SOCIÁLNÍ VZTAHY VE ŠKOLNÍ TŘÍDĚ THE SOCIAL RELATIONS IN THE CLASS-ROOM

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIÁLNÍ VZTAHY VE ŠKOLNÍ TŘÍDĚ THE SOCIAL RELATIONS IN THE CLASS-ROOM"

Transkript

1 Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Speciální pedagogika Studijní obor: Speciální pedagogika pro vychovatele SOCIÁLNÍ VZTAHY VE ŠKOLNÍ TŘÍDĚ THE SOCIAL RELATIONS IN THE CLASS-ROOM Bakalářská práce: 09 FP KSS 08 Autor: Podpis: Linda OŘÍŠKOVÁ (LESNIAKOVÁ) Kubelíkova 66/ Praha Vedoucí práce: Ing. Zuzana Palounková Konzultant: Počet stran 6 grafů obrázků tabulek pramenů příloh 6 9 CD obsahuje celé znění bakalářské práce. V Liberci dne: 0. listopadu 0

2

3

4 Čestné prohlášení Název práce: Jméno a příjmení autora: Osobní číslo: Sociální vztahy ve školní třídě Linda Oříšková (Lesniaková) P Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. /000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména 60 školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě. V Liberci dne: Linda Oříšková (Lesniaková)

5 Na tomto místě bych ráda poděkovala zejména vedoucí práce Ing. Zuzaně Palounkové, která mi při konzultacích poskytla mnoho cenných a konstruktivních rad a připomínek. Další mé díky patří Základní škole Bratří Venclíků ( Praha 9), a to především zástupkyni pro druhý stupeň Mgr. Machové, která mi umožnila provést průzkum na druhém stupni. Taktéž ale děkuji i všem třídním učitelkám a učitelům, kteří se ochotně se svými žáky zúčastnili a umožnili mi realizaci praktické části bakalářské práce.

6 Anotace v českém jazyce Bakalářská práce se zabývala problematikou sociálních vztahů na druhém stupni základní školy. Na začátku celé práce bylo studium informačních zdrojů a poté následné zvolení předpokladů, které byly provedením praktické části potvrzeny či vyvráceny. Praktickou část tvořilo vyplnění dotazníků žáky šestých až devátých ročníků a jejich následné vyhodnocení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, sociální postavení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v kolektivu dané třídy. Kromě žáků vyplňovali dotazník také třídní učitelé, jejich úkolem bylo zhodnotit sociální vztahy ve své třídě a z pohledu pedagoga vyjádřit názor k pozici žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v daném kolektivu. Získané údaje byly zpracovány sociometrickými metodami a dle nich bylo možné vyčíst výsledky celého sociometrického průzkumu. Klíčová slova Sociální skupina, sociometrie, speciální vzdělávací potřeby (SVP), školní třída. Annotation in English language This bachelor thesis deals with social relationships at Primary school from the sixth to the ninth grades. At the beginning of the work, there was the study of information sources, and then the subsequent election of the assumptions that were in the practical part. The practical part consisted of questionnaires of pupils from sixth to ninth grades and the evaluation. The aim of this work was to determine whether the pupils with special needs are separated from group. In addition to students the questionnaires were filled by classroom teachers. Their task was to evaluate the social relations in their classes and from teacher s point of view to express an opinion on the position of pupils with special educational needs in the group. The acquired data were processed by sociometrical methods. Keywords The Social Group, The Sociometry, The special educational needs (SEN) The school class

7 OBSAH ÚVOD...8 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU...0. Sociologie...0. Sociální skupina Pojetí sociální skupiny Druhy skupin.... Sociální psychologie školní třídy..... Poznávání a diagnostika třídy a žáka jako člena třídy..... Klima ve třídě Nezávislé činitele ovlivňující vztahy ve třídě Role žáka ve třídě Základní dimenze žákovy pozice ve třídě Pozice žáka ve třídě...0. Sociometrie... PRAKTICKÁ ČÁST...6. Cíl praktické části...6. Popis zkoumaného vzorku...6. Průběh průzkumu Příprava sociometrického průzkumu Průběh průzkumu...9. Metody získávání a zpracování sociometrických dat..... Předvýzkum a jeho výsledky.... Stanovení předpokladů....6 Získaná data a jejich interpretace....7 Shrnutí výsledků sociometrického průzkumu...0 ZÁVĚR... NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH...6

