látek dopravuje dálkovým potrubím (dálkovými ropovody), jejichž síť spojuje naftová pole s přístavy a rafinériemi, sklady a hlavními místy spotřeby [4]. Vzhledem k značnému dopravovanému množství je tento způsob dopravy nejbezpečnější. Aby byl provoz dálkovodu skutečně bezpečný, je třeba dodržet řadu opatření. 20

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Ochrana vod závadné látky

Ochrana vod závadné látky 19.02.2015 Ochrana vod závadné látky Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Závadné látky Nakládání se závadnými látkami

Více

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ V Praze dne: 25.08.2010 Číslo jednací: 112622/2010/KUSK/OŽP/ŠE Vyřizuje: Ing. Eva Švagrová ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

VLIV DOPRAVY NA PROST

VLIV DOPRAVY NA PROST Životní prostředí VLIV DOPRAVY NA PROSTŘEDÍ dělení dopravy automobilová železniční vodní konkrétní dopravní problémy vliv na ŽP po složkách Dělení dopravy nejen v ČR podle druhu přepravy osobní x nákladní,

Více

Základní hodnocení ekologických rizik v zem.podniku

Základní hodnocení ekologických rizik v zem.podniku Základní hodnocení ekologických rizik v zem.podniku 2013 Legislativa Zákon č.167/2008 Sb. (Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů) NV č.295/2011 Sb. Metodický pokyn

Více

Zákazové dopravní značky zákazy vjezdu

Zákazové dopravní značky zákazy vjezdu Zákazové dopravní značky zákazy vjezdu Komentář k významu dopravních značek je převzat z publikace LEITNER, M., LUKÁŠEK, V., KOPECKÝ, Z.: Zákon o provozu na pozemních komunikacích: a předpisy prováděcí

Více

ŘEŠENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD PODLE VODNÍHO ZÁKONA Ing. Bc. Pavel Valerián, Ph.D. Právní úprava Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ).

Více

Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí

Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí Petr Kohout, Forsapi s.r.o. Praha 3.12.2014 Podzemní vody jsou cenným přírodním bohatstvím a právem jsou považovány za nejdůležitější zdroj

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Základní hodnocení rizik

Základní hodnocení rizik Základní rizik Část A 1. 2. Obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, sídlo identifikační číslo osoby (IČO) a datová schránka příslušného provozovatele Jméno, popřípadě jména, příjmení,

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof. RNDr. Rudolf Štětina, CSc. Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Rozdělení jedů Podle

Více

(3) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapy v měřítku. 1 : , která je uvedena v příloze č.

(3) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapy v měřítku. 1 : , která je uvedena v příloze č. Strana 431 30 VYHLÁŠKA ze dne 29. ledna 2015 o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Lázně Kundratice a vymezení konkrétních ochranných opatření Ministerstvo zdravotnictví

Více

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Paliva Paliva nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Dělení paliv podle skupenství pevná uhlí, dřevo kapalná benzín,

Více

Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu

Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu Název: Havárie ohrožující vody Ropné havárie I. Charakteristika

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 3 skupenství ( kapalné

Více

ŽD M-Sm 1 HAVARIJNÍ PLÁN. Účinnost od 1.7.2012. Vypracoval / dne: Karel Mičunek / 25.4.2012 Podpis:

ŽD M-Sm 1 HAVARIJNÍ PLÁN. Účinnost od 1.7.2012. Vypracoval / dne: Karel Mičunek / 25.4.2012 Podpis: HAVARIJNÍ PLÁN Účinnost od 1.7.2012 Vypracoval / dne: Karel Mičunek / 25.4.2012 Podpis: Schválil / dne: Ing. Pavel Čechák / 3.5.2012 Podpis: ROZDĚLOVNÍK: Držitel verze počet kusů 1. Archiv tištěná a elektronická

Více

ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR)

ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR) ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR) 8. přednáška Vliv dopravy na životní prostředí Životní prostředí VLIV DOPRAVY NA PROSTŘEDÍ dělení

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

1. Z celkového množství vody na zemi zaujímá sladká voda jenom asi 5 %. Většina z toho je ve formě ledovců. SPRÁVNĚ jdi na č.2 ŠPATNĚ jdi na č.

1. Z celkového množství vody na zemi zaujímá sladká voda jenom asi 5 %. Většina z toho je ve formě ledovců. SPRÁVNĚ jdi na č.2 ŠPATNĚ jdi na č. 1. Z celkového množství vody na zemi zaujímá sladká voda jenom asi 5 %. Většina z toho je ve formě ledovců. SPRÁVNĚ jdi na č.2 ŠPATNĚ jdi na č.3 2. Sladké vody je ještě méně okolo 2,5%. To že je většina

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Monitorování životního prostředí. Monitoring vody

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Monitorování životního prostředí. Monitoring vody Název školy Číslo projektu STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Název projektu Klíčová aktivita Digitální učební materiály

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU Your Name and Company Lucie Doležalová, Dana Komínková, Lucie Večeřová, Jana Nábělková lucie.dolezalova@fsv.cvut.cz kominkova@fsv.cvut.cz ČVUT v Praze, fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Drobné prachové částice, polétavý prach

