EKONOMIKA A MANAGEMENT VE ZDRAVOTNICTVÍ

Transkript

1 EKONOMIKA A MANAGEMENT VE ZDRAVOTNICTVÍ 3. ročník Sborník příspěvků ze Studentské vědecké konference pořádané Katedrou biomedicínské techniky Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT červen 2013

2 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra biomedicínské techniky Ekonomika a management ve zdravotnictví 3. ročník Sborník příspěvků ze studentské vědecké konference pořádané Katedrou biomedicínské techniky Kladno, 6. června 2013

3 Ekonomika a management ve zdravotnictví 3. ročník Sborník příspěvků ze studentské vědecké konference pořádané Katedrou biomedicínské techniky za podpory grantu ČVUT SVK 42/13/F7 Jednotlivé příspěvky byly podpořeny grantem ČVUT SGS 13/228/OHK5/3T/17 Metody sledování provozu zdravotnických přístrojů, granty Ministerstva zdravotnictví ČR IGA NT/ Hodnocení zdravotnických technologií a IGA NT/14473 Informační systém sledování nákupů zdravotnických přístrojů. Editor: Ing. Veronika Mezerová, Ing. Pavel Rosenlacher Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři. ISBN FBMI, ČVUT v Praze

4 Úvodem Konferenci Ekonomika a management ve zdravotnictví pořádají studenti pro studenty. A nutno říct, že úspěšně, letos se konala již potřetí. Na konferenci vystoupilo 29 referujících, kteří podali obrázek o šíři a kvalitě, s níž se studenti magisterského a doktorského studia zapojují do výzkumu v oblasti managementu a ekonomiky zdravotnictví na Katedře biomedicínského inženýrství. Je potěšitelné, že řada diplomových prací v oboru Systémová integrace procesů ve zdravotnictví má takovou úroveň, že mohou být prezentovány na vědecké konferenci. Většina příspěvků v tomto sborníku by navíc snesla konkurenci i na řádné vědecké konferenci. Jednotlivé příspěvky jsou rozčleněny do čtyř sekcí. Tři z nich představují tři hlavní oblasti výzkumu skupiny CzechHTA: management zdravotnických prostředků (včetně podpory rozhodování při jejich pořizování), hodnocení zdravotnických technologií (HTA) a ekonomiku a management zdravotnických zařízení. V poslední sekci jsou zařazeny práce, které se zabývají dalšími příbuznými tématy. Příspěvky často zpracovávají jako případové studie konkrétní problémy zcela konkrétních zdravotnických zařízení a navržená řešení tak najdou praktické uplatnění např. v Záchranné službě Libereckého kraje, v marketingu firmy Linet, při zefektivnění činnosti oddělení emergency v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem nebo při záchraně lázeňského domu v lázních Kyselka. Přitom jsou formulovány tak, že mohou jako případová studie sloužit jako podklad pro podobná zadání v budoucnu. Vystoupení doktorandů na konferenci poskytuje dobrý přehled o jejich zaměření a o výsledcích, které ve své vědecké práci dosáhli. Děkuji především všem přednášejícím za kvalitní práci a za ochotu představit své výsledky ve svém volném čase širšímu okruhu posluchačů. Výslovně bych chtěl poděkovat Ing. Veronice Mezerové a Ing. Pavlovi Rosenlacherovi za přípravu konference a její bezproblémový průběh. doc. Vladimír Rogalewicz, CSc. za Katedru biomedicínského inženýrství a skupinu CzechHTA