8 ÚVOD Studie mezilidských vztahů prokázaly, že lidé se silnějšími a pevnějšími sociálními vazbami se dožívají v dobrém zdraví vyššího věku. Mnoho dnešních výzkumů potvrzuje to, co lidé instinktivně věděli odnepaměti. Francouzský filozof Voltaire to formuloval slovy přátelé mají mít přednost před králi. Schopnost vytvářet zdravé přátelské vztahy se vytrácí z rozvinuté lidské společnosti. Lidé jsou více izolovaní, cítí se sami uprostřed davu. (www.stoleti.cz) Cílem závěrečné bakalářské práce je analyzovat vzájemné vztahy žáků na druhém stupni základní školy. Inspirací k výběru tohoto tématu jsou vzájemné vztahy žáků na základních školách. O vztazích žáků na základních školách se toho již napsalo mnoho. Od dob minulých se samozřejmě sociální vztahy postatně nezměnily, vstoupilo však do interakce mnoho jiných proměnných, které s sebou přinesl pokrok vědy. S nástupem počítačů, mobilních telefonů a jiné elektroniky se také vztahy částečně zjednodušily a částečně zkomplikovaly. Žáci nemusí vynakládat takové úsilí, aby se vzájemně sblížili, poznali a stačí jim, aby si poslali krátkou zprávu či si chatovali přes internet. Na druhou stranu se jejich kontakt zjednodušil či zrychlil - žáci jsou kdykoliv jeden pro druhého k zastižení. Bakalářská práce se zaobírá nejen vzájemnými vztahy mezi žáky druhého stupně, ale také se zaměřuje na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich pozici v konkrétním kolektivu. Žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školních třídách v posledních letech přibývá, proto bylo velmi zajímavé zjistit, jak si stojí v kolektivu v porovnání se žáky bez speciálních vzdělávacích potřeb. Z pedagogického hlediska se prozkoumání vztahů žáků zdálo jako velmi zajímavé a také v budoucnu využitelné a přínosné v další pedagogické praxi. Možnost seznámit se podrobněji s konkrétními vztahy ve školní třídě se naskytla již při předchozím sociometrickém šetření v konkrétní základní škole na prvním stupni. Pro bakalářskou práci byly vybrány třídy druhého stupně základní školy v Praze. Tato základní škola byla také poskytovatelem předchozí několikaleté pedagogické praxe (např. jako vychovatele při školách v přírodě apod.). Vedením základní školy bylo umožněno provést průzkum ve třídách od šestého do devátého ročníku, které byly vždy po dvou třídách (A a B).

9 Teoretická část bakalářské práce se zabývá teoretickým rozebráním sociálních vztahů ve školní třídě i sociálních vztahů jako takových. Následně je zde také popsána příprava sociometrického průzkumu, cíl speciálně-pedagogické diagnostiky, výchovná skupina a také metody získávání a zpracovávání sociometrických dat. Cílem praktické části bakalářské práce je analyzovat sociální vztahy ve třídách druhého stupně základní školy. Praktická část se dělí na několik dílčích částí, kde jsou popsány jak cíle praktické části, tak také zkoumaný vzorek, průběh výzkumu, použité metody průzkumu, jeho výsledky a také předpoklady, které byly výzkumem buď potvrzeny či vyvráceny. V závěrečné části bakalářské práce jsou shrnuty a analyzovány výsledky celého sociometrického průzkumu a míra dosažení stanoveného cíle práce. Dále se zde nachází navrhovaná opatření vzhledem ke sociální skupině a možné využití výsledků průzkumu pro další práci se skupinou žáků. Poznatky získané díky vypracování této bakalářské práce budou jistě využitelné v budoucí pedagogické praxi.

10 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU. Sociologie Pojem sociologie vznikl spojením latinského societa společnost a řeckého logos slovo. Sociologie je tedy vědou o společnosti. Sociologie si je hodně blízká také se sociální neboli kulturní antropologií zatímco sociologie vyrůstá ze snahy porozumět vlastní společnosti, počátky kulturní antropologie jsou spojeny se zkoumáním toho, jak žijí jiní lidé. Sociologie je samostatná vědecká disciplína, jež se pokouší pomocí analytických metod a empirických technik zkoumat struktury, funkce a souvislosti vývoje společnosti a navrhovat o nich teorie. Sociologie tedy není disciplínou ani jen teoretickou, ani jen empirickou. Dnes často říkáme, že sociologie je věda multiparadigmatická. Slovo paradigma je řeckého původu. Znamená doslova vzor. Když ho použijeme ve vědecké terminologii, může znamenat několik věcí. Z hlediska označuje příklad, jak uskutečnit určitý výzkumný přístup. Jde o použití konkrétní metody nebo návodu, podle nichž provedeme nějakou analýzu. (Jandourek, 00). Sociální skupina.. Pojetí sociální skupiny Nejsme ani izolovaní jedinci, ani nežijeme pouze jako členové nějaké obrovské anonymní společnosti. Všichni jsme příslušníky nesčetného množství skupin. Skupinou rozumíme množství jedinců od dvou (pár, dyáda) až k velkým celkům. Vztahy ve skupině jsou přitom pravidelné a trvají delší dobu. Tím se sociální skupina liší od nahodilého shromáždění, např. skupiny cestujících v autobuse mezi dvěma zastávkami. Míra integrace sociální skupiny může být ovšem různá.

