MODERNÍ VČELAŘ. Strhující výpověď o celoživotním hledání nejvhodnějších metod včelaření

Transkript

1 MODERNÍ VČELAŘ Informační listy Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ JARO 2004 ZÁZRAČNÝ LÉK PROPOLIS Jeho účinky překvapí asi každého CIZOKRAJNÉ DRUHOVÉ MEDY Pokud si myslíte, že už všechny druhy medu znáte, velmi se mýlíte! OD BUDEČÁKU K NÁSTAVKOVÉMU ÚLU Strhující výpověď o celoživotním hledání nejvhodnějších metod včelaření DÔKAZ O DOLETE VČIEL ZA ZNÁŠKOU Viete, ako ďaleko a kam vaše včely lietajú? 100 LET ADAMCOVY MÍRY Jak to tenkrát vlastně bylo? Co jsme rámkem 39 x 24 získali a co ztratili? Jaro na včelnici co dělají včely a co máte dělat vy?

2 Slovo úvodem Každý začátek je těžký, říká se a zřejmě na tom něco bude. Přemýšlel jsem o tom i ve chvíli, kdy jsem s přáteli z PSNV-CZ začal připravovat první ukázkové číslo nového včelařského časopisu. Lze něco takového zvládnout? Získáme přízeň a pochopení předních českých a slovenských odborníků a zkušených praktiků a bude mít MODERNÍ VČELAŘ vždy dostatek odborných článků? Budou mít o nový časopis zájem včelaři? Uživí se na tvrdém a nesmlouvavém mediálním trhu? Něco mi našeptávalo, že to stojí za pokus. A řeknu vám, co to bylo: Nadějí mě naplňovala jednak rychle rostoucí parta včelařů sdružených v Pracovní společnosti nástavkových vče lařů CZ, která disponuje nepředstavitelným množstvím kvalitních nápadů, zkušeností, přednášek, článků a spoustou zajímavostí z chovu včel. (Odhaduji, že kdybychom jim všem dali na stránkách MV prostor, musel by mít o deset stran více a vycházet každý měsíc.) Velkou roli sehrála i skutečnost, že vím o jedné tiskárně, jejíž majitel, pan Šrámek, je nejen znám jako poctivý člověk se srdcem na dlani, ale je to zároveň dlouholetý a zkušený včelař a také jeden z mých nejlepších přátel. Jistý vliv na mé konečné rozhodování měl i fakt, že do té doby jediný český včelařský časopis Včelařství přináší stále méně odborných článků ze včelařské praxe a mění se tak z odborného spíše na společenský magazín. Vybrali jsme tedy několik již napsaných zajímavých článků, napsání jiných jsme objednali, oslovili inzerenty a sestavili ukázkové číslo: Milí včelaři, takhle nějak by mohl MODERNÍ VČELAŘ vypadat, řekl jsem si po několika probdělých nocích a vše svěřil Pánu Bohu a tiskárně. Čtvrtek pak byl oním dnem D, kdy nový časopis poprvé vyšel. Gra k sice svojí nepozorností trochu pokazil fotogra i na titulní straně (a obal přeci prodává), ale spoléhám na to, že včelaře bude zajímat spíš obsah časopisu, který se během tří dnů dostal do většiny včelařských prodejen v Česku i na Slovensku a k několika stovkám prvních předplatitelů, kteří se o něm dozvěděli z internetových stránek a Když do týdne volal první distributor, že už má všechny výtisky rozebrané a chce ihned poslat další, tušil jsem, že začátky časopisu MODERNÍ VČELAŘ až tak těžké nebudou. Následovalo několik hektických týdnů, v nichž čtenáři volali, psali y a dopisy a objednávali předplatné, distributoři žádali další výtisky, jiní se k distribuci nově hlásili. Denně jsme museli vyřídit přes třicet hovorů, či dopisů. O nově narozené dítě byl zájem tak velký, že až na pár výtisků byl celý náklad ukázkového čísla rozebrán. Nejvíce jsme se však pochopitelně těšili na první ohlasy. Nenechaly na sebe dlouho čekat. Odhadoval jsem, že by nám své hodnocení nového časopisu mohlo poslat asi pět až deset čtenářů, z nichž alespoň polovina by nemusela zareagovat vysloveně negativně. Ani ve snu by mě nenapadlo, že nám napíše či zavolá skoro šedesát čtenářů, z nichž většina časopis nadšeně přivítá. A co se vám líbilo nejvíce? Bylo to hned několik věcí najednou. Velmi kladně jste hodnotili jednoduchou a přehlednou gra c kou úpravu, v níž se dobře orientujete. Starší včelaři si pochvalovali, že se jim černý text na bílém papíře velmi dobře čte. Na bí lých okrajích si navíc někteří mohou dělat poznámky. Ti, kdo potřebují něco prodat či koupit, zase ocenili bezplatnou řádkovou inzerci. Inzerce v jarním čísle je už sice mírně zpoplatněna, ale v této věci jsme své rozhodnutí ještě jednou zvážili a já mám pro vás nyní dobrou zprávu: bezplatná řádková inzerce bude pro řadové včelaře od letního čísla obnovena! (Podnikate lům pak nabízíme zajímavé tedy nízké ceny.) Mnohým z vás se také líbilo, že MODERNÍ VČELAŘ vychází na přírodním, recyklovaném papíře. To je věc, která k ekologickému koníčku včelaření bezesporu patří, a proto plánujeme tuto tradici prozatím zachovat. Téměř všichni jste za přednost časopisu MODERNÍ VČELAŘ označili i to, že na pultech prodejen se k němu dostane opravdu každý, což může sehrát velkou roli v propagaci včelaření. Velmi se vám líbilo i to, že MODERNÍ VČELAŘ bude vycházet jako společná česko-slovenská edice. Ale ze všeho nejvíce jste ocenili velký podíl odborných článků ze včelařské praxe. Není se co divit, vždyť hned první číslo MODERNÍHO VČELAŘE jim věnovalo celých sedmnáct stran! Pro srovnání: časopis Včelařství přinášel od listopadu 2003 do ledna 2004 takové články vždy jen na čtyřech až pěti stranách. V naší redakční poště se samozřejmě objevily i ohlasy negativní. Byly celkem čtyři. Čekal jsem jich více, protože se nám do prvního čísla vloudilo víc chyb, než jsme předpokládali. Autorům těchto dopisů však nevadily překlepy, neoznačené a rozmazané fotogra e. Většinou si stěžovali na velký prostor věnovaný úlům Langstrothova půdorysu. Tady je třeba říci, že tyto úly ve světovém chovu včel dominují a rychle se šíří i ve střední Evropě. Je tedy logic ké, že jim věnujeme více prostoru, než jiným, méně rozšířeným úlům. Velkou pozornost však chceme zaměřit i na včelaření v moderních nástavkových úlech České i Slovenské republiky, zejména v Optimalech. Na stránkách MV se však zdaleka nebudeme věnovat jen úlům. Chceme informovat o všem, co vám může zjednodušit a zpříjemnit váš krásný koníček včelaření. Snad se nám to o něco lépe než minule, podařilo už v tomto druhém čísle. A já jsem přesvědčen, že nám dáte příležitost kvalitu MODERNÍHO VČELAŘE nadále zvyšovat. Proč si to myslím? Z oněch čtyř kritických dopisů totiž tři končily touto povzbudivou větou: Objednávám časopis na celý rok, posílejte ho na moji adresu. Mgr. Vlastimil Protivínský, šéfredaktor MODERNÍ VČELAŘ Odborný čtvrtletník propagující včelaření, zejména moderní a jednoduché způsoby chovu včel. Vydává Mgr. Vlastimil Protivínský ve spolupráci s Pracovní společností nástavkových včelařů CZ čtyřikrát v roce. Číslo 2/2004 (jaro) vychází v Brně Uzávěrka příštího čísla: Evidenční číslo: MK ČR E ISSN: Adresa redakce: MODERNÍ VČELAŘ P. O. Box 11, CZ Rakvice n-vcelari.cz Tel.: Tisk: Tiskárna Gloria Rosice u Brna Redakce neodpovídá za obsah inzerátů. V silách redakce zatím není přepisovat příspěvky psané ručně, strojopisem, nebo vytištěné na papíře, a proto můžeme otisknout pouze příspěvky zaslané v digitální podobě, nejlépe jako prostý text. Děkujeme za pochopení MODERNÍ VČELAŘ JARO

3 OBSAH 2 Zázračný lék propolis Jeho účinky překvapí asi každého. Vhodným způsobem těžby jej navíc můžeme získat bez nebezpečných příměsí. 4 Znáte cizokrajné druhové medy? Na zahraničních cestách ale i v našich obchodech se můžeme setkat s medem velmi neobvyklého původu, chuti i barvy. Jaké vlastně tyto medy jsou? 6 Včelařský optimista Ladislav Nerad Známý český velkovčelař se neumí mračit, rychle zvyšuje stavy včelstev a záleží mu na ekologii. 8 Kritický pohled na mateří mřížku V Německu prováděné pokusy odhalily nové zákonitosti ve vztazích včel k mřížce. Jak na to, aby dobře sloužila? 9 Kde hledat cestu k úspěchu? Jaké jsou vlastně proti jednotným úlům námitky a co na to říci? (2. část) 11 Moderný včelár Peter Krištín Veľmi sa teším zo včiel samotných, najmä keď všetko kvitne. Rozhovor s mladým mužom, ktorého rodina má pre včely pochopenie. 12 Návštěva ve Slovinsku Jak se včelaří v domovině kraňky? Co vše bylo k vidění na mezinárodní výstavě APIEXPO? 13 Zajímavosti z internetu Tentokrát na téma Není úl jako úl. Velké množství zajímavých odkazů, na které dokonce můžete ihned klikat! 14 Oslovte mládež! Myslíte už na své nástupce? Že nevíte jak na to? Poradíme vám! 15 Od Budečáku k nástavkovému úlu Strhující výpověď o celoživotním hledání nejvhodnějších metod včelaření. Životní zkušenost, která přinesla výsledky. (1. část) 18 Kalendárium na jaro (březen květen; marec máj) Co se děje s vašimi včelami a co byste měli dělat vy? 23 Dôkaz o dolete včiel za znáškou Viete, ako ďaleko a kam vaše včely lietajú? Ich výkony sú často úctyhodné! let Adamcovy míry Pohled na zavedení míry 39 x 24 s odstupem jednoho století. Jak to všechno tenkrát vlastně bylo? Co jsme tímto rámkem získali a co ztratili? (1. část) 26 Smělé omyly Mylné informace můžete najít i v odborné literatuře. 29 Test Jací jsme, či teprve budeme, včelaři? Foto na titulní straně: Petr Texl Zázračný lék propolis JAK JEJ ZÍSKAT UPRAVIT PROPAGOVAT POUŽÍVAT MUDr. Radek Hubač Jako lékaře se mě přátelé včelaři i posluchači na častých přednáškách ptají na propolis, jeho získávání, zpracování, ale především se vedou diskuze o výrobě tinktur a mastí. Chtěl bych touto cestou odpovědět na nejčastější dotazy a poradit jak na to. Předkládám též svůj návrh letáku, který je možné použít jak k propagaci, tak jako návod k užívání propolisu. NEJKVALITNĚJŠÍ PROPOLIS ZÍSKÁME ZE ZATMELENÝCH SÍT Skutečnost, že se často setkáme s velmi nekvalitní surovinou u včelařů, je jistě alarmující. Především úly polystyrenové a úly zevnitř natřené jsou zdrojem kontaminace. Polystyren ještě lze odstranit ze surového propolisu, ale lepidla používaná k opravám nikoli. Kdo někdy měl tyto úly, ví o čem mluvím. Domnívám se, že nejsnazším způsobem, jak získat kvalitní surovinu, je použití sít (viz. obrázek), která jsou běžně k dostání ve včelařských prodejnách. Síta vkládáme podle stanoviště zhruba v první polovině května, když začne květová snůška a nehrozí delší ochlazení. Vhodné je zajistit si dvojnásobek počtu sít vzhledem k počtu úlů, protože většina včelstev zatmelí dvě síta během sezóny. Také všem oddělkům vkládám na horní loučky síta, usnadňuje mi to orientační prohlídky. Rozhodně jsem nikdy nepozoroval žádné problémy ani na počátku sezóny ani u oddělků, naopak se mi zdá, že se včely vybijí na sítech a další části úlu již nejsou tolik zalepené. Síta odstraňujeme většinou těsně před krmením, necháme včelám čas na přípravu úlu na zimu. Síta uložíme a propolis vydrolíme až v zimě za mrazů, kdy máme více času a propolis je křehký vlivem nízké teploty. Dále propolis vyčistíme od hrubých nečistot, kterých je ze sít málo, a uložíme do mrazničky. Přikláním se k používání 40% lihu k přípravě tinktur. Pokud patříte k zatvrzelým zastáncům koncentrovanějšího lihu, souhlasím maximálně se 60 %, a to proto, že koncentrovanější líh může poleptat sliznice a jeho ředění je velmi problematické. Na Dnech medu v Pardubicích byl náš host ze Slovinska zaskočen mojí otázkou, zda ví, co se vy sráží na stěnách nádoby při ředění koncentrované tinktury, jestli to, co chce aby v tinktuře zůstalo, nebo cosi, co do ní nepatří. Tvrdil, že bude muset svůj přístup asi přehodnotit. Surového propolisu používám cca g na 500 ml lihu (nejčastěji 40% vodky). Luhování musí probíhat za tmy při pokojové teplotě asi 3 týdny. Asi jednou za 2 3 dny tinkturu protřepeme. Po ltraci přes nálevku, do které vložíme smotek vaty, můžeme tinkturu používat neředěnou. K VÝROBĚ MASTI POUŽÍT SILNĚJŠÍ LÍH K výrobě masti si musíme připravit koncentrovanou tinkturu, alespoň z 80% lihu. Používám propolis v objemu mírně nad 50 % nádoby pro luhování. Po 3 týdnech sliji tinkturu z kalů, ne ltruji. V lékárně zakoupíme např. bílou vazelínu jako masťový základ a kelímky, do kterých dáme hotovou mast, mně se osvědčily ty s objemem 30 ml. Rozpustíme na vodní lázni vazelínu a těsně po rozpuštění do ní pomalu vmícháme tinkturu v poměru 1 : 9 (na devět dílů vazelíny 2 MODERNÍ VČELAŘ JARO 2004