5 Program konference

6 5

7 Obsah SEKCE 1 Ekonomika a management nemocnic... 9 Studie proveditelnosti Rekonstrukce Vodoléčebného ústavu Kyselka Ekonomika dialyzačních center Nákup spotřebního zdravotnického materiálu a zdravotnické techniky pro Zdravotnickou záchrannou službu Libereckého kraje Porovnání nákladů a přínosů rozšíření oddělení emergency v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem Zhodnocení nákladů a přínosů při zavedení informačního systému na centrální sterilizaci Řízení rizik ve zdravotnickém zařízení SEKCE 2 Management a marketing zdravotnických prostředků Marketingová strategie polohovatelného lůžka Aplikace medicínských diagnostických metod v oblasti marketingové komunikace Aplikace psychologického přístupu stanovení prodejní ceny v oblasti zdravotnické techniky Využití zdravotnické techniky v neuromarketingu Využití neuronových sítí pro výběr zdravotnické techniky Návrh systému sledování nákupů zdravotnických přístrojů MCDA: management of large medical equipment Identifikace a analýza požadavků při výběru zdravotnické techniky SEKCE 3 Modelování procesů v poskytování zdravotní péče CRM strategie pro Pneumologickou kliniku 2. LF UK a FN Motol u pacientů s chronickým plicním onemocněním Předpokládaný vliv demografického vývoje na Fakultní nemocnici Plzeň Systémy úhrad praktických lékařů pro dospělé v ČR a ve vybraných zemích SEKCE 4 HTA Nákladové a kvalitativní porovnání digitálního a analogového mamografického zobrazování Hodnocení nákladů a užitku endovaskulární léčby aneurysmatu břišní aorty porovnání s chirurgickou léčbou Kvalita života pacientů v závislosti na typu implantované srdeční chlopně po kardiochirurgické operaci Studie technicko-ekonomického zhodnocení investice HRQoL u pacientek s rakovinou prsu

8 Ekonomická analýza terapie bronchogenního karcinomu Náklady na léčbu celiakie Hodnocení efektivity otevřené a roboticky asistované chirurgie Ekonomická analýza nákladů na léčbu a péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou v ČR Porovnání farmakologické a mechanické léčby uzávěrů tepen dolních končetin Využití hodnotového inženýrství a multikriteriálního rozhodování při hodnocení zdravotnické techniky Způsoby hodnocení kvality života pro potřeby HTA

9 8

10 SEKCE 1 Ekonomika a management nemocnic 9

11 10

12 STUDIE PROVEDITELNOSTI REKONSTRUKCE VODOLÉČEBNÉHO ÚSTAVU KYSELKA Lucie Burešová Abstrakt Vodoléčebný ústav v obci Kyselka představoval v 19. století cíl zdravotní turistiky pro klienty z celé Evropy. Budova bývalého ústavu je značně zchátralá, je však možné znovu obnovit její činnost. Studie vyčísluje náklady na rekonstrukci a komplexně zhodnocuje veškeré aspekty projektu. Projekt je rozdělen do fází a jsou definovány jednotlivé činnosti projektu. Na základě odhadu poptávky, analýzy tržního prostředí a analýzy konkurence zařízení je stanovena marketingová strategie a marketingový mix. Jsou definovány potřebné profese v jednotlivých fázích projektu. Dále je navrženo uspořádání zdravotnických a podpůrných pracovišť v objektu. Práce hodnotí dopad projektu na životní prostředí, jsou analyzována rizika a vyjádřena efektivita a udržitelnost projektu. Studie proveditelnosti dokazuje, že díky provedení rekonstrukce je možné navázat na dlouholetou tradici ústavu. Hodnota podnikatelské příležitosti spočívá především v tradici a jméně bývalých lázní. Klíčová slova: Studie proveditelnosti, rekonstrukce zdravotnického objektu, renovace zdravotnického zařízení, finanční plán, rozpočet, riziko Feasibility Study The Reconstruction of Kyselka Hydropathic Institute Abstract In the 19th century the well known spa in Kyselka was a popular hydrotherapy centre often visited by patrons from all over Europe. Unfortunately, nowadays the former spa facilities are dilapidated. However, after a reconstruction it would be possible to restart its former activities and reinvigorate the long tradition of the spa. The feasibility study examines possible costs of the reconstruction, evaluates all aspects of the project. The project is divided into specific research stages. Individual reconstruction methods and necessary labour force are then defined for each of them. Moreover, based on the estimated demand, the analysis of the market environment, and the analysis of its potential for competition, the marketing strategy and marketing mix are defined. Furthermore, the project presents the proposed arrangement of the medical and supportive departments of the spa. Finally, the project evaluates the impact of the reconstruction on the environment, the possible risks of the plan, and its efficiency and sustainability. The key business proposition behind the potential rejuvenation lies in the tradition and the historic name. Key words: Feasibility study, reconstruction of medical building, medical building renovation, project, financial plan, budget, risks Seznam použitých zkratek ASORKD (Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR), č. (číslo), s. (strana), Sb. (Sbírky), ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) 11