11 Důležitou známkou skupiny je pocit my, tedy jakési skupinové vědomí, které příslušníky odlišuje od nečlenů. K dalším dodatečným znakům patří např. společný cíl, skupinové normy, vytváření skupinových rolí a struktur. Míra intimity vztahů ve skupině je různá. O malé skupině mluvíme tam, kde mají členové ještě bezprostřední kontakty, znají se osobně (skautský oddíl, školní třída, pracovníci v jedné dílně). To ji odlišuje od velkých společností a institucí. Někdy se označení sociální skupina používá i pro určitou kategorii jedinců (jako třeba studenti), kteří se mezi sebou sice nemusí znát a pravděpodobně ani neznají, u kterých se však očekává, že za jistých okolností budou reagovat podobně. (Jandourek, 00, s.8-8) Podle Hrabala (00, s. 7-8) je skupina svébytný druh společenské skutečnosti. Chování, vývoj a výchova jedince jsou do značné míry závislé na jeho životě ve skupinách, bez jejich vlivu nelze jedince a jeho vývoj pochopit. Skupinu tvoří určitý počet lidí, jejichž činnost směřuje po delší dobu ke společným cílům. Ze společných cílů vyplývá podobnost hierarchie hodnot členů skupiny. Cílů se dosahuje déle dobou interakcí a kooperací, která se řídí skupinovými normami a při níž se vytváří relativně stálá struktura vztahů mezi členy skupiny, v nichž jednotlivci zaujímají různé pozice a přijímají role... Druhy skupin Sociální skupiny lze dělit dle mnoha kritérií a autorů. Pro bakalářskou práci bylo využito publikace Jandourka (00, s.8-8), který uvádí, že skupiny lze rozdělit do následujících několika skupin. Jako první je uváděna primární skupina. Primární skupina, je skupina, jejíž členové jsou vůči sobě v častých, relativně intimních, přímých a převážně emočně určených osobních vztazích (např. v rodině, v přátelských svazcích nebo mezi sousedy). Členové primárních skupin se vzájemně silně ovlivňují, a proto se u nich vytvářejí podobné postoje, hodnotové představy a normy. Další ze skupin je sekundární skupina, jejíž členové jsou vůči sobě v relativně neosobních a málo emočně určených vztazích. To je právě skupina, která je charakteristická racionální

12 organizací a zaměřením na společný cíl. Někdy se místo označení sekundární skupina mluví o organizacích nebo spolcích. In-group skupina je skupina, ke které cítí jedinec příslušnost a s níž se identifikuje. Její členové jsou spojeni silným pocitem sounáležitosti a vymezují se vůči jiným skupinám. Oproti tomu je out-group skupina, která je uvedena jako skupina, od které se příslušníci jiné skupiny distancují. Může být považována za jakousi negativní referenční skupinu, protože stojí v protikladu ke skupině, se kterou se jedinec ztotožňuje. Dále můžeme skupiny rozdělit na skupiny velké a malé. Podle starého řeckého výroku tres faciunt collegium, tři lidé už vytvářejí společenství. Někdy se jako nejmenší skupina uvádí tzv. Dyáda, tedy dvoučlenné společenství. Vztahy ve dvou bývají velmi intenzivní a vytváříme je ve vztahu partner-partnerka, rodič-dítě apod. Od jakého počtu členů začneme hovořit o skupině, je věcí dohody. Hmatatelnější je fakt, že velikost skupin výrazně ovlivňuje charakter vztahů v ní. Triáda (skupina tří lidí) už umožňuje vytváření koalic dvou proti jednomu nebo v případě nepřátelství mezi dvěma roli prostředníka, kterou převezme třetí. Velikost skupiny je velmi praktickou otázkou tam, kde je třeba řešit nějaký problém. Někdy se uvádí, že ideální velikost je pětice. Nemůže dojít k zablokování situace, protože v případném hlasování je tu lichý počet členů. Pětičlenná skupina je dost malá na to, aby členové mohli vnímat druhé, a dost velká na to, aby mohli svobodně vyjadřovat své názory a pocity. Hrabal přidává také dělení skupin dle předmětu a druhu činnosti (00, s. 9-0): Pracovní skupiny jsou charakterizovány činností, která má společensky hodnotné výsledky. Základním hlediskem při jejich hodnocení je efektivita, produktivita. Vytvářejí se tím rychleji a jsou zpravidla tím kohenzivnější (soudržnější), čím více kooperace činnost vyžaduje. Jedinec v nich jednak uspokojuje a rozvíjí vyšší, sekundární potřeby (potřebu práce, kognitivní potřeby, potřeby úspěšného výkonu), jednak základní existenční potřeby (jídla, oděvu, obydlí). Výchovné skupiny mají za hlavní cíl učení, tedy vytváření dispozic pro práci a společenský život, případně reedukaci, přeučování chybně naučeného. Typickou výchovnou skupinou je školní třída, skupina pro odborný výcvik, ale také skupiny při skupinovém vyučování. Stálé výchovné skupiny uspokojují podobné potřeby jako pracovní, s výjimkou základních potřeb.