4 jeden díl tinktury). Během krátké chvíle se odpaří alkohol a nádobku s horkou mastí přemístíme do studené lázně, kde mast mícháme dokud není akorát polotekutá a po té ji slijeme do kelímků. Pokud bychom tinkturu naplnili do kelímků brzy, propolis by sedimentoval na dně. Pokud je mast příliš tuhá, krátce ji ponoříme do horké lázně. Takto připravenou mast lze skladovat při pokojové teplotě i několik let (pozor, jiné to bude s jinými masťovými základy, především se sádlem). S propolisovými čípky nemám tak velké zkušenosti, nechávám je vyrobit v lékárně z koncentrované tinktury, kdy se zamíchá 10 % tinktury do čípkového základu (nejčastěji Oleum cacao kakaové máslo). Používají se především na hemoroidy. Chtěl bych Vás upozornit na alergické reakce (viz leták) a respektování minimalizace alergizování používáním propolisu raději v léčebných kúrách než obden stále. Po léčebné kúře trvající 1 2 týdny alespoň týden propolis nepoužíváme. Na závěr bych Vám rád doporučil útlou knížečku paní doktorky Jany Hajduškové: Včelí produkty očima lékaře, ve které naleznete mnoho informací podaných přívětivou formou o všech včelích produktech. Oka sítě položené na rámcích včely chápou jako netěsnosti úlu a snaží se je zatmelit propolisem. Výhodou takto získané suroviny je, že neobsahuje téměř žádné příměsi. Foto: Radek Hubač Propolis v domácí lékárně Propolis (smoluňka, dluž, včelí tmel) patří mezi tradiční včelí produkty. Je to pryskyřičná látka příjemné aromatické vůně, jejíž barva se mění podle původu a stáří od zelenožluté až k temně hnědé. Suroviny na tvorbu propolisu sbírají včely na různých rostlinách vylučujících pryskyřičné látky, jako je topol, bříza, olše, jilm, jehličnany a jírovec maďal. Včely používají propolis jako stavební a ochrannou látku k dezinfekci úlového prostoru, k vystýlání, k vyztužení buněk plástů, k zatmelení otvorů a trhlin, k opravě plástů a k těsnění česen. Propolisem včely pokrývají (balzamují) vetřelce (např. myš), které usmrtily v úle a nemohou je dostat z úlu ven. Složení propolisu je značně proměnlivé a podíl jednotlivých složek výrazně kolísá: obsahuje asi 50 % pryskyřičnatých látek; do 30 % včelího vosku; do 10 % balzámů a éterických olejů a určitý podíl mechanických nečistot. Účinky propolisu: baktericidní ničí a usmrcuje bakterie bakteriostatický brzdí růst bakterií anestetický a analgetický tlumí citlivost a bolest antivirový proti některým virům antimykotický zastavuje růst a ničí některé plísně anti ogistický protizánětlivý dermatoplastický podporuje hojení ran Aplikační formy: Propolis není uznán o ciální medicínou jako léčivo, protože nemá stálé složení a proto nemůže být podle našich zákonů v Českém lékopisu. Proto Vám jako lékař nedoporučuji užívání propolisové tinktury vnitřně, jsou totiž popsány alergie po vnitřním užití propolisu se závažným průběhem, provázené krvácením do močových cest. Tinkturu používáme podle koncentrace lihu ředěnou nebo neředěnou. Alkohol nad 60 % kůži příliš vysušuje, dráždí, může dojít až k poleptání sliznic. Tinkturu do 60 % lihu můžeme použít neředěnou např. na akné, afty apod. Podle zásady na mokré mokré na suché suché, na hnisající mokvavé defekty kůže aplikujeme tinkturu, mast naopak na suchou popraskanou kůži. Například asi 5 10 kapek do hltu vody ke kloktání při bolesti v krku nebo výplachům úst při podráždění dásní, při počínající paradentóze. Neředěnou pokud obsahuje méně než 60 % lihu na afty, drobná poranění, hnisavé afekty, meziprstní mykózu. Mast naopak použijeme na popraskané ústní koutky, popraskané paty, odřený nos při nachlazení, na rty místo jeleního loje, Na stroupky, které se po několikerém promazání rychleji odloučí, nepraskají a rychleji se hojí zvláště na místech, kde se kůže napíná. UPOZORNĚNÍ!! Používejte propolis, pouze pokud na něj nejste alergičtí. Jednoduchou zkouškou se přesvědčíte, zda nejste alergičtí. Na jemnou kůži zápěstí aplikujte tinkturu nebo mast 2 3 dny po sobě. Při výskytu reakce jako svědění, zarudnutí, pálení propolis neužívejte. Nechť se pro Vás propolis stane nepostradatelnou součástí Vaší domácí lékárničky! Zpracoval: MUDr. Radek Hubač MODERNÍ VČELAŘ JARO

5 Med byl v minulosti a je i v současnosti ceněnou potravinou. Včelaři vymetají ročně přes milion tun medu a do obchodní sítě se dostane v průměru 950 tis. tun. Je to komodita (zboží), které směřuje z chudých, průmyslově méně vyvinutých zemí, do zemí bohatých, vyspělých. Pro chudé země je med jedním z poměrně snadno dostupných zdrojů příjmů, které lze získat bez velkých investic a bez velké spotřeby energie. Proto je včelařství v rozvojových zemích podporováno vládami i světovou organizací FAO. V cizině ale v poslední době i nás se v síti supermarketů můžeme setkat s druhovými medy s podivným označením, které o původu většinou mnoho neprozradí. Pokud je uveden v názvu botanický zdroj snůšky, většina našich konzumentů cizokrajné rostliny nezná. Uvádím stručnou charakteristiku i popis zdroje snůšky medů, které jsem měl možnost v zahraničí shlédnout, případně i ochutnat. Některé z nich jsem obdržel jako dárek od přátel, kteří se vrátili z dalekých cest. Čisté druhové medy jsou na celém světě poměrně vzácné. Vymetají se v menším množství, a to jen v oblastech s typickou květenou. Většinou mají svou charakteristickou vůni, chuť, vzhled a řadu dalších vlastností. Konzumenti si je podle druhu oblíbí a jsou žádané, třebaže jsou dražší. Vykupují se za vyšší ceny, což je u nás při současné organizaci výkupu medu nepředstavitelné. V sousedním Rakousku nebo Německu je na pultech obchodů řada druhových medů, zatímco naši včelaři produkují většinou jen med květový (jarní) a med lesní (letní). Medy, deklarované jako medy druhové, např. lípové, jedlové, apod. zřídka odpovídají tomu, za co jsou vydávané, protože soustavné pylové analýzy medů se u nás neprovádějí. V Evropě se v menší míře produkuje několik typických druhových medů: akátový, jetelový, řepkový, slunečnicový, maliníkový. Charakteristiky těchto medů v tomto článku neuvádím, jsou poměrně známé z odborné literatury. Méně známé jsou následující druhy medu: Medy vřesové: Získávají se na rozsáhlých vřesovištích v Německu, na atlantickém pobřeží a v severských zemích z květů vřesu (Calluna vulgaris) a z vřesovců (Erica sp.). Med je charakteristicky tixotropní želatinovitý, a proto se před vymetáním musí v plástech rozpíchat zvláštním pří stro jem rozrušovadlem. Je světle nebo tmavě jantarově zbarvený, někdy skoro až červený, s charakteristickou vůní chlebového kvásku. Má nízký obsah sacharózy a vyšší obsah enzymů. Hymetský med: Med ze svahů hory Hymetu byl věhlasný již v antickém Řecku. Některé cizokrajné druhové medy Ing. Oldřich Haragsim, CSc. Pochází z tymiánu, majoránky a dalších suchomilných bylinek. Dnes se v dárkovém balení prodává na většině řeckých ostrovů, ale již nepochází jen z hory Hymetu. Je tmavý, průsvitný, jemně aromatický, příjemné chuti. Levandulový med pochází ze Středomoří, především z okolí města Grassé, kde jsou rozsáhlé levandulové plantáže. Je jantarově zbarvený, silně voní levandulí. Má vyšší obsah sacharózy, proto dlouho nekrystalizuje. Med pohankový pochází z východní Evropy, kde se dosud pohanka (Fagopyrhum esculenta) pěstuje. Je tmavě hnědě zbarvený, má zvláštní, jakoby močůvkovitou vůni. U nás jako tzv. med sovětský není oblíbený, třebaže se tvrdí, že obsahuje mnoho rutinu a je velmi zdravý. Ze Severní Ameriky a Mexika pocházejí některé charakteristické druhové medy: Kalifornský šalvějový med nepochází ze šalvěje, ale z divoce rostoucí kalifornské pohanky. Je tmavě hnědý, výrazné chuti a v USA se z něj vyrábí tzv. košer medovina. Tupelový med pochází z květů stromu tupela (Nyssa aquatica), který roste hojně v monokulturách na mokřadech od Virginie až po Floridu a Texas. Má bílé květy v hroznovitých květenstvích. Med je voňavý, bílý, dlouho nekrystalizuje, protože obsahuje mnoho fruktózy. V USA se využívá především ve farmacii. Sourwood honey je poměrně vzácným druhovým medem z oblastí Severní Ameriky, kde roste kysloun (Oxydendrum arboreum). Kysloun je keř, zřídka až nízký stromek, který tvoří v lesních porostech s kyselou půdou spodní keřovité patro. Roste v porostech trnovníku akátu a bohatě kvete v době, kdy akát dokvétá. Stálo by za úvahu, zda by se u nás neměl vysadit v porostech trnovníku akátu. Je to okrasná i meliorační dřevina, která prodlužuje včelí snůšku. Med je velmi chutný. Uvalde Honey pochází z keřovité akácie (Acacia greggii), rostoucí v Mexiku a jižních státech USA. V Mexiku jí říkají Uňa de gato kočičí dráp, protože má trny horší než kočičí drápy. Kvete typickým kulovitým květenstvím mimosovitých dřevin, bohatě vylučujících nektar. Med je světlý nebo světle jantarový, voňavý, vynikající chuti. Produkuje se především v okolí městečka Uvalde v Texasu, podle kterého dostal pojmenování. Liliovníkový med pochází z květů liliovníku (Liriodendrum tulipifera), charakteristického stromu z povodí řeky Missouri. Tulipánovité květy tvoří mnoho nektaru. Med je tmavě zbarvený, hustý a lahodný, chutí a vůní Bohatá nabídka různých druhů medů a dalších včelích produktů na jednom ze slovinských stánků Foto: Petr Texl připo míná plody kdoule. Med alkahual pochází z Mexika, ale jeho botanický původ 4 MODERNÍ VČELAŘ JARO 2004