13 Úvod Lázně Kyselka představovaly v 19. století pýchu České země. Voda zde byla známa pro své blahodárné účinky již dávno před tím, než byly provedeny první chemické rozbory. K léčbě i ochutnání místní minerální vody se sem sjížděli turisté z celé Evropy. U zrodu věhlasu lázeňského místa stál Heinrich Mattoni, který nechal postavit budovy tak, jak jsou známy z historických fotografií. Dnes jsou budovy rozděleny mezi tři majitele, jimiž jsou Obec Kyselka, Karlovarské minerální vody, a.s. a C.T.S., spol. s r.o. Budovy se nacházejí v dezolátním stavu, pramenu byl odebrán status léčivého pramene a obci Kyselka byl odebrán status lázeňského místa. Budova bývalého Vodoléčebného ústavu v obci Kyselka s číslem popisným 44, a k ní přilehlá budova zvaná Vila Felseck, je ve stavu nevhodném k užívání a je nyní uzavřena veřejnosti. Záměrem současného vlastníka je přeměna objektu na výrobní prostor. Z 9 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči vyplývá, že povinností vlastníka památkově chráněných budov je chránit kulturní památku před poškozením. Vzhledem k tomuto byl Asociací sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) podán podnět na oddělení státní památkové péče Magistrátu města Karlovy Vary k přijetí opatření ve věci neplnění povinností vlastníka objektů v obci Kyselka. ASORKD založila iniciativu s názvem: Zachraňte lázně Kyselka s cílem obnovit funkci lázní v Kyselce. Zástupci asociace navrhli možnost využití této studie proveditelnosti k prokázání realizovatelnosti revitalizace budovy a jako důkaz proveditelnosti svého záměru obnovení činnosti lázní - při případném soudním sporu s vlastníkem budovy. V případě úspěšného získání budov pro obnovu lázeňské činnosti může studie posloužit jako podklad k realizaci projektu rekonstrukce. Metodika Metodikou zpracování tématu je Studie proveditelnosti. Způsob jejího zpracování vychází především z metodické příručky Ministerstva pro místní rozvoj (Sieber, 2004). Jedná se o popis a rozbor projektu k rekonstrukci bývalého lázeňského objektu. Charakteristika projektu Budova Vodoléčebného ústavu v obci Kyselka č. p. 44, a k ní přilehlá budova zvaná Vila Felseck, neslouží svému účelu, základy stavby však nejsou nijak narušeny a je možné obnovit její původní funkci (Obr. 1). Obr. 1: Vodoléčebný ústav v Lázních Kyselka, rok