13 Větší váhu však mají sociální a v dobrých výukových skupinách kognitivní potřeby. Ve větší míře než v pracovních skupinách se v nich dosud používá negativní motivace trestu.. Sociální psychologie školní třídy Jak uvádí Hrabal (00, s. ) je školní třída nejpočetněji zastoupeným typem sociálního útvaru ve školské soustavě. Vypadá při prvním pohledu dobře definovatelná a snadno popsatelná jako soubor žáků, který se převážně společně učí a je vyučován. Pokud se třídy do sebe liší, dají se rozdíly charakterizovat a vysvětlit učebním programem a rozdílnými vlastnostmi žáků, kteří je tvoří. Jednoduchost třídy však velmi rychle mizí, jakmile konkrétní učitel vstoupí do třídy, jakmile žák usedne na své místo. Vznikne mnohostranná interakce, začnou působit nad individuální procesy, jejímiž subjekty jsou sice jednotliví žáci a učitel, ale všichni se dostávají do sféry působení už probuzených a nově se formujících sociálních sil. Mohou se chovat buď jako objekty zmítané proudem sociálního dění, a to platí jak pro žáky tak pro učitele nebo jako subjekty, snažící se pochopit a ovládnout sociální dění, najít rovnováhu mezi vlastní adaptací a transformací třídního prostředí... Poznávání a diagnostika třídy a žáka jako člena třídy Diagnostikou třídy rozumíme poznávání zvláštností jednotlivé třídy, jejího stavu a vývoje, tedy poznávání třídy jako sociálního útvaru, dále žáků jako členů třídy a autodiagnostiku učitele jako formálního vedoucího třídy. Diagnostika třídy a žáka v širším slova smyslu tvoří trvalou součást výchovné interakce učitele se žákem a třídou jednak v podobě pedagogické diagnostiky (např. zjišťováním předpokladů a výsledků výuky zkoušením a hodnocením), jednak ve formě přirozené diagnostiky v průběhu samé interakce. Předmětem sociálně-psychologické diagnostiky třídy je třída sama jako sociální útvar, její struktura (zvláště systém pozic, rolí a hodnot a norem), specifika interakce a komunikace ve třídě, její dynamika a vývoj. (Hrabal, 00, s. 6) Jak dále uvádí Hrabal (989, s. 6-7) směřuje diagnostika školní třídy k optimalizaci působení konkrétní, jedinečné třídy jejím poznáním a objektivním hodnocením jako jednoho z významných činitelů ovlivňujících výsledky vzdělání a výchovy. Diagnostika

14 třídy je stejně obtížný, ne-li obtížnější úkol než diagnostika žáka. Jedním ze základních problémů je to, že třída je sama nejen činitelem ovlivňujícím žáky, ale zároveň produktem, výsledkem jejich činnosti a dispozic. Při diagnostikování třídy je třeba získat podklady pro řešení následujících okruhů diagnostických otázek: Za prvé získat údaje o pedagogických charakteristikách žáků, specifických vlastnostech diagnostikované třídy jako součásti školy, výchovné instituce, kde hlavními sledovanými kategoriemi jsou školní zdatnost a školní úspěšnost třídy v oblasti vzdělávání a také sociální a morální vyspělost chování třídy v běžné školské terminologii. Jako druhý bod je nutné získat údaje o podmínkách dispozicích a činitelích, na nichž závisí pedagogické a jiné významné diference mezi třídami, a pokusit se zjistit intenzitu jejich působení. Hlavními podmínkami rozumíme jak výchovné činitele (učitele, zejména třídního učitele), samotné žáky, tak organizační podmínky (např. velikost třídy, její složení z hlediska pohlaví žáků, věkovou homogenitu či heterogenitu žáků), charakteristiku třídy jako sociální skupiny (jde zejména o kvalitu a intenzitu interindividuálních vztahů, jejich emocionální komponenty) a v neposlední řadě také vnější činitelé (působící na třídu nepřímo, prostřednictvím jednotlivých žáků, a to je zejména rodina). Za třetí je nutné zjištění podmínek a činitelů, které ovlivnily a ovlivňují třídu jako neformální skupinu. Čtvrtým a nejzásadnějším krokem je zjišťování, do jaké míry se třída podílí na činnost a rozvoji dispozic svých žáků, nakolik je v tom směru diferencujícím a formujícím činitelem. Sociální a morální rozvoj žáka je jedním ze základních úkolů výchovy. Nikdo nepochybuje o významu povahových vlastností žáka vyjádřeno obecným jazykem ani jeho morálních a charakterových vlastností vyjádřeno v obvyklé pedagogické a psychologické terminologii a to nejen o významu pro vlastní školní a pracovní výkony žáka harmonický rozvoj jeho osobnosti, ale především pro jeho hodnotu jako budoucího člena pracovního kolektivu, rodiny i společnosti jako celku. Již učitel ve třídě často pociťuje změnu atmosféry po příchodu nového, sociálně a povahově výrazného či extrémního žáka. Dobří třídní učitelé dovedou podstatně ovlivnit vývoj třídy působením na sociálně problematické žáky prostřednictvím sociálně a morálně vyspělých žáků, zatímco jiní zůstávají tváří v tvář spontánnímu vývoji chování extrémních žáků a tříd téměř bezmocnými diváky