6 se mi nepodařilo ani v Mexiku zjistit. Je to velmi chutný med jantarově zbarvený, s jemnou vůni. Campanillové medy jsou exportovány z Mexika, Karibiku a Střední Ameriky. Pocházejí z velmi početného rodu svlačcovitých rostlin povíjnic (Ipomea sp.). Včelařsky nejvýznamnější z nich jsou Ipomea triloba a Ipomea crassicaulis. Poskytují medy většinou světle jantarově zbarvené, vonné a chutné. Med aguinaldo pochází ze svlačcovité rostliny Rivea corymbosa, která roste hojně na poloostrově Yukatanu. Kvete bílými květy v měsíci květnu a červnu. Med je vod natě čirý, vonný a považuje se za jeden z nejlepších na světě. Med kampeškový pochází z nektarodárného stromu kampešky (Haematoxylum campechianum), který roste hoj ně v tropických suchých lesích a savanách Karibiku a Střední Ameriky. Med kampeškový je světlý, příjemně voní a dlouho zůstává tekutý. Většinou se vyváží z Jamajky. Mangový med pochází z tropických stále zelených stromů mangovníků (Mangifera sp.), jejichž plody se k nám v současnosti dováží jako tropické ovoce. Je hustý, jantarově zbarvený, mírné terpentýnové vůně, vynikající chuti. Výzkumy VÚVč: Na uteplení nezáleží Mgr. Vlastimil Protivínský Získávání kvalitního medu Již III. seminář o moderním včelaření pořádá SOUV Včelařské vzdělávací centrum Nasavrky a Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ v sobotu 13. března 2004 v sokolovně v Nasavrkách. Program: 9.00 zahájení (Ing. V. Jeřábek, ředitel SOUV VVC Nasavrky) 9.15 Cesta medu; Kvalitní med ve Slovinsku (Ing. Petr Texl, PSNV-CZ) Vznik medu, vlastnosti, hodnocení a zkoušení medu (Ing. Antonín Přidal, PhD., MZLU Brno, Ústav zoologie a včelařství) Oběd včelařská prodejna prohlídka medárny v areálu školy medárny, chladné sklady na souše, nová zařízení (Ing. Dr. František Kamler, ředitel VÚVč Dol) Trendy v konstrukcích medometů (M. Havrlík, PSNV-CZ) Ochranné známky, norma Český med (RNDr. Robert Šmied, místopředseda ČSV) diskuze ukončení semináře (Ing. V. Jeřábek) V přísálí sokolovny budou vystavené úlové systémy Langstroth a Optimál, medomety, odvíčkovače, vidličky, síta, stáčecí nádoby, etikety, obaly apod. Registrace hod Zájemci o ubytování kontaktujte p. Mikeše SOUV-VVC, Slatiňanská 135, Nasavrky Tel.: ; cbox.cz Srdečně zvou pořadatelé (sledujte V minulém čísle MV jsme vás informovali o pokusech, které v uplynulých letech na několika stanovištích prováděl Výzkumný ústav včelařský Dol, s. r. o., aby porovnal vývoj a medný výnos včelstev v úlech uteplených a neuteplených. Tyto pokusy zatím nepotvrdily, že by uteplování úlů mohlo mít na medný výnos nějaký zásadnější vliv. V některých případech dala dokonce více medu včelstva neuteplená. Slíbili jsme Vám také, že v tomto čísle přineseme kompletní výsledky pokusu, abyste si vy sami na jejich základě udělali svůj úsudek. Splnění svého slibu však budeme muset asi o půl roku odložit. Jak nám sdělil ředitel VÚVč Ing. Kamler, na tyto pokusy nebyl ústavu přidělen žádný grant. Proto se musíme nejdříve věnovat těm úkolům, které zajistí příjmy pro naši další výzkumnou práci. Teprve potom bude možné kompletně zpracovat výsledky pokusu s uteplenými úly, vysvětluje Ing. Kamler. Tento postup by však mohl u včelařů vyvolat dojem, že výzkumný ústav informace záměrně tají. Výsledky se totiž nehodí některým vlivným zastáncům uteplování. Ředitel Kamler to však rezolutně odmítá a na přímou otázku časopisu MODERNÍ VČELAŘ, zda tomu tak není, odpovídá: To je nesmysl. Uteplení nemá pro včelstvo rozhodující vliv. V pořadí vlivů na medný výnos je uteplení až na nějakém čtvrtém, pátém místě. Záleží také na síle včelstva. Výsledky zveřejníme, ale teď na to není čas a v sezóně ho bude ještě méně. Musíme to odložit na podzim. Čtenáři MV se tak zatím musí spokojit se strohým, leč velmi významným závěrem: Kdo na své včelnici nechová slabochy, nemusí si s uteplením lámat hlavu. MODERNÍ VČELAŘ JARO

7 Včelařský optimista LADISLAV NERAD Na samotě nedaleko Tábora ve směru na Jistebnici nemůžete přehlédnout na malém návrší Truhlářství a včelařství Nerad. Ladislav Nerad (*1959) včelařil již v mládí od svých 14 let tehdy ještě ve starých almárkách. Vzápětí, když šel do učení, zhotovil si nízké nástavky na rámkovou míru 39 x 15 cm a včelařil s vysokými výnosy. Před odchodem na vojnu naučil svého otce včelařit, aby se o své včely nemusel bát. Po vojně včely zůstaly otci, on se věnoval opravě koupené samoty, ve které po roce 1990 vybudoval truhlářskou rmu. Počet zakázek na nábytkářské interiéry rostl, a tak rma najednou měla až 9 zaměstnanců a na včely už nezbývalo mnoho času. Včelám se Ladislav Nerad věnoval pouze okrajově a dále u svého otce na Šumavě. Ke konci 90. let minulého století ožila zase včelařská vášeň a Ladislav Nerad začal po okolí pátrat po pokrokových včelařích. Při jedné procházce údolím Lužnice uviděl včelnici přítele Štegera s Optimály. Majitel včelnice mu poradil, že pokud zaři zuje nový provoz, ať začne s Langstrothy ty že mají budoucnost. Šlo už jenom o to, jakou výšku rámku zvolit. Protože měl Ladislav Nerad staré zkušenosti s nízkými nástavky z dob před vojnou, zvolil pravý nízký rámek 44,8 x 15,9 cm. Uvádí, že jedině tak může plně včelařit se všemi výhodami nízkých nástavků. Ing. Petr Texl Celkový pohled na jeden ze včelínů Optimista Nerad s dcerou v truhlářské dílně Včelařství je prioritou V současné době přítel Nerad omezuje truhlářskou stavební a interiérovou výrobu. Říká, že současné ekonomické poměry a nové zákony vůbec nepodporují malé rmy s několika zaměstnanci. Právě naopak. Chcete-li podle zákonů platit zaměstnancům všechna pojištění a daně, moc vám toho nezůstane. Proto se začíná orientovat více na včelařství a v zimních měsících na zakázkovou výrobu nástavkových úlů, převážně Langstrothova půdorysu. Se svým synem rozšiřují včelařský provoz každým rokem téměř o 100 %. Ptáte se jak přece oddělky. V nízkých nástavcích to jde velice snadno. Uprostřed kvetení řepky musí být k dispozici zralé matečníky. Od silných a středně silných včelstev vezme celý nástavek převážně se zavíčkovaným plodem, mladými včelami a zásobami. Tento nástavek položí na nové dno, přidá souš s vodou a zralý matečník. Za 14 dní kontroluje kladení matky, případně se dělají další korekce. Po měsíci přidává další nástavek. Protože nemá k dispozici dostatek souší, veškeré rozšiřování provádí pomocí mezistěn. Je to náročné hlavně v období snůškových přestávek, kdy se musí oddělky přikrmovat a častěji kontrolovat. JEDNODUCHÉ NÁSTAVKY, SLOŽITĚJŠÍ DNO Nástavky jsou tenkostěnné, dřevěné (tloušťka stěny 2,5 cm), bez horního falcu, v rozích čepované. K výrobě si Ladislav Nerad pořídil sestavu frézových nožů, která umožňuje vyfrézovat celý rohový spoj najednou. Dřevo používá jak smrkové, tak borové (vejmutovku). Složitější vysoké 6 MODERNÍ VČELAŘ JARO 2004

8 dno má zasíťovanou celou spodní část. Podle Ladislava Nerada je dno opravdu základem úlu. Včelstvo se do vysokého podmetu může v létě vyvěsit, stavět tolik potřebnou trubčinu, v podletí můžeme zasunout velkoobjemové krmítko. Zasíťované dno s otočnou bílou podložkou pod sítem slouží ke sledování letního spadu roztočů, odběru zimní měli a k utěsnění úlu při ošetřování fumigací a aerosolem. Vysoký podmet umožňuje používat pylo chyty různých konstrukcí. VZDĚLÁVÁNÍ JAKO CESTA K PROSPERITĚ Ladislav Nerad byl v roce 2000 spoluzakladatelem Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, je členem Sekce komerčních včelařů při ČSV a v letošním roce dokončí dvouletou včelařskou školu v Nasavrkách. Tyto aktivity spolu s účastí na různých včelařských seminářích a zahraničních zájezdech již mnohokrát jemu samotnému potvrdily, že včelařská cesta, kterou se vydal, je správná. Ladislav Nerad používá ve svém včelařském provozu ty nejmodernější metody: celoroční chov silných včelstev s mladými matkami, tvorbu a přidávání oddělků, studené zimování nad zasíťovaným dnem, vyfukování včel z medníků, velkokapacitní radiální medomet a celkové vedení včelstev, které se blíží ekologickému včelaření. 500 včelstev jako cíl V roce 1999 začínal Ladislav Nerad s pěti včelstvy, letos šel do zimy s 80 kmenovými včelstvy. Není to tak jednoduché rozšiřovat, když není dílo a používají se pouze mezistěny. Ale se 100 až 150% každoročním rozšířením chce pokračovat ještě několik let. Cílový stav kolem 500 včelstev chce docílit za dva až tři roky. V současné době jsou včelstva umístněna na dvou stanovištích, vzdálených od základny 5 km. Plánuje také kočovat pomocí velkokapacitních palet. Na základně, kromě již vybavené truhlářské dílny, buduje další včelařské zázemí jako medárnu, sklady, plnírnu a možná i malou prodejnu. Ale o tom někdy příště. Ladislav Nerad při práci ve včelíně Foto: Petr Texl Zájem o nástavky Langstrothova půdorysu je stále větší. V době naší návštěvy jsme v dílně Ladislava Nerada viděli nových nízkých nástavků použitelných pro tři čtvrtiny včelstev na celém světě MODERNÍ VČELAŘ JARO

