Stojaté vody Asie. Miroslav Šobr

Transkript

1 Stojaté vody Asie Miroslav Šobr

2 Jezera Asie -obrovský počet vodních ploch různé velikosti a původu vzniku -55% objemu všech jezer světa (sladkých i slaných) -sladká jezera - více než 20% objemu vody v jezerech světa -slaná jezera asi 85% celkových zásob na souši -jezero Bajkal 18% sladké vody světa, 87% vody asijských jezer -Kaspické moře (jezero) 76% slané vody světa na souši, 95% slané vody v Asii -zastoupeny všechny genetické typy jezer

3 Jezero (stát) Rozloha km 2 Délka km Odtok 1. Kaspické moře (Ázerb., Rusko, Kaz., Turkm., Írán) 371,000 1,199 bezodtoké 2. Bajkal (Rusko) 31, Angara 3. Balchaš (Kazachstán) 18, bezodtoké 4. Aralské jezero (Kazachstán, Uzbekistán) 17, bezodtoké 5. Issyk Kul (Kyrgyzstán) 6, bezodtoké 6. Urmijské jezero (Írán) 5, bezodtoké 7. Tonlesap (Kambodža) 5, Tonlesap 8. Kukunor (Čína) 4, bezodtoké 9. Tajmyrské jezero (Rusko) 4, Dolní Tajmyra 10. Chanka (Čína, Rusko) 4, Sungača(Amur) 11. Ajdarkul (Uzbekistán) 4, bezodtoké 12. Vanské jezero (Turecko) 3, bezodtoké 13. Pcho-jang-chu (Čína) 3, Jang-c'-ťiang 14. Uvs núr (Mongolsko, Rusko) 3, bezodtoké 15. Tung-tching-chu (Čína) 2, Jang-c'-ťiang 16. Zajsan (Kazachstán) 2, Irtyš 17. Chövsgöl núr (Mongolsko) 2, Egijn-Gol 18. Tchaj-chu (Čína) 2, Jang-c'-ťiang 19. Laguna de Bay (Filipíny) 2, Pasig 20. Chulun núr (Čína) 2, Argun (Amur) 21. Toba (Indonésie) 2, Asachan 22. Sarykamyšské jezero (Turkmenistán, Uzbekistán) 2, bezodtoké 23. Čany (Rusko) 1, bezodtoké 24. Hammar (Irák) 1, Šatt al-arab 25. Chung-ce-chu (Čína) 1, Jang-c'-ťiang 26. Nam Co (Čína) 1, bezodtoké 27. Sadíjá (Irák) 1, Tigrid 28. Char Us núr (Mongolsko) 1, Char núr 29. Tuz (Turecko) 1, bezodtoké 30. Siling Co (Čína) 1, bezodtoké 31. Tengiz (Kazachstán) 1, bezodtoké 32. Chirgis núr (Mongolsko) 1, bezodtoké 33. Sevan (Arménie) 1, Hrazdan 34. Kao-jou-chu (Čína) 1, Jang-c'-ťiang 35. Tangrajum (Čína) 1, bezodtoké 36. Ebinur (Čína) 1, bezodtoké 37. Ulungur (Čína) 1, Ili a Irtyš

4 Jezera Asie podle hloubky (pořadí ve světě) Jezero (stát) maximální hloubka (m) 1. Bajkal (Rusko) Kaspické moře (Ázerb., Rusko, Kazach., Turkmen., Írán) Issyk-Kul (Kyrgyzstán) Matano (Indonésie) Toba (Indonésie) Sarezské jezero (Tádžikistán) Poso (Indonésie) 450

5 Reliktní jezera -pozůstatky dřívějších větších vodních ploch Kaspické moře (jezero) -plocha km 2, max. hl m, stř. hl. 184 m, objem km 3, povodí km 2

6 -3 pánve severní, střední a jižní -odděleny Mangyšlackým resp. Apšeronským prahem