14 První lázeňské pobyty byly v obci uskutečňovány od 18. století (Poláková, 2011). Lázně nabízely koupelové kúry v kyselce, rašelině či s výtažky z jehličí, masáže, cvičební terapii, léčbu chorob dýchacích cest, srdce, elektroléčbu a inhalační terapii (Zeman, 2008). Budova vodoléčebného ústavu si až na několik menších detailů zachovala svůj vzhled (Obr. 2), exteriér je z historického hlediska hodnotný. Interiér byl zcela přetvořen, zachovala se pouze nástropní a nástěnná dekorativní malba (Zeman, 2008). Obr. 2: Bývalý Vodoléčebný ústav v obci Kyselka, rok 2013 Jednotlivé oblasti studie byly hodnoceny samostatně pro fázi předinvestiční, investiční a provozní. Dále byl hodnocen první rok činnosti Vodoléčebného ústavu. Byly definovány jednotlivé činnosti projektu (Tab. 1) a sestaven síťový graf (Obr. 3). Tab. 1: Činnosti projektu Rekonstrukce Vodoléčebného ústavu Kyselka Název činnosti Označení Předcházející Trvání - činnost - v týdnech Návrh rekonstrukce, projektová dokumentace A - 8 Zajištění materiálu B A 4 Zajištění mechanizace C A 4 Zajištění stavebních dělníků a stavebního dozoru D A 2 Samotná rekonstrukce E B, C, D 18 Kontrola, revize (elektro, kolaudace) F E 2 Zasíťování elektrická síť, plyn, voda, medicínské plyny G F 4 Revize H G 1 Vymalování, úklid I H 2 Zajištění vybavení zdravotnických pracovišť J H 6 Zajištění zdravotnického a podpůrného personálu K H 6 Zprovoznění zařízení L H, I, J, K 1 Obr. 3: Síťový graf projektu Rekonstrukce Vodoléčebného ústavu Kyselka Byla určena kritická cesta projektu a proveden výpočet celkové, volné, závislé a nezávislé časové rezervy. 13

15 Výsledky studie Názory současných odborníků v oblasti lázeňství hovoří jasně pro budoucí inklinaci klientů k lázeňské turistice, která do oboru přináší finance (Mlejnková, 2009). Na základě analýzy trhu lázeňských služeb, analýzy konkurence, určení segmentu lázeňské klientely a profilu klienta, definování služeb a zmapování tržního prostředí v České republice byl připraven odhad poptávky do roku 2017 (Graf 1). Střední hodnota odhadu návštěvnosti samotného Vodoléčebného ústavu Kyselka činí klientů v roce 2015, přičemž klientů z tohoto počtu tvoří dospělí klienti s onemocněním oběhového systému a 880 klientů pak tvoří dětští pacienti s onemocněním dýchacích cest. Graf 1: Předpoklad vývoje počtu dospělých pacientů v lázeňských zařízeních.(zdroj dat do roku 2011 (ÚZIS, 2011)) Na nákladyzp Na vlastní náklady Na podkladě zjištěných dat byl definován akční marketingový plán (Tab. 2). Tab. 2: Akční marketingový plán projektu Aktivita Cíl Plánovaný Zodpovědná osoba Začátek Konec aktivity rozpočet Webové stránky 1, 2, 3 IT specialista ,00 Zdravotní pojišťovny 2, 3 Obchodní zástupce ,00 Internetová reklama 1, 2 IT specialista ,00 Doporučení významných osob 1, 2 Manažer projektu ,00 Reklama pomocí partnerů 1 IT specialista ,00 projektu Dny otevřených dveří 1 Manažer projektu ,00 Články v tiskovinách 1, 2, 3 Manažer projektu ,00 Účast v debatách 1, 2 Manažer projektu ,00 Leták, brožura 1, 2, 3 Manažer projektu ,00 Účast na kongresech 1, 2, 3 Obchodní zástupce ,00 Obchodní zastupování 1, 2, 3 Obchodní zástupce ,00 14

16 Karlovarský kraj je místem s nejvyšším podílem specialistů v balneoterapii v celé České republice. Vodoléčebnému ústavu by tak bylo umožněno využívat znalostí a zkušeností kapacit oboru (ÚZIS, 2011). Hierarchie vedoucích pracovníků projektu je demonstrována na obrázku číslo 3. Obr. 3: Schéma managementu projektu Objekt Vodoléčebného ústavu je vhodný k rekonstrukci, jeho poškození nenarušuje možnost dalšího užívání objektu jako zdravotnického zařízení v případě, že bude podroben rekonstrukci. Výpočet nákladů rekonstrukce byl uskutečněn v souladu se zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů. Dále pak s Předpisem č. 3/2008 Sb., Vyhláškou o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška). Celkové náklady na rekonstrukci budovy dosažené výpočtem činí ,65 Kč bez DPH. Životnost stavby představuje 50 let. Rozmístění jednotlivých pracovišť v přízemí objektu představuje obrázek 4. Obr. 4: Rozmístění zdravotnických pracovišť - Přízemí 15