9 Kritický pohled na mateří mřížku A NOVĚ OBJEVENÉ SKUTEČNOSTI Karl Kiess přeložil Jindřich Boháč Včelařství střední Evropy se nachází v přelomové fázi, a to přesto, že to ještě většina včelařů nezpozorovala nebo nechce vzít na vědomí. Od roku 1999 jsou všechny katalogy výrobků a zařízení v EU označeny cenami v Euro. Tím je ulehčeno srovnávání cen zařízení a také úlů z Francie, Itálie, Rakouska, Německa, i z východnější Evropy. Nabízí se tedy otázka, zda německy mluvící prostor může ve sjednocené Evropě dlouhodobě udržet své zvláštní posta vení s více než 30 různými rozměry mezistěn, nespočetných úlů ze dřeva a plastických hmot, s 8, 9, 10, 11 a 12 rámky v nástavku, s falcy nebo bez nich, se zadováky a ležany. Ptáme se také, zda je mezinárodní standard úlů a včelařských pomůcek dokonalejší, racionálnější a biologicky lépe opodstatněný? Těmto hlediskům byla podrobena i mateří mřížka. Návštěvníkům mezinárodních výstav jistě neušlo, že v USA, Anglii, Francii a Itálii leží drátky mřížky souběžně s loučkami plástů a mřížka je uložena v rámu ze dřeva nebo kovu. Má to nějaký význam pro včelařskou praxi? MŘÍŽKY POLOŽENÉ NA RÁMCÍCH JSOU PŘITMELOVÁNY Pracovní společnost nástavkových včelařů zkoušela různé varianty mateřích mřížek v podélném i příčném provedení. Na pokusu se podílelo šest včelařů a bylo použito asi 80 mateřích mřížek. U nás je všeobecně běžné, že mřížka se pokládá přímo na horní nosné loučky rámků, přičemž dráty jsou napříč ke směru rámků. Odstup mezi dráty je 4,2 mm, takže mohou projít pouze dělnice, nikoli trubci a matky. Je jasné, že u mřížek ležících na horních nosných loučkách včely mohou překonat mřížku pouze v rozsahu uliček mezi horními laťkami. Tato průchozí ulička je (při rozteči plástů 35 mm), široká u rámků Zander 13 mm, v případě DNM (německá normalizovaná míra pozn. redakce) (a také u české Adamcovy míry pozn. překladatele) je to jen 10 mm a mezi Langstrothovými nebo Dadantovými rámky jen 8 mm. Plochy možného prolézání se sníží až o 60 %. Budou-li mřížky, u nichž dráty leží souběžně se směrem plástů, položeny také přímo na horní loučky, vyvstává nebezpečí, že dráty mohou ležet tak, že bude prostup uzavřen, především tehdy, když budou horní nosné loučky rozšířeny voskovou stavbou. Není zvykem vkládat mřížky tak přesně, že by neměly žádnou vůli. Stačí když jsou o 4 mm užší než vnitřní šířka nástavku a o 2 mm kratší než horní nosné loučky. Odstup ke straně a čelní stěně se přibližně půlí a matka má možnost projít. VÝHODY MŘÍŽKY V RÁMKU A S MEZEROU NAD I POD RÁMKY Mřížky položené přímo na rámky bývají pevně přilepeny voskem k horním loučkám. Uvolňování a oškrabování těchto voskových můstků je pak vždy zbytečnou prací navíc. Proto se v zahraničí mřížka nepokládá na rámky, ale je pozvednuta o 6 mm a zapuštěna do rámů ze dřeva nebo plechu. Tak mohou včely šplhat na horní stranu rámků a odtud skrze mřížku do dalšího nástavku. Pozvednutím mřížky o 6 7 mm (úl Langstroth) se zvyšuje průchozí plocha o 240 až 320 %! Správně použitá mateří mřížka tedy představuje ve včelařství vynikající pomůcku. K jakému účelu má být použita, není tématem tohoto článku. NOVÝ OBJEV: DRÁTY ROVNOBĚŽNÉ S RÁMKY JSOU LEPŠÍ Nyní si kritický čtenář může udělat závěr, že směr drátů nemá při nadzvednuté mřížce žádný význam, protože včely mohou z horní nosné loučky projít do dalšího nástavku na jakémkoli místě, nezávisle na směru drátů. Jak ale naše zkoušky ukázaly, je zde jistý rozdíl, o němž se naše dosavadní literatura nezmiňuje: Jsou-li dráty napříč k plástům, tak mají stejný směr jako buňky v plástech. Dráty jsou vzdáleny asi o jednu tloušťku buňky od horní laťky. Včely patrně poznají, že mezi dráty a horní nosnou loučkou je právě ještě místo pro jednu dělničí buňku a tak zde také hojně staví. Jinak se ale chovají u podélně probíhajících drátů. Zde se totiž neprojeví stavební pud způsobený dráty mřížky a plástovou uličkou a dochází k značně menší voskové přístavbě. Při zkouškách byly použity rozličné dřevěné rámy tloušťky od 10 do 20 mm. Nejlépe se osvědčila mřížka se 4 5 mm silným rámem z plastické hmoty s dilatační mezerou, protože mohla být nejlépe dodržena včelí mezera 8 ± 2 mm. Když byla mezera pod mřížkou 6 mm, bylo prostavování nejmenší. Ukázala se tedy další velká přednost UMÍSTĚNÍ MATEŘÍ MŘÍŽKY V LANGSTROTHOVĚ ÚLU: RÁM ZE DŘEVA NEBO PLASTICKÉ HMOTY Obrázek ukazuje dílčí řez mezi dvěma bezfalcovými nástavky, mezi které je vložena mateří mřížka. Je vzdálena 7 mm od rámků. Dráty mřížky (tmavé tečky) probíhají souběžně s plásty. Včely mohou přecházet mezi nástavky nejen nad plástovými uličkami, ale také nad horní loučkou. To není možné v případě mřížky položené přímo na rámky. Špatná propustnost mateří mřížky pak způsobuje nedokonalý přenos mateří látky a také rozdílnou teplotu v úlu, což může mít za následek podporu rojové nálady, nebo špatné zrání medu 8 MODERNÍ VČELAŘ JARO 2004

10 bezfalcového nástavkového úlu, protože tam se rám s mřížkou jednoduše vloží mezi nástavky. Ovšem u úlu s falcem je často těžké nějaké řešení najít. ZÁVĚR Plně funkční mateří mřížka má rám ze dřeva nebo plastické hmoty. Dráty probíhají ve směru plástů a jsou od podélných louček rámků, tedy od horní loučky spodního rámku a spodní loučky horního rámku, vzdáleny 6 7 mm. Při správné včelí mezeře rámků pak včely staví jen minimum voskových můstků (Langstroth a modi kovaný Zander mají horní loučku širokou 27 a vysokou 19 mm). Mřížku pak můžeme snadno vložit i vyjmout. Nevadí ani včelám na horní nosné loučce, protože s ní vůbec nepřijdou do styku. Na tomto místě bych chtěl srdečně poděkovat kolegům včelařům, kteří v průběhu několika let různá provedení mateřích mřížek testovali. Karl Kiess je předseda Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Poznámka překladatele: Dosud používané drátěné mateří mřížky pro úl Langstroth dodává například německá rma Graze v rozměrech 481 x 373 mm ( V současnosti se v BRD uvažuje o výrobě mřížky pro Langstrothovy a desetirámkové Dadantovy úly v žádaném rozměru, tj. o vnějším rozměru rámu 515 x 425 mm nebo o 2 mm méně. Taková mřížka by pak byla použitelná ve většině úlů Evropy i celého světa. Uvažuje se, že by rám, případně celá mřížka, byla z plastické hmoty, protože výroba ze dřeva v daných rozměrech je problematická. Cena formy se odhaduje na Euro. Cena mřížky, při předpokládaném velkém objemu výroby, by pak mohla být asi 4,50 Euro. Vše by bylo zcela přesné. (Pokračování z čísla 1/2004) Argumenty proti jednoduchému včelaření v Langstrothově úlu Klíčem ke správnému rozhodování je mít dostatek informací. V budoucnu budou úspěšní pouze ti, kteří propojí technologie, informace, vzdělání a budou dostatečně mobilní. Informací se však nesmíme bát nebo je dokonce zavrhovat, pokud jsou ze skutečného výzkumu nebo ze široce uplatňované a ověřené praxe. To platí o šiřitelích nových informací i o jejich kriticích. V EU se dnes mluví o Systému evropských kompatibilních úlů. To znamená, že vedle úlu Langstroth se myslí také na kompatibilní úly s rámkovou mírou Zander, případně Dadant Blatt, které mají přizpůsobený nástavek tak, aby všechny ostatní díly byly shodné s úlem Langstroth. Vedle určité přechodové úlohy tyto úly již dnes zmenšují výrobní sortiment pomůcek a zařízení, zjednodušují výrobu, která se může lépe mechanizovat. I když nejde ještě o tovární výrobu, i toto snížení výrobního sortimentu by se mělo projevit na ceně. S jakými argumenty proti jednotné, mezinárodní evropské úlové soustavě a včelařské technologii se tedy můžeme nejčastěji setkat a jak na ně odpovědět? 1. Langstroth je nejrozšířenější úl na světě, ale na mnoha místech především Evropy se používá v modi kované délce rámku 42 a 43,5 cm. Vysvětlení: Modi kací je i nástavek s naší délkou rámku 39 cm (pojem šířka je pozůstatek zadováků a ve světě se nepoužívá). Kde hledat cestu k úspěchu Jindřich Boháč Moderní nástavkové úly mají oproti klasickým středoevropským zadovákům samé přednosti a v České republice i na Slovensku se už trvale zabydlely Foto: Petr Novák Právě tyto modi kace, v podstatě Langstrot hova nástavkového úlu, byly sdruženy do tzv. Systému kom pa ti bilních evropských úlů, čímž se velice sjednotil sortiment vyráběných úlových dílů. 2. Cena nabízených výrobků (Langstrothova úlu) zatím není pro většinu včelařů příliš lákavá. Vysvětlení: Úly a příslušenství se zatím vyrábí pouze truhlářským způsobem. Zvýšení výrobního množství může pomoci pouze větší evropská propagace tohoto systému. Pokud to odpůrci tohoto systému nepochopí, jsou to právě oni, kteří oddalují snížení nákladů ve včelařství. Dočasným řešením je levná a jednoduchá samovýroba. 3. Nikde (u nás ani v Německu) není provoz Langstrothova úlu ověřen v ekonomickém provozu. Vysvětlení: To je skutečně malá informovanost. Vždyť myš lenka rozšíření vznikla právě ve velkém německém velko včelařství. Již v roce 1967 včelařská farma Schehle měla v provozu 600 Langst rot hových úlů a nejméně čtyřikrát se s nimi kočovalo až do výšek přes 1000 metrů. Druhé vydání Schiehleovy brožurky Nová cesta z roku 1977 dokon ce u nás vydal tehdejší OV ČSV Zlín (tehdy Gottwaldov, pozn. red.) v češtině. Překlad je na internetových stránkách 4. Včelařit v daném úlu a daných podmínkách se včelaři musejí naučit. Vysvětlení: Langstroth není pro české včelaře žádným novým úlem. Kdo včelaří např. v Adamcových nástavcích (rámková míra 39 x 24 cm), včelaři v podstatě ve stejném úlu, pro- MODERNÍ VČELAŘ JARO