7 Hydrologický režim -80% přítoku z Volhy, plus dalších 130 řek -kolísání hladiny závislé pouze na říčním přítoku, srážky nemají význam, podzemní přítok 4 km 3 /rok -nejnižší hladina v roce 1977 díky stavbě přehrad -70 mil. t/rok plavenin, po výstavbě volžské kaskády polovina -zálivy Kara-bogaz-gol (přítok 38 km 3 /rok) a Mrtvý Kultuk (14 km 3 /rok) odtok jen při hladině cca -28 a výše stavba hráze na oddělení KBG, vysušení zálivu, těžba Glauberovy soli přítok obnoven rourami ale nedostatečný (2,5 km 3 /rok) hráz zničena úplně včetně 5 m vys. prahu, přes který voda přepadala

8 -v severní části nalezeny velké zásoby ropy a zemního plynu (snad jako v Perském zálivu) -problémy s těžbou vlivem zimního zamrzání -je to moře nebo jezero? politická otázka, mezinárodní vody těžba ropy, pro Rusko nevýhodné -jeseteři 9 z 10-ti jeseterů je uměle odchovaných

9 Aralské jezero -vývoj plochy, objemu, salinity a přítoku vody do jezera Rok Nadmořská výška (m) Plocha (tis. km 2 ) Objem vody (km 3 ) Salinita (g/l) Říční přítok do jezera (km 3 ) ,3 67, , ,5 63, , ,6 60, , ,4 57, , ,2 52, , , , , , ,5 33, ,4 0? ,5 22, ,1 0? , ?

10

11 Aralské jezero 1963 Aralské jezero 2003

12

13 -hráz Kokaral -1993, beton -vzestup hladiny, pokles salinity, návrat ryb -hladina namísto 100 km pouze 25 km od města Aralsk -snaha o další zlepšení zavlažování v povodí Syrdarji

14 Tektonická jezera -Bajkal, Issyk-kuľ, Balchaš, Urmijské, Vanské, Sevan, Mrtvé moře Urmijské jezero -v tektonické depresi, 5800 km 2, max. hl. 15 m, 1275 m n.m., salinita 15-23%, postupně se zmenšuje plocha jezera, v jezeře 102 ostrovů Vanské jezero -tektonický původ kotliny, ta uzavřena lávovými proudy ze sopek Nermut a Suphan, plocha 3755 km 2, max. hl. 451 m, 1640 m n.m., slané Jezero Sevan -největší jezero Kavkazu, leží v Arménské vysočině, 1950 m n.m., max. hl. 86 m, plocha 1300 km 2, zamrzá pouze v tuhých zimách, voda využívána pro kaskádu hydroelaktráren na výtoku (řeka Hrazdan), dodávka vody z řeky Arpy podzemním tunelem Urmijské jezero Vanské jezero

15 Jezero Balchaš -plocha km 2, max. hl. 26,5 m, 605x74 km, 340 m n.m., pov km 2, obj. 106 km 3-2 pánve oddělené průlivem Uzun-Aral 3,5 km široký, poloostrov Saryesik, hloubka průlivu kolem 1 m, zarostlý vegetací, zhoršení výměny vody mezi pánvemi

16 -hlavní přítok řeka Ili do západní části 73-80% celkového přítoku -přítoky do východní části menší (Karatal, Aksu, Lepsy), ze severu (Kazachšská pahorkatina) často nedotékají -roční výkyv hladiny 1,6 m -západní část jezera širší, mělčí, zakalená, žlutošedá barva, průhlednost 1 m, brakická voda 0,5-1,5 -východní část jezera hlubší, smaragdově modrá barva, průhlednost 5,5 m, slaná voda 5-7 -teplota vody v létě až 28 C, v zimě zámrz od listopadu do dubna Jižní pobřeží je ploché, mělké, porostlé rákosinami

17 -problémy s vysycháním zatím nepatrné, závlahy, Čína, bavlna, Kapčagajská přehrada