15 v důsledku své neorientovanosti v mezilidských vztazích. Často opakované tvrzení, že škola se stává od počátku rozhodujícím činitelem ve vzdělávání žáka, má své opodstatnění; škola však ponechává u mnoha, ne-li u většiny žáků volný prostor pro značně spontánní, málo záměrně ovlivňovaný a řízený vývoj geneticky daných a rodinou preformovaných dispozic v mezilidských vztazích. Situace rozhodně není uspokojivá ve formování mezilidských a sociálních vztahů a rozvoje osobnosti v tomto směru, zvláště u atypicky se vyvíjejících jedinců. U některých z nich je přitom pod povrchem značná rezerva nevyužitých možností, která se však nedá aktivizovat podle uniformních, zjednodušených představ o tom, jaký má každý žák být a jak se má vyvíjet. Výchovné úsilí komplikuje navíc okolnost, že poznání společenských a morálních charakteristik partnera i žáka je zdánlivě téměř tak snadné jako rozeznání jeho tělesných znaků. Učitel má totiž k dispozici vlastní bezprostřední zkušenost s chováním žáka k sobě, na něž reaguje bezprostředním průběžným emocionálním hodnocením. Podle Hrabala (989, s. -) je poznávání žáka významnou a náročnou součástí výchovy a vyučování, pro niž je nutná příprava a jejíž zdokonalování je předpokladem růstu učitele. Pedagogicko-psychologická diagnostika je psychologická diagnostika aplikovaná v pedagogické oblasti. Jde o poznávání stavu a vývoje psychické individuality či psychických aspektů jednotlivého sociálního útvaru. Subjektem, realizátorem diagnostiky je nejčastěji psycholog, ale prvky psychologické diagnostiky jsou obsaženy i v přirozené diagnostice, tj. v průběžném vzájemném poznávání lidí a sebepoznávání. Účelem, cílem je poznání jedince a skupiny a porozumění jim, vyjádřené v takové diagnóze, která umožňuje prognózu, odhad pravděpodobného dalšího vývoje; může se stát podkladem pro rozhodování, případně pro optimalizační zásahy do života či prostředí diagnostikovaného jedince či sociální jednotky. Centrálním předmětem je žák, vychovávaný jako jedinec v pedagogické situaci v interakci s výchovnými a ve výchovné situaci působícími činiteli. Předmětem může být i jednotlivá výchovná skupina, zvláště školní třída. Subjektem diagnostikujícím je nejčastěji psycholog a učitel nebo vychovatel. Účel, cíl poznávání bývá souborně definován jako optimalizace rozvoje jednotlivého žáka či konkrétní výchovné skupiny. Ze společenského hlediska jde o objevování a rozvoj psychické komponenty společensky pozitivních individuálních rozdílů a naopak o redukci společensky pozitivních individuálních rozdílů a naopak o redukci společensky nežádoucí variance těchto rozdílů.

16 .. Klima ve třídě Vyučovací klima považujeme za relativně přetrvávající kvalitu vyučování, pro kterou jsou charakteristické určité, více či méně odlišné znaky, které žáci prožívají a které mohou mít potencionálně vliv na jejich chování. Vyučovací klima je jev, který obklopuje žáky zvnějška a spojuje se s jejich subjektivním prožíváním a posuzováním. Tvoří se ve všech vyučovacích předmětech a v rámci pedagogické interakce učitel-žák/žáci. Vztahuje se na určitý předmět a určitého učitele jako činitele vyučovacího klimatu. Vyučovací klima může být ovlivněno různými determinantami, ke kterým patří například: prostředí školy a třídy, celkový kontext, architektura, organizační znaky, učitel, žák a skupina žáků atd. Z toho plyne, že kvalita působení toho či jiného faktoru prostředí a jejich kombinace vytváří specifickou atmosféru a spolupodílí se na tvorbě a charakteristice vyučovacího klimatu. Jedná se o proces, kde ovšem dochází k vzájemnému ovlivňování. Klima je tedy také nezávisle proměnnou. To znamená, že vyučovací klima má vliv na faktory prostředí. (Grecmanová, 998, s.).. Nezávislé činitele ovlivňující vztahy ve třídě V následujících odstavcích je nutné uvést podmínky vývoje a charakteristik třídy, které jsou značně nezávislé na skupinové dynamice a na učiteli, které však vytvářejí předpoklady pro rozdílný vývoj tříd. Proto musí být brány v potaz, má-li být racionálně stanovena strategie výchovného vedení třídy a má-li být objektivně hodnocena jeho účinnost. A proto jak uvádí Hrabal (00, s. -7), početnost třídy ovlivňuje život a činnost třídy po mnoha stránkách, ovšem ne vždy jednoznačně a žádoucím směrem. Velmi malé třídy do -6 žáků vytvářejí nesporně lepší předpoklady pro individuální kontakt, pro intenzivnější interakci jak mezi učitelem a žáky, tak mezi žáky navzájem. Všeobecně se sníženému počtu žáků ve třídách připisuje podstatný podíl na zlepšování vyučovacích i výchovných výsledků u handicapovaných žáků v srovnání s normálními třídami. Jednota názorů však neexistuje v otázce vlivu početnosti třídy na optimální formování vztahu mezi žáky ve třídě a na strukturu třídy jako sociální skupiny. Malé třídy nebo podskupiny chlapců a děvčat v nich dávají příležitost vzniku malých homogenních přátelských útvarů se silnou vnitřní kohezí. Malá kohezivní skupina tvoří totiž velmi příhodné prostředí pro denní život