17 Obrázek 5 dále představuje rozmístění zdravotnických pracovišť v patře objektu. Bezbariérovost přístupu do patra je zajištěna pomocí šikmé schodišťové plošiny. Obr. 5: Rozmístění zdravotnických pracovišť- Patro Objekt je vhodný k umístění pracovišť hydroterapie. Projekt si klade za cíl vybavit zařízení tak, aby splňovalo požadavek moderního způsobu terapie. Zdravotnické vybavení objektu vyžaduje náklad ve výši ,00 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že je Kyselka obklopena lesy a samotný objekt Vodoléčebného ústavu je velmi blízký řece Ohři, musí být při rekonstrukci kladen důraz na zajištění všech opatření k prevenci ekologického poškození oblasti. Provedená finanční analýza dokazuje, že projekt je zajímavou podnikatelskou příležitostí s potenciálem dalšího rozvoje. Ten stoupá ve chvíli, kdy k ústavu přibyde zrekonstruované lázeňské ubytovací zařízení. Zároveň je možné hovořit o prokazatelné udržitelnosti projektu a jeho nízké citlivosti na změny. Průměrná doba návratnosti pracuje s hodnotou celkové investice do projektu od zahájení předivestiční fáze až do konce provozní fáze projektu. Výchozími hodnotami jsou investice ve výši ,00 Kč a dále pak roční výnos z prvního roku činnosti zařízení ve výši ,00 Kč. Její hodnota představuje 4,46 roku. Financování projektu je možné zajistit pomocí nalezení vhodného investora v kombinaci s dotací národních operačních programů podpory pro období Rizika spojená s projektem souvisí především s průběhem stavby a zajištěním vhodného financování. Hodnocení nákladů a přínosů, jež byla v rámci studie provedena, prokazuje, že projekt je jak zajímavou investiční příležitostí, tak i významným socioekonomickým přínosem obci, kraji i státu. Závěr Studie proveditelnosti prokázala realizovatelnost záměru rekonstrukce Vodoléčebného ústavu v obci Kyselka. Vzhledem k tomu, jak významný nástroj má v rukou držitel studie proveditelnosti, lze apelovat na její uplatnění k vyhledání investora rekonstrukce. Kauza bývalých lázní Kyselka je masivně medializována a pro záchranu budov se přiklání velká část obyvatel země v čele s vlivnými osobnostmi, jež svým hlasem mohou podpořit návštěvnost 16

18 místa. Vodoléčebný ústav v Kyselce nikdy neztratil svoje jméno. Představuje odkaz, který v lázeňských klientech vyvolává nostalgii a v osvícených podnikatelích probouzí touhu navázat na podnikatelskou tradici světového věhlasu. Existuje však i celospolečenský popud k realizaci projektu, vzkříšení této legendy v lázeňské léčbě by totiž přineslo novou vlnu zájmu v oblasti cestovního ruchu České republiky. Rekonstrukce Vodoléčebného ústavu však představuje pouze začátek. Lázně disponují řadou dalších objektů, které je možné nejen revitalizovat, ale i udržet pro další generace a zahájit novou éru tohoto věhlasného místa. Seznam literatury 1. MLEJNKOVÁ, Lenka. Lázeňství úvod do problematiky. VŠO. [Přednáška]. Praha, leden POLÁKOVÁ, Zuzana. Lázně Kyselka. Zachraňte Lázně Kyselka. [Online] [Citace: ] _cz_kyselka_historie_a_soucasnost_zuzana_polakova.pdf. 3. SIEBER, Patrik. Metodická příručka - studie proveditelnosti. Verze 1.3. Praha: MMR, str ÚZIS. Lázeňská péče [Online] [Citace: ] ISBN: Vyhláška o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. 120 zákona č. 372/2011 Sb. In: Sbírka zákonů 92/2012. Praha, str Zákon č. 20/1987 Sb., České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů. Praha, Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů pracovní úplné znění. In: Cenový věstník 1/2013. Praha, ZEMAN, Lubomír a LIPSKÝ, Václav. Lázně Kyselka. Bývalý vodoléčebný ústav a vila Felseck čp. 44 a čp. 34. [Stavebně historický průzkum objektů]. Karlovy Vary: autor neznámý,