11 tože plástová plocha je skoro stejná (to je způsobeno rozdílnými tloušťkami rámkových louček). Adamcův nástavek s jedenácti rámky 39 x 24 cm je dokonce větší než Langstrothův. U dvounástavkového plodiště je to celkem 15 dm 2 plástové plochy. (Podobně je tomu i v případě nízkonástavkového Optimalu a Langstrothu 3/4. Nástavky obou úlů mají plástovou plochu zcela shodnou pozn. red.). 5. Příprava a převoz úlu jsou náročné nebo vyžadují poměrně náročné kočovné zařízení. Vysvětlení: Není snad Langstrothův úl ten, s kterým se ve světě nejčastěji kočuje? Tady to vypadá, že česká maringotka je snad nejlacinějším kočovným prostředkem? Snahou Asociace komerčních včelařů v EU je propagace jen úlů Langstroth, příp. Dadant, který při deseti rámcích v nástavku má půdorys Langstrothova úlu. 6. Včelaření v jednoduchých Langstrothových úlech není vhodné pro malo včelaře, kterých máme skoro 90 %. Vysvětlení: Přibližně 2/3 světa, mimo několika typických oblastí jako např. střední Evropa, má jen dva úlové systémy (Langstroth a Dadant). Drobní i velcí včelaři mají stejné výrobní prostředky a stejnou technologii. Není zvláštní úl a technologie pro malovčelaře a velkovčelaře! Liší se jen mechanizací při manipulaci a vytáčení, včetně zpracování medu. To velice zjednodušuje zejména výuku včelařství. A konečně světové včelařství se řídí od dob amerického Demutha (1920), Farrara, br. Adama a Bretschka známými pravidly: zimování ve více nástavcích dostatek potravy jednoduchý úl Tedy ne obráceně! 7. Proč je v nástavkových úlech tolik rámkových výšek? Vysvětlení: Langstrothův úl se během sto padesáti let také vyvíjel, takže dnes je známo jeho celkem 5 rámkových výšek. Kopírováním Langstrothova systému v různých, zejména evropských, státech byly použity další národní rámkové výšky a také délky. Výšku rámku a tím i použité technologie je nutno volit také dle tělesné zdatnosti včelaře, přičemž musíme myslet i na to, že chceme včelařit i ve stáří. Vyšší rámek znamená sice méně práce pro zdatného včelaře (počet rámků, drátkování, vkládání mezistěn, odvíčkování), ale ve stáří se už nedá zvednout, musí se pracovat s jednotlivými rámky, a to už je práce navíc. Pro med je z mnoha důvodů vždy výhodnější rámek nízký. Vzhledem k hygieně plástů a obnově díla je lepší mít stejné rámky pro plodování i pro med. 8. Dvoumatečné, příp. dvouvčelstevní technologie jsou zbytečné. Vysvětlení: Ke zvýšení sklizně medu vedou jen tři cesty: I. silnější včelstva II. lepší stanoviště nebo kočování III. více včelstev. Kdo nemá možnost II. nebo III., může k posílení včelstev využívat právě dvoumatečné metody spojené také s pravidelnou výměnou matek připojenými oddělky. 9. Průměrná spotřeba cukru včelstev v silně uteplených úlech je nízká (Konkrétně jeden případ: od 15. října 2002 do 28. února 2003 to bylo u 4 včelstev průměrně 2,4 ± 0,5 kg). Vysvětlení: Včelstvo bez spotřeby potravy (zásob) nemůže dosáhnout větší síly. To je možné, jedině když příroda tyto zásoby stále dodává, ať již na jaře nebo v podletí. Autor námitky uvádí spotřebu v bezplodých měsících listopad, prosinec, leden, únor. Tato spotřeba je v tabulce (Včelařství 10/2002, 224) zaokrouhlena na 1 kg měsíčně, což je skoro to samé. Podle Jens Radtke, VÚ Hohen Neuendorf, je spotřeba závislá na celé řadě faktorů: 1. Síla včelstva, což také souvisí s počtem nástavků 2. Jednotlivé vystavení na včelnici nebo chráněné vystavení v bloku či ve včelíně 3. Tepelná vodivost dílů úlu 4. Klimatické poměry 5. Začátek první hlavní snůšky a také konec podletní snůšky 6. Objem ponechaných zásob medu 7. Začátek a doba nakrmení 8. Koncentrace potravy, množství cukru 9. Objem jednotlivých dávek potravy. Celková spotřeba včelstvem nemůže být tedy konstantním údajem a je rozdíl mezi zásobami k přežití a zásobami pro optimální rozvoj. Někteří zastánci silného uteplení pokládají Bretschka a práce VÚ Hohenheim (Liebig) za překonané. To svědčí přinejmenším o neznalosti jejich publikované výzkumné činnosti. Oba patří ke včelařům z povolání s dlouholetým výzkumem na více než 100 včelstvech. Střední odborné učiliště včelařské Včelařské vzdělávací centrum, o. p. s. Akce pro včelaře v roce Kurz prohlížitelů včelstev III. seminář Pracovní společnosti nástavkových včelařů společně s SOUv VVC, o. p. s., na téma: Příprava silných včelstev, ekologie, moderní výroba a zpracování medu (včetně ukázek včel. pomůcek a zařízení) Kurz učitelek zpracování medu v domácnosti Praktický kurz chovu matek pro začátečníky 9. a Praktická obsluha včelstev pro začátečníky a Letní škola mladých včelařů Rekreačně vzdělávací pobyt se včelařskou téma tikou pro rodiče s dětmi Služby pro včelaře: prodej včelích matek výkup medu prodej včelařských pomůcek a zařízení prodej medu, medoviny, kosmetiky z včelích produktů a jiné. vyváření voští a výměna mezistěn exkurze pro včelařskou veřejnost poradenská činnost pro začínající včelaře Pro širokou včelařskou veřejnost: kurzy lidových řemesel (např. košíkářství, drátování, zpracování přírodních materiálů, tiffany, paličkování, ruční papír a další) exkurze s výkladem pro základní a střední školy letní i zimní rekreace v našem zařízení (Železné Hory) školy v přírodě poskytování ubytování a stravování Zájemcům o některou z akcí nebo službu poskytneme veškeré informace na naší adrese, telefonicky nebo elektronickou poštou. SOUv-VVC, Slatiňanská 135, Nasavrky; Tel.: , Fax: , cbox.cz 10 MODERNÍ VČELAŘ JARO 2004

12 Moderný včelár Peter Krištín: PRI VČELÁCH ZAŽIJETE VŽDY NIEČO NOVÉ Mgr. Vlastimil PROTIVÍNSKÝ Ing. Peter Krištín (1974) pochádza z Bojníc v okrese Prievid za (asi 400 m n. m.). Dnes v ZO SZV Senec v Podunajskej nížine chová dvadsať štyri rodín. V jeho kočovnom voze nájdeme štandardné úle B9 s rámikovou mierou 42 x 27,5 cm, ale možno už toho roku sa tu na skúšku objavia prvé nádstavkové úle typu Langstroth. Ing. Krištín je ženatý a má dve deti. Manželka sa snaží včelám, pokiaľ možno, vyhnúť, ale túto záľubu mu plne toleruje a podporuje ho v nej. Ako malý chlapec ste pomáhali pri včelárení svojmu otcovi. Keď ste mali štrnásť rokov, dostali ste svoj prvý úľ a v ňom svoju prvú rodinu. Aký to bol vtedy pocit? Bol som veľmi šťastný a rád, že otec má ku mne dôveru. Bol to veľmi dobrý pocit. Takže znáškové podmienky nie sú zlé. Čo robíte s medom? Vlani bol veľmi dobrý rok, bola silná znáška zo slnečnice, ktorá kvitla šesť týždňov. Všetok med predáme nadrobno susedom a známym. Bežná cena v obchode je dvesto korún a my ho ponúkame za polovicu, takže je to pre ľudí veľmi zaujímavé. Naviac presne vedia, od ktorého včelára med pochádza a teda majú záruku kvality. Kedy prežívate pri včelách najväčšie radosti a kedy najväčšie starosti? Veľmi sa teším zo včiel samotných, najmä v dobe jarného rozvoja, keď celá príroda kvitne, včely sa rýchlo rozvíjajú, stavajú nové dielo. Milujem jar. Obdobie jesene, keď je rabovka a včely sa pripravujú na prezimovanie nemám príliš rád. Možno ani preto, že na jeseň treba bojovať o samotné prežitie rodín. Aké nemoci a akým spôsobom liečite? Najväčším problémom je samozrejme varroáza. Tu liečime klasicky fumigáciou Avartínom a počas leta tiež odparovaním kyseliny mravčej. Aplikácia Avartínu aerosolom nie je v mojom okolí veľmi známa a takmer sa nepoužíva. Kvalitne vykonané liečenia proti klieštikovi Varroa d. na jeseň považujem za veľmi dôležité. S inými závažnými chorobami ako napríklad s morom alebo hnilobou plodu som sa ešte nestretol. Myslíte si, že k dobrému prežitiu a vývoju rodín je potrebné aj dobré zateplenie úľov? Včelárim v zateplených úľoch, lebo takto som ich prevzal od otca. Ďalšie si podľa nich robím sám. Tieto zateplené úle sú ale veľmi ťažké a zle sa s nimi manipuluje. Dnes už v zateplení nevidím žiadnu výhodu. Už je mi to iba na príťaž. Podľa akých kritérií vyberáte matky pre ďalší chov? Keď som od otca prevzal zvyšok včielstev, najskôr som vymenil všetky matky v najslabších rodinách. Matky v tých kvalitných a silných rodinách som si ponechal a keď sú ich včely mierne a majú dobrý čistiaci pud, ďalej ich rozchovávam. Slovenskí včelári sa môžu združovať v dvoch rôznych včelárskych organizáciach. Je to podľa vás dobré alebo na škodu veci? Nebránim sa pluralite a nemyslím si, že by to bola dajaká nevýhoda. Slovenský zväz včelárov je, myslím, úspešnejší v zabezpečovaní dotácií pre včelárov, Spolok slovenských včelárov lepšie organizuje osvetu a vzdelávanie. Obe organizácie spolu naviac dobre komunikujú a včelári sa vzájomne pozývajú na svoje akcie. Problémom je skôr vysoký priemerný vek včelárov. Napríklad v našej organizácii máme dvadsať členov, pričom ja som najmladší. Vaše dve deti sú ešte malé, ale už isto myslíte na to, že aj vy si budete musieť vychovať svojho nástupcu. Áno, už na to myslím a spolu zo ženou sa už teraz snažíme v deťoch pestovať vzťah k prírode. To je, myslím si, základ. Dnes včelárite v pomerne odlišných klimatických, a tým aj znáškových podmienkach ako vtedy. Jar a teda aj prvá znáška peľu a nektáru tu začína už koncom februára. Ovocné stromy začínajú kvitnúť koncom marca. Potom nasleduje agát, lipa a slnečnica. A váš odkaz čitateľom časopisu MODERNÝ VČELÁR? Včelárenie je jeden z najkrajších koníč kov. V ňom je človek naozaj spojený s prírodou. Správanie sa včiel je často ťažké pochopiť, takže človek s nimi zažije vždy niečo nové. Včelárenie je určite lepšie ako vysedávanie v krčme. A pokiaľ sa ľudia nebudú sústreďovať iba na peniaze, budú mať zo včelárenia veľkú radosť. MODERNÍ VČELAŘ JARO

13 Návštěva ve Slovinsku (Apimondia 2003) Ing. Petr Texl Ve dnech navštívili včelaři ze Sekce komerčních včelařů a Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ původní domovinu včely kraňské, Slovinsko. Kromě přírodních krás této země pod Alpami jsme navštívili několik včelařů, muzeum včelařství v Radovljici, světovou včelařskou výstavu Apiexpo v Ljubljani u příležitosti Apimondie a dále Centrum včelařů Slovinska Brdo pri Lukovici. NÁVŠTĚVA VČELAŘE JOSEFA ŠVAGELJA Před vstupem do hradu ve vesničce Štanjel, v západní části Slovinska, nás přivítal včelař a kastelán v jedné osobě pan Josef Švagelj. Po prohlídce ochozů okolo hradu nám pan Švagelj ukázal řadu plemenáčů, ve kterých chová matky. Plemenáče (oddělky) byly na pět rámků slovinské míry 41 x 26 cm. Zajímavostí bylo, že rámky měly nasazovací umělohmotná ouška aby mohly být zavěšeny v plemenáči na studenou stavbu do klasických zářezů ve stěně plemenáče. Klasický slovinský rámek totiž nemá ouška. R á m e k o velikosti 41 x 26 cm (Gerstrung) se vkládá zezadu do úlu na studenou stavbu, jeho vymezení zajišťují vpředu a vzadu tzv. hřebeny. Původní slovinský úl AŽ Antonu Janšovi, rodáku z nedaleké Breznice ( ). Dále je v muzeu vidět vývoj slovinských úlů, včetně prostředků pro kočování. NA NÁVŠTĚVĚ SVĚTOVÉ VÝSTAVY APIEXPO SE USKUTEČNILO ZAJÍMAVÉ SETKÁNÍ VČELAŘŮ EVROPY Výstavu Apiexpo jsme navštívili poslední den jejího trvání, Jedním z exponátů muzea v Radovljici je i starý dobrý Langstrot hův úl což nebylo nejlepší řešení. Mnoho rem již mělo exponáty zabalené nebo vůbec nebyly přítomny ve stánku. Přesto bylo na co se dívat. Na výstavě jsme potkali mnoho včelařů z ČR. Při návštěvě slovinského stánku nás přivítal Ing. Ivan Jurkovič, zakládající člen PSNV ve Slovinsku. Ukázal nám vystavovaný zplyňovač kyseliny šťavelové, jehož je au- Slovinský úl AŽ, který vloni slavil 100 let svého trvání, má zadní dvířka a okénko (něco jako náš Budečák, ale na studenou stavbu). Celou problematiku vývoje úlové otázky jsme pochopili na včelařské výstavce ve věži hradu, kterou připravil sám průvodce a včelař Josef Švagelj. Ve Slovinsku je 95 % včelstev chováno ještě v zadovácích, v úlech typu AŽ. Komerční včelaři přecházejí na nástavkové úly, většinou na systém Langst roth ve Slovinsku označovaných jako úly typu LR. NÁVŠTĚVA VČELAŘSKÉHO MUZEA V RADOVLJICI Severně od Ljubljani, v údolí pod hraničními vrcholy Alp, v místě domoviny kraňky, leží malebné starobylé městečko Radovljica s bohatou včelařskou historií. Na náměstí před včelařským muzeem se konal včelařský trh nabízející med, medovinu, perníky, svíčky apod. Ve včelařském muzeu je velký prostor věnovaný včelařskému mistrovi Na výstavě APIEXPO se naposledy setkali dva velcí evropští včelaři Karl Kiess (vlevo) a Jindřich Boháč (vpravo) 12 MODERNÍ VČELAŘ JARO 2004