18 Mrtvé moře -leží v nejnižším místě tektonické prolákliny Al-Ghaur v nadmořské výšce -418 m (nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu) -plocha 1050 km 2, 67x18 km, max. hl. 381 m -Z a V pobřeží srázné, skalnaté, S a J pobřeží rovinné -hlavní přítok Jordán, dnes pokles hladiny zadržování vody v Galileském jezeře -salinita 30-35%, MgCl (53%), NaCl (30%), KCl, MgBr

19 Issyk-Kul (Teplé jezero) -plocha 6236 km 2, 178x60 km, max. hl. 668 m, nadm. v m, objem 1738 km 3, bezodtoké -leží v mezihorské tektonické kotlině v severním Ťan-Šanu -z jihu Těrskij Alatau (5216 m), ze severu Kungej Alatau (4771 m) -v 17. století odtok do Boomskogo kaňonu, dnes 12 m nad hladinou (tektonika, klima) -mnoho přítoků, většinou malé toky, největší Džargalon (22,5 m 3 /s) a Tjup (10,6 m 3 /s)

20 -okolí břehů nížinné, stepní, hřbety prudce spadají do příjezerní roviny široké 5-15 km -mnoho teras s neogenními až kvartérními uloženinami -salinita 5,8, vysoká průhlednost vody (až 20 m) -teplota v zimě 2-3 C, v létě C

21 Jezero Bajkal -součást bajkalského riftového systému, začíná vznikat na rozhraní druhohor a třetihor - na konci třetihor zesílily tlaky a vzniká zlom na rozhraní Sibiřského štítu a poklesávají mohutné bloky (doznívá do současnosti zemětřesení) - plocha km 2, maximální hloubka 1637 m, střední hloubka 688 m - 18% využitelných zásob vody na Zemi, 80% veškerých sladkých vod v Rusku, objem km 3 - délka 635 km, max. šířka 81 km, délka pobřeží přes 2000 km, 30 ostrovů přítoků (včetně i malých potoků o délce několik stovek metrů) - největší jsou Selenga (délka 1476 km, 83% plochy povodí jezera, průměrný průtok 934 m 3 ), Horní Angara (délka 438 km, průtok 250 m 3 ), Barguzin (480 km, 116 m 3 ) - celková plocha povodí km 2 - vytéká jediná řeka Angara - jezero zamrzá v lednu, rozmrzá v květnu - 60% živočišných druhů endemických, svědčí o dlouhém vývoji a izolovanosti - nadmořská výška hladiny 456 m, hloubka kryptodeprese 1181 m - 35 minerálních pramenů na pobřeží jezera

22

23 Jezero Bajkal Orografie a rozdělení kotlin 260 m 360 m Plocha km 2 Objem km 3 Prům.. hl. m Max. hl. m Jižní pánev Centráln lní pánev Severní pánev Jezero celkem

24 Klima Bajkalské kotliny -v zimě vliv Sibiřské anticyklóny, nízké teploty, málo srážek) -v létě (duben-říjen) zesílená cyklonální činnost, Z a SZ větry přinášejí srážky (80-90% srážek na pobřeží, v horách 70-80% srážek) - vliv jezera na okolní klima (v létě 6-8 C, v zimě C, kolísání teploty během roku C, mimo kotlinu C) -průměrné teploty jižní Bajkal 1,4 C, Severní Bajkal 3,2 C -průměrné srážky na hladinu jezera mm, nejméně v centrální pánvi - nejvíce srážek v horách Chamar-Daban 1400 mm - maximum srážek v červenci (17-30%), minimum v únoru (1-3%)

25 -Písečná zátoka je nejteplejší místo na pobřeží Bajkalu i v celé východní Sibiři -roční průměrná teplota +0,4 C -písečná pláž je vymezena skálami Malá a Velká zvonice (60 až 80 m nad hladinu)

26 Hydrologický režim -odtoková výška v povodí jezera je 120 mm (61,1 km 3 ) - srážky na hladině 390 mm (12,36 km 3 ) - výpar mm (12,59-13,53 km 3 ) - odtok 59,16 km 3 Roční kolísání odtoku z jezera Bajkal 6 5 Odtok, km I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