17 žáka ve škole a zvyšuje vliv spolužáků na jeho postoje a chování. Ovšem směr působení mikroskupiny na vyučování a jeho výsledky závisí na tom, jaké hodnoty a normy v ní převládnou. Větší podskupiny a třídy však dosahují obtížněji vysoké úrovně koheze a vzájemné obliby a naopak častěji se v nich vyskytuje relativně nízká celková hladina sympatií, ale ani tady není početnost v obvyklých mezích jednoznačně určujícím činitelem. S růstem počtu členů roste v zásadě počet všech druhů vztahů žáka ke spolužákům, ale rychleji se zvyšuje počet ambivalentních a emocionálně neutrálních vztahů. Nároky na učitele, které rostou až neúměrně s početností třídy, mluví jednoznačně ve prospěch menších tříd. Je také nesporné, že ve velkých a malých třídách by měl učitel používat do určité míry odlišných strategií, které by respektovaly odlišné možnosti a kompenzovaly negativní působení obou variant. Rozdílné vývojové předpoklady mají třídy koedukované u nás na základní škole zatím naprosto převažující a segregované třídy chlapecké a dívčí, které se objevují především jako vedlejší produkt specializace na středních odborných školách a v učňovském školství. V základní škole bývá poměr pohlaví vyrovnaný. Působení a existence intersexuálních rozdílů i když se modální osobnost muže a ženy v mnohých ohledech výrazně přiblížila, přesto existují mezi oběma pohlavími již při vstupu do školy významné rozdíly, které ovlivňují jejich život, interpersonální vztahy ve skupině i charakter samé skupiny. Rozdíly se prohlubují a stávají se evidentními zvláště v pubertálním období. Pokud jde o vztahy ke skupině a skupinotvorné tendence, prosazují se silněji u chlapců, u děvčat vznikají častěji intenzivnější interpersonální přátelské vztahy dívčí skupiny a třídy mají tendenci rozpadat ser do dyád a triád. Interindividuální vztahy chlapců na úrovni neformální skupiny ve třídě mívají vyšší průměrný index vlivu, a to podle hodnocení chlapců samých i děvčat. Ve formální struktuře třídy ve vztazích k učiteli a z hlediska dodržování i interiorizace školních norem jsou děvčata vyspělejší, méně konfliktní, konformnější. Při vedení koedukované třídy jde hlavně o to vytvářet podmínky pro integraci a zároveň zdravou autonomii chlapeckých a dívčích skupin. Rodina a rodinné prostředí žáků, které mnohostranně a dlouhodobě ovlivňují vývoj a život dítěte, se svými vlivy promítá i do postavení žáka ve třídní skupině. Navíc se výrazné odlišnosti v rodinném pozadí žáků odrážejí ve vývoji atmosféry a struktury tříd. Mnohé závisí na shodách a rozdílech mezi skupinou, v níž žák vyrostl a v níž si vytvořil dispozice

18 pro skupinový život a mezi skupinou, v níž mnoho hodin denně pracuje, učí se a žije. Mnohé rozdíly mezi třídami na různých typech škol úzce souvisí se sociologickými charakteristikami rodin, z nichž žáci pocházejí, zvláště se vzděláním a zaměstnáním rodičů a se společenskou vrstvou, k níž rodiny patří. Čím je ve třídě větší počet žáků z rodin se středním a vysokoškolským vzděláním, ekonomicky dobře zabezpečených, tím je pravděpodobnější, že ve třídě převládnou pro-školní hodnot, tím menší je nebezpečí konfliktu formálních a neformálních forem, tím snáze jsou třídou přijímáni žáci se pozitivním vztahem k učení, tím lehčeji se dostávají do vedoucích pozic. Ještě bezprostředněji závisí vývoj žáka a třídy na sociálně psychologických charakteristikách rodiny jako skupiny, na její struktuře, atmosféře, vzájemných vztazích členů, na výchovném stylu rodičů. Věková specifika tříd se výrazně promítají i do struktury a dynamiky třídy jako skupiny a do postavení jedince v ní. V různých věkových obdobích má skupina vrstevníků odlišnou váhu v životě a socializaci jedince. V předškolním věku a ještě i dále na počátku mladšího školního věku nejsou děti schopny vytvořit přechodná, hlavně hrová seskupení, zaměstnávají se v rostoucí míře pohromadě, vedle sebe, paralelně podle pokynů učitelky nebo dočasně i vrstevníka. Mají tendenci reagovat hromadně, často emocionálně. Základem vzorcem vztahů zůstává závislost na matce. I v mladším školním věku, zvláště na počátku školní docházky v. a. třídě, závisí vztahy mezi žáky a struktura skupiny intenzivně na učiteli jako na autoritativním a spontánně přijímaném dospělém. Ve třídě převažují zvláště při postoji učitelky zdůrazňující hierarchii vztahy podřazenosti a nadřazenosti, a to i vůči vrstevníkům. Nejčastější sociální útvary, které vytvářejí osmi až desetileté děti, bývají označovány jako gangy, party. Nejsou ještě skupinami v plném slova smyslu. V počátečním školním období je členství v nich ještě většinou přechodné, účastníci zpravidla přicházejí tehdy, když je to pro ně výhodné, a právě tak snadno a bez komplikací odcházejí, když je činnost omrzí. Teprve na druhém stupni základní školy dochází k výraznému posunu ve vývoji třídní skupiny, zvláště v posledních ročnících v souvislosti s prepubertálním a pubertálním rozvojem osobnosti. Prohlubuje se totiž individualizace ve smyslu růstu osobnosti, svébytnosti a svéráznosti každého žáka. Prudké snížení závislosti na autoritě dospělých rozložilo zřetelně dřívější jednoznačnou závislost třídy na učiteli, na jeho požadavcích, normách a hodnocení. Rostoucí nezávislost žáků se promítá na kritickém hodnocení učitele.