14 torem. Následovalo setkání a pracovní jednání ve společnosti dalších členů Evropské PSNV panem Karl Kiessem (BRD), panem Oszkarem Pohlem (Maďarsko) a za ČR se zúčastnili Ing. Petr Texl a Jindřich Boháč. Při téměř dvouhodinové diskuzi se projednala problematika zavádění jednotné a kompatibilní úlové soustavy v Evropě. Karl Kiess informoval o připravované výrobě plastové mateří mřížky pro rozměry úlu Langstroth. Jindřich Boháč informoval o aktivitách naší Společnosti. Velmi kladně byly hodnoceny naše webové stránky. Na závěr setkání jsme předali přítomným CD ROM naší společnosti a propagační leták. Kdo chce mít jistotu, že se mu nástavky během kočování nepo sunou, může je k sobě přichytit touto chytrou sponou NÁVŠTĚVA CENTRA SLOVINSKÝCH VČELAŘŮ V BRDO PRI LUKOVICI Centrem nás provázel tajemník včelařského svazu Slovin ska pan Anton Tomec. V krátké přednášce nás seznámil se současnou situací slovinského včelařství: boj s nemocemi, sledování jakosti medu, komerční provozy apod. Prohlédli jsme si ukázkové včelnice, včelařskou prodejnu a historické včelíny. V objektu Centra se nachází sídlo Slovinského vče- Jedna chorvatská rma se na vý stavě prezentovala tímto zajímavým zvedákem nástavků lařského redakce svazu, včelařského časopisu, učebny, včelařská prodejna, restaurace včetně ubytovacích kapacit. Takové komplexní zázemí pro včelaře v naší republice chybí. SMUTNÝ NÁVRAT DO VLASTI Jak jistě všichni víte, v poslední den naší návštěvy ve Slovinsku náhle zemřel přítel Jindřich Boháč. Odešel tiše, aniž by se s námi stačil rozloučit. Do včelařského nebe odešel uprostřed světového včelařského dění a v kraji opěvované kraňky. Nízkonástavkové úly v areálu včelařského centra Foto: Petr Texl Zajímavosti z internetu Není úl jako úl Jiří Bořík První číslo MV otevřelo mimo jiné také pravidelnou rubriku o světě internetu. Je třeba říci, že informačních zdrojů (nejen včelařských) je na internetu veliké množství, ale jak už to bývá, jsou různé kvality. Hledání a procházení odkazů zabere dost času a když už si s tím někdo práci dá, byla by škoda s těmi hodnotnějšími neseznámit ostatní. V tomto dílu včelařských odkazů se podíváme na zajímavé konstrukce úlů. Protentokrát nebudeme řešit, která rámková míra je ta správná nebo zda jsou lepší úly uteplené či neuteplené. Místo toho se podíváme na méně obvyklé konstrukce, které však mohou doplnit běžné produkční vybavení včelaře. Loučkový úl (Top Bar Hive) je ideální pro toho, komu se nechce sbíjet a drátkovat rámky. Konstrukcí je velice jednoduchý, a tedy i levný. Stačí bedna přiměřených rozměrů a horní loučky plástů, které jsou zároveň strůpkem úlu: Zajímavým způsobem lze využít třeba i starou ledničku: Získávání medu nebude úplně jednoduché na plásty bez rámků lze jen těžko použít medomet. Buď tedy získáme plástečkový med: nebo med z plástů lisujeme: Loučkový úl lze ale použít i v profesionální praxi, například pro chov matek: products_2003/s_b_k/s_b_k.html. Ze zahraničních odkazů lze uvést ještě outdoorplace.org/beekeeping/kenya.htm, nebo _tbh.html MODERNÍ VČELAŘ JARO

15 A na závěr elektronická konference na toto téma groups.yahoo.com/group/tophive/ a jeden rozcestník na další stránky loučkových úlů: Pozorovací úl (Observation Hive) slouží k bezpečnému sledování včelího života. Pro začátek lze takto použít okénko v zadem přístupných úlech. O něco lepší řešení je prosklená stěna nástavkového úlu, ale pro skutečně kvalitní pozorování života uvnitř úlu to chce speciální konstrukci. Většinou se jedná o vyšší ploché úly s několika plásty nad sebou. Obě strany všech plástů jsou viditelné skrz boční průhledné stěny. Příklady takových úlů jsou zde: P jpg nebo P jpg. Při tomto uspořádání plástů můžeme snadno pozorovat veškeré dění v úlu, včetně včelích tanečků nebo kladoucí matky. Pokud včelstvo nepozorujeme, zakrývají se průhledné stěny tepelnou izolací. Podíváme-li se na zahraniční odkazy, máme podstatně větší výběr. Jedno provedení pozorovacího úlu je zde: members.aol.com/beetools/obhive.htm, výkres podobného řešení je na adrese Popis je většinou v angličtině, ale přiložené nákresy a fotogra e jsou dobře srozumitelné. Rozměry pozorovacího úlu snadno přizpůsobíme pro svoji rámkovou míru. Komu nevyhovuje angličtina, může zkusit třeba Přehled dalších konstrukcí najdeme na outdoorplace.org/beekeeping/obs1.htm nebo Tento úl postavili na univerzitě v Montaně: beekeeper.dbs.umt.edu/bees/online.html včely můžete mít i místo televize v obývacím pokoji: hives.htm nebo na stole v kuchyni: pages.ivillage.com/moonietoons/nancy/id3.html. Osazení a ošetřování pozorovacího úlu je popsáno včetně fotogra í na photo.bees.net/gallery/obs A do tohoto úlu můžete dokonce nahlížet kamerou přímo z internetu. Další řešení jsou bez rámků, jen s horní loučkou nebo s divokou stavbou. Včelstvo může být v průhledné bublině: tento úl má česno spojené s úlem dlouhou hadicí: homepages.ihug.co.nz/~fbates/beepics.html, podobné řešení: website.lineone.net/~dave.cushman/catenary.html, a opět další úl bez rámečků: Jak ukazuje snaha o nahlédnutí do včelího života trvá zřejmě od začátku včelaření. Kdo se nechce zdržovat stavbou podle plánků, uspěje třeba zde: OBSERVATION%20HIVES. K dispozici je i luxusní provedení z mahagonového dřeva. A kdo si dobře rozumí se včelami, nemusí pozorovací úl kupovat ani stavět, včelky to zařídí samy: Komu to ještě nestačí, může navštívit specializované stránky s odkazy na pozorovací úly nebo Zkuste si postavit vlastní pozorovací úl, určitě na takovou atrakci přilákáte spoustu zájemců ze svého okolí: A téměř každý z nich může být odběratelem Vašeho medu. Celý článek včetně klikatelných odkazů je k dispozici také na adrese vcely.borik.cz Průvodním jevem včelařství je vysoký věk včelařů CO S TÍM? OSLOVIT MLÁDEŽ! František Nešpor Každého asi napadne, že jedinou cestou, jak získat včelařské nástupce, je spolupráce se školami s cílem získat mládež mezi nás. Není to proces jednoduchý už proto, že neexistuje a v podstatě ani nemůže existovat návod, jak malé žáčky ke včelaření přilákat, protože místní podmínky jsou vždy různé. Jednou z možných cest by však mohla být stránka mladých včelařů v časopise MODERNÍ VČELAŘ a při troše fantazie by mohla být i malým pomocníkem, jak ve včelařských kroužcích se školní mládeží pracovat. Nemám přesnou informaci, kolik existuje kroužků. Může jich být něco kolem šedesáti. Každý z nich vznikal za jiných podmínek a jednodušší s náborem žáků to měli asi učitelé. Je to také nejčastější profese mezi vedoucími existujících kroužků. Kantořina byla i v minulosti vždy spojena se včelařstvím. V dnešní době je však mezi učiteli více žen a ty, jako každé jiné zaměstnané ženy, zabezpečují především chod domácnosti a včelaření je jim vzdálenější. Nezbývá tedy nic jiného, než aby se do pedagogické činnosti zapojili včelaři. Mluvím o pedagogické činnosti, protože funkce vedoucího kroužku se jí velmi přibližuje. JAK VČELAŘSKÝ KROUŽEK ZALOŽIT? Už jsem se zmínil v úvodu, že jednoduchý či univerzální návod neexistuje. Jako příklad uvedu založení včelařského kroužku u nás. Připomínám, že nejsem učitel a že do školy jsem se musel postupně prokousávat. Nejprve k učitelkám a potom, s jejich pomocí, k dětem. 14 MODERNÍ VČELAŘ JARO 2004