19 EKONOMIKA DIALYZAČNÍCH CENTER Tomáš Karas Abstrakt Cílem diplomové práce je provedení porovnání ekonomik u vybraných dialyzačních center. U vybraných center bude provedeno srovnání z pohledu veřejných a privátních center, dle počtu lůžek a počtu provedených výkonů za rok. Z vybraných dat spotřebního materiálu poskytnutých dialyzačními centry bude spočítána přibližná jednotková cena jednoho dialyzačního výkonu. V práci bude uvedeno, jak se u vybraných středisek liší platby od pojišťoven u různých typů výkonů. Stejně tak budou zmíněny rozdíly center podle typu používaných přístrojů na Českém trhu a srovnání jejich životnosti a vytížení. Z dostupných dat bude zmapována situace na českém trhu v oblasti dialyzační léčby za poslední roky a v současnosti. Ze získaných a zpracovaných dat budou vyvozeny závěry o hospodaření dialyzačních center v České republice. Klíčová slova: Dialyzační centrum, ekonomie zdravotních center, HTA, bod zvratu, náklady Economy of Dialysation Centers Abstract The primary objective of this master s thesis is the comparison of economics of the selected dialysis centers. There will be a comparison made for these centers from the public and private centers point of view depending on the number of beds and number of undertaken performances per one year. From the selected data of consumer material provided by dialysis centers will be computed an approximate unit price of the dialysis center s performance. The thesis will also contain how in selected dialysis centers the purchases done by insurance companies differentiate depending on the type of performance. The differences of dialysis centers that use variety of tools on the Czech market will be mention as well as the comparison of their lifetime and capacities. The available data will help me to in analyzing the situation on the Czech market in segment of dialysis treatment in the last four years and in the presence. From the raw and processed data the conclusion will be drawn resulting in evaluation of economics of dialysis centers in the Czech Republic. Key words: Dialysis center, economics of health center, HTA, break-even point, expenses Seznam použitých zkratek a symbolů: ČNS HDF PD ÚZIS Ø Česká nefrologická společnost hemodiafiltrace peritoneální dialýza Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky průměr 18