Drobné prachové částice, polétavý prach Drobné prachové částice, polétavý prach Jsme velmi drobné prachové částice. Jsme malé a lehké, proto se snadno zvíříme a trvá dlouho, než se zase usadíme. Lidé nám proto začali říkat polétavý prach. Čím

Více

Provoz skládky komunálních odpadů

Provoz skládky komunálních odpadů Provoz skládky komunálních odpadů (ilustrovaný scénář pořadu) Odpady provázejí člověka po celou dobu civilizace. Vznikají při průmyslové činnosti, zemědělství, dopravě a při běžném životě člověka v konzumní

Více

1.Historie a současnost nejen. dopravy

1.Historie a současnost nejen. dopravy 1.Historie a současnost nejen automobilové dopravy Definice a rozdělení dopravy Doprava je cílevědomá, účelně organizovaná činnost lidí, zaměřená na přemísťování osob, věcí a pošty. K její realizaci se

Více

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly Environmentální legislativa Legislativa ČR Právní řád princip hierarchie právní síly 1. Ústavní zákony 2. Zákony 3. Podzákonné předpisy: nařízení vlády vyhlášky ministerstev Environmentální legislativa

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2 Č. materiálu: VY_32_INOVACE_119 Jméno autora: Mgr. Martina Sládková Datum

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

TZB Městské stavitelství

TZB Městské stavitelství Katedra prostředí staveb a TZB TZB Městské stavitelství Zpracovala: Ing. Irena Svatošová, Ph.D. Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu EU a státního rozpočtu ČR: Inovace a modernizace studijního

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Voda 1. Najdi na internetu pojem acidifikace vody a vysvětli. Je to jev pozitivní nebo negativní? 2. Splaškové odpadní vody obvykle reagují a. Kysele b. Zásaditě c. Neutrálně 3.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Rotační samonasávací čerpadla

Rotační samonasávací čerpadla Rotační samonasávací čerpadla Čerpadla vhodná pro čerpání: užitkové vody, silně znečištěné vody, odpadních kalů, ropných látek, močůvky, kejdy, kapalných hnojiv atd. Použití: zemědělství (závlahy, čerpání

Více

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů

Více

Právní předpisy týkající se omezování znečistění povrchových a podzemních vod. cizorodými látkami.

Právní předpisy týkající se omezování znečistění povrchových a podzemních vod. cizorodými látkami. Pesticidy a ochrana vod Právní předpisy týkající se omezování znečistění povrchových a podzemních vod cizorodými látkami. Ústí nad Orlicí 19. dubna 2012 Motto: Zdroj - Plány oblastí povodí Negativní vliv

Více

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví. a) druhy ropy a skladbu ropných produktů2) pro skladování v nouzových zásobách,

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví. a) druhy ropy a skladbu ropných produktů2) pro skladování v nouzových zásobách, 165/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. června 2013 o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu úrovně nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování

Více

METODIKA ME 13/06 PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

METODIKA ME 13/06 PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČEZ DISTRIBUCE SKUPINA ČEZ DRUH DOKUMENTU METODIKA ČÍSLO DOKUMENTU ME 13/06 NÁZEV PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVNÍ ZPRACOVATEL odbor Strategický rozvoj vedoucí odboru 12120000 / Ing. Milan Špatenka

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH

Více

ZDROJE UHLOVODÍKŮ. a) Ropa je hnědočerná s hustotou než voda. b) Je to směs, především. Ropa však obsahuje také sloučeniny dusíku, kyslíku a síry.

ZDROJE UHLOVODÍKŮ. a) Ropa je hnědočerná s hustotou než voda. b) Je to směs, především. Ropa však obsahuje také sloučeniny dusíku, kyslíku a síry. VY_52_INOVACE_03_08_CH_KA 1. ROPA ZDROJE UHLOVODÍKŮ Doplň do textu chybějící pojmy: a) Ropa je hnědočerná s hustotou než voda. b) Je to směs, především. Ropa však obsahuje také sloučeniny dusíku, kyslíku

Více

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Ing. Rudolf Zelinka Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor provozuschopnosti oddělení životního prostředí e-mail:

Více

PLÁN. HAVARIJNÍCH OPATŘENÍ (prozatímní) UZLOVÉ ŽELEZNIČNÍ STANICE ŽATEC

PLÁN. HAVARIJNÍCH OPATŘENÍ (prozatímní) UZLOVÉ ŽELEZNIČNÍ STANICE ŽATEC České dráhy, a. s. Uzlová železniční stanice Žatec PLÁN HAVARIJNÍCH OPATŘENÍ (prozatímní) UZLOVÉ ŽELEZNIČNÍ STANICE ŽATEC oblast Žatec (obsahuje nouzová opatření dle části 1.8. řádu RID) Ing. Daniel Jareš

Více

Přírodní zdroje uhlovodíků

Přírodní zdroje uhlovodíků Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

Ropa Ch_031_Paliva_Ropa Autor: Ing. Mariana Mrázková

Ropa Ch_031_Paliva_Ropa Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

CHEMICKÝ PRŮMYSL V ČR

CHEMICKÝ PRŮMYSL V ČR CHEMICKÝ PRŮMYSL V ČR Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 4. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s oblastmi