16 Abych mohl o založení kroužku uvažovat, musel jsem nej dříve získat přízeň dostatečného počtu dětí a vyvolat v nich z počátku zvědavost, kterou bylo nutno proměnit v konečný zájem. Konkrétně to probíhalo tak, že po domluvě s jednou paní učitelkou naší základní školy jsem si připravil přednášku o včelách a včelaření a v rámci hodin přírodopisu jsem ji dětem přednesl. Součástí přednášky byl video lm Kdopak by se včely bál a povídání o včelách i o práci včelaře. Jako názornou ukázku živých včel s matkou jsem předvedl zasklenou sekci pro jeden rámek. Děti z počátku vnímaly přednášku jako příjemné vybočení ze stereotypu a zpestření výuky, ale výsledkem experimentu bylo, že se mnou začalo několik žáků navštěvovat včelín. Přednášková činnost ve škole je i účinná forma náboru žáků k doplňování početního stavu existujících kroužků a přednášky včelařů v 5. třídách se mě staly každoroční periodickou činností. CO BY MĚLA STRÁNKA PRO MLADÉ OBSAHOVAT? Témata by měla být zajímavá pro školní mládež. Je jen otázkou, jestli se nám podaří vniknout do dušičky malého školáčka. Námětů ze života včel se nabízí nekonečně mnoho. Z výše uvedeného je patrné, že posláním a nemalým úkolem včelařů je nejen pečovat o stávající včelařský potenciál, co se týká samotných včelstev, ale stejnou ne-li důležitější roli je nutno sehrát ve výchově nastupující generace k zachování a rozvíjení stávajících hodnot. V této souvislosti by neměla zůstat opomenuta úvaha o hodnotách, které nám včely přináší. Touto úvahou tedy otvíráme první stránku pro mladé moderní včelaře na straně 29. Motto: Ze včelaření jsem se naučil přírodu více milovati a znáti, než z mnoha knih učených. Jan Amos Komenský Od Budečáku k nástavkovému úlu Leoš Dvorský Mezi včelaři se často hovoří o významu uteplení, resp. izolace úlů a jejího vlivu na zimní spotřebu, zimování, vyzimování, rozvoj včelstev a medný výnos. Ačkoli mám v této věci dost vyhraněný názor, nechci být přísným kritikem názorů jiných, už proto, že jsem si před lety sám vyzkoušel různé metody včelaření včetně různých typů úlů. Vhodné řešení mi ukázaly až pozorování a pokusy, srovnávání různých úlů a zřejmě i šťastná náhoda. Proto jsem se také rozhodl zveřejnit některé mé zkušenosti z měření, která jsem z pouhého zájmu prováděl a provádím na svých stanovištích. ÚŽASNÁ ŽIVOTASCHOPNOST DIVOKÝCH VČEL Včelařit jsem začal v roce 1964 už ve svých deseti letech se svým otcem v Budečácích. Otec měl tehdy pochopení pro mé odstředivé tendence a nechal mi volnou ruku v mém dalším včelaření. Již od samého začátku mi tehdejší způsob včelaření připadal nepřirozený, neboť v přírodě se o včelstva nikdo tak jako my nestaral. V této době jsme měli ještě možnost vidět včelstva žijící ve volné přírodě, v dutině lípy, v podlaze, vysekávali jsme včely ze zdi, dokonce jsme je dostávali z váhy. Zajímavé vždy bylo, že tyto člověkem zanedbávané včely měly neuvěřitelnou kondici a velké množství zásob. Jedno však měla všechna včelstva společné, stejný neměnný prostor a stálé jedno či více česen! V mých pochybnostech mě podpořil i můj včelařský učitel B. Šrám, který byl tehdy velkým propagátorem kmene 47. Důležité však bylo to, že ačkoli v danou chvíli i on včelařil v Budečácích (byť odlišně od tehdejší metodiky), měl značné zkušenosti i z jiných úlových systémů. Sám již tehdy používal vlastní líhně na matky, měl velice zajímavě zkonstruovaný chovný nástavkový úl. Byl to také on, kdo mě naučil využívat tzv. časovou izolaci při chovu matek. Společným pozorováním včel jsme strávili stovky hodin. Jeho slova, že neexistuje pro nikoho hotová provozní metoda, se mi pevně vryla do paměti. AŽ ČTYŘNÁSOBNÉ VÝNOSY V NÁSTAVKOVÝCH ÚLECH Nebudu zde popisovat mé vcelku humorné pokusy vymyslet úl, který by odpovídal, resp. se blížil, přirozeným podmínkám, které má včelstvo ve volné přírodě. V zimě 1967 můj otec zakoupil od. př. Vrány tři osazené nástavkové úly na míru 39 x 24 cm. Na tom by nebylo nic divného, kdyby jeden z nich nebyl zhotoven z desek o síle pouhých 3 cm. Ostatní měly sílu stěn 10 cm s klasickou izolací hoblinami. Na jaře však byl rozdíl mezi včelstvy nulový a to mě velice udivilo. Ještě divnější však bylo to, že včelstvo v neutepleném úlu dalo podstatně vyšší výnos. Dle našeho soudu to bylo tím, že mělo k dispozici o jeden nástavek více, a mohlo se tedy rozvinout do větší síly. To byl pro nás zásadní poznatek do budoucna. Prostor má tedy větší vliv na výnos než uteplení. V té době jsem chtěl začít včelařit moderně a zimovat včelstva ve dvou prostorách. V Budečácích to problém nebyl, jen po roce člověk potřeboval o jeden úl více. I tak to šlo ale krásně. Průměrné výnosy dosahovaly dvoj- až čtyřnásobku dřívějších výnosů. JENŽE JAK VČELAŘIT V NÁSTAVCÍCH? Nástavkové včelaření jsem chápal tak, že rámek budu brát do ruky jen při jeho zhotovování, lepení mezistěn, vložení do úlu a vytáčení. To byl můj sen. Velice jsem se také trápil (dnes vím, že naprosto zbytečně) kvůli mezeře mezi na sebe postavenými nástavky, v obavě před uhynutím včelstva v zimě. Výsledkem mých snah a při tehdejších možnostech ve výběru materiálu na úly bylo to, že se v roce 1970 objevil v mém provozu první nízko nástavkový úl na míru 39 x 16 cm o síle stěn 2,2 cm. Ten mé představy trochu splňoval. Hlavním motivem při jeho vzniku bylo právě překonání rizika úhynu včel stva v zimě. KLÍČOVÝ PROBLÉM: INFORMACE Teprve později jsem zjistil, jak šťastná to byla náhoda a objevoval jsem další skutečné výhody tohoto systé mu. Bohužel v té době neexistovala téměř žádná vhodná literatura, MODERNÍ VČELAŘ JARO

17 a tak jsem se musel vším prokousávat sám, za což jsem dnes vděčný. Přesto se mi ulevilo, když kolem roku 1973 začaly vycházet první překlady o této problematice. Vřele děkuji dnes již zesnulému J. Boháčovi, dále pak Doc. Ptáčkovi a Ing. Čermákovi, Valentovi a dalším za zveřejnění informací o nástavkových metodách včelaření. Doslova nadšen jsem byl překlady prací Dr. Farrara a také Bretschka. Vše jsem pochopitelně vyzkoušel, abych něco převzal, v něčem jsem se klidně vrátil k tomu, co jsem již praktikoval. Zkušenost je však nepřenositelná. ZKLAMÁNÍ Z POLYSTYRENOVÝCH ÚLŮ Koncem sedmdesátých let jsem včelařil s přibližně dvaceti včelstvy, většinou v nízkonástavkových úlech. Tehdy jsem se rozhodl pro další krok vpřed a vyrobil si pět nízkonástavkových úlů z 5 cm silného polysterénu. Myslel jsem si, že to bude bomba. A skutečně byla! Po sedmi letech zkoušení a porovnávání s tenkostěnnými úly jsem zjistil, že tyto úly jsou pro mne vhodné pouze k tomu, abych v nich převážel plásty. Srovnání jsem dělal též s Budečáky i s těžkými nástavky o síle stěn 10 cm a uteplených hoblinami a později také s úly koplenovými. Hodnoty teplot jsem porovnával i s prázdnými nástavky bez včel. Všechny získané poznatky mne utvrdily v tom, jak iluzorní byla má dřívější představa o tom, že včelstvo vyhřívá v zimě úlový prostor. Velmi mi pomohlo, a pomáhá i dnes, když jsem svůj první nízkonástavkový úl zasklil na třech stranách každého nástavku a zabudoval do něj několik teploměrů. Tento pozorovací úl jsem pak opatřil odnímatelným obalem z polystyrénu o síle 5 cm. Zajímavým poznatkem z let asi pro mne bylo zjištění, že spotřeba zásob přes zimu je pro mé stanoviště prakticky stejná jak v uteplených, tak i v neuteplených úlech, což docela dobře dokumentuje níže uvedená tabulka. Chtěl bych však podotknut, že zjišťování spotřeby nebylo a není mým prvořadým zájmem a tyto údaje byly zaznamenány z pozorování jaksi mimochodem. Zmíněné údaje jsou však nejsnáze kvanti kovatelné, a zřejmě proto se o nich i více diskutuje. Domnívám se, že zimní spotřeba není rozhodně nejdůležitějším faktorem, která ovlivňuje konečný výkon včel- Na počátku sedmdesátých let začal L. Dvorský z Bukovna včelařit v nízkonástavkových úlech o síle stěn 22 mm. Je patrné, že včelstva jsou ve vynikající kondici Spotřeba zimních zásob v kg rok říjen listopad prosinec leden únor celkem počet nást. jak utepleno ,35 1,45 1,90 1,40 3,70 10,80 kg 3 5 cm polystyrén ,20 1,25 1,75 2,50 3,50 11,20 kg 3 5 cm polystyrén ,90 1,75 1,15 1,85 4,00 11,65 kg 4 pouze sklo, 22 mm dřevo 4 prosklené nízké nást ,80 1,25 1,90 1,95 3,40 13,30 kg 6 +5 cm polystyrén, 2 dřevěné nízké nást. (2,2 cm) na pozici 1 a 6 ode dna v % 26,1 12,1 14,3 16,4 33,1 100 Spotřeba v říjnu 2002 byla ovlivněna především tím, že ještě byl přínos na váze 0,40 kg z hořčice. Snůška z hořčice měla za následek zvýšené plodování, což se odrazilo v úbytku zásob v říjnu a také větším úbytkem včel z tohoto plodu, především v prosinci 16 MODERNÍ VČELAŘ JARO 2004

18 stva. Nelze jednoduše říci, že kdyby včelstvo spotřebovalo např. o 2 kg, méně zásob, mělo by o tyto 2 kg věší výnos. To by bylo přílišné zjednodušování. Současně bych se velmi bránil paušalizaci údajů v tabulce, neboť jde o údaje z jednoho stanoviště. Jisté tendence se však ukazují. Pokud jde o jarní rozvoj, rozvíjejí se včelstva v neuteplených úlech od počátku února rychleji. Kolem jarní rovnodennosti a především v dubnu se včelstva v uteplených úlech rozvíjejí bouřlivěji a množství plodu se vyrovnává v uteplených i neuteplených úlech. Důležitá je však také poloha česna resp. česen a samotného stanoviště. ROZHODUJÍCÍ JE SÍLA ZAZIMOVANÉHO VČELSTVA A MNOŽSTVÍ ZÁSOB Jako rozhodující se ukázala síla zazimovaného včelstva Pozorovací prosklený nízkonástavkový úl př. Dvorského se zabudovanými teploměry je osazen včelami celoročně a množství kvalitních zásob. Materiál použitý na konstrukci úlu nemá na medný výnos zdaleka tak velký vliv, jako prostor daný včelstvu po celý rok a to nikoli jen v období snůšky. Bez dostatečného prostoru není možné zimovat normálně vyvinutá včelstva! KLIDNÉ A SUCHÉ ZIMOVÁNÍ V DŘEVĚNÝCH ÚLECH NA ZASÍŤOVANÉM DNĚ Dalším poznatkem bylo, že včelstvům velice prospívá umístění na drátěných dnech. Výjimkou v tomto ohledu byly právě polystyrénové úly, u nichž byla vlhkost tak vysoká, že při náhlém ochlazení byly na stěnách úlů i několik decimetrů dlouhé rampouchy. Včely v těchto úlech trpěly vlhkostí a musely vynakládat značné úsilí na její odstranění. Nepomáhalo ani otevření všech oček a odkryté drátěné dno. K odstranění vlhkosti došlo až tehdy, když jsem nad horní násta vek polystyrénového úlu (dále jen PÚ) položil dečku z jutoviny, pak prázdný nástavek s otevřeným očkem a potom stříšku úlu. Proto také ani trochu nevěřím těm zázračným metodám a vlivu uteplení polystyrénem, které se občas u nás objeví. U mne se to nepotvrdilo a nepotvrzuje ani nyní. Odstraní-li se však v zimním období vlhkost z těchto úlů, lze v nich také včelařit, dokonce i nástavkovou technologií, jsou-li ovšem nástavky dostatečně zpevněny. Ve výnosech žádný rozdíl na mých stanovištích nebyl a není. Proč si tedy komplikovat život s materiálem, který má navíc k ekologickému včelaření, dle mého názoru, hodně daleko. Hodnocení fotosoutěže V NASAVRKÁCH U PARDUBIC Je to neuvěřitelné, ale hned po vydání prvního čísla MV jsme se dostali do velkého přetlaku nabízených článků. Na jednu stranu je to jistě dobře, protože jsme mohli vybrat skutečně ty nejlepší z nejlepších. Na druhé straně nebylo jednoduché rozhodnout, který článek zatím poputuje do redakčního šuplíku. Zvláště, když mezi nimi bylo také hodně zajímavých a kvalitních materiálů. Ještě těžší však bylo rozhodování, kolik takových odložených článků bude. Nabízela se sice možnost rozšířit jarní číslo o další čtyři strany a zbylé články na nich otisknout, jenže jarní číslo už i tak mělo mít o čtyři strany více kvůli barevné příloze s fotosoutěží. Přidat další čtyři strany, tedy celkem osm, by při tak nízkých příspěvcích na vydávání časopisu, nebylo únosné nančně. V tomto nelehkém rozhodování jsme nakonec zvolili kompromis: Přihlášené snímky vystavíme na III. semináři moderního včelaření v Nasavrkách Každý řádně zaregistrovaný účastník pak bude moci v každé kategorii vybrat jeden snímek, který ho nejvíc zaujme. Snímky, které získají nejvíce hlasů, pak v našem časopise zveřejníme a jejich autory odměníme. Všem přihlášeným soutěžícím předem děkujeme za pochopení. (red) MODERNÍ VČELAŘ JARO