20 Úvod V lékařské praxi existují metody, které nám umožňují nahradit činnost ledvin při jejich selhání. Mezi nejznámější patří hemodialýza, peritoneální dialýza a transplantace ledvin. Základním smyslem dialyzační léčby je náhrada funkce ledvin. Dialýza patří mezi život zachraňující výkony. Dialýza se nejčastěji provádí ve specializovaných zdravotnických zařízeních nazývaných dialyzačními centry. Některá centra jsou přímo v areálu nemocnice a poskytují jí své služby (např. akutní dialýzy, léčba otrav apod.), jiná jsou více či méně samostatná. Dialyzační střediska patří mezi prosperující zdravotnické obory. Provoz dialyzačních center byl u nás výhodný hlavně po revoluci, kdy došlo k záměrnému nadcenění výkonu Nefrologickou společností (ČNS) na částku, která byla zhruba 3 krát větší než reálné celkové náklady na jeden dialyzační výkon. Tento fakt přivedl mnoho soukromých firem do oboru. Počet dialyzovaných pacientů každoročně celosvětově stoupá a Česká republika není výjimkou. Počet nemocných v oblasti renálního selhání se v naší republice zvyšuje, zároveň se však zvyšuje věk přežití pacientů v chronickém programu a zvyšuje se i počet transplantovaných pacientů. První část diplomové práce se bude zabývat stavem řešené problematiky, obecným popisem dialyzační léčby, rešerší již sepsaných prací zabývajících se podobnými tématy a metodami, které použiji ve své diplomové práci. Následující část bude věnována popisu ekonomik vybraných dialyzačních center v České republice. Cílem mé práce je u vybraných dialyzačních center v České republice provést porovnání jejich ekonomik. Porovnání je provedeno z pohledu privátních a veřejných dialyzačních center. V práci budou porovnány přibližné jednotkové náklady dialyzačních center na základě vybraného, základního zdravotního materiálu. Hodnoty nákladů jsou stanoveny na základě informací, jež byly poskytnuty příslušným dialyzačním střediskem, potažmo soukromou firmou. Z poskytnutých informací budou porovnány kapacity dialyzačních center a počet provedených výkonů, připadajících na jedno dialyzační středisko pro jednotlivé dialyzační techniky. V práci budou uvedeny typy používaných přístrojů, jejich životnost a roční vytíženost, protože lze předpokládat, že bude velmi rozdílné přístrojové složení privátního střediska a střediska veřejného, kde nákup přístrojů podléhá zákonu č 137/2006 sb., o veřejných zakázkách. Z dat veřejně dostupných na webových stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) a na webových stránkách České nefrologické společnosti (ČNS) bude provedeno zmapování situace v České republice, co se týče poskytování služeb dialyzační léčby za posledních několik let a v současné době. Ze získaných dat bude poskytnut základní přehled o dialyzační léčbě v České republice a závěry hodnotící hospodaření různých typů dialyzačních center. 19

21 Metodika Při hodnocení ekonomiky dialyzačních center bude jistě zajímavé provést analýzu nákladů a výnosů. Pro zhodnocení hospodaření a porovnání jednotlivých center z pohledu ekonomiky bude pro názornost vhodné použít metodu bodu zvratu (break even point). Zjistíme tak, zda jsou centra ztrátová, nebo produkují nějaký zisk. Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. (SYNEK 2003). Analýzu nákladů a výnosů nazýváme anglicky Cost/benefit analysis (CBA). Používá se k vyhodnocení jakékoliv výhodnosti. CBA porovnává celkové očekávané náklady proti celkovým očekávaným přínosům. Rozhodující pro analýzu nákladů a výnosů je stanovení nákladů a přínosů, které budou do analýzy zahrnuty, zejména se jedná o určení rozsahu těchto subjektů, jež se vezmou v úvahu pro určení nákladů a přínosů. Analýza se většinou provádí kvantitativně, tedy vyjádřena v peněžních jednotkách. Analýza nákladů zdravotní péče je vždy spojená s otázkou, jaké náklady budeme při hodnocení uvažovat. Můžeme v zásadě uvažovat náklady zdravotního sektoru, potažmo náklady zdravotního pojištění, náklady jiných sektorů, například sektoru sociálních služeb, náklady ze strany pacienta a jeho rodiny, náklady vzniklé ztrátou produktivity pacienta po dobu jeho léčení, nebo skončení léčby. (WÖHE, G. a E. KISLINGEROVÁ 2007). Soubor zařízení Pro svou práci byla získána data od čtyř dialyzačních center. Dvě dialyzační centra byla veřejná a dvě byla privátní. Při výpočtu nákladů spojených s jedním dialyzačním výkonem bylo kalkulováno se základním spotřebním zdravotním materiálem spojeným s dialyzačním výkonem a se základními prostředky těsně spjatými s každým výkonem. Při výpočtu jednotkových nákladů nebylo kalkulováno s provozními náklady jednotlivých center. Provozní náklady jednotlivých center se značně liší. Značnou roli v tom hrají například různě vysoké nájmy budov, které se výrazně liší dle jednotlivých regiónů, jak jsem se ve své práci přesvědčil. Pro analýzu bodu zvratu bylo počítáno s jednotkovými náklady spojených s dialyzačním výkonem, s průměrnou platbou za výkon a s náklady na mzdy. Protože se jedná o velice citlivá data, tak v práci nejsou uvedeny názvy jednotlivých dialyzačních center. Výsledky a diskuse výsledků K rozvoji dialyzačních středisek dochází v 60. letech. V této době se řadila Česká republika ke světové špičce. Největšího rozmachu však rozvoj dialyzačních center zaznamenal po roce 1989, kdy do hry vstupují soukromé firmy. Po roce 2000 nárůst pozvolna ustává. V roce 2004 byl nárůst největší. V roce 2007 došlo k jistému propadu. K roku 2011 máme v ČR 102 dialyzačních středisek. (graf. č. 1). 20