19 Častěji se ve třídě tvoří na dospělých a škole značně nezávislé party, dvojice a dočasná seskupení. Ve většině tří převažují pozitivní interpersonální vztahy, přátelské dvojice, skupinky podobně zájmově orientovaných žáků, spojené sportovními a technickými zájmy a zájmy o přírodu. Dospívající již prožívá skupinu jako možný zdroj bezpečí, prožitků přijetí druhými a jako možné místo sebeuplatnění... Role žáka ve třídě Na tom, jaké pozice a role se ve třídě vytvoří a jací žáci je zaujmou, závisí do značné míry struktura a dynamika třídy jako skupiny a zároveň vývoj žáků samých jako členů třídy a do určité míry i jejich osobnostní rozvoj. V pozici a roli se jednotlivec projevuje, jednak mění. Proto je struktura pozic a rolí významným diagnostickým ukazatelem o stavu skupiny, i jedním z citlivých bodů, od něhož se odvíjejí a mohou odvíjet výchovné a transformační zásahy. Do jaké pozice a role se jednotlivec dostane, to závisí na spolužácích a třídě jako celku, ale také na jeho individuálních charakteristikách a dispozicích. Působí obojí činitelé a jejich podíl na zařazení žáka do určité role a pozice je třeba zajišťovat od případu k případu, protože se liší podle výraznosti osobních rysů a podle typu skupiny a její situace. (Jandourek, 00, s.6).. Základní dimenze žákovy pozice ve třídě Pozice žáka ve školní třídě jsou označením pro rozdíly mezi jednotlivými členy z hlediska jejich váhy, významu ve skupině. Členy skupiny je možno z hlediska pozice seřadit do hierarchie. Ve skupině může člen zaujímat různé pozice v různých oblastech skupinového života, i když existuje tendence k jejich vyrovnání. (Hrabal, 00, s. 6) Dle Hrabala (00, s. 7-6) jsou nejdůležitějšími třemi druhy pozic zejména kompetence čili celková pozice žáka ve třídě úzce souvisí s jeho kompetencí, výkonností zvláště školní. Nejjednodušeji zjistitelným ukazatelem školní kompetence žáka jsou znaky, jeho školní prospěch. Ve většině škol je žákovo pořadí podle známek, školního prospěchu základním ukazatelem jeho pozice ve formální, institucionální struktuře třídy. Neformální pozice žáka, jeho vliv a obliba, je s věkem stále více závislá na reálných výkonech a na dispozicích, které výkony umožňují a mají širší než školský význam. Výchovně

20 nežádoucí jednostrannost pojetí kompetence hrozí zvláště ve školách a třídách, kde se scházejí ve vyšším počtu málo školsky úspěšní a zainteresovaní žáci. Jako jedna z komponent určujících status žáka ve třídě je ovšem i životní kompetence přirozená a zdravá. Druhou pozicí, která vyjadřuje v jakém rozsahu žák ovlivňuje interakci a činnost spolužáků třídy jako celku je vliv. Pozici žáka podle vlivu v neformální struktuře není obtížné zjistit pozorováním zvláště má-li učitel příležitost účastnit se života třídy i mimo vyučování. Pouhé zkušenosti a výsledky pozorování ve vyučování většinou nestačí a mohou vést i k pedagogickým omylům. Proto je účelné zjišťovat ve třídě vliv, resp. ověřovat výsledky pozorování sociometrickým nebo ratingovým dotazníkem. Sociometricky získané údaje o vlivu jsou ve stabilizovaných skupinách i třídách dostatečně spolehlivé a stabilní. Pozice podle obliby bývá označována také jako pozice podle akceptace, přijetí jedince skupinou, v jiných souvislostech jako popularita, sympatičnost, přitažlivost. Ve všech variantách tvoří její jádro emocionální přijetí či odmítnutí jedince partnery, a tím zároveň globální emocionální hodnocení člena skupiny ostatními. Zjišťování obliby žáka ve třídě se realizuje podobnými metodami jako zjišťování vlivu. Učitel pozoruje, kdo se s kým stýká, kdo vedle koho nebo v blízkosti sedí, s kým se snaží pracovat ve vyučování i mimo ně, s kým vytváří přátelskou dvojici nebo přátelskou skupinku. Pozorování je tady nutná a průběžně používaná metoda, ale má svá omezení. Proto je pro tento druh pozice účelné použít sociometrických a jim blízkých technik...6 Pozice žáka ve třídě Jednotlivý žák může zaujímat ve třídě buď různé nebo stejné pozice (místo v hierarchii) z různých hledisek, Zjištění pozice a rozbor příčin, proč ji žák zaujímá, jsou důležité kroky jak při diagnostice samého žáka i třídy, tak při výchovných a terapeutických zásazích. S věkem dochází k divergenci (k odlišení pozic), což souvisí s postupem socializace, s prohloubením vztahů mezi žáky s rostoucí diferencovaností vzájemné percepce. Dělení žáků dle jejich pozice ve třídě podle Hrabala (00, s.7-76): Žák/ci ve vedoucí pozici jsou ti vlivní a oblíbení žáci s různým stupněm školní úspěšnosti a představují jádro třídy jako neformální skupiny. Jejich vedoucí pozice je dána tím, že u nich osobní charakteristiky do značné míry odpovídají představám skupiny, jejím