19 Březnové probouzení Od března (marec) se dny prodlužují stále rychleji. To probouzí k životu celou přírodu, včetně včelaře. Na zem v našich zeměpisných šířkách dopadá stále více slunečního svitu. Nastane-li navíc několik dní teplého proudění vzduchu od jihu až západu, teploty přes den rychle stoupají a v některých ojedinělých dnech mohou překročit dokonce hranici + 20 C. V noci klesají jen něco málo pod bod mrazu, koncem měsíce už velmi často zůstávají nad nulou. Toho si samozřejmě nemohou nevšimnout naše včelstva, která začnou zakládat velké plochy plodu budoucí armády nositelek a zpracovatelek sladké šťávy. Včelstva, která začala plodovat příliš brzo, nebo plodování v zimě vůbec nepřerušila, mohou mít nyní již zcela vyčerpané pylové zásoby, a musí jimi tedy šetřit při krmení plodu. V některých případech může dokonce dojít k úplnému zastavení plodování a k požeru již vychovávaného plodu. Taková včelstva tedy buď vychovala jen neužitečnou generaci krátkověkých včel a zcela se přitom vyčerpala, nebo, což je ještě horší, musela zlikvidovat mnoho larev a stejně vyčerpané dělnice nyní nemají téměř žádné nástupkyně. V obou případech muselo být zkonzumováno mnoho zásob a hrozí přeplnění výkalových vaků zimu jících včel. Pokud se včas nedostaví příležitost k proletu, nebo zmešká-li ji včelstvo kvůli silnému uteplení a úzkému čes nu, nezbude než začít kálet v úlu. Tím je dílo zkázy dokonáno. STARÉ ÚLY MOHOU MÍT V SOBĚ NA JAŘE AŽ PĚT LITRŮ VODY! Nejhorší situace je v případě starých dvojstěnných úlů s výplní pilin a hoblovaček. Tyto úly mají většinou malé česno, nejsou opatřeny očkem, takže mnoho vodní páry ze strávených zásob nemohlo úl opustit. Ta se celou zimu srážela a vsakovala do těchto silných stěn a uteplení. Bývá spíše pravidlem, než výjimkou, že takový úl je oproti létu těžší o 5 i více kilogramů. Rozdíl není způsoben ničím jiným, než vsáklou vodou. Ta při svém odpařování odebírá mnoho tepla ze svého okolí. Vlhký vzduch navíc tepelně neizoluje a úl tedy nyní působí jako dokonalá chladnička. SUCHÉ A HYGIENICKÉ ZIMOVÁNÍ V TENKOSTĚNNÝCH ÚLECH Nejlepší podmínky pro zimování jsou v obyčejných dřevěných tenkostěnných úlech, které měly po celou zimu dobrou ventilaci, nejlépe zasíťované dno chráněné zábranami proti sýkorkám. Tam začíná první fáze intenzivního plodování teprve nyní, kdy rozkvétají významné pylodárné rostliny, zejména vrby a lísky. Pokud se tato pylová snůška stane vlivem zhoršeného počasí na několik dní nedostupnou, ničemu to nevadí, protože pylové zásoby nashromážděné předchozí rok jsou díky zimní plodové pauze téměř netknuté. Takové včelstvo tedy nemusí ani šetřit při krmení larev, ani plodování přerušovat. Je-li úlová stěna tvořena jen z jednoduchých prken, rychle se prohřeje i při krátko- Včelnice dobém oteplení a včely se stihnou vyprázdnit mimo úl. Není třeba se obávat, že by včely vyletovaly při prohřátí úlové stěny i za mrazu a potom křehly. Nic takového zatím nebylo nikde pozorováno. Prohřátí úlu slunečními paprsky však může umožnit několika přestárlým a nemocným včelám opustit úl a uhynout v jeho okolí, jak se to běžně děje v sezóně, což má zpětný vliv na menší množství mrtvolek v úlu a jeho rychlejší vyklizení při prvním velkém proletu. Takováto zdravá včelstva s dostatkem pylových a cukerných či medných zásob, budou do dvou měsíců obnovena vitálními dlouhověkými včelami, schopnými podat při hlavní snůšce dobré pracovní výkony. na jaře BLÍŽÍ SE DOBA POSTŘIKŮ A OTRAV! V tomto čase se zemědělci začínají připravovat na chemická ošetření porostů řepky ozimé. Včelaři nesmí opomenout splnit svoji zákonnou povinnost nahlásit každý rok stanoviště svých včelstev na příslušný obecní (městský) úřad, v jehož katastru jsou včelstva umístěna. Zatímco včelaři na Slovensku mají čas do , včelaři v ČR to museli stihnout do konce února. Toto oznámení je vhodné doplnit jednoduchou mapkou s vyznačením místa stanoviště. Dobrou komunikací s obecními úřady a zemědělci můžeme předejít katastrofálním otravám včelstev. Je vhodné zemědělce upozornit, že přípravkem pro včely škodlivým či dokonce jedovatým nesmí ošetřovat ani porosty, na nichž ve větší míře kvetou medonosné plevele, zejména penízek rolní a hluchavka nachová. Je tedy vhodné jednat se zemědělci o používání méně nebezpečných přípravků a dodržování všech platných předpisů. Silná včelstva v suchých úlech nás ještě nepotřebují U silných a suše zimovaných včelstev nespěcháme s jarní prohlídkou. Čím méně budeme v tomto období vyrušovat, tím lépe. O tom, co se děje uvnitř úlu, nám mnohé napoví již chování včel na česně a na stěně úlu. Intenzivní letová aktivita, orientační prolety mladušek kolem jedné hodiny odpoledne, létavky s nákladem velkých pylových rousků, to vše signalizuje normální stav. Používáme-li jako strůpek průhlednou fólii, mnohé zjistíme jejím odkrytím. Pokud na ni položíme ruku a cítíme teplo, a pokud se během několika vteřin orosí, včelstvo ploduje. Jestliže včely nejsou vidět bezprostředně pod touto fólií, je zásob zřejmě dostatek. Jsou-li včely už těsně pod fólií, mohly by být zásoby z velké části zkonzumované. Více tedy zjistíme nadzvednutím zadní hrany úlu, nebo horního nástavku. Kdo používá nízké nástavky, má situaci jednodušší, neboť je lze bez problémů na několik vteřin odklopit a pohledem mezi spodní 18 MODERNÍ VČELAŘ JARO 2004

20 Včelnice na jaře loučky většinou zjistí vše potřebné. Zkušený včelař množství zásob ihned odhadne, začátečník může provést vážení mincířem. DOCHÁZÍ-LI V ZÁSOBY, DODÁME JE ZPRACOVANÉ V PLÁSTECH V tuto dobu by v úlu mělo být alespoň půl vysokého, nebo 3/4 nízkého nástavku glyci dových zásob (8 12 kg). Nejsou-li tam, musíme je dodat bez zbytečného odkládání. V žádném případě nepodáváme cukerný roztok. Štěpení sacharózy by bylo příliš vyčerpávající. Nejlepší je vložit těsně k obsednutému prostoru nahřáté zpracované zásoby v plástech. Může to být např. plást s medem, který po odvíčkování mírně orosíme vodou. Protože med je hydroskopický, bude další vlhkost pohlcovat ze vzduchu a tím se postupně rozpouštět a ředit. Nemáme-li zásobní plásty, vetřeme do několika souší mírně nahřátý pastovaný med a rovněž je vložíme do těsné blízkosti sezení včel. Nikdy nepoužijeme ke zkrmování jiný, než vlastní med. Mohli bychom přenést závažná bakteriální či virová onemocnění! PROBLÉM S PYLEM Dodání scházejících pylových zásob je mnohem problematičtější. Při podávání pylu rovněž hrozí rozšíření nebezpečných nákaz. Zkrmování pylových náhražek zatím neprokázalo žádný pozitivní vliv. Proto se snažíme v době pylových snůšek poskytnout včelstvům tolik prostoru, aby si vytvořila dostatečné zásoby této nenahradi telné potravy. U včelstev, která v létě obsedají 4 6 vysokých, nebo 6 8 nízkých nástavků, nebyl na konci zimy pozorován nedostatek pylu. Tyto problémy teď nemusí řešit ti, kdo včelám včas zajistili bohatou předjarní pylovou snůšku například výsadbou samčích klonů vrb. Zjistíme-li, že některá včelstva jsou velmi slabá, spojíme je. Za slabé včelstvo přitom můžeme považovat to, které nyní obsedá méně než 10 plástových uliček rámk. míry 44,8 x 18,5 nebo 42 x 17 cm a nebo méně než 7 uliček rámkové míry 44,8 x 23,2 nebo 42 x 27,5 a nebo 39 x 24 cm. V opačném případě bychom s nimi ztratili příliš mnoho času a výsledný efekt by našemu úsilí stejně neodpovídal. VÝMĚNA DNA, LIKVIDACE NEMOCNÝCH VČELSTEV Je vhodné vyčistit podmet. U nástavkových úlů pohodlně vyměníme celé dno za rezervní, oškrábané a ožehnuté plamenem. Včelstva, u nichž propukla nosematóza, je lepší vysířit, dílo vytavit, rámky spálit a úly desin kovat plamenem. Je to významná investice směrem ke zdravému chovu, která se mnohonásobně vrátí. Pokud některé včelstvo uhynulo, musíme zaslat vzorek uhynulých včel okresní veterinární správě k vyšetření. Někteří včelaři z toho mají obavy. Ovšem pokud včelstvo neuhynulo v důsledku nebezpečného onemocnění, nic neriskujeme. V opačném případě máme šanci umožnit včasná opatření k zachránění velkých hodnot. Ten, kdo se chce považovat za včelaře, by v těchto případech neměl váhat ani chvíli. Text: Mgr. Vlastimil Protivínský BEZ VODY SE MEDU NEDOČKÁŠ! S rostoucími plochami plodu roste potřeba vody. Dbáme na to, aby napajedlo bylo stále funkční a čisté. Nej výhodnější jsou napajedla se stále tekoucí vodou, přímo na stanovišti, na slunném místě, ne však před česnem. Mějme na paměti, že podávání čisté vody v blízkosti úlu, nejlépe přímo v česně, je jednou z významných možností, jak zvýšit celkový medný výnos, protože vhodné napajedlo zachrání život tisícům létavek, které se jinak na cestách pro vodu v chladném počasí často ztratí. ZATAVOVÁNÍ MEZISTĚN Připravíme si potřebný počet mezistěn. Na jejich zatavování je nyní nejvyšší čas. Mezistěny by měly být předem nahřáté alespoň na pokojovou teplotu, aby se při zahřátí a tím rozpínání v úlu příliš nekroutily. Své opodstatnění by však měly mít i myšlenky na částečné, či úplné vyřazení mezistěn ze systému včelaření z důvodu omezení rizika přenosu bakteriálních onemocnění a snížení rizika hromadění reziduí z léčiv proti varroáze. Koncem zimy ožívá poptávka po medu Po zimě je i lidský organismus oslaben a vyčerpán. Mnozí lidé si to uvědomují a snaží se o dostatečný přísun vitamínů, minerálů a dalších látek potřebných pro prevenci různých onemocnění, nebo již přímo pro jejich léčbu. Po adventu tak nyní nastává druhé nejvhodnější období k prodeji medu. Prodáváme jen zralé medy s nízkým obsahem vody, nejlépe jednodruhové. Květové medy zásadně pastujeme! Neméně důležitý je obal. Samozřejmostí by měla být nová sklenice se závitem (nikoli použitá nesoucí pachy konzervované zeleniny) a pečlivě označená etiketou! Na ní musí být uvedeno zejména: jméno a adresa včelaře, přesné označení druhu a původu medu, označení množství medu, nejlépe včetně nejzákladnějších informací o medu, krystalizaci, využití. Cena je velmi diskutovaným problémem. Jako nejvýhodnější se jeví taková strategie, kdy včelař se na jedné straně nebojí stanovit cenu vyšší a na straně druhé má připraven dostatek sklenic menšího obsahu na rozdání a při odběru většího množství poskytuje velkorysé slevy (až 40 %). K příliš levnému zboží nemá zákazník důvěru! Naopak dostane-li zdarma sklenici medu vysoké ceny, jeho důvěra ke včelaři vzroste. Ve výhodě jsou ti, kdo používají medomet a příp. další nádoby na med z nerez oceli a mohou je zákazníkům ukázat to vzbudí důvěru v kvalitu. Nesmíme zapomínat ani na účinnou propagaci. Přidáme proto zákazníkovi vhodný letáček se základními informacemi o medu. Budoucnost jak českého tak i slovenského včelařství je do značné míry závislá i na celkové spotřebě medu v těchto zemích. MODERNÍ VČELAŘ JARO