22 Vývoj počtu dialyzačních center v ČR od roku rok privátní veřejná Graf č. 1: Vývoj počtu dialyzačních center v ČR od roku 2000 Počet pacientů s onemocněním ledvin má v naší zemi spíše vzestupný trend (graf č. 2). Většina pacientů je léčena za pomoci hemodialýzy. Jen v průměru asi 8 % je léčeno pomocí peritoneální dialýzy. Od roku 2002 se však tento počet zvýšil téměř o 200 pacientů, což je zhruba 30 %. počet Vývoj počtu dialyzovaných pacientů v ČR od roku počet HD pacientů počet PD pacientů rok Graf č. 2: Vývoj počtu dialyzovaných pacientů od roku 2002 Při analýze jednotlivých dialyzačních center bylo zjištěno následující: Veřejné dialyzační centrum A Průměrné náklady spojené s jedním dialyzačním výkonem: Průměrná cena výkonu: Náklady na mzdy: Bod zvratu: ,38 Kč Kč Kč výkonů

23 náklady Bod zvratu dialyzačního centra A BZ (11034 výkonů) Zisk FC VC TC TR počet výkonů Graf č. 3: Bod zvratu dialyzačního centra A Veřejné dialyzační centrum B Průměrné náklady spojené s jedním dialyzačním výkonem: Průměrná cena výkonu: Náklady na mzdy: Bod zvratu: 1 300,5 Kč 3 535,02 Kč Kč výkonů Bod zvratu dialyzačního centra B náklady BZ (4760 výkonů) Zisk FC VC TC TR počet výkonů Graf č. 4: Bod zvratu dialyzačního centra B 22

24 Veřejné dialyzační centrum C Průměrné náklady spojené s jedním dialyzačním výkonem: Průměrná cena výkonu: Náklady na mzdy: Bod zvratu: 1 402,12 Kč 3 838,5 Kč Kč výkonů náklady Bod zvratu dialyzačního centra C BZ (2978 výkonů) Zisk FC VC TC TR počet výkonů Graf č. 5: Bod zvratu dialyzačního centra C Veřejné dialyzační centrum D Průměrné náklady spojené s jedním dialyzačním výkonem: Průměrná cena výkonu: Náklady na mzdy: Bod zvratu: 1 480,42 Kč 3 503,5 Kč Kč výkonů 23

25 náklady Bod zvratu dialyzačního centra D BZ (3294 výkonů) Zisk FC VC TC TR Graf č. 6: Bod zvratu dialyzačního centra D počet výkonů Při výpočtu bodu zvratu bylo vycházeno ze vzorce: q = FN p vn Fixní náklady (FN) byly v našem příklady mzdové náklady, cenu výrobku (p) představovala průměrná platba za výkon a variabilní náklady (vn) tvořily jednotkové náklady spojené s dialyzačním výkonem. Z výpočtů a grafů je patrné, že největší počet výkonů, aby byl produkován zisk, musí provést veřejné dialyzační středisko A. To je dáno hlavně tím, že středisko poskytuje pacientům komplexní péči a provozuje všechny běžné dialyzační výkony. Středisko A má tím pádem největší personální složení a vynakládá největší náklady na mzdy. Oproti tomu dialyzační středisko C má nejmenší bod zvratu, co se týče počtu výkonů. Dialyzační středisko C se zaměřuje jen na určité výkony a přes 80 % jeho výkonů tvoří hemodifiltrace. 24