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY. PaedDr. Vladimír Šik FUTURUM - 2014

DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY. PaedDr. Vladimír Šik FUTURUM - 2014 DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY PaedDr. Vladimír Šik FUTURUM - 2014 Základní otázky při poznávání skupiny A: obecně o žácích - Koho mám před sebou? - Jaký je? - Co dává a co potřebuje? B: obecně o projevech (názory,

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd

Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd nástroj pro běţnou pedagogickou praxi online dotazníky: obrázkové, textové zdroj komplexních informací o ţákovi, školní třídě, škole, regionu,

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník Šikana a spokojenost žáků se vztahy vtřídním kolektivu v průběhu základní školní docházky (užší kritérium: šikana skoro každý den nebo týden) Pavel Letý Pedagogicko psychologická poradna Nový Jičín 28

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Klima třídy a primární prevence

Klima třídy a primární prevence Klima třídy a primární prevence Diagnostika klimatu třídy dotazníkem B3 II. Krajská konference K primární prevenci sociálně patologických jevů Mgr. Bohumila Jurčíková SOŠ Uherský Brod Termíny prostředí

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

MATEMATIKA. Statistika

MATEMATIKA. Statistika MATEMATIKA Statistika Během těchto vyučovacích hodin změří žáci pomocí senzorů Pasco svoji klidovou tepovou frekvenci a tepovou frekvenci po námaze. Získané výsledky budou v další hodině zpracovávat do

Více

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková Otázka: Metoda skupinové sociální práce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková Jejím smyslem je psychosociální působení na skupinu lidí s nějakým společným znakem a cílem, aby

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

ratingový dotazník k V.Hrabala, st.

ratingový dotazník k V.Hrabala, st. VIP-Kari Kariéra ra Prezenční forma DVPP Sociometricko-ratingový ratingový dotazník k V.Hrabala, st. PhDr. Ivana Slavíkov ková SOCIOMETRIE socius + metrus = měřm ěření druhého ho J. L. Moreno: - Who shall

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

CHARAKTERISTIKA MATURITNÍCH PROJEKTŮ ZE SPOLEČENSKÝCH VĚD

CHARAKTERISTIKA MATURITNÍCH PROJEKTŮ ZE SPOLEČENSKÝCH VĚD CHARAKTERISTIKA MATURITNÍCH PROJEKTŮ ZE SPOLEČENSKÝCH VĚD Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Zpracování samostatného projektu ze společenských věd na zvolené téma vychází z vědních oborů psychologie,

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Psychologie a komunikace Sociální skupiny. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Psychologie a komunikace Sociální skupiny. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ SKUPINY Od svého narození je člověk členem nějaké skupiny Skupinová

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA Veřejná Správa BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAČLEŇOVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN DO VZDĚLÁVACÍHO PROCESU A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE S VYUŽITÍM PODPORY ZDROJŮ Z ESF SOCIAL

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 0 týdně, povinný Vztahy v rodině Žák: popíše ideální rodinu, domov uvědomuje si roli matky a otce v rodině podílí se na vytváření pozitivních vztahů v rodině - role v rodině, mužský (otcovský) vzor, ženský

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů

Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D. www.centrumnadani.cz e-mail: jitka.fortikova@centrumnadani.cz tel.: 224 323 970 732 31 75

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Determinanty sociometrické pozice žáka. ve školní třídě

Determinanty sociometrické pozice žáka. ve školní třídě UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Determinanty sociometrické pozice žáka ve školní třídě BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Ivana

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

ŘÍZENÍ ŠKOLY A ORGANIZACE PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ School & Education Management Rating Scale

ŘÍZENÍ ŠKOLY A ORGANIZACE PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ School & Education Management Rating Scale School & Education Management Rating Scale Vážená paní kolegyně, vážený pane kolego, cílem tohoto evaluačního dotazníku je především získání objektivních informací a názorů od všech členů pedagogického

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 B: DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY 1. 2. 3. Screening Depistáž Diagnostika Metody a techniky Nástroje pro screening Diagnostické

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova Obor vzdělání: 24-41-M/01 Strojírenství 26-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium:

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 Školní třída jako sociální skupina Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 A: ŠKOLNÍ TŘÍDA JAKO SOCIÁLNÍ SKUPINA 1. Vztahová síť ve školní třídě 2. 3. Potřeby jednotlivce a potřeby

Více

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Opravdu zkušenosti? zahájení dotazníkových šetření v roce 2004 při zahájení prací na ŠVP pravidelná zadávání

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků 7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 7.1 Hodnocení žáků 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků Účelem hodnocení je poskytnout žákům i jejich rodičům co nejčastější zpětnou vazbu. Hodnocení současně přispívá i

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 15. května 2008 Struktura vystoupení 1. Složky standardu učitele odborných předmětů 2.

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Mapa školy pro SŠ Analytická zpráva pro rodiče 010/011 Vážení rodiče, Mapa školy je dotazníkové šetření zaměřené na

Více