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU MÚ Kopřivnice Vodoprávní úřad Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní

Více

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov Mosty indikátor 06.43.19 PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Úkol: Fyzikální a chemická analýza vody Princip: Vlastním pozorováním získat poznatky o vlastnostech

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Faculty of Safety Engineering Fakulta bezpečnostního inženýrství Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Šárka Kročová Technická univerzita v Košiciach Strojnícka fakulta Březen 2014 Systémové

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU Městský úřad Dvůr Králové nad Labem odbor životního prostředí náměstí T.G. Masaryka 38 544 17 Dvůr Králové nad Labem ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: LIBOR VOSÁHLO Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: LIBOR VOSÁHLO Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: LIBOR VOSÁHLO Název materiálu: VY_32_INOVACE_I_03_DRUHY VOD_I1-3 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Snížení množství a znečištění odváděných srážkových vod.

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Snížení množství a znečištění odváděných srážkových vod. KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 5 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Snížení množství a znečištění odváděných srážkových vod 1. POPIS PROBLÉMU Rozvoj měst a obcí, zejména bytová a občanská výstavba,

Více

PLÁN OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD ROPNÉ HAVÁRIE (HAVARIJNÍ PLÁN) Avia Energo, s.r.o. BERANOVÝCH 140 PRAHA 9 LETŇANY. DLE ZÁKONA Č. 20/2004 Sb.

PLÁN OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD ROPNÉ HAVÁRIE (HAVARIJNÍ PLÁN) Avia Energo, s.r.o. BERANOVÝCH 140 PRAHA 9 LETŇANY. DLE ZÁKONA Č. 20/2004 Sb. Příloha č.6 PLÁN OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD ROPNÉ HAVÁRIE (HAVARIJNÍ PLÁN) Avia Energo, s.r.o. BERANOVÝCH 140 PRAHA 9 LETŇANY DLE ZÁKONA Č. 20/2004 Sb. Vypracoval: Miloslav Maršan vedoucí odd. elektro Schválil:

Více

Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod

Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Hydrologická situace ČR, vývoj znečištění vod, vodní eroze, specifické polutanty, ohrožené druhy

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Aktuální legislativa v oblasti integrované prevence 2014 Základní zpráva

Aktuální legislativa v oblasti integrované prevence 2014 Základní zpráva Aktuální legislativa v oblasti integrované prevence 2014 Základní zpráva Ondřej Skoba Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení hodnocení ekologických rizik Praha, 11.09.2014 Struktura prezentace

Více

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz VŠB-TU OSTRAVA Energetika Bc. Lukáš Titz Energetika Je průmyslové odvětví, které se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie Energii získáváme z : Primárních energetických zdrojů Obnovitelných

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Kanalizace ve správě SLUMEKO, s.r.o. Kanalizační řád

Kanalizace ve správě SLUMEKO, s.r.o. Kanalizační řád Kanalizace ve správě SLUMEKO, s.r.o. Kanalizační řád Ostrava, listopad 2009 Výtisk č.:1 Na základě zpracovaného paspartu kanalizací v dané oblasti a provozního řádu kanalizace předkládáme návrh kanalizačního

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0581. Opravárenství a diagnostika. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

CZ.1.07/1.5.00/34.0581. Opravárenství a diagnostika. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_OAD_3.AZA_19_EMISE ZAZEHOVYCH MOTORU Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Pavel Štanc Tematická

Více

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Sdružení Flos Aquae Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Ing. Marcela Lagová Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Brno, květen 2013

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy obsah Prezentace cíl společnosti Odpadní komodity a jejich složení Nakládání s komunálním odpadem Thermo-katalitická

Více

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí vodoprávní úřad nám. 28. října 543 PSČ 763 26 ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU) DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,

Více

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

Zásady organizace výstavby

Zásady organizace výstavby OBSAH: 1 INFORMACE O STAVENIŠTI 2 1.1 ROZSAH A STAV STAVENIŠTĚ 2 1.2 ÚPRAVY STAVENIŠTĚ 2 1.3 OPLOCENÍ STAVENIŠTĚ 2 1.4 PŘÍJEZDY A PŘÍSTUPY NA STAVENIŠTĚ 2 1.5 DEPONIE A MEZIDEPONIE 2 2 VÝZNAMNÉ SÍTĚ TECHNICKÉ

Více

Čistírna odpadních vod

Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod - ČOV = zařízení, kde dochází k čištění odpadní vody v blízkosti provozů čištění průmyslových vod v zemědělské výrobě u měst a obcí mechanicko biologická čistírna

Více

KOROZE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 4. 2012. Ročník: devátý

KOROZE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 4. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková KOROZE Datum (období) tvorby: 25. 4. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí se

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Základní pojmy Jsou podrobně

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

8. Komponenty napájecí části a příslušenství

8. Komponenty napájecí části a příslušenství Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT HYDRAULICKÉ A PNEUMATICKÉ MECHANISMY 8. Komponenty napájecí části

Více