27 Ochrana přírody 1-Barguzinský zapovědnik 2-Bajkalský zapovědnik 3-Bajkalsko-Lenský zapovědnik 4-Přibajkalský národní park 5-Zabajkalský národní park 6-Delta Selengy

28 Ostrov Olchon -příkré východní pobřeží

29 Mys Choboj -nejsevernější místo ostrova, burjatský název Choboj znamená kel nebo tesák

30 -skála Šamanka (krystalický vápenec) na mysu Burchan je jedna z devíti asijských buddhistických svatyň

31 Jezera sopečného původu -kráterová, kalderová, maarová, hrazená lávovými proudy -výskyt v místech současné i minulé sopečné činnosti (Indonésie, Japonsko apod.) Toba -největší vulkanické jezero na Zemi -plocha s ostrovem 2050 km 2 Heaven Lake -9,82 km 2, max. hl. 384 m, stř. hl. 213 m, nadm. v m -kalderové jezero, vrchol sopky Baekdu Mountain (pohoří Changbai) na hranicích KLDR-Čína

32 Kalderové Jezero Batur na ostrově Bali

33 Jezera fluviální -podél toků meandrujících velkých řek obrovský počet Divočení na dolním toku Leny a meandry Nižnej Tunguzky Fluviální jezera na dolním toku Irtyše

34 Jezero Tonlesap -leží v depresi tektonického původu, bývalý záliv -voda z Mekongu v době letní zvýšené vodnosti do jezera, poté postupně zpět -plocha kolísá od do km 2, hloubka 2-14 m

35 Jezera hrazená dejekčními kužely -většinou ve velehorském reliéfu -příklad jezero Minžilki v Ťan-Šanu Deltová jezera -v deltách velkých řek -příklad delta Selengy v jezeře Bajkal

36 Krasová jezera -vázány na krasové oblasti podzemní i povrchová jezera -známé jsou lokality travertinových jezer Pamukale (Turecko), Baishutai, Huanlong (Čína) Terasy Baishutai Terasy Huanlong

37 Sesuvem hrazená jezera Sarezské jezero -vzniklo v při zemětřesení v Západním Pamíru -800 m vysoký sesuv, jezero natékalo 3 roky, zvětšovalo se ale až do roku km dlouhé, 100 km 2, max. hloubka 500 m, nadmořská výška hladiny 3240 m

38 Jezero Koltor Jezero Kutman-kuľ pod osmitisícovkou Nanga Parbat vzniklo jezero, sesuv z hory Hatu Pír do Indu vznik jezera (65 km) za hrází vysokou 320 m - po půl roce se hráz jezera vlivem přetékající vody protrhla a to se během 24 hodin zcela vyprázdnilo, důsledkem byla jedna z největších doložených povodňových katastrof na Indu

39 Glaciální jezera -všechny typy glaciálních jezer, nacházejí v oblastech současného i minulého zalednění Jezero Gyoko hrazené boční morénou, Himálaj, Sagarmatha National Park Jezero Merzbachera hrazené ledovcem Jižní Inylček, Ťan-Šan

40 Karové jezero Srdce hřbet Chamar- Daban, jižní pobřeží Bajkalu Vnitromorénové proglaciální jezero Petrova hřbet Akšijrak, Ťan-Šan

41 Termokrasové jezero v moréně jezera Petrova Alasová jezera v deltě řek Lena a Kolyma

42 Literatura: HUTCHISON, E., G. (1957): A Treatise on Limnology. Volume I, Geography, physics and chemistry. John Wiley a Sons, inc., New. York, 1015 p. NETOPIL, R. Hydrologie pevnin. Academia, Praha: Academia, RUBÍN, J. (1988): Jezera. Proměny a perspektivy. Ročenka Lidé a Země 89, Academia, Praha, s ŠOBR, M: (2007): Jezera ČR. Disertační práce, PřF UK, Praha, 235 s. WETZEL, R., G. (2001): Limnology. Lake and River Ecosystems. Third edition. Academic Press, An Elsevier Science Imprint, San Diego, 